Příklady z praxe
účetnictví
Nájemné hrazené předem
Účetní jednotka platí nájemné vždy na 2 měsíce dopředu, a to tak, že platba nájemného byla provedena za měsíce říjen a listopad a následně za prosinec a leden. Měsíční nájemné je 30 000 Kč. Jaký je správný postu účtování?
|
č. |
Účetní případ |
MD |
D |
Kč |
|
Běžné účetní období: |
||||
|
1. |
Platba nájemného za říjen a listopad |
518 |
221 |
60 000 |
|
2. |
Platba nájemného za prosinec a leden
|
518 381 |
221 221 |
30 000 30 000 |
|
Následující účetní období: |
||||
|
1. |
Přeúčtování nájmu za leden |
518 |
381 |
30 000 |
Účtování dlouhodobé propagace
Účetní jednotka zpracovala projekt dlouhodobé propagace svých výrobků. Za tím účelem vynaložila v běžném období náklady, které se vztahují k běžnému a k následujícím 3 účetním obdobím. Jaký je postup účtování dlouhodobé propagace?
|
č. |
Účetní případ |
MD |
D |
Kč |
|
Účetní případy běžného účetního období (1. rok) |
||||
|
1. |
Mzdové
náklady vč. zákonného |
52. |
331 |
80 000 |
|
2. |
Spotřeba materiálu |
501 |
321 |
300 000 |
|
3. |
Ostatní služby |
518 |
321 |
120 000 |
|
4. |
Úhrada nákladů |
321, 331 |
221 |
500 000 |
|
5. |
Zúčtování komplexních nákladů příštích období (382-Komplexní náklady příštích období) |
382 |
555 |
500 000 |
|
6. |
Podíl nákladů 1. roku |
555 |
382 |
50 000 |
|
Účetní případy následujících účetních období (2. až 4. rok): |
||||
|
1. |
Podíl nákladů 2. roku |
555 |
382 |
150 000 |
|
1. |
Podíl nákladů 3. roku |
555 |
382 |
200 000 |
|
1. |
Podíl nákladů 4. roku |
555 |
382 |
100 000 |
Nájemné hrazené pozadu
Účetní jednotka (pronajímatel) má příjmy z pronájmu, nájemce platí nájemné měsíčně předem (tzn. prosinci na leden). Pro pronajímatele se jedná o výnos příštího období, neboť se jedná o nájemné za leden přijaté v prosinci. Měsíční nájemné je ve výši 80 000 Kč. Jak postupovat v případě nájemného hrazeného pozadu?
|
č. |
Účetní případ |
MD |
D |
Kč |
|
Běžné účetní období: |
||||
|
1. |
Příjem nájemného dle bankovního výpisu |
221 |
384 |
80 000 |
|
Následující účetní období: |
||||
|
1. |
Nájemné vztahující se k tomuto období |
384 |
60. |
80 000 |
Účtování smluvní provize
Účetní jednotka uzavřela smlouvu na výnosovou provizi za zprostředkování obchodu, výše provize byla ve smlouvě stanovena na 150 000 Kč. Obchod byl zprostředkován v běžném období, k datu účetní závěrky však nebyla provize uhrazena. Jak postupovat v případě účtování smluvní provize?
|
č. |
Účetní případ |
MD |
D |
Kč |
|
Běžné účetní období: |
||||
|
1. |
Provize
ve smluvní výši |
385 |
602 |
150 000 |
|
Následující účetní období: |
||||
|
1. |
Úhrada provize dle bankovního výpisu |
221 |
385 |
150 000 |
Účtování o dohadných položkách aktivních
V důsledku havárie došlo v listopadu 2024 ke škodě na firemním autě. Ve shodě s podmínkami pojistné smlouvy účetní jednotka ohlásila pojistnou událost pojišťovně, do konce roku 2024 však nebyla pojišťovnou poskytnuta pojistná náhrada a ani v průběhu provádění účetní závěrky nebyla potvrzena výše náhrady. Účetní jednotka provedla odhad pojistného plnění podle nákladů na opravu auta a na základě sjednaných podmínek v pojistné smlouvě na částku 80 tis. Kč. V dubnu 2025 po sestavení účetní závěrky a po uzavření účetních knih pojišťovna oznámila účetní jednotce přiznané pojistné plnění ve výši 75 tis. Kč a vzápětí tuto částku zaslala na její bankovní účet. Jak postupovat v případě účtování o dohadných položkách aktivních?
|
č. |
Účetní případ |
MD |
D |
Kč |
|
Rok 2024 |
||||
|
1. |
Přijatá faktura za opravu auta |
511 |
321 |
80 000 |
|
2. |
Dohadná položka v předpokládané výši pojistného plnění |
388 |
648 |
80 000 |
|
Rok 2025 |
||||
|
1. |
Předpis náhrady škody vůči pojišťovně |
315 |
388 |
75 000 |
|
2. |
Rozdíl (korekce) dohadné položky |
388 |
648 |
-5 000 |
|
3. |
Přijatá pojistná náhrada od pojišťovny |
221 |
315 |
75 000 |
Účtování o dohadných položkách aktivních (u odběratele) a časovém rozlišení (u dodavatele)
Dodavatel náhradních dílů na osobní auta (plátce DPH) ve smlouvě poskytuje svému odběrateli (plátci DPH), bonus za překročení limitu odběru náhradních dílů za kalendářní rok. Do okamžiku sestavení účetní závěrky a uzavření účetních knih nebyl dodavatelem vystaven opravný daňový doklad na množstevní slevu za překročení limitu odběru za r. 2024. Odběratel provedl svůj propočet bonusu ve výši 100 000 Kč. V dubnu 2025 vystavil dodavatel příslušný opravný daňový doklad na bonus za r. 2024 ve výši 127 050 Kč (bonus 105 000 + 21 % DPH 22 050 Kč) a ve lhůtě splatnosti přiznaný bonus odběrateli uhradil. Jaký bude správný postup účtování?
|
č. |
Účetní případ – u odběratele |
MD |
D |
Kč |
|
Rok 2024 |
||||
|
1. |
Dohadná
položka v propočtené výši překročeného |
388 |
648 |
100 000 |
|
Rok 2025 |
||||
|
1a. |
Opravný daňový doklad – bonus – základ ve výši odhadu |
311 |
388 |
100 000 |
|
1b. |
Opravný
daňový doklad – bonus – základ |
311 |
648 |
5 000 |
|
1c. |
Opravný daňový doklad – bonus – 21 % DPH |
311 |
343 |
22 050 |
|
2. |
Přijatá hodnota bonusu vč. DPH od dodavatele |
221 |
311 |
127 050 |
|
č. |
Účetní případ – u dodavatele |
MD |
D |
Kč |
|
Rok 2024 |
||||
|
1. |
Časové rozlišení výše přiznaného překročeného odběru náhradních dílů odběrateli |
548 |
383 |
105 000 |
|
Rok 2025 |
||||
|
1a. |
Opravný daňový doklad – bonus – základ ve výši odhadu |
383 |
321 |
105 000 |
|
1b. |
Opravný daňový doklad – bonus – 21 % DPH |
343 |
321 |
22 050 |
|
2. |
Zaplacená hodnota bonusu vč. DPH odběrateli |
321 |
221 |
127 050 |
Vypracoval: Ing. Jiří Koch
ZÁKON
č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví
§ 3
(1) Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
(2) Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.
(3) Účetní období při přeměně účetní jednotky
a) začíná pro nezanikající účetní jednotku rozhodným dnem stanoveným postupem podle zvláštního právního předpisu) a končí posledním dnem účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny,
b) končí pro zanikající účetní jednotku dnem předcházejícím rozhodnému dni stanovenému postupem podle zvláštního právního předpisu).
(4) Účetní období může být delší než 12 měsíců též
a) při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku,
b) při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku,
c) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců před počátkem běžného účetního období,
d) stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců po konci běžného účetního období a neodporuje-li takovéto prodloužení smyslu rozvahového dne běžného účetního období,
e) připadne-li rozhodný den u nástupnické účetní jednotky nebo rozdělované účetní jednotky v případě převodu jmění na společníka do období 3 měsíců před skončením kalendářního nebo ...
