1.1 Přehled
změn týkajících se zákona o daních z příjmu
V této
kapitole jsou heslovitě souhrnně uvedeny zásadní změny zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)
týkající se zdaňování příjmů fyzických osob platné pro zdaňovací období 2023.)*
- Zákon
č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, upravil
pojmosloví. Novela v § 38l ZDP upravuje způsob prokazování
nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35
odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně následujícím způsobem:
- text
„stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje
a povoluje, nebo ohlášením stavby“ se nahrazuje slovy „povolením
podle stavebního zákona“,
- odst. 1
písm. c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené
v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního
zákona,
- odst. 1
písm. d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené
v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu
vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku
po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního
zákona.
K 1. 7.
2023 měla být účinná legislativně technická změna doprovodným zákonem
k novele stavebního zákona č. 284/2021 Sb. – účinnost této změny
však byla odložena na 1. 1. 2024.
- Zákon
č. 128/2022 Sb. o opatřeních
v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území
Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, je účinný od25. května
2022.
Daňoví poplatníci daně
z příjmů si budou moci i v roce 2023 odečíst
z daní dary, které poskytnou ve prospěch pomoci Ukrajině, a to včetně
darů určených vojenské pomoci.
- Za
zdaňovací období roku 2023 lze podle § 15 odst. 1 ZDP od
základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše
30 % ze základu daně.
- Ustanovení
§ 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté
v roce 2023
a) za účelem podpory
obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky,
za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo
b) Ukrajině, jejím územně
správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm
na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného
plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu
bezúplatného plnění.
- Výše
uvedené může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15
odst. 9 ZDP.
- Výdajem
vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle ZDP
je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2023 na pomoc
Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se
sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným
konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace na účely,
pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.
- Pokud
poplatník daně z příjmů výše uvedený výdaj uplatní jako výdaj vynaložený
na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související
bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani
jako položku snižující základ daně.
- Výdaj
lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen.
Daňovou úlevu lze
uplatnit, pokud poplatník poskytne dary, které jsou určeny pro podporu
obranného úsilí Ukrajiny, anebo přímo Ukrajině, jejím územně správním celkům,
fyzickým i právnickým osobám, pokud mají své bydliště či sídlo na území
Ukrajiny.
Odečíst od základu daně
bude možné nejen dary poskytnuté humanitárním organizacím, ale i například
přímou finanční pomoc zaslanou na bankovní účty ukrajinských státních nebo
samosprávních organizací. Vloni například bylo možné posílat dary přímo na účet
ukrajinského ministerstva obrany, nebo na ukrajinské velvyslanectví.
- Zákon
č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004
Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony pro období roku 2023 přináší především možnost uplatnění mimořádných
odpisů i pro majetek pořízený (uvedený do užívání) v průběhu roku
2023. Další změny daní z příjmů použitelné již pro rok 2022 se týkaly
odpisu nemovité kulturní památky či odpočtu na podporu pořízení majetku na
odborné vzdělávání podle § 34g ZDP.
Dále došlo k novele
následujících ustanovení:
- V
§ 4a písm. q) ZDP se od daně
osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité
věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud
1. na výstavbu této
nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze
státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů
a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení
vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje
bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů,
ve znění pozdějších předpisů, a
2. převod této nemovité věci
na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace
podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby
s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve
vlastnictví fyzické osoby.
- Vypuštění
poslední věty v § 23 odst. 8 ZDP. Týká se úprav při přechodu
z paušální daně na vedení účetnictví nebo na uplatnění výdajů %
z příjmů. Podle novely bylo toto možné použít již za zdaňovací období roku
2022.
- Změna
ustanovení § 30a odst. 1 a 2 ZDP. Aplikace mimořádných
odpisů u hmotného majetku zařazeného v odpisových skupinách 1
a 2 se prodlužuje i na tento majetek pořízený až do 31. prosince
2023.
- Změna
v § 38b ZDP daň nebo penále se nepředepíše a neplatí,
pokud celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 50 000
Kč se použije až pro zdaňovací období 2023.
- Změna
v § 38g odst. 1 ZDP – daňové přiznání je povinen podat
každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000
Kč …… použije se až pro zdaňovací období 2023.
- Změna
v § 38g odst. 2ZDP – daňové přiznání není povinen
podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze
od……., a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je
vybírána daň podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší
než 20 000 Kč, použije se až pro zdaňovací období 2023.
POZOR
částka u § 10 odst. 3 písm. a ZDP se nemění.
Další podrobné informace,
související s rozsáhlými změnami týkajícími se institutu paušální daně
jsou uvedeny v kapitole 1.4) Paušální daň.
- Zákon
č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001
Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, upravuje § 24 odst. 2
písm. u) tak, že se slovo „držitel“ nahrazuje slovem „provozovatel“,
dále se v § 24 odst. 2 písm. u) slova „technickém
průkazu“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci vozidla“.
Podle přechodných ustanovení
se za provozovatele motorového vozidla zapsaného v osvědčení
o registraci vozidla se pro účely § 24 odst. 2 písm. u) ZDP
ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, považuje rovněž držitel
motorového vozidla zapsaný v osvědčení o technickém průkazu a provozovatel
motorového vozidla zapsaný v technickém průkazu.
- Zákon
č. 458/2022 Sb.,
kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna
2023 ruší povinnost evidovat tržby. S dalším provozováním systému EET se
na straně Finanční správy nepočítá, a to ani pro dobrovolně evidující
podnikatele. Systém EET není od 1. ledna 2023 funkční. Pokud by i po
tomto datu byly zaslány údaje o tržbě z pokladního zařízení, nebudou
tyto údaje zaevidovány a pokladní zařízení neobdrží od správce daně
fiskální identifikační kód (FIK).
Tato
právní úprava neruší jen evidenční povinnost samotnou, tj. povinnost zasílat
údaje o tržbách správci daně a vystavovat účtenky ve smyslu zákona
o evidenci tržeb, ale všechny povinnosti vyplývající ze zákona
o evidenci tržeb, tedy i povinnosti umístit informační oznámení,
ochrany autentizačních údajů, certifikátu a bloků účtenek (pokud je
poplatníci již obdrželi za účelem plnění povinností ve zvláštním režimu).
Vypouští se speciální daňový režim cen z tzv. účtenkové loterie, tyto ceny
byly až do 1 milionu Kč osvobozeny od daně z příjmů.
- S
účinností od 1. 7. 2023 dochází zákonem č. 75/2023 Sb., ke
změně zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti
a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným
konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění
pozdějších předpisů a dalších souvisejících zákonů, mimo jiné také
v souvislosti s poskytováním příspěvku pro solidární domácnost.
O příspěvek může požádat fyzická osoba, která bezplatně poskytla ubytování
cizinci s dočasnou ochranou, krajskou pobočku Úřadu práce.
Příspěvek
pro solidární domácnost bude krajská pobočka Úřadu práce nově poskytovat pouze
v případě, že fyzická osoba, která o příspěvek žádá, sdílí
s ubytovanou osobou společné ubytování. Za těchto podmínek se
z pohledu zákona o daních z příjmů na zavedené praxi nic nemění
a příspěvek na solidární domácnost je příjmem od daně osvobozeným.
POZOR
– Nová situace nastává
v případě, kdy fyzická osoba poskytne cizinci s dočasnou ochranou byt
k samostatnému bydlení. Za této situace dochází k uzavření
nájemní smlouvy s cizincem s dočasnou ochranou, který za splnění
zákonných podmínek může požádat krajskou pobočku Úřadu práce o humanitární
dávku, kterou mimo jiné použije na úhradu nájemného. Zaplacené nájemné je
však již standardním příjmem z nájmu podle zákona o daních z příjmů
a poplatník jej uvádí po skončení roku do daňového přiznání k dani
z příjmů fyzických osob. Dále je třeba upozornit na skutečnost, že nájemné
za byt je započitatelným příjmem pro limit 68 000 Kč v případě
uplatnění slevy na dani na druhého z manželů.
- Zákon
č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006
Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
v § 6 odst. 7 ZDP na konci textu písmene e) s účinností od
1. 10. 2023 doplnil slova „ je-li plnění poskytováno
v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce
z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele,
nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky,
kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem,“.
- Zákon
č. 285/2023 Sb. kterým se mění zákon č. 182/2006
Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních
správcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
s účinností od 23. 9. 2023 doplnil v § 24 odst. 2
písm. y) bod 7 ZDP, který zní:
„který
je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo dotčena
restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného
restrukturalizačního plánu.“.
Zmíněné ustanovení
o daňové uznatelnosti jmenovité hodnoty pohledávky nebo pořizovací ceny
pohledávky dopadá pouze na poplatníky, kteří vedou účetnictví, dopadá jak na
poplatníky daně z příjmů fyzických osob tak i právnických osob.
Obdobně dopadá toto ustanovení na poplatníky, kteří přešli z vedení daňové
evidence dle § 7b ZDP na vedení účetnictví.
- Vyhláška
č. 85/2023 Sb. o změně sazby
základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného
a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování
cestovních náhrad pro rok 2023 ze dne 28. března 2023.
V § 4
písm. d) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní
náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného
a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování
cestovních náhrad pro rok 2023, se částka „6,00 Kč“ nahrazuje částkou „8,20
Kč“.
- Vyhláška
č. 191/2023 Sb., o změně sazby
základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného
a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování
cestovních náhrad pro rok 2023 ze dne 13. června 2023.
V § 4
písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní
náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného
a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování
cestovních náhrad pro rok 2023, ve znění vyhlášky č. 85/2023 Sb., se částka
„44,10 Kč“ nahrazuje částkou „34,40 Kč“.
Sazba
základní náhrady za používání vozidel v roce 2023
Sazba základní náhrady za
používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy podle § 157
odst. 4 zákoníku práce činí:
– u jednostopých
vozidel a tříkolek – nejméně 1,40 Kč,
– u osobních silničních
motorových vozidel – nejméně 5,20 Kč.
Průměrné
ceny PHM pro rok 2023
Výše průměrné ceny
pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce pro rok
2023 činí:
– 41,20 Kč za 1 litr
benzinu automobilového 95 oktanů,
– 45,20 Kč za 1 litr
benzinu automobilového 98 oktanů,
– 34,40 Kč za 1 litr
motorové nafty (aktualizace od 1. 7. 2023),
– 8,20 Kč za 1
kilowatthodinu elektřiny (aktualizace od 1. 4. 2023).
1.2 Minimální
mzda
S účinností
od 1. ledna 2023 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy
o 1 100 Kč za měsíc na 17 300 Kč, resp. o 7,40 Kč za
hodinu na 103,80 Kč.
O tomto zvýšení rozhodla
vláda ČR na svém jednání dne 21. prosince 2022 nařízením vlády č. 465/2022 Sb.,
(viz znění citovaného nařízení, kterým došlo ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
(„o minimální mzdě“).
Osvobozené
důchody
Prvním ustanovením zákona
o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je
ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP: „(1) Od daně se
osvobozuje podle písm. h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby
z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího
důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona
upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního
zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti
a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy
o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění
ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem
ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu
takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je
platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se
však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných
právních předpisů, …“.
Zákonný limit pro
osvobození důchodu od daně pro r. 2023 činí 36 × 17 300 =
622 800 Kč.
Pro srovnání zákonný
limit pro osvobození důchodu od daně pro rok 2022 činil 36 × 16 200 =
583 200 Kč.
Jde o jedinou
podmínku pro osvobození důchodu od daně z příjmů. Počínaje rokem 2016 bylo
ustanovení § 4 odst. 3 zákona (zdaňoval se příjem nad 840 000 Kč
ze závislé činnosti, dílčí základ daně ze samostatné činnosti
a z nájmu) nálezem Ústavního soudu č. 271/2016 Sb. zrušeno.
Zvýšení
limitu pro osvobození náhrady z titulu darování a odběru krve od daně
Podle § 4
odst. 1 písm. j) ZDP je od daně osvobozen příjem ve formě náhrady
účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených
s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo
orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů.
Jde-li
o darování krve, ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 373/2011
Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů,
stanoví, že za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití
u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká
osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu,
s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů
spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to
celkem do maximální výše 5% minimální mzdy. Tato částka je od daně z příjmů
osvobozena.
Pro rok 2023 je od daně
z příjmů osvobozena částka 0,05 × 17 300 = 865 Kč. Pro
srovnání v roce 2022 byla od daně z příjmů osvobozena částka 0,05 ×
16 200 = 810 Kč.
POZOR,
pokud si dárce krve nechá vyplatit výše uvedenou náhradu, nemůže již uplatnit
nezdanitelnou část základu daně z titulu odběru krve podle § 15
odst. 1 ZDP ve výši 3 000 Kč zajeden odběr krve.
Daňový
bonus
Podle ustanovení
§ 35c odst. 3 ZDP je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění
vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý
rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí
alespoň 100 Kč. Od zdaňovacího období 2021 daňový bonus vyplacený
poplatníkovi již není omezen maximální částkou 60 300 Kč ročně. Slevu
na dani zákon také nijak neomezuje. Daňový bonus však může podle § 35c
odst. 4 zákona uplatnit pouze poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem
podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj.
pro rok 2023 alespoň do výše 6 × 17 300 = 103 800 Kč. Pro
rok 2022 daňový bonus mohl uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem
podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši 6 × 16 200 = 97 200 Kč.
POZOR
od roku 2018 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu, příjmy
z nájmu a kapitálového majetku se již nezapočítávají do limitu příjmů,
který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se od
roku 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“,
tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.
V tabulce
je uvedeno srovnání roku 2021, 2022 a 2023
ZDP
2021
2022
2023
§ 4 odst. 1 písm. h)
547 200
583 200
622 800
§ 35ba odst. 1 písm. g)
15 200
16 200
17 300
§ 35c odst. 4
91 200
97 200
103 800
Školkovné
Dále má změna výše
minimální mzdy dopad i do ustanovení § 35ba odst. 1
písm. g) ZDP sleva za umístění dítěte.
(ř. 69a v základní části přiznání
k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 č. 255405
MFin 5405 vzor č. 28)
Související ustanovení
§ 35bb ZDP stanoví, že výše slevy za umístění
dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za
umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období
v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle
školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP
(pozor nejedná se o stravné). Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li
vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Slevu lze uplatnit za
vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého
z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit
pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.
Za
každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy (max.
do 17 300 Kč). Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící
domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím
období jen jeden z nich. Sleva se nekrátí na měsíce lze ji uplatnit
pouze za celé zdaňovací období.
Za předškolní zařízení
lze pro účely ZDP, považovat jakékoliv zařízení zabývající se celodenní péčí
o dítě předškolního věku. Podle § 35bb odst. 6 ZDP se pro účely
daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí:
a) mateřská škola podle
školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče
o dítě v dětské skupině a
c) zařízení péče
o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění,
pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou
1. zařízením služby péče
o dítě v dětské skupině, nebo
2. mateřskou školou podle
školského zákona“.
Zákonné podmínky jsou
splněny v například u mateřské školky (registrované podle školského
zákona, a to firemní, nebo soukromé), dále jakékoliv jiného obdobného zařízení
jako jsou jesle, ale výjimku tvoří zájmové kroužky (tyto mají vzdělávací charakter)
nebo dětská centra v supermarketech.
V § 38g odst. 2
ZDP – daňové přiznání za zdaňovací období je
s ohledem na výše uvedené povinen podat poplatník uvedený v § 2
odst. 3 ZDP nerezident, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba
odst. 1 písm. b) až e) písm. g), nebo daňové zvýhodnění, anebo
nezdanitelnou část základu daně.
POZOR v případě nerezidentů je třeba pro uplatnění slevy
na dani splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 2 ZDP. Zmíněné
podmínky musí být splněny současně, tzn., musí se jednat o rezidenta členského
státu EU nebo státu tvořící EHP a současně úhrn jeho příjmů ze
zdrojů na území ČR podle (§ 22 ZDP) činí nejméně 90 % všech
jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3
nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 4a, § 6
nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle
zvláštní sazby daně. Obdobně platí také i pro § 15 ZDP nebo slevu na
dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a písm. g)
ZDP nebo daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP.
1.3 Sociální
pojištění v roce 2023
Podle Nařízení vlády č. 290/2022
Sb. je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 stanovena na 38 296
Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,053, tzn., že pro rok 2023 činí
průměrná měsíční mzda 40 324 Kč.
Maximální vyměřovací
základ pro pojistné na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy, současně
se jedná o limit pro solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP tj. 1 935 552
Kč.
1.4 Paušální
daň
Nejzásadnější změnou
platnou ve vztahu ke způsobu stanovení daně je od zdaňovacího období 2021 zavedení
nového institutu paušální daně při vypuštění institutu stanovení daně paušální částkou,
který je v současné podobě zákona o daních z příjmů uveden
v ustanovení § 7a ZDP.
Zákonem č. 366/2022 Sb.,
kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o daních z příjmů)“, a některé další zákony dochází s účinností
od 1. ledna 2023 k některým zásadním změnám v institutu
paušální daně.
Cílem novelizované úpravy
paušální daně je v návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně
z přidané hodnoty na 2 mil. Kč, rovněž zvýšení hranice příjmů ze
samostatné činnosti pro možnost vstupu do paušálního režimu z 1 mil. Kč na
2 mil. Kč, s tím, že jednou z podmínek pro vstup do paušálního
režimu je skutečnost, že poplatník není plátcem daně z přidané hodnoty.
Proto byl také původní limit příjmů pro vstup do paušálního režimu stanoven na
1 mil. Kč.
Cílem navržené úpravy
rovněž je:
- snížení
administrativní zátěže u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti
(podle § 7 ZDP) a umožnění na dobrovolné bázi využít paušalizaci daně
z příjmů fyzických osob a veřejných pojistných,
- zajistit
plnění povinností k dani z příjmů fyzických osob a pojistných
jednou platbou vůči správci daně (finančnímu úřadu),
- bez
nutnosti podávat daňové přiznání a přehledy k veřejným pojistným.
Tento
nový režim správy daně z příjmů fyzických osob si vyžádal úpravu nejen
ZDP, ale i souvisejících předpisů nejen v oblasti pojistného na důchodové
pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ale
i s ohledem na registraci ke zmíněným veřejným pojistným úpravu rovněž
ve vazbě na živnostenský zákon.
Vzhledem k tomu, že
zvýšením limitu příjmů pro možnost vstupu do paušálního režimu může být
paušální daň stanovena poplatníkům daně z příjmů fyzických osob
s velmi širokým rozpětím příjmů, není již všem stanovena paušální daň
a veřejná pojistná ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma paušálního režimu
odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu
budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na
to tedy budou rozdílně vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.
Ustanovení § 2a
odst. 1 písm. b) ZDP bylo v návaznosti na zavedení 3 pásem
paušálního režimu upraveno tak, že poplatník v předcházejícím zdaňovacím
období nesměl přesáhnout rozhodné příjmy pro zvolené pásmo (tj. to, do kterého
vstupuje). Není tedy již stanovena jednotná výše příjmů jako podmínka pro vstup
do paušálního režimu, ale řídí se podle zvoleného pásma.
Výše rozhodných příjmů
pro dané pásmo záleží na tom, do jaké skupiny příjmy patří z hlediska
paušálních výdajů, které by k nim mohly být uplatněny podle § 7
odst. 7 ZDP. Pro posouzení splnění podmínky rozhodných příjmů ve zdaňovacím
období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období však nezáleží
na tom, do jaké skupiny paušálních výdajů spadaly příjmy poplatníka v předcházejícím
zdaňovacím období (zda do stejné jako v rozhodném zdaňovacím období, nebo
do jiné), důležité je jen to, zda poplatník splňoval uvedenou podmínku (tj. příslušnou
hranici příjmů podle toho, do jakých paušálních výdajů spadaly příjmy).
Pokud např. poplatník
vstupuje do prvního pásma paušálního režimu a v předcházejícím zdaňovacím
období měl pouze příjmy, ke kterým se uplatňují 40% paušální výdaje, nesměly
jeho příjmy za předcházející zdaňovací období překročit 1 mil. Kč [viz
§ 2a odst. 4 písm. a) bod 1 ZDP], protože nenaplňuje rozhodné příjmy
podle § 2a odst. 4 písm. a) bodu 2 ani 3, a to bez ohledu
na to, jaká bude struktura jeho příjmů v rozhodném zdaňovacím období.
Vzhledem k zavedení
3 pásem paušálního režimu musí poplatník v oznámení o vstupu do
paušálního režimu uvést i to, do jakého vstupuje pásma (označováno jako
„zvolené pásmo“). Poplatník vždy vstupuje do určitého pásma paušálního režimu
a v něm zůstává až do doby, kdy se zvolené pásmo změní [tato změna
může proběhnout jen od počátku zdaňovacího období, viz § 2a odstavec 1
písm. d) ZDP], nebo do doby, než nastanou skutečnosti, kvůli kterým přestane
být poplatníkem v paušálním režimu.
Rozhodné příjmy pro jednotlivá pásma jsou stanoveny tak,
že v některých případech má poplatník na výběr z více pásem, protože
rozhodné příjmy jsou vždy horní hranicí, kterou poplatník nesmí přesáhnout,
není však dána spodní hranice příjmů – např. poplatník, který má pouze příjmy,
k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů, a předpokládá
příjmy ve výši 0,9 mil. Kč, tak může vstoupit do prvního pásma, ale také do
druhého nebo třetího pásma.
Pokud poplatník vstoupí do prvního pásma a po skončení
zdaňovacího období zjistí, že překročil rozhodné příjmy pro první pásmo, může
podat oznámení o jiné výši paušální daně podle § 38ldbZDP,
ve kterém uvede jako pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně vyšší
pásmo a podle něj vyčíslí svou daň a paušální veřejná pojistná
a rozdíl doplatí.
Pokud
poplatník vstoupí do druhého pásma a po skončení zdaňovacího období
zjistí, že nepřekročil ani rozhodné příjmy pro první pásmo, může podat oznámení
o jiné výši paušální daně podle §38ldb
ZDP, ve kterém uvede toto nižší pásmo a jeho daň bude odpovídat prvnímu
pásmu, avšak paušální pojistná zůstanou na úrovni druhého pásma, protože jejich
výši nelze zpětně snižovat, viz příslušné zákony upravující veřejná pojistná.
1. pásmo
– Příjmy do 1 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2023 činí 7 498
Kč
Do
1. pásma spadají OSVČ s příjmem do 1 milionu Kč (včetně OSVČ uplatňujících
výdajový paušál 40 %).
Do
1. pásma mohou vstoupit ty OSVČ s příjmy do 1,5 mil. Kč, které mají
alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80% či 60%
výdajový paušál.
Do
1. pásma mohou vstoupit ty OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které mají
alespoň 75 % z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80%
výdajový paušál.
2. pásmo
– Příjmy od 1 mil. Kč do 1,5 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2023
činí 16 745 Kč
Do
2. pásma spadají OSVČ s příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to
bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál 40 %).
Do
2. pásma mohou vstoupit OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které mají
alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80% či
60% výdajový paušál.
3. pásmo
– Příjmy od 1,5 mil. Kč do 2 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací
období 2023 činí 27 139 Kč
Do
3. pásma spadají OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů Kč bez ohledu na
typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál 40 %).
Příklady
přechodu mezi jednotlivými pásmy
? Příklad
1
V roce
2023 má poplatník příjmy pro třetí pásmo. V roce 2024 očekává nižší příjmy.
Přejít
však prozatím nemůže, protože to zákon neumožní (k prvnímu dni roku 2024
nesplní zákonné podmínky, protože v předcházejícím roce 2023 měl vysoké příjmy,
tj. nad rozhodné příjmy pro první pásmo). Po celý rok 2024 tak bude stále ve třetím
pásmu a bude platit paušální zálohu pro třetí pásmo. Pokud v roce
2024 skutečně dosáhne očekáváné nižší příjmy, od roku 2025 může přejít do
prvního pásma.
? Příklad
2
Poplatník
je přihlášen v roce 2024 do třetího pásma záměrně i přesto, že by
podle výše příjmů plnil podmínky i pro první pásmo.
Takový
poplatník může už od roku 2025 přejít ze třetího do prvního pásma, neboť splní
podmínky k počátku roku 2024.
Ustanovení
v § 7a ZDP definuje novou kategorii poplatníka daně z příjmů
fyzických osob, a to poplatníka v paušálním režimu. Poplatník
se jím stává ze zákona při splnění stanovených podmínek. Podmínky se vztahují
buď ke zdaňovacímu období, od kterého poplatník vstupuje do paušálního režimu
(jedná se o tzv. rozhodné období), nebo k období tomuto období
bezprostředně předcházejícímu.
Daň poplatníka, který je
na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna
paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období má:
a) rozhodné příjmy pro
zvolené pásmo paušálního režimu
1. nepřesáhl, nebo
2. přesáhl, ale nepřesáhl
rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně
oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu
paušálního režimu,
b) vedle rozhodných příjmů
má pouze
1. příjmy od daně
osvobozené,
2. příjmy, které
nejsou předmětem daně,
3. příjmy, ze kterých
je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
4. příjmy
z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud
se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše
těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,
c)není plátcem
daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani
z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované
osoby, a
d) není společníkem veřejné
obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.
Pokud poplatník přestal
být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu,
že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník
a) splňuje výše uvedené
podmínky,
b) v části tohoto
zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním
režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a
c) do konce lhůty pro
podání daňového přiznání za toto zdaňovací období
1. zahájí činnost, ze
které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo
2. nezahájí činnost,
ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn
položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby
v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze
samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního
režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení
o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu
paušálního režimu.
Shrnutí
pásem a výše paušální daně v roce 2024
Roční
výše paušální daně v roce 2024
(pokud
poplatník nezvolí vyšší pásmo paušálního režimu)
Roční
příjem poplatníka
?; 1 mil. Kč
?; 1,5 mil. Kč
?; 2 mil. Kč
Poplatníci
s výdajovým paušálem 80 %
89 976 Kč
89 976 Kč
89 976 Kč
Poplatníci
s výdajovým paušálem 60 %
89 976 Kč
200 940 Kč
200 940 Kč
Poplatníci
s výdajovým paušálem 40 %
89 976 Kč
200 940 Kč
325 668 Kč
Pro
účely zákona se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem
z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím
zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za
které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen
v obchodním majetku.
POZOR oznámení
o vstupu do paušálního režimu a oznámení o zahájení samostatné
výdělečné činnosti (na finančním úřadě) je třeba učinit současně. Oznámení
o vstupu do paušálního režimu podané u nově začínajících
podnikatelů po dni zahájení činnosti,je neúčinné! Uvedenou lhůtu
nelze navrátit v předešlý stav.
Vstoupit do paušálního
režimu nelze v případě, kdy poplatník již nějakou činnost, ze které plynou
příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje činnost
v jiném oboru, např. do této chvíle provozoval zemědělskou činnost
a nyní k ní přidává pohostinství; v takovém případě totiž
poplatníkovi již plynou příjmy ze samostatné činnosti a nebylo by možno
stanovit daň v paušální výši. Zahájení činnosti se navíc posuzuje celosvětově,
nikoli pouze v rámci České republiky; pokud tedy poplatník již vykonává činnost,
ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v zahraničí a nově ji
začíná vykonávat v České republice, nelze zmíněné ustanovení § 7a ZDP
rovněž použít. V takových případech poplatník může vstoupit do
paušálního režimu od dalšího zdaňovacího období.
POZOR nově
poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke
kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, vede
záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše
rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu § 7a odst. 8
ZDP.
V návaznosti
na zavedení tří pásem paušálního režimu možnost poplatníka v paušálním
režimu se nově zavádí institut oznámení o změně zvoleného pásma
paušálního režimu (§ 38lda ZDP). Toto oznámení může poplatník
v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího
období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu. V oznámení je
poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést:
a) zdaňovací období, od
kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a
b) nově zvolené pásmo
paušálního režimu.
Oznámenío změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě je neúčinné.
Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
Obdobné
podmínky platí pro oznámení o jiné výši paušální daně (§ 38ldb
ZDP). Rovněž toto oznámení může poplatník v paušálním režimu podat
správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího
po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmy pro jiné než zvolené
pásmo paušálního režimu. V oznámení o jiné výši paušální daně je
poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést:
a) zdaňovací období, za
které má být paušální daň v jiné výši,
b) pásmo paušálního
režimu určující výši paušální daně a
c) skutečnost, zda překročil
rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu.
Oznámenío jiné výši paušální daně podané po lhůtě je neúčinné. Tuto lhůtu
nelze navrátit v předešlý stav.
Nově se dále upravuje oznámení
o nesplnění podmínek v paušálním režimu. Poplatník daně z příjmů
fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro
a) to, aby se stal
poplatníkem v paušálním režimu,
b) nově zvolené pásmo
paušálního režimu,
c) jinou výši paušální
daně.
Nesplnění podmínek oznámí
poplatník včetně důvodu, pro který podmínky
nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil.
? Příklad
3
Poplatník v roce 2023 začal podnikat a přihlásil
se do paušálního režimu v prvním pásmu. S ohledem na druh podnikání,
mohl uplatnit paušální náklady ve výši 40 %, tzn. že limitem pro první
pásmo byl příjem 1 000 000 Kč. Otázkou je, jak bude poplatník
postupovat, pokud došlo v roce 2023 k překročení této částky.
Obecně platí, že daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období
poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani ve výši zvoleného
pásma, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období nepřesáhl rozhodné
příjmy.
Je-li daň poplatníka rovna paušální dani, pak tento poplatník nemá
povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
a ani přehledy na veřejná pojistná (tj. Přehled o příjmech
a výdajích OSVČ podle § 15 zákona č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné
činnosti a zaplacených zálohách na pojistné podle § 24 odst. 2
a 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní
pojištění).
Pokud poplatník v roce 2023 přesáhl částku 1 000 000 Kč,
může do 10. 1. 2024 podat oznámení o jiné výši paušální daně. Lze
využít tiskopis „Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu nebo
o jiné výši paušální daně“, ve kterém zvolí podle dosažených příjmů pásmo
paušálního režimu a výši tohoto pásma bude odpovídat také výše paušální
daně za zdaňovací období roku 2023. Zvolená výše paušální daně, resp. rozdíl
mezi daní z původního prvního pásma a daní z nově zvoleného
pásma na oznámení, je splatný do 1. 4. 2024, tzn. rozdíl je nutné
doplatit. Pro následující zdaňovací období roku 2024 pak i nadále bude
poplatníkem v paušálním režimu, a to v tom pásmu, které uvedl na
oznámení a které bylo určující pro výši paušální daně za rok 2023.
V případě, že poplatník nevyužije této možnosti (tj. nepodá oznámení do
10. 1. 2024), nebo výše rozhodných příjmů překročí částku 2 000 000
Kč, pak dojde k poslednímu dni zdaňovacího období, tj. k 31. 12.
2023 k ukončení paušálního režimu. Daň za zdaňovací nebude rovna paušální
dani a poplatníkovi vznikne povinnost podat přiznání k dani z příjmů
fyzických osob. V daňovém přiznání vypočte daň v obecném režimu
a v něm vyčíslí svou daň podle obecných pravidel běžným způsobem,
jako kdyby nebyl poplatníkem v paušálním režimu (může vycházet
z rozdílu mezi příjmy a výdaji, nebo z výsledku hospodaření, případně
využít výdaje v paušální výši podle § 7 odst. 7 zákona
o daních z příjmů). Rovněž může uplatnit nezdanitelné části základu
daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění. Část paušální zálohy vztahující
se k dani z příjmů zaplacené v průběhu zdaňovacího období se
započte na celkovou daňovou povinnost.
? Příklad
4
Poplatník v roce 2023 začal od 1. srpna
podnikat a přihlásil se k paušální dani v prvním pásmu. Otázkou
je, zda jeho příjmy mohou být ve výši 1 000 000 Kč, nebo musí být
jen 416 666, 67 což je poměrná část za dobu pěti měsíců, kdy podniká
a je v paušálním režimu.
Příjmy za zdaňovací období roku 2023, kdy byl poplatník poplatníkem
v paušálním režimu v 1. pásmu od měsíce srpna, mohou činit 1 000 000
Kč. Při splnění ostatních zákonných podmínek pak daň za zdaňovací období roku
2023 bude rovna paušální dani.
Kde
a jak oznámit vstup do paušálního režimu
V zásadě jsou možné
tři způsoby, jak může poplatník zahajující činnost, ze které plynou příjmy ze
samostatné činnosti, učinit oznámení o vstupu do paušálního režimu,
a to:
- Samostatně
u více orgánů (tato varianta představuje
administrativně největší zátěž pro poplatníka): poplatník se u správce daně
registruje k dani a podá oznámení o vstupu do paušálního režimu,
na živnostenském úřadě živnost nebo požádá o koncesi, samostatně vůči
okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně učiní
oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti.
- Společným
podáním u správce daně: možnost učinit více
podání najednou u správce daně, poplatník podá správci daně přihlášku
k registraci k dani z příjmů a oznámení o vstupu do
paušálního režimu, kde vyplní části týkající se OSSZ a zdravotní pojišťovny
jedná se tzv. společné oznámení, tímto oznámením poplatník společně
s oznámením o vstupu do paušálního režimu bude moci u správce
daně oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti vůči okresní správě
sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, podání vůči živnostenskému
úřadu (tj. ohlášení živnosti a žádost o koncesi) musí poplatník vždy
učinit na živnostenském úřadu.
- Na
živnostenském úřadě: podle stávající právní úpravy lze
využít jednotného registračního formuláře, kterým lze vedle ohlášení živnosti
nebo žádosti o koncesi oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti
okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, poplatník se
zde může registrovat k dani z příjmů a dani silniční nově zde může
také podat oznámení o vstupu do paušálního režimu
POZOR s ohledem na výše uvedené je zřejmé, že povinnosti
vztahující se ke zdaňovacímu období 2023 nejsou institutem paušálního režimu
nijak dotčeny, tzn., že poplatník pokud má ze zákona povinnost (§ 38g
ZDP) podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy
o příjmech a výdajích za rok 2023 na příslušnou okresní správu
sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu a doplatí nedoplatky na
daních a veřejných pojistných.
Výše zmíněná webovská aplikace je plně funkční
v moderních prohlížečích v aktuálních verzích (není podporován
Internet Explorer).
Důležité informace
k vyplnění Oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím aplikace
Červeně podbarvené
položky (označené trojúhelníkem) jsou povinné. Pokud je vyplněno DIČ je
automaticky doplněna také položka RČ rodné číslo a dopočítáno datum
narození.
Evidenční
číslo pojištěnce (EČP) se vyplní pouze v případě, že poplatník,
nemá rodné číslo. Tzn., že ho vyplňuje poplatník, kterému bylo EČP přiděleno.
Položky
týkající se zahájení samostatné činnosti se vyplňují pouze v případě,
že poplatník zahajuje samostatnou výdělečnou činnost a neoznámil zahájení
této činnosti příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno nebo zdravotní pojišťovně. Datum
zahájení činnosti by mělo být stejné pro všechny instituce.
POZOR
pokud má poplatník nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku, která
byla zřízena ze zákona, má povinnost od 1. ledna 2024 Oznámení
o vstupu do paušálního režimu podat výhradně elektronicky (např.
prostřednictvím datové schránky či portálu MOJE daně).
Nově v roce 2024 daňový
subjekt před vstupem do paušálního režimu nemá povinnost registrace k dani
k dani z příjmů fyzických osob u správce daně.
Placení
paušální daně
Poplatník na místo
standardních záloh na daň z příjmů fyzických osob placených správci daně,
záloh na pojistné na důchodové pojištění placených příslušné OSSZ a záloh
na veřejné zdravotní pojištěné placených zdravotní pojišťovně platí správci
daně pouze paušální zálohu. Uvedená tři plnění se platí dohromady jednou
platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši, poplatník
nemusí určit, na které plnění peníze posílá. Může dokonce uhradit celou částku
na zdaňovací období 2024 dopředu.
Po
skončení zdaňovacího období při splnění všech zákonných podmínek již není nutné
paušální daň doplácet ani nevznikají přeplatky, platí, že paušální zálohy jsou
placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu.
Výhodou je, že pokud má poplatník paušální daň, není nutno podávat daňové přiznání
ani přehledy o příjmech a výdajích.
Splatnost
paušální zálohy
Splatnost paušální zálohy
je dvacátého dne v měsíci (na daný měsíc). Pokud poplatník již podniká
např. od roku 2015, a chce od 1. 1. 2024 vstoupit do paušálního
režimu je první lednová paušální záloha splatná do 20 ledna 2024. Pro
úplnost lze dodat, že již v tomto případě nelze postupovat podle přechodných
ustanovení zákona č. 540/2020 Sb., kdy paušální záloha na zálohové
období, které bylo prvním kalendářním měsícem prvního zdaňovacího období započatého
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla splatná do dvacátého dne
zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.
Výjimkou ve splatnosti
paušální zálohy je záloha na měsíc, ve kterém poplatník zahajuje samostatnou
činnost. Pokud zahajuje např. k 1. 1. 2024, je záloha za leden
2024 splatná do 20. února 2024 spolu se zálohou na únor. Výše paušální
zálohy je na dané zdaňovací období fixní.
Paušální záloha je
splatná do 20. dne zálohového období
(kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se
platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu)
s předčíslím 2866.
U platby paušální zálohy
je třeba uvést, tak jako i u všech ostatních plateb finančnímu úřadu,
variabilní symbol (VS). Variabilní symbol odpovídá kmenové části daňového
identifikačního čísla (DIČ), která je tvořena obecným identifikátorem nebo
vlastním identifikátorem správce daně. U fyzické osoby je obecným
identifikátorem rodné číslo nebo vlastní číslo plátce v případě, že
poplatník nemá přiděleno rodné číslo.
Paušální
záloha zahrnuje:
- zálohu
poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
- zálohu
na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí
záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
- zálohu
na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí
záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní
pojištění.
Zálohy na pojistné na důchodové
pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu
jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, pro první pásmo
vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového
pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %), pro
druhé a třetí pásmo jsou stanoveny vyšší pevné částky, které nejsou
navázány na minimální měsíční vyměřovací základ. Celková výše paušální
zálohy za kalendářní měsíc činí pro zálohové období roku 2024:
Pásmo
Paušální záloha
Daň z příjmu
Důchodové pojištění
Zdravotní pojištění
I.
pásmo
7 498 Kč
100 Kč
4 430 Kč
2 968 Kč
II.
pásmo
16 745 Kč
4 963 Kč
8 191 Kč
3 591 Kč
III.
pásmo
27 139 Kč
9 320 Kč
12 527 Kč
5 292 Kč
? Příklad
5
Jak
bude postupovat OSVČ, neplátce DPH vlastní byt (nemá jej v obchodním
majetku), který pronajímá a příjmy zdaňuje.
Příjmy
z nájmu podle § 9 ZDP nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč (zde
jsou pouze příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP), ale jejich
souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník
v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč. Tato podmínka byla
nastavena proto, že příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku
a ostatní příjmy nad 50 tisíc Kč, pokud nejsou osvobozeny či ošetřeny
srážkou, již vstupují do základu daně, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání,
na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy
z nájmu nad 50 tisíc Kč za daný rok není paušální daň určena.
? Příklad
6
Jsem
OSVČ (volná živnost) příjem z podnikání mezi 400-600 tisíc Kč ročně. Dále
mám příjem z úroků půjčky cca 16 000 Kč ročně. A nepravidelně příjem
z kapitálového majetku (akcie). Mohu využít paušální daně v roce
2024? Mohu příjmy z úroků i prodeje akcií zahrnout do příjmů
z podnikání? Volná živnost mě opravňuje i k pronajímání
i obchodování.
Část příjmů
z kapitálového majetku podle § 8 v jakékoliv výši, je-li
zdaňována srážkovou daní, není překážkou pro vstup do paušálního režimu, neboť
nevstupuje do základu daně (neuvádí se v daňovém přiznání). Část příjmů
z kapitálového majetku podle § 8 a ostatní příjmy podle
§ 10, které nepodléhají výběru daně srážkou, sice nevstupují do ročního
limitu 1 milionu Kč, ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce,
kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč. Tyto příjmy
totiž do základu daně vstupují, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání,
na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy
z kapitálového majetku, z nájmu, z ostatních příjmů,
z nichž není daň vybírána srážkou, či nejsou od daně osvobozeny
a celkově přesahují částku 50 tisíc Kč za daný rok, není paušální daň určena.
? Příklad
7
Jsem
OSVČ s příjmem do 1 milionu, mám i dohodu o pracovní činnosti
(DPČ) do 4000 Kč, můžu si u firmy, u které mám DPČ požádat
o slevu na dani na poplatníka? Musím ji někam evidovat popř. hlásit?
Přivydělávat
si na dohodu není u paušální daně problém, pokud je příjem z této činnosti
zdaňován srážkovou daní. To znamená DPČ s odměnou nově do 4 000 Kč
nebo dohoda o provedení práce standardně do 10 tisíc Kč měsíčně do 30. 6.
2024 (od 1. 7. 2024 částka 10 500 Kč). Pokud však dojde k učinění
prohlášení u plátce daně, z čehož vyplývá nárok na uplatnění základní
slevy na poplatníka, pozbýváte možnosti zapojení se do paušálního režimu. Obecně
lze říci, že v paušálním režimu nároky na slevy na dani nevznikají.
? Příklad
8
Jsem
důchodce a současně OSVČ. Jako OSVČ mám příjem do 1 milionu. Pochopitelně
dostávám také důchod. Mohu požádat o paušální daň? Dostávám navíc
nepravidelně honoráře z časopisů zhruba do 9 tisíc měsíčně, které mi
vydavatel už zdanil.
Pokud
vám paušální daň v podmínkách, jak je schválena v zákoně, vyhovuje, můžete
do paušálního režimu vstoupit. Pobírání starobního či jiného důchodu nepředstavuje
v této věci žádný problém. Stejně tak by neměly být problém srážkou zdaněné
honoráře, které tak již nevstupují do základu daně a neuvádějí se
v daňovém přiznání.
? Příklad
9
Platí
pro starobního důchodce stejná výše platby paušální daně v avizované výši
přesahující částku 5000 Kč, pokud jsou všechny podmínky pro vstup do paušálního
režimu splněny?
Pro
podnikající důchodce není jiná výše zálohy na paušální daň ze zákona možná.
Z uvedeného vyplývá, že ne pro všechny poplatníky s příjmy ze
samostatné činnosti musí být vstup do paušálního režimu, co do výše odvodů na
daň z příjmů a veřejná pojistná, výhodný.
? Příklad
10
Pokud
vstoupím do paušální daně, musí se nadále platit silniční daň, pokud se bude
používat automobil také k podnikání? Pokud se bude muset platit daň, tak
zdali se musí podávat v lednu přiznání k dani silniční, jako to bylo
doposud.
Silniční daň stojí
zcela mimo paušální daň, která se týká pouze daně z příjmů
a povinných pojistných. I v paušálním režimu proto nadále platí
pro poplatníky, kteří mají daňovou povinnost k silniční dani podle zákona
o dani silniční, povinnost podat do 31. ledna 2022 přiznání
k silniční dani a tuto daň uhradit. Silniční daň budete moci příští
rok vyřešit standardně u místně příslušného správce daně nebo prostřednictvím
modernizovaného daňového portálu, tzv. finančního úřadu online, dostupného od
ledna na stránce www.mojedane.cz. Finanční úřad online nabídne
poplatníkům komunikaci se správcem daně jednoduše a online, zcela bez
nutnosti fyzické interakce.
? Příklad
11
Jsem
OSVČ a měl bych velký zájem o využití režimu paušální daně v příštím
roce. Jsem však rovněž obecním zastupitelem (neuvolněným), kdy ze zákona pobírám
odměnu za výkon této funkce. Tyto příjmy ze závislé činnosti se však zdaňují
zálohovou daní.
Odměna člena
zastupitelstva je vždy příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1
písm. a) bod 2 ZDP, záleží na tom, jaká je sjednána výše odměny. Pokud
poplatník podepíše prohlášení k dani, odměna podléhá zálohové dani ve výši
15 % ze základu daně. Pokud poplatník nepodepíše prohlášení a odměna
nepřesahuje částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (od
1. 1. 2023 tato činí 4 000 Kč měsíčně), podléhá tento příjem ze
závislé činnosti srážkové dani. Odměna převyšující částku 4 000 Kč
podléhá zálohové dani. Odpověď je tedy odvislá od toho, zda poplatník podepíše
prohlášení k dani, či nikoliv a dále od výše poskytnuté odměny. Pokud
se bude jednat o příjem ze závislé činnosti podléhající zálohové dani ve
smyslu § 38h ZDP, pozbývá poplatník podle § 2a ZDP možnosti zapojení
se do paušálního režimu.
? Příklad
12
Během
roku zaměstnávám lidi na dohodu o provedení práce (nepravidelně) mohu
i v tomto případě vstoupit do paušální daně?
Ano, zákon zaměstnavatele
v tomto smyslu nijak neomezuje a paušální daň se Vás, při splnění
zákonných podmínek, týká jako poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jen
je třeba upozornit na skutečnost, že stále se na Vás vztahují povinnosti plátce
daně ze závislé činnosti, tj. vedení mzdové agendy a s tím
související povinnosti.
? Příklad
13
V
minulých letech jsem si odečítala slevu na životní pojištění, budu muset toto
dodanit, pokud jsem nesplnila v roce 2023 zákonné podmínky? Jak to bude
s paušálním režimem?
Podle § 15
odst. 6 ZDP dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od
uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let
k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu,
který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část
základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve
kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl
poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného
základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke
vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího
stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím
stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti
a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné
plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné
bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující
podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Pokud je příjmem podle
§ 10 ZDP vyšší než 50 000 Kč poplatník nemá za dané období paušální
daň a má povinnost podat daňové přiznání.
Dalším případem je
situace (§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3. ZDP), kdy zaměstnavatel přispíval
zaměstnanci v minulých obdobích na životní pojištění. Za předpokladu, že
tento poplatník k 1. 1. rozhodného období již nemá příjmy ze závislé
činnosti, platně vstoupil do paušálního režimu. Následně dojde-li před
skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve
kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého
životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním
a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení
pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ZDP ve zdaňovacím
období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na
pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného
ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze
závislé činnosti osvobozeny. Pokud má poplatník příjem podle § 6 ZDP nemá
za dané období paušální daň a má povinnost podat daňové přiznání.
? Příklad
14
Jak
se bude postupovat v případě OSVČ, kdy manželka je spolupracující osoba.
OSVČ není plátce DPH a ani nemá jiný druh příjmů. Hrubý nerozdělený příjem
je vyšší než 1 mil. Kč, ale po rozdělení podílu příjmů a výdajů na
spolupracující osobu, ani jeden z nich nemá podíl na příjmech vyšší než 1
mil. Kč. Je možné, aby manželé, popř. některý z manželů mohl využít
paušální daň? V případě, že by byl po rozdělení podíl na příjmech vyšší příjem
než 1 mil. Kč, mohl by paušální daň uplatnit jen manžel?
V tomto případě
ustanovení § 13 odst. 4 písm. e) ZDP stanoví se, že poplatník,
jehož daň je rovna paušální dani, nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat na
spolupracující osoby, ani na takového poplatníka nemůže své příjmy
a výdaje rozdělovat jiný poplatník. Důvodem je, že poplatník, jehož daň je
rovna paušální dani, nevychází při určení daně z rozdílu mezi příjmy
a výdaji, ale jeho daň je stanovena bez ohledu na výši příjmů [při splnění
limitů uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) ZDP]. Pro úplnost
lze doplnit, že nelze tedy postupovat tak, že by poplatník, který splňuje
všechny podmínky § 7a ZDP kromě výše příjmů ze samostatné činnosti, rozdělil
část svých příjmů na jiného poplatníka a poté by měl daň rovnu paušální
dani. Tento postup by tedy vedl k umělému snižování celkové daňové
povinnosti těchto poplatníků.
? Příklad
15
Jakým
způsobem se bude posuzovat mateřská, jedná se o příjmy ze závislé činnosti,
které znemožňují vstup do paušálního režimu?
U matky na mateřské
dovolené příjmy ze závislé činnosti jednoznačně neplynou, byť by formálně mohla
mít pořád uzavřenou pracovní smlouvu. Mateřskou ale nejde považovat za náhradu
mzdy, jde o plnění poskytované ze systému sociálního zabezpečení. Naopak
rozhodnou skutečností není faktický výkon činnosti k 1. lednu (tím
se zohledňuje, že 1. ledna téměř nikdo nepracuje). Nebylo však možné normu
legislativně naformulovat jinak než takto (také bylo třeba zohlednit, že
v lednu zpravidla ještě plynou příjmy za prosinec). Proto § 2a
odst. 1 písm. c) zákona v zásadě obsahuje dvojitou podmínku, že
vedle vykonávání činnosti (což se dokládá např. pracovní smlouvou) z této činnosti
především reálně musí plynout příjmy ze závislé činnosti (což mateřská není).
Stejný závěr pak
lze vztáhnout také na situace funkcionářů ve společnostech, kteří by nyní (pro
možnost vstupu do paušálního režimu) chtěli svou činnost začít vykonávat
bezplatně. Zřejmě tu do jisté míry hrozí možnost zneužívání a účelového
vzdávání se odměn za tyto funkce, ale pokud zde neplynou příjmy ze závislé činnosti,
pak by podmínka v § 2a odst. 1 písm. c) zákona měla být
splněna i zde.
2. Povinnost podat daňové přiznání
k dani z příjmů fyzických osob
Daňové přiznání podle
§ 38g ZDP je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem
daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se
nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň
vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat
i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů
fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání není
povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6
ZDP pouze od jednoho, anebo postupně, od více plátců daně včetně doplatků mezd
od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP). Podmínkou je, že poplatník učinil
u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení
k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených
a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy
podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč.
Rovněž není povinen
podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti
ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.
Daňové přiznání za zdaňovací
období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2
odst. 3 ZDP (nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba
odst. 1 písm. b) až e) a písm. g) ZDP, nebo daňové zvýhodnění,
anebo nezdanitelnou část základu daně.
Daňové přiznání je také povinen
podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy
ze závislé činnosti, anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se
nepovažovaly podle § 5 odst. 4ZDP za jeho příjmy ve
zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, anebo s funkčními
požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do
zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
V daňovém přiznání
poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně
osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud
nevyužije postup podle § 36 odst. 6, 7 ZDP. V daňovém přiznání
poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle
§ 35c a 35d ZDP. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy
ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle
§ 38j odst. 3 ZDP.
Dále je nutno pro úplnost
doplnit, že daňový nerezident může v České republice uplatnit,
s výjimkou slevy na poplatníka § 35ba odst. 1 písm. a)
a slevy na studenta § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP, vybrané
slevy na dani podle § 35ba ZDP na druhého z manželů, na částečný
invalidní důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a daňové
zvýhodnění na děti jen pokud pobírá nejméně 90% příjmů ze zdrojů v ČR,
pouze v přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
POZOR
– Od 1. ledna 2022 byla zrušena povinnost poplatníků s nadstandardními
příjmy (nad 48násobek průměrné mzdy ročně) podávat daňové přiznání,
a to v souvislosti se zrušením solidárního zvýšení daně. Tyto příjmy
podléhají nově zdanění druhou sazbou daně ve výši 23 %. Pokud mají
tito poplatníci příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele (či více zaměstnavatelů
postupně) a učinili u nich prohlášení k dani (podepsali
tzv. růžový formulář), pak daňové přiznání podávat již sami nemusí a mohou
požádat o roční zúčtování jako ostatní zaměstnanci.
Daňové přiznání je
povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani
nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním
poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého
rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
Daňové přiznání je
povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění
ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním
a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení
pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo
ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
3. Přiznání k dani z příjmů
fyzických osob
Tato kapitola shrnuje
základní informace týkající se přiznání k dani z příjmů fyzických
osob za zdaňovací období 2023 ve vztahu k:
- lhůtám
pro podání daňového přiznání,
- strukturám
tiskopisu,
- způsobu
podání,
- placení
daní.
3.1 Lhůta
pro podání daňového přiznání
Základní
tříměsíční lhůta, § 136 odst. 1 DŘ
Daňové přiznání se podává
nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta dopadá především
na daňové přiznání podané listinnou formou. Může dopadnout i na případy
podání daňového přiznání elektronickou formou a na daňové přiznání podané
poradcem, pokud bude v této základní tříměsíční lhůtě daňové přiznání
podáno. Tato lhůta nemůže nikdy dopadnout na daňové přiznání poplatníka, který
má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (dále jen „povinně
auditovaný subjekt“) – na tento případ dopadá pouze šestiměsíční lhůta.
Posledním dnem lhůty pro
podání daňového přiznání je úterý 2. 4. 2024.
Prodloužená
čtyřměsíční lhůta, § 136 odst. 2 písm. a) DŘ
Tato lhůta dopadá na případy,
kdy je daňové přiznání podáno elektronicky a nebylo již podáno
v základní tříměsíční lhůtě. Tato lhůta nemůže nikdy dopadnout na daňové přiznání
podané poradcem (i když bude podáno elektronicky, což je ostatně jeho
zákonná povinnost, neboť poradci svědčí základní tříměsíční lhůta, nebo šestiměsíční
lhůta) ani na daňové přiznání povinně auditovaného subjektu (na tento případ
dopadá pouze šestiměsíční lhůta).
V této souvislosti
je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst. 1 DŘ,
který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet
dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty,
a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením
shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci,
připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Připadne-li poslední
den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu kratší než
jeden den.
Posledním dnem lhůty pro
podání daňového přiznání je čtvrtek 2. 5. 2024.
Prodloužená
šestiměsíční lhůta, § 136 odst. 2 písm. b) DŘ
Tato lhůta dopadá na případy
podání daňového přiznání povinně auditovaného daňového subjektu, nebo na případy,
kdy daňové přiznání podal poradce a současně nebylo již daňové přiznání
podáno v základní tříměsíční lhůtě (ať už samotným daňovým subjektem,
poradcem, nebo jinou oprávněnou osobou).
Posledním dnem lhůty pro
podání daňového přiznání je pondělí 1. 7. 2024.
Nově
je do § 136 doplněn nový odst. 6 DŘ, kde žádá-li daňový
subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 DŘ
a současně hodlá využít prodloužení „tříměsíční nebo čtyřměsíční“ lhůty,
uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti
o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ.
Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá
využít prodloužení čtyř měsíční lhůty, a následně nedodrží podmínky pro
toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 DŘ zaniká.
POZOR
byla zrušena povinnost podat příslušnou
plnou moc k zastupování správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty
tj. před 1. 4. 2024. Plnou moc lze proto nově podat až
v prodloužené šestiměsíční lhůtě pro podání daňového přiznání podle
ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) DŘ.
Splatnost
daně
Na základě naplnění výše
uvedených podmínek, bude vyhodnoceno, jaká lhůta dopadá na jednotlivý případ
v souladu s § 136 odst. 2, příp. § 136 odst. 6 DŘ
a od toho bude také odvozena splatnost této daně dle § 135
odst. 3 DŘ.
Lhůty
pro podání daňového přiznání při insolvenčním řízení
Další lhůty pro podání daňového
přiznání jsou dány ustanovením § 244 DŘ
v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle zákona č.182/2006
Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon).
Rozhodnutí o úpadku
je v daňovém řízení zásadním okamžikem. Podle ustanovení § 244
odst. 1 DŘ je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani
z příjmů fyzických osob nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí
o úpadku za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího
účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou nebylo dosud podáno. Lhůtu pro
podání daňového přiznání podle § 244 odst. 1 DŘ nelze
prodloužit.
Dále je daňový subjekt
povinen podle § 244 odst. 3 DŘ podat přiznání k dani
z příjmů fyzických osob do 15 dnů ode dne předložení konečné zprávy
za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno
a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu.
Kódy rozlišení typu
daňového přiznání (insolvence):
- A
– do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku
(§ 244 odst. 1 DŘ)
- B
– do 15 dnů ode dne předložení konečné zprávy
(§ 244 odst. 3 a 4 DŘ)
- G
– insolvence – za předcházející zdaňovací období, pokud
nebylo DAP dosud podáno a lhůta pro jeho podání neuplynula (§ 245 DŘ).
Lhůty
pro podání daňového přiznání při úmrtí poplatníka
Podle ustanovení § 239aDŘ se pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako
by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
Podle ustanovení § 1479 nového občanského zákoníku vzniká dědické právo
(tj. právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní) již smrtí zůstavitele,
přičemž nabytí dědictví musí být podle § 1670, resp. § 1690 nového občanského
zákoníku deklaratorně potvrzeno soudem (podle návrhu zákona
o zvláštních řízeních soudních se bude jednat o rozhodnutí soudu
o dědictví).
Do skončení řízení
o pozůstalosti plní daňovou povinnost zůstavitele osoba spravující pozůstalost,
a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele
povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně
a nerozdílně. Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který
byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele.
Osoba
spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode
dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula
přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit.
Osoba
spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode
dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího
období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti
(§ 239b DŘ).
Likvidační správce
povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy
o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu,
a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této
zprávy, a přiznanou daň zahrnout do této zprávy (§ 239c DŘ).
Ve stejných lhůtách,
které jsou stanoveny v § 239b odst. 4 a 5, § 239c,
§ 240a, § 240c odst. 2 a 3, § 240d a § 244
odst. 1 a 4, vzniká povinnost podat řádné daňové tvrzení nebo
dodatečné daňové tvrzení, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací
období, v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula.
Obdobně se postupuje v případě řádného daňového tvrzení nebo dodatečného
daňového tvrzení u daní vyměřovaných na zdaňovací období, jakož
i u daní jednorázových, pokud nebylo dosud podáno. Podrobněji viz
níže.
Ustanovení§ 239a odst. 1DŘ stanoví, že pro účely správy daní se
na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího
dni skončení řízení o pozůstalosti. Podle daňového práva daňová
povinnost, která zůstaviteli vznikla do dne jeho smrti, a daňová povinnost
vzniklá ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení
o pozůstalosti, přechází na dědice až pravomocným rozhodnutím soudu
o dědictví.
Fikce prodloužení života
je však omezena pouze na účel správy daní.
Daňovou povinností zůstavitele
se rozumí:
- daňová
povinnost vzniklá před úmrtím zůstavitele,
- daňová
povinnost vzniklá ode dne úmrtí zůstavitele (včetně) do dne předcházejícího
dni skončení řízení o pozůstalosti (včetně); ke dni skončení řízení
o pozůstalosti.
Na tuto daňovou povinnost
se hledí, jako by vznikla přímo zůstaviteli.
Osoba spravující pozůstalost
je osobou ustanovenou DŘ, která plní povinnosti stanovené daňovým subjektům,
a má stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt. Touto osobou může
být:
- správce
pozůstalosti (§ 1556 a násl. občanského
zákoníku) povolaný zůstavitelem formou veřejné listiny (§ 1632 občanského
zákoníku) nebo jmenovaný soudem (§ 157 zákona č. 292/2013 Sb.,
o zvláštních řízeních soudních, dále jen „ZŘS“),
- vykonavatel
závěti (§ 1553 a násl. občanského
zákoníku) povolaný zůstavitelem, není-li povolán ani jeden z výše
uvedených,
- spravuje
pozůstalost dědic/dědicové,
- likvidační
správce (k likvidaci pozůstalosti).
K § 239a
odst. 4 DŘ – Lhůta pro placení daně neběží
po dobu ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti,
a to:
- pro
pohledávky vůči zůstaviteli, které vznikly před úmrtím zůstavitele,
- pro
pohledávky vzniklé v důsledku daňových povinností zůstavitele ode dne
úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
V souladu
s právní fikcí „prodloužení života“ zůstavitele povinnost zaplatit daň za
zůstavitele trvá i v průběhu řízení o pozůstalosti. Povinnost
platit daň sice trvá, ale pokud tak osoba spravující pozůstalost neplní,
neplynou ji v průběhu řízení o pozůstalosti z toho žádné
sankce. Úrok z prodlení nevzniká ode dne smrti zůstavitele do dne skončení
řízení o pozůstalosti u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení
daňové povinnosti zůstavitele § 253 odst. 2 DŘ.
Osoba spravující pozůstalost
musí při platbě týkající se daňové povinnosti zůstavitele uvádět variabilní
symbol zůstavitele (RČ nebo bylo-li přiděleno VČP – vlastní číslo
plátce).
Ustanovení § 239b
odst. 1DŘ stanoví, že osoba spravující
pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet
pozůstalosti. Proto je tedy oprávněna (a povinna) podání (např. daňové přiznání)
opatřit svým podpisem, však do samotného textu daňového přiznání bude uveden
jako daňový subjekt zůstavitel – tedy podání bude opatřeno identifikačními údaji
zůstavitele (tj. zejména jméno a příjmení zůstavitele, jeho rodné číslo,
jeho DIČ, nebo bylo-li přiděleno VČP – vlastní číslo plátce).
Osoba spravující pozůstalost
plnící daňovou povinnost zůstavitele však jedná na účet pozůstalosti a je
rovněž povinna uvádět, k čí pozůstalosti se její jednání váže (zůstavitel
je dle daňových zákonů stále daňovým subjektem, jemuž daňová povinnost vzniká).
Daňová povinnost zůstavitele
zůstává nadále evidovaná tomuto daňovému subjektu. Související spisový materiál
se nestěhuje, veškeré daňové řízení probíhá na finančním úřadě místně příslušném
zůstaviteli, stejně tak evidence daní. Tzn., že na finančním úřadu místně příslušném
zůstaviteli zůstávají evidovány předpisy a platby daně evidované na
osobním daňovém účtu zůstavitele. V žádném případě nedochází ke sloučení
osobního daňového účtu zůstavitele s osobním daňovým účtem osoby
spravující pozůstalost.
Podle § 239b
odst. 4 DŘ řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího
období, která uplynula přede dnem úmrtí zůstavitele má osoba spravující pozůstalost
podat do 3 měsíců od úmrtí (oproti 6 měsícům v roce 2013).
Řádné i dodatečné daňové
přiznání za celé zdaňovací období (resp. za všechna zdaňovací období), či jeho část
od úmrtí zůstavitele do dne předcházejícímu dni skončení řízení o pozůstalosti
má osoba spravující pozůstalost podat ve standardních lhůtách stanovených daňovým
řádem.
Podle § 239b
odst. 5DŘ je osoba spravující pozůstalost
povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení
o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do
dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V této
souvislosti byl zaveden kód typu daňového přiznání „N“.
V § 239c DŘ
je řešeno plnění daňové povinnosti likvidačním správcem.
Likvidaci pozůstalosti nařizuje
soud podle § 195 ZŘS na návrh dědice, kterému svědčí výhrada soupisu,
státu nebo věřitele, který prokázal svou pohledávku a tato patří do pasiv
pozůstalosti (srov. § 238 ZŘS).
Likvidační správce se
v den vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti stává účastníkem
daňového řízení na místě osoby spravující pozůstalost (viz § 206
odst. 1 písm. c) ZŘS).
Je-li soudem nařízena
likvidace pozůstalosti, je likvidační správce povinen podat řádné daňové
tvrzení do 15 dnůode dne předloženířádné zprávy o zpeněžování
majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část zdaňovacího
období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy, a přiznanou daň
zahrnout do této zprávy. V této souvislosti byl zaveden kód typu daňového
přiznání „O“.
Dále bude likvidační
správce do zprávy o zpeněžování sám zahrnovat i daně vyměřené podle
§ 245 DŘ, tj. daně vyměřené nebo doměřené na základě řádných daňových
tvrzení nebo dodatečných daňových tvrzení, která nebyla dosud podána za předcházející
zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jejich podání dosud
neuplynula. Obdobně se postupuje v případě řádného daňového přiznání nebo
dodatečného daňového přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období,
pokud nebylo dosud podáno.
Lhůta pro stanovení daně
podle § 148 DŘ se v době od smrti zůstavitele do skončení řízení
o pozůstalosti nestaví, tedy pořád běží. To v praxi znamená,
že správce daně i v průběhu řízení o pozůstalosti průběžně
stanovuje daň týkající se daňové povinnosti zůstavitele rozhodnutím.
Příjemcem všech
rozhodnutí např. platebních výměrů a dalších
písemností bude i nadále zůstavitel, adresátem rozhodnutí bude
v souladu s § 20 odst. 3 daňového řádu osoba spravující pozůstalost.
Kódy rozlišení typu daňového
přiznání (úmrtí):
- I
– úmrtí – do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího
období, která uplynula přede dnem jeho smrti podle § 239b odst. 4 DŘ
a za předcházející zdaňovací období, pokud DAP nebylo dosud podáno
a lhůta pro jeho podání neuplynula, podle § 245 DŘ,
- N
– do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti,
a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni
skončení řízení o pozůstalosti. Povinnost plní osoba spravující pozůstalost
(§ 239b odst. 5 a § 245 DŘ),
- O
– do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování
majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu (v případě soudem nařízené
likvidace pozůstalosti), a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede
dnem předložení této zprávy. Povinnost plní likvidační správce (§ 239c
a § 245 DŘ).
Pokuta
za pozdní podání daňového tvrzení § 250 DŘ
Daňovému subjektu vzniká
povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové
přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě,
a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:
- 0,05 %
stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 %
stanovené daně,
- 0,01 %
stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však
5 % stanovené daňové ztráty.
Pokuta za opožděné
tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše
a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její
výše částku menší než 1 000 Kč.
V případě, kdy daňový
subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak
ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat toto tvrzení trvá, použije se při výpočtu
částky stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně
v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše částky
nesmí být vyšší než 300 000 Kč.
Výše
pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové
tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném
kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době
vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.
Podle § 38o ZDP
platí, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti,
ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 %
celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového
přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.
Příklady
opožděně podaných daňových tvrzeni, na které se povinnost uhradit pokutu
nevztahuje:
? Příklad
1
Poplatník
podal opožděně dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá
povinnost (dani nižší podle § 141 odst. 2 DŘ je míněna daň nižší,
ztráta vyšší a daňový bonus vyšší). Bude se na něj vztahovat § 250 DŘ,
tj. pokuta za pozdní podání?
V tomto případě
nemá poplatník zákonnou povinnost, je však oprávněn dodatečné daňové přiznání
podat. Z citace předmětného ustanoveni § 250 DŘ v daném případě
vyplývá, že povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení nastává pouze v případě,
že zákon uložil daňovému subjektu povinnost podat daňové přiznání.
? Příklad
2
Poplatník
podal opožděně daňové přiznání, kde vykázal příjmy nižší než 50 000 Kč.Bude se na něj vztahovat
§ 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání?
V tomto případě
nebude pokuta předepsána, protože k podání daňového přiznání není
poplatník povinen, tentokrát podle speciální úpravy. Touto úpravou je míněno
ustanovení § 38g ZDP (podle daného ustanoveni je daňové přiznáni
k dani z příjmů fyzických osob povinen podat každý, jehož roční příjmy,
které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč).
? Příklad
3
Poplatník
(v předchozích letech zahájil podnikatelskou činnost) byl správcem daně
vyzván k podání daňového přiznání, které nebyl povinen podat, ale nezaslal
správci daně sdělení podle § 136 odst. 5 DŘ.
Na základě této
výzvy poplatník daňové přiznání podal, uvedl pouze příjmy ze závislé činnosti.
V tomto případě rovněž není povinen uhradit pokutu za pozdní podán daňového
přiznání, neboť mu zákon neukládal povinnost takové přiznání podat (§ 38g
ZDP).
Otázkou je, co je podle DŘ
míněno „stanovenou daní“, tedy daní ze které se počítá pokuta za pozdní
podání daňového přiznání. Z ustanovení § 147 odst. 1 DŘ je zřejmé,
že správce daně sdělí v nalézacím řízení daňovému subjektu daň
rozhodnutím. Tzn., že stanovenou daní v § 250 DŘ je nutno rozumět
právě tu částku daně, která je stanovena platebním výměrem, a kterou
zároveň správce daně předepíše do evidence dani. V případě dodatečného doměření
daně se tedy jedná o rozdíl mezi poslední známou dani a částkou nově
zjištěnou.
Pod legislativní zkratku
„daň“ je rovněž zahrnuta daňová ztráta, pro stanovení výše pokuty
se využije postup daný § 250 odst. 1 písm. c) DŘ. Je-li
tedy stanovovanou dani právě daňový bonus, měla by se výše pokuty řídit
podle § 250 odst. 1 písm. a) DŘ.
Vyplyne-li
z daňového přiznání např. zároveň daň, daňová ztráta a daňový bonus,
bude celková výše pokuty součtem pokuty vypočtené podle § 250 odst. 1
písm. a) DŘ (ze stanoveného daňového bonusu a daně – včetně
solidárního zvýšení daně) a pokuty vypočtené podle § 250 odst. 1
písm. c) DŘ (ze stanovené daňové ztráty).
Zastupování
při podání daňového přiznání
Osobami zúčastněnými na
správě daní jsou daňový subjekt a osoby ustanovené § 20 – § 31 DŘ,
které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, zejména osoba spravující pozůstalost,
svěřenský správce a insolvenční správce, které mají stejná práva
a povinnosti jako daňový subjekt. Z důvodu odlišení osob podávajících
daňové tvrzení byla změněna podpisová doložka, tato úprava byla jednotně
zapracována do všech tiskopisů vydávaných Ministerstvem financí, tedy i do
přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Je
však třeba upozornit, že údaje o podepisující osobě budou vyplňovány pouze
v případech, kdy je podání zpracováváno a podáváno osobou odlišnou od
daňového subjektu, tzn. v případech, kdy daňový subjekt činí podání sám
za sebe, tuto část nevyplňujte.
Nové
kódy podepisující osoby podle níže uvedených typů podepisujících osob:
1
– zákonný zástupce nebo opatrovník
2
– ustanovený zástupce
3
– společný zástupce, společný zmocněnec
4a
– obecný zmocněnec – fyzická osoba i právnická osoba
4b
– fyzická osoba daňový poradce nebo advokát
4c
– právnická osoba vykonávající daňové poradenství
5a
– osoba spravující pozůstalost
5b
– zástupce osoby spravující pozůstalost
6a
– dědic po skončení řízení o pozůstalosti
6b
– zástupce dědice po skončení řízení o pozůstalosti
7a
– právní nástupce právnické osoby
7b
– zástupce právního nástupce právnické osoby
Pozn.
kódy 5b, 6b, 7b mají přednost před obecnými druhy zastoupení s nižšími čísly
kódů.
Zástupcem
osoby zúčastněné na správě daní je zákonný zástupce fyzické osoby nebo
opatrovník, ustanovený zástupce, zmocněnec, společný zmocněnec, nebo společný
zástupce. Zastupování zástupcem však nevylučuje, aby správce daně v případech,
kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo
aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě
správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně
vyrozumí zástupce.
Osoba
zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, s výjimkou případů,
kdy má při správě daní něco osobně vykonat. Plná moc je vůči správci daně účinná
od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně. Plná moc je účinná i vůči
jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který
provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně,
pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna.
Zmocnitel
je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým
úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Zmocněnec, který nemá
sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního
státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace,
je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu
v České republice, jinak budou pro něho písemnosti ukládány u správce
daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí,
v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení.
Za
situace, že zůstavitel měl za života zástupce, po smrti zůstavitele toto
zastoupení ze zákona zaniká. Ustanovení § 239b odst. 1 DŘ navíc
stanoví speciální ustanovení, že daňovou povinnost zůstavitele plní osoba
spravující pozůstalost.
Pokud
zmíněný zástupce učiní po smrti zůstavitele vůči správci daně nějaký
úkon (například podá daňové tvrzení), správce daně vyzve tuto osobu podle
ustanovení § 74 DŘ, aby doložila oprávnění jednat za zůstavitele (tj. např.
předložením plné moci udělené od osoby spravující pozůstalost nebo doložením
ujednání, že má zmocnění trvat i po smrti zmocnitele ve smyslu § 448
odst. 1 občanského zákoníku). Osoba spravující pozůstalost si může, stejně
jako i jakýkoliv jiný daňový subjekt, zvolit zmocněnce (§ 27 –
§ 29 DŘ).
3.2 Tiskopis
přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Základní
tvar
Pro
zdaňovací období 2023 je v platnostitiskopis č.25 5405
MFin 5405 vzor č. 28, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/1
MFin 5405/1 – vzor č. 31. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy
vyznačené v příslušném tiskopise.
Příloha č. 1
– č.25 5405/P1 MFin 5405/P1 – vzor č. 19 – slouží pro výpočet dílčího
základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné
činnosti (podle § 7 ZDP).
Příloha č. 2 –
č.25 5405/P2 MFin 5405/P2 – vzor č. 19 – slouží pro výpočet dílčích
základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 ZDP)
a z ostatních příjmů (§ 10 ZDP).
Příloha č.3
– č.25 5405/P3 MFin 5405/P3 – vzor č. 19, je určena pro výhradně
pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí – metoda vynětí
s výhradou progrese a metoda zápočtudaně zaplacené
v zahraničí (podle § 38f ZDP). Přílohač. 3
a související „Samostatný list“, jsou zveřejněny pouze na
webových stránkách Finanční správy na adrese https://www.financnisprava.cz. Plynou-li poplatníkovi příjmy
z několika různých států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu
o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého
zápočtu se provede samostatně za každý stát.
Příloha č. 4 – č. 25 5405/P4
MFin 5405/P4 – vzor č. 10 – slouží pro výpočet daně ze samostatného
základu daně podle § 16a ZDP.
Na webových stránkách
Finanční správy na adrese https://www.financnisprava.cz
je pro poplatníky uplatňující ztrátu zveřejněna „Příloha k Přiznání
k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou
položku podle § 34 odst. 1zákona o daních z příjmů.“
POZOR
vzhledem k rozšíření počtu
zdaňovacích období, za která lze daňovou ztrátu uplatnit podle ustanovení
§ 34 odst. 1 ZDP se jedná o povinnou přílohu daňového přiznáníjižod zdaňovacího období 2021, poplatník bude muset nově
deklarovat jakou ztrátu, v jakém zdaňovacím období uplatňuje.
Dále
je na výše zmíněných stránkách zveřejněn „Seznam pro poplatníky uplatňující
nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona
o daních z příjmů.“
Tiskopis daňového přiznání
má tvar i obsah reagující jak na změny související s novelami ZDP,
ale odráží i povinnosti, které má daňový subjekt v návaznosti další
zákony např. insolvenční zákon nebo DŘ.
Zkrácený
tvar
V této kapitola bych
ráda upozornila na tiskopis, který je v platnosti od zdaňovacího období
2016, a to „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro
poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České
republiky (včetně daňových nerezidentů české republiky)“ 25 5405/D
MFin 5405/D – vzor č. 5, a tiskopis „Pokyny k vyplnění Přiznání
k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající příjmy ze
závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů
české republiky)“ 25 5405/D/1 MFin 5405/D/1 – vzor č. 8.
Tento tiskopis nebude
moci poplatník použít, pokud po podání řádného daňového přiznání zjistí, že
jeho daň má být vyšší (nižší) než jakou v tomto řádném daňovém přiznání
uvedl. Pro podání dodatečného daňového přiznání musí použít stávající
tiskopis č.25 5405 MFin 5405 vzor č. 28.
Formulář č.25 5405
MFin 5405 vzor č. 28 použije i poplatník, který v České
republice zdaňuje příjmy ze zahraničí, nebo poplatník, kterému bylo
provedeno zajištění daně ve smyslu § 38e ZDP.
Poplatník mající pouze příjmy
ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně nerezidentů České
republiky) může pro své podání použít nový nebo stávající tiskopis daňového přiznání.
Jinak řečeno použití nového tiskopisu je možností nikoliv povinností poplatníka
podávajícího daňové přiznání.
3.3 Způsob
podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období
2023
Daňové přiznání lze účinně
podat u místně příslušného správce daně jen na tiskopise vydaném
Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah
i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem.
Podle § 13 DŘ se místní příslušnost řídí u fyzické
osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu
fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo
adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu
fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická
osoba převážně zdržuje.
Je-li
v téže věci místně příslušných několik správců daně, řízení provede ten
z nich, u kterého bylo řízení zahájeno nejdříve, pokud se místně příslušní
správci daně nedohodnou jinak; ostatní správci daně řízení nezahájí, popřípadě
zahájené řízení zastaví.
Spory
o místní příslušnost mezi správci daně rozhoduje správce daně, který je
jim nejblíže společně nadřízen. Není-li takový správce daně, určí místní
příslušnost ministerstvo nebo jiný ústřední správní orgán, do jehož působnosti
daná věc náleží (dále jen „ústřední správní orgán“). V § 15 DŘ upraveno,
že správce daně může provést potřebný úkon i mimo svůj obvod územní působnosti,
pokud se týká daňového subjektu, ke správě jehož daní je místně příslušný.
Pro podání daňového přiznání mohou poplatníci využít
nabídky na webových stránkách Finanční správy a také podat přiznání
k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové
zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem. Na portálu
Moje daně byl zveřejněn i formulář pro přiznání k dani z příjmů
fyzických osob, který byl realizován v tzv. serverové technologii.
Poplatníci, kteří budou
chtít podat daňové přiznání elektronicky, využijí prolinku:
V současné
době jsou na webových stránkách Finanční správy zveřejněny rovněž tiskopisy daňového
přiznání v anglické verzi. Tyto tiskopisy jsou určeny především nerezidentům
podávajícím daňové přiznání a jsou opatřeny potiskem s upozorněním,
podle kterého se před správcem daně se jedná v jazyce českém nebo
slovenském.
Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně
daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce. Součet velikostí všech souborů přiložených
v elektronické podobě (tzv. e-příloh) může být nejvýše 4 000
kilobajtů. Pokud má poplatník přílohy většího formátu, lze využít několik
tipů pro zmenšení souborů – pokud vkládá poplatník jako e-přílohu obrázek vzniklý
skenováním nebo pořízený digitálním fotoaparátem, lze doporučit pro snížení
jeho velikosti pro přenos (a současně zachování čitelnosti) nastavit
rozlišení 120 DPI a použít JPG kompresi stupně 9. Tyto parametry lze
nastavit s pomocí programu pro zpracování fotografií nebo programu pro
ovládání skeneru. E-přílohu do aplikace lze přidat pomocí tlačítka „Přidat e-přílohu“.
3.4 Komunikace
s územními finančními orgány datovou schránkou – formát a struktura
datové zprávy
Od 1. 1. 2023
došlo k významnému rozšíření okruhu osob, kterým byla ze zákona zřízena
datová schránka. Tento krok má zásadní dopady v oblasti doručování ze
strany orgánů veřejné moci této skupině osob.
Od ledna 2023
v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických
úkonech a autorizované konverzi dokumentů, byly postupně zřizovány datové
schránky všem subjektům vedeným v registru osob (ROS). Ministerstvo vnitra
zřídilo datovou schránku automaticky každé fyzické podnikající osobě
(dosud byly datové schránky OSVČ zřizovány pouze na základě jejich
žádosti). Ve vztahu ke komunikaci mezi podnikajícími osobami
a finančním úřadem to znamená, že veškerá podání (nejen daňových přiznání)
budou do budoucna pouze elektronická.
Podle § 74
odst. 4 DŘ, zveřejnil správce daně seznam podání, na které se hledí
jako na podání bez vady, jsou-li učiněny jinak než elektronicky, ačkoli
měly být učiněny elektronicky. U těchto podání tedy správce daně nadále
nebude vyzývat k odstranění vady (pokud bude jediná vada spočívat
v podání jinou než elektronickou formou) a nebude tak trvat na činění
podání elektronicky.
V seznamu podání pro
Finanční správu ČR je ve vztahu k daňovým přiznáním uvedeno přiznání
k dani z příjmů fyzických osob. Jak bylo výše uvedeno, má-li
daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo
zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen
podání učinit datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné
správcem daně (pokud správce daně strukturu a formát pro některá
podání nezveřejnil, poplatník povinnost podat elektronicky nemá).
POZOR
Datová schránka byla zřízena všem podnikajícím fyzickým osobám zapsaným
k 1. 1. 2023 v zákonem stanovené evidenci nebo rejstříku, tedy
např. i těm, kteří měli k tomuto datu provozování živnosti přerušeno.
Naopak podnikajícím osobám, které nejsou zapsané v evidenci nebo rejstříku,
tedy např. autorům nebo umělcům, datová schránka ze zákona zřízena nebyla,
novou povinností podat daňové přiznání elektronicky se tedy nemusí zabývat.
3.5 Způsob
placení daně z příjmů fyzických osob
Daň z příjmů lze
platit:
- bezhotovostním
převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný
účet správce daně,
- v hotovosti
– prostřednictvím
poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet
správce daně,
– úřední osobě pověřené přijímat
tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový
subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce
daně přesáhnout částku 500 000 Kč,
– šekem, jehož proplacení
je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
– daňovému exekutorovi,
jde-li o platbu při daňové exekuci, a
– oprávněné úřední osobě,
jde-li o platbu pořádkové pokuty,
- přeplatkem
na jiné dani.
Daňový subjekt je povinen
uvést, na kterou daň je platba určena, a správce daně ji na tuto daň přijme.
Platbu vykonanou bez dostatečného označení daně přijme správce daně na účtu
nejasných plateb a vyzve daňový subjekt, aby mu ve stanovené lhůtě
oznámil, na kterou daň byla platba určena.
Obdrží-li správce
daně odpověď ve stanovené lhůtě, zaeviduje platbu na daň určenou daňovým
subjektem v odpovědi s účinností ke dni, kdy byla vykonána. Neodpoví-li
daňový subjekt ve stanovené lhůtě, určí správce daně, na kterou daň se platba
zaeviduje; v tomto případě platí za den platby den, kdy ji správce daně
zaevidoval.
Seznamy bankovních účtů, čísla
matrik a předčíslí účtů pro placení daní jsou zveřejněny na adrese https://www.financnisprava.cz.
3.6 Pozor
na den platby daní finančnímu úřadu
Za den platby se považuje
podle § 166 DŘ:
- u platby,
která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem
poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, (aby
poplatník dodržel splatnost daně, musí uskutečnit platbu s dostatečným předstihem)
nebo
- u platby
prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.
Poskytovatel platebních
služeb, u něhož je veden účet správce daně, je povinen sdělit správci daně
bezúplatně údaje nezbytné k identifikaci platby a příkazce, jakož
i další zpřesňující údaje o příkazci v případě nejasných plateb.
Stejnou povinnost plní i provozovatel poštovních služeb přímo nebo prostřednictvím
zúčastněného poskytovatele platebních služeb.
Provozovatel
poštovních služeb, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá
k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet,
do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se
uplatní lhůty podle zákona upravujícího platební styk.
Podle
§ 252 DŘ je základem pro výpočet úroku z prodlení je
splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku
neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.
Úrok
z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti
daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na
určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo ode dne vrácení,
použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu
nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.
Výše úroku
z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky
pro jeho vznik.
3.7 Zálohy
a daň z příjmů fyzických osob
Zálohy podle
§ 38a ZDP nemusí platit poplatník:
- který
má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí)
– zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,
- který
má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy
ze závislé činnosti činí 50 % a více,
- z celkových
příjmů (tj. většinu svých příjmů má ze zaměstnání),
- jehož
daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,
- z nahodilých
příjmů podle § 10 ZDP,
- zůstavitel
ode dne jeho smrti,
- poplatník,
který má paušální daň (podle§ 7a
ZDP).
Zálohy podle
§ 38a ZDP musí platit poplatník:
- jehož
poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla
150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti;
první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období
a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – pololetní
zálohy,
- jehož
poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4
poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího
měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce
zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce
zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého
měsíce zdaňovacího období – čtvrtletní zálohy.
V roce 2024 jsou
zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné:
– do pátku 15. března
2024 (první čtvrtletní záloha),
– do úterý 2. dubna
2024 (platba daně),
– do čtvrtka 2. května
2024 (platba daně),
– do pondělí 17. června
2024 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),
– do pondělí 1. července
2024 (platba daně),
– do pondělí 16. září
2024 (třetí čtvrtletní záloha),
– do pondělí 16. prosince
2024 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha);
Čísla účtů finančních úřadů
mají tvar předčíslí bankovního účtu – matrika /
kód banky
Čísla
matrik bankovních účtů jednotlivých finančních úřadů jsou zveřejněny na adrese:
Předčíslí
bankovního účtu u daně z příjmů fyzických osob je 721.
Kód
banky je vždy 0710.
Variabilním
symbolem je rodné číslo poplatníka bez lomítka
(např.
721 – 17629331/0710 VS 290819034)
POZOR
předčíslí bankovního účtu 721 použije poplatník pro správné určení
platby daňové povinnosti, plynoucí z obou tiskopisů daňového přiznání
(tj. základní i zkrácený tvar).
4. Nezdanitelné části
základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů
4.1 Bezúplatná
plnění (dary)
Od základu daně lze odečíst
hodnotu bezúplatného plnění (darů) poskytnutého obcím, krajům, organizačním
složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož
i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle
zvláštního zákona, a to na a to na vědu a vzdělávání,
výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii,
a požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat
a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické,
humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské
společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám
a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm
na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo
provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá
nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů,
na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České
republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli
invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi
závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na
zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami
nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se
zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu,
a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,
pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně
anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše15 %
ze základu daně.
POZOR
POUZE pro zdaňovací období 2020 až 2023, lze odečíst nejvýše maximálně30 %
ze základu daně.
Obdobně se postupuje
u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které
došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, nebo
státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce
bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené
tímto zákonem.
Jako
bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve
bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 3 000 Kč a hodnota odběru
orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč, a také
o nezdanitelnou část základu daně za odběr krvetvorných buněk ve výši 20 000
Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté
právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského
státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují
podmínky stanovené tímto zákonem.
Poskytnou-li
bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit
jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
Bezúplatné plnění
poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se
posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné
obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují
se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 ZDP.
POZOR
ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné
plnění poskytnuté v roce 2023 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny,
pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu
daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo Ukrajině, jejím územně správním
celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území
Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění
splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného
plnění.
Výše uvedené může
uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15 odst. 9 ZDP.
? Příklad
1
Zdravotnickým
zařízením byla vyplacena poplatníkovi odměna za odběr krve. Může si poplatník
v daňovém přiznání snížit základ daně o 3 000 Kč podle
§ 15 odst. 1 ZDP?
Podle zmíněného
ustanovení lze jako dar na zdravotnické účely ocenit částkou 3 000 Kč
hodnotu jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce. V praxi však dochází
ze strany odběrných míst ke kompenzaci (např. jsou dárcům poskytovány finanční
odměny, poukázky na stravování nebo dopravu), nejsou splněny podmínky dané
zákonem.
? Příklad
2
Daňový
subjekt podal daňové přiznání, ve kterém si uplatnil částku dle § 15
odst. 1 ZDP (hodnotu daru) na zdravotnické účely v celkové výši
69 000 Kč (jednalo se o 23 odběrů oceněných částkou 3 000 Kč). Předmětem
daru byly odběry krevní plazmy. Otázkou je zda v tomto případě lze snížit
základ daně podle § 15 odst. 1 ZDP?
V ustanovení
§ 31 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických
zdravotních službách je stanovené, že za „krev“ se považuje lidská krev
a její složky. Proto pokud je v § 15 odst. 1 ZDP uvedená
pouze krev, myslí se tím i její složky, tzn. i plazma.
4.2 Úroky
z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru
Bytovou potřebou se pro účely
daní z příjmů rozumí podle § 4b ZDP
a) výstavba bytového
domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než
garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,
b) úplatné nabytí pozemku
1. za předpokladu, že na
pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od
okamžiku nabytí pozemku, nebo
2. v souvislosti
s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c) úplatné nabytí
1. bytového domu,
2. rodinného domu,
3. rozestavěné stavby
bytového domu nebo rodinného domu,
4. jednotky, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
d) splacení vkladu
právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání
bytu nebo rodinného domu,
e) údržba a změna
stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání
nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo
komoru,
f) vypořádání společného
jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání
je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový
prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,
g) úhrada za převod
podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti
s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
h) splacení úvěru nebo
zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených
v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.
POZOR – Osvobození
příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků
na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník
správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání
za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.
Učiní-li poplatník
správci daně oznámení podle výše uvedeného odstavce, je podmínka pro osvobození
příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní
bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob
použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího
období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém
poplatník tyto prostředky získal, nebo použil částku odpovídající získaným
prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve
však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období,
ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
Nedojde-li
ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných
prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle
§ 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období,
ve kterém poplatník prostředky získal.
Nedojde-li
v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1
k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím
období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbude-li
poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem
podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.
Pro
bytovou potřebu obstaranou po 1. 1. 2021
Úhrnná částka úroků,
o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně
hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při
placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu
dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
Pro
bytovou potřebu obstaranou před 1. 1. 2021
Úhrnná částka úroků,
o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně
hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při
placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu
dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
? Příklad
1
Daňový
subjekt v roce 2023 prodal byt a dvě parkovací stání za vyšší cenu,
než za jakou ji před 2 lety pořídil. V bytě měl poplatník 2 roky před
prodejem bydliště. Získané prostředky z prodeje byly použity ke koupi jiného
bytu. Otázkou je, zda se bude aplikovat osvobození podle § 4 odst. 1
písm. a) ZDP. Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti
k dani z příjmů jsou dány ZDP. Podmínkami pro osvobození příjmů
z prodeje nemovitých věcí se zabývá § 4 odst. 1 písm. a),
b) a v) ZDP. V těchto ustanoveních od 1. 1. 2021 došlo zákonem č. 386/2020
Sb. k některým změnám a úpravám (dále jen „novela“).
V ustanoveních
§ 4 odst. 1 písm. a) a v) ZDP byla změněna formulace
„uspokojení vlastní bytové potřeby“ na novou formulaci „obstarání vlastní
bytové potřeby“ a v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP došlo
k zúžení jeho rozsahu s tím, že konkrétní pravidla pro osvobození příjmu,
které je podmíněno vynaložením prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby,
jsou upravena v novém ustanovení § 4b ZDP.
V § 4
odst. 1 písm. b) ZDP, kde jsou stanoveny podmínky pro osvobození příjmů
z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví
k nemovitým věcem neosvobozených podle § 4 odst. 1 písm. a)
ZDP, se prodlužuje časový test pro osvobození (doba mezi nabytím vlastnického
práva a prodejem nemovité věci) z původních 5 let na 10 let.
Dále je
v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP nově vymezeno použití získaných
peněžních prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby u nemovitých věcí,
ve kterých poplatník neměl bydliště. Tuto možnost lze využít až u příjmů
z prodeje nemovitých věcí, které byly pořízeny v roce 2021
a později. Tato skutečnost vyplývá z čl. IV, bod 2 přechodného
ustanovení novely zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že
u nemovitých věcí, nabytých před rokem 2021, se uplatní podmínky
osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b), které platily ve znění před
zmíněnou novelou.
V obecné rovině
lze k popsané situaci uvést následující:
Osvobození podle
§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP se vztahuje na příjem z prodeje
rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje
nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru. V dotazu je uvedeno,
že byl prodán byt (pozn. od r. 2014 se používá pojem jednotka) a dvě
parkovací stání. Vzhledem k tomu, že pojem parkovací stání není uveden ve
výčtu nebytových prostor, bude třeba pro posouzení, zda a jak je možné
uplatnit osvobození na příjmy z jejich prodeje, důležité znát, zda se
jedná o samostatnou nemovitou věc, anebo jsou tato parkovací stání společnou
částí bytu (jednotky).
Skutečnost, zda se
jedná o samostatnou nemovitou věc či společnou část bytu, je možné zjistit
buď z prohlášení vlastníka bytové jednotky, nebo z příslušného listu
vlastnictví. Ke společným částem nemovité věci se vyjadřuje text
v § 4 zákona č. 366/2013 Sb., úprava záležitostí souvisejících
s bytovým spoluvlastnictvím, z kterého vyplývá, že může být společnými
částmi nemovité věci vedle pozemku, na němž je dům s bytovými jednotkami
postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou domu
a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky,
parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička
odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které
jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu. Obecně platí, že
společné části nemovité věci sledují právní režim věci hlavní. Dále je
osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP vázáno na splnění
zákonem stanovených podmínek u prodávajícího, zejména na podmínku bydliště
nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem nebo měl-li prodávající
bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použil nebo
použije získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby definované nově
v ustanovení § 4b odst. 1 ZDP.
V § 4b
odst. 2 ZDP je stanoveno, že osvobození příjmu, které je podmíněné
vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní
bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto
prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve
kterém k jejich získání došlo.
Podle § 4b
odst. 3 ZDP je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití
získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník
daně z příjmů fyzických osob, který učinil oznámení podle § 4b
odst. 2,
a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové
potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím
období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo
b) použil
částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před
jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím
zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
Podat shora zmíněné oznámení o získání prostředků správci daně je
jednou z podmínek, kterou je nezbytné naplnit, aby mohl být příjem
osvobozen od daně z příjmů na základě použití získaných prostředků na
obstarání vlastní bytové potřeby. Toto oznámení je podáním podle zákona č. 280/2009
Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a řídí se ustanovením
§ 70 až § 74 tohoto zákona. Je třeba dodat, že pokud jsou splněny
zákonné podmínky pro osvobození od daně, pak se z prodeje nemovité věci
neplatí daň z příjmů fyzických osob a ani se příjem z prodeje
neuvádí do daňového přiznání (viz § 38g ZDP).
Pokud jsou příjmy
z prodeje bytové jednotky osvobozeny od daně z příjmů, je osvobozen
i příjem z prodeje společné části určené v prohlášení vlastníka
k užívání spolu s touto jednotkou.
Pro úplnost lze
zmínit ustanovení § 4b odst. 4 ZDP, podle kterého se v případě
nesplnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných
prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby stane tento příjem příjmem podle
§ 10 ZDP ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím
období, ve kterém poplatník prostředky získal.
V situaci, kdyby
obě parkovací stání nebyla vymezena v prohlášení vlastníka nemovité věci
jako společná část jednotky, ale byla uvedena v katastru nemovitostí jako
samostatné nemovité věci, pak by se osvobození příjmů z prodeje těchto
parkovacích stání posuzovalo samostatně, a to podle § 4 odst. 1
písm. b) ZDP.
Příjem
z prodeje parkovacích stání v daném případě by nebyl od daně z příjmů
osvobozen, neboť by nebyl splněn 5letý časový test pro osvobození, platný pro
prodej nemovitých věcí nabytých do 31. 12. 2020. Příjem z prodeje
parkovacích stání by byl zdanitelný ostatní příjem podle § 10 odst. 1
písm. b) ZDP. Jak již bylo uvedeno výše, použití získaných peněžních prostředků
na obstarání vlastní bytové potřeby u nemovitých věcí, ve kterých
poplatník neměl bydliště [vymezených v § 4 odst. 1 písm. b)
ZDP] je novou podmínkou, kterou lze využít až u příjmů z prodeje
nemovitých věcí, které byly pořízeny v roce 2021 a později.
V případě zdanění
příjmů podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP je základem daně příjem
z převodu věci snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažení. U těchto
příjmů je podle § 10 odst. 5 ZDP výdajem cena, za kterou poplatník věc
prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená
podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákon č. 151/1997
Sb.) ke dni nabytí. Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na
technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů
souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu
poplatníka.
? Příklad
2
Poplatník
řeší způsob zdanění, nebo osvobození v případě prodeje nemovitosti, kde
bydlí a má trvalou adresu od roku 2017, ale do února 2023 vlastnil pouze
polovinu nemovitosti. Druhá polovina byla převedena darovací smlouvou
v roce 2023, jednalo se o garáž, zahradu, pozemek a byt se společnými
prostory.
Změny uvedené
v novele ZDP účinné od 1. 1. 2021 se týkají mimo jiné také
ustanovení § 4 odst. 1 ZDP. V § 4 odst. 1
písm. a) a v) ZDP byla změněna formulace „uspokojení vlastní bytové
potřeby“ na novou formulaci „obstarání vlastní bytové potřeby“
a v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP došlo k zúžení jeho
rozsahu s tím, že podmínky pro osvobození příjmů podmíněné vynaložením těchto
příjmů na obstarání vlastní bytové potřeby upravuje § 4b ZDP.
V § 4
odst. 1 písm. b) ZDP se prodlužuje doba vlastnictví nemovitých věcí
[nesplňujících podmínky pro osvobození podle § 4 odst. 1
písm. a) ZDP] potřebná k osvobození od daně při jejich prodeji
z dosavadních 5 let na 10 let. Dále je v tomto ustanovení nově
dána možnost osvobození od daně, použije-li poplatník získané peněžní
prostředky z prodeje nemovitých věcí na obstarání vlastní bytové potřeby,
přestože v nich neměl bydliště.
Podle přechodných
ustanovení ZDP platí, že pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací
období započatá přede dnem nabytí účinnosti ZDP, jakož i pro práva
a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti novely ZDP. Tyto změny se tak dotknou až nemovitých věcí
pořízených od roku 2021. Osvobození od daně podle § 4 odst. 1
písm. a) ZDP:
Podle § 4
odst. 1 písm. a) ZDP je od daně osvobozen příjem z prodeje
rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje
nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího
pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let
bezprostředně před prodejem. Od daně je dále osvobozen příjem z prodeje
rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž,
sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl
bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li
získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.
Pro osvobození od
daně podle tohoto odstavce je rozhodující bydliště a nikoliv časový test
vlastnictví prodávané věci vyjmenované v citovaném ustanovení. Pokud tedy
má prodávající v jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než
garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku bydliště po dobu 2 let
bezprostředně před prodejem, je od daně z příjmů osvobozen. Rozhodující
pro osvobození od daně podle tohoto ustanovení je bydliště po dobu 2 let
v prodávané jednotce a nikoliv skutečnost, že vlastnictví k ní
nabyl postupně (časový test vlastnictví zde není podstatný).
Osvobození od daně
podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP Pokud nejsou naplněny podmínky
pro osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, kde jsou
u prodávajícího rozhodnými skutečnostmi bydliště před prodejem věci, lze
uplatnit osvobození od daně podle § § 4 odst. 1 písm. b) ZDP,
kde jsou u prodávajícího rozhodnými skutečnostmi vlastnické právo
a naplnění časového testu mezi nabytím vlastnického práva k nemovité
věci a jejím prodejem.
Došlo-li
k nabytí nemovité věci (části) přede dnem účinnosti novely ZDP (tj. do 31. 12.
2020), platí:
Podle § 4
odst. 1 písm. b) ZDP je osvobozen od daně příjem z prodeje
nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem
neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického
práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním
spoluvlastnictví k nim dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po
kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě,
že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl
příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání
spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele
nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek,
jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě
prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od
pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení
vyměněného pozemku z obchodního majetku; dále je zde uvedeno, na jaký příjem
se osvobození nevztahuje (např. budoucí prodej).
Došlo-li
k nabytí nemovité věci (části) po nabytí účinnosti novely ZDP (tj. od 1. 1.
2021), platí:
Podle § 4
odst. 1 písm. b) ZDP je osvobozen od daně příjem z prodeje
nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem
neosvobozený podle písmene § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, přesáhne-li
doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich
prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem
z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví
k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba
mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich
prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let
a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní
bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto
nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde
o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným
v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví
k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo
o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž
byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje
nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového
úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného
pozemku z obchodního majetku; dále je zde uvedeno, na jaký příjem se
osvobození nevztahuje (např. budoucí prodej). Podmínky z hlediska časového
vynaložení získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby jsou
uvedeny v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP. Co se rozumí bytovými
potřebami pro tyto účely, upravuje § 4b ZDP. Při splnění zákonných
podmínek pro osvobození od daně se z prodeje nemovité věci neplatí daň
z příjmů a ani se příjem neuvádí do daňového přiznání.
Při nesplnění
zákonem stanovených podmínek pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci,
která nebyla součástí obchodního majetku prodávajícího, podléhá tento příjem
daní z příjmů fyzických osob dle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP.
Dle § 10 odst. 4 ZDP je základem daně příjem z prodeje snížený
o výdaje vynaložené na jeho dosažení. Dle § 10 odst. 5 ZDP je daňovým
výdajem cena, za kterou poplatník nemovitou věc nabyl a jde-li
o věc nabytou bezúplatně (dědictvím, darem), cena určená podle zvláštního
právního předpisu o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.,
o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů). Výdajem jsou též částky
prokazatelně vynaložené na zpracování znaleckého posudku, na technické
zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících
s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu
poplatníka. Tyto výdaje lze rovněž uplatnit pouze v poměrné výši, neboť
jejich část se vztahuje k příjmům od daně osvobozeným.
? Příklad
3
Dva partneři žijí ve společné domácnosti a mají
uzavřenou jednu smlouvu o hypotečním úvěru na stavbu domu, lze uplatnit
odpočet, i když je jeden zapsán jako spoludlužník (poddlužník)?
Pokud bude splněna
podmínka podle § 4b – bytová potřeba, v roce nabytí bude splněno, že
DS vlastnil nemovitost ke konci roku, jeden z partnerů je spoludlužníkem
a platí, že oba jsou spoluvlastníky, potom si mohou uplatnit úroky rovným
dílem.
? Příklad
4
Hypoteční
úvěr poskytla banka na nákup bytu, ale DS ho použil na úhradu členského podílu
právnické osobě založené za účelem výstavby a koupě domu, lze uplatnit
odpočet?
Je nutné vycházet
z konkrétní smlouvy pro poskytnutí hypotečního úvěru, jestliže by
smlouvy vylučovala použití úvěru k jiným účelům, i když v rámci
bytové potřeby, pak by porušení smluvního ujednání vylučovalo možnost uplatnění
odpočtu úroku od základu daně.
V případě nedodržení
smlouvy může věřitel od smlouvy odstoupit, a požadovat vrácení prostředků.
Nebo může změnu akceptovat – v tomto případě budou podmínky § 4b ZDP
splněny – úroky lze odečíst.
4.3 Penzijní
připojištění a penzijní pojištění
Od základu daně ve zdaňovacím
období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč
zaplacený poplatníkem na jeho:
a) penzijní připojištění
se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se
státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem; částka, kterou
lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho
penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému
o 12 000 Kč, nebo
b) penzijní
pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem
a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti
poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za
podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60
kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60
let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených
poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období.
c) doplňkové penzijní
spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem
a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků
zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému
o 12 000 Kč. V případě převodu prostředků účastníka
z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která
se rovná součtu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění
se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a příspěvků zaplacených
poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího
období sníženou o 12 000 Kč (platí od zdaňovacího období 2014).
4.4 Pojistné
na soukromé životní pojištění
Od základu daně za zdaňovací
období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho
soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem
jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která
je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky.
Výplata pojistného plnění
(důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících
od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce,
v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let,
a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ
dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou
pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně
má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná
smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití
s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000
Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje
odpovídající jednorázové plnění při dožití.
V případě jednorázového
pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle
délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze
odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč,
a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv
s více pojišťovnami.
Při nedodržení těchto
podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění
nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem
podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti
došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech
z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou
pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné
a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno na
novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění
nezdanitelné části základu daně.
Dojde-li před skončením
doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém
pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého
životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním
a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení
pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem
podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou
částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu
zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění,
kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro
invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný
invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo
v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž
nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva,
kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu
soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části
základu daně.
? Příklad
1
Poplatník
má uzavřeno kapitálové životní pojištění, na které uplatňuje daňové úlevy podle
§ 15 odst. 6 ZDP. Současná smlouva se mu zdá být nevýhodná
a chce ji zrušit a současně uzavřít investiční životní pojištění. Co
má udělat, aby nedodaňoval?
Pokud nebude
vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné, a zároveň rezerva, kapitálová
hodnota nebo odkupné bude převedeno pojišťovnou přímo na jinou pojistnou
smlouvu (na účet u nové pojišťovny nebo na jiné životní pojištění
u téže pojišťovny), může si poplatník i nadále uplatňovat odpočet,
pokud nový produkt také splňuje podmínky dané § 15 odst. 6 ZDP
a v minulosti uplatňované odpočty nedodaňuje.
Tzn., že
i pro nový produkt musí platit, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo
jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 měsících od
uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož
průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a že podle podmínek pojistné
smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním
a nezakládá zánik pojistné smlouvy. U pojistné smlouvy s pevně
sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná
smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití
s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku
alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou
pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má
sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.
? Příklad
2
Jak
má postupovat poplatník, který zrušil kapitálové životní pojištění
a nechal si odkupné vyplatit na svůj účet?
Pokud bylo pojištění
vyplaceno formou odbytného na účet poplatníka, nárok na uplatnění odpočtu
nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 6 ZDP zaniká,
protože nebyly dodrženy zákonem stanovené podmínky. Příjmem podle § 10
zmíněného zákona ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo,
jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu
zaplaceného pojistného základ daně snížen.
? Příklad
3
Jak
má postupovat poplatník, který zrušil kapitálové životní pojištění, ale má
nulové odkupné?
Převedení
odkupného na jiné soukromé životní pojištění splňující podmínky ust. § 15
odst. 6 ZDP je jednou z podmínek pro to, aby poplatník nemusel
dodanit souhrnnou částku, o kterou v předchozích deseti letech
snižoval svůj daňový základ. Pokud pojišťovna na žádost poplatníka o převedení
odkupného na jiné soukromé životní pojištění vyčíslí odkupné ve výši nula
s odvoláním na všeobecné pojistné podmínky k tomuto produktu
a na pojistnou matematiku, postačuje dodržet ostatní podmínky dané
v ust. § 15 odst. 6 ZDP a v takovém případě povinnost
dodanit není.
4.5 Členské
příspěvky
Od základu daně lze odečíst
zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové
organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské
a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.
Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle
§ 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 téhož zákona zdaněných
srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za
zdaňovací období.
4.6 Úhrady
za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání
Od základu daně ve zdaňovacím
období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání
podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání,
pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle
§ 24 ZDP poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000
Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací
období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je
osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.
? Příklad
4
V roce
2023 poplatník absolvoval advokátní zkoušky, může si úhrady spojené s těmito
zkouškami uplatnit v rámci odčitatelných položek § 15 odst. 8
ZDP?
V daném případě
musí jednat pouze o úhradu zkoušek v rámci dalšího vzdělávání podle
zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Pokud se o takové zkoušky nejedná odpočet uplatnit nelze. Podrobné
informace jsou zveřejněny na webových stránkách Národní soustavy kvalifikací na
adrese: http://www.narodni-kvalifikace.cz/skupinyVzdelani.aspx?
5. Slevy na dani podle § 35,
35ba, a daňové zvýhodnění podle 35c zákona o daních z příjmů
5.1 Sleva
na dani podle § 35 ZDP
Poplatníkům uvedeným
v § 2 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za
zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců
spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období,
za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o:
a) částku
18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením,
s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou
část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného
počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
b) částku 60 000 Kč
za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část
z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu
těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.
Přitom u poplatníků,
kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů
komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle
písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi
ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za
komanditní společnost. Pro výpočet slev podle písm. a) a b) je
rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením.
Slevy
na dani podle § 35ba ZDP
rok 2020
rok 2021
rok 2022 / 2023
– na
poplatníka
– starobní
důchodce
24 840 Kč
24 840 Kč
27 840 Kč
27 840 Kč
30 840 Kč
30 840 Kč
– na
druhého z manželů
– na
držitele průkazu ZTP/P
24 840 Kč
49 680 Kč
24 840 Kč
49 680 Kč
24 840 Kč
49 680 Kč
– základní
sleva na invaliditu
2 520 Kč
2 520 Kč
2 520 Kč
– rozšířená
sleva na invaliditu
5 040 Kč
5 040 Kč
5 040 Kč
– na
průkaz ZTP/P
16 140 Kč
16 140 Kč
16 140 Kč
– na
studenta
4 020 Kč
4 020 Kč
4 020 Kč
– za
umístění dítěte
14 600 Kč
15 200 Kč
16 200/17 300 Kč
– na evidenci tržeb
min 5 000 Kč
–
–
Daňové
zvýhodnění § 35c ZDP
Max.
limit pro daňový bonus
15 204, 19 404, 24 204 Kč
60 300 Kč
15 204, 22 320, 27 840 Kč
Max. limit zrušen
15 204, 22 320, 27 840 Kč
Max. limit zrušen
5.2 Slevy
na dani podle § 35ba ZDP
V následující
tabulce jsou slevy na dani podle § 35ba ZDP uvedeny v přehledu podle
jednotlivých zdaňovacích období.
Pojmem vlastní příjem se
rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených
o daňové výdaje, včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou
osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně.
Do
vlastního příjmu manželky (manžela) se např. nezahrnuje zvýšení důchodu
pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče,
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky
podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu
spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na
budoucí povolání. Úplný výčet včetně změn platných od 1. 1. 2014 je uveden
níže.
U manželů, kteří mají
majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje
příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů se
považuje za příjem druhého z manželů.
Pokud manželka nemá
vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč,
může si manžel slevu uplatnit na dani podle § 35ba ZDP ve výši 24 840
Kč (resp. 49 680 Kč je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P).
Příjmy, které se do příjmu
manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):
– dávky státní sociální
podpory
– dávky sociální péče
– dávky pěstounské péče
s výjimkou odměny pěstouna
– dávky osobám se
zdravotním postižením
– dávky pomoci
v hmotné nouzi
– příspěvek na péči,
sociální služby
– státní příspěvky na
penzijní připojištění se státním příspěvkem
– státní příspěvky na
doplňkové penzijní spoření
– státní příspěvky podle
zákona o stavebním spoření
– stipendium poskytované
studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
– příjem plynoucí
z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek
na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen
Příjmy, které se do příjmů
manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často
chybně uplatňovaných):
– veškeré příjmy „v
hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…
– včetně příjmů od daně
osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů
– všechny druhy důchodů
– nemocenská
– náhrada mzdy při
pracovní neschopnosti
– ošetřování člena
rodiny
– podpora v nezaměstnanosti
– peněžitá pomoc
v mateřství
? Příklad
Když
chce poplatník uplatnit slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá
se do jejich příjmů i rodičovský příspěvek nebo mateřská?
Rodičovský příspěvek
představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné
poskytnuté v případě prvního dítěte) a do vlastních příjmů manželky
pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc
v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění,
proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na
manželku.
5.3 Daňové
zvýhodnění § 35c odst. 1 ZDP
Ve
výše zmíněném ustanovení je uvedena částka daňového zvýhodnění na poplatníkem
vyživované dítě (děti) žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Výše daňového zvýhodnění na jedno dítě15 204 Kč ročně – 1 267
Kč měsíčně (jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P ve
výši 30 408 Kč), na druhé dítě 22 320 Kč ročně (1 860
Kč měsíčně) a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě
(2 320 Kč měsíčně).
Je-li v jedné
společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely
tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d zákona) dohromady. Přičemž
je možné posuzovat pro účely stanovení daňového zvýhodnění pouze ty děti, na
které může poplatník daňové zvýhodnění uplatnit podle § 35c
odst. 6 ZDP tzn., musí být vyživované pro tohoto poplatníka.
Výše požadovaného daňového
zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu
poplatníků, v případě více dětí ve společně
hospodařící domácnosti, za předpokladu, že některé z nich je zároveň
držitelem průkazu ZTP/P, je výhodné toto dítě uplatnit ve vyšší sazbě.
Pokud
poplatník u zaměstnavatele v rámci Prohlášení k dani uvedl
vyživované děti žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti,
a uvedl pořadí, ve kterém děti uplatňuje, může v rámci podaného daňového
přiznání pořadí vyživovaných dětí měnit. Pokud dojde ke změně v pořadí
vyživovaných dětí u obou rodičů, kteří zvýhodnění uplatnili u svých
zaměstnavatelů, je povinností obou poplatníků tyto nové skutečnosti uvést
v daňových přiznáních. Toto platí i v případě zněny
u jednoho rodiče.
Pokud vyživuje
v rámci společně hospodařící domácnosti více poplatníků (manželka je
v zaměstnaneckém poměru), je povinnou přílohou daňového přiznání „Potvrzení
zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“
(viz str. 4, resp. str. 2 základního nebo zkráceného formuláře daňového přiznání).
Za vyživované dítě se nově
považuje i dítě, které přestalo být z důvodu nabytí plné
svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči (tj. péče, která
nahrazuje péči rodičů), jestliže nadále žije ve společně hospodařící domácnosti
se svým bývalým pěstounem a soustavně se připravuje na budoucí povolání,
Dále se v § 35c
zákona upřesňuje, že jde-li o daňové zvýhodnění na dítě druhého
z manželů, k uplatnění nároku postačí, aby toto dítě
s nevlastním rodičem žilo ve společně hospodařící domácnosti. Ale pokud se
jedná-li o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů,
je třeba, aby poplatník nejen s tímto vnukem žil ve společně hospodařící
domácnosti, ale další podmínkou pro uplatnění prarodičem je, aby jeho rodiče
neměli „dostatečné příjmy“, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na toto dítě
uplatnit, zahrne-li poplatník příjmy zdaněné v průběhu zdaňovacího
období srážkou podle zvláštní sazby daně do ročního základu daně v daňovém
přiznání, tyto příjmy se započtou do limitu pro výplatu daňového bonusu
stanoveného ve výši šestinásobku minimální mzdy.
V případě dítěte svěřeného
soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně
hospodařící domácnost), kdy toto vyživované dítě bude po část roku žít
s jedním z rodičů a po druhou část roku s druhým
z rodičů, a takto bude uplatňováno i daňové zvýhodnění může se
stát, že výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být
u obou rodičů stejná.
POZOR u druha
nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti,
které má společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti
vlastní) s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, na které může
podle § 35c odst. 6 zákona uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama.
Od zdaňovacího období
2015 může daňové zvýhodnění uplatnit v daňovém přiznání i daňový
nerezident (rezident EHP např. Lichtenštejnska). V tomto období platí, že
z důvodu snížení administrativní zátěže poplatníků, se zrušuje povinnost
dokládat pro účely uplatnění daňového zvýhodnění u daňových nerezidentů
výši příjmů ze zdrojů v zahraničí na tiskopise vydaném Ministerstvem
financí. Tito poplatníci mají i nadále povinnost výši zahraničních příjmů
prokázat potvrzením zahraničního správce daně, forma však od roku 2015
není stanovena.
Podle § 35c
odst. 6 ZDP se za dítě vyživované poplatníkem považuje:
– dítě vlastní,
osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,
– dítě, které přestalo
být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo
zletilosti v pěstounské péči,
– dítě druhého
z manželů (resp. dítě partnera dle zákona o registrovaném
partnerství) a
– vlastní vnuk nebo vnuk
druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy,
z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.
Za dítě převzaté do péče
nahrazující péči rodičů se dle Pokynu D-59
považuje:
– dítě osvojené,
– dítě, které bylo převzato
do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
– dítě, jehož rodič zemřel
(též pokud zemřeli oba rodiče) a
– dítě manžela, kterému
bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu (příslušného orgánu).
Bude tomu tak proto, že částka
daňového zvýhodnění na to samé dítě se v těchto případech bude odvíjet od
počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou
různých poplatníků, kteří nevedou jednu společně hospodařící domácnost. Přitom
jeden z těchto poplatníků (rodičů) může vyživovat ve své společně hospodařící
domácnosti kromě dítěte, které má svěřeno do střídavé péče, ještě i další
dítě vlastní, které má např. se současnou manželkou, apod.
5.4 Daňový
bonus § 35c odst. 4 ZDP
Daňový bonus může
uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6
nebo 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro
zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího
období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další
okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy
(dále jen „minimální mzda“); (min. mzda 17 300 Kč × 6 = 103 800 Kč).
Adekvátně tomu byl zvýšen limit pro vznik nároku na měsíční daňový bonus
(polovina minimální mzdy, nově tedy 8 650 Kč).
Do těchto příjmů se
nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána
srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se
uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou
podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
Od
roku 2018 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu, příjmy
z nájmu a kapitálového majetku se již nezapočítávají do limitu příjmů,
který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se od
roku 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“,
tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti (§ 6
nebo § 7 ZDP).
POZOR Neplatí již
maximální částka daňového bonusu 60 300 Kč. Limit
byl zrušen od zdaňovacího období 2021 zákonem č. 609/2020 Sb., o změně
některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů
6. Přiznání k dani z příjmů
fyzických osob – příklad
6.1 Daň
z příjmů podle § 6, § 7, § 9 ZDP
Pan Masaryk jako společník
společnosti s ručením omezeným měl za zdaňovací období 2023 za činnost pro
společnost příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b)
ZDP ve výši 380 000 Kč. Nepodepsal „Prohlášení k dani“ dle
§ 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů jako zaměstnanec,
plátce daně mu v roce 2023 srazil zálohu na daň ve výši 57 000 Kč.
Příjmy vyplacené nebo obdržené do 31. ledna 2023 uvedené na ř. 2
Potvrzení („Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti
a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“) přenese na ř. 31
přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Údaj o skutečně sražených
zálohách bude přenesen z ř. 9 Potvrzení v součtu na ř. 84
přiznání.
Pan
Masaryk dále v roce 2023 provozoval samostatnou činnost v oboru
specializované stavební činnosti, kde vykazoval příjmy ve výši 2 000 000
Kč, ke kterým uplatnil výdaje ve výši 60% z příjmů, s omezením
podle § 7 odst. 7 ZDP.
Pan
Masaryk dále pronajímal nemovitost, a v roce 2023 dosáhl
z tohoto pronájmu příjmu 25 000 Kč, ke kterému uplatnil výdaje
ve výši 30% z příjmů, s omezením podle § 9 odst. 4 ZDP.
POZOR
pro zdaňovací období 2023 platí stejné výdajové paušály jako v roce 2022
pro všechny podnikatele a pronajímatele bez dalších podmínek
a omezení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit paušální výdaje
maximálně ve výši:
- 1 200 000
Kč u příjmů ze živnostenského
podnikání,
- 600 000
Kč u příjmů z nájmu.
V návaznosti na výše uvedené je třeba upozornit, že ustanovení
§ 35ca ZDP je zrušeno, pan Masaryk může uplatnit slevu na manželku
a daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Pan Masaryk uplatňuje nezdanitelné části základu daně
podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů ve formě dar
poskytnutého požárnímu sboru ve výši 10 000 Kč (ř. 46).
V rámci
daňového přiznání přikládá potvrzení příslušné pojišťovací společnosti,
u které má smlouvu o životním pojištění. Podle § 15 odst. 6
ZDP uplatňuje celkem 12 000 Kč(ř. 49). Podle
ustanovení § 15 odst. 6 ZDP lze uplatnit max. 24 000 Kč.
Pan Masaryk uplatňuje slevu na dani ve výši 30 840
Kč (ř. 64) o kterou sníží daň dle § 35ba odst. 1
písm. a) ZDP a slevu na vyživovanou manželku 24 840 Kč (ř. 65a).
V rámci společně hospodařící domácnosti pan Masaryk vyživuje po celé zdaňovací
období dvě děti.
Názory v tomto článku
prezentované nejsou oficiálními stanovisky
Generálního finančního ředitelství, ale vlastní názory autora.