Příklady z praxe

motivační odměna

V daních vítězí podstata nad formou

Stavební firma příležitostně využívá brigádníky z řad studentů, s nimiž se neformálně domluví, že např. za vykopání rýhy pro uložení drenáže v délce 200 metrů dostanou odměnu 20 000 Kč. Žádné písemné smlouvy nejsou uzavírány a pracovníci nic nepodepisují. Je možno u těchto nespecifikovaných příjmů využít § 10 odst. 3 písm. a) ZDP a coby tzv. ostatní příjmy osvobodit tyto příležitostné příjmy až do ročního úhrnu 30 000 Kč?

Do § 10 ZDP – „Ostatní příjmy“ – se s uvedeným příjmem vůbec nedostaneme, protože podle návětí odst. 1 se za ně považují příjmy, které nepatří mezi příjmy podle § 6 až § 9 ZDP. I přes stručný popis je zjevné, že předmětem práce bude tzv. závislá činnost, kdy poplatník („brigádník“) vykonává pro plátce příjmu práci, při níž je povinen dbát jeho příkazů. Což věcně naplňuje podstatné znaky závislé činnosti § 6 odst. 1 písm. a) ZDP. Není podstatné, že formálně nebyla sepsána pracovní smlouva ani dohoda o provedení práce nebo o pracovní činnosti, věcně (naturálně) totiž sjednána byla. Obdobně by dopadly čistě účelové smlouvy příkazního typu podle občanského zákoníku, pokud by zůstala zachována věcná podstata závislé činnosti dle příkazů plátce. V daních je totiž obecně a priori určující hlavní skutečný, materiální obsah a věcná podstata právního jednání.

Dodejme, že není vyloučeno, aby se jednalo o příležitostný ostatní příjem dle § 10 ZDP, který je od daně osvobozen do ročního úhrnu 30 000 Kč. S ohledem na výše citované návětí § 10 odst. 1 ZDP by se však nesmělo věcně jednat o „závislou činnost“. K čemuž nestačí jen formálně uzavřít smlouvu o dílo nebo smlouvu příkazního typu dle občanského zákoníku, ale muselo by fakticky (tedy po obsahové stránce) a prokazatelně jít o nezávislou činnost poplatníka v roli zhotovitele objednaného díla, resp. příkazníka obstarávajícího záležitost pro příkazce.

Motivační odměna výrobce zaměstnanci prodejce

Výrobce elektrokoloběžek A je dodává mj. firmě B, která se zabývá maloobchodním prodejem koloběžek od desítek výrobců, resp. dodavatelů koncovým zákazníkům. Pan Novák je zaměstnancem tohoto prodejce B, s níž má standardní pracovní smlouvu a náplní jeho závislé práce je pomoc zákazníkům s výběrem pro ně vhodné koloběžky na prodejně v centru okresního města. Jeho zaměstnavatele B má jistě přímý ekonomický zájem, aby pan Novák kromě odborné nápomoci byla také zdatným „dohazovačem“ a přemluvil váhající návštěvníky dané prodejny ke koupi koloběžky, pokud možno té nejdražší. Jak postupovat v daném případě?

Zpravidla je totiž zisk obchodníka přímo závislý na jeho obratu. Mimochodem trochu jinak je to v restauracích, které mají největší obchodní přirážky u druhého a třetího nejlevnějšího alkoholu, protože ten úplně nejlevnější se hosté obvykle ostýchají objednat. Takže se pan Novák a priori snaží udat příchozím návštěvníkům jeho prodejny více méně jakoukoli z koloběžek, ideálně co nejdražší.

Pan Novák sice může mít nějaký z nabízených modelů ve větší nebo menší oblibě, stejně jako jednotlivé kupující, čemuž případně adekvátně přizpůsobuje své marketingové působení… A teď do hry na obchod vstoupí prvně zmíněný výrobce elektrokoloběžek A, kterému jde přirozeně o tom, aby pan Novák zákazníky tlačil hlavně ke koupi jeho modelů. Vymyslí tedy motivační pobídku pro personál prodejny, což by předem asi měl konzultovat s jejich právním zaměstnavatelem B.

Výrobce A se domluví přímo s panem Novákem, případně i s jeho kolegy se stejnou pracovní náplní, že za každou jeho prodanou koloběžku v dané prodejně jej odmění peněžní částkou ve výši 1 % z její prodejní ceny. Při obvyklé prodejní ceně kolem 20 000 Kč tak půjde o milé přilepšení cca 200 Kč.

Zlevněný prodej zboží zaměstnanci

Zaměstnavatel, který obchoduje s počítači – pro naše účely není podstatné, jestli jde o osobu fyzickou (OSVČ) nebo právnickou (např. s.r.o.) – umožnil zaměstnanci odkoupit za zvýhodněnou cenu např. notebook:

-   pořizovací cena zboží byla 20 000 Kč,

-   obvyklá prodejní cena běžným zákazníkům je 25 000 Kč,

-   zvýhodněná prodejní cena pro zaměstnance činí 10 000 Kč. 

Jaký je postup v případě zlevněného prodeje zboží zaměstnanci?

Při prodeji zboží není daňová účinnost pořizovací ceny nijak podmíněna ani omezena výši prodejní ceny, proto i při ztrátovém prodeji zaměstnanci bude daňovým výdajem zaměstnavatele celá pořizovací cena prodaného zboží 20 000 Kč. A taktéž standardně bude jeho zdanitelným příjmem z prodeje notebooku sjednaná – byť zlevněná – prodejní cena 10 000 Kč. Ovšem do zdanitelných příjmů (i pro výpočet pojistného) zaměstnance bude nutno zahrnout cenové zvýhodnění, kterého se mu dostalo v nižší ceně 10 000 Kč oproti běžné prodejní ceně tohoto zboží 25 000 Kč, zkrátka kolik zaměstnanec tímto ušetřil = 25 000 Kč – 10 000 Kč = 15 000 Kč.

Ing. Martin Děrgel