Příklady z praxe

zdravotní pojištění

Návrat do zaměstnání a „státní kategorie“

Zaměstnankyně se vrátí do zaměstnání 10. 4. z rodičovské dovolené. Otázkou je, zda je nutné provést dopočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu už za měsíc duben (nebude-li mít dostatečný příjem) nebo až za měsíc květen. Po část měsíce dubna bude ještě „státní pojištěnec“ (do 9. 4. rodičovská dovolená). A jak by to bylo v případě, že se sice vrátí do práce po rodičovské dovolené, ale bude stále pobírat rodičovský příspěvek (např. do 30. června) a bude vykonávat zaměstnání na částečný úvazek. Bude zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu?

Při odvodu pojistného za duben se přihlíží k potřebě dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, kdy státní kategorie rodičovské dovolené již netrvala. Vyměřovací základ za duben tak musí být alespoň 14 560 Kč [(21:30) x 20 800]. Pokud by příjem za duben nedosáhl 14 560 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty poměrného minima. Při odvodu pojistného za měsíc květen již musí být dodržen minimální vyměřovací základ 20 800 Kč.

Jinak by zaměstnavatel postupoval za situace, kdyby pobírání rodičovského příspěvku trvalo do 30. 6. V takovém případě by minimální vyměřovací základ nemusel být dodržen ani za měsíce duben až červen, tj. s odvodem pojistného za tyto měsíce ze skutečné výše příjmu – bez dopočtu.

Zdravotní pojištění a významné skutečnosti související s nemocí zaměstnance

Nemoc hraje ve zdravotním pojištění velmi důležitou roli s ohledem na důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance dle ustanovení § 191 až § 199 zákoníku práce. Například se jedná o kalendářní dny trvání karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, o dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby, anebo v případě dlouhodobého ošetřování. Které základní zásady musí zaměstnavatel brát v úvahu při plnění povinností ve zdravotním pojištění?

V době nemoci (přesněji – v době čerpání pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákoníku práce) kratší než celý kalendářní měsíc se minimální vyměřovací základ snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů. To znamená, že alespoň poměrné minimální pojistné musí být odvedeno za ty kalendářní dny, ve kterých nemoc netrvala. Snížení minimálního vyměřovacího základu platí po celou dobu nemoci bez ohledu na to, zda má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo na nemocenské z nemocenského pojištění.

K nutnosti dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud pro zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. (u těchto zaměstnanců je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem), a ani tehdy, když je vyměřovací základ alespoň na úrovni minimální mzdy.

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí u pracovní smlouvy v této souvislosti pro zaměstnavatele následující:

-   vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (pokud například není do tohoto měsíce zúčtována odměna),

-   takového zaměstnance zaměstnavatel započítává do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu, ať už nemoc trvá celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část.

Nemoc však zcela zásadním způsobem ovlivňuje účast na zdravotním pojištění tehdy, pokud trvá celý kalendářní měsíc nebo pokud v důsledku nemoci není dosaženo u dohody o pracovní činnosti příjmu alespoň 4 500 Kč nebo u dohody o provedení práce nejméně 11 500 Kč. 

Jestliže nemoc trvá celý kalendářní měsíc, pak v případě pracovní smlouvy není pojistný vztah u zdravotní pojišťovny přerušen. Naopak, v případě dohod musí být při fakticky nulovém příjmu (nebo při příjmu nedosahujícím výše rozhodných částek příjmu 4 500 Kč, resp. 11 500 Kč) osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.

Pokud by zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci v případě nemoci nadstandardně náhradu mzdy nad rámec stanovený zákonem, podléhá tento příjem zdanění, a tedy i povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

Sčítání příjmů u dohod

Ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance (a také pro dodržení zákonného minima) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod. Jak postupuje zaměstnavatel při odvodu pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ?

Jsou-li u jednoho zaměstnavatele sjednány tři dohody o provedení práce na částky:

a)  8 000 Kč, 7 000 Kč a 6 000 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance částka21 000 Kč, kdy je úhrnem příjmů dodržen i minimální vyměřovací základ

b)  4 000 Kč, 4 000 Kč, 3 000 Kč, pak osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, protože úhrn příjmů nedosáhl 11 500 Kč

Obdobně zaměstnavatel postupuje i u dohod o pracovní činnosti v návaznosti na rozhodnou částku příjmu 4 500 Kč. 

Zrušení živnostenského oprávnění

Pokud OSVČ neplatí pojistné, přesněji neplatí zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného, je zdravotní pojišťovna povinna uplatňovat vůči tomuto plátci pohledávky na pojistném a na penále. Je zdravotní pojišťovna oprávněna zrušit podnikateli jeho činnost?

Zdravotní pojišťovna sama o sobě nemůže zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, ale může dát k tomu podnět podle § 40 odst. 11 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K tomuto kroku se přistupuje až jako k poslednímu, pokud dotyčná OSVČ neplní svoje povinnosti ohledně placení pojistného. Živnostenský úřad jí pak může, na základě podnětu zdravotní pojišťovny, zrušit ve správním řízení živnostenské oprávnění z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Na rozdíl od zaměstnavatelů se OSVČ netýká problematika možného trestního stíhání z důvodu neplacení pojistného.

Oznamování „státní kategorie“ zdravotní pojišťovně

Zdravotní pojišťovny musejí mít každý měsíc k dispozici přesný počet pojištěnců jako osob, za které platí pojistné stát, aby mohly od státu nárokovat příslušnou platbu. Jakými způsoby lze oznámit zdravotní pojišťovně přiznání starobního důchodu? Kdo má tuto povinnost?

Výčet osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., kdy se jedná například o poživatele důchodu, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání apod. V těchto případech je povinností zaměstnavatele (je-li mu tato skutečnost známa a zaměstnancem doložena) oznámit zdravotní pojišťovně zařazení zaměstnance do této kategorie, v opačném případě přichází zdravotní pojišťovna v roce 2025 o měsíční platbu pojistného od státu ve výši 2 127 Kč za každého takového pojištěnce, přičemž tuto platbu nelze nárokovat zpětně.

Své specifikum má například přiznání starobního důchodu, kdy je tato skutečnost zaměstnavateli (i zaměstnanci) většinou známa s určitým časovým odstupem, takže je ve zdravotním pojištění hodně problematické dodržet zákonnou osmidenní lhůtu. Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 z. č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V tomto tiskopise bývá uvedeno datum výplaty starobního důchodu, požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelnou i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ.

Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení. Standardně oznamuje zaměstnavatel přiznání důchodu (tedy nejen starobního, ale i invalidního ve všech třech stupních, vdovského a vdoveckého) na základě rozhodnutí ČSSZ, předloženého mu zaměstnancem.

Když zaměstnanec neoznámí počátek, resp. ukončení nároku zdravotní pojišťovny na platbu pojistného státem zaměstnavateli, je takto povinen učinit u zdravotní pojišťovny sám.

Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání a odvod správné zdravotní pojišťovně

Zaměstnavatel odvádí pojistné za zaměstnance ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v kalendářním měsíci, do kterého je jí zúčtován příjem podléhající odvodu pojistného. Jak lze předejít odvodu pojistného nesprávné zdravotní pojišťovně?

Obzvláště obezřetný by měl být zaměstnavatel vždy v situaci, kdy například do ledna zúčtuje bývalému zaměstnanci plnění (odměnu) po skončení jeho pracovního poměru. Pokud by totiž tento bývalý zaměstnanec změnil zdravotní pojišťovnu k 1. 1., což se zaměstnavatel nemusí dozvědět, muselo by být pojistné odvedeno již ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil. V takových případech doporučuji si vhodnou formou situaci u zdravotní pojišťovny ověřit. K obdobné situaci může dojít třeba i při běžící platbě z titulu konkurenční doložky, anebo když je zaměstnanci dlouhodobě vykazována neomluvená absence.

Aby bylo pojistné odváděno správné zdravotní pojišťovně (a tudíž aby mohl být zaměstnavatel v tomto směru takříkajíc „v klidu“), není na škodu čas od času požádat zdravotní pojišťovnu/pojišťovny o zaslání seznamu zaměstnanců, nejlépe k některému z dat stanovených pro přeregistraci (k 1. 1. nebo k 1. 7.).

Přiznání důchodu v době trvání zaměstnání

Zaměstnanci společnosti s ručením omezeným byl za měsíce duben a květen zúčtován příjem ve výši 26 000 Kč, přičemž dne 23. 4. byl tomuto zaměstnanci přiznán starobní důchod.

Má přiznání důchodu vliv na placení pojistného, případně na plnění zákonných povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění?

Přiznání důchodu fakticky nemá vliv na výpočet výše pojistného, pojistné bude za každý z těchto měsíců odvedeno v částce 3 510 Kč. 

Je-li přiznání důchodu zaměstnavateli známo, tedy zaměstnancem i doloženo, sdělí zdravotní pojišťovně skutečnost, že počínaje dnem 23. 4. je za tohoto zaměstnance plátcem pojistného i stát (kódem „D“ na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“).

Řešení pojistného vztahu

Každá osoba s trvalým pobytem na území České republiky musí mít relevantně řešené zdravotní pojištění alespoň jednou z možností, které systém veřejného zdravotního pojištění nabízí. Otázkou je, jak se bude postupovat v situaci, když pracovní smlouva končí zaměstnanci dne 3. 1. 2025 a do nového zaměstnání u jiného zaměstnavatele nastoupí dne 27. 2. 2025. Jaké je řešení dané situace?

Tři dny zaměstnání v měsíci lednu a dva dny zaměstnání v měsíci únoru řeší pojistný vztah dotyčné osoby v obou kalendářních měsících. Kalendářní dny mimo období trvání zaměstnání zdravotní pojišťovnu v rámci daných kalendářních měsíců fakticky nezajímají.

Kdyby však zaměstnání započalo až v měsíci březnu, musel by si pojištěnec sám řešit v měsíci únoru své zdravotní pojištění, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

-   zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.,

-   výkon samostatné výdělečné činnosti [kdo se považuje ve zdravotním pojištění za OSVČ určuje ustanovení § 5 písm. b) stejné právní normy],

-   osoba, za kterou platí pojistné stát (výčet těchto osob naleznete v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., například jsou to uchazeči o zaměstnání).

Zařazení na únor v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů přichází v úvahu tehdy, pokud není u pojištěnce v rámci celého kalendářního měsíce ani jeden den uvedena některá ze tří předcházejících kategorií.

Přihlašování a odhlašování studentů – zaměstnanců

Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu. Jaké podmínky platí v případě pracovní smlouvy i dohod z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností?

Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování, není vázáno na jejich účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci a odhlašuje jej kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí v roce 2025 za rozhodné období kalendářního měsíce:

-   u dohody o pracovní činnosti alespoň 4 500 Kč,

-   u dohody o provedení práce alespoň 11 500 Kč.

Ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pro oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání platí pro zaměstnavatele u pracovní smlouvy osmidenní lhůta.

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 zákona č. 48/1997 Sb.

Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání.

Pokud student například končí brigádu (anebo i déletrvající zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by de facto ukončil evidenci studenta – pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, kupříkladu v souvislosti s tzv. posledními prázdninami.

Student doktorského studia starší 26 let

Podle § 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 cit zákona; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Bude stát platit pojistné i tehdy, když zaměstnavatel zaměstná tohoto studenta na dohodu o provedení práce příjmem nedosahujícím 11 500 Kč?

Po dobu zaměstnání na základě pracovní smlouvy není za tohoto studenta plátcem pojistného stát, protože student je ve zdravotním pojištění zaměstnancem, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu.

V případě zaměstnání na dohodu o provedení práce při příjmu nižším než 11 500 Kč se nejedná z pohledu zdravotního pojištění o zaměstnání, pojistné se z tohoto příjmu neplatí, osoba se u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec nepřihlašuje a za studenta nadále platí pojistné stát.

Obdobně by „státní kategorie“ trvala i tehdy, kdyby se jednalo o dohodu o pracovní činnosti a příjem by v roce 2025 nedosáhl 4 500 Kč.

Student osobou samostatně výdělečně činnou ve zdravotním pojištění

Není výjimkou, když si studenti současně přivydělávají výkonem podnikatelské činnosti. Které povinnosti musí student jako OSVČ splnit?

Pokud se student rozhodne začít v roce 2025 podnikat, platí pro něj ve zdravotním pojištění především tyto povinnosti:

-   nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení (případně ukončení) samostatné výdělečné činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.);

-   v roce zahájení této samostatné výdělečné činnosti (2025) není povinností platit zálohy na pojistné,

-   podat v roce 2026 zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za rok 2025.

V případě kladného daňového základu za rok 2025 bude student platit od měsíce podání Přehledu v roce 2026 zálohy na pojistné. U studentů může být výše zálohy nižší než minimální, stanovená pro ty OSVČ, pro které toto minimum platí. Minimální záloha OSVČ činí v roce 2025 částku 3 143 Kč.

Podání opravného Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen Přehled)

Jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční podávání Přehledu všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává. Jaký je mysl podávání opravných Přehledů?

Pokud zaměstnavatel dodatečně provede jakoukoliv změnu vyměřovacího základu a tím i částky pojistného, nebo se změní počet zaměstnanců, podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně došlo. Je pravdou, že ať už chybou zaměstnavatele nebo dodatečně provedenou úpravou, která vyplynula z okolností, dochází ke změnám v některém z údajů anebo ve všech údajích, uváděných za daný kalendářní měsíc na příslušném Přehledu. Z tohoto důvodu je zapotřebí oznámit zdravotní pojišťovně nové (správné) údaje, které jsou nutné pro výkon její úřední činnosti. Opravné Přehledy podávají zaměstnavatelé (i osoby samostatně výdělečně činné) proto, že zdravotní pojišťovny musejí disponovat validními údaji.

Průběžná kvantifikace pohledávek je pro zdravotní pojišťovny velmi důležitá, neboť s ohledem na smlouvy sjednané s poskytovateli a jimi vykazované hrazené služby musejí přesně vědět, na jaký objem finančních prostředků mají ze zákona nárok. Pokud nejsou evidované pohledávky plátci pojistného řádně uhrazeny, musejí je zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat a v případě nezaplacení i vymáhat.

Ing. Antonín Daněk