Příležitostná výpomoc a zdravotní pojištění

Zaměstnavatelé standardně uzavírají se zaměstnanci „klasické“ pracovní smlouvy nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kdy je ve zdravotním pojištění důležitá výše příjmu s ohledem na typ sjednaného pracovněprávního vztahu?

Čas od času je ve firmách nebo v úřadech a institucích zapotřebí použít dočasnou výpomoc, třeba jako„záskok“, neboli zaměstnat osobu, která dokáže – např. z důvodu dlouhodobější nepřítomnosti (třeba nemoci) jiného zaměstnance – vykonat pro zaměstnavatele v určitém časovém horizontu potřebnou práci. V této souvislosti pak musí zaměstnavatel posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na ZP, tj. především s plněním oznamovací povinnosti a placením pojistného podle zákona.

Charakter pracovněprávního vztahu

Je-li uzavřena pracovní smlouva, podléhá zúčtovaný příjem (zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) vždy povinnosti placení pojistného, a to bez ohledu na výši příjmu. Jinak je tomu u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy pro plnění povinností zaměstnavatelem a také pro řešení pojistného vztahu rozhoduje výhradně výše příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

•    přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a

•    odvádí pojistné podle zákona, tedy:

-   alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je konkrétně v roce 2023 hodnota minimální mzdy 17 300 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., například pokud je zaměstnanec nemocen nebo

-   z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Příklad 1

Zaměstnavatel sjednal se studentem „záskok“, kdy s ním uzavřel dohodu o pracovní činnosti na období od 15. 12. 2023 do 24. 1. 2024. Za měsíc prosinec mu zúčtoval 3 200 Kč a za měsíc leden 4 500 Kč.

Z hlediska zdravotního pojištění nezajímá zaměstnavatele výše zúčtovaného příjmu za měsíc prosinec (nedosahuje 4 000 Kč), u příjmu za měsíc leden ve výši 4 500 Kč platí následující:

-   zaměstnavatel odvede pojistné z příjmu 4 500 Kč v částce 608 Kč,

-   v rámci plnění oznamovací povinnosti použije zaměstnavatel kódy „P“ (k datu 1. 1.) a „O“ (k datu 24. 1.),

-   zaměstnanec bude za leden započítán do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

Příklad 2

Osoba uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 1. 2. do 31. 10. 2023 s tím, že v žádném z měsíců února až října nepřevýšil příjem zaměstnance 10 000 Kč. 

Protože částka příjmu nepřevyšuje 10 000 Kč, neplní zaměstnavatel v daném období ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Je také pravdou, že tímto zaměstnáním nemá pojištěnec vyřešené zdravotní pojištění, takže – aby neměl ve zdravotním pojištění problém – musí v každém měsíci využít jednu z těchto čtyř možností:

-   bude pracovat zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění (například bude mít u jiného zaměstnavatele uzavřenu pracovní smlouvu),

-   bude současně podnikat jako OSVČ (minimální záloha OSVČ činí v roce 2023 částku 2 722Kč, od ledna 2024 pak 2 968 Kč),

-   je po celé období zařazen v některé z kategorií osob, za které je plátcem pojistného stát,

-   bude si každý měsíc platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2023 měsíčně částka ve výši 13,5 % z minimální mzdy 17 300 Kč, tj. 2 336 Kč.

Příklad 3

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 7. srpna 2023 do 31. ledna 2024 s příjmem převyšujícím v každém z těchto měsíců aktuální výši minimálního vyměřovacího základu. Výjimkou je pouze měsíc listopad, ve kterém zaměstnanec onemocní, a dosažený příjem činí 3 980 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 7. 8. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože se osoba nestane ve zdravotním pojištění v měsíci listopadu z titulu výše zúčtovaného příjmu zaměstnancem, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 10. a opětovně jej přihlásí k datu 1. 12. V souvislosti s ukončením dohody použije zaměstnavatel kód „O“ s datem 31. 1.

Na základě této situace nemá osoba v listopadu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, proto se musí v tomto měsíci uplatnit postup podle možností uvedených v předcházejícím příkladě. Pro pojištěnce ještě přichází v úvahu tato varianta. Kdyby jako zaměstnanec začal v měsíci listopadu pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), dokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která by jej od uvedeného data zaevidovala jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát. Za této situace by pojištěnec nemusel platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, resp. nemohl by být v měsíci listopadu evidován u zdravotní pojišťovny v této kategorii proto, že po část měsíce (nebo třeba i jen jeden) den trvala „státní kategorie.“

Příklad 4

Pojištěnec je evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání. Zaměstnavatel s ním sjednal dohodu o pracovní činnosti na období od 1. 9. 2023 do 31. 1. 2024, příjem v každém z těchto měsíců činil alespoň 4 000 Kč.

Uchazeči o zaměstnání evidovaní na Úřadě práce patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Pro plnění povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je důležité, že příjem zaměstnance u dohody o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč.

V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně kódem „P“, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. Kdyby byla v průběhu zaměstnání ukončena tato „státní kategorie“, použil by zaměstnavatel kód „J“.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je dosažený příjem. Protože pro zaměstnanou osobu (a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného) neplatí ve zdravotním pojištění minimum dle § 3 odst. 8 písm. e) z. č. 592/1992 Sb., může být vyměřovací základ relevantně i nižší než minimální mzda. U zaměstnanců evidovaných na Úřadě práce však příjem nesmí převýšit polovinu minimální mzdy.

Po dobu trvání tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

V daných souvislostech lze konstatovat, že nekolidující zaměstnání je vhodné zejména pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým buď nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim již uplynula podpůrčí doba pro její poskytování. Reálně se tak může stát tato činnost „ekonomicky nezajímavou“, neboli příjem na základě nekolidujícího zaměstnání může být nižší než podpora v nezaměstnanosti.

V rámci tohoto nekolidujícího zaměstnání nelze sjednávat dohody o provedení práce.

Příklad 5

Dohoda o provedení práce byla sjednána s poživatelem důchodu na období od 1. 7. do 30. 9. 2023 s měsíčním příjmem 9 000 Kč. Do měsíce října 2023 byla na základě této dohody zúčtována odměna 5 000 Kč. 

Příjem 9 000 Kč nezakládal v měsících červenec až září účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se z dosaženého příjmu neodvádělo.

U takových příjmů z dohod platí, že odměna zúčtovaná zaměstnanci po skončení zaměstnání, které nezaložilo účast na zdravotním pojištění, se posuzuje společně s příjmem v kalendářním měsíci, ve kterém tato dohoda skončila. A jelikož takových úhrn příjmů činí 14 000 Kč, je postup zaměstnavatele následující:

-   v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1. 9. a „O“ k datu 30. 9.,

-   podat za měsíc září opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců (o jednoho),

-   za měsíc říjen odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 14 000 Kč ve výši 1 890 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději dne 20. 11., a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny.

Bez minima
ve zdravotním pojištění

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b)  kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

c)  kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d)  kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši,

e)  za které je plátcem pojistného stát,

f)  kteří jsou pouze příjemcem odměny pěstouna

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem bez ohledu na další okolnosti, jako je například jiné zaměstnání, poskytnuté neplacené volno nebo vykázaná neomluvená absence, souběžná podnikatelská činnost apod.

Ing. Antonín Daněk