Příspěvky od úřadu práce
pro zaměstnavatele
Současné období vyžaduje od právnických osob (zaměstnavatelů) řadu opatření související s ekonomickou situací. Nejedná se jen o změny v organizaci práce a výrobního programu, ale i o vytváření nových pracovních míst a zvýšení efektivnosti práce.
Zaměstnavatelům v této snaze mohou pomoci úřady práce (dále „ÚP“) v podobě různých finančních příspěvků, jak to umožňuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále „ZOZ“). Jejich výše je ovlivněna průměrnou mzdou v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, která je vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pro rok 2022 je to částka 37 047 Kč (Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí z 13. 12. 2021 č. 495/2021 Sb.) Pro rok 2023 bude tato částka navýšena.
Příspěvky pro zdravotně postižené
V současné době patří mezi nejaktuálnější formy pomoci zaměstnavatelům od úřadů práce příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tyto osoby mají určité „výhody“ nebo úlevy při začlenění do zaměstnání, neboť jejich pracovní schopnosti jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje takový, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.
Skutečnost, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, musí doložit fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech, kdy se jedná o invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, kdy se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou.
Vyšší příspěvky
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady nákladů vynaložených na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka úřadu práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.
Od 1. října 2022 se tato částka podle nařízení vlády č. 276/2022 Sb., ze dne 14. 9. 2022 zvyšuje na částku 14 200 Kč (dříve 13 600 Kč). Bude poskytnuta zpětně od 1. července 2022.
Poskytuje se na osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) ZOZ nebo b) a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou.
Příspěvek se poskytuje pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na chráněných pracovních místech zřízených nebo vymezených na základě dohody s Úřadem práce ČR. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši
• poskytnuté naturální mzdy,
• srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na stravování,
• náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.
Příspěvek při částečné zaměstnanosti – nový kurzarbeit
Do ZOZ byla s účinností od 1. 7. 2021 novelou vložena nová ustanovení § 120a až 120f. Jsou v něm uvedeny podmínky pro přiznání příspěvku při částečné práci (dříve tzv. kurzarbeit). Dřívější § 115 upravující příspěvek v době částečné nezaměstnanosti byl zrušen.
Nárok na tento příspěvek má zaměstnanec v pracovním poměru při splnění stanovených podmínek po dobu nejvýše 12 měsíců. Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP. Jedná se např. o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů.
Příspěvek se poskytuje zaměstnavateli na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá ke dni oznámení příslušných (zákonných) skutečností zaměstnavatelem úřadu práce alespoň 3 měsíce. Před tím je však zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně.
Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením vlády
v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika ČR anebo její odvětví z hospodářských důvodů, které jsou charakterizovány ekonomickými ukazateli. Důvodem může být např. živelní událost spočívající v přírodní pohromě nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je způsobena vyšší mocí.
Vláda může nařízení vydat po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Rovněž může omezit jeho poskytování na část území ČR nebo na odvětví ekonomiky a na určitý okruh zaměstnavatelů a stanoví jim závazné ukazatele. Důležité je, že v nařízení vlády může být poprvé stanovena doba poskytování příspěvku na 6 měsíců. Může však být prodloužena vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání její maximální délky 12 měsíců.
Podmínkou pro vznik nároku na poskytování příspěvku
je existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Při 40 hodinovém týdenním rozsahu pracovní doby to znamená úbytek práce v rozsahu 8 až 32 hodin u jednoho zaměstnance. Snížení potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Příspěvek neposkytne úřad práce na zaměstnance, kteří budou mít zvláštní rozvrh pracovní doby podle § 86 a 87 zák. práce (konto pracovní doby.) Jedná se o způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance.
Výše příspěvku
Příspěvek bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím jejich zaměstnavatele za část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci. Jeho výše je 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, kterou má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník.
Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bude příspěvek poskytován. Pro rok 2022 je tato mzda podle Sdělení MPSV ve výši 37 047 Kč. Pro účely příspěvku je tedy jeho maximální výše na zaměstnance v roce 2022 částka 55 570 Kč.
Finanční podpora aktivní politiky zaměstnanosti
je podle ZOZ (ustanovení § 118 a § 119) poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby. Nelze ji však poskytovat organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím státu.
O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými osobami a fyzickými osobami, případně dalšími subjekty, písemnou dohodu podle ustanovení § 119 ZOZ. Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku.
V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Neplní-li druhá strana sjednané podmínky, je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.
Na příspěvek, který nemůže být poskytnut před sjednáním dohody, není právní nárok. Úřad práce vždy hodnotí situaci na trhu práce ve svém regionu.
Příspěvek na zřízení volných pracovních míst
Podle § 113 ZOZ se jedná o společensky účelná pracovní místa. Rozumí se tím pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.
Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti
v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst (§ 113 odst. 3 ZOZ). Výše příspěvku zaměstnavateli na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v ČR, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v NH. Průměrná míra nezaměstnanosti je v současnosti v ČR 3,5 %.
Příklad 1
V okrese je průměrná míra nezaměstnanosti 2,5 % a zaměstnavatel zřídil nové volné pracovní místo. Příspěvek od úřadu práce může být v maximální výši 148 188 Kč.
Při zřízení více než 10 pracovních míst může být tento příspěvek až ve výši šestinásobku této průměrné mzdy, tedy 222 282 Kč.
Jestliže by průměrná míra nezaměstnanosti v okrese dosahovala průměrné míry nezaměstnanosti v ČR nebo by ji přesahovala, může být příspěvek při zřízení jednoho volného pracovního místa až šestinásobek průměrné mzdy, tedy 222 282 Kč (dříve 207 666 Kč) a při zřízení více než 10 pracovních míst až osminásobek průměrné mzdy, tedy 296 376 Kč (dříve 276 888 Kč).
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Na základě požadavků obchodních partnerů firmy často mění výrobní program a přizpůsobují ho novým podnikatelským záměrům. Při současném restartu ekonomiky je to velmi častý postup. Po určitou dobu nemohou pak zabezpečit některým zaměstnancům práci na plnou týdenní pracovní dobu a musí jim poskytovat náhradu mzdy za dobu, kdy nepracují. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Většina firem však neví, že v těchto případech mohou dostat příspěvek od úřadu práce.
Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 ZOZ. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (od 1. ledna 2022 je to částka 16 200 Kč). U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 48 600 Kč.
Pojem „nový podnikatelský program“ může působit v praxi potíže. Je to změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.
Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti.
Překlenovací příspěvek
V § 114 ZOZ jsou uvedena pravidla pro poskytnutí překlenovacího příspěvku. Je určen osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Podmínkou je, že tato osoba obdržela příspěvek na zřízení volného pracovního místa. Zřízením volného místa se pro tyto účely rozumí i zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců a jeho výše činí maximálně 0,25 násobku průměrné mzdy v NH, tedy 46 300 Kč.
Poskytuje se jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. Je určen na provozní náklady osoby, která začala podnikat. Jedná se např.
• o nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,
• náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
• náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozovánm samostatné výdělečné činnosti.
V některých případech se považuje i daň z přidané hodnoty za provozní náklad.
Příspěvek na zapracování
Výhodu má zaměstnavatel, který přijme do zaměstnání uchazeče o zaměstnání, kterého mu doporučil úřad práce a tento zaměstnanec nemá příslušnou kvalifikaci pro nové pracovní místo. Jedná se o příspěvek na zapracování podle § 116 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Příspěvek má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Poskytuje se na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy (v současnosti 8 100 Kč). Celkový příspěek může být v částce 24 300 Kč. Může být poskytován fyzické osoobě, která bude zaměstnance zapracovávat, např. mistrovi, vedoucímu, kvalifikovanému zaměstnanci apod.
Příspěvky úřad práce poskytuje na žádost zaměstnavatele. Zákon o zaměstnanosti uvádí podstatné náležitosti žádosti a doklady, které je třeba k žádosti přiložit. Požaduje se, aby žadatel (zaměstnavatel) osvědčil, že nemá daňové nedoplatky a nedluží pojistné na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění. Za dluh se nepovažuje splácení ve splátkách, pokud žadatel není v prodlení se splácením těchto splátek.
JUDr. Ladislav Jouza
