Příjmy z autorského práva a jejich zdanění

Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Jak správně postupovat při zdanění autorských honorářů?

Dle znění § 2 odst. 2 autorského zákona se za dílo považuje též počítačový program, fotografie a výtvor vyjádřený postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Autorem je podle § 5 odst. 1 autorského zákona fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Nejčastěji se setkáme u občanů s autorským dílem ve formě různých zábavných, naučných a odborných článků zveřejněných v nejrůznějších časopisech a periodickém tisku (novinách) a dále ve formě zpracování a zveřejnění různých publikací krásné literatury a odborných publikací.

Vymezení tzv. zaměstnaneckého díla

nalezneme v § 58 autorského zákona. V § 58 odst. 1 zákona se stanoví, že není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele.

Práva a povinnosti vztahující se k zaměstnaneckému dílu zůstávají skončením právního vztahu ne­dotčena. V případě agenturního zaměstnání se pro účely posuzování zaměstnaneckého díla dle § 58 zákona považuje za zaměstnavatele zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.

Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.

V § 58 odst. 6 zákona se uvádí, že není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku.

Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.

ZDANĚNÍ AUTORSKÝCH HONORÁŘŮ podle § 6 ZDP. Příjmy z činnosti autora vykonávané v rámci pracovněprávního vztahu podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti. Tyto příjmy (přiznaná odměna za vytvořené zaměstnanecké dílo) se sečtou v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti a zdaňují se u zaměstnance společně. Zaměstnavatel při jejich zdanění postupuje podle toho, zda poplatník učinil nebo neučinil prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období. Příjmy z autorských honorářů zdaňované dle § 6 ZDP jsou zahrnuty do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Zdanění autorských honorářů jako příjmy ze samostatné činnosti

Příjmy z autorských práv, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, jsou zdaňovány podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Jedná se o příjem:

-    z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví,

-    z autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,

-    a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Autorské honoráře jsou zdaňovány buď zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP, anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako dílčí základ daně dle § 7 ZDP. Autorské honoráře nelze v žádném případě zdaňovat jako ostatní příjem podle § 10 ZDP, i kdyby se jednalo pouze o příležitostný příjem (jednorázový autorský honorář za jednorázový příspěvek ve zdaňovacím období).

ZDANĚNÍ SRÁŽKOVOU DANÍ § 7 odst. 6 ZDP. Podle znění § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Z výše uvedeného vyplývá, že tento způsob zdanění se týká pouze příjmů autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize a netýká se ostatních příjmů autora podléhajících zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy například se netýká příjmu autora za zpracování odborné či zábavné publikace (knihy).

Sražením zvláštní sazby daně z příjmů podle § 7 odst. 6 ZDP přímo plátcem honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu, a proto již výši těchto zdaněných autorských honorářů srážkovou daní poplatník neuvádí do svého daňového přiznání. Nevýhodou tohoto zdanění autorských honorářů je, že autor nemůže uplatnit k těmto příjmům žádné výdaje (skutečné nebo paušální výdaje), protože plátcem honoráře je zdaňována plná výše vypláceného autorského honoráře. Tato daňová nevýhoda je však vyvážena na druhé straně skutečností, že tyto honoráře, podléhající srážkové dani, nevcházejí do vyměřovacího základu poplatníka pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP.

Zvláštní sazba daně z příjmů autorů dle § 7 odst. 6 ZDP činí 15 % a je zahrnuta v § 36 odst. 2 písm. p) ZDP. Postup plátce daně (vydavatelství, nakladatelství ad. institucí) vyplácející honorář spadající pod § 7 odst. 6 ZDP při sražení daně a jejího odvedení správci daně vyplývá ze znění § 38d ZDP. Zde se v odst. 1 stanoví, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je povinen podle znění odst. 3 tohoto ustanovení zákona sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm tato částka daně ve smyslu § 38d odst. 5 ZDP vymáhána jako jeho dluh. Správce daně pak bude postupovat dle § 38s ZDP, ze kterého vyplývá, že pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena. V žádném případě nebude tato srážková daň vymáhána správcem daně po autorovi (poplatníkovi daně).

Příklad 1

V licenční smlouvě uzavřené mezi autorem a nakladatelstvím se autor zavázal zpracovat rozsáhlý příspěvek do odborného časopisu, za který sjednaný honorář činí 19 500 Kč. Ve smlouvě je stanoveno, že po odevzdání konceptu příspěvku v březnu 2023 bude vyplacena autorovi částka 10 000 Kč a po publikování textu v časopisu bude vyplacena zbývající částka sjednaného honoráře 9 500 Kč.

Vzhledem k tomu, že v obou kalendářních měsících nepřesáhl příjem autora od téhož plátce částku 10 000 Kč, je splněna podmínka stanovená v § 7 odst. 6 ZDP a plátce (vydavatelství) srazí autorovi vždy při výplatě 15 % srážkové daně z vyplaceného honoráře, a to i v případě, že obě platby se týkají jednoho příspěvku.

Příklad 2

Vydavatelství uveřejní dva odborné články od téhož autora v čísle 4/2023 a v čísle 5/2023. Autorský honorář za první článek činí 8 500 Kč a za druhý článek 4 400 Kč. Vydavatelství však oba honoráře vyplatí až v červnu 2023.

Pro uplatnění § 7 odst. 6 ZDP není podstatné, kdy autor příspěvek do časopisu odevzdal redakci anebo kdy byl příspěvek v časopisu zveřejněn, ale podstatné je to, ve kterém měsíci byl autorovi honorář vyplacen. V daném případě je v červnu 2023 vyplacen honorář ve výši 12 900 Kč, a proto pro tento vyplacený souhrnný honorář nelze uplatnit postup dle § 7 odst. 6 ZDP. Honorář musí být zdaněn v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob podaného poplatníkem za zdaňovací období 2023, protože souhrnná hodnota honoráře vyplacená za jeden měsíc od jednoho vydavatele převýšila hranici 10 000 Kč.

ZDANĚNÍ V RÁMCI DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ - Pokud úhrn autorských honorářů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize převýší v kalendářním měsíci od téhož plátce daně hranici 10 000 Kč, je příjem zdaňován podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP jako příjem ze samostatné činnosti a je uveden poplatníkem v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP.

Pokud výše autorských honorářů vyplacených za zdaňovací období 2022 nepřesáhne souhrnně částku 15 000 Kč (a za zdaňovací období 2023 nepřesáhne souhrnně částku 50 000 Kč) a poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy, nemusí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podle § 38g odst. 1 ZDP je totiž povinen podat každý poplatník daně z příjmů fyzických osob, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč (od roku 2023 se jedná o částku 50 000 Kč), pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně.

Fyzická osoba, která podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém zahrne autorské honoráře ke zdanění do dílčího základu daně podle § 7 ZDP, může k těmto příjmům uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, anebo paušální výdaje ve výši stanovené v § 7 odst. 7 písm. d) ZDP. Paušální výdaje činí 40 % zdanitelných příjmů, nejvýše lze však uplatnit u příjmů zdaňovaných dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP paušální výdaje do částky 800 000 Kč. Pokud uplatní poplatník paušální výdaje k dosaženým příjmům, jsou podle znění § 7 odst. 8 ZDP v částce paušálních výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Dle § 7 odst. 8 ZDP je poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

Příjmy autorů zahrnované v dílčím základu daně dle § 7 ZDP v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na zdravotní i sociální pojištění.

V rámci optimalizace daňové povinnosti poplatníka lze i v případě autorských honorářů využít institutu spolupracujících osob, kdy příjmy dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP dosažené za spolupráce druhého z manželů anebo za spolupráce manžela a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení lze rozdělit na spolupracující osoby při splnění podmínek uvedených v § 13 ZDP.

Příklad 3

Občan pobírající starobní důchod přispívá do jednoho vydavatelství psaním různých zajímavých zážitků ze svého života. Za zdaňovací období roku 2023 obdrží následující autorské honoráře od tohoto vydavatele:

-    za měsíc květen

     (1 příspěvek)               2 500 Kč,

-    za měsíc červen

     (1 příspěvek)               3 900 Kč,

-    za měsíc říjen

     (3 příspěvky)             16 500 Kč,

-    za měsíc prosinec

     (2 příspěvky)               7 800 Kč.

Autorské honoráře za měsíc květen, červen a prosinec nepřevyšují částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, a proto podléhají srážkové dani 15 % u plátce. Ke zdanění u poplatníka přichází v úvahu autorský honorář za měsíc říjen, u kterého vydavatelství nesrazí srážkovou daň. Vzhledem k tomu, že však tento zdanitelný příjem fyzické osoby nepřesáhne částku 50 000 Kč za zdaňovací období, a poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy, nepodává dle § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání. Vyplacený honorář za měsíc říjen 2023 tak zůstává nezdaněn.

Příklad 4

Autor (současně podnikatel) zpracoval v roce 2022 na základě uzavřené autorské smlouvy pro nakladatelství odbornou publikaci. Jeho autorský honorář je odvozen procentem z částky za prodané publikace vždy po skončení čtvrtletí. Za II. čtvrtletí 2022 je mu vyplacen v červenci honorář ve výši 9 800 Kč a za III. čtvrtletí 2022 v říjnu 2022 honorář ve výši 12 100 Kč. Za další čtvrtletí prodeje publikace budou honoráře vyplaceny v následujících kalendářních letech.

V daném případě nejde o autorský honorář za příspěvky do časopisů, ale jde o honorář za publikaci. Z toho důvodu se na tento příjem nevztahuje znění § 7 odst. 6 ZDP a tento příjem vyplacený v červenci a říjnu 2022 musí poplatník zahrnout ke zdanění v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 jako příjem v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP. K tomuto příjmu si může uplatnit výdaje buď ve skutečné výši, anebo paušální výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů. Příjem po odpočtu výdajů je součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příklad 5

Fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele obdrží v dubnu 2023 autorský honorář za zpracovanou a vydanou publikaci o zdravé výživě ve výši 15 900 Kč. Jiné příjmy fyzická osoba nemá. U svého zaměstnavatele učinil poplatník prohlášení k dani.

Na zdanění autorského honoráře z publikace se nevztahuje § 7 odst. 6 ZDP a honorář by měl být zahrnut do daňového přiznání za rok 2023 jako dílčí základ daně dle § 7 zákona. Vzhledem k tomu, že tato výše zdanitelných příjmů nepřevyšuje u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částku 20 000 Kč, nemusí podat fyzická osoba dle § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a zaměstnavatel může provést zaměstnanci roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023. Příjem 15 900 Kč tak zůstane nezdaněn.

Příklad 6

Občan obdrží v roce 2022 autorský honorář za vydaný román ze zákulisí fotbalových soutěží ve výši 235 000 Kč. Se zpracováním fotografické části mu vypomáhal jeho dospělý syn žijící s občanem ve společně hospodařící domácnosti. Kromě honoráře občan jiné zdanitelné příjmy nemá, protože pobírá starobní důchod osvobozený od daně z příjmů.

Při spolupráci syna lze dle § 13 ZDP převést na spolupracující osobu až 30 % příjmů z nezdaněných honorářů a 30 % k nim příslušejících výdajů. Pokud bude např. občan uplatňovat k honoráři paušální výdaje ve výši 40 %, a na syna převede plnou výši 30 % příjmů a výdajů, bude na syna převeden ke zdanění příjem 70 500 Kč a výdaje ve výši 28 200 Kč.

Zdanění příjmů ze zděděných autorských práv

Poplatníkovi mohou vzniknout v průběhu zdaňovacích období příjmy v důsledku zdědění majetkových práv vyplývajících z autorského zákona. Tyto příjmy jsou zdaňovány podle § 10 odst. 1 písm. d) ZDP jako ostatní příjmy a poplatník je zdaní v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daném případě se nejedná o příjmy autora, ale o příjmy dědice. Daňově uznatelným výdajem na dosažení příjmu ze zděděných majetkových práv jsou pouze prokazatelné výdaje na dosažení tohoto příjmu (nikoliv na jeho zajištění a udržení). Půjde např. o výdaje na cestovné, na právní služby, na spoje apod. Pokud by výdaje převýšily příjmy, k rozdílu se nepřihlédne. K těmto příjmům zdaňovaným dle § 10 ZDP nelze uplatnit paušální výdaje.

Příklad 7

Dcera zdědila po svém zemřelém otci autorská práva k vydanému literárnímu dílu. V roce 2023 je jí v rámci zděděných autorských práv vyplacen příjem ve výši 185 000 Kč za druhé vydání románu. Prokazatelné výdaje činí 15 900 Kč (cestovné, spoje, výdaje spojené s konzultací u právníka). Dcera má příjmy ze závislé činnosti.

Poplatník nemůže požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh daně a musí podat za zdaňovací období 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Kromě dílčího základu daně ze závislé činnosti dle potvrzení svého zaměstnavatele uvede v daňovém přiznání dílčí základ daně dle § 10 ZDP ve výši 185 000 Kč – 15 900 Kč = 169 100 Kč. V rámci zdanění dle § 10 ZDP nemůže k příjmům uplatnit poplatník paušální výdaje.

Ing. Ivan Macháček

§ 7 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze samostatné činnosti

(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b) příjem ze živnostenského podnikání,

c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále

a) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c) příjem z výkonu nezávislého povolání.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.

(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.