Příklady z praxe

živelní pohromy

Účetní řešení živelních škod

Obchodní korporaci postihla „velká voda“ a zničila část skladovaného materiálu i firemní automobil, přičemž bylo nutno opravit poničenou budovu skladiště. Pojistné plnění pojišťovny se týkalo jen zničených zásob. Jaké je účetní řešení živelních škod?

V účetním pojetí je škodou jen zničená zásoba materiálu a auta, oprava stavby se neúčtuje jako škoda – nebylo nutno jí vyřadit – ale standardně půjde o provozní opravu majetku. Účetní jednotka o zásobách účtuje „čitelnější“ průběžnou metodou A, a v roli plátce DPH škody „řádně doložila“, takže nemusela „vracet DPH.

Daňové řešení nahrazovaných škod, které nejsou živelními

Obchodní korporace ABC, a.s. utrpěla v roce 2023 hned tři druhy škod:

1) Pokladní nedohledala ve firemní pokladně hotovosti ve výši 2 000 Kč; nejspíše chybně vydala či přijala.

-   Schodek byl předepsán hmotně odpovědné pokladní k plné náhradě, k úhradě došlo srážkou ze mzdy.

-   Protože s „daňovou škodou“ přímo souvisí příjem z její náhrady, a to v rámci jednoho zdaňovacího období, je celý tento náklad daňově účinný a odpovídající výnos je pochopitelně také plně zdanitelný.

2) Zaměstnanec nechtěně poškodil kopírku koupenou v roce 2021 za 100 000 Kč. Oprava by stála jako nová, proto bylo rozhodnuto o jejím vyřazení (likvidaci). Firma vůči viníkovi neuplatnila postih a od pojišťovny z pojištění majetku dostala na pojistné plnění (náhradu škody) až v dalším roce 2024 vyplaceno 30 000 Kč.

-   Kopírka – hmotný majetek – byla daňově odpisována rovnoměrnými odpisy (§ 31 ZDP) ze vstupní ceny. Za rok 2021 ve výši 20 %, za rok 2022 40 % a za rok 2023 mělo jít rovněž o 40 %, ale kvůli vyřazení před koncem roku to byla jen polovina, viz § 26 odst. 7 písm. a) bod 1 ZDP. Takže daňová zůstatková cena k datu vyřazení kopírky byla 20 000 Kč (100 000 Kč – 20 000 Kč – 40 000 Kč – 20 000 Kč).

-   Daňová zůstatková cena kopírky (hmotného majetku) vyřazeného v důsledku škody je 20 000 Kč, což představuje „daňovou škodu“ dle § 25 odst. 2 ZDP. V souladu s citovaným § 24 odst. 2 písm. c) ZDP je celá tato částka daňově účinná, protože její zdanitelná náhrada od pojišťovny (30 000 Kč) je vyšší.

3) Firemní notebook koupený loni za 30 000 Kč ukradla „známá firma“ – nezletilý poberta z dětského domova.

-   Daňově nešlo o hmotný majetek, ale firma o něm účtovat jako o dlouhodobém hmotném majetku, jehož účetní odpisy byly daňově účinné dle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1 ZDP. K datu vyřazení počítače kvůli škodě (krádeži) byla účetní zůstatková cena 10 000 Kč, která je „daňovou škodu“ dle § 25 odst. 2 ZDP.

-   Policie zlodějíčka sice vypátrala, ale lup již stihnul odprodat a peníze utratit v automatech. Po složitém jednání dětský domov firmě na náhradě škody uhradil kapesné poberty za dva měsíce ve výši 2 000 Kč.

-   Účetní zůstatková cena počítače 10 000 Kč je dle § 24 odst. 2 písm. c) ZDP daňově účinná jen do výše zdanitelné náhrady – ať už plyne od kohokoli – 2 000 Kč, vyšší účetní náklad 8 000 Kč není uznatelný.

-   Poznámka: Pokud by případně později firma obdržela vyšší odškodnění, jednalo by se do částky daňově neuznaných výdajů (8 000 Kč) již o nezdanitelný příjem, a to v souladu s § 23 odst. 4 písm. e) ZDP.

Co je a co není daňovou škodou

Mějme modelovou situaci, kdy třeba nezaviněný požár obilného pole po úderu blesku zemědělskému družstvu zničí také jeho kombajn. Rozeberme tuto nešťastnou událost z hlediska daňové definice. Neopravitelně byl zničen (= fyzicky znehodnocen) zemědělský kombajn (= majetek), který si družstvo před třemi lety koupilo na úvěr, který splácí bance (= věc je ve vlastnictví poplatníka, u něhož škodu posuzujeme), a to kvůli nezaviněnému požáru od úderu blesku (= zničení z objektivních příčin), načež je pro nevyužitelnost odvezen do sběrny (= vyřazen z majetku v důsledku škody). Všechny podmínky definice jsou splněny, jde tak o škodu v daňovém pojetí. Co je a co není daňovou škodou?

O takovouto „daňovou“ škodu by ovšem již nešlo třeba, pokud by kombajn bylo možno opravit a uvést do předchozího nebo provozuschopného stavu. Anebo když by družstvo nebylo jeho právním vlastníkem, ale jen uživatele z titulu nájmu nebo finančního leasing – načež by případně muselo vlastníkovi platit náhradu škody. Mimochodem s náhradou škody obvykle nebývá v praxi daňový problém, jelikož je bez komplikujících podmínek považována za daňově účinnou v souladu s § 24 odst. 2 písm. p) ZDP – coby „výdaj (náklad), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů“ – samozřejmě pokud souvisí s podnikatelskou činnosti poplatníka.

Pozor na škody v daňové evidenci

Živnostník provozuje malý antikvariát, který mu zdemolovala záplava. Je v nájmu, takže nemusel osobně řešit poškození stavby, ale zásoby knih jsou jeho. Naštěstí je měl pojištěny proti „velké vodě“, ale vznikl nečekaný výkladový problém… Pojistná smlouva „chránila“ před povodeň, ale nikoli před záplavou. V běžném životě nepatřičné slovíčkaření, žel nikoli z hlediska pojistného práva. A tak není náhodou, že pojišťovnictví patří mezi nejziskovější sektor… Přes vysoké a dlouhodobě placené pojistné pojišťovna proto odmítla vyplatit pojistné plnění, neznala totiž záplavu jako pojištěnou škodnou událost. Pro zajímavost: Povodeň je zaplavení území vodou, která se vylila ze břehů vodních toků či vodních nádrží (přehrad a rybníků), nebo která tyto břehy a hráze protrhla. Záplava je vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí a je způsobena z jiných zdrojů než vodních toků, např. dešťovými srážkami, táním sněhu, z vodovodních zařízení a nádrží apod. Bude mít živnostník potíž i s daní?

Z fyzické inventury zjistil, že voda vzala/zničila zboží v pořizovací ceně 100 000 Kč a pokladní hotovost 5 000 Kč. Naštěstí to daně vidí lidštěji než pojišťováci a mezi daňově uznatelné škody živelními pohromami řadí jak povodeň, tak i záplavu. Předmětné výdaje OSVČ se proto považují – bez jakéhokoli omezení nebo dalších podmínek – za plně daňově účinné. Což prakticky znamená, že může nechat pořizovací cenu takto zničených zásob zboží (knih) 100 000 Kč v dřívějších daňových výdajích, a schodek pokladny 5 000 Kč, který byl minulý den součástí jeho zdanitelných příjmů, uplatní jako daňový výdaj. Pokud by byl živnostník pojištěn i proti záplavě, bylo by pojistné plnění coby náhrada škody jeho zdanitelným příjmem z podnikání.

Škoda způsobená živelní pohromou

Účtující podnikatel vlastnil automobil s daňovou zůstatkovou cenou 50 000 Kč, na skladě měl zásoby za 200 000 Kč a drobný hmotný majetek (např. pracovní nářadí dlouhodobé spotřeby) v účetní zůstatkové ceně 100 000 Kč. Místní povodeň mu ale všechny tyto položky zničila. Znalec ocenil výši způsobené škody na 400 000 Kč. Jak je to v případě škody způsobené živelní pohromou?

Jako daňový výdaj (náklad) z důvodu živelní pohromy (škody nepojištěného majetku) lze uznat daňovou zůstatkovou cenu vozidla, hodnotu zásob i drobného hmotného majetku, čili všeho všudy 350 000 Kč. Skutečnost, že znalecký posudek uvádí vyšší hodnotu, není pro účetní ani daňové účely podstatná. Pokud by naopak posudek znalce o škodě uváděl nižší částku, např. jen 250 000 Kč, bylo by možno daňově uplatnit jen těchto 250 000 Kč.

Dále vzniknou podnikateli nepochybně nějaké výdaje spojené s odstraňováním vzniklých škod, úklidem firemních prostor po povodni, vysoušením objektu, opravou majetku, obnovou provozu apod. Tyto výdaje lze považovat za daňové výdaje (náklady) provozního charakteru ve vazbě na obecné ustanovení § 24 odst. 1 ZDP.

Ing. Martin Děrgel

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 24

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také….

p)  výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

r)  hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9,

s)  u poplatníka, který vede účetnictví

1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,

2. pořizovací cena) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona) a u pohledávky postoupené před dobou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do doby splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti s výjimkou převodu směnky po době její splatnosti,

t) do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku

1. vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,

2. vstupní cena hmotného majetku evidovaného u veřejně prospěšného poplatníka, pokud tento hmotný majetek byl využíván k činnostem, ...