Příklady z praxe

zprostředkování zaměstnání

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti deklaruje fyzické osobě právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, kterým je zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na stání politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. Pokud občan skončí zaměstnání, které si nezajistil sám, ale které mu zprostředkoval úřad práce jako vhodné zaměstnání, může být opětovně zařazen na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání. Tato sankce se vůči němu neuplatní, pokud ukončil zaměstnání sám nebo na základě dohody se zaměstnavatelem z vážného důvodu nebo s ním nesmí být ukončeno zaměstnání z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Zprostředkování vhodného zaměstnání uchazeči o zaměstnání úřadem práce

Před časem byla daňovnice evidována jako uchazečka o zaměstnání, stále se ji nedařilo sehnat zaměstnání, ale posléze se podařilo, a úřad práce ji zprostředkoval zaměstnání na dobu neurčitou a na plný pracovní úvazek, kam nastoupila. Při ukončení evidence na úřadu práce ji bylo sděleno, aby se snažila v zaměstnání setrvat, protože jinak ji zpátky do evidence úřadu práce nezařadí. Zakládá se předmětné tvrzení na pravdě?

Z dotazu je zřejmé, že daňovnice si své současné zaměstnání nenašla sama, nýbrž ji zaměstnání, které bylo pro ní vhodné, zprostředkoval úřad práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti za tím účelem stanoví, že překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce, nebo zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [zde se má na mysli § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce]. V těchto případech může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce sice nestanoví povinnost uvádět v písemné dohodě o rozvázání pracovního poměru důvody pro skončení pracovního poměru (§ 49), ale v daném případě by bylo žádoucí, aby v případné dohodě o rozvázání pracovního poměru byl důvod uveden, aby mohla úřadu práce při žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání doložit, že daňovnice pracovní poměr rozvázala z vážných důvodů (jako např. docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte, místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, zdravotní nebo jiné vážné osobní důvody).

Podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci jako např. požívání alkoholu na pracovišti, neomluvená absence, svévolné opuštění pracoviště atp. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně zrušit pracovní poměr okamžitě jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jako např. soustavné pozdní příchody do zaměstnání, způsobení škody svým jednáním zaměstnavateli atp.

V této souvislosti je třeba upozornit na pracovní řád, který je zaměstnavatel povinen vydat a zaměstnanci jsou povinni se s ním seznámit, protože blíže rozvádí v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele. Porušení povinnosti uvedených v pracovním řádu ze strany zaměstnance může mít za následek případné postihy, včetně skončení pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a pracovní řád se pro tyto účely posuzuje jako právní předpis.

Mgr. Olga Bičáková