Příjmy poplatníka ze závislé činnosti, z autorských honorářů

V mnoha případech má poplatník daně z příjmů – fyzická osoba, kromě příjmu z hlavní výdělečné činnosti u zaměstnavatele také příjem ze samostatné činnosti, tj. i z příjmů z autorských honorářů, které, pokud nejsou zdaňovány srážkou, musí poplatník uvést do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V takovém případě musí zaměstnanec pamatovat, že zaměstnavatel mu nemůže provést roční zúčtování, ale sám zaměstnanec po ukončení příslušného roku – zdaňovacího období, musí, splní-li zákonné podmínky, podat daňové přiznání.

Příjmy z autorských honorářů

jsou z hlediska daně z příjmů příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona. Citovaný § 7 odst. 2 písm. a) stanoví, že jde o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Práva autora k jeho autorskému dílu a práva související s právem autorským upravuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka.

Má-li poplatník v jednom roce, tj. v jednom zdaňovacím období, příjmy podle § 6 i § 7 zákona a naplní zákonné podmínky dané § 38g zákona, musí podat daňové přiznání. V daném případě je však třeba pamatovat, že do daňového přiznání se neuvádí příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona.

Základ daně z příjmů ze závislé
a ze samostatné činnosti

Podle § 5 zákona je základem daně poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti součet dílčích základů daně podle § 6 a § 7 zákona.

Dílčím základem daně u příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 12 zákona, jsou příjmy ze závislé činnosti, dílčím základem daně u příjmů podle § 7 zákona, jsou příjmy ze samostatné činnosti snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Vykáže-li autor u příjmů podle § 7 ztrátu, nelze ji odečíst od příjmů ze závislé činnosti, daňovou ztrátu lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 zákona.

Od výše stanoveného základu daně poplatník odečte nezdanitelné částky podle § 15 zákona (dary, částky na bytovou potřebu, částky na podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče). Poté stanoví daň podle § 16, od které odečte příslušné slevy na dani (všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob od základu daně odečtou základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč).

Příklad 1

Poplatník měl hrubý příjem ze závislé činnosti ve výši 400 000 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji z autorských honorářů, tj. z příjmů ze samostatné činnosti, ve výši 40 000 Kč. Před rokem vykázal daňovou ztrátu 10 000 Kč. Otázkou je, jaká bude výše základu daně.

Celkový základ daně činí 400 000 + 40 000 = 440 000 Kč. 

Od tohoto základu daně může poplatník odečíst daňovou ztrátu ve výši 10 000 Kč. To znamená, že základem daně bude částka: 430 000 Kč.

Daňové přiznání poplatník v daném případě podat musí v souladu s § 38g zákona.

Daňové výdaje u příjmů
z autorských honorářů

Jako daňový výdaj k autorským honorářům může autor uplatnit výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů nebo může postupovat podle § 7 odst. 7 zákona a uplatnit výdaje paušální částkou. Paušální výdaje u příjmů podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů činí 40 % z dosažených příjmů, nejvýše do částky 800 000 Kč. K těmto paušálním výdajům již žádné další výdaje autor uplatnit nemůže. Autor, který uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, musí vést záznamy o příjmech a evidenci příslušných pohledávek.

Pokud poplatník uplatňuje výdaje ve skutečné vynaložené výši, musí pamatovat, že příslušné výdaje musí správci daně doložit a tyto výdaje musí evidovat v daňové evidenci podle § 7b zákona, pokud nevede účetnictví. V daňové evidenci poplatník vede údaje o:

a)  příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b)  majetku a dluzích.

Příklad 2

Poplatník obdržel za příspěvek do odborného časopisu za jeden měsíc 35 000 Kč. Otázkou je, jaké může uplatnit výdaje.

K autorskému honoráři může autor uplatnit výdaj 14 000 Kč, tj. 40 % paušál z 35 000 Kč. Další možností je uplatnit výdaje ve skutečné vynaložené výši.

Příjmy z autorských honorářů
zdaňované srážkou zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona

Zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 6 stanoví, že příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

Tyto příjmy se do daňového přiznání autora neuvádí, srážková daň je daní konečnou.

Příspěvkem se rozumějí příspěvky autorů a umělecké výkony využité k tvorbě těchto příspěvků. Tvorba příspěvků může být zprostředkována i pověřenou produkční firmou.

Je-li příjem autora za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu nebo televize, tj. příjem podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona, měsíčně vyšší než 10 000 Kč s tím, že naplní podmínky § 38g týkající se daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, musí již autor vyplnit daňové přiznání, kam do přílohy č. 1 příslušný příjem uvede.

Daňové přiznání k dani
z příjmů fyzických osob

Dosáhne-li poplatník ve zdaňovacím období jak příjmy ze závislé činnosti, tak i příjmy ze samostatné činnosti, musí tyto příjmy uvést do daňového přiznání. Zákon v § 38g stanoví mimo jiné, že daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Jedná-li se o poplatníka, který má současně příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, § 38g dále stanoví, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč. 

Příklad 3

Zaměstnanec měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti, dílčí základ daně činil 350 000 Kč. Dále měl příjmy z autorských honorářů ve výši 95 000 Kč a daňové výdaje 90 000 Kč. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.

Poplatník musí podat daňové přiznání. Příjmy ze samostatné činnosti ve výši 95 000 Kč, tj. příjmy hrubé (nikoli zisk) přesahují zákonný limit 6 000 Kč.

Příklad 4

Zaměstnanec měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti, dílčí základ daně činil 350 000 Kč. Dále obdržel za příspěvky do odborného časopisu po dobu 8 měsíců odměnu 10 000 Kč měsíčně a za jeden další měsíc odměnu 22 000 Kč. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.

Poplatník musí podat daňové přiznání, kam uvede příjem ze závislé činnosti. Autorské honoráře za příspěvky do časopisu do limitu 10 000 Kč měsíčně se zdaňují zvláštní sazbou daně, a tedy se do daňového přiznání v souladu s § 5 zákona již neuvádí. Do daňového přiznání poplatník uvede příspěvek ve výši 22 000 Kč.

Příklad 5

Zaměstnanec měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti a dále autorské honoráře z ciziny, tedy v cizí měně. Otázkou je, jak se cizí měna přepočítá na koruny.

Poplatník, který má příjem v cizí měně a nevede účetnictví, příjmy v cizí měně přepočítá na českou měnu v souladu s § 38 odst. 1 písm. b) zákona, tj. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, tj. kurzem devizového trhu vyhlášeného ČNB nebo jednotným kurzem, který zveřejňuje Generální finanční ředitelství za dané zdaňovací období vždy na počátku následujícího roku na webových stránkách Finanční správy.

Ing. Eva Sedláková