Přiznání k dani z nemovitostí
za rok 2012
za rok 2012
V lednu mají poplatníci kromě jiného povinnost vyplnění a podání daňového přiznání k dani z nemovitostí za rok 2012. Jaké změny týkající se daně z nemovitostí začnou platit od roku 2012?
Právní úprava daně z nemovitostí
je obsažena v zákonu č. 338/
1992 Sb., o dani z nemovitostí v
příslušném platném znění (dále jako „ZDN“). Jak vyplývá z občanského zákoníku, pod pojmem „nemovitost“ se rozumí jednak pozemek, jednak stavba spojená se zemí pevným základem. Analogicky je i daň z nemovitostí rozdělena na dvě společně propojené daně, a to na „daň z pozemků“ a „daň ze staveb“.
1992 Sb., o dani z nemovitostí v
příslušném platném znění (dále jako „ZDN“). Jak vyplývá z občanského zákoníku, pod pojmem „nemovitost“ se rozumí jednak pozemek, jednak stavba spojená se zemí pevným základem. Analogicky je i daň z nemovitostí rozdělena na dvě společně propojené daně, a to na „daň z pozemků“ a „daň ze staveb“.
- – Vzhledem k tomu, že výše daně z pozemků je v porovnání s daní ze staveb poměrně nízká, je velmi důležité správně určit, kdy dotyčná nemovitost je předmětem daně z pozemků a kdy naopak podléhá dani ze staveb. Nutno podotknout, že v některých případech toto posouzení představuje pro poplatníka poměrně těžké rozhodování o tom, zda nemovitost je předmětem daně z pozemků anebo zda má být již předmětem daně ze staveb. Týká se například tzv. „zpevněných ploch pozemků“.
S účinností od 1. ledna 2012 byl zákon o dani z nemovitostí novelizován, a to zákonem č. 212/2011 Sb., kterým se mění zákon o dani z nemovitostí. Novela tak přinesla některé významné změny, které se týkají zejména daňového řešení zdaňování zpevněných ploch, jejichž posuzování z pohledu daně z nemovitostí bylo doposud poměrně sporným bodem.
ZDN vymezuje předmět daně z pozemků
jednak pozitivně (které pozemky dani z pozemků podléhají), jednak negativně (které pozemky dani z pozemků nepodléhají).
Předmětem daně z pozemků jsou:
Předmětem daně z pozemků jsou:
- – pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí.
Předmětem daně z pozemků nejsou:
- • pozemky zastavěné stavbami uvedenými v § 7 odst. 1 nebo 2 v rozsahu půdorysu staveb. Tedy bez ohledu na to, zda dotyčné stavby jsou nebo nejsou předmětem daně ze staveb.
- • lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,
- • vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb,
- • pozemky určené pro obranu státu.
Poplatníkem daně z pozemků je
- • vlastník pozemku. V případě, že vlastníkem pozemku je ČR, platí některé odlišnosti pro určení, kdo je poplatníkem daně,
- • nájemce pozemků v případě, že se jedná
- – o pronajaté pozemky evidované v katastru zjednodušeným způsobem,
- – pronajaté pozemky spravované Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv nebo u pozemků převedených na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí,
- • uživatel pozemku v případě, není-li vlastník pozemku znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.
Základ daně
Pro účely daně z nemovitostí jsou pozemky rozděleny na jednotlivé druhy a označovány kódem takto:
A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad
B – trvalý travní porost
C – hospodářský les
D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb
E – zastavěná plocha a nádvoří
F – stavební pozemek
G – ostatní plocha
B – trvalý travní porost
C – hospodářský les
D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb
E – zastavěná plocha a nádvoří
F – stavební pozemek
G – ostatní plocha
Pro určení základu daně z pozemků platí následující pravidla:
- • v případě druhu pozemků A, B je základem daně cena půdy zjištěná jako součin skutečné výměry pozemků v m2 x průměrná cena půdy na 1 m2 stanovená příslušnou vyhláškou,
- • v případě druhu pozemků C je základem daně:
- – základní cena za 1 m2 zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období dle zařazení lesního pozemku do lesního typu (SLT) x skutečná výměra pozemku v m2 nebo
- – částka 3,80 Kč x skutečná
výměra pozemku v m2 , - • v případě druhu pozemku D je základem daně
- – cena za 1 m2 zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období x skutečná výměra pozemku v m2 nebo
- – částka 3,80 Kč x skutečná
výměra pozemku v m2 - • v případě druhu pozemku E, F, G je základem daně skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.
Výměrou pozemku se rozumí pro tento účel skutečná výměra pozemku snížená o výměru ploch zastavěných nemovitými stavbami (s výjimkou staveb zpevněných ploch pozemků, které nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 4 ZDN a jsou předmětem daně z pozemků).
Základní sazba daně z pozemků
je stanovena dvěma způsoby:
- 1) procentní sazbou, v případě druhů pozemků A, B, C, D,
- 2) sazbou určenou v Kč za 1 m2 , a to pro druhy pozemků E, F, G.
Pro jednotlivé druhy pozemků jsou stanoveny následující základní sazby daně:
A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, sazba 0,75 %
B – trvalý travní porost, sazba 0,25 %
C – hospodářský les, sazba 0,25 %
D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb, sazba 0,25 %
E – zastavěná plocha a nádvoří, sazba 0,20 Kč/m2
F – stavební pozemek, sazba 2,00 Kč/1 m2
G – ostatní plocha, sazba 0,20 Kč/m2
B – trvalý travní porost, sazba 0,25 %
C – hospodářský les, sazba 0,25 %
D – rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb, sazba 0,25 %
E – zastavěná plocha a nádvoří, sazba 0,20 Kč/m2
F – stavební pozemek, sazba 2,00 Kč/1 m2
G – ostatní plocha, sazba 0,20 Kč/m2
V případě, že se jedná o zpevněné plochy pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících pro:
- • zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství, sazba 1,00 Kč/m2 ,
- • průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost, sazba 5,00 Kč/m2 .
(Poznámka: V době přípravy tohoto příspěvku ještě nebylo známo, jakým kódem bude tento druh pozemku – „zpevněné plochy užívané pro podnikatelské účely nebo v souvislosti s ní“ označován v daňovém přiznání).
Zpevněnou plochou pozemku
se pro účely ZDN přitom rozumí „pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce“.
V případě, pokud slouží zpevněná plocha pozemku různým podnikatelským činnostem a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým činnostem, použije se ta sazba daně, která je vyšší, tedy v daném případě sazba daně 5,00 Kč/m2 .
Pokud jde o zpevněné plochy pozemků, byla vydána dne 15. 11. 2011 Generálním finančním ředitelstvím pod č.j. 34100/11-3310-010560 informace týkající se posuzování zpevněných ploch pozemků jako předmětu daně z pozemků se zvláštní sazbou daně.
Ze zmíněného informačního materiálu lze upozornit alespoň na některé vybrané názory k problematice zpevněných ploch pozemků:
V případě, pokud slouží zpevněná plocha pozemku různým podnikatelským činnostem a nelze-li vymezit rozsahy výměry zpevněné plochy pozemku sloužící jednotlivým činnostem, použije se ta sazba daně, která je vyšší, tedy v daném případě sazba daně 5,00 Kč/m2 .
Pokud jde o zpevněné plochy pozemků, byla vydána dne 15. 11. 2011 Generálním finančním ředitelstvím pod č.j. 34100/11-3310-010560 informace týkající se posuzování zpevněných ploch pozemků jako předmětu daně z pozemků se zvláštní sazbou daně.
Ze zmíněného informačního materiálu lze upozornit alespoň na některé vybrané názory k problematice zpevněných ploch pozemků:
- – V případě „zpevněných ploch pozemků“ musí být splněno, že se jedná o pozemky, které jsou v katastru nemovitostí evidovány jako druh pozemku „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“,
- – Musí se jednat o pozemek, na kterém je stavba.
- – Zpevněnou plochou pozemku v tomto pohledu však není plocha se snadno rozebíratelným povrchem.
- – Terénní úpravy nejsou stavbou představující zpevněnou plochu pozemku.
- – Pro stanovení daně je rozhodující výměra zpevněné plochy pozemku stavbou v m2 . Pokud zbývající část pozemku není zpevněná stavbou, tato část pozemku se zdaňuje sazbou odpovídající druhu pozemku tj. jako pozemek „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“.
- – Dále platí, že předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami podle § 7 odst. 1 a 2 v rozsahu půdorysu těchto staveb. Například se jedná o pozemky zastavěné stavbami, které slouží veřejné dopravě (tj. veřejně užívané pozemní komunikace – například komunikace a parkovací plochy u čerpacích stanic PHM).
- – Zvláštní sazba daně z pozemků podle § 6 odst. 2 písm. a) se použije za předpokladu splnění podmínky, že zpevněná plocha pozemku je užívána k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Například se jedná o neveřejná parkoviště, která mohou být využívána pouze pro vozidla firmy nebo jejich zaměstnanců.
- – Zvláštní sazba daně z pozemků podle § 6 odst. 2 písm. a) se použije také při splnění podmínky, že se jedná o zpevněnou plochu pozemku, splňující zmíněné podmínky, která je součástí obchodního majetku podnikatele (fyzické nebo právnické osoby), i když fyzicky není používána pro podnikatelskou činnost, neboť je splněna podmínka, že je používána „v přímé souvislosti s podnikatelskou činností“.
- – Neslouží-li zpevněná plocha pozemku k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní, použije se sazba daně odpovídající danému druhu pozemku, tj. pro pozemek „ostatní plocha“ nebo „zastavěná plocha a nádvoří“.
Výpočet daně z pozemků
Příklad
Předmět daně: A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad
Výměra celkem: 1 000 m2
Celková výměra pozemku snížená o výměru pozemku zastavěnou nemovitými stavbami: 800 m2
Katastrální území: Tatenice
Cena pozemku za 1 m2 podle § 5 odst. 1: 5,66 Kč/m2
Výpočet daně z pozemků:
Základ daně dle § 5 odst. 1: 4 528 Kč = 800 x 5,66
Sazba daně podle § 6 odst. 1 písm. a): 0,75 %
Daň z pozemků (po zaokrouhlení na Kč nahoru): 34 Kč = 4 528 x 0,75 / 100
Výměra celkem: 1 000 m2
Celková výměra pozemku snížená o výměru pozemku zastavěnou nemovitými stavbami: 800 m2
Katastrální území: Tatenice
Cena pozemku za 1 m2 podle § 5 odst. 1: 5,66 Kč/m2
Výpočet daně z pozemků:
Základ daně dle § 5 odst. 1: 4 528 Kč = 800 x 5,66
Sazba daně podle § 6 odst. 1 písm. a): 0,75 %
Daň z pozemků (po zaokrouhlení na Kč nahoru): 34 Kč = 4 528 x 0,75 / 100
Příklad
Předmět daně: F – stavební pozemek
Výměra celkem: 900 m2
Celková výměra pozemku snížená o výměru pozemku zastavěnou nemovitými stavbami: 900 m2
Katastrální území: Prachatice
Výpočet daně z pozemků:
Základ daně podle § 5 odst. 3: 900 m2
Sazba daně podle § 6 odst. 2: 2 Kč/m2
Koeficient podle § 6 odst. 4: 2,5
Daň z pozemků: 4 500 Kč =
900 x 2 x 2,5
Výměra celkem: 900 m2
Celková výměra pozemku snížená o výměru pozemku zastavěnou nemovitými stavbami: 900 m2
Katastrální území: Prachatice
Výpočet daně z pozemků:
Základ daně podle § 5 odst. 3: 900 m2
Sazba daně podle § 6 odst. 2: 2 Kč/m2
Koeficient podle § 6 odst. 4: 2,5
Daň z pozemků: 4 500 Kč =
900 x 2 x 2,5
Příklad
Stejné údaje jako v příkladu č. 2, jedná se však o katastrální území Hradec Králové. Koeficient podle § 6 odst. 4 je 4,5, dále je zohledněn místní koeficient podle § 12 ZDN ve výši 3.
Předmět daně: F – stavební pozemek
Výměra celkem: 900 m2
Celková výměra pozemku snížená o výměru pozemku zastavěnou nemovitými stavbami: 900 m2
Katastrální území: Hradec Králové
Výpočet daně z pozemků:
Základ daně podle § 5 odst. 3: 900 m2
Sazba daně podle § 6 odst. 2: 2 Kč/m2
Koeficient podle § 6 odst. 4: 4,5
Daň z pozemků: 8 100 Kč = 900 x 2 x 4,5
Místní koeficient: 3
Výsledná daň z pozemků po úpravě místním koeficientem: 24 300 Kč = 3 x 8 100
Předmět daně: F – stavební pozemek
Výměra celkem: 900 m2
Celková výměra pozemku snížená o výměru pozemku zastavěnou nemovitými stavbami: 900 m2
Katastrální území: Hradec Králové
Výpočet daně z pozemků:
Základ daně podle § 5 odst. 3: 900 m2
Sazba daně podle § 6 odst. 2: 2 Kč/m2
Koeficient podle § 6 odst. 4: 4,5
Daň z pozemků: 8 100 Kč = 900 x 2 x 4,5
Místní koeficient: 3
Výsledná daň z pozemků po úpravě místním koeficientem: 24 300 Kč = 3 x 8 100
ZDN vymezuje předmět daně ze staveb
jednak pozitivně (které stavby dani ze staveb podléhají), jednak negativně (které stavby dani ze staveb nepodléhají).
Předmětem daně ze staveb jsou na území ČR:
Předmětem daně ze staveb jsou na území ČR:
- • stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas, nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu,
- • stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu a užívané,
- • stavby, pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných právních předpisů dokončené,
- • byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí (dále jako „byty“),
- • nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí (pro tyto nebytové prostory, evidované v katastru nemovitostí, používá ZDN v dalším textu legislativní zkratku „samostatné nebytové prostory“). Je tedy nutné rozlišovat, zda je ZDN použita zkratka „samostatný nebytový prostor“, anebo text „nebytový prostor“, jako například v § 11 odst. 5, který se týká zvýšení daně v případě, kdy nebytový prostor v obytném domě (rodinném domě) slouží pro podnikání.
Předmětem daně ze staveb zejména nejsou:
- •stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory (jinak by se totiž jednalo o duplicitu ve zdaňování, protože byty a samostatné nebytové prostory již jsou předmětem daně ze staveb, jak je popsáno výše),
- •stavby sloužící veřejné dopravě (například silnice, místní komunikace, veřejné účelové komunikace), pokud užívání stavby k veřejné dopravě vyplývá z rozhodnutí stavebního úřadu nebo z dříve vydaných rozhodnutí o užívání stavby,
- • další stavby uvedené v § 7 odst. 2 ZDN.
Poplatníkem daně je:
- • vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. V případě, pokud je vlastníkem stavby ČR, platí některé odlišnosti pro určení, kdo je poplatníkem daně,
- • nájemce v případě, že se jedná o pronajaté stavby a samostatné nebytové prostory s výjimkou staveb obytných domů a bytů, spravované Pozemkovým fondem ČR, Správou státních hmotných rezerv nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.
Toto platí, pokud ZDN nestanoví jinak v § 13a odst. 5.
Základem daně ze staveb
je podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období:
- • zastavěná plocha v případě staveb (druhy staveb H až P),
- • upravená podlahová plocha v případě, že se jedná o byt nebo samostatný nebytový prostor. Upravená podlahová plocha se vypočte z výměry podlahové plochy v m2 vynásobené koeficientem 1,2. Platí pro byty (R) a samostatné nebytové prostory S až Z.
| Kód | Popis |
Sazba daně ze staveb |
| Obytné domy a jejich příslušenství, stavby pro individuální rekreaci a jejich doplňkové stavby, samostatně stojící garáže: | ||
| H | obytný dům (rodinný dům), bytový dům nebo obytná část zemědělské usedlosti | 2 Kč/m2 |
| I |
ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu (např. prádelna, kůlna, stavba k chovu drobného zvířectva apod.) |
2 Kč/m2 z výměry přesahující 16 m2 |
| J | stavba pro individuální rekreaci včetně rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci (např. chata, chalupa apod.) | 6 Kč/m2 |
| K |
stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci (například kůlna, bývalý chlév, stodola apod.) s výjimkou garáží |
2 Kč/m2 |
| L | garáž vystavěná odděleně od obytného domu (není vestavěná ani není přístavbou k obytnému domu) | 8 Kč/m2 |
| Stavby používané pro podnikatelskou činnost: | ||
| M | zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství | 2 Kč/m2 |
| N | průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba | 10 Kč/m2 |
| O | ostatní podnikatelská činnost | 10 Kč/m2 |
| Další stavby: | ||
| P | ostatní stavba (stavba, kterou nelze zařadit pod žádný z výše uvedených druhů) | 6 Kč/m2 |
| Byty: | ||
| R | byt (bytová jednotka) | 2 Kč/m2 |
|
Samostatné nebytové prostory užívané pro podnikatelskou činnost: |
||
| S | zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství | 2 Kč/m2 |
| T | průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba | 10 Kč/m2 |
| U | ostatní podnikatelská činnost | 10 Kč/m2 |
| Další samostatné nebytové prostory: | ||
| V | samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž | 8 Kč/m2 |
| Z | ostatní samostatný nebytový prostor | 2 Kč/m2 |
Výpočet daně ze staveb
Příklad
Předmět daně: N – stavba pro podnikatelskou činnost (průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba)
Katastrální území: Ústí nad Orlicí
Výměra zastavěné plochy: 158 m2
Výpočet daně ze staveb:
Základ daně ze staveb podle § 10 odst. 1: 158 m2
Základní sazba daně podle § 11 odst. 1: 10 Kč/m2
Počet dalších nadzemních podlaží: 3
Zvýšení základní sazby za další nadzemní podlaží podle § 11 odst. 2: 2,25 = 3 x 0,75
Koeficient podle § 11 odst. 3 a 4: 1,5
Katastrální území: Ústí nad Orlicí
Výměra zastavěné plochy: 158 m2
Výpočet daně ze staveb:
Základ daně ze staveb podle § 10 odst. 1: 158 m2
Základní sazba daně podle § 11 odst. 1: 10 Kč/m2
Počet dalších nadzemních podlaží: 3
Zvýšení základní sazby za další nadzemní podlaží podle § 11 odst. 2: 2,25 = 3 x 0,75
Koeficient podle § 11 odst. 3 a 4: 1,5
Výsledná sazba daně (zaokrouhlí se na 2 desetinná místa): 18,38 Kč/m2 = (10 + 2,25) x 1,5
Daň ze staveb (zaokrouhlí se na celé Kč nahoru): 2 905 Kč = 158 x 18,38
Daň ze staveb (zaokrouhlí se na celé Kč nahoru): 2 905 Kč = 158 x 18,38
Příklad
Předmět daně: U – samostatný nebytový prostor určený pro podnikání-ostatní podnikatelská činnost (zohledněn i místní koeficient dle § 12 ZDN):
Katastrální území: Pardubice
Výměra podlahové plochy: 105 m2
Koeficient podle § 10 odst. 2: 1,2
Výpočet daně ze staveb:
Základ daně ze staveb – upravená podlahová plocha: 126 m2 = 105 x 1,2
Základní sazba daně podle § 11 odst. 1: 10 Kč/m2
Koeficient podle § 11 odst. 3 a 4: 1,5
Výsledná sazba daně: 15 Kč/m2 = 10 x 1,5
Daň ze staveb: 1 890 Kč = 126 x 15
Místní koeficient podle § 12: 2
Výsledná daň ze staveb po úpravě místním koeficientem: 3 780 Kč = 2 x 1 890 Kč.
Katastrální území: Pardubice
Výměra podlahové plochy: 105 m2
Koeficient podle § 10 odst. 2: 1,2
Výpočet daně ze staveb:
Základ daně ze staveb – upravená podlahová plocha: 126 m2 = 105 x 1,2
Základní sazba daně podle § 11 odst. 1: 10 Kč/m2
Koeficient podle § 11 odst. 3 a 4: 1,5
Výsledná sazba daně: 15 Kč/m2 = 10 x 1,5
Daň ze staveb: 1 890 Kč = 126 x 15
Místní koeficient podle § 12: 2
Výsledná daň ze staveb po úpravě místním koeficientem: 3 780 Kč = 2 x 1 890 Kč.
Příklad
Předmět daně H – obytný dům, v domě se nachází nebytový prostor používaný k podnikání, (nejedná se o zemědělskou prvovýrobu, ani nejsou důvody pro osvobození od daně podle § 9 ZDN)
Katastrální území: Cheb
Výměra zastavěné plochy: 150 m2
Výpočet daně ze staveb:
Základ daně ze staveb podle § 10 odst. 1: 150 m2
Základní sazba daně podle § 11 odst. 1: 2 Kč/m2
Počet dalších nadzemních podlaží: 1
Zvýšení základní sazby za další nadzemní podlaží podle § 11 odst. 2: 0,75 = 1 x 0,75
Koeficient podle § 11 odst. 3 a 4: 2,5
Výsledná sazba daně (zaokrouhlí se na 2 desetinná místa): 6,88 Kč/m2 = (2 + 0,75) x 2,5
Výměra zastavěné plochy: 150 m2
Výpočet daně ze staveb:
Základ daně ze staveb podle § 10 odst. 1: 150 m2
Základní sazba daně podle § 11 odst. 1: 2 Kč/m2
Počet dalších nadzemních podlaží: 1
Zvýšení základní sazby za další nadzemní podlaží podle § 11 odst. 2: 0,75 = 1 x 0,75
Koeficient podle § 11 odst. 3 a 4: 2,5
Výsledná sazba daně (zaokrouhlí se na 2 desetinná místa): 6,88 Kč/m2 = (2 + 0,75) x 2,5
Daň ze staveb (zaokrouhlí se na celé Kč nahoru): 1 032 Kč = 150 x 6,88
Výměra podlahové plochy nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikání: 48 m2
Zvýšení daně podle § 11 odst. 5: 96 Kč = 48 x 2
Daň ze staveb po zvýšení podle § 11 odst. 5: 1 128 Kč = 1 032 + 96
Místní koeficient podle § 12: 2
Výsledná daň ze staveb po úpravě místním koeficientem: 2 256 Kč = 2 x 1 128
Zvýšení daně podle § 11 odst. 5: 96 Kč = 48 x 2
Daň ze staveb po zvýšení podle § 11 odst. 5: 1 128 Kč = 1 032 + 96
Místní koeficient podle § 12: 2
Výsledná daň ze staveb po úpravě místním koeficientem: 2 256 Kč = 2 x 1 128
Daňové přiznání k dani z nemovitostí
se podává u místně příslušného finančního úřadu. Místně příslušným finančním úřadem je ten finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se předmět daně z nemovitostí nachází. Pozor! V případě, že se jedná o více nemovitostí, které se nachází v územní působnosti více finančních úřadů, podává se daňové přiznání u každého finančního úřadu samostatně. Pro zjištění, kdo je pro účely podání daňového přiznání k dani z nemovitostí místně příslušným finančním úřadem, není rozhodující, kde má poplatník trvalé bydliště nebo kde má sídlo. Rozhodující pro toto zjištění, u kterého finančního úřadu podat daňové přiznání, je místo, kde se dotyčná nemovitost nachází.
Daňové přiznání (řádné nebo dílčí, případně opravné daňové přiznání) se podává nejpozději v termínu do 31. ledna. Existují však výjimky, pro které je lhůta pro podání daňového přiznání stanovena odlišně.
Daňové přiznání (řádné nebo dílčí, případně opravné daňové přiznání) se podává nejpozději v termínu do 31. ledna. Existují však výjimky, pro které je lhůta pro podání daňového přiznání stanovena odlišně.
Jedná se o tyto situace:
- – v případě, pokud nebylo do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitost, která byla předmětem vkladu vlastnického práva, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Daňové přiznání se podává za zdaňovací období, které následuje po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Výjimka: Daňové přiznání se nepodává, pokud daňové přiznání za uvedenou nemovitost podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.
- – V případě, pokud není pravomocně skončeno dědické řízení do 31. prosince roku, v němž poplatník zemřel, je dědic povinen za nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Daňové přiznání podává dědic na zdaňovací období následující po roce, v němž poplatník zemřel. Výjimka: Daňové přiznání se nepodává, pokud daňové přiznání za uvedenou nemovitost, která byla předmětem dědického řízení, podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.
Přiznání k dani z nemovitostí podává
poplatník daně. V případě, pokud je poplatníků z téhož předmětu daně několik (viz například § 8 odst. 5 ZDN), podává daňové přiznání pouze jeden z nich jako společný zástupce nebo společný zmocněnec. V případě, pokud podá daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k též nemovitosti za celou nemovitost, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí společného zmocněnce, nebo pokud nepodají samostatně daňové přiznání za své spoluvlastnické podíly, za podmínek uvedených v § 13a odst. 5 ZDN.
Zdaňovacím obdobím
v případě daně z nemovitostí je kalendářní rok. Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.
Znamená to, že v daňovém přiznání k dani z nemovitostí za rok 2012 bude rozhodující stav k 1. lednu 2012. Ke změnám, ke kterým dojde v průběhu roku 2012, se nepřihlíží a budou mít vliv až na výši daně z nemovitostí v následujícím roce, tj. za rok 2013. Naopak změny týkající se nemovitostí, které proběhly po 1. lednu 2011, a jsou předmětem daně z nemovitostí (například pořízení nemovitosti, zděděná nemovitost, přístavba, nástavba, prodej), se promítnou v daňovém přiznání k dani za rok 2012.
Znamená to, že v daňovém přiznání k dani z nemovitostí za rok 2012 bude rozhodující stav k 1. lednu 2012. Ke změnám, ke kterým dojde v průběhu roku 2012, se nepřihlíží a budou mít vliv až na výši daně z nemovitostí v následujícím roce, tj. za rok 2013. Naopak změny týkající se nemovitostí, které proběhly po 1. lednu 2011, a jsou předmětem daně z nemovitostí (například pořízení nemovitosti, zděděná nemovitost, přístavba, nástavba, prodej), se promítnou v daňovém přiznání k dani za rok 2012.
Jak podat daňové přiznání
V případě, pokud dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně (tj. zejména ke změně výměry nebo ceny nemovitosti, změně druhu pozemku, změně v užívání stavby nebo k nástavbě o další nadzemní podlaží nebo zvýšení půdorysu stavby přístavbou), lze daň přiznat rovnocenně buď podáním řádného daňového přiznání, anebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové výše daně se zahrnutím těchto změn. V případě, pokud poplatník před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání zjistí, že v již podaném daňovém přiznání uvedl chybné údaje, podává opravné daňové přiznání. Skutečnost, že se jedná o opravné daňové přiznání, vyznačí příslušným způsobem v záhlaví formuláře daňového přiznání (tj. na jeho první straně). Pokud chyby v již podaném daňovém přiznání poplatník zjistí až po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, podává dodatečné daňové přiznání. Dodatečné daňové přiznání se podává do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém poplatník zjistil, že daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň. Dodatečné daňové přiznání lze podat též v případě uvedeném v § 17a ZDN, v situaci, kdy obec stanovila osvobození od daně z nemovitostí z důvodu živelní pohromy. Za klasický lze označit postup, kdy si poplatník vyzvedne na finančním úřadu příslušný papírový předtištěný formulář daňového přiznání a po vyplnění a podepsání ho odevzdá na příslušný místní finanční úřad. Tento postup však naráží na skutečnost, že některé údaje je nutné buď pracně vyhledat v dalších předpisech souvisejících se ZDN, eventuálně ve vyhláškách, vydaných obcemi (viz např. zmíněné koeficienty). Lze se samozřejmě informovat též přímo u správce daně.
Daňové přiznání je možné též podat elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené elektronickým podpisem pomocí aplikace „Elektronické podání pro daňovou správu“ na webových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz . Je též možné postupovat tak, že poplatník jen vyplní pomocí počítače na uvedených webových stránkách příslušný elektronický formulář, daňové přiznání si vytiskne, připojí podpis a odevzdá ho na místně příslušný finanční úřad. Tento postup je mnohem vhodnější, než ruční vyplnění klasického papírového formuláře, protože při vyplnění elektronického formuláře na webových stránkách České daňové správy lze výhodně využít různých přednastavených kontrol, případně se automaticky doplňují do elektronického formuláře některé důležité údaje, jako například místní koeficient podle § 12, koeficienty podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 atd.
Daňové přiznání je možné též podat elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené elektronickým podpisem pomocí aplikace „Elektronické podání pro daňovou správu“ na webových stránkách České daňové správy http://cds.mfcr.cz . Je též možné postupovat tak, že poplatník jen vyplní pomocí počítače na uvedených webových stránkách příslušný elektronický formulář, daňové přiznání si vytiskne, připojí podpis a odevzdá ho na místně příslušný finanční úřad. Tento postup je mnohem vhodnější, než ruční vyplnění klasického papírového formuláře, protože při vyplnění elektronického formuláře na webových stránkách České daňové správy lze výhodně využít různých přednastavených kontrol, případně se automaticky doplňují do elektronického formuláře některé důležité údaje, jako například místní koeficient podle § 12, koeficienty podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 atd.
Opožděné podání
řádného nebo dílčího daňového přiznání je sankcionováno. V případě, pokud toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Pokud by takto vypočtená částka pokuty byla nižší než 500 Kč, činí výše pokuty 500 Kč (§ 250 daňového řádu).
V případě spoluvlastnictví ke stavbě, pozemku, bytu a samostatnému nebytovému prostoru postup pro podání daňového přiznání či vyměření daně z úřední moci vyplývá z ustanovení § 13a odst. 5 a násl. ZDN.
V případě spoluvlastnictví ke stavbě, pozemku, bytu a samostatnému nebytovému prostoru postup pro podání daňového přiznání či vyměření daně z úřední moci vyplývá z ustanovení § 13a odst. 5 a násl. ZDN.
Daňové přiznání se nepodává,
- • pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V takovém případě se vyměří daň k 31. lednu běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daně.
- • pokud dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze ke změně:
- – průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím,
- – ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4 (týká se daně z pozemků),
- – ke změně koeficientu podle § 11 odst. 3 a 4 (týká se daně ze staveb),
- – ke změně místního koeficientu podle § 12 (týká jak daně z pozemků, tak daně ze staveb),
- – k zániku osvobození od daně z pozemků, jestliže tak obec stanoví vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není osvobozen ani částečně od daně z jiného důvodu.
V takových případech správce daně vyměří daň ve výši poslední známé daně, upravené o uvedené změny.
Daň z nemovitostí
tvoří společně daň z pozemků a daň ze staveb. Daň z nemovitostí je splatná v následujících termínech:
- • u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu,
- • u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu,
- • v případě, pokud roční daň z nemovitostí nepřesáhne částku 5 000 Kč, je splatná pro všechny poplatníky najednou, a to nejpozději do 31. května.
Výjimky:
- – v případě, pokud jde o nemovitost, u které byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a o tomto návrhu nebylo rozhodnuto do 31. prosince, podává se za uvedenou nemovitost daňové přiznání ve lhůtě uvedené v § 13a odst. 10 ZDN, a daň z nemovitostí za tuto nemovitost, připadající již na uplynulé termíny splatnosti, je splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí,
- – v případě, že jde o nemovitost, která je předmětem dědického řízení a dědické řízení není do 31. prosince pravomocně skončeno, podává se daňové přiznání za tuto nemovitost ve lhůtě uvedené v § 13a odst. 11 ZDN. Daň za tuto nemovitost, připadající na již uplynulé termíny splatnosti, je splatná nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení.
Není-li splatná částka daně zaplacena včas, tj. ve lhůtě splatnosti, počítá se za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně úrok z prodlení.
Ing. Luděk Pelcl
