Příklady z praxe

odvod pojistného

Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s kontrolou

V právní úpravě zdravotního pojištění není zakotvena periodicita pro provádění kontrol. Z toho plyne, že zdravotní pojišťovny realizují kontrolní činnost podle svých potřeb. Jak postupuje zdravotní pojišťovna při výkonu kontrolní činnosti u zaměstnavatele?

Zdravotní pojišťovna zpravidla s předstihem sdělí plátci termín a místo kontroly, kdy je prověřovaný plátce současně povinen zajistit vhodné místo a podmínky k provedení kontroly. Pracovníci pověření k provedení kontroly se prokazují služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny, případně zvláštním oprávněním, vydaným pro daný účel. Kontrola se uskutečňuje buď u plátce, nebo v místě, které je k vykonání kontroly nejvhodnější, většinou tedy v prostorách zdravotní pojišťovny. Kontrolovaný subjekt je povinen předložit kontrolnímu orgánu na vyžádání veškeré účetní a jiné doklady, které jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Rovněž je příslušný pracovník zaměstnavatele (popř. zaměstnavatel sám nebo jiný odpovědný pracovník, zajišťující plátci vedení mzdové a personální agendy) povinen podat kontrolujícímu ústní nebo písemná vysvětlení, má-li pověřený kontrolní pracovník pochybnosti o úplnosti, správnosti nebo pravdivosti předložených podkladových materiálů.

Plátce rovněž nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

Zaměření kontrolní činnosti

Pouze kontrolou na základě předložených dokladů (viz dále) lze objektivně zjistit, zda zaměstnavatel odvádí pojistné za zaměstnance podle zákona a současně řádně plní další zákonné povinnosti. Co zajímá zdravotní pojišťovnu především?

Pro zdravotní pojišťovnu je důležité, zda zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance pojistné ve správné výši a v určeném termínu. Za tímto účelem se kontrolní orgány zaměřují hlavně na výši hrubého příjmu každého zaměstnance s tím, že pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu, kdy se tato částka zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru, případně i v návaznosti na minimální vyměřovací základ. Takto vypočtené pojistné musí být zdravotní pojišťovně poukázáno za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, lze pojistné uhradit ještě nejbližší příští pracovní den. Každá opožděná úhrada pojistného způsobuje vznik penále. Z této skutečnosti mj. vyplývá, že pro zdravotní pojišťovnu není rozhodující detailně přesný podíl zaměstnavatele a zaměstnance na této platbě (jakkoli je zákonem stanoven), nýbrž zásadní význam má pouze celková částka pojistného.

Kontrolou na základě předložených dokladů zdravotní pojišťovna relevantně zjistí, zda jsou ze strany zaměstnavatele splněny veškeré zákonné náležitosti. Kromě běžných (periodických) kontrol se kontroly zpravidla provádějí v souvislosti:

-   s ukončením činnosti (likvidací),

-   s podáním insolvenčního návrhu,

-   se žádostí o vrácení přeplatku pojistného nebo i

-   z jiných důvodů (např. v důsledku oznámení pracovníka o podezření, že jeho zaměstnavatel za něj neodvádí pojistné).

Je víceméně logické, že zdravotní pojišťovna bude v prvé řadě soustřeďovat svoji pozornost na ty plátce, u kterých se jeví nedostatky, hlavně pak v oblasti placení pojistného. Nicméně časem se v tomto směru určitě dostane na každého. U velkých neplatičů – dlužníků či jinak problémových plátců může být kontrola provedena častěji.

Stanovení vyměřovacího základu a odvod pojistného

Zdravotní pojišťovny prověřují, zda zaměstnavatel řádně plné svoje zákonné povinnosti. Které jsou hlavní cíle kontrolní činnosti?

Aby mohla zdravotní pojišťovna kontrolou prověřit, zda zaměstnavatel dodržuje zákon, musí mít k dispozici dostatečně průkazné podkladové materiály, ze kterých jednoznačně vyplyne především:

-   vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění,

-   celková výše pojistného (13,5 % z vyměřovacího základu) u každého zaměstnance.

Zdravotní pojišťovnu zajímá, zda je za každého zaměstnance, za kterého se zaměstnavatel jako plátce pojistného u této zdravotní pojišťovny přihlásil, odvedeno pojistné podle zákona.

Doklady předkládané zaměstnavatelem kontrolnímu orgánu a nejčastěji zjišťované nedostatky

Kontrola na základě předložených dokladů představuje nejlepší způsob, kterým lze zjistit, zda zaměstnavatel postupuje v souladu s platnou právní úpravou. Které doklady vyžadují zdravotní pojišťovny od zaměstnavatele?

V souvislosti s výkonem kontrolní činnosti jsou kontrolními pracovníky zdravotních pojišťoven vyžadovány k předložení hlavně tyto podkladové materiály:

-   souhrnné rekapitulace výplatních listin za kontrolované období,

-   mzdové listy jednotlivých zaměstnanců,

-   pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce,

-   kopie hlášení změn příslušné zdravotní pojišťovně v zákonem stanovené osmidenní lhůtě (Hromadné oznámení zaměstnavatele),

-   kopie zasílaných Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele.

Na základě dlouholetého výkonu kontrolní činnosti mohu konstatovat, že mezi nejčastěji zjišťované nedostatky patří u zaměstnavatelů především:

-   chybějící doklady, opravňující zařazení zaměstnanců mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, resp. pro které neplatí minimální vyměřovací základ (například rozhodnutí o přiznání, resp. odejmutí důchodu, potvrzení o studiu u nezaopatřených dětí, doklad o pobírání rodičovského příspěvku),

-   neoznamování změny názvu, sídla nebo trvalého pobytu zaměstnavatele a čísla bankovního účtu, ze kterého se odvádí pojistné,

-   v případě příjmů nižších než minimální mzda chybějící čestné prohlášení zaměstnance o skutečnosti, že jako osoba samostatně výdělečně činná platí alespoň minimální zálohy (v roce 2025 se jedná o částku 3 143 Kč)

-   nezahrnování některých příjmů (ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění platí) do vyměřovacího základu,

-   nedodržení zákonného minima tehdy, když je zaměstnanci poskytnuto neplacené volno nebo má neomluvenou absenci

-   neuplatňování nároku na odpočet od dosaženého příjmu u vymezeného okruhu zaměstnavatelů a zaměstnanců – § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.,

-   nerespektování minimálního vyměřovacího základu,

-   placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem (13,5 % z vyměřovacího základu),

-   nepřihlašování (neodhlašování) zaměstnanců u zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě u pracovní smlouvy. Specifické podmínky platí u dohod o pracovní činnosti a dohod provedení práce, kdy je oznamovací povinnost plněna v rámci dvacetidenní lhůty podle § 8 odst. 2 písm. d) a § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

-   v případě trvajících dohod neodhlašování zaměstnanců pracujících na dohodu o pracovní činnosti v situaci, kdy příjem poklesne pod 4 500 Kč nebo pokud je na dohodu o provedení práce zúčtován příjem nedosahující 11500 Kč.

Je nesporné, že poučení z chyb zjištěných kontrolou je pro zaměstnavatele vždy přínosem.

Nepřihlášení zaměstnance

Občas dochází k situacím, kdy zaměstnavatel nepřihlásí svého zaměstnance u zdravotní pojišťovny. V takových případech se buď jedná o nedopatření, nebo o úmysl, jehož cílem může být i snaha vyhnout se plnění základní zákonné povinnosti. Jak postupuje pojištěnec, když zaměstnavatel nesplní tuto důležitou povinnost?

Nejčastějším důvodem pro neúmyslné nepřihlášení zaměstnance je prosté opomenutí zaměstnavatele nebo také skutečnost, kdy zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v průběhu zaměstnání. Tyto problémové záležitosti lze v rámci kontroly snadno zjistit a neprodleně sjednat nápravu, neboť většina zaměstnavatelů má v úmyslu řádně si plnit svoje povinnosti. Z hlediska eventuálního sankčního postihu za takový prohřešek je důležité, zda zaměstnavatel za nepřihlášeného zaměstnance odvádí pojistné. Vždy však záleží na konkrétním posouzení zdravotní pojišťovny s ohledem na ostatní okolnosti, jako je například platební morálka plátce, úroveň komunikace se zdravotní pojišťovnou, četnost prohřešků apod.

Nepoměrně závažnější je řešení případů, kdy zaměstnavatel záměrně nepřihlašuje své zaměstnance u zdravotní pojišťovny. Tímto svým počínáním jednak porušuje zákon, jednak dostává zaměstnance do situace, kdy tento nemá ve zdravotním pojištění (fiktivně) řešen svůj pojistný vztah. Tento stav zjistí zdravotní pojišťovna buď kontrolou u zaměstnavatele, nebo v případech, kdy u pojištěnce neeviduje plátce pojistného (což je zaměstnavatel, OSVČ, nebo stát). V důsledku této skutečnosti zařadí takového pojištěnce jako osobu bez zdanitelných příjmů s měsíční povinností placení pojistného.

Pojištěnec následně předloží zdravotní pojišťovně například kopii pracovní smlouvy, čímž dokladuje svůj pojistný vztah. Ještě horší je případ, kdy se jedná o občana ze země Evropské unie. Tito občané jsou totiž pojištěni (účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění) v přímé vazbě na výkon výdělečné činnosti, a pokud nejsou přihlášeni, nejsou pojištěni a nemají ani nárok na poskytnutí příslušného rozsahu hrazených služeb.

Kontroly z vyúčtování u zaměstnavatele

Alternativní variantu výkonu kontrolní činnosti mohou představovat i (zástupné) kontroly, provedené formou vyúčtování, kdy se z časového a hodnotového hlediska prostým způsobem porovnají měsíční předpisy pojistného s provedenými platbami, a výsledek je doručen zaměstnavateli. Tato forma kontroly však v žádném případě nemůže plnohodnotně nahradit kontrolu na základě předložených dokladů, navíc tuto formu nelze objektivně použít například v situacích, kdy zaměstnavatel nepodává Přehledy o platbě pojistného za zaměstnance. Jaký je smysl kontrol takzvaně z vyúčtování?

Kontroly formou zaslaného vyúčtování provádějí zdravotní pojišťovny především z těchto důvodů:

1)  aby informovaly zaměstnavatele jako plátce pojistného o stavu jeho závazků a pohledávek k určitému datu, pro obě strany je ideálním výstupem vyúčtování s nulovými hodnotami zůstatků pojistného a penále

2)  na základě takto evidovaných pohledávek (nejsou-li zaměstnavatelem dobrovolně uhrazeny) může zdravotní pojišťovna zahájit proces jejich vyměření a v případě nezaplacení i vymáhání

3)  tímto postupem hodlá zdravotní pojišťovna zamezit promlčení svých pohledávek. Také platí, že pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

Platí praxe, že pokud zdravotní pojišťovna neučinila tzv. kvalifikovaný úkon, kterým by uvědomila plátce ve věci zjištění pojistného nebo jeho vyměření a zároveň tak přerušila běh promlčecí doby, je povinna z moci úřední promlčet svůj zákonný nárok na pojistné případně penále u pohledávek starších deseti let.

Zaměstnavatel nemusí vznést námitku promlčení pohledávky, naopak zdravotní pojišťovna musí v případě sporu prokázat, že v dané záležitosti učinila příslušný úkon, o kterém se plátce (třeba i případným uplatněním tzv. fikce doručení) dozvěděl. Tímto fiktivním doručením je například standardní doručení písemnosti na adresu sídla nebo trvalého bydliště v situaci, kdy si zaměstnavatel příslušnou písemnost nevyzvedne v úložní lhůtě.

Novelou zákona č. 592/1992 Sb. se s účinností od 1. ledna 2026 zkracuje promlčecí doba z deseti let na šest let.

Problém u pojištěnce

Zaměstnavatel se může domnívat, že svým nesprávným postupem může způsobit potíže pouze sám sobě, což však není pravda. Jak reaguje na takovou situaci zdravotní pojišťovna?

Zaměstnavatel může reálně dostat do svízelné situace i zaměstnance – pojištěnce, a to třeba v situaci, kdy nesplní oznamovací povinnost podle zákona. Jestliže zaměstnavatel nepřihlásí svého zaměstnance u zdravotní pojišťovny, třebaže za něj odvádí pojistné, jeví se tento pojištěnec v informačním systému zdravotní pojišťovny jako osoba, která nemá vyřešen svůj pojistný vztah neboli nemá kryté pojištění některou ze zákonných variant. V takovém případě pak zdravotní pojišťovna tuto osobu vyzývá, aby si tento svůj vztah dořešila, což je pro samotného zaměstnance určitě nepříjemným překvapením. Obdobně v případě skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě (u dohod ve dvacetidenní lhůtě) odhlásit a od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl pracovněprávní vztah ukončen, se již musí pojištěnec sám starat, aby mu nevznikly ve zdravotním pojištění komplikace.

Pokud totiž zaměstnavatel zaměstnance neodhlásí, jeví se z pohledu zdravotní pojišťovny (ovšem jen teoreticky) vše  v pořádku. Je však nezpochybnitelnou skutečností, že dříve nebo později se v rámci promlčecí doby zjistí pravý stav věci, v tomto případě s reálným dopadem především na samotného pojištěnce.

Kontrolní činnost u OSVČ

Někteří podnikatelé žijí v představě, že když nepodají zdravotní pojišťovně formulář Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled), pak má tato instituce omezené možnosti, jak takovou nesvědomitou osobu sankčně postihnout. Tato domněnka se však nezakládá na pravdě. Jaké nástroje má zdravotní pojišťovna k dispozici v případě, když OSVČ ani přes zaslanou výzvu požadovaný Přehled nepodá?

Jednou ze základních zákonných povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je podání Přehledu za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku. Tento Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním nebo vedlejším) zdrojem příjmů. Povinnost podat Přehled platí i v případě, kdy pojištěnec podnikal v průběhu kalendářního roku třeba jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc.

Zdravotní pojišťovny disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě:

-   stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného (viz dále) a

-   uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,

přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.

Výše uvedené neplatí, jestliže pojištěnec vyvíjí svoji podnikatelskou činnost v paušálním režimu, kdy primárně komunikuje s Finanční správou ČR.

I když většina OSVČ tuto svoji důležitou zákonnou povinnost ve stanoveném termínu řádně plní, stále je ještě nemálo těch, kteří formulář Přehled (a mnohdy i opakovaně) nepředkládají. Takové osoby se pak nemohou divit, když se toto jejich počínání celkem logicky stává předmětem zájmu té zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěni.

Řešení pojistného vztahu

Zdravotní pojišťovny si bedlivě a systematicky hlídají, aby měl každý pojištěnec řádným, tedy zákonným, způsobem řešené své zdravotní pojištění. Jaké období je u pojištěnce předmětem zájmu zdravotní pojišťovny?

Osoba s trvalým pobytem na území České republiky musí mít právě z titulu trvalého pobytu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah zařazením do některé (tedy alespoň jedné) z těchto kategorií:

1)  zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti zdaňovanými podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, případně s příjmy alespoň v částce 4 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo alespoň 11 500 Kč u dohody o provedení práce

2)  osoba samostatně výdělečně činná (s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu)

3)  osoba, za kterou platí pojistné stát

4)  osoba bez zdanitelných příjmů

kdy je přípustná i kombinace některých kategorií.

V této souvislosti je třeba mít na paměti, že rozhodným obdobím, v jehož rámci musí mít tyto osoby své zdravotní pojištění v pořádku, je kalendářní měsíc. Aby měl pojištěnec svůj pojistný vztah relevantně vyřešen, postačí, když bude u zdravotní pojišťovny evidován v některé z prvních tří výše uvedených kategorií alespoň po část kalendářního měsíce, v příslušném měsíci dokonce postačí i jen jeden den registrace v některé z těchto kategorií. Pokud pojištěnec nevyužije v kalendářním měsíci ani jednu z těchto tří možností a nepřihlásí se sám u zdravotní pojišťovny do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů, pohlíží se na něj jako na osobu bez plátce pojistného, čímž mu vzniká ve zdravotním pojištění problém.

Pravděpodobné pojistné

Pokud zdravotní pojišťovna po vyčerpání všech možností (když je využije) nedospěje u OSVČ ke kýženému výsledku, to znamená, že údaje o jejím daňovém základu nezíská, může podle ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byla OSVČ v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněna. Jakým způsobem se výše pravděpodobného pojistného stanovuje u zaměstnavatele a u OSVČ?

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Těmito podklady tedy mohou být například údaje získané od státních institucí (viz výše). Pokud zdravotní pojišťovna takové údaje neobdrží, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše příjmů OSVČ za to, že jejím měsíčním příjmem (pro daný účel vyměřovacím základem) je částka odpovídající 50 % z 1,5 násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2025 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, kdy hodnota tohoto parametru je 43 682 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 65 523 Kč (1,5 x 43 682), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 8 846 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2025 poloviční (4 423 Kč). U OSVČ tedy bude tato výše pravděpodobného pojistného použita v roce 2026, tj. při nepředložení Přehledu v rámci zúčtování roku 2025.

Podnikatelé (i zaměstnavatelé) však musejí vzít na vědomí, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena jejich povinnost podat Přehled včetně možnosti zdravotní pojišťovny uložit výše zmíněnou pokutu za porušení zákona. Pokud OSVČ následně požadovaný Přehled předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Uplatňování pohledávek a odepsání dluhu

Jsou-li v rámci výkonu úřední a kontrolní činnosti zjištěny u příslušného subjektu nedoplatky v platbách pojistného, požaduje zdravotní pojišťovna po plátci oprávněně jejich úhradu. Jednotlivé nedoplatky a opožděné úhrady dále zakládají nárok na penále, které jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně nárokovat a v případě jejich nezaplacení i vymáhat vůči všem plátcům – dlužníkům (§ 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.). Neuplatňované pohledávky jsou uvedeny v předcházejícím bodě. Které možnosti zdravotní pojišťovny využívají?

Pokud zaměstnavatel nebo samoplátce (tj. osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů) dlužné pojistné či penále dobrovolně neuhradí, vydá příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení na tyto dlužné pohledávky platební výměr. Na základě pravomocného a vykonatelného platebního výměru pak zdravotní pojišťovna vymáhá neuhrazené nedoplatky pojistného a penále buď soudní cestou, nebo prostřednictvím exekutorů.

Zdravotní pojišťovna může uplatňovat svoje zákonné nároky i vystavením výkazu nedoplatků.

Samostatnou kapitolu představuje odepsání dluhů plátce pro jejich nedobytnost ve smyslu ustanovení § 26c zákona č. 592/1992 Sb. Kromě toho zdravotní pojišťovny zpravidla řeší i otázku tzv. „ekonomické efektivity vymáhání“. To znamená, že nízké částky pohledávek nevymáhají z toho důvodu, že náklady na jejich vymožení by byly vyšší než touto cestou uhrazené pohledávky.

Postupy zdravotních pojišťoven

Obecně platí, že za rozhodné období kalendářního roku je OSVČ je povinna podat Přehled zdravotní pojišťovně (eventuálně zdravotním pojišťovnám v případě změny – standardně k 1. 7.) do jednoho měsíce ode dne, ke kterému měla podat daňové přiznání. Mohou zdravotní pojišťovny při uplatňování svých nároků spolupracovat s jinými orgány a institucemi?

Nepodá-li OSVČ Přehled v určených termínech, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly, v této prvotní fázi zpravidla ještě bez sankčního postihu. Pokud se tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že Přehled není v určené lhůtě předložen), může zdravotní pojišťovna – opírajíce se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy daňový základ OSVČ za příslušný rok) získat.

Možnost kontaktování správy sociálního zabezpečení vyplývá:

-   z ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v povinnosti orgánů sociálního zabezpečení poskytnout zdravotním pojišťovnám na jejich žádost údaje o výši příjmů a výdajů podle podaného Přehledu včetně dalších informací, potřebných k doplnění údajů v informačních systémech zdravotních pojišťoven,

-   z ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., podle kterého není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.

Další možností zdravotní pojišťovny k získání potřebných údajů o OSVČ je obrátit se na místně příslušný finanční úřad, kde je daňový základ uveden v daňovém přiznání za předpokladu, že toto bylo podáno. Analogicky může zdravotní pojišťovna postupovat i vůči zaměstnavateli, pokud svým jednáním poruší zákon.

Pohledávky zdravotní pojišťovny

Zaměstnavatelé nebo tzv. samoplátci, tedy OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů, platí pojistné, resp. zálohy na pojistné ve stanovených lhůtách. Otázkou je, zda může nastat situace, kdy se zaměstnavatel nebo OSVČ domnívají, že mají své finanční náležitosti vůči zdravotní pojišťovně v pořádku, nicméně konstatování zdravotní pojišťovny bude odlišné. Jaké je správné řešení?

Jestliže plátce hradí povinné platby podle zákona, to znamená:

-   zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc nejpozději ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) a 

-   osoba samostatně výdělečně činná (formou měsíčních záloh, je-li to ze zákona její povinností) a osoba bez zdanitelných příjmů za příslušný kalendářní měsíc nejpozději k 8. dni následujícího kalendářního měsíce,

případně s přihlédnutím k povinnému minimu u zaměstnavatelů i OSVČ, pak nemusí mít obavu, jestliže obdrží od zdravotní pojišťovny výzvu k předložení dokladů ke kontrole nebo vyúčtování pohledávek a plateb.

V takovém případě zdravotní pojišťovna neeviduje dluhy na pojistném ani na penále. Tuto skutečnost však nelze chápat v absolutní rovině – jinými slovy, provedenou kontrolou mohou být typicky u zaměstnavatele zjištěny určité nedostatky, ve svých důsledcích zakládající nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné a na penále, eventuálně může naopak vzniknout přeplatek na pojistném nebo na penále.

Doplňujeme, že kdy zdravotní pojišťovna neuplatňuje aktuální dlužné pojistné do částky 200 Kč a rovněž nepředepíše penále, pokud jeho výše nepřesáhne 100 Kč za kalendářní rok.

Ing. Antonín Daněk

ZÁKON č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění

§ 8

Povinnost platit pojistné

(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“) s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem:

a)  nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3);

b)  zahájení samostatné výdělečné činnosti [§ 5 písm. b)];

c)  kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c);

d)  ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny;

e)  kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d);

f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit;

g)  návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec

1. byl v cizině zdravotně pojištěn,

2. v uvedeném období mu nebyly poskytnuty hrazené služby,

3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce 4.

Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.

(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a)  u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru, ...