Příloha č. 3
k zákonu č. 586/1992 Sb.
Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví
z hlediska daně z příjmů fyzických osob
Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento:
1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
3. Obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9.
Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y).
k příloze č. 3
Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví je podle přílohy č. 3 k zákonu o daních z příjmů postup následující:
1. Úprava základu daně z příjmů se vždy provádí ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zahájí vedení účetnictví.
2. Ve zdaňovacím období, kdy poplatník vede daňovou evidenci, se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji jak stanoví § 5, resp. § 23, zákona o daních z příjmů.
3. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
4. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
5. Obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9 zákona.
Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.
V případě záloh se v daňové evidenci poskytnutá záloha eviduje jako výdaj a přijatá záloha jako příjem. Podle přílohy č. 3 poskytnutá záloha základ daně při přechodu na vedení účetnictví zvyšuje (s výjimkou záloh na hmotný majetek). Ve zdaňovacím období, kdy dojde k vyúčtování poskytnuté zálohy, ovlivní výsledek hospodaření a tím i základ daně z příjmů. U přijatých záloh, které základ daně při přechodu na vedení účetnictví snižují, bude postup opačný.
Zálohy zaúčtované v zahajovací rozvaze při zahájení vedení účetnictví ovlivní základ daně v souladu s přílohou č. 3. Náklady, případně výnosy, vzniklé při zúčtování zálohy ovlivní základ daně z příjmů dle svého charakteru v tom zdaňovacím období, kdy dojde k jejich vyfakturování a zaúčtování na výsledkové účty v souladu s účetními předpisy. Na tyto případy se nepoužije ustanovení § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů o věcné a časové souvislosti příjmů a výdajů s daným zdaňovacím obdobím.
Dále zákon stanoví, že základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y).
Jde o pohledávky za dlužníkem, u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení, který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou, na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby nebo za dlužníkem, jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce. Jedná se o pohledávky, o které se při ukončení činnosti poplatníka vedoucího daňovou evidenci základ daně nezvyšuje v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) zákona. Na straně poplatníka, který vede účetnictví, se pohledávky za uvedenými dlužníky odepisují do daňově uznatelných výdajů.
Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví stanoví § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Počínaje r. 2014 zákon pro právní jistotu stanoví, že obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9 zákona.
? Příklad
Podnikatel si v roce, kdy vedl daňovou evidenci, najal k podnikání nemovitou věc na dobu 5 let a při podpisu smlouvy uhradil dopředu nájemné na celou dobu trvání nájemní smlouvy. Nejedná se o zálohu na nájemné, ale o předem zaplacené nájemné za celou sjednanou dobu nájmu. Otázkou je, zda může uplatnit celou částku dopředu zaplaceného nájemného jako daňový výdaj v roce zaplacení a zda bude mít dopředu zaplacené nájemné nějaký dopad do úprav základu daně z příjmů při přechodu na vedení účetnictví.
Podnikatel, který vede daňovou evidenci, může do daňových výdajů uplatnit pouze zaplacené nájemné, a to i v případě, že bude zaplaceno na celou sjednanou dobu nájmu, tedy dopředu (výjimkou je pouze úplata při finančním leasingu). Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel uplatnil veškeré nájemné do výdajů daňových v souladu se zákonem o daních z příjmů, ve zdaňovacím období, kdy povede účetnictví, již základ daně upravovat nebude, ani o předplaceném nájemném nemusí účtovat (účetní předpisy tuto povinnost nestanoví).
? Příklad
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci zaplatil koncem loňského roku zálohu na elektřinu 10 000 Kč. V letošním roce, kdy přešel na vedení účetnictví, mu přišla faktura na celkovou částku 30 000 Kč s tím, že doplatil zbývající část ve výši 20 000 Kč. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podnikatel zaevidoval v daňové evidenci zaplacenou zálohu na elektřinu 10 000 Kč do daňových výdajů. V roce, kdy přešel na vedení účetnictví, zvýší základ daně o částku 10 000 Kč. Do nákladů zaúčtuje přijatou fakturu za elektřinu v celkové výši 30 000 Kč s tím, že rozdíl ve výši 20 000 Kč doplatí.
