17.03.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Příjmy z nájmu a ubytovacích služeb z hlediska daně z příjmů

1. Nájemní smlouva

2. Příjmy z nájmu a ubytovacích služeb

3. Uplatňování daňových výdajů k příjmům z nájmu nebo ubytovacích služeb

4. Paušální výdaje z dosažených příjmů z nájmu a ubytovacích služeb

Příjem z nájmu nemovitých věcí nebo bytů v případě, že pronajímatel neposkytuje nájemci služby hotelového typu (tj. zejména stravování, úklid prostor užívaných nájemcem, výměnu ložního prádla nebo toaletních potřeb) je obecně příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů. Jak správně postupovat u příjmů z nájmu a ubytovacích služeb z hlediska daně z příjmů?

1. Nájemní smlouva

Ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2205 občanského zákoníku nájemní smlouva pronajímatele zavazuje

a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,

b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,

c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

V souladu s § 2207 občanského zákoníku po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce.

Jedná-li se o nájem bytu, občanský zákoník v § 2235 a násl. stanoví mimo jiné, že zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení § 2247 odst. 2, které stanoví, že pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

Příjem z titulu výše uvedených služeb, které zajistí nájemce u odborných dodavatelů, není na straně pronajímatele zdanitelným příjmem.

Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

Z hlediska daně z příjmů mohou být příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů příjmem podle § 9 zákona, tj. příjmem z nájmu nebo příjmem podle § 7 zákona o daních z příjmů, a to v případě, že pronajatá nemovitá věc nebo byt (resp. bytová jednotka) je zahrnuta v obchodním majetku poplatníka s příjmy podle § 7 zákona, tj. ze samostatné činnosti.

2. Příjmy z nájmu a ubytovacích služeb

Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu D-22 k § 9 odst. 1 zákona příjmy z nájmu se rozumějí i obdobné příjmy plynoucí poplatníkovi v případě, kdy pronajímá nemovité věci (jejich části) nebo byty (jejich části) anebo movité věci, které má sám v nájmu či podnájmu, kromě příjmů z příležitostného nájmu věcí movitých podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona a kromě příjmů podle § 7 zákona.

Do části občanského zákoníku týkající se nájmu, je začleněno jako zvláštní případ ubytování. Ustanovení § 2326 a násl. zákona č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Od nájmu bytu se ubytování liší svým účelem. Zatímco účelem smlouvy o nájmu bytu je umožnit nájemci bydlení, účelem smlouvy o ubytování je poskytnout mu přechodné ubytování (tj. prozatímní pobyt v prostoru, kde může uspokojit své základní životní a společenské potřeby).

Od výše uvedených příjmů z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů (resp. § 7 zákona pokud je pronajímaná věc zahrnuta v obchodním majetku) je třeba odlišit příjmy za ubytovací služby, které jsou příjmem podle § 7 zákona, tj. příjmem ze samostatné činnosti, a které lze provozovat na základě živnostenské oprávnění, pokud tuto činnost provozovatel vykonává soustavně. To platí i v případě, že příslušná věc, ve které jsou poskytovány ubytovací služby, v obchodním majetku poskytovatele není.

Podle § 2 zákona č. 455/­1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je živností soustavná činnost provozovaná vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud se nejedná o činnost, která je z režimu živnostenského zákona vyloučena podle § 3 živnostenského zákona. Jednou z činností, která není živností, je podle § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona činnost spočívající v pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Pronájem nemovitých věcí, resp. bytů není živností ani tehdy, jsou-li k pronájmu poskytovány základní služby spojené s fungováním těchto věcí, jako např. vytápění, odvoz odpadků, dodávka vody a elektřiny apod.

Jedná-li se o ubytování, jde ve smyslu § 2326 a násl. zákona č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, o poskytování přechodného ubytování na ujednanou dobu, tj. o zajištění prozatímního, přechodného, pobytu, kdy se předpokládá, že bydlení je saturováno jinde. Jde např. o ubytování za účelem rekreace, ubytování zaměstnance, ubytování studenta, apod. s tím, že ubytovatel poskytuje ještě další služby s ubytováním spojené. Je-li tento způsob ubytování poskytován soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku, naplňuje tak znaky živnosti, tj. jde o podnikání, ke kterému musí mít provozovatel oprávnění podle zákona č. 455/­1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Činnost spočívající v ubytování je živností volnou „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obor činnosti 55 „Ubytovací služby“ (viz příloha č. 4 k živnostenskému zákonu).

Zjednodušeně lze uvést, že nájem bytu nebo domu (jeho části) je svým charakterem určen zejména k zajištění bytových potřeb nájemce, popřípadě členů jeho domácnosti, tj. k jejich bydlení. To znamená, že nájem má dlouhodobější charakter, a nepoužije se na přenechání bytu nebo domu k rekreaci nebo jinému přechodnému a krátkodobému účelu. Naopak ubytování se týká poskytnutí přechodného ubytování.

V návaznosti na zákon č. 112/­2016 Sb. o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, byla již v r. 2016 na webových stránkách MF zveřejněna pomůcka pro fyzické osoby k podřazení příjmů z „nájmu“ nemovité věci (její části) nebo bytu (jeho části) pod správný druh příjmu dle zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to buď pod příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, nebo příjmy z nájmu dle § 9 ZDP, kde jsou uvedeny mimo jiné charakteristické znaky odlišující samostatnou činnost (živnost ubytovací služby) od nájmu:

Příjmy ze živnosti – ubytovací služby

ubytování je poskytováno pravidelně/opakovaně,

ubytování je poskytováno na krátkou (dny, týdny) nebo přechodnou (omezenou) dobu,

ubytování je takto nabízeno na internetu, případně jinak (v tisku, letáky, billboardy apod.),

ubytování je poskytováno např. za účelem rekreace,

kromě „bydlení“, jsou nad rámec nezbytných služeb poskytovány i další služby, např. úklid prostor užívaných ubytovaným, výměna ložního prádla, poskytnutí snídaně, apod.,

ubytovaný neprovádí běžnou údržbu ani drobné opravy obývaného prostoru,

v nabídce ubytování se objevuje cena za den, případně týden,

činnost je vykonávána živnostenským způsobem, tj. soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku,

uvedený charakter má činnost hotelů, motelů, botelů, penzionů, horských chat apod., ale např. i krátkodobé (přechodné) ubytování ve vlastních bytech (domech) nabízené soustavně (viz poskytování ubytování prostřednictvím sdílené ekonomiky, např. přes aplikaci Airbnb),

uvedené příjmy se budou zdaňovat jako příjmy z živnostenského podnikání [§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP], pokud poplatníkovi vzniklo oprávnění provozovat živnost, příp. jako příjmy dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, pokud mu oprávnění provozovat živnost nevzniklo.

Příjmy z nájmu (pronájem)

nájem je sjednáván jednorázově na delší dobu (měsíce, rok),

takto je také nabízen (internet, tisk, letáky),

nejedná se o ubytování za účelem rekreace,

nájem je nabízen primárně za účelem zajištění bytové potřeby nájemce (jeho domácnosti),

nad rámec nezbytných služeb nejsou pronajímatelem poskytovány další služby,

energie (elektřina, plyn) si obstarává obvykle sám nájemce,

nájemce provádí běžnou údržbu a drobné opravy najatého prostoru,

v nabídce ubytování se objevuje cena nájmu za měsíc, případně za delší časové období,

–  lze dojít k závěru, že se jedná o nájem (nikoliv o ubytovací služby mající charakter živnosti),

–  bude se jednat např. o nájem bytů (rodinných domů) nájemcům za účelem dlouhodobého bydlení,

–  příjmy se budou zdaňovat jako příjmy z nájmu dle § 9 ZDP, a to za předpokladu, že pronajímaný majetek není součástí obchodního majetku (v případě, že pronajímaný majetek je součástí obchodního majetku, jsou příjmy zdaňovány jako příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP).

Dále pak k této problematice zveřejnilo v r. 2017 na webových stránkách Finanční správy Generální finanční ředitelství rozsáhlou informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další). Z hlediska daně z příjmu fyzických osob se v informaci uvádí mimo jiné:

[poplatník daně z příjmů fyzických osob] Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby vymezené v § 2 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

[stanovení činnosti – ubytování vs. nájem] Pro určení druhu příjmů podle zákona o daních z příjmů, tj. zda se v případě konkrétního příjmu jedná o příjem ze samostatné činnosti – ubytovací služby (§ 7 zákona o daních z příjmů) nebo příjem z nájmu nemovité věci (§ 9 zákona o daních z příjmů), byla zpracována pomůcka, která je zveřejněna na internetu Finanční správy, viz http://www.etrzby.cz/cs/Ubytovani.

Zásadní pro posouzení druhu příjmu je charakter a časový úsek poskytovaného „ubytování“, tzn., zda je toto poskytováno relativně dlouhodobě za účelem zajištění bytové potřeby nájemce (jeho domácnosti), nebo je poskytováno přechodně příp. krátkodobě, tj. za účelem rekreace, ubytování studentů, sezonních pracovníků apod. Dále je třeba hodnotit poskytování služeb ve spojení s ubytováním, když charakteristické pro nájem je, že pronajímatel zajistí po dobu nájmu pouze nezbytné služby, kterými jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Další služby jako je např. úklid prostor užívaných nájemcem, poskytování lůžkovin, výměna ložního prádla nebo toaletních potřeb institut nájmu obecně nepředpokládá a tyto jsou již nad jeho rámec. Stejně tak případné poskytování stravování (i např. jen snídaně) v souvislosti s ubytováním již znamená, že nelze „ubytování“ považovat za pouhý nájem. Na základě těchto případných „doplňkových plnění“ lze tedy rovněž usuzovat na charakter poskytovaného „ubytování“. Rozdíl mezi nájmem a ubytovací službou lze shledat rovněž v provádění běžné údržby nebo drobných oprav v užívaném prostoru. V případě nájmu se předpokládá provádění těchto činností nájemcem, kdežto v případě ubytovací služby nelze provádění těchto činností ubytovaným předpokládat.

Pokud činnost subjektů poskytujících ubytování (ubytovací služby) prostřednictvím internetových platforem (např. Airbnb) naplňuje veškeré znaky podnikání podle § 420 zákona č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), tj. samostatný výkon výdělečné činnosti na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, příjmy z této činnosti podléhají dani z příjmů fyzických osob podle § 7 zákona o daních z příjmů jako příjmy ze samostatné činnosti.

Další povinnosti fyzické osoby v souvislosti s poskytováním ubytovacích služeb

Podnikající fyzická osoba vede:

- účetnictví v souladu se zákonem č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, nebo

- daňovou evidenci v souladu s § 7b zákona o daních z příjmů, nebo

- záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti se samostatnou činností, pokud bude uplatňovat výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů,

- evidence o dosahovaných příjmech, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti podle § 7a odst. 7 zákona o daních z příjmů.

[registrační povinnost] Fyzická osoba mající příjmy ze samostatné činnosti je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob a má podle § 39 zákona o daních z příjmů registrační povinnost. Poplatník je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

- započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

- přijal příjem ze samostatné činnosti.

Místně příslušným správcem daně fyzické osoby je finanční úřad podle adresy místa jejího trvalého pobytu.

[povinnost podat daňové přiznání] Po skončení zdaňovacího období, tj. kalendářního roku, má poplatník povinnost v souladu s ustanovením § 38g zákona o daních z příjmů podat příslušnému správci daně daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podle uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů je povinen podat daňové přiznání každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona o daních z příjmů).

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjem ze závislé činnosti pouze od jednoho, anebo postupně od více plátců, podepsal u všech těchto plátců daně (zaměstnavatelů) prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů a nemá jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů (tj. příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy) vyšší než 6 000 Kč.

Z hlediska daně z přidané hodnoty se ve výše uvedené informaci Generálního finančního ředitelství uvádí, že ubytovací služby jsou zařazeny do oddílu 55 klasifikace produkce CZ-CPA, tj. do služeb podléhajících první snížené sazbě daně ve výši 15 %.

?  Příklad 1

Poplatník vlastní byt, který poskytuje cestujícím studentům přes Airbnb několikrát do měsíce. Studenti v bytě přespí pouze jednu noc, průměrně ubytuje 5 až 6 lidí do měsíce. Studenti mají možnost přespat a vykoupat se, jiné služby poplatník neposkytujete. Průměrný příjem činí 3 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně. O jaký příjem se z hlediska daně z příjmů jedná, když na danou činnost poplatník nemá živnostenské oprávněn? Jakou výši paušálních výdajů může uplatnit?

Poskytování ubytování (ubytovacích služeb) prostřednictvím internetových platforem (např. Airbnb) naplňuje veškeré znaky podnikání podle § 420 zákona č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tj. samostatný výkon výdělečné činnosti na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Příjmy z této činnosti podléhají dani z příjmů fyzických osob podle § 7 zákona o daních z příjmů jako příjmy ze samostatné činnosti.

V případě, že poskytovatel služby příslušné živnostenské oprávnění nevlastní, ačkoli tuto zákonnou povinnost má, je v souladu s § 420 občanského zákoníku považován za poplatníka provozujícího podnikatelskou činnost a jeho příjmy jsou zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona, tj. příjmy z jiného podnikání). Pokud neuplatní výdaje ve skutečné výši, může uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to ve výši 40 % z příjmů podle § 7 odst. 7 písm. d) zákona, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Pro úplnost je třeba doplnit, že příjmy poskytovatele ubytovacích služeb, který vlastní příslušné živnostenské oprávnění, jsou příjmem podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona, tj. příjmy ze živnostenského podnikání, a poskytovatel může uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 60 % podle § 7 odst. 7 písm. b) zákona, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč.

?  Příklad 2

Podnikatel fyzická osoba provozuje na základě živnostenského oprávnění ubytovací služby v několika vlastních i najatých bytech s tím, že příjmy z těchto služeb zdaňuje jako příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů. Byty má nahlášeny na živnostenském úřadu jako provozovny. Otázkou je, zda musí mít příslušné byty zařazené v obchodním majetku, a zda příjem z nájmu včetně služeb z najatých bytů nebude proto příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů.

Zákon o daních z příjmů neukládá poplatníkům povinnost mít majetek, který používají k samostatné činnosti zařazený v obchodním majetku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona. Záleží na rozhodnutí poplatníka. Pokud však poplatník k příjmům z ubytovacích služeb podle § 7 zákona o daních z příjmů uplatňuje výdaje ve skutečné doložené výši a vlastní majetek, který k samostatné činnosti používá, by nezařadil do obchodního majetku, nemohl by do daňových výdajů uplatnit jeho odpisy, výdaje na jeho opravy a údržbu, pojištění apod.

Poskytuje-li poplatník ubytovací služby v najatých bytech, bude na straně podnikatele daňovým výdajem mimo jiné i nájemné, které hradí vlastníkům těchto bytů. Na straně vlastníka bytů bude poté příjem z nájmu, příjmem podle § 9 zákona.

K otázce týkající se ubytovacích služeb poskytovaných v najatých bytech lze uvést, že obecně je příjem z nájmu bytu v případě, že pronajímatel neposkytuje nájemci služby hotelového typu (tj. např. stravování, úklid prostor užívaných nájemcem, výměnu ložního prádla nebo toaletních potřeb) příjmem podle § 9 zákona. V případě, že však dané služby ve vlastních i najatých bytech poskytuje, jedná se již o podnikatelskou činnost, tj. z hlediska daně z příjmů o samostatnou činnost podle § 7 zákona.

?  Příklad 3

Poplatník poskytuje ubytovací služby ve vlastním bytě prostřednictvím Airbnb. O jaký příjem se z hlediska daně jedná, pokud ubytovací služby poskytuje soustavně a pokud by je poskytl příležitostně?

Příjmy plynoucí majiteli bytové jednotky z poskytnutí ubytovacích služeb prostřednictvím Airbnb, jsou zdanitelným příjmem podle § 7 zákona, tj. příjmem ze samostatné činnosti.

Jednalo-li by se pouze o příležitostné poskytnutí ubytovací služby, ke kterému není potřeba živnostenské oprávnění, byl by daný příjem příjmem podle § 9 zákona. Smlouva o ubytování (o přechodném nájmu) ve smyslu § 2326 a násl. občanského zákoníku, je zařazena do části občanského zákoníku týkající se nájmu.

?  Příklad 4

Poplatník si najal byt se dvěma pokoji, kde trvale bydlí s tím, že jeden pokoj příležitostně pronajímá v rámci Airbnb. Tento trvalý nájemník řádně a pravidelně platí nájem vlastníkovi bytu, res. bytové jednotky, a veškeré náklady spojené s bytem (fond oprav, voda, plyn, elektřina). Zdanitelný příjem nájemník má z titulu pronajímání jednoho pokoje Airbnb. Otázkou je, zda k příjmům z pronájmu jednoho pokoje může trvalý nájemník uplatnit polovinu z veškerých prokazatelných výdajů souvisejících s bydlením.

Příjmy plynoucí nájemci bytu z poskytnutí jednoho pokoje prostřednictvím Airbnb, tj. poskytnutí ubytovacích služeb, jsou zdanitelným příjmem podle § 7 zákona, tj. příjmem ze samostatné činnosti. Jednalo-li by se skutečně pouze o příležitostný pronájem pokoje, byl by daný příjem příjmem podle § 9 zákona (v tomto případě je vhodné se poradit s příslušným živnostenským úřadem).

Týká-li se možnosti uplatnění výdajů, je třeba vyjít z toho, že výdaje, které jsou daňově uznatelné ve vztahu ke zdanitelným příjmům, musí s těmito příjmy prokazatelně souviset. K příjmům ze samostatné činnosti a z nájmu (§ 7 a § 9 zákona o daních z příjmů) lze uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Jako daňový výdaj nelze v souladu s § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje vynaložené na osobní potřebu poplatníka.

Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že k příjmům z příležitostného poskytování pokoje přes platformu Airbnb polovinu veškerých výdajů vynaložených nájemcem v souvislosti s nájmem bytu, když tento byt je zřejmě převážně používán k osobní potřebě nájemce, uplatnit nelze. Pro možnost uplatnění výdajů v souvislosti s dosaženými příjmy z Airbnb je třeba zvolit i jiné kritérium, než jen počet pokojů, a to např. i využití bytu z pohledu času (počet dní v roce pro účely Airbnb) atp. Přitom je třeba pamatovat, že povinnost prokázat oprávněnost uplatnění výdajů je na daňovém subjektu.

?  Příklad 5

Fyzická osoba pronajímá byt ve svém vlastnictví přes Airbnb a proto si zřídila živnostenský list na ubytovací služby. Do jaké odpisové skupiny bytovou jednotku zařadit?

Bytovou jednotku, ve které jsou poskytovány ubytovací služby, je třeba pro účely uplatňování odpisů do daňových výdajů, zatřídit do 5. odpisové skupiny.

3. Uplatňování daňových výdajů k příjmům z nájmu nebo ubytovacích služeb

K příjmům z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů nebo k příjmům ze samostatné činnosti podle § 7 zákona, je-li pronajímaná věc zahrnuta v obchodním majetku i k příjmům z ubytovacích služeb, které jsou příjmem podle § 7, tj. příjmem ze samostatné činnosti, lze v souladu s § 9 odst. 3 a § 7 odst. 3 zákona uplatnit výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tzn. daňové výdaje v plném rozsahu. Těmito výdaji mohou být odpisy pronajímané věci, výdaje na její opravy, údržbu, pojištění předmětné věci, rezerva na její opravu apod.

?  Příklad 6

Dva spoluvlastníci domu s byty, v poměru 50:50, mají příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. Jeden spoluvlastník vlastní vozidlo, které používá nejenom pro záležitosti spojené s nájmem. Otázkou je, zda je možné, aby vlastník vozidla uplatnil do svých daňových výdajů krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč, anebo vzhledem k výši spoluvlastnictví, pouze 2 000 Kč, a zda je nutno v případě uplatnění paušálního výdaje na dopravu vést knihu jízd.

Pokud spoluvlastník nemovité věci vlastní vozidlo (nejedná se o jejich společné vlastnictví vozidla, resp. nejedná se o vozidlo ve spoluvlastnictví), které používá kromě soukromého účelu i pro záležitosti spojené s nájmem, je možné, aby při splnění zákonných podmínek daných § 24 odst. 2 písm. zt) zákona, uplatnil do daňových výdajů paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč. V daném případě se jedná o individuální výdaj nikoliv o společný výdaj, který by se rozděloval mezi spoluvlastníky nemovité věci (takovým společným výdajem by mohl být např. výdaj na opravu dané nemovité věci).

?  Příklad 7

Poplatník si na hypotéku koupil byt, který pronajímá. Otázkou je, zda k příjmu z nájmu podle § 9 zákona lze uplatnit do daňových výdajů výdaje na hypotéku, tj. poplatek za uzavření smlouvy a úroky z hypotéky.

K příjmům z nájmu bytové jednotky si pronajímatel může uplatnit výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatky za uzavření hypotéčního úvěru, tj. smlouvy, a úroky z úvěru na pořízení pronajímané bytu, jsou provozním daňovým výdajem.

Pokud se jedná o vlastní koupi bytové jednotky, výdaje spojené s její koupí nejsou výdaji daňovými při jejich úhradě, do daňových výdajů je poplatník zahrne až prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních příjmů.

Dále jsou daňovým výdajem pronajímatele výdaje spojené s opravami a údržbou bytové jednotky, daň z nemovitých věcí, pojištění apod.

4. Paušální výdaje z dosažených příjmů z nájmu a ubytovacích služeb

Jedná-li se o příjem z nájmu podle § 9 zákona, nebo podle § 7 zákona, je-li pronajímaný majetek vložen do obchodního majetku, lze uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z veškerých dosažených příjmů, nejvýše však počínaje r. 2019 do částky 600 000 Kč. Pronajímatel, který uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.

Jedná-li se o příjmy z poskytování ubytovacích služeb na základě živnostenského oprávnění, jde o příjem podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona s tím, že k těmto příjmům lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 60 %, nejvýše však počínaje r. 2019 do částky 1 200 000 Kč. V případě, že poskytovatel ubytovacích služeb příslušné živnostenské oprávnění nevlastní, ačkoli tuto zákonnou povinnost má, je v souladu s § § 420 až 422 občanského zákoníku, považován za poplatníka provozujícího podnikatelskou činnost a jeho příjmy jsou zdaňovány podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona s tím, že k těmto příjmům může uplatnit paušální výdaje pouze do výše 40 % z příslušných příjmů, nejvýše však počínaje r. 2019 do částky 800 000 Kč.

V případě, že poplatník v jednotlivých zdaňovacích období mění způsob uplatňování daňových výdajů, tj. paušální výdaje na skutečné výdaje a skutečné výdaje na paušální, musí pamatovat na § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Ten mimo jiné stanoví, že poplatníci – fyzické osoby, při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 zákona (tj. ve skutečně vynaložené výši) na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 zákona (tj. paušálem z dosažených příjmů) anebo naopak, musí upravit základ daně za předcházející zdaňovací období stejným způsobem jako při ukončení činnosti. Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.

?  Příklad 8

Podnikatel provozující řemeslnou živnost vede daňovou evidenci, ve které eviduje pronajímanou nemovitou věci (bytový dům), hodlá za letošní rok výdaje uplatnit paušální částkou z dosažených příjmů. V jaké výši a jak bude postupovat?

V případě, že podnikatel uplatní výdaje paušální částkou, uplatní u příjmů z nájmu paušální výdaje ve výši 30 % z dosažených příjmů z nájmu nemovité věci vložené v obchodním majetku (od r. 2019 maximálně 600 000 Kč) a 80 % paušální výdaje u příjmů z řemeslné živnosti (od r. 2019 maximálně 1 600 000 Kč).

Pokud by se podnikatel rozhodl, může příjem z nájmu nemovité věci vykázat jako příjmem podle § 9 zákona. Paušální výdaje u příjmů podle § 9 zákona činí také 30 % z dosažených příjmů, od r. 2019 maximálně 600 000 Kč.

?  Příklad 9

Pronajímatel domu uplatnil v r. 2019 výdaje 30 % paušální částkou z dosažených příjmů. V r. 2020 bude výdaje uplatňovat již ve skutečné vynaložené výši, protože musí provést rozsáhlou opravu pronajímaného domu. Jak musí postupovat z hlediska daně z příjmů, když od r. 2018 eviduje pohledávku za nájemcem, který nájem ukončil a dluží pronajímateli na nájemném 8 000 Kč?

Pronajímatel musí upravit základ daně za r. 2019, a to podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zákona. Ten stanoví, že základ daně se zvýší o hodnotu pohledávek, které by byly při úhradě zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) zákona. V daném případě pronajímatel za r. 2019 podá dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost vyšší s tím, že daň musí doplatit. Pokud tuto daň doplatí do termínu pro podání daňového přiznání za r. 2020, tj. do 1. 4. 2021 (s daňovým poradcem do 1. 7. 2021), žádná sankce mu nevznikne. Zákon v § 23 odst. 8 stanoví mimo jiné, že základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.

?  Příklad 10

Pronajímatel uplatňuje výdaje 30 % paušální částkou z dosažených příjmů. V r. 2020 měl příjem z nájmu 2 500 000 Kč. V jaké výši může uplatnit paušální výdaje?

Pronajímatel může v r. 2020 uplatnit paušální výdaje pouze ve výši 600 000 Kč, tj. v maximální možné výši.

Ing. Eva Sedláková

Úvodem
Legislativa
Téma
Poradenství
Daně a účetnictví
Právo a podnikanel
Personalistika a mzdy
Podnikatelský servis
Nepřihlášen
Id
Heslo