Příspěvek na rekreaci
jako zaměstnanecký benefit

V současné situaci na trhu práce se zaměstnavatelé snaží udržet si stávající zaměstnance, popřípadě nabírat zaměstnance nové pomocí poskytování různých výhod, tzv. benefitů pro zaměstnance. Benefity mohou mít různé daňové dopady, jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance. Zaměstnavatelé ne vždy postupují z daňového hlediska v praxi správně. S blížícím se obdobím letních dovolených se můžeme setkat s poskytováním benefitů jako jsou například příspěvky na rekreaci či zájezdy. Jak je řešit z pohledu daní?

Z pohledu zaměstnance

V praxi se jedná o velmi oblíbený a poměrně rozšířený benefit. Velmi podstatná je pro posouzení daňové uznatelnosti forma poskytnutí příspěvku, a to zda se jedná o peněžní či nepeněžní plnění. Ustanovení § 6 odst 9 písm. d) zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) obsahuje výčet benefitů, které zaměstnavatelé často poskytují zaměstnancům vedle odměny za práci. Při splnění uvedených podmínek se jedná o benefity osvobozené od daně z příjmu.

Uvedenými podmínkami, které platí pro poskytnutí příspěvku na rekreaci či zájezd (platí obdobně i pro ostatní vyjmenované osvobozené benefity), jsou skutečnosti, že:

1)  zdrojem pro financování jsou sociální fondy, zisk po zdanění či nedaňové výdaje,

2)  se jedná o nepeněžní formu poskytnutí,

3)  příjemce plnění je zaměstnanec či rodinný příslušník zaměstnance,

4)  obsahem benefitu jsou služby rekreačního charakteru.

§ 6 odst 9 písm. d) ZDP:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, dále osvobozeny nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Nepeněžní forma znamená, že zaměstnavatel neuhradí příspěvek na bankovní účet zaměstnance (jako mzdu), ale že zaměstnavatel svým jménem nakoupí a poskytne zaměstnanci přímo uvedenou službu rekreačního charakteru. Může ji nakoupit i sám zaměstnanec, který následně benefit přijme, ale jménem a na účet zaměstnavatele. Dále je možné, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky (v papírové nebo elektronické podobě), které je možné za uvedenou službu nebo zboží vyměnit. V praxi je možné postupovat i tak, že zaměstnavatel smluvně zajistí u dodavatele (např. cestovní kanceláře) možnost čerpání rekreační služby, kdy dodavatel tato plnění vyúčtuje přímo zaměstnavateli. Je běžné, že zaměstnavatel zaplatí jen část rekreační služby (příspěvek je nižší než celková cena rekreační služby). V takovém případě je třeba postupovat tím způsobem, že dané plnění zakoupí zaměstnavatel svým jménem a zbylou část ceny plnění obdrží od zaměstnance. V případě, že by plnění zakoupil zaměstnanec svým jménem a obdržel část ceny od zaměstnavatele, nebyla by podmínka nepeněžní formy dodržena. Jednalo by se o peněžní příspěvek.

Plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky o FKSP).

Osvobození rekreačních služeb je omezeno limitem 20 000 Kč za zdaňovací období. Převažuje odborný názor, že podstatný je okamžik předání rekreace (nikoli okamžik, kdy zaměstnavatel rekreaci uhradí nebo, kdy se rekreace uskuteční). Do limitu 20 000 Kč se započítává poskytnutá rekreace pro rodinné příslušníky. Pokud příspěvek na rekreaci převýší 20 000 Kč, tak je částka převyšující stanovený limit předmětem zdanění u zaměstnance a podléhá i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.

Peněžní poskytnutí příspěvku představuje v souladu s § 3 odst. 2 ZDP zdanitelný příjem zaměstnance a zároveň se o hodnotu poskytnutého benefitu zvýší vyměřovací základ pro odvod zdravotního a sociálního pojištění.

§ 3 odst 2 ZDP:

Předmět daně z příjmů fyzických osob

Příjmem ve smyslu § 3 odst. 1 ZDP se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

§ 3 odst 1 ZDP:

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou

a)  příjmy ze závislé činnosti (§ 6),

b)  příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),

c)  příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d)  příjmy z nájmu (§ 9),

e)  ostatní příjmy (§ 10).

Příklad 1

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci každým rokem příspěvek na dovolenou (rekreaci) ve výši 20 000 Kč ročně v nepeněžní podobě. Pro zaměstnavatele to znamená výdaj na vrub nedaňových nákladů. Zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem uhradil firemní platební kartou v místě pobytu dovolené fakturu za ubytování vystavenou na zaměstnavatele v plné výši. Částku, která přesahovala limit 20 000 Kč, uhradil zaměstnanec zaměstnavateli po návratu z dovolené ze svých vlastních prostředků. Je v tomto případě splněna podmínka pro osvobození benefitu na rekreaci u zaměstnance? Nebo musí být zaměstnavatelem zakoupen zájezd přes cestovní kancelář?

Co se týče daňových dopadů u zaměstnance, tak u něj bude představovat částka 20 000 Kč osvobozený příjem dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Pro účely osvobození není důležité, aby byla zajištěna rekreace zaměstnance nebo zájezd přes cestovní kancelář. Byly splněny všechny podmínky pro osvobození dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, tzn., bylo hrazeno zaměstnavatelem na vrub nedaňových nákladů, jednalo se o nepeněžní formu poskytnutí, příjemce plnění je zaměstnanec či rodinný příslušník zaměstnance a příspěvek byl poskytnut na službu rekreačního charakteru.

Z pohledu zaměstnavatele

Podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP platí, že do daňových výdajů není možné zahrnout v tomto ustanovení uvedená nepeněžní plnění, která poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci. V tomto případě nehraje roli forma poskytnutí nepeněžního příspěvku, tzn., jestli se jedná o naturální složku mzdy, nenárokovou složku mzdy (např. prémii) za práci vyplacené v naturální formě či benefit zaměstnance, který není odměnou za práci.

Za povšimnutí stojí z hlediska daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) zaměstnavatele, že z daňových výdajů (nákladů) jsou vyňaty pouze nepeněžní plnění (příspěvky). Peněžní příspěvky zaměstnavatele na rekreaci či zájezdy budou považovány za daňové výdaje (náklady), a to v případě, že budou splněny podmínky daňové uznatelnosti v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Náklad bude považován za daňově uznatelný, pokud bude zaměstnanci vznikat nárok na příspěvek na rekreaci či zájezd dle uzavřené kolektivní smlouvy, dle vnitřního mzdového předpisu zaměstnavatele, dle pracovní smlouvy apod. U zaměstnance bude ale tento příspěvek podléhat zdanění a odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

§ 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP:

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě

1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 ZDP.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy:

- Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP),

Související předpisy:

- Vyhláška Ministerstva financí č. 114/­2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění předpisů (dále jen Vyhláška o FKSP).