Příjmy z dědění

z hlediska daně z příjmů FO

Počínaje r. 2014 jsou příjmy z titulu nabytí dědictví nebo odkazu předmětem daně z příjmů. Jde o příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona, tj. o bezúplatný příjem. Podle ustanovení § 1479 občanského zákoníku vzniká dědické právo (tj. právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní) již smrtí zůstavitele, přičemž nabytí dědictví musí být podle § 1670, resp. § 1690 občanského zákoníku potvrzeno soudem. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

Při dědění ze zákona nabývá dědic dědictví smrtí zůstavitele, při dědění ze závěti nebo podle dědické smlouvy může být nabytí dědictví vázáno na splnění stanovené podmínky. Ustanovení o nabytí dědictví nestanoví, že se dědictví nabývá již zůstavitelovou smrtí, tak jak občanský zákoník stanovil do konce r. 2013, dědic může nabýt pozůstalost i později.

Osvobození zděděného
příjmu od daně

Z hlediska daně z příjmů fyzických osob jsou veškeré příjmy nabyté z titulu dědictví nebo odkazu od daně z příjmů osvobozeny. Zákon o daních z příjmů v § 4a písm. a) stanoví, že od daně z příjmů se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.

Dále zákon v § 4a písm. b) stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen bezúplatný příjem obmyšleného z majetku, který

1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo

2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti.

Příklad 1

V letošním roce zemřel otec, dědicem je syn, který má příjmy pouze ze zaměstnání. Otázkou je, jak se bude zděděný majetek na straně syna zdaňovat, tj. zdali bude muset podat daňové přiznání, kam uvede jak příjmy ze zaměstnání, tak i příjmy zděděné.

Příjmy z dědění jsou předmětem daně z příjmů, jde o příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona s tím, že podle § 4a písm. a) zákona jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Vzhledem k tomu, že jde o příjem od daně osvobozený, dědic tento příjem do daňového přiznání uvádět nebude.

Zdědil-li poplatník majetek, jehož ocenění bude vyšší než 5 000 000 Kč, vztahuje se na něho oznamovací povinnost ohledně nabytí nemovité věci v souladu s § 38v zákona.

Příklad 2

Syn má na jméno matky založené stavební spoření, kam jednorázově převádí určitou částku. Matka sepsala závěť, kterou synovi v případě svého úmrtí toto stavební spoření odkazuje. Otázkou je, co se rozumí bezúplatným příjmem, tj. zda v případě úmrtí matky by syn z uvedeného stavebního spoření zaplatil daň z příjmů.

V případě dědictví je z hlediska daně z příjmů bezúplatným příjmem majetek nabytý děděním. V případě zděděného majetku se na straně dědice fyzické osoby postupuje podle § 4a písm. a) zákona o daních z příjmů. Citované ustanovení stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.

Příklad 3

Dědeček vyčlenil nemovitou věc do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, obmyšleným je vnuk zakladatele. Vydání nemovité věci bude od daně z příjmů osvobozeno v souladu s § 4a písm. b) zákona. Otázkou je, jak bude postupovat obmyšlený, tj. vnuk zakladatele, v případě splnění časového testu pro osvobození příjmu z případného prodeje této nemovité věci podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona, tj. bude-li se do časového testu započítávat i doba, kdy příslušná nemovitá věc byla vyčleněna do majetku svěřenského fondu, případně byla ve vlastnictví dědečka.

Po dobu, po kterou byla nemovitá věc vyčleněna do svěřenského fondu nemá nikdo vlastnické právo k takové nemovité věci (ani zakladatel, ani obmyšlený, ani svěřenský správce).

Obdrží-li obmyšlený nemovitou věc ze svěřenského fondu, kterou následně prodá, časový test stanovený § 4 odst. 1 písm. b) zákona začne běžet od vydání majetku svěřenským fondem obmyšlenému, tj. od okamžiku kdy k věci nabude vlastnictví. V daném případě nelze ani uplatnit zápočet z titulu dědictví od zůstavitele v řadě přímé obsažený v § 4 odst. 1 písm. b) zákona (tj. ustanovení, které stanoví, že časový test 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byla předmětná nemovitá věc ve vlastnictví zákonem stanoveného zůstavitele). Důvodem je skutečnost, že obmyšlený věc nezdědil [to plyne i ze samostatného osvobození podle § 4a písm. b) zákona].

Osvobození příjmu z prodeje
zděděného majetku

Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. b) od r. 2021 stanoví mimo jiné, že od daně se osvobozuje příjem z prodeje nemovitých věcí, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí, nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.

Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. c) stanoví mimo jiné, že od daně se osvobozuje příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku.

Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. w) stanoví mimo jiné, že od daně se osvobozují příjmy z úplatného převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Dále pak zákon v § 4 odst. 1 písm. x) stanoví mimo jiné, že od daně se osvobozuje příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.

Nesplní-li poplatník výše uvedené podmínky pro osvobození příjmů z prodeje zděděného majetku, jedná se o zdanitelný příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona. Daňovým výdajem v souladu s § 10 odst. 5 zákona, jde-li o věc nabytou bezúplatně, je cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí. Tímto právním předpisem je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Příklad 4

Syn zdědil po matce nemovitou věc, která ji vlastnila 1 rok. Matka nemovitou věc zdědila po smrti svého druhého manžela (nemovitá věc nebyla ve společném jmění manželů), který ji vlastnil 10 let. Syn po 2 letech zděděnou nemovitou věc, ve které nebydlel, prodal. Otázkou je, zda je příjem od daně osvobozen.

Příjem z prodeje zděděné nemovité věci od daně z příjmů osvobozen není, matka dům vlastnila pouze 1 rok s tím, že „dvojnásobný zápočet“ doby vlastnictví zákon v § 4 odst. 1 písm. b) neumožňuje. Příjem by byl od daně osvobozen za podmínky, že by ho syn využil na obstarání vlastní bytové potřeby.

Příklad 5

V letošním roce zemřel podnikatel, který měl v obchodním majetku od r. 1993 nemovitou věc získanou v rámci restituce, tedy nemovitou věc, která nebyla ve společném jmění manželů. Nemovitou věc zdědila manželka, která ji nevložila do svého obchodního majetku (manželka nepodniká) a hodlá ji hned po ukončení řízení o pozůstalosti prodat. Otázkou je, o jaký příjem z prodeje nemovité věci se jedná.

Příjem z titulu zděděné věci je na straně manželky od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 4a písm. a) zákona. Převýší-li hodnota zděděné nemovité věci 5 000 000 Kč, vztahuje se na dědičku oznamovací povinnost v souladu s § 38v zákona.

Pokud manželka – dědička, nevložila zděděnou nemovitou věc do svého obchodního majetku, bude při prodeji splněna zákonná 10 letá lhůta podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona, a příjem z prodeje předmětné nemovité věci bude na straně manželky od daně z příjmů osvobozen.

Ing. Eva Sedláková