Příjmy autorů
a zdravotní pojištění

Ve zdravotním pojištění rozlišujeme v podstatě čtyři skupiny plátců, kterými jsou (kromě státu platícího měsíčně zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Pojištěnec plní ve zdravotním pojištění zákonné povinnosti tehdy, pokud se považuje za OSVČ. Jedná se tedy o osoby s příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Mezi OSVČ tak ve zdravotním pojištění patří nejenom pojištěnci podnikající na základě živnostenského oprávnění, koncesní listiny apod. A jednou z těchto skupin jsou i autoři s příjmy podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP neboli osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je předmětem práva autorského dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

Autorské příjmy lze rozdělovat i na spolupracující osobu.

Povinnosti pojištěnce

Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (třeba jako autor s příjmy podléhajícími odvodu pojistného na zdravotní pojištění), platí pro něj ve zdravotním pojištění mnohé povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude v případě pochybení uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh, je-li placení záloh povinností danou zákonem, a případného doplatku pojistného.

Pojištěnec může podnikat jako OSVČ buď celý kalendářní rok coby rozhodné období nebo pouze po část roku, kdy je v této souvislosti mj. důležité, zda je jeho samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů.

Změna od 1. ledna 2026

Do konce roku 2025 bylo posouzení pojištěnce jako OSVČ navázáno na reál­ný výkon podnikatelské činnosti.

Podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 1. 2026 pro účely zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou osoba, které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP, nebo která vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP.

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je tak za osobu samostatně výdělečně činnou považován i ten pojištěnec, který, aniž by musel vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, tedy i ty, u nichž se žádný výkon činnosti s nimi spojený ani nepředpokládá. Status OSVČ tak již není vázán pouze na výkon činnosti, ale i na příjmy ze samostatné činnosti dle ZDP.

Podnětem pro provedení této úpravy může být například situace, kdy osoba, která měla příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví a současně neměla jiné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti než tyto, nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost a nepovažovala se tudíž pro účely veřejného zdravotního pojištění za OSVČ, a to i přesto, že vykazovala příjmy podle § 7 ZDP. Tak docházelo k situacím, kdy pojištěnec, který měl pouze příjmy z průmyslového vlastnictví, tedy příjmy podle § 7 ZDP, a samostatnou výdělečnou činnost nevykonával, nebyl ve zdravotním pojištění jako OSVČ a pojistné z těchto příjmů neodváděl. Naproti tomu pojištěnec, který samostatnou výdělečnou činnost vykonával a současně vedle toho měl příjmy z průmyslového vlastnictví, musel jakožto OSVČ odvést pojistné ze všech příjmů dle § 7 ZDP, tedy i z příjmů plynoucích z průmyslového vlastnictví.

Dle § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. je tak s účinností od 1. ledna 2026 povinností pojištěnce, který se stal nebo přestal být osobou samostatně výdělečně činnou, oznámit příslušné zdravotní pojišťovně tuto skutečnost nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se stal nebo přestal být osobou samostatně výdělečně činnou. Pojištěnec splní oznamovací povinnost i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky.

Registrací u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (s autorskými příjmy) má pojištěnec vyřešen svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, což platí i v případě výkonu této činnosti formou paušálního režimu.

Souběžné příjmy a placení
záloh na pojistné

OSVČ je povinna platit měsíční zálohy na pojistné v situaci, kdy je jí tato povinnost uložena zákonem. Kdyby byly autorské honoráře jediným zdrojem příjmů pojištěnce, musí platit v roce 2026 měsíční zálohy nejméně v částce 3 306 Kč, pokud by podle výsledků – daňového základu – za rok 2025 nevznikla od měsíce podání Přehledu o výši daňového základu (dále jen „Přehled“) povinnost hrazení vyšších záloh. Pokud by pojištěnec tuto činnost v roce 2026 zahajoval, může si platit zálohy i vyšší než 3 306 Kč.

V případě souběžných příjmů ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti je postup pojištěnce ovlivněn v zásadní míře skutečností, zda je jeho samostatná výdělečná činnost v rozhodném období kalendářního roku hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů.

Pro účel placení pojistného nelze v takových případech sčítat příjmy či pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti neboli buď musí být:

•    v zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance (tedy případně i formou dopočtu a doplatku pojistného do stanoveného minima) nebo

•    v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být placeny alespoň minimální zálohy, tj. v roce 2026 nejméně v částce 3 306 Kč

v situaci, kdy pro pojištěnce platí povinnost dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum.

Pokud se jedná o častou variantu, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a podnikání, tj. autorské příjmy, zdrojem příjmů vedlejších, pak v takovém případě není povinností OSVČ zálohy platit a pojistné za kalendářní rok se doplatí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu za předcházející kalendářní rok – viz příklad č. 2. Za této situace neplatí pro OSVČ minimální vyměřovací základ a pojistné se odvede sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Je-li autorská činnost jediným zdrojem příjmů, pak je pro pojištěnce s ohledem na reálnou či očekávanou na výši příjmů na zvážení, zda plnit zákonné povinnosti jako „klasická“ OSVČ nebo vstoupit do paušálního režimu.

Autorský příjem
v zaměstnání

Je-li činnost autora vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu, pak se příjem (odměna) za vytvořené dílo sečte s příjmem ze závislé činnosti. Oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění.

Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 ZDP, i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

Důležitost
výše příjmu

Pro placení pojistného a plnění dalších zákonných povinností ve zdravotním pojištění je pro pojištěnce-autora rozhodující výše honoráře za kalendářní měsíc, zúčtovaná subjektem, který tento honorář vyplácí.

Podle § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a). Zvláštní sazba daně z příjmů autorů dle § 7 odst. 6 ZDP činí 15 % ve smyslu § 36 odst. 2 písm. o) ZDP. Tímto postupem, tj. sražením zvláštní sazby daně přímo plátcem honoráře, je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu. Z finančního hlediska je toto řešení příznivé pro autora v tom smyslu, že honoráře podléhající srážkové dani nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní (a také so­ciální) pojištění.

Jinak je však zapotřebí uvažovat v případě, kdy měsíční honorář od jednoho plátce převyšuje 10 000 Kč. Z pohledu zdravotního pojištění má takový příjem charakter samostatné výdělečné činnosti, z čehož pro pojištěnce vyplývají konkrétní povinnosti. Třebaže autor nepotřebuje živnostenské oprávnění, jelikož jde o činnost podle autorského zákona, musí se přihlásit u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná a při placení pojistného (záloh na pojistné) postupovat podle zákona.

Honorář převyšující 10 000 Kč za měsíc vyplácí jeho plátce autorovi v plné výši, tj. bez srážky daně. Pokud autor nevyvíjí svoji činnost v paušálním režimu, je jako podnikatel činný ve standardním režimu povinen podat po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) daňové přiznání a zdravotní pojišťovně Přehled s uvedením daňového základu, výší pojistného a záloh pro další období. Ve zdravotním pojištění je tedy zapotřebí přihlížet k tomu, zda musí osoba s příjmy charakteru autorských honorářů dodržet jako OSVČ minimální vyměřovací základ či nikoli.

Vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je u osoby samostatně výdělečně činné 50 % daňového základu, případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Toto minimum neplatí pro OSVČ uvedené v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například u osob, za které je plátcem pojistného stát.

Postupy OSVČ – autora
při zúčtování roku 2025

Příklad 1

Pojištěnec má pouze příjmy z autorských honorářů. Celý rok 2025 platil minimální zálohy 3 143 Kč. Celkem tak na zálohách zaplatil 37 716 Kč (3 143 x 12). Jeho daňový základ za tento rok činil 520 810 Kč. 

Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2025 se vypočte následovně:

Doplatek se neprovádí, úhrnem zaplacených minimálních záloh (37 716 Kč) je zajištěn postup podle zákona.

Kdyby pojištěnec pokračoval v této činnosti i v roce 2026, platil by od ledna minimální zálohu 3 306 Kč.

Příklad 2

Příjem zaměstnance ve společnosti působící v oblasti strojírenství činí měsíčně 62 000 Kč. Při zaměstnání si tento zaměstnanec současně přivydělává publikací odborných technických témat. Daňový základ za rok 2025 činil 116 880 Kč.

Při tomto souběhu výdělečných činností je podnikání vedlejším zdrojem příjmů. Výše pojistného (P) za rok 2025 se vypočte následovně:

Jelikož zálohy placeny nebyly (není to povinností OSVČ), zaplatí takto podnikající osoba pojistné 7 890Kčdo osmi dnů po dni, ve kterém podá, případně měla podat, Přehled za rok 2025, tedy v roce 2026. Pokud bude trvat souběh zaměstnání s podnikatelskou činností této povahy i v roce 2026, přičemž zaměstnání bude nadále hlavním zdrojem příjmů, nebude ani v tomto roce placení záloh povinností OSVČ.

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 7

Příjmy ze samostatné činnosti

(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a)  příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b)  příjem ze živnostenského podnikání,

c)  příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d)  podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále

a)  příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b)  příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c)  příjem z výkonu nezávislého povolání.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.

(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

(6) Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, ...