Příklady z praxe

paušální daň

Příjmy z nájmu podle § 9 ZDP

OSVČ – neplátce DPH vlastní byt (nemá jej v obchodním majetku), který pronajímá a příjmy zdaňuje. Jak bude postupovat OSVČ?

Příjmy z nájmu podle § 9 ZDP nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč (zde jsou pouze příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP), ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 15 tisíc Kč. Tato podmínka byla nastavena proto, že příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy nad 15 tisíc Kč, pokud nejsou osvobozeny či ošetřeny srážkou, již vstupují do základu daně, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z nájmu nad 15 tisíc Kč za daný rok není paušální daň určena.

Sleva na životní pojištění

V minulých letech si poplatnice odečítala slevu na životní pojištění. Bude muset toto dodanit, pokud nesplnila v roce 2021 zákonné podmínky? Jak to bude s paušálním režimem?

Podle § 15 odst. 6 ZDP dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Pokud je příjmem podle § 10 ZDP vyšší než 15 000 Kč poplatník nemá za dané období paušální daň a má povinnost podat daňové přiznání.

Dalším případem je situace [§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3. ZDP], kdy zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v minulých obdobích na životní pojištění. Za předpokladu, že tento poplatník k 1. 1. rozhodného období již nemá příjmy ze závislé činnosti, platně vstoupil do paušálního režimu. Následně dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Pokud má poplatník příjem podle § 6 ZDP nemá za dané období paušální daň a má povinnost podat daňové přiznání.

Důchodce a současně OSVČ

Důchodce a současně OSVČ má jako OSVČ příjem do 1 milionu. Pochopitelně dostává také důchod. Může požádat o paušální daň? Dostává navíc nepravidelně honoráře z časopisů zhruba do 9 tisíc měsíčně, které mu vydavatel už zdanil.

Pokud vám paušální daň v podmínkách, jak je schválena v zákoně, vyhovuje, můžete do paušálního režimu vstoupit. Pobírání starobního či jiného důchodu nepředstavuje v této věci žádný problém. Stejně tak by neměly být problém srážkou zdaněné honoráře, které tak již nevstupují do základu daně a neuvádějí se v daňovém přiznání.

Příjem z kapitálového majetku

OSVČ – volná živnost, má příjem z podnikání mezi 400-600 tisíc Kč ročně. Dále má příjem z úroků půjčky cca 16 000 Kč ročně. A nepravidelně příjem z kapitálového majetku (akcie). Volná živnost ji opravňuje i k pronajímání i obchodování. Může OSVČ paušální daně v roce 2022? Může příjmy z úroků i prodeje akcií zahrnout do příjmů z podnikání?

Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 v jakékoliv výši, je-li zdaňována srážkovou daní, není překážkou pro vstup do paušálního režimu, neboť nevstupuje do základu daně (neuvádí se v daňovém přiznání). Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a ostatní příjmy podle § 10, které nepodléhají výběru daně srážkou, sice nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč, ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 15 tisíc Kč. Tyto příjmy totiž do základu daně vstupují, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu, z ostatních příjmů, z nichž není daň vybírána srážkou, či nejsou od daně osvobozeny a celkově přesahují částku 15 tisíc Kč za daný rok, není paušální daň určena.

Dohoda o pracovní činnosti

OSVČ s příjmem do 1 milionu má i dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do 3000 nově 3500 Kč. Může si OSVČ u firmy, u které má DPČ požádat o slevu na dani na poplatníka? Musí ji někam evidovat popř. hlásit?

Přivydělávat si na dohodu není u paušální daně problém, pokud je příjem z této činnosti zdaňován srážkovou daní. To znamená DPČ s odměnou nově od 2021 do 3 500 Kč nebo dohoda o provedení práce standardně do 10 tisíc Kč měsíčně. Pokud však dojde k učinění prohlášení u plátce daně, z čehož vyplývá nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka, pozbýváte možnosti zapojení se do paušálního režimu. Obecně lze říci, že v paušálním režimu nároky na slevy na dani nevznikají.

Podmínky paušální daně a starobní důchodce

Platí pro starobního důchodce stejná výše platby paušální daně v avizované výši přesahující částku 5000 Kč, pokud jsou všechny podmínky pro vstup do paušálního režimu splněny?

Pro podnikající důchodce není jiná výše zálohy na paušální daň ze zákona možná. Z uvedeného vyplývá, že ne pro všechny poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti musí být vstup do paušálního režimu, co do výše odvodů na daň z příjmů a veřejná pojistná, výhodný.

Používání automobilu k podnikání

Pokud poplatník vstoupí do paušální daně, musí se nadále platit silniční daň, pokud se bude používat automobil také k podnikání? Pokud se bude muset platit daň, tak zdali se musí podávat v lednu přiznání k dani silniční, jako to bylo doposud?

Silniční daň stojí zcela mimo paušální daň, která se týká pouze daně z příjmů a povinných pojistných. I v paušálním režimu proto nadále platí pro poplatníky, kteří mají daňovou povinnost k silniční dani podle zákona o dani silniční, povinnost podat do 31. ledna 2021 přiznání k silniční dani a tuto daň uhradit. Silniční daň budete moci příští rok vyřešit standardně u místně příslušného správce daně nebo prostřednictvím modernizovaného daňového portálu, tzv. finančního úřadu online, dostupného od ledna na stránce www.mojedane.cz. Finanční úřad online nabídne poplatníkům komunikaci se správcem daně jednoduše a online, zcela bez nutnosti fyzické interakce.

Odměna za výkon této funkce

OSVČ by měla velký zájem o využití režimu paušální daně v příštím roce. Je však rovněž obecním zastupitelem (neuvolněným), kdy ze zákona pobírá odměnu za výkon této funkce. Tyto příjmy ze závislé činnosti se však zdaňují zálohovou daní. Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Odměna člena zastupitelstva je vždy příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP, záleží na tom, jaká je sjednána výše odměny. Pokud poplatník podepíše prohlášení k dani, odměna podléhá zálohové dani ve výši 15 % ze základu daně. Pokud poplatník nepodepíše prohlášení a odměna nepřesahuje částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (od 1. 1. 2021 tato činí 3 500 Kč měsíčně), podléhá tento příjem ze závislé činnosti srážkové dani. Odměna převyšující částku 3 500 Kč podléhá zálohové dani. Odpověď je tedy odvislá od toho, zda poplatník podepíše prohlášení k dani, či nikoliv a dále od výše poskytnuté odměny. Pokud se bude jednat o příjem ze závislé činnosti podléhající zálohové dani ve smyslu § 38h ZDP, pozbývá poplatník podle § 2a ZDP možnosti zapojení se do paušálního režimu.

Dohoda o provedení práce

Během roku podnikatel zaměstnává lidi na dohodu o provedení práce (nepravidelně). Může i v tomto případě vstoupit do paušální daně?

Ano, zákon zaměstnavatele v tomto smyslu nijak neomezuje a paušální daň se Vás, při splnění zákonných podmínek, týká jako poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jen je třeba upozornit na skutečnost, že stále se na Vás vztahují povinnosti plátce daně ze závislé činnosti, tj. vedení mzdové agendy a s tím související povinnosti.

Spolupracující osoba

Jak se bude postupovat v případě OSVČ, kdy manželka je spolupracující osoba. OSVČ není plátce DPH a ani nemá jiný druh příjmů. Hrubý nerozdělený příjem je vyšší než 1 mil. Kč, ale po rozdělení podílu příjmů a výdajů na spolupracující osobu, ani jeden z nich nemá podíl na příjmech vyšší než 1 mil. Kč. Je možné, aby manželé, popř. některý z manželů mohl využít paušální daň? V případě, že by byl po rozdělení podíl na příjmech vyšší příjem než 1 mil. Kč, mohl by paušální daň uplatnit jen manžel?

V tomto případě ustanovení § 13 odst. 4 písm. e) ZDP stanoví se, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat na spolupracující osoby, ani na takového poplatníka nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat jiný poplatník. Důvodem je, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nevychází při určení daně z rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale jeho daň je stanovena bez ohledu na výši příjmů (při splnění limitů uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) ZDP). Pro úplnost lze doplnit, že nelze tedy postupovat tak, že by poplatník, který splňuje všechny podmínky § 7a ZDP kromě výše příjmů ze samostatné činnosti do 1 000 000 Kč, rozdělil část svých příjmů na jiného poplatníka a poté by měl daň rovnu paušální dani. Tento postup by tedy vedl k umělému snižování celkové daňové povinnosti těchto poplatníků.

Ing. Kateřina Illetško