Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023

Přiznání k dani z příjmů
fyzických osob

za zdaňovací období roku 2023

a paušální daň

Ing. Kateřina Illetško

1. Zásadní změny zákonů

1.1 Přehled změn týkajících se zákona o daních z příjmu

V této kapitole jsou heslovitě souhrnně uvedeny zásadní změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) týkající se zdaňování příjmů fyzických osob platné pro zdaňovací období 2023.)*

- Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, upravil pojmosloví. Novela v § 38l ZDP upravuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně následujícím způsobem:

- text „stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby“ se nahrazuje slovy „povolením podle stavebního zákona“,

- odst. 1 písm. c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního zákona,

- odst. 1 písm. d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona.

K 1. 7. 2023 měla být účinná legislativně technická změna doprovodným zákonem k novele stavebního zákona č. 284/2021 Sb. – účinnost této změny však byla odložena na 1. 1. 2024.

- Zákon č. 128/2022 Sb. o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, je účinný od 25. května 2022.

Daňoví poplatníci daně z příjmů si budou moci i v roce 2023 odečíst z daní dary, které poskytnou ve prospěch pomoci Ukrajině, a to včetně darů určených vojenské pomoci.

- Za zdaňovací období roku 2023 lze podle § 15 odst. 1 ZDP od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.

- Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2023

a) za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo

b) Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

- Výše uvedené může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15 odst. 9 ZDP.

- Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle ZDP je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2023 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

- Pokud poplatník daně z příjmů výše uvedený výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně.

- Výdaj lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen.

Daňovou úlevu lze uplatnit, pokud poplatník poskytne dary, které jsou určeny pro podporu obranného úsilí Ukrajiny, anebo přímo Ukrajině, jejím územně správním celkům, fyzickým i právnickým osobám, pokud mají své bydliště či sídlo na území Ukrajiny.

Odečíst od základu daně bude možné nejen dary poskytnuté humanitárním organizacím, ale i například přímou finanční pomoc zaslanou na bankovní účty ukrajinských státních nebo samosprávních organizací. Vloni například bylo možné posílat dary přímo na účet ukrajinského ministerstva obrany, nebo na ukrajinské velvyslanectví.

- Zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony pro období roku 2023 přináší především možnost uplatnění mimořádných odpisů i pro majetek pořízený (uvedený do užívání) v průběhu roku 2023. Další změny daní z příjmů použitelné již pro rok 2022 se týkaly odpisu nemovité kulturní památky či odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání podle § 34g ZDP.

Dále došlo k novele následujících ustanovení:

- V § 4a písm. q) ZDP se od daně osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud

1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a

2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.

- Vypuštění poslední věty v § 23 odst. 8 ZDP. Týká se úprav při přechodu z paušální daně na vedení účetnictví nebo na uplatnění výdajů % z příjmů. Podle novely bylo toto možné použít již za zdaňovací období roku 2022.

- Změna ustanovení § 30a odst. 1 a 2 ZDP. Aplikace mimořádných odpisů u hmotného majetku zařazeného v odpisových skupinách 1 a 2 se prodlužuje i na tento majetek pořízený až do 31. prosince 2023.

- Změna v § 38b ZDP daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, pokud celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 50 000 Kč se použije až pro zdaňovací období 2023.

- Změna v § 38g odst. 1 ZDP – daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč …… použije se až pro zdaňovací období 2023.

- Změna v § 38g odst. 2 ZDP – daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od……., a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč, použije se až pro zdaňovací období 2023.

POZOR částka u § 10 odst. 3 písm. a ZDP se nemění.

Další podrobné informace, související s rozsáhlými změnami týkajícími se institutu paušální daně jsou uvedeny v kapitole 1.4) Paušální daň.

- Zákon č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, upravuje § 24 odst. 2 písm. u) tak, že se slovo „držitel“ nahrazuje slovem „provozovatel“, dále se v § 24 odst. 2 písm. u) slova „technickém průkazu“ nahrazují slovy „osvědčení o registraci vozidla“.

Podle přechodných ustanovení se za provozovatele motorového vozidla zapsaného v osvědčení o registraci vozidla se pro účely § 24 odst. 2 písm. u) ZDP ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, považuje rovněž držitel motorového vozidla zapsaný v osvědčení o technickém průkazu a provozovatel motorového vozidla zapsaný v technickém průkazu.

- Zákon č. 458/2022 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2023 ruší povinnost evidovat tržby. S dalším provozováním systému EET se na straně Finanční správy nepočítá, a to ani pro dobrovolně evidující podnikatele. Systém EET není od 1. ledna 2023 funkční. Pokud by i po tomto datu byly zaslány údaje o tržbě z pokladního zařízení, nebudou tyto údaje zaevidovány a pokladní zařízení neobdrží od správce daně fiskální identifikační kód (FIK).

Tato právní úprava neruší jen evidenční povinnost samotnou, tj. povinnost zasílat údaje o tržbách správci daně a vystavovat účtenky ve smyslu zákona o evidenci tržeb, ale všechny povinnosti vyplývající ze zákona o evidenci tržeb, tedy i povinnosti umístit informační oznámení, ochrany autentizačních údajů, certifikátu a bloků účtenek (pokud je poplatníci již obdrželi za účelem plnění povinností ve zvláštním režimu). Vypouští se speciální daňový režim cen z tzv. účtenkové loterie, tyto ceny byly až do 1 milionu Kč osvobozeny od daně z příjmů.

- S účinností od 1. 7. 2023 dochází zákonem č. 75/2023 Sb., ke změně zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících zákonů, mimo jiné také v souvislosti s poskytováním příspěvku pro solidární domácnost. O příspěvek může požádat fyzická osoba, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, krajskou pobočku Úřadu práce.

Příspěvek pro solidární domácnost bude krajská pobočka Úřadu práce nově poskytovat pouze v případě, že fyzická osoba, která o příspěvek žádá, sdílí s ubytovanou osobou společné ubytování. Za těchto podmínek se z pohledu zákona o daních z příjmů na zavedené praxi nic nemění a příspěvek na solidární domácnost je příjmem od daně osvobozeným.

POZOR – Nová situace nastává v případě, kdy fyzická osoba poskytne cizinci s dočasnou ochranou byt k samostatnému bydlení. Za této situace dochází k uzavření nájemní smlouvy s cizincem s dočasnou ochranou, který za splnění zákonných podmínek může požádat krajskou pobočku Úřadu práce o humanitární dávku, kterou mimo jiné použije na úhradu nájemného. Zaplacené nájemné je však již standardním příjmem z nájmu podle zákona o daních z příjmů a poplatník jej uvádí po skončení roku do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dále je třeba upozornit na skutečnost, že nájemné za byt je započitatelným příjmem pro limit 68 000 Kč v případě uplatnění slevy na dani na druhého z manželů.

- Zákon č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v § 6 odst. 7 ZDP na konci textu písmene e) s účinností od 1. 10. 2023 doplnil slova „ je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem,“.

- Zákon č. 285/2023 Sb. kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony s účinností od 23. 9. 2023 doplnil v § 24 odst. 2 písm. y) bod 7 ZDP, který zní:

„který je v preventivní restrukturalizaci, pokud je pohledávka přímo dotčena restrukturalizačním plánem a zanikla prominutím dluhu podle účinného restrukturalizačního plánu.“.

Zmíněné ustanovení o daňové uznatelnosti jmenovité hodnoty pohledávky nebo pořizovací ceny pohledávky dopadá pouze na poplatníky, kteří vedou účetnictví, dopadá jak na poplatníky daně z příjmů fyzických osob tak i právnických osob. Obdobně dopadá toto ustanovení na poplatníky, kteří přešli z vedení daňové evidence dle § 7b ZDP na vedení účetnictví.

- Vyhláška č. 85/2023 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023 ze dne 28. března 2023.

V § 4 písm. d) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, se částka „6,00 Kč“ nahrazuje částkou „8,20 Kč“.

- Vyhláška č. 191/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023 ze dne 13. června 2023.

V § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, ve znění vyhlášky č. 85/2023 Sb., se částka „44,10 Kč“ nahrazuje částkou „34,40 Kč“.

Sazba základní náhrady za používání vozidel v roce 2023

Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí:

– u jednostopých vozidel a tříkolek – nejméně 1,40 Kč,

– u osobních silničních motorových vozidel – nejméně 5,20 Kč.

Průměrné ceny PHM pro rok 2023

Výše průměrné ceny pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce pro rok 2023 činí:

– 41,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

– 45,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

– 34,40 Kč za 1 litr motorové nafty (aktualizace od 1. 7. 2023),

– 8,20 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny (aktualizace od 1. 4. 2023).

1.2 Minimální mzda

S účinností od 1. ledna 2023 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy o 1 100 Kč za měsíc na 17 300 Kč, resp. o 7,40 Kč za hodinu na 103,80 Kč.

O tomto zvýšení rozhodla vláda ČR na svém jednání dne 21. prosince 2022 nařízením vlády č. 465/2022 Sb., (viz znění citovaného nařízení, kterým došlo ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb. („o minimální mzdě“).

Osvobozené důchody

Prvním ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP: „(1) Od daně se osvobozuje podle písm. h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů, …“.

Zákonný limit pro osvobození důchodu od daně pro r. 2023 činí 36 × 17 300 = 622 800 Kč.

Pro srovnání zákonný limit pro osvobození důchodu od daně pro rok 2022 činil 36 × 16 200 = 583 200 Kč.

Jde o jedinou podmínku pro osvobození důchodu od daně z příjmů. Počínaje rokem 2016 bylo ustanovení § 4 odst. 3 zákona (zdaňoval se příjem nad 840 000 Kč ze závislé činnosti, dílčí základ daně ze samostatné činnosti a z nájmu) nálezem Ústavního soudu č. 271/2016 Sb. zrušeno.

Zvýšení limitu pro osvobození náhrady z titulu darování a odběru krve od daně

Podle § 4 odst. 1 písm. j) ZDP je od daně osvobozen příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů.

Jde-li o darování krve, ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5% minimální mzdy. Tato částka je od daně z příjmů osvobozena.

Pro rok 2023 je od daně z příjmů osvobozena částka 0,05 × 17 300 = 865 Kč. Pro srovnání v roce 2022 byla od daně z příjmů osvobozena částka 0,05 × 16 200 = 810 Kč.

POZOR, pokud si dárce krve nechá vyplatit výše uvedenou náhradu, nemůže již uplatnit nezdanitelnou část základu daně z titulu odběru krve podle § 15 odst. 1 ZDP ve výši 3 000 Kč zajeden odběr krve.

Daňový bonus

Podle ustanovení § 35c odst. 3 ZDP je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Od zdaňovacího období 2021 daňový bonus vyplacený poplatníkovi již není omezen maximální částkou 60 300 Kč ročně. Slevu na dani zákon také nijak neomezuje. Daňový bonus však může podle § 35c odst. 4 zákona uplatnit pouze poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. pro rok 2023 alespoň do výše 6 × 17 300 = 103 800 Kč. Pro rok 2022 daňový bonus mohl uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši 6 × 16 200 = 97 200 Kč.

POZOR od roku 2018 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu, příjmy z nájmu a kapitálového majetku se již nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se od roku 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.

V tabulce je uvedeno srovnání roku 2021, 2022 a 2023

ZDP	2021	2022	2023
§ 4 odst. 1 písm. h)	547 200	583 200	622 800
§ 35ba odst. 1 písm. g)	15 200	16 200	17 300
§ 35c odst. 4	91 200	97 200	103 800

Školkovné

Dále má změna výše minimální mzdy dopad i do ustanovení § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP sleva za umístění dítěte.

(ř. 69a v základní části přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 č. 255405 MFin 5405 vzor č. 28)

Související ustanovení § 35bb ZDP stanoví, že výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP (pozor nejedná se o stravné). Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy (max. do 17 300 Kč). Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Sleva se nekrátí na měsíce lze ji uplatnit pouze za celé zdaňovací období.

Za předškolní zařízení lze pro účely ZDP, považovat jakékoliv zařízení zabývající se celodenní péčí o dítě předškolního věku. Podle § 35bb odst. 6 ZDP se pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí:

a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a

c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou

1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo

2. mateřskou školou podle školského zákona“.

Zákonné podmínky jsou splněny v například u mateřské školky (registrované podle školského zákona, a to firemní, nebo soukromé), dále jakékoliv jiného obdobného zařízení jako jsou jesle, ale výjimku tvoří zájmové kroužky (tyto mají vzdělávací charakter) nebo dětská centra v supermarketech.

V § 38g odst. 2 ZDP – daňové přiznání za zdaňovací období je s ohledem na výše uvedené povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP nerezident, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) písm. g), nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.

POZOR v případě nerezidentů je třeba pro uplatnění slevy na dani splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 2 ZDP. Zmíněné podmínky musí být splněny současně, tzn., musí se jednat o rezidenta členského státu EU nebo státu tvořící EHP a současně úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle (§ 22 ZDP) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 4a, § 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Obdobně platí také i pro § 15 ZDP nebo slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a písm. g) ZDP nebo daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP.

1.3 Sociální pojištění v roce 2023

Podle Nařízení vlády č. 290/2022 Sb. je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 stanovena na 38 296 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,053, tzn., že pro rok 2023 činí průměrná měsíční mzda 40 324 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy, současně se jedná o limit pro solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP tj. 1 935 552 Kč.

1.4 Paušální daň

Nejzásadnější změnou platnou ve vztahu ke způsobu stanovení daně je od zdaňovacího období 2021 zavedení nového institutu paušální daně při vypuštění institutu stanovení daně paušální částkou, který je v současné podobě zákona o daních z příjmů uveden v ustanovení § 7a ZDP.

Zákonem č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů)“, a některé další zákony dochází s účinností od 1. ledna 2023 k některým zásadním změnám v institutu paušální daně.

Cílem novelizované úpravy paušální daně je v návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč, rovněž zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti pro možnost vstupu do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč, s tím, že jednou z podmínek pro vstup do paušálního režimu je skutečnost, že poplatník není plátcem daně z přidané hodnoty. Proto byl také původní limit příjmů pro vstup do paušálního režimu stanoven na 1 mil. Kč.

Cílem navržené úpravy rovněž je:

- snížení administrativní zátěže u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti (podle § 7 ZDP) a umožnění na dobrovolné bázi využít paušalizaci daně z příjmů fyzických osob a veřejných pojistných,

- zajistit plnění povinností k dani z příjmů fyzických osob a pojistných jednou platbou vůči správci daně (finančnímu úřadu),

- bez nutnosti podávat daňové přiznání a přehledy k veřejným pojistným.

Tento nový režim správy daně z příjmů fyzických osob si vyžádal úpravu nejen ZDP, ale i souvisejících předpisů nejen v oblasti pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ale i s ohledem na registraci ke zmíněným veřejným pojistným úpravu rovněž ve vazbě na živnostenský zákon.

Vzhledem k tomu, že zvýšením limitu příjmů pro možnost vstupu do paušálního režimu může být paušální daň stanovena poplatníkům daně z příjmů fyzických osob s velmi širokým rozpětím příjmů, není již všem stanovena paušální daň a veřejná pojistná ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou rozdílně vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.

Ustanovení § 2a odst. 1 písm. b) ZDP bylo v návaznosti na zavedení 3 pásem paušálního režimu upraveno tak, že poplatník v předcházejícím zdaňovacím období nesměl přesáhnout rozhodné příjmy pro zvolené pásmo (tj. to, do kterého vstupuje). Není tedy již stanovena jednotná výše příjmů jako podmínka pro vstup do paušálního režimu, ale řídí se podle zvoleného pásma.

Výše rozhodných příjmů pro dané pásmo záleží na tom, do jaké skupiny příjmy patří z hlediska paušálních výdajů, které by k nim mohly být uplatněny podle § 7 odst. 7 ZDP. Pro posouzení splnění podmínky rozhodných příjmů ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období však nezáleží na tom, do jaké skupiny paušálních výdajů spadaly příjmy poplatníka v předcházejícím zdaňovacím období (zda do stejné jako v rozhodném zdaňovacím období, nebo do jiné), důležité je jen to, zda poplatník splňoval uvedenou podmínku (tj. příslušnou hranici příjmů podle toho, do jakých paušálních výdajů spadaly příjmy).

Pokud např. poplatník vstupuje do prvního pásma paušálního režimu a v předcházejícím zdaňovacím období měl pouze příjmy, ke kterým se uplatňují 40% paušální výdaje, nesměly jeho příjmy za předcházející zdaňovací období překročit 1 mil. Kč [viz § 2a odst. 4 písm. a) bod 1 ZDP], protože nenaplňuje rozhodné příjmy podle § 2a odst. 4 písm. a) bodu 2 ani 3, a to bez ohledu na to, jaká bude struktura jeho příjmů v rozhodném zdaňovacím období.

Vzhledem k zavedení 3 pásem paušálního režimu musí poplatník v oznámení o vstupu do paušálního režimu uvést i to, do jakého vstupuje pásma (označováno jako „zvolené pásmo“). Poplatník vždy vstupuje do určitého pásma paušálního režimu a v něm zůstává až do doby, kdy se zvolené pásmo změní [tato změna může proběhnout jen od počátku zdaňovacího období, viz § 2a odstavec 1 písm. d) ZDP], nebo do doby, než nastanou skutečnosti, kvůli kterým přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

Rozhodné příjmy pro jednotlivá pásma jsou stanoveny tak, že v některých případech má poplatník na výběr z více pásem, protože rozhodné příjmy jsou vždy horní hranicí, kterou poplatník nesmí přesáhnout, není však dána spodní hranice příjmů – např. poplatník, který má pouze příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů, a předpokládá příjmy ve výši 0,9 mil. Kč, tak může vstoupit do prvního pásma, ale také do druhého nebo třetího pásma.

Pokud poplatník vstoupí do prvního pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že překročil rozhodné příjmy pro první pásmo, může podat oznámení o jiné výši paušální daně podle § 38ldb ZDP, ve kterém uvede jako pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně vyšší pásmo a podle něj vyčíslí svou daň a paušální veřejná pojistná a rozdíl doplatí.

Pokud poplatník vstoupí do druhého pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že nepřekročil ani rozhodné příjmy pro první pásmo, může podat oznámení o jiné výši paušální daně podle § 38ldb ZDP, ve kterém uvede toto nižší pásmo a jeho daň bude odpovídat prvnímu pásmu, avšak paušální pojistná zůstanou na úrovni druhého pásma, protože jejich výši nelze zpětně snižovat, viz příslušné zákony upravující veřejná pojistná.

1. pásmo – Příjmy do 1 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2023 činí 7 498 Kč

Do 1. pásma spadají OSVČ s příjmem do 1 milionu Kč (včetně OSVČ uplatňujících výdajový paušál 40 %).

Do 1. pásma mohou vstoupit ty OSVČ s příjmy do 1,5 mil. Kč, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál.

Do 1. pásma mohou vstoupit ty OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které mají alespoň 75 % z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80% výdajový paušál.

2. pásmo – Příjmy od 1 mil. Kč do 1,5 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2023 činí 16 745 Kč

Do 2. pásma spadají OSVČ s příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál 40 %).

Do 2. pásma mohou vstoupit OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál.

3. pásmo – Příjmy od 1,5 mil. Kč do 2 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2023 činí 27 139 Kč

Do 3. pásma spadají OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů Kč bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál 40 %).

Příklady přechodu mezi jednotlivými pásmy

? Příklad 1

V roce 2023 má poplatník příjmy pro třetí pásmo. V roce 2024 očekává nižší příjmy.

Přejít však prozatím nemůže, protože to zákon neumožní (k prvnímu dni roku 2024 nesplní zákonné podmínky, protože v předcházejícím roce 2023 měl vysoké příjmy, tj. nad rozhodné příjmy pro první pásmo). Po celý rok 2024 tak bude stále ve třetím pásmu a bude platit paušální zálohu pro třetí pásmo. Pokud v roce 2024 skutečně dosáhne očekáváné nižší příjmy, od roku 2025 může přejít do prvního pásma.

? Příklad 2

Poplatník je přihlášen v roce 2024 do třetího pásma záměrně i přesto, že by podle výše příjmů plnil podmínky i pro první pásmo.

Takový poplatník může už od roku 2025 přejít ze třetího do prvního pásma, neboť splní podmínky k počátku roku 2024.

Ustanovení v § 7a ZDP definuje novou kategorii poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to poplatníka v paušálním režimu. Poplatník se jím stává ze zákona při splnění stanovených podmínek. Podmínky se vztahují buď ke zdaňovacímu období, od kterého poplatník vstupuje do paušálního režimu (jedná se o tzv. rozhodné období), nebo k období tomuto období bezprostředně předcházejícímu.

Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období má:

a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu

1. nepřesáhl, nebo

2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,

b) vedle rozhodných příjmů má pouze

1. příjmy od daně osvobozené,

2. příjmy, které nejsou předmětem daně,

3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,

c) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a

d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník

a) splňuje výše uvedené podmínky,

b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a

c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období

1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo

2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu.

Shrnutí pásem a výše paušální daně v roce 2024

Roční výše paušální daně v roce 2024 (pokud poplatník nezvolí vyšší pásmo paušálního režimu)
Roční příjem poplatníka	?; 1 mil. Kč	?; 1,5 mil. Kč	?; 2 mil. Kč
Poplatníci s výdajovým paušálem 80 %	89 976 Kč	89 976 Kč	89 976 Kč
Poplatníci s výdajovým paušálem 60 %	89 976 Kč	200 940 Kč	200 940 Kč
Poplatníci s výdajovým paušálem 40 %	89 976 Kč	200 940 Kč	325 668 Kč

Pro účely zákona se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.

POZOR oznámení o vstupu do paušálního režimu a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti (na finančním úřadě) je třeba učinit současně. Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané u nově začínajících podnikatelů po dni zahájení činnosti, je neúčinné! Uvedenou lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Vstoupit do paušálního režimu nelze v případě, kdy poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje činnost v jiném oboru, např. do této chvíle provozoval zemědělskou činnost a nyní k ní přidává pohostinství; v takovém případě totiž poplatníkovi již plynou příjmy ze samostatné činnosti a nebylo by možno stanovit daň v paušální výši. Zahájení činnosti se navíc posuzuje celosvětově, nikoli pouze v rámci České republiky; pokud tedy poplatník již vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v zahraničí a nově ji začíná vykonávat v České republice, nelze zmíněné ustanovení § 7a ZDP rovněž použít. V takových případech poplatník může vstoupit do paušálního režimu od dalšího zdaňovacího období.

POZOR nově poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu § 7a odst. 8 ZDP.

V návaznosti na zavedení tří pásem paušálního režimu možnost poplatníka v paušálním režimu se nově zavádí institut oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu (§ 38lda ZDP). Toto oznámení může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu. V oznámení je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést:

a) zdaňovací období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a

Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Obdobné podmínky platí pro oznámení o jiné výši paušální daně (§ 38ldb ZDP). Rovněž toto oznámení může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmy pro jiné než zvolené pásmo paušálního režimu. V oznámení o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést:

c) skutečnost, zda překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu.

Oznámení o jiné výši paušální daně podané po lhůtě je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Nově se dále upravuje oznámení o nesplnění podmínek v paušálním režimu. Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro

Nesplnění podmínek oznámí poplatník včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil.

Pásmo	Paušální záloha	Daň z příjmu	Důchodové pojištění	Zdravotní pojištění
I. pásmo	7 498 Kč	100 Kč	4 430 Kč	2 968 Kč
II. pásmo	16 745 Kč	4 963 Kč	8 191 Kč	3 591 Kč
III. pásmo	27 139 Kč	9 320 Kč	12 527 Kč	5 292 Kč

Pásmo

Paušální záloha

Daň z příjmu

Důchodové pojištění

Zdravotní pojištění

I. pásmo

7 498 Kč

100 Kč

4 430 Kč

2 968 Kč

II. pásmo

16 745 Kč

4 963 Kč

8 191 Kč

3 591 Kč

III. pásmo

27 139 Kč

9 320 Kč

12 527 Kč

5 292 Kč

Slevy na dani podle § 35ba ZDP	rok 2020	rok 2021	rok 2022 / 2023
– na poplatníka – starobní důchodce	24 840 Kč 24 840 Kč	27 840 Kč 27 840 Kč	30 840 Kč 30 840 Kč
– na druhého z manželů – na držitele průkazu ZTP/P	24 840 Kč 49 680 Kč	24 840 Kč 49 680 Kč	24 840 Kč 49 680 Kč
– základní sleva na invaliditu	2 520 Kč	2 520 Kč	2 520 Kč
– rozšířená sleva na invaliditu	5 040 Kč	5 040 Kč	5 040 Kč
– na průkaz ZTP/P	16 140 Kč	16 140 Kč	16 140 Kč
– na studenta	4 020 Kč	4 020 Kč	4 020 Kč
– za umístění dítěte	14 600 Kč	15 200 Kč	16 200/17 300 Kč
– na evidenci tržeb	min 5 000 Kč	–	–
Daňové zvýhodnění § 35c ZDP Max. limit pro daňový bonus	15 204, 19 404, 24 204 Kč 60 300 Kč	15 204, 22 320, 27 840 Kč Max. limit zrušen	15 204, 22 320, 27 840 Kč Max. limit zrušen

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Vyprodáno

264,00 Kč

Dostupné vydání

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory