Příklady z praxe

zprostředkování zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti

Veřejně prospěšné práce jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, která představuje souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Výkon veřejně prospěšných prací je pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním.

Nástup na veřejně prospěšné práce

Poplatnice je delší dobu vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, protože se úřadu práce nedaří ji zprostředkovat zaměstnání. V případě, že ji úřad práce umístí na veřejně prospěšné práce, může takové zaměstnání odmítnout, případně zda by ji čekala nějaká sankce?

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti deklaruje fyzické osobě právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Veřejně prospěšné práce mohou být v určitých případech považovány za vhodné zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání. Za tím účelem stanoví, že pro uchazeče o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně prospěšných prací je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti. Krajská pobočka úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání, který byl takto vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí vážnými důvody důvody spočívající v nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let, nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte, místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo jiných vážných osobních důvodech, např. etických, mravních či náboženských nebo důvodech hodných zvláštního zřetele. Pokud u poplatnice existuje některý z výše uvedených vážných důvodů, který ji brání nástupu na výkon veřejně prospěšných prací, může takové zaměstnání odmítnout, aniž by se vystavila sankčnímu postihu.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definuje vhodné zaměstnání a vymezuje ho trojím způsobem a to v obecné rovině, pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok a pro uchazeče o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně prospěšných prací. Úřad práce věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují.

Zprostředkování zaměstnání dlouhodobě nezaměstnanému

Občan je v evidenci úřadu práce veden jako uchazeč o zaměstnání již déle než 1 rok. Jaké zaměstnání mu může úřad práce zprostředkovat, aby takové zaměstnání bylo pro něho vhodné? Má úřad práce k uchazeči o zaměstnání jako obtížně umístitelnému nějaké další povinnosti při zprostředkování zaměstnání?

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby a které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání nebo, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce, které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby.

Úřad práce je povinen při zprostředkování zaměstnání věnovat zvýšenou péči těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží tzv. individuální akční plán, což je dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování tohoto plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možnosti a schopnosti uchazeče o zaměstnání. Krajská pobočka Úřadu práce vypracuje individuální akční plán vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců a sám uchazeč o zaměstnání může požádat o jeho vypracování kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a současně je povinen poskytnout úřadu práce součinnost při jeho vypracování, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce a plnit podmínky v něm stanovené.

Individuální akční plán je používán v rámci EU pro zvýšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání na trhu práce a jeho cílem je zvýšení aktivity uchazeče o zaměstnání formou individuálního přístupu ze strany úřadu práce.

Uchazečům o zaměstnání lze poskytovat podporu v nezaměstnanosti opakovaně. V takových případech je rozhodující, jakou část podpůrčí doby si v poslední evidenci Úřadu práce vyčerpali a jakou dobu mezi těmito dvěma evidencemi byli zaměstnání. Při splnění zákonem stanovených podmínek jim lze poskytovat podporu v nezaměstnanosti opakovaně.

Opakované poskytování podpory v nezaměstnanosti

Před časem byla pani vedena jako uchazečka o zaměstnání v evidenci úřadu práce, pobírala podporu v nezaměstnanosti, ale posléze se ji podařilo nastoupit do zaměstnání a nyní je opět bez práce. Bude moci opět pani pobírat podporu v nezaměstnanosti a jak dlouho?

-   Vyčerpána část podpůrčí doby

V daném případě je rozhodující, jakou část podpůrčí doby si pani v předchozí evidenci úřadu práce vyčerpala a jak dlouho nyní pracovala. Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba (která činí v závislosti na věku 5,8 nebo 11 měsíců) a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činnosti dobu důchodového pojištění v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Samozřejmě je nezbytné splnění podmínky dvanáct měsíců výdělečné činnosti, která založí účast na důchodovém pojištění v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Není-li splněna tato podmínka předchozím zaměstnání, lze tuto podmínku splnit i započtením tzv. náhradní doby zaměstnání, za kterou se mj. považuje doba osobní péče o dítě ve věku do 4 let, osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).

-   Vyčerpána celá podpůrčí doba

V případě, že ji v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti opět po celou podpůrčí dobu tj. 5,8 nebo 11 měsíců), pokud po uplynutí této podpůrčí doby pani v předchozí evidenci získala zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6měsíců. Tato doba by se nevyžadovala v případech, kdy by skončila zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů [zde se mají na mysli důvody uvedené v § 52 písm. d) zákoníku práce] nebo by skončila zaměstnání z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise [zde se mají na mysli organizační důvody uvedené v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce] nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání, tj. dvanáct měsíců výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění v posledních dvou letech před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti, kterou lze splnit i započtením tzv. náhradní doby zaměstnání. Do doby 6 měsíců zaměstnání se ale nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tj. tzv. nekolidujícím zaměstnáním a krátkodobým zaměstnáním. Zákon o zaměstnanosti stanoví, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy (dále jen „nekolidující zaměstnání“). Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (dále jen „krátkodobé zaměstnání).

Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nemůže být fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání uchazečem o zaměstnání, pokud nezískala v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců.

Student může být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání

Student vysoké školy je vedle svého studia nucen si na studium přivydělávat. Dosud se mu vždy dařilo si nějakou brigádu nalézt, ale v současné době nemůže o žádnou brigádu zavadit. Může být student zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání?

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti stanoví, že uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání. Současně ale zákon připouští, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v posledních 2 letech před podáním žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání (v tzv. rozhodném období) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců.

Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo osobně anebo písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání. Z uvedeného je zřejmé, že při splnění zákonem stanovených podmínek, může student jako osoba soustavně se připravující na budoucí povolání být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a pokud si požádá o podporu v nezaměstnanosti, může mu být přiznána. Touto právní úpravou se vychází vstříc studentům, kteří jsou vedle svého studia zaměstnáni.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti deklaruje fyzické osobě právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, kterým je zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na stání politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. Pokud občan skončí zaměstnání, které si nezajistil sám, ale které mu zprostředkoval úřad práce jako vhodné zaměstnání, může být opětovně zařazen na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání. Tato sankce se vůči němu neuplatní, pokud ukončil zaměstnání sám nebo na základě dohody se zaměstnavatelem z vážného důvodu nebo s ním nesmí být ukončeno zaměstnání z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Zprostředkování vhodného zaměstnání uchazeči o zaměstnání úřadem práce

Před časem byla daňovnice evidována jako uchazečka o zaměstnání, stále se ji nedařilo sehnat zaměstnání, ale posléze se podařilo, a úřad práce ji zprostředkoval zaměstnání na dobu neurčitou a na plný pracovní úvazek, kam nastoupila. Při ukončení evidence na úřadu práce ji bylo sděleno, aby se snažila v zaměstnání setrvat, protože jinak ji zpátky do evidence úřadu práce nezařadí. Zakládá se předmětné tvrzení na pravdě?

Z dotazu je zřejmé, že daňovnice si své současné zaměstnání nenašla sama, nýbrž ji zaměstnání, které bylo pro ní vhodné, zprostředkoval úřad práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti za tím účelem stanoví, že překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce, nebo zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [zde se má na mysli § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce]. V těchto případech může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce sice nestanoví povinnost uvádět v písemné dohodě o rozvázání pracovního poměru důvody pro skončení pracovního poměru (§ 49), ale v daném případě by bylo žádoucí, aby v případné dohodě o rozvázání pracovního poměru byl důvod uveden, aby mohla úřadu práce při žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání doložit, že daňovnice pracovní poměr rozvázala z vážných důvodů (jako např. docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte, místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, zdravotní nebo jiné vážné osobní důvody).

Podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci jako např. požívání alkoholu na pracovišti, neomluvená absence, svévolné opuštění pracoviště atp. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně zrušit pracovní poměr okamžitě jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jako např. soustavné pozdní příchody do zaměstnání, způsobení škody svým jednáním zaměstnavateli atp.

V této souvislosti je třeba upozornit na pracovní řád, který je zaměstnavatel povinen vydat a zaměstnanci jsou povinni se s ním seznámit, protože blíže rozvádí v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele. Porušení povinnosti uvedených v pracovním řádu ze strany zaměstnance může mít za následek případné postihy, včetně skončení pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a pracovní řád se pro tyto účely posuzuje jako právní předpis.

Mgr. Olga Bičáková