Příjmy osvobozené od daně z příjmů FO

oznamovací povinnost

Zákon o daních z příjmů v § 38v stanoví, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Tato lhůta pro oznámení platí obecně i u poplatníků, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají.

Počínaje r. 2015 zákon o daních z příjmů zavedl pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob povinnost oznámit příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozený. Lhůta pro učinění oznámení o osvobozených příjmech je totožná se lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období podle § 136 daňového řádu. I poplatník, kterému za dané zdaňovací období nevznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, oznámení o osvobozených příjmech je povinen učinit.

Za zdaňovací období 2025 musí být oznamovací povinnost splněna do 1. dubna 2026 nebo v případě plné moci udělené daňovému poradci, je oznámení možno podat v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 daňového řádu, tj. do 1. července 2026.

Podle pokynu Generálního finančního ředitelství D-59 limit ve výši 5 000 000 Kč se posuzuje samostatně pro jednotlivý příjem. Za jednotlivý příjem se pro účely oznámení o osvobozených příjmech považuje příjem obdržený v jednom čase z jednoho titulu od jednoho subjektu (plátce, resp. dárce v případě bezúplatného příjmu).

Zákonný limit se posuzuje
u jednotlivého příjmu,

případné účelové rozkládání příjmů tak, aby byly nižší než limit, se bude posuzovat jako obcházení tohoto zákona (např. rozložení příjmu v podobě 6 milionů Kč do 2 nebo 3 po sobě navazujících plnění, která nebudou překračovat zmíněný limit). V případě dědictví se podle stanoviska Generálního finančního ředitelství k příspěvku KV KDP č. 475/16.04.16, zveřejněného na webových stránkách Finanční správy, jedná se o jedno právní jednání na základě, kterého je patrné, jaký majetek, resp. jakou část majetku v jaké hodnotě dědic zdědil. Z tohoto důvodu bude ze strany správce daně požadována informace o celkové hodnotě zděděného majetku, nikoliv o jeho jednotlivých složkách. Do limitu pro oznamovací povinnost se zahrnuje příjem z dědictví nesnížený o dluhy, nikoliv výsledná výše, o kterou se zvýšilo jmění poplatníka (tj. příjmy po zohlednění dluhů). Zdědí-li poplatník např. umělecké dílo oceněné na 15 mil. Kč spolu s 11 milionovým dluhem, oznamovací povinnost se na něho vztahuje.

Oznámení se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob podle § 4, 4a, 6 a 10 zákona, a to na příjmy přijaté počínaje 1. lednem daného roku. Oznámení o osvobozených příjmech se nevztahuje na příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4 zákona.

Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně výše uvedenou skutečnost v souladu s § 38v odst. 5 zákona jeden z manželů.

Příklad 1

V r. 2025 došlo k úmrtí zůstavitele, v r. 2026 bylo ukončeno dědické řízení s tím, že syn zůstavitele zdědil pohledávku z titulu prodeje domu otcem ve výši 6 mil. Kč. Pohledávka je splatná až v r. 2027. Otázkou je, kdy má dědic povinnost oznámit správci daně osvobozený příjem, tj. již v r. 2026 nebo až v r. 2027 kdy příjem skutečně obdrží.

V případě nabytí majetku děděním § 239a daňového řádu stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnost hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Znamená to tedy, že dnem nabytí majetku je vždy až den pravomocného rozhodnutí soudu v řízení o dědictví.

Nabytí příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů při nabytí pohledávky v dědickém řízení je třeba posuzovat podle pravomocného rozhodnutí soudu v řízení o dědictví a potvrzení nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno, tj. v daném případě v r. 2026. Následné vyplacení pohledávky dlužníkem v r. 2027 je pro povinnost oznámit správci daně osvobozený příjem nepodstatné.

Příklad 2

V r. 2026 bylo ukončeno dědické řízení, s tím poplatník zdědil nemovitou věc (dům s pozemkem) v ceně 8 mil. Kč a současně s tím i dluhy zůstavitele ve výši 5 mil. Kč. Otázkou je, zda musí podat oznámení, když konečný příjem z dědictví je 3 mil. Kč.

Na straně poplatníka jde o bezúplatný příjem, v daném případě o dědění, který je od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 4a písm. a) zákona. Předmětem oznámení je v souladu s § 38v odst. 1 zákona příjem a nikoli zisk. Zdědí-li poplatník nemovitou věc oceněnou na 8 mil. Kč spolu s 5 milionovým dluhem, oznamovací povinnost z titulu nabytí nemovité věci se na něho vztahuje.

Příklad 3

Poplatník prodal v r. 2026 zděděný obraz za 7 mil Kč s tím, že ve smlouvě je ujednáno, že v r. 2026 obdrží 4 mil. Kč a v r. 2027 doplatek 3 mil. Kč. Příjem z prodeje je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Otázkou je, zda musí poplatník podat oznámení.

Zákon v § 38v odst. 1 stanoví, že předmětem oznámení je obdržený příjem vyšší než 5 000 000 Kč. Pokud je osvobozený příjem hrazen ve splátkách a nejde o účelové rozdělení tohoto příjmu, bude se z hlediska limitu pro oznámení osvobozeného příjmu vyššího než 5 mil. Kč posuzovat konkrétní skutkový stav. Pokud poplatník v r. 2026 ani v r. 2027 uvedený zákonný limit nepřekročí, oznámení podávat nebude.

Příklad 4

Manželé se v r. 2026 rozvedli s tím, že si vypořádali majetek ve společném jmění manželů. Otázkou je, zda musí podat oznámení, když konečný příjem z vypořádání společného jmění manželů přesahuje 5 mil. Kč.

Příjem z vypořádání společného jmění manželů není v souladu s § 3 odst. 4 písm. c) zákona předmětem daně z příjmů. Nejedná se tedy o příjem od daně z příjmů osvobozený a z toho důvodu se oznámení podle § 38v zákona podávat nebude.

Obsah oznámení

V oznámení podle § 38v odst. 2 zákona poplatník uvede:

a)  výši příjmu,

b)  popis okolností nabytí příjmu,

c)  datum, kdy příjem vznikl.

Poplatník uvede, že např. prodal zděděný obraz, vyhrál v loterii, zdědil nemovité věci, zlato a drahé kovy, drahé kameny, šperky, starožitnosti, obrazy a další předměty či sbírky vyšší hodnoty. Případně ještě uvede, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě (např. zděděný pozemek s domem) apod.

Kdy se oznámení
nepodává – sdělení GFŘ

Zákon v § 38v odst. 3 stanoví, že oznamovací povinnost se nevztahuje na příjem, o němž může výše uvedené údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí (tj. např. v katastru nemovitostí), do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

V tomto případě musí být naplněny dvě podmínky, tj.:

•    evidence či rejstřík musí obsahovat potřebné informace a 

•    správce daně tuto evidenci a rejstřík zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Na webových stránkách Finanční správy bylo k oznamovací povinnosti poplatníků daně z příjmů fyzických osob zveřejněno sdělení, kde je uvedeno mimo jiné, že povinnost oznámit osvobozený příjem se nevztahuje na příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce. Správci daně přístupnou evidencí je katastr nemovitostí ČR.