Příjmy z kapitálového majetku

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p., pro příjmy fyzických osob z kapitálového majetku, tj. příjmy dílčího základu daně podle § 8 zákona o daních z příjmů, které plynou ze zdrojů na území České republiky, stanoví ve většině případů zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona, kterou sráží a správci daně odvádí příslušný plátce daně. Jde o daň konečnou (od r. 2004 se již neuplatní ani zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost poplatníka), tyto příjmy již poplatník do daňového přiznání neuvádí.

Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1, tj. ze závislé činnosti, nebo § 7 odst. 1 písm. d), tj. podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku, jsou mimo jiné:

Podíly na zisku

Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou příjmem z kapitálového majetku mimo jiné i podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem.

Právo na podíl na zisku obchodní korporace mají i jiné osoby než členové obchodní korporace. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. Počínaje r. 2015 je podíl na zisku členů obchodní korporace i jiných osob zdaňován daní vybíranou srážkou podle § 36 zákona. Zvláštní sazba daně podle § 36 zákona pro výše uvedené příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky činí 15 %. Plynou-li uvedené příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou v souladu s § 8 odst. 4 zákona, nesnížené o výdaje, základem (dílčím základem) daně a poplatník je uvede do daňového přiznání.

Výše uvedený způsob zdanění se však nevztahuje na podíly na zisku vyplácené společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti, a to z důvodů předvětí § 8 odst. 1, kdy za příjmy z kapitálového majetku jsou označeny pouze příjmy, které nejsou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d). Výjimkou je také podíl na zisku vyplacený zaměstnanci obchodní korporace z titulu odvedené práce, který je i nadále příjmem podle § 6 zákona, též v návaznosti na předvětí § 8 odst. 1 zákona (tj. případně i jednateli, kdy daný příjem bude příjmem podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona). Z příjmů za práci bude sražena záloha na daň v souladu s § 38h zákona.

Příklad 1

Členové družstva zaměstnanci mají právo na podíl na zisku, který si rozdělují podle schváleného postupu, tj. část zisku ve výši 30 % se rozdělí mezi členy družstva v poměru hrubých mezd za období, za které se zisk rozděluje a 70 % zisku se rozdělí mezi členy družstva podle jejich splněné vkladové povinnosti. Otázkou je, jak se postupuje z hlediska daně z příjmů.

Podíly na zisku, které družstvo vyplatilo členům družstva v návaznosti na jejich pracovní výsledky, tj. 30 % podíl na zisku, jsou v daném případě příjmem podle § 6 odst. 1 zákona, ze kterého družstvo srazí zálohu na daň podle § 38h zákona.

Podíly na zisku, které družstvo vyplatilo členům družstva v návaznosti na jejich splacené vklady, tj. 70 % podíl na zisku, jsou v daném případě příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona, který podléhá srážkové dani podle § 36 zákona ve výši 15 %.

Úroky z držby cenných papírů

Příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona jsou též úroky z držby cenných papírů. Podle § 8 odst. 3 zákona jsou tyto příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně).

Jedná-li se o zdanění srážkou podle § 36 zákona, zákon v § 36 odst. 3 stanoví mimo jiné, že u příjmů podle § 36 odst. 2 písm. a) nebo j) zdaňovaných srážkou, tj. i z úrokového příjmu z dluhopisu, s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu poplatníka fyzické osoby nebo poplatníka daně z příjmů právnických osob se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Plátce daně tedy zaokrouhlí až celkový odvod daně, kterou srazil ze všech úrokových příjmů z dluhopisů. Touto změnou, která je účinná od r. 2013, dochází mimo jiné ke zdanění úroků z dluhopisů v korunové nebo haléřové hodnotě.

Příklad 2

Starobní důchodce má úrok z dluhopisů. Otázkou je, zda může k úroku z dluhopisu uplatnit v daňovém přiznání základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč.

V souladu s § 8 odst. 3 zákona je úrok z držby cenných papírů, tj. i z dluhopisu, zdaňován zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Uvedené příjmy z kapitálového majetku zdaňované zvláštní sazbou daně se do daňového přiznání neuvádí, tedy poplatník základní slevu na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů uplatnit nemůže.

Příklad 3

Starobní důchodce má úrok ze zahraničních dluhopisů, který mu vyplatí česká banka. Otázkou je, zda může k výnosu z dluhopisu uplatnit základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč.

Jde-li o úrok ze zahraničních dluhopisů zákon o daních z příjmů v § 8 odst. 4, stanoví, že uvedené příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně). To znamená, že poplatník musí uvedené příjmy uvést do daňového přiznání jako příjem z kapitálového majetku. V daňovém přiznání si poplatník (i starobní důchodce) může k uvedeným příjmům uplatnit mimo jiné i slevu na dani na poplatníka, tj. částku 30 840 Kč. 

Příjmy z úsporných vkladů

Podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona jsou příjmem z kapitálového majetku:

•    úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách,

•    úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání.

Podle § 2676 občanského zákoníku vkladní knížkou potvrzuje výstavce vkladní knížky vložení hotovosti na účet a výběr hotovosti z účtu. Účet, k němuž byla vystavena vkladní knížka, neslouží k provádění převodů peněžních prostředků. Vkladní knížka může být vystavena pouze na jméno majitele vkladní knížky. Z vkladní knížky musí být zřejmá výše peněžních prostředků na účtu a její změny.

Zvláštní sazba daně podle § 36 zákona pro výše uvedené příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR činí 15 %. Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou v souladu s § 8 odst. 4 zákona nesnížené o výdaje, základem (dílčím základem) daně a poplatník je uvede do daňového přiznání v rámci příjmů podle § 8 zákona.

Úroky a poplatky

Podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů jsou příjmem z kapitálového majetku:

•    úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček,

•    úroky z prodlení,

•    poplatek z prodlení,

•    úroky z práva na dorovnání,

•    úroky z vkladů na účtech neuvedených v § 8 odst. 1 písm. c) zákona s výjimkou příjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani a

•    úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací.

Uvedené příjmy nesnížené o výdaje zdaňuje sám poplatník v souladu s § 8 odst. 5 zákona tak, že je uvede v daňovém přiznání.

V případě, že poplatník nemá podnikatelský účet, ale platby plynoucí ze samostatné činnosti si nechá zasílat na účet charakteru soukromého účtu pro fyzickou osobu, pak úroky plynoucí z tohoto účtu jsou příjmem podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona, a tedy jsou zdaňovány 15 % srážkovou daní podle § 36 zákona. Zdanění srážkovou daní podle § 36 zákona je konečné a poplatník již příslušný úrok nezdaňuje, do daňového přiznání ho neuvádí.

     výdaje k úroku
ze zápůjčky a úvěru

Počínaje r. 2015 § 8 odst. 5 zákona stanoví, že u příjmu z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem zaplacený úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu. K příjmu z úroků z poskytnuté zápůjčky nebo úvěru lze jako daňový výdaj uplatnit úroky z přijaté zápůjčky nebo úvěru. Pokud si např. poplatník vezme zápůjčku, ze které zaplatí úrok 10 000 Kč s tím, že sám poskytne jinému vydlužiteli tuto zápůjčku, ze které mu vydlužitel zaplatí úrok 11 000 Kč, bude základem daně částka 11 000 – 10 000 = 1 000 Kč. 

Poskytne-li poplatník fyzická osoba zápůjčku jiné osobě, často se jedná např. o zápůjčku společníka společnosti s ruče­ním omezeným nebo o zápůjčku v rámci podnikání, je třeba postupovat podle občanského zákoníku. Občanský zákoník v § 2392 stanoví mimo jiné, že při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Zápůjčka může být jak úplatná, tak i bezúplatná. V případě zápůjček, kdy není sjednán úrok, vzniká dlužníkovi majetkový prospěch, který je předmětem daně z příjmů (jde o příjem podle § 6, 7 nebo 10 zákona) s tím, že při splnění zákonných podmínek je tento příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozen [§ 4a písm. m) a § 6 odst. 9 písm. r) zákona]. Úrok z úročené zápůjčky věřitel fyzická osoba, zahrne do dílčího základu daně podle § 8 ZDP, a to v daňovém přiznání.

Jde-li o úvěr § 2395 a násl. občanského zákoníku stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě.

Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

Ing. Eva Sedláková