Příklady z praxe
k paušální dani
Zdaňování příjmu za funkci člena volební komise
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti vykonává funkci člena volební komise. Do konce r. 2022 mohl být příjem z této činnosti zdaněn srážkou podle § 36 zákona a zaměstnanec tedy nemusel podávat daňové přiznání z titulu 2 zaměstnavatelů současně.
Jak se příjem za funkci člena volební komise bude zdaňovat od r. 2023?
Odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise je z hlediska daně z příjmů funkčním požitkem podle § 6 odst. 10 písm. b) zákona o daních z příjmů, a tedy příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona. Za tuto činnost nepřísluší mzda, ale odměna za výkon funkce. Obdržel-li např. poplatník za tuto funkci v r. 2022 měsíční odměnu do výše 3 500 Kč, tj. do výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, s tím, že neučinil prohlášení k dani podle § 38k zákona, byla tato odměna zdaněna daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona). Člen volební komise nemusel z toho důvodu podávat daňové přiznání.
Počínaje r. 2023 zákon č. 366/2022 Sb., přinesl v této oblasti změnu. Podle § 6 odst. 9 nového písmene w) se od daně osvobozuje zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise. Zaměstnanec tedy nebude z titulu daných příjmů podávat daňové přiznání, příjmy od daně osvobozené se do daňového přiznání k dani z příjmů neuvádí.
Odpisování motorového vozidla
Podnikatel si 1. února 2022 koupil motorové vozidlo zatříděné do 2. odpisové skupiny v ceně 720 000 Kč.
Jakým způsobem bude podnikatel motorové vozidlo odpisovat?
V r. 2022 má podnikatel 3 možnosti jak dané motorové vozidlo odpisovat. Může zvolit standartní způsoby, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným podle § 31 nebo 32 zákona o daních z příjmů, a to po dobu 5 let, nebo může zvolit mimořádné odpisy podle § 30a. Zákon 366/2022 Sb., v § 30a odst. 2 stanoví, že hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. Přechodné ustanovení č. 8 zákona č. 366/2022 Sb., umožňuje takto odepisovat i hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 pořízený již v r. 2022. Záleží na rozhodnutí poplatníka, jak bude daný majetek odpisovat.
Rozhodne-li se podnikatel zvolit mimořádné odpisy podle § 30a zákona, uplatní po dobu prvních 12 měsíců do výdajů 60 % vstupní ceny, tj. částku 432 000 Kč, tedy měsíčně 36 000 Kč a v dalších 12 měsících 40 % vstupní ceny, tedy částku 288 000 Kč, tj. měsíčně 24 000 Kč. To znamená, že v r. 2022 uplatní do daňových výdajů 11 x 36 000 = 396 000 Kč, v r. 2023 částku (1 x 36 000) + (11 x 24 000) = 300 000 Kč a v r. 2024 částku 24 000 Kč.
Bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci
Bytové družstvo A je spoluvlastníkem bytového domu s byty. Vzhledem ke skutečnosti, že byly při výstavbě předmětného bytového domu čerpány dotace ve výši 20 % prostřednictvím statutárního města B, je statutární město B spoluvlastníkem nadpoloviční části domu ve výši 51 % (podmínkou pro dosažení na dotaci bylo nadpoloviční vlastnictví bytového domu statutárním městem B). Na pořízení družstevního bytového domu se podíleli členové družstva prostřednictvím základního vkladu a dalšího členského vkladu. Zastupitelstvo statutárního města B schválilo bezúplatný převod příslušného spoluvlastnického podílu na bytech a společných částech bytového domu a k nim náležející podíl na zastavěných pozemcích na jednotlivé členy družstva A, a to po 20 letech od vydání pravomocného kolaudačního rozhodnutí na stavbu výše uvedeného bytového domu. V případě bezúplatného převodu bytu do vlastnictví členům družstva bude část 49 % převedena od bytového družstva A a 51 % od statutárního města B.
K převodu první bytové jednotky došlo už v r. 2021 s tím, že 49 % příjmu z titulu převodu bytové jednotky, bylo na straně nabyvatele fyzické osoby od daně z příjmů osvobozeno podle § 4 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů. Část převedená od statutárního města B, tj. 51 % příjmu, byla zdanitelným příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů, kterou nabyvatel zdanil.
Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů po nabytí zákona č. 366/2022 Sb.?
Podle § 4a písm. q) zákona o daních z příjmů se počínaje r. 2023 od daně osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a další podmínkou je, že převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle předcházející podmínky a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.
Na uvedené ustanovení navazuje přechodné ustanovení, které stanoví, že § 4a písm. q) se použije i na bezúplatný příjem vzniklý před r. 2023. Z toho plyne, že se osvobození lze uplatnit zpětně v dodatečném daňovém přiznání za již skončená zdaňovací období, pokud ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně za tato zdaňovací období.
Poplatník podá dodatečné daňové přiznání za r. 2021 na daňovou povinnost nižší a požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani.
Odpisování strojního zařízení
Podnikatel si 1. února 2022 koupil strojní zařízení zatříděné do 1. odpisové skupiny v ceně 300 000 Kč.
Jakým způsobem bude podnikatel stojní zařízení odpisovat?
V r. 2022 má podnikatel 3 možnosti jak dané strojní zařízení odpisovat. Může zvolit standartní způsoby, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným podle § 31 nebo 32 zákona o daních z příjmů, a to po dobu 3 let, nebo může zvolit mimořádné odpisy podle § 30a. Zákon 366/2022 Sb., v § 30a odst. 1 zákona o daních z příjmů stanoví, že hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Přechodné ustanovení č. 8 zákona č. 366/2022 Sb., umožňuje takto odepisovat i hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 pořízený již v r. 2022. Záleží na rozhodnutí poplatníka, jak bude daný majetek odpisovat.
Rozhodne-li se podnikatel zvolit mimořádné odpisy podle § 30a zákona, uplatní v r. 2022 do daňových výdajů 11/12 z částky 300 000 Kč, tj. 275 000 Kč, a v r. 2022 pak 1/12 z částky 300 000 Kč, tj. 25 000 Kč
Daňové přiznání – pronájem domu
Zaměstnanec obdržel v lednu 2023 opožděné nájemné za jednorázový pronájem domu v září 2022 ve výši 18 000 Kč. Jiné příjmy za r. 2023 zaměstnanec mít nebude, je zaměstnaný a nepodniká.
Bude muset zaměstnanec za r. 2023 podat daňové přiznání?
Podle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč.
Počínaje r. 2023 zákon (novela č. 366/2022 Sb.) zvyšuje minimální výši příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti jakožto jednu z podmínek, za kterých tento poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podávat daňové přiznání (do r. 2022 činila tato částka 6 000 Kč). Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že zaměstnanec daňové přiznání podávat nebude a příjmy z nájmu tak nezdaní.
Autorský honorář – daňová povinnost
Důchodce obdržel v březnu 2023 autorský honorář 16 000 Kč za článek do odborného časopisu, který nebyl zdaněn srážkou. Jiné příjmy za r. 2023 mít nebude.
Bude muset důchodce za r. 2023 podat daňové přiznání?
Podle § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Počínaje r. 2023 novela č. 366/2022 Sb. zákona o daních z příjmů zvyšuje minimální roční výši zdanitelných příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob pro vznik povinnosti podat daňové přiznání na 50 000 Kč (do konce r. 2022 činila tato částka 15 000 Kč). Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že důchodce daňové přiznání podávat nebude a příjmy z autorského honoráře tak nezdaní.
Limity pro plátcovství daně
Podnikatel s příjmy cca 750 000 Kč ročně je počínaje r. 2021 v paušálním režimu a platí paušální daň, příjmy se mu v podstatě nemění.
Změní se u něho něco počínaje r. 2023, když byl zvýšen limit pro plátcovství DPH?
Počínaje r. 2023 na základě zákona č. 366/2022 Sb., který změnil i zákon o daních z příjmů, došlo k některým podstatným změnám v oblasti paušální daně. Změny paušální daně navazují na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč. V rámci paušálního režimu došlo pro jeho vstup ke zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Na základě zvýšení uvedeného limitu pro vstup do paušálního režimu zákon zavádí 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém zvoleném pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na tuto skutečnost, bude rozdílná i paušální daň a paušální veřejná pojistná.
Jedná-li se o podnikatele s ročními příjmy cca 750 000 Kč, který byl poplatníkem v paušálním režimu k 31. 12. 2022 a bude i nadále splňovat zákonné podmínky, v r. 2023 se pro něho nic měnit nebude. Na tohoto podnikatele se bude hledět jakoby k 1. 1. 2023 zvolil první pásmo paušálního režimu (pokud nepodá oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu pro r. 2023).
To znamená, že v r. 2023 bude platit měsíční paušální zálohu ve výši6 208 Kč pro první pásmo paušálního režimu, tj. 100 Kč na daň z příjmů, 2 722 Kč na zdravotní pojištění a 3 386 Kč na důchodové pojištění.
Měsíční paušální záloha
Podnikatel je již počínaje r. 2021 v paušálním režimu a platí paušální daň. Počínaje r. 2023 jsou v návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč zavedena 3 pásma paušálního režimu.
Kolik bude v r. 2023 činit měsíční paušální záloha?
Podle § 38lk odst. 7 zákona o daních z příjmů záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí:
- 100 Kč pro první pásmo paušálního režimu,
- 4 963 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a
- 9 320 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.
Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění.
Záloha na pojistné na důchodové pojištění činí:
- 3 386 Kč pro první pásmo paušálního režimu,
- 7 446 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a
- 11 388 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.
Záloha na pojistné na zdravotní pojištění činí:
- 2 722 Kč pro první pásmo paušálního režimu,
- 3 591 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a
- 5 292 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.
Celková výše paušálních záloh poplatníka v paušálním režimu v r. 2023 měsíčně činí:
- 6 208 Kč pro první pásmo paušálního režimu,
- 16 000 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a
- 26 000 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.
Přechod mezi jednotlivými pásmy paušálního režimu
Podnikatel je již počínaje r. 2021 v paušálním režimu a platí paušální daň.
Bude možno od r. 2023 přecházet mezi jednotlivými pásmy paušálního režimu?
Podle § 2a nového odstavce 4 zákona o daních z příjmů, zvolené pásmo paušálního režimu je možno změnit vždy počátku daného zdaňovacího období. V průběhu zdaňovacího období zvolené pásmo paušálního režimu měnit nelze, v jednom zdaňovacím období musí být poplatník pouze v jednom pásmu. O přechodu do jiného pásma paušálního režimu podá poplatník oznámení.
Změna pásma paušálního režimu může nastat v případě, kdy poplatník za skončené zdaňovací období nepřesáhl rozhodné příjmy pro pásmo, ve kterém byl, a bez dalšího by byl nadále v paušálním režimu ve stejném pásmu. V takovém případě se může dobrovolně rozhodnout, že od dalšího zdaňovacího období chce být v jiném pásmu, zpravidla protože očekává jinou výši svých příjmů. Druhý případ je ten, že poplatník v paušálním režimu za skončené zdaňovací období přesáhl rozhodné příjmy pro své zvolené pásmo, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro některé z vyšších pásem.
Podmínky pro stanovení minimální výše daně
Jaké jsou zákonné podmínky pro stanovení minimální výše daně?
Nejedná-li se o příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36) nebo o příjem, z něhož je srážena záloha na daň z příjmů, § 38b zákona stanoví, že daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 50 000 Kč.
Zákon o daních z příjmů stanovení tedy 2 podmínky, tj. minimální výše daně nebo penále a dále minimální výše zdanitelných příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Minimální výše zdanitelných příjmů se počínaje r. 2023 v souladu se zákonem č. 366/2022 Sb., zvyšuje na 50 000 Kč (do r. 2022 minimální výše zdanitelných příjmů činila 15 000 Kč).
Ing. Eva Sedláková
