Přiznání důchodu ve zdravotním pojištění

Přiznání důchodu přímo ovlivňuje ve zdravotním pojištění postavení pojištěnce, zaměstnance i podnikatele. Osoba, které byl přiznán důchod neboli také „státní pojištěnec“, má v důsledku této skutečnosti vyřešen v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah, a to i tehdy, pokud je poživatelem důchodu pouze po část daného kalendářního měsíce.

Podle § 7 odst. 1 písm. b) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za poživatele důchodu považuje pro účely tohoto zákona osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. Lze tak dovodit, že pro zdravotní pojištění není ani tak důležité faktické pobírání důchodu jako skutečnost, že důchod byl přiznán (a nebyl odejmut).

Přiznání důchodu pojištěnci má také vliv na platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna. Aby však mohla zdravotní pojišťovna pravidelně každý měsíc tuto platbu ze státního rozpočtu nárokovat, musí jí být tato důležitá skutečnost oznámena. Svoji povinnost splní zaměstnavatel tehdy, pokud je mu přiznání (ev. odejmutí) důchodu zaměstnancem oznámeno a současně doloženo rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení. Pokud není pojištěnec zaměstnancem, oznamuje a dokladuje zdravotní pojišťovně přiznání nebo odejmutí důchodu sám. Za každého tzv. státního pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2025 měsíčně 2 127 Kč.

Poživatelé důchodu jsou ve zdravotním pojištění zvýhodnění při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné. Pro tyto výdělečně činné osoby ani pro jejich zaměstnavatele neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Vyměřovacím základem zaměstnance je dosažený příjem, tedy v roce 2025 částka relevantně i nižší než 20 800 Kč. Také OSVČ nemusí dodržet při ročním zúčtování určené minimum tehdy, pokud byla v této kategorii zařazena po celý kalendářní rok.

V dalším textu se primárně zaměříme na podmínky platné ve zdravotním pojištění pro poživatele starobního důchodu. Stejný postup by se uplatnil i tehdy, kdyby se jednalo o poživatele dalších důchodů, tedy invalidního (ve všech třech stupních), vdovského a vdoveckého. Sirotčí důchod je přiznán nezaopatřenému dítěti, což je ve zdravotním pojištění osoba, za kterou je plátcem pojistného stát.

Rozhodne-li se zaměstnavatel zaměstnat důchodce, musí nejprve splnit oznamovací povinnost, to znamená přihlásit tuto osobu u její zdravotní pojišťovny jako zaměstnance s uvedením data, od kterého bude za něj platit pojistné. Pro tento účel použije na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kód „P“ a současně uvede k tomuto datu i kód „D“, čímž dá zdravotní pojišťovně na vědomí, že bude zaměstnávat osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát. Pro splnění oznamovací povinnosti platí u pracovní smlouvy osmidenní lhůta, u dohod dvacetidenní lhůta.

Podání oznámení o „státní kategorii“ kódem „D“ má i tu souvislost, že zaměstnanci byl starobní důchod reálně přiznán již dříve, což mělo být v té době sděleno zdravotní pojišťovně buď pojištěncem nebo zaměstnavatelem (na základě zaměstnancova oznámení). Kdyby totiž v době přiznání důchodu nebyla tato zákonná povinnost splněna, pak by se zdravotní pojišťovna až ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání dozvěděla, že má nárok na platbu pojistného státem, nehledě na skutečnost, že podání tohoto oznámení je povinností zaměstnavatele podle § 10 odst. 1 písm. c) z. č. 48/1997 Sb.

Sankce za nesplnění oznamovací povinnosti

Z obecného pohledu je pravdou, že neoznámení zařazení pojištěnce do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát, může být důvodem k tomu, aby mohla zdravotní pojišťovna začít s prováděním úkonů k uplatnění sankčního postihu ve formě pokuty uložené zaměstnavateli (až do výše 200 000 Kč) nebo pojištěnci (až do výše 10 000 Kč).

Skončení zaměstnání a pokračující „státní kategorie“

Pokud důchodce skončí zaměstnání a nadále je poživatelem důchodu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „H“ (odejmutí důchodu), kterým by de facto a irelevantně ukončil evidenci pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Odvod pojistného správné zdravotní pojišťovně

Za účelem řádného placení pojistného sdělí důchodce zaměstnavateli v den nástupu do zaměstnání, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Tato povinnost se na zaměstnance - důchodce vztahuje i tehdy, změní-li zdravotní pojišťovnu v průběhu zaměstnání. Pro splnění této povinnosti je stanovena osmidenní lhůta. Oznámení této změny zaměstnavateli musí být i v osobním zájmu pojištěnce (zaměstnance), neboť zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci – a to i po bývalém zaměstnanci - úhradu penále, které musel zaplatit zdravotní pojišťovně z titulu opožděné platby pojistného, jestliže toto zpoždění vzniklo v důsledku neoznámení nebo opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Vždy však může zaměstnavatel o prominutí vyměřeného penále požádat. K řešení této problematiky doplňujeme, že podle § 12 písm. b) z. č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen zaměstnanci jeho sdělení ve věci pojištění u zdravotní pojišťovny písemně potvrdit.

Významné zvýhodnění poživatelů důchodu při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že zaměstnavatelé ani OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je:

-    u zaměstnance dosažený příjem, tedy částka i nižší než minimální mzda (za kalendářní měsíc),

-    u OSVČ sazba 50 % daňového základu (za kalendářní rok), bez povinnosti placení alespoň minimálních záloh.

Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok), přičemž se v zaměstnání neberou v úvahu třeba poskytnuté neplacené volno nebo vykázaná neomluvená absence.

Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv:

-    u zaměstnance na zajištění odvodu pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu,

-    u OSVČ na dodržení minimálního vyměřovacího základu za takový měsíc včetně nutnosti zaplacení alespoň minimální zálohy.

Předčasný starobní důchod s odloženou výplatou

Specifickou situaci představuje v podmínkách zdravotního pojištění možnost podání žádosti pojištěnce (zaměstnance) o přiznání předčasného starobního důchodu s odloženou výplatou. Podívejme se v této souvislosti na dotaz z praxe.

Příklad 1

Zaměstnankyně předložila zaměstnavateli potvrzení od okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že sepsala žádost o předčasný starobní důchod s požadovaným datem přiznání od 31. 12. 2023 a výplatou od 11. 4. 2025, do tohoto data bude u zaměstnavatele pracovat. Z pohledu zdravotního pojištění spadá od 31. 12. 2023 zaměstnankyně do kategorie „D“, tj. za kterou odvádí pojistné nejenom zaměstnavatel, ale také stát?

Od data přiznání důchodu, tedy s velkou pravděpodobností od 31. 12. 2023, bude zaměstnankyně ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Takže po doručení rozhodnutí o přiznání důchodu oznámí zaměstnavatel kódem „D“ zdravotní pojišťovně přiznání důchodu od data uvedeného v rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, tedy zřejmě od 31. 12. 2023. Od tohoto data má zdravotní pojišťovna zároveň nárok na platbu pojistného státem.

Kdyby byl příjem v období, na které je zaměstnanec dodatečně zařazen u zdravotní pojišťovny jako „státní pojištěnec“ nižší než minimální vyměřovací základ (případně nižší než jeho poměrná část), přičemž zaměstnavatel prováděl dopočet do minima, pak zpětným oznámením „státní kategorie“ vznikne nárok na vrácení přeplatku pojistného.

Pokud zaměstnavatel nemá k dispozici doklad, který by jej opravňoval k odvodu pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ, pak je provádění dopočtu a doplatku pojistného do stanoveného minima povinností (důchod může být přiznán od jiného data anebo nemusí být přiznán vůbec).

Zaměstnání na dohodu

U zaměstnance pracujícího na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhoduje výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce.

Příklad 2

Příjem důchodce zaměstnaného v roce 2025 na dohodu o pracovní činnosti nepřetržitě od 1. 2. do 30. 4. činil za měsíc únor4 499 Kč, za měsíc březen 4 800 Kč a za měsíc duben 3 900 Kč.

Vzhledem k tomu, že příjmy za měsíce únor a duben nedosahují 4 500 Kč, pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí. Za měsíc březen činí pojistné 648 Kč (13,5 % z částky 4 800 Kč).

Při přihlašování a odhlašování zaměstnance musí zaměstnavatel u dohod o pracovní činnosti (a také u dohod o provedení práce) respektovat ve vazbě na výši zúčtovaného příjmu kritérium vzniku, resp. zániku účasti na zdravotním pojištění. Pokud v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) účast na zdravotním pojištění vzniká, vztahuje se na zaměstnavatele povinnost přihlásit zaměstnance u zdravotní pojišťovny k placení pojistného – a naopak.

V našem konkrétním případě je postup zaměstnavatele následující: zaměstnavatel se přihlásí k platbě pojistného za tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny až ode dne 1.3. Od platby pojistného se odhlásí ke dni zániku účasti na zdravotním pojištění, tj. posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém zúčtovaný příjem klesne pod 4 500 Kč, v našem případě tedy ke dni 31. 3. Oznamovací povinnost (přihlášení a odhlášení osoby jako zaměstnance) bude z důvodu velikonočních svátků splněna do 22. 4. 2025.

POŽIVATELÉ DŮCHODU A VÝKON PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI - Osoby samostatně výdělečně činné, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, mají v českém podnikatelském spektru poměrně široké zastoupení. Kromě podnikajících poživatelů důchodu se jedná například o studenty, osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku a další skupiny pojištěnců. Jaké jsou povinnosti těchto osob ve zdravotním pojištění?

V návaznosti na platnou právní úpravu si musejí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti:

-    řádné a včasné plnění oznamovací povinnosti, tj. oznamování zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti vždy v osmidenní lhůtě, jakož i oznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení a ukončení pobírání rodičovského příspěvku aj.), pokud toto prokazatelně neučinil případný zaměstnavatel,

-    placení záloh na pojistné ve druhém kalendářním roce a v dalších letech samostatné výdělečné činnosti, pokud tato povinnost pro podnikající osobu vyplývá (za předcházející kalendářní rok vykáže kladný daňový základ). Ze zákona není povinností platit zálohy na pojistné u osob, za které současně hradí pojistné stát, pouze v prvním kalendářním roce jejich samostatné výdělečné činnosti.

-    pravidelné podávání Přehledu o výši daňového základu za příslušný kalendářní rok (případně zdravotním pojišťovnám – pokud podnikatel změní v průběhu roku zdravotní pojišťovnu) ve stanovených termínech.

Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění stanoven pro zaměstnance (zaměstnavatele) a ani pro OSVČ maximální vyměřovací základ. To znamená, že zaměstnavatelé odvádějí pojistné z každého příjmu zaměstnance a u OSVČ není horní hranicí omezena jak výše měsíční zálohy, tak ani celková výše ročního pojistného.

Příjemce předdůchodu je ve zdravotním pojištění osobou,

za kterou platí pojistné stát. To znamená, že tento pojištěnec má ve zdravotním pojištění tímto způsobem řešen svůj pojistný vztah a nemusí (resp. nemůže) být například osobou bez zdanitelných příjmů. Jak se postupuje při odvodu pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ?

Bude-li poživatel předdůchodu zaměstnán nebo bude podnikat jako OSVČ, nebude z hlediska placení pojistného povinností pro něj – a pro jeho zaměstnavatele - dodržet minimální vyměřovací základ ani u zaměstnance [dle § 3 odst. 8 písm. e) z. č. 592/1992 Sb.], ani u OSVČ [dle § 3a odst. 3 písm. c) stejné právní normy].

Vyměřovacím základem je u zaměstnance skutečně dosažený příjem, pro OSVČ pak neplatí povinnost hradit minimální zálohy – obojí za podmínky, že registrace ve „státní kategorii“ trvá po celé rozhodné období.

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“

současně představuje i výši odpočtu od příjmu zaměstnance za podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb.

RADA!

Nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. U tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Při splnění obou těchto podmínek lze odečíst od dosaženého příjmu zaměstnance počínaje zúčtováním mzdy za měsíc leden 2025 měsíčně částku 15 749 Kč, samozřejmě bez potřeby respektovat při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Nárok na odpočet nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Ing. Antonín Daněk