Příjmy poživatele důchodu
a zdravotní pojištění

Proč je důležité oznámit zdravotní pojišťovně pobírání důchodu? V čem spočívá ve zdravotním pojištění zvýhodnění poživatelů důchodu v situaci, kdy jsou tyto osoby zaměstnány nebo podnikají jako OSVČ? Za jakých podmínek lze uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?

Za poživatele všech důchodů

vyplácených českým systémem důchodového pojištění platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce), jednak a priori nemusejí přispívat platbami do tohoto systému. Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Jeden z četných mýtů hovoří o tom, že poživatelé důchodů žádné pojistné zdravotní pojišťovně neplatí. Toto tvrzení je pravdou pouze tehdy, pokud nejsou tyto osoby výdělečně činné, tedy pokud nejsou zaměstnány nebo nepodnikají jako OSVČ. Jestliže však tyto osoby vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:

-    zaměstnavatel za zaměstnanou osobu (a také za sebe),

-    poživatel důchodu jako OSVČ za podmínek daných zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele – plátce pojistného) tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.

Pojistný vztah, oznamovací povinnost a platba pojistného státem

Poživatel důchodu z důchodového pojištění má ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah (tj. pojištění u zdravotní pojišťovny) po celé období pobírání důchodu, tedy od data, kdy je důchod přiznán do data, kdy je důchod rozhodnutím odejmut, a to podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Období pobírání důchodu se povinně oznamuje zdravotní pojišťovně prostřednictvím:

-    zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto skutečnost oznámí a dokladuje. Na pojištěnce (jako zaměstnance) přechází tato zákonná povinnost tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel příslušné oznámení neprovedl, byť je mu zaměstnanec řádně sdělil, nebo častěji tehdy, pokud zaměstnanec tuto informaci svému zaměstnavateli nepodal.

-    fyzické osoby v ostatních případech, tedy když není pojištěnec zaměstnán

V obou případech platí pro splnění této zákonné povinnosti osmidenní lhůta. Za její porušení může zdravotní pojišťovna uložit pokutu:

-    zaměstnavateli až 200 000 Kč,

-    fyzické osobě až 10 000 Kč,

protože neoznámení, resp. opožděné oznámení této skutečnosti způsobuje zdravotní pojišťovně v její příjmové stránce reálnou finanční újmu, neboť platby od státu (viz dále) nelze nárokovat zpětně. K plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem slouží u poživatelů důchodů kódy „D“ (přiznání důchodu) a „H“ (odejmutí důchodu).

Za poživatele důchodu platí stát od ledna 2023 zdravotním pojišťovnám měsíčně pojistné ve výši 1 900 Kč bez ohledu na to, zda je tato osoba výdělečně činná či nikoli. Jinak také řečeno, pokud je poživatel důchodu například zaměstnán, obdrží zdravotní pojišťovna každý měsíc dvě platby – od státu i od zaměstnavatele. A kdyby přitom ještě podnikal, tak platí pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná za podmínek platných pro tuto skupinu plátců.

POŽIVATEL DŮCHODU – ZAMĚSTNANEC - Pro tyto zaměstnané osoby, evidované u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“, platí následující podmínky:

-    pojistné odvádí zaměstnavatel ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc,

-    pokud evidence v kategorii „hrazené státem“ netrvá po celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, ve kterých registrace v této kategorii netrvala (viz Příklad č. 2),

-    neexistuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu (s výjimkou splnění podmínek definovaných v ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. – viz dále),

-    neplatí se pojistné v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci, přesněji řečeno, neřeší se u takového zaměstnance minimum. Vyměřovacím základem je v případě těchto nepřítomností zaměstnance v práci dosažená výše příjmu, tedy částka i nižší než minimální mzda, případně není odvedeno žádné pojistné v situaci, kdy taková nepřítomnost v zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Příklad 1

Příjem důchodce zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti nepřetržitě od 2. 1. 2023 do 31. 8. 2023 dosáhl částky alespoň 4 000 Kč pouze v měsících dubnu a květnu.

U dohody o pracovní činnosti (a také u dohody o provedení práce) rozhoduje pro plnění povinností zaměstnavatelem výše příjmu zaměstnance zúčtovaná za příslušný kalendářní měsíc.

Při přihlašování a odhlašování zaměstnance u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí, že osoba jako zaměstnanec se přihlašuje ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. S ohledem na výši příjmu tak zaměstnavatel tak přihlašuje osobu jako zaměstnance pouze na měsíce duben a květen, to znamená, že použije kódy „P“ k datu 1. 4. a „O“ k datu 31. 5. Jelikož se jedná o dohodu, u které není (resp. nemusí být) výše příjmu předem známa či odhadnutelná, plní zaměstnavatel oznamovací povinnosti do osmi dnů po skončení příslušného kalendářního měsíce, tedy v situaci, kdy je mu již tato výše příjmu známa.

Za měsíce duben i květen odvede zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % z dosaženého příjmu bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Příklad 2

Dne 27. března 2023 byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, přičemž jeho hrubý příjem, zúčtovaný za tento měsíc, činil 12 600 Kč.

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z celkové výše minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, nýbrž nejméně z jeho poměrné části v návaznosti na počet kalendářních dnů, kdy tento zaměstnanec nebyl evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož se jedná o celkem 26 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“, vypočte se poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, takto:

PČ min VZ = (26 : 31) × 17 300 = 14 509,67 Kč

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

26 = počet kalendářních dnů v měsíci březnu, ve kterých zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny zařazen ve „státní kategorii“

31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

17 300 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2023

Při sazbě 13,5 % z částky 14 509,67 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 959 Kč (14 509,67 × 0,135). S ohledem na příjem (12 600 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 701 Kč. Jedna třetina (567 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 134 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí ještě provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 909,67 Kč, tj. 258 Kč. Tento doplatek, tedy 258 Kč, je podle zákona sražen zaměstnanci, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdyby byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.

Z celkové částky pojistného 1 959 Kč je zaměstnanci sraženo 825 Kč (567 + 258), zaměstnavatel uhradí 1 134 Kč.

POŽIVATELÉ DŮCHODU JAKO OSVČ mají při placení pojistného (záloh na pojistné) tato dvě základní zvýhodnění:

-    v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a

-    nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí za rozhodné období kalendářního roku sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Vykáže-li však tato osoba za rok 2023, ve kterém začne podnikat, kladný hospodářský výsledek, zálohy v roce 2024 již platit bude (od měsíce, ve kterém podá Přehled), a to podle výše daňového základu za rok 2023, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Příklad 3

Poživatel vdoveckého důchodu začal podnikat v lednu 2023. V rámci své samostatné výdělečné činnosti dosáhne za 12 kalendářních měsíců roku 2023 daňového základu 76 501 Kč.

Pojistné za rok 2023:

P = 0,135 × 0,5 × 76 501 = 5 164 Kč

Záloha na rok 2024:

Z = 5 164 : 12 = 431 Kč

Od měsíce podání Přehledu v roce 2024 bude povinností poživatele důchodu platit měsíční zálohy ve výši 431 Kč.

Nemoc

Je-li důchodce jako zaměstnanec nemocen:

-    celý kalendářní měsíc, pojistné se neplatí (není-li do takového měsíce například zúčtována odměna),

-    po část kalendářního měsíce, odvede se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na dobu trvání nemoci a také trvání zaměstnání v tomto měsíci.

Nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, nemocnou osobu u pracovní smlouvy započítává do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, měsíčně předkládaného zdravotní pojišťovně. Odlišně postupuje zaměstnavatel u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy v případě nemoci (a při nedosažení částky potřebné pro odvod pojistného) osobu jako zaměstnance na daný kalendářní měsíc odhlašuje.

Není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Příklad 4

Starobní důchodce při zaměstnání na základě pracovní smlouvy ještě podniká a platí měsíční zálohy na pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná v částce 1 265 Kč. V období od 9. 5. do 24. 5. byl nemocen a za měsíc květen mu byl v zaměstnání zúčtován hrubý příjem 6 000 Kč.

Pojistné bude odvedeno ze skutečně dosaženého příjmu 6 000 Kč bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanec byl po část měsíce května nemocen. Pojistné činí 13,5 % z částky 6 000 Kč, tj. celkem 810 Kč. Jednu třetinu (270 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, dvě třetiny (neboli rozdíl) v částce 540 Kč zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Výkon samostatné výdělečné činnosti včetně placení (jakékoli) zálohy nemá za této situace vliv na platbu pojistného zaměstnavatelem.

ODPOČET OD DOSAŽENÉHO PŘÍJMU

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem (od 1. 1. 2023 ve výši 14 074 Kč) je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek definovaných v ustanovení § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. To znamená, že uvedený odpočet lze ve zdravotním pojištění uplatnit za těchto značně specifických podmínek:

-    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

-    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity,

-    tento odpočet lze současně uplatnit i u více zaměstnavatelů.

Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku do minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti se také nebere ohled například na poskytnuté neplacené volno nebo na vykázanou neomluvenou absenci – tyto nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání již (od 1. 1. 2015) nehrají při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance žádnou roli.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet 14 074 Kč lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Příklad 5

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 16 000 Kč.

Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti se osoba stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem (příjem musí dosáhnout minimálně 4 000 Kč). S ohledem na částku odpočtu bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 1 926 Kč (16 000 – 14 074).

Příklad 6

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na dohodu o provedení práce, jeho příjem činí nanejvýš 10 000 Kč.

Výší zúčtovaného příjmu nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), pojistné se neplatí. Aby zaměstnavatel plnil zákonné povinnosti, musel by příjem převýšit 10 000 Kč.

I když zaměstnavatel žádné pojistné neodvádí a zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, nevznikne dotyčné osobě ve zdravotním pojištění problém, protože svůj pojistný vztah má průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Předdůchod

Od 1. ledna 2013 je stát plátcem pojistného i za příjemce starobní penze na určenou dobu (předdůchodu), doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. V době pobírání předdůchodu není výdělečná činnost nijak omezena.

Ing. Antonín Daněk