Příklady z praxe

exekuční srážky ze mzdy

Nezabavitelné minimum není vždy totéž, co nezabavitelné částky

Základní nezabavitelná částka, tedy součet všech nezabavitelných částek (v daném případě u povinného dlužníka) není vždy totéž, co nezabavitelné minimum. Ještě je třeba vedle nezabavitelných částek brát v úvahu jednu nebo dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek). Právě až součet nezabavitelných částek čili celková – základní nezabavitelná částka a k tomu nejméně jedna třetina (pokud je sráženo pro přednostní pohledávky), popř. i dvě třetiny zbytku čisté mzdy (pokud je sráženo pro nepřednostní pohledávky), které zbývají po odečtení nezabavitelných částek, je celkovým nezabavitelným minimem, které musí zůstat povinnému dlužníkovi.

Srážky nelze provést, neboť čistá mzda je nižší, než základní (celková) nezabavitelná částka

Ženatý zaměstnanec se 4 nezaopatřenými dětmi pobírá čistou mzdu 20 000 Kč, z níž by měl splácet exekučně vymáhanou nepřednostní pohledávku. Nezabavitelná částka však činí na samotného povinného dlužníka 8 006,25 Kč, k nimž se připočte 5 x nezabavitelná částka na vyživované osoby 2 668,75 Kč (tj. 13 343,25 Kč), tedy celkem základní nezabavitelná částka činí 21 350 Kč což je více, než činí mzda, z níž by měly být srážky prováděny.

Zastavení exekučních srážek ze mzdy

Vyjde-li v řízení najevo, že povinný po dobu 2 let nepobírá (vůbec) mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví. Nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví soud i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že povinný nepobíral po dobu 3 let mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. (Návrh na zastavení může podat i plátce mzdy.) Dosud bylo možno zastavit na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu (pouze) jednoho roku nepobírá (nepobíral) mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Toto prodloužení příslušných dob snad potěší oprávněné věřitele, ale určitě ne plátce mzdy.

Podle přechodného ustanovení novely občanského soudního řádu (čl. II bodu 5. zákona č. 286/2021 Sb.) se do dob podle § 290 odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, započítává (i) doba podle § 290 odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění účinném před 1. 1. 2022, pokud povinný během této doby nepobíral mzdu nebo nepobíral mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být prováděny srážky.

Do doby dle § 290 odst. 1 občanského soudního řádu se tak nyní počítá i doba, po kterou povinný nepobíral mzdu vůbec nebo v takové výši, aby bylo možno provádět srážky, i před 1. 1. 2022. Takže nebude-li povinný pobírat mzdu od 1. 1. 2022 vůbec byť jen 1 rok, exekuci bude možno zastavit. (1 rok před 1. 1. 2022, kdy nepobíral mzdu, se přičte k 1 roku po 31. 12. 2021, aby byla naplněna lhůta 2 let.) Podobně, pokud povinný sice mzdu pobírá, ale v nedostatečné výši takové, že z ní nelze provádět srážky, tak se doba 1 roku před 1. 1. 2022 započte do celkové doby počítané po 31. 12. 2021, takže k zastavení exekuce v takovém případě stačí jen, aby povinný pobíral mzdu v nedostatečné výši 2 roky, když se přičte 1 rok před 1. 1. 2022.

Uspokojování nepřednostní pohledávky v situaci, kdy zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek je nižší, než částka, nad kterou se sráží bez omezení

Ženatý zaměstnanec s 1 nezaopatřeným dítětem pobírá (pobíral v r. 2021) čistou mzdu 31 000 Kč (která mu bude ještě zúčtována v r. 2022), z níž v exekuci splácí nepřednostní dluh (tj. uspokojuje se nepřednostní pohledávka).

Jeho nezabavitelná částka činí 7 872,75 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 x částku na vyživované osoby 2 624,25 Kč, tedy celkem 13 121,50 Kč zaokrouhleno na 13 122 Kč. Když se tyto nezabavitelné částky odečtou (celková nezabavitelná částka odečte) od jeho čisté mzdy, zbude z ní 17 878 Kč. Tato částka (17 878) se rozdělí na 3 třetiny po 5 959 Kč a zbude 1 Kč. Dlužníkovi zůstanou dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 2 x 5 959 Kč a celková nezabavitelná částka 13 122 Kč a 1 Kč zbytku čisté mzdy, takže celkem 25 041 Kč. Ve prospěch věřitele bude sražena jedna třetina zbytku čisté mzdy 5 959 Kč.

Budeme uvažovat, že výše mzdy zaměstnance zůstává i pro rok 2022 stejná, pouze se mění parametry srážek ze mzdy:

Ženatý zaměstnanec s 1 nezaopatřeným dítětem pobírá (i nadále v r. 2022) čistou mzdu 31 000 Kč, z níž v exekuci splácí nepřednostní dluh (tj. uspokojuje se nepřednostní pohledávka).

Jeho nezabavitelná částka činí 8 006,25 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 x částku na vyživované osoby 2 668,75 Kč, tedy celkem 13 343,75 Kč, zaokrouhleno na 13 344 Kč. Když se tyto nezabavitelné částky odečtou (celková nezabavitelná částka odečte) od jeho čisté mzdy, zbude z ní 17 656 Kč. Tato částka (17 656) se rozdělí na 3 třetiny po 5 885 Kč a zbude 1 Kč. Dlužníkovi zůstanou dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 2 x 5 885 Kč a celková nezabavitelná částka 13 344 Kč a 1 Kč zbytku čisté mzdy, takže celkem 25 115 Kč. Ve prospěch oprávněného věřitele bude sražena jedna třetina zbytku čisté mzdy 5 885 Kč. 

Zaměstnanci tak zůstane o 74 Kč více a naopak oprávněný věřitel získá o 74 Kč za měsíc méně, než podle parametrů srážek ze mzdy pro rok 2021. Pakliže by však šlo o novou exekuci zahájenou po 31. 12. 2021, bylo by nutno zohlednit paušální náhradu nákladů plátce mzdy ve výši 50 Kč, takže by ve prospěch oprávněného věřitele byla sražena jen částka 5 835 Kč a 50 Kč by připadlo zaměstnavateli jako plátci mzdy.

Uspokojování současně přednostní i nepřednostní pohledávky v situaci, kdy zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky je vyšší, než částka, nad kterou se sráží bez omezení

Ženatý zaměstnanec se 2 nezaopatřenými dětmi pobírá (pobíral) v r. 2021, (která mu bude ještě zúčtována v r. 2022), čistou mzdu 39 000 Kč, z níž v exekuci splácí přednostní i nepřednostní dluh (tj. uspokojuje se přednostní i nepřednostní pohledávka).

Jeho nezabavitelná částka činí 7 872,75 Kč na samotného povinného dlužníka a 3 x částku na vyživované osoby 2 624,25, tedy celkem 15 745,50 Kč zaokrouhleno na 15 746 Kč. Když se tyto nezabavitelné částky odečtou (celková nezabavitelná částka odečte) od jeho čisté mzdy, zbude z ní 23 254 Kč. Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po 6 998 Kč a zbytek (částku, která se již sráží bez omezení) 2 260 Kč. Dlužníkovi zůstane jedna třetina zbytku čisté mzdy 6 998 Kč a celková nezabavitelná částka 15 746 Kč čili celkem 22 744 Kč. Na uspokojení nepřednostní pohledávky připadne jedna třetina zbytku čisté mzdy 6 998 Kč a na uspokojení přednostní pohledávky připadne rovněž jedna třetina zbytku čisté mzdy 6 998 Kč a částka 2 260 Kč, tedy 9 258 Kč. Oprávněným věřitelům tak připadne 16 256 Kč.

Ženatý zaměstnanec se 2 nezaopatřenými dětmi pobírá (bude i v roce 2022 pobírat) čistou mzdu 39 000 Kč, z níž v exekuci splácí přednostní i nepřednostní dluh (tj. uspokojuje se přednostní i nepřednostní pohledávka).

Jeho nezabavitelná částka činí 8 006,25 Kč na samotného povinného dlužníka a 3 x částku na vyživované osoby 2 668,75 Kč, tedy celkem 16 012,50 Kč, zaokrouhleno na 16 013 Kč. Když se tyto nezabavitelné částky odečtou (celková nezabavitelná částka odečte) od jeho čisté mzdy, zbude z ní 22 987 Kč. Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po 7 116 Kč a zbytek (částku, která se již sráží bez omezení) 1 637 Kč. Dlužníkovi zůstane jedna třetina zbytku čisté mzdy 7 116 Kč + 2 Kč a celková nezabavitelná částka 16 013 Kč čili celkem 23 131 Kč. Na uspokojení nepřednostní pohledávky připadne jedna třetina zbytku čisté mzdy 7 116 Kč a na uspokojení přednostní pohledávky připadne rovněž jedna třetina zbytku čisté mzdy 7 116 Kč a částka 1 637 Kč, tedy 8 753 Kč. Oprávněným věřitelům tak připadne 15 869 Kč. A to je o 387 Kč méně, než podle parametrů pro rok 2021. O oněch 387 Kč si polepší povinný dlužník na nezabavitelném minimu. Pakliže by však šlo o novou exekuci zahájenou po 31. 12. 2021, bylo by nutno zohlednit paušální náhradu nákladů plátce mzdy ve výši 50 Kč, takže by ve prospěch oprávněného věřitele s nepřednostní pohledávkou byla sražena jen částka 7 066 Kč a zbývajících 50 Kč z první třetiny zbytku čisté mzdy by připadlo právě zaměstnavateli jako plátci mzdy.

Pořadí splácení jednotlivých složek dluhu (pohledávky)

Podle § 265a odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) se výtěžek dosažený výkonem rozhodnutí (exekucí) k uspokojení pohledávky, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen (exekuce nařízena), započte nejprve na náklady soudu na výkon rozhodnutí (resp. na náklady exekuce dle § 265a odst. 2 o. s. ř.), pak na jistinu, pak na úroky, pak na úroky z prodlení, a nakonec na (další) náklady oprávněného (zejména náhradu výloh nalézacího soudního řízení). Ustanovení § 265a o. s. ř. se použije na výtěžky dosažené od 1. 1. 2022 výkonem rozhodnutí (exekucí) anebo (dobrovolná) plnění poskytnutá ode dne 1. 1. 2022 k uspokojení pohledávek, pro které byl výkon rozhodnutí nařízen (exekuce nařízena). A to je rozdíl od uplatnění nových nezabavitelných částek (a dalších parametrů srážek ze mzdy), které se fakticky uplatní až od 1. února 2022 při zúčtování mzdy za leden 2022.

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky (a další uvedené nové parametry srážek ze mzdy) poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2022, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2022, zatímco mzda za měsíc prosinec 2021 vyplácená v lednu 2022 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

Richard W. Fetter

ZÁKON č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád

§ 265

(1) Po nařízení výkonu rozhodnutí se postará soud o jeho provedení.

(2) Výkon rozhodnutí na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.

(3) Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu. Upustit od dalšího provádění výkonu rozhodnutí bez příkazu předsedy senátu může vykonavatel jen tehdy, když s tím souhlasí oprávněný anebo splní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá rozhodnutí.

(4) Je-li třeba, aby vykonavatel v souvislosti s úkony provedení výkonu rozhodnutí podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak jménem státu.

§ 265a

citace na str. 104

(1) Výtěžek dosažený výkonem rozhodnutí k uspokojení pohledávky, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, se započte nejprve na náklady soudu na výkon rozhodnutí, pak na jistinu, pak na úroky, pak na úroky z prodlení, a nakonec na náklady oprávněného.

(2) Náklady výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 se rozumí i náklady exekuce podle zákona upravujícího exekuční řízení.

§ 290

citace na str. 102

(1) Vyjde-li v řízení najevo, že povinný po dobu 2 let nepobírá mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví ...