Zákonem č. 360/­2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, budou od 1. 1. 2026 příjmy z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích opět osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za standardních podmínek, a to nezávisle na limitu 40 000 000 Kč, přičemž tento limit zůstává zachován pouze pro příjmy z prodeje kryptoaktiv (blíže viz k zákonu č. 32/­2025 Sb.).

- Zákon č. 470/­2024 Sb., kterým se mění zákon č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, upravuje limity pro nepeněžní benefity poskytované zaměstnancům s účinností od 1. 1. 2025 následujícím způsobem:

- 100 % průměrné mzdy (v roce 2025 tedy limit 46 557 Kč) pro pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis,

- 50 % průměrné mzdy (v roce 2025 tedy limit 23 278,50 Kč) pro zbývající benefity, tedy v úhrnu pro použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo pro poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce či pro příspěvek na tištěné knihy.

Od ledna 2025 je také upraveno zdanění podlimitních příjmů zaměstnanců tzv. srážkovou daní (tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) podle § 6 odst. 4 ZDP následujícím způsobem.

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy:

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, (pro rok 2025 se jedná o částku 11 500 Kč) nebo

b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (pro rok 2025 se jedná o částku 4 500 Kč).

Stále platí, že poplatník musí do daňového přiznání zahrnout veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, aby se započetla daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

- Zákon č. 24/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/­2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinnost od 11. 2. 2025, v části osmé, čl. X změnil Zákon č. 128/­2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Daňoví poplatníci daně z příjmů si budou moci i v roce 2025 odečíst z daní dary, které poskytnou ve prospěch pomoci Ukrajině, a to včetně darů určených vojenské pomoci (uvedený zákon prodloužil tuto možnost až do roku 2026).

- Za zdaňovací období roku 2025 lze podle § 15 odst. 1 ZDP od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.

- Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2025:

a) za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo

b) Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

- Výše uvedené může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15 odst. 9 ZDP.

- Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle ZDP je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2025 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

- Pokud poplatník daně z příjmů výše uvedený výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně.

- Výdaj lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen.

Daňovou úlevu lze uplatnit, pokud poplatník poskytne dary, které jsou určeny pro podporu obranného úsilí Ukrajiny, anebo přímo Ukrajině, jejím územně správním celkům, fyzickým i právnickým osobám, pokud mají své bydliště či sídlo na území Ukrajiny. Odečíst od základu daně je možné nejen dary poskytnuté humanitárním organizacím, ale i například přímou finanční pomoc zaslanou na bankovní účty ukrajinských státních nebo samosprávních organizací.

- Zákon č. 32/­2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti, nabyl účinnosti 15. 2. 2025.

V § 4 se na konci odst. 1 byla doplněna nová písmena zj) a zk) ZDP, která znějí:

„zj) příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva s výjimkou elektronického peněžního tokenu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

zk) příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto kryptoaktiva při jeho úplatném převodu dobu 3 let;

- doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou bylo toto kryptoaktivum ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod kryptoaktiva nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem;

- doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí kryptoaktiv;

- osvobození se nevztahuje na příjem z úplat­ného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti;

- při výměně kryptoaktiva jeho vydavatelem za jiné kryptoaktivum se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka nepřerušuje;

- osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.“.

Ustanovení § 4 odst. 3 ZDP po novele zní:

„(3) Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q), příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) a příjmů z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozených podle odstavce 1 písm. zk) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q), příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) nebo příjem z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozený podle odstavce 1 písm. zk) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.“.

   POZOR

Zákonem č. 360/­2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, od 1. 1. 2026 budou příjmy z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích opět osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za standardních podmínek, a to nezávisle na limitu 40 000 000 Kč, přičemž tento limit zůstává zachován pouze pro příjmy z prodeje krypto­aktiv.

Podmínky osvobození kryptoaktiv od 15. 2. 2025 u fyzických osob – nepodnikatelů		Osvobození
I. podmínka (hodnotový test)	Hrubý příjem za rok je do 100 000 Kč (nejedná se o zisk, ale o hrubý příjem bez odečtení poplatků). Nelze aplikovat u elektronických peněžních tokenů.	§ 4 odst. 1 písm. zj) ZDP
Nesplním-li I. podmínku, jdu na II. podmínku (časový test)	Doba držby kryptoaktiv je nad 3 roky (doba držby může začít i před 15. 2. 2025). Dále je třeba zkoumat s II. podmínkou i III. podmínku.	§ 4 odst. 1 písm. zk) ZDP
III. podmínka – limit 40 000 000 Kč	Do limitu 40 000 000 Kč sečteme osvobozené cenné papíry dle doby držby nad 3 roky (§ 4 odst. 1 písm. u) ZDP), osvobozené podíly na obchodních korporacích dle doby držby nad 5 let (§ 4 odst. 1 písm. q) ZDP) a osvobozená kryptoaktiva dle doby držby nad 3 roky (§ 4 odst. 1 písm. zk) ZDP). Pokud je celková částka do 40 000 000 Kč = osvobozeno. Částka přesahující 40 000 000 Kč podléhá zdanění v § 10 ZDP.	§ 4 odst. 3 ZDP

 

   POZOR

Prodej kryptoaktiv do 14. 2. 2025 včetně – Výše uvedené podmínky se na příjem z prodeje kryptoaktiv nevztahují, příjem není osvobozen a je nutno ho zdanit v rámci § 10 ZDP. Platí, že má-li poplatník kryptoaktiva zahrnuta v obchodním majetku, bude příjem z jejich prodeje zdaněn v § 7 ZDP.

Prodej kryptoaktiv od 15. 2. 2025 – Pro osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv je testováno splnění výše uvedených zákonných podmínek. Nejsou-li splněny, příjem z prodeje kryptoaktiv není osvobozen a je nutno jej zdanit v rámci § 10 ZDP jako ostatní příjem. Platí, že má-li poplatník kryptoaktiva zahrnuta v obchodním majetku, bude příjem z jejich prodeje zdaněn v § 7 ZDP.

- Zákon č. 52/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/­1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nově upravil způsob prokazování nároku na odečet daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně s účinností od 1. 3. 2025.

Podle § 38l odst. 4 ZDP platí, že studuje-li zletilé dítě, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění, na střední nebo vysoké škole v zahraničí, na zahraniční vysoké škole v České republice nebo ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy uskutečňovaném na území České republiky českou právnickou osobou, nárok na daňové zvýhodnění se plátci daně prokazuje:

- potvrzením o studiu vydaným zahraniční školou nebo českou právnickou osobou na určité období a

- rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, podle kterého je toto studium pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na středních školách nebo vysokých školách v České republice.

   POZOR

Informace o zahraničních VŠ působících v ČR, včetně přehledu studijních programů, pro které zahraniční VŠ splnila informační povinnost/bylo jí uděleno tuzemské oprávnění lze nalézt v Registru VŠ na webových stránkách MŠMT.

- Zákon č. 84/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 247/­2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti 1. 4. 2025.

Tento zákon zavádí nový typ služby péče o děti v malém kolektivu dětí, tzv. sousedskou dětskou skupinu, za účelem zajištění péče o děti v případě, kdy rodič hodlá sladit svůj pracovní a rodinný život. Jedná se o službu, která současně v rámci malého kolektivu a v méně formálním prostředí bude zajišťovat potřeby dítěte a jeho rozvoj. Kromě této změny také upravuje následující ustanovení ZDP:

V § 6 odst. 3 písm. c) ZDP se číslo „17“ nahrazuje číslem „18“.

V § 6 se za odstavec 16 ZDP vkládá nový odst. 17, který zní:

„(17) Postup podle odstavců 14 až 16 a § 38j odst. 2 písm. f) bodu 8 se použije, pouze pokud zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci podle odstavce 14.“.

V § 15b se doplňuje nový odst. 7, ZDP který zní:

„(7) Do doby trvání daňově podporovaného produktu spoření na stáří se pro účely odstavce 4 započítává také doba trvání poplatníkova zaniklého daňově podporovaného produktu spoření na stáří stejného druhu a v případě doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření i doba trvání poplatníkova zaniklého daňově podporovaného penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, jestliže:

a) produkt spoření na stáří zanikl z důvodu zániku jeho poskytovatele nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli a naspořené peněžní prostředky a majetek ze zaniklého produktu spoření na stáří poplatník vložil do 1 měsíce od jejich přijetí na svůj daňově podporovaný produkt spoření na stáří, nebo

b) se odepíší veškeré naspořené peněžní prostředky a majetek na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří.“.

Podle přechodných ustanovení bylo stanoveno, že za zaniklé produkty jsou považovány i „staré“ smlouvy o penzijním připojištění, doplňkovém penzijním spoření, penzijním pojištění a životním pojištění vzniklé ještě před 1. 1. 2024.

Podle § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP jsou nově za daňově uznatelné považovány výdaje v podobě:

- příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti, „které jsou rodinnými příslušníky“ vlastních zaměstnanců.

Doposud byla daňová uznatelnost podmíněna tím, že „jde o děti vlastních zaměstnanců“. Po novele se jedná o děti, které jsou rodinnými příslušníky vlastních zaměstnanců. Došlo tedy ke sjednocení formulace jako je tomu u zaměstnaneckých benefitů v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Jinými slovy, zaměstnavatel může pečovat též o vnoučata svých zaměstnanců a může za ně hradit školkovné za zvýhodněných podmínek (např. pokud rodič dítěte není zaměstnán apod.)

Žádosti plátce daně podle § 35d odst. 5 a odst. 9 ZDP o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daň. bonusech a o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, představují podání, která do nabytí účinnosti zák. č. 84/­2025 Sb. neměla charakter tzv. formulářových podání podle § 72 daňového řádu. Za účelem vyhovění judikatuře Ústavního soudu bylo v § 35d doplněno, že obě tyto žádosti jsou formulářové podání ve smyslu § 72 daňového řádu, a obě tyto žádosti byly publikovány ve vyhlášce č. 76/­2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 525/­2020 Sb. o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

- Zákon č. 87/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/­2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), nabyl účinnosti 1. 4. 2025.

Zmíněným zákonem bylo zrušeno ustanovení § 30b ZDP. Zrušením § 30b ZDP zaniká povinnost jednotného 20letého odpisování FVE bez ohledu na jejich skutečné složení. Nový režim umožní rozdělit elektrárnu na jednotlivé komponenty a každou z nich samostatně zařadit do příslušné odpisové skupiny dle Klasifikace CZ-CPA a CZ-CC.

Stavební prvky FVE (např. nosné konstrukce, základy, oplocení, přípojky pevně spojené se zemí) budou nově klasifikovány dle klasifikace CZ-CC (Klasifikace stavebních děl). Tyto prvky budou odpisovány jako samostatné stavby v rámci 4. až 6. odpisové skupiny, podle konkrétního charakteru a využití stavby. Důležitá bude správná identifikace, zda jde o samostatnou stavbu, či pouze o stavební úpravy jiné budovy.

Technologická část FVE zahrnuje fotovoltaické panely, střídače, měniče, kabeláže, elektroměry, rozvaděče, a další zařízení přímo související s výrobou a distribucí elektrické energie. Tyto komponenty se zařazují dle klasifikace CZ-CPA (Klasifikace produkce) a odpisují se jako samostatný movitý majetek – typicky ve 2. nebo 3. odpisové skupině, což umožní výrazně rychlejší daňové odpisy oproti původnímu 20letému režimu.

Bateriové systémy, které slouží k akumulaci energie, budou samostatně klasifikovány (např. kód 27.20 dle CZ-CPA). Obvykle se zařazují do 2. odpisové skupiny.

V případě, že je fotovoltaická elektrárna neoddělitelnou součástí jiné stavby a slouží výhradně jejímu provozu (např. FVE instalovaná na střeše kancelářské budovy pro vlastní spotřebu), bude se tato technologie odpisovat jako součást dané stavby – tedy podle její odpisové skupiny. To může vést k významnému zpomalení daňových odpisů.

FVE realizované jako dočasné stavby (např. mobilní FVE systémy, provizorní řešení pro dočasné energetické zdroje) budou odpisovány dle doby životnosti stanovené stavebním úřadem. Technologie bude i zde klasifikována odděleně a odpisována jako movitý majetek.

   POZOR

Poplatníci, kteří zařadili majetek do užívání před 1. 8. 2025 a uplatňovali ustanovení § 30b ZDP, mohou pokračovat v odpisování podle tohoto režimu i nadále. Pro majetek pořízený v období od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2025 umožňuje novela volbu režimu: buď využití dosavadního § 30b, nebo přechod na obecný režim dle běžných odpisových skupin. Tato možnost volby bude klíčová pro daňovou strategii – v mnoha případech bude výhodnější zvolit nový režim kvůli kratší době odpisování technologické části.

- Zákon č. 120/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

V § 4 odst. 1 písm. d) se doplňuje bod 6, který zní:

„6. jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru poskytnutou zaměstnanci v důsledku rozvázání pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí způsobilosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,“.

Jednorázová náhrada podle § 271ca zákoníku práce není od daně osvobozená, zdaňuje se obdobně, jako např. náhrada za ztrátu na výdělku nebo jako odstupné. Náhradu zdaní plátce příjmu podle toho, zda má či nemá zaměstnanec u něj učiněné prohlášení (tj. pojišťovna nebo zaměstnavatel v případě že pojišťovna náhradu jen bude refundovat).

V § 15b odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova:

„ doba 120 kalendářních měsíců se nepoužije v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok před uplynutím spořící doby v délce 120 kalendářních měsíců“.

Podle Čl. IV přechodných ustanovení se ustanovení § 15b odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již od zdaňovacího období roku 2025.

Zákon č. 152/­2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, dochází k reformě sociálních podpor. Čtyři stávající dávky, tj. příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a dětské přídavky nahradí jedna nová dávka státní sociální pomoci (tzv. „super dávka“). Nová dávka státní sociální pomoci zahrnuje 4 složky: bonus na dítě, bydlení, živobytí a pracovní bonus. Tento zákon účinný od 28. 5. 2025 upravuje ZDP následujícím způsobem:

–  v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se doplňuje, že od DPFO je osvobozená též nová dávka státní sociální pomoci. Přiřazuje se tak k ostatním vyjmenovaným sociálním dávkám vypláceným státem, jako jsou např. mimořádná okamžitá pomoc nebo náhradní výživné a další.

–  v § 35bb odst. 4 písm. a) ZDP (sleva na manžela) se doplňuje, že za příjem manžela pro účely daňové slevy nepovažuje „ani dávka státní sociální pomoci“ a dále „mimořádná okamžitá pomoc“ (zároveň se slova „pomoci v hmotné nouzi“ zrušila).

- Zákon č. 275/­2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednorázovém odškodnění osob nucených Státní bezpečností k vystěhování z Československé socialistické republiky a zákona o jednorázovém odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů, nabyl účinnosti 1. 9. 2025.

V § 4 odst. 1 písm. f) nové body 7 a 8 ZDP, doplnily osvobození od daně přijaté příjmy v podobě

„7. jednorázového odškodnění vyplaceného státem podle zákona upravujícího jednorázové odškodnění osob nucených Státní bezpečností k vystěhování z Československé socialis­tické republiky,

8. jednorázového odškodnění vyplaceného státem podle zákona upravujícího odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů,“.

- Vyhláška č. 474/­2024 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, a stanovuje paušální částku náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) zákoníku práce ve výši 4,80 Kč.

- Vyhláška č. 475/­2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025.

    Sazba základní náhrady za používání vozidel v roce 2025

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u

- jednostopých vozidel a tříkolek 1,60 Kč,

- osobních silničních motorových vozidel 5,80 Kč.

    Stravné 2025

Výše stravného podle § 163 odst. 1 zákoníku práce za každý kalendářní den pracovní cesty činí nejméně (vztahuje jen na zaměstnance ve mzdové sféře).

- 148 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

- 225 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

- 353 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Výše stravného podle § 176 odst. 1 zákoníku práce za každý kalendářní den pracovní cesty činí (vztahuje jen na zaměstnance v platové sféře).

- 148 Kč až 177 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

- 225 Kč až 271 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

- 353 Kč až 422 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

    Průměrné ceny PHM pro rok 2025

Výše průměrné ceny pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce pro rok 2025 činí

- 35,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

- 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

- 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty,

- 7,70 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

- Vyhláška č. 391/­2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 525/­2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů v části čtvrté Čl. VII upravuje tiskopisy PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky) podle zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) (MFin 25 5405/D) a PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) za zdaňovací období (kalendářní rok) (MFin 25 5405) včetně pokynů k vyplnění a souvisejících příloh. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2025.

- Vyhláška č. 76/­2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 525/­2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů upravuje v souladu se zákonem č. 84/­2025 Sb., předepsaný tvar Žádostí podle zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech a Žádostí podle zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 5. 2025.

1.2 Minimální mzda

V nařízení vlády č. 285/­2024 Sb., o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 ze dne 18. září 2024, vláda nařizuje podle § 111 odst. 9 zákona č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 230/­2024 Sb. koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2025 a 2026. S účinností od 1. 10. 2024 byly stanoveny:

- Koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2025 činí 0,422.

- Koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2026 činí 0,434.

Podle Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/­2024 Sb., o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro rok 2025 byla s účinností od 1. 1. 2025 zvýšena minimální mzda z částky 18 900 Kč na 20 800 Kč za měsíc. Pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí měsíční minimální mzda 20 800 Kč a hodinová minimální mzda činí 124,40 Kč

    Osvobozené důchody

Prvním ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) ZDP: „(1) Od daně se osvobozuje podle písm. h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů, …“.

Zákonný limit pro osvobození důchodu od daně pro r. 2025 činí 36 × 20 800 = 748 800 Kč.

Pro srovnání zákonný limit pro osvobození důchodu od daně pro rok 2024 činil 36 × 18 900 = 680 400 Kč.

Jde o jedinou podmínku pro osvobození důchodu od daně z příjmů. Počínaje rokem 2016 bylo ustanovení § 4 odst. 3 zákona (příjem nad 840 000 Kč ze závislé činnosti, dílčí základ daně ze samostatné činnosti a z nájmu) nálezem Ústavního soudu č. 271/­2016 Sb. zrušeno.

    Zvýšení limitu pro osvobození náhrady z titulu darování a odběru krve od daně

Podle § 4 odst. 1 písm. i) ZDP je od daně osvobozen příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů.

Jde-li o darování krve, ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 373/­2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy. Tato částka je od daně z příjmů osvobozena.

Pro rok 2025 je od daně z příjmů osvobozena částka 0,05 × 20 800 = 1 040 Kč. Pro srovnání v roce 2024 byla od daně z příjmů osvobozena částka 0,05 × 18 900 = 945 Kč.

   POZOR

Pokud si dárce krve nechá vyplatit výše uvedenou náhradu, nemůže již uplatnit nezdanitelnou část základu daně z titulu odběru krve podle § 15 odst. 1 ZDP ve výši 3 000 Kč za jeden odběr krve.

    Daňový bonus

Podle ustanovení § 35c odst. 3 ZDP je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Od zdaňovacího období 2021 daňový bonus vyplacený poplatníkovi již není omezen maximální částkou 60 300 Kč ročně. Slevu na dani zákon také nijak neomezuje. Daňový bonus však může podle § 35c odst. 4 zákona uplatnit pouze poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. pro rok 2025 alespoň do výše 6 × 20 800 = 124 800. Pro rok 2024 daňový bonus mohl uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši 6 × 18 900 = 113 400 Kč.

   POZOR

Od roku 2018 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu, příjmy z nájmu a kapitálového majetku se již nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se od roku 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.

V § 38g odst. 2 ZDP – daňové přiznání za zdaňovací období je s ohledem na výše uvedené povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP nerezident, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.

   POZOR

V případě nerezidentů je třeba pro uplatnění slevy na dani splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 2 ZDP. Zmíněné podmínky musí být splněny současně, tzn., musí se jednat o rezidenta členského státu EU nebo státu tvořící EHP a současně úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle (§ 22 ZDP) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 4a, § 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Obdobně platí také i pro § 15 ZDP nebo slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP nebo daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP.

1.3 Sociální pojištění v roce 2025

Podle nařízení vlády č. 282/­2024 Sb. je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 stanovena na 43 682 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0658, tzn., že pro rok 2025 činí průměrná měsíční mzda 46 557 Kč.

1.4 Paušální daň

Nejzásadnější změnou platnou ve vztahu ke způsobu stanovení daně je od zdaňovacího období 2021 zavedení nového institutu paušální daně (při vypuštění institutu stanovení daně paušální částkou), který je v současné podobě zákona o daních z příjmů uveden v ustanovení § 7a ZDP.

Zákonem č. 366/­2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/­2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů)“, a některé další zákony dochází s účinností od 1. ledna 2023 k některým zásadním změnám v institutu paušální daně.

Cílem novelizované úpravy paušální daně je v návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč, rovněž zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti pro možnost vstupu do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč, s tím, že jednou z podmínek pro vstup do paušálního režimu je skutečnost, že poplatník není plátcem daně z přidané hodnoty. Proto byl také původní limit příjmů pro vstup do paušálního režimu stanoven na 1 mil. Kč.

Cílem navržené úpravy rovněž je:

- snížení administrativní zátěže u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti (podle § 7 ZDP) a umožnění na dobrovolné bázi využít paušalizaci daně z příjmů fyzických osob a veřejných pojistných,

- zajistit plnění povinností k dani z příjmů fyzických osob a pojistných jednou platbou vůči správci daně (finančnímu úřadu),

- bez nutnosti podávat daňové přiznání a přehledy k veřejným pojistným.

Tento režim správy daně z příjmů fyzických osob si vyžádal úpravu nejen ZDP, ale i souvisejících předpisů nejen v oblasti pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ale i s ohledem na registraci ke zmíněným veřejným pojistným úpravu rovněž ve vazbě na živnostenský zákon.

Vzhledem k tomu, že zvýšením limitu příjmů pro možnost vstupu do paušálního režimu může být paušální daň stanovena poplatníkům daně z příjmů fyzických osob s velmi širokým rozpětím příjmů, není již všem stanovena paušální daň a veřejná pojistná ve stejné výši, ale byla zavedena 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu poplatníci platí jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to jsou tedy rozdílně vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.

Ustanovení § 2a odst. 1 písm. b) ZDP je v návaznosti na zavedení 3 pásem paušálního režimu upraveno tak, že poplatník v předcházejícím zdaňovacím období nesmí přesáhnout rozhodné příjmy pro zvolené pásmo (tj. to, do kterého vstupuje).

Výše rozhodných příjmů pro dané pásmo záleží na tom, do jaké skupiny příjmy patří z hlediska paušálních výdajů, které by k nim mohly být uplatněny podle § 7 odst. 7 ZDP. Pro posouzení splnění podmínky rozhodných příjmů ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období však nezáleží na tom, do jaké skupiny paušálních výdajů spadaly příjmy poplatníka v předcházejícím zdaňovacím období (zda do stejné jako v rozhodném zdaňovacím období, nebo do jiné), důležité je jen to, zda poplatník splňoval uvedenou podmínku (tj. příslušnou hranici příjmů podle toho, do jakých paušálních výdajů spadaly příjmy). Pro větší přehlednost lze uvést tabulku Ministerstva financí, která určuje pásma pro OSVČ.

Pokud např. poplatník vstupuje do prvního pásma paušálního režimu a v předcházejícím zdaňovacím období měl pouze příjmy, ke kterým se uplatňují 40 % paušální výdaje, nesměly jeho příjmy za předcházející zdaňovací období překročit 1 mil. Kč (viz § 2a odst. 4 písm. a) bod 1 ZDP), protože nenaplňuje rozhodné příjmy podle § 2a odst. 4 písm. a) bodu 2 ani 3), a to bez ohledu na to, jaká bude struktura jeho příjmů v rozhodném zdaňovacím období.

Vzhledem k zavedení 3 pásem paušálního režimu musí poplatník v oznámení o vstupu do paušálního režimu uvést i to, do jakého vstupuje pásma (označováno jako „zvolené pásmo“). Poplatník vždy vstupuje do určitého pásma paušálního režimu a v něm zůstává až do doby, kdy se zvolené pásmo změní (tato změna může proběhnout jen od počátku zdaňovacího období, viz § 2a odstavec 1 písm. d) ZDP), nebo do doby, než nastanou skutečnosti, kvůli kterým přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

Rozhodné příjmy pro jednotlivá pásma jsou stanoveny tak, že v některých případech má poplatník na výběr z více pásem, protože rozhodné příjmy jsou vždy horní hranicí, kterou poplatník nesmí přesáhnout, není však dána spodní hranice příjmů – např. poplatník, který má pouze příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů, a předpokládá příjmy ve výši 0,9 mil. Kč, tak může vstoupit do prvního pásma, ale také do druhého nebo třetího pásma.

Pokud poplatník vstoupí do prvního pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že překročil rozhodné příjmy pro první pásmo, může podat oznámení o jiné výši paušální daně podle § 38ldb ZDP, ve kterém uvede jako pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně vyšší pásmo a podle něj vyčíslí svou daň a paušální veřejná pojistná a rozdíl doplatí.

Pokud poplatník vstoupí do druhého pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že nepřekročil ani rozhodné příjmy pro první pásmo, může podat oznámení o jiné výši paušální daně podle § 38ldb ZDP, ve kterém uvede toto nižší pásmo a jeho daň bude odpovídat prvnímu pásmu, avšak paušální pojistná zůstanou na úrovni druhého pásma, protože jejich výši nelze zpětně snižovat, viz příslušné zákony upravující veřejná pojistná.

    1. pásmo – Příjmy do 1 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2026 činí 9 984 Kč (pro rok 2025 činily 8 716 Kč)

Do 1. pásma spadají OSVČ s příjmem do 1 milionu Kč (včetně OSVČ uplatňujících výdajový paušál 40 %).

Do 1. pásma mohou vstoupit ty OSVČ s příjmy do 1,5 mil. Kč, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80 % či 60 % výdajový paušál.

Do 1. pásma mohou vstoupit ty OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které mají alespoň 75 % z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80 % výdajový paušál.

   POZOR

Doporučujeme sledovat legislativní vývoj v oblasti sociálního pojištění, protože konečná podoba minimálního vyměřovacího základu pro rok 2026, která má vliv na výši paušální zálohy pro první pásmo, zatím není jistá. Výhledově by mohlo dojít ke snížení minimálního vyměřovacího základu s možnou retroaktivní platností.

    2. pásmo – Příjmy od 1 mil. Kč do 1,5 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2026 činí 16 745 Kč – stejně jako v roce 2025

Do 2. pásma spadají OSVČ s příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál 40 %).

Do 2. pásma mohou vstoupit OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80 % či 60 % výdajový paušál.

    3. pásmo – Příjmy od 1,5 mil. Kč do 2 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2026 činí 27 139 Kč – stejně jako v roce 2025

Do 3. pásma spadají OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů Kč bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál 40 %).

    Příklady přechodu mezi jednotlivými pásmy:

? Příklad 1

V roce 2025 má poplatník příjmy pro třetí pásmo. V roce 2026 očekává nižší příjmy.

Přejít však do nižšího pásma prozatím nemůže, protože to zákon neumožní (k prvnímu dni roku 2026 nesplní zákonné podmínky, protože v předcházejícím roce 2025 měl vysoké příjmy, tj. nad rozhodné příjmy pro první pásmo). Po celý rok 2026 tak bude stále ve třetím pásmu a bude platit paušální zálohu pro třetí pásmo. Pokud v roce 2026 skutečně dosáhne očekáváné nižší příjmy, od roku 2027 může přejít do prvního pásma.

? Příklad 2

Poplatník je přihlášen v roce 2025 do třetího pásma záměrně i přesto, že by podle výše příjmů plnil podmínky i pro první pásmo.

Takový poplatník může už od roku 2026 přejít ze třetího do prvního pásma, neboť splní podmínky k počátku roku 2026.

Ustanovení v § 7a ZDP definuje novou kategorii poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to poplatníka v paušálním režimu. Poplatník se jím stává ze zákona při splnění stanovených podmínek. Podmínky se vztahují buď ke zdaňovacímu období, od kterého poplatník vstupuje do paušálního režimu (jedná se o tzv. rozhodné období), nebo k období tomuto období bezprostředně předcházejícímu.

Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období má:

a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu

1. nepřesáhl, nebo

2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,

b) vedle rozhodných příjmů má pouze

1. příjmy od daně osvobozené,

2. příjmy, které nejsou předmětem daně,

3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,

c) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a

d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník:

a) splňuje výše uvedené podmínky,

b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a

c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období

1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo

2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu.

Pro účely zákona se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.

   POZOR

Oznámení o vstupu do paušálního režimu a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti (na finančním úřadě) je třeba učinit současně. Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané u nově začínajících podnikatelů po dni zahájení činnosti, je neúčinné! Uvedenou lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

   POZOR

Vstoupit do paušálního režimu nelze v případě, kdy poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje činnost v jiném oboru, např. do této chvíle provozoval zemědělskou činnost a nyní k ní přidává pohostinství; v takovém případě totiž poplatníkovi již plynou příjmy ze samostatné činnosti a nebylo by možno stanovit daň v paušální výši. Zahájení činnosti se navíc posuzuje celosvětově, nikoli pouze v rámci České republiky; pokud tedy poplatník již vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v zahraničí a nově ji začíná vykonávat v České republice, nelze zmíněné ustanovení § 7a ZDP rovněž použít. V takových případech poplatník může vstoupit do paušálního režimu od dalšího zdaňovacího období.

   POZOR

Poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu § 7a odst. 8 ZDP.

V návaznosti na zavedení tří pásem paušálního režimu možnost poplatníka v paušálním režimu je zaveden institut oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu (§ 38lda ZDP). Toto oznámení může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu. V oznámení je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést

a) zdaňovací období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a

b) nově zvolené pásmo paušálního režimu.

Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Obdobné podmínky platí pro oznámení o jiné výši paušální daně (§ 38ldb ZDP). Rovněž toto oznámení může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmy pro jiné než zvolené pásmo paušálního režimu. V oznámení o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést:

a) zdaňovací období, za které má být paušální daň v jiné výši,

b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně a

c) skutečnost, zda překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu.

Oznámení o jiné výši paušální daně podané po lhůtě je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Oznámení o nesplnění podmínek v pau­šálním režimu, poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro

a) to, aby se stal poplatníkem v paušálním režimu,

b) nově zvolené pásmo paušálního režimu,

c) jinou výši paušální daně.

Nesplnění podmínek oznámí poplatník včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil.

? Příklad 3

Poplatník v roce 2026 začal podnikat a přihlásil se do paušálního režimu v prvním pásmu. S ohledem na druh podnikání, mohl uplatnit paušální náklady ve výši 40 %, tzn. že limitem pro první pásmo byl příjem 1 000 000 Kč. Otázkou je, jak bude poplatník postupovat, pokud došlo v roce 2026 k překročení této částky.

Obecně platí, že daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani ve výši zvoleného pásma, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období nepřesáhl rozhodné příjmy.

Je-li daň poplatníka rovna paušální dani, pak tento poplatník nemá povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a ani přehledy na veřejná pojistná (tj. Přehled o příjmech a výdajích OSVČ podle § 15 zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné podle § 24 odst. 2 a 3 zák. č. 592/­1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění).

Pokud poplatník v roce 2026 přesáhl částku 1 000 000 Kč, může do 10. 1. 2027 podat oznámení o jiné výši paušální daně. Lze využít tiskopis „Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu nebo o jiné výši paušální daně“, ve kterém zvolí podle dosažených příjmů pásmo paušálního režimu a výši tohoto pásma bude odpovídat také výše paušální daně za zdaňovací období roku 2026. Zvolená výše paušální daně, resp. rozdíl mezi daní z původního prvního pásma a daní z nově zvoleného pásma na oznámení, je splatný do 1. 4. 2027, tzn. rozdíl je nutné doplatit. Pro následující zdaňovací období roku 2027 pak i nadále bude poplatníkem v paušálním režimu, a to v tom pásmu, které uvedl na oznámení a které bylo určující pro výši paušální daně za rok 2026.

V případě, že poplatník nevyužije této možnosti (tj. nepodá oznámení do 10. 1. 2027), nebo výše rozhodných příjmů překročí částku 2 000 000 Kč, pak dojde k poslednímu dni zdaňovacího období, tj. k 31. 12. 2026 k ukončení paušálního režimu. Daň za zdaňovací nebude rovna paušální dani a poplatníkovi vznikne povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daňovém přiznání vypočte daň v obecném režimu a v něm vyčíslí svou daň podle obecných pravidel běžným způsobem, jako kdyby nebyl poplatníkem v paušálním režimu (může vycházet z rozdílu mezi příjmy a výdaji, nebo z výsledku hospodaření, případně využít výdaje v paušální výši podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Rovněž může uplatnit nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění. Část paušální zálohy vztahující se k dani z příjmů zaplacené v průběhu zdaňovacího období se započte na celkovou daňovou povinnost.

? Příklad 4

Poplatník v roce 2026 začal od 1. srpna podnikat a přihlásil se k paušální dani v prvním pásmu. Otázkou je, zda jeho příjmy mohou být ve výši 1 000 000 Kč, nebo musí být jen 416 666, 67 což je poměrná část za dobu pěti měsíců, kdy podniká a je v paušálním režimu.

Příjmy za zdaňovací období roku 2026, kdy byl poplatník poplatníkem v paušálním režimu v 1. pásmu od měsíce srpna, mohou činit 1 000 000 Kč. Při splnění ostatních zákonných podmínek pak daň za zdaňovací období roku 2025 bude rovna paušální dani.

    Kde a jak oznámit vstup do paušálního režimu

V zásadě jsou možné tři způsoby, jak může poplatník zahajující činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, učinit oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to:

- Samostatně u více orgánů (tato varianta představuje administrativně největší zátěž pro poplatníka): poplatník se u správce daně registruje k dani a podá oznámení o vstupu do paušálního režimu, na živnostenském úřadě živnost nebo požádá o koncesi, samostatně vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti.

- Společným podáním u správce daně: možnost učinit více podání najednou u správce daně, poplatník podá správci daně přihlášku k registraci k dani z příjmů a oznámení o vstupu do paušálního režimu, kde vyplní části týkající se OSSZ a zdravotní pojišťovny jedná se tzv. společné oznámení, tímto oznámením poplatník společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu bude moci u správce daně oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, podání vůči živnostenskému úřadu (tj. ohlášení živnosti a žádost o koncesi) musí poplatník vždy učinit na živnostenském úřadu.

- Na živnostenském úřadě: podle stávající právní úpravy lze využít jednotného registračního formuláře, kterým lze vedle ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, poplatník se zde může registrovat k dani z příjmů a dani silniční nově zde může také podat oznámení o vstupu do paušálního režimu

   POZOR

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že povinnosti vztahující se ke zdaňovacímu období 2026 nejsou institutem paušálního režimu nijak dotčeny, tzn., že poplatník, pokud má ze zákona povinnost (§ 38g ZDP), podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy o příjmech a výdajích za rok 2025 na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu a doplatí nedoplatky na daních a veřejných pojistných.

Pokud se OSVČ rozhodne od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu, musí podat oznámení o vstupu do paušálního režimu nejpozději do pondělí 12. ledna 2026. Pro zdaňovací období 2026 je v platnosti nový tiskopis č. 25 5255 Oznámení o vstupu do paušálního režimu, vzor č. 3. Pro podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze využít formulář, která je zveřejněn na adrese: Portál MOJE daně (mfcr.cz).

   POZOR

Pokud má poplatník nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku, která byla zřízena ze zákona, má povinnost již od 1. ledna 2024 Oznámení o vstupu do paušálního režimu podat výhradně elektronicky (např. prostřednictvím datové schránky či portálu MOJE daně).

A dále nemá daňový subjekt před vstupem do paušálního režimu povinnost registrace k dani k dani z příjmů fyzických osob u správce daně, protože tato registrace byla automaticky zrušena ze zákona datem 1. 1. 2024.

    Placení paušální daně

Poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů fyzických osob placených správci daně, záloh na pojistné na důchodové pojištění placených příslušné OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištěné placených zdravotní pojišťovně platí správci daně pouze paušální zálohu. Uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši, poplatník nemusí určit, na které plnění peníze posílá. Může dokonce uhradit celou částku na zdaňovací období 2026 dopředu.

Po skončení zdaňovacího období při splnění všech zákonných podmínek již není nutné paušální daň doplácet ani nevznikají přeplatky, platí, že paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu. Výhodou je, že pokud má poplatník paušální daň, není nutno podávat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích.

    Splatnost paušální zálohy

Splatnost paušální zálohy je dvacátého dne v měsíci (na daný měsíc). Pokud poplatník již podniká např. od roku 2015, a chce od 1. 1. 2026 vstoupit do paušálního režimu je první lednová paušální záloha splatná do 20 ledna 2026. Pro úplnost lze dodat, že již v tomto případě nelze postupovat podle přechodných ustanovení zákona č. 540/­2020 Sb., kdy paušální záloha na zálohové období, které bylo prvním kalendářním měsícem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.

Výjimkou ve splatnosti paušální zálohy je záloha na měsíc, ve kterém poplatník zahajuje samostatnou činnost. Pokud zahajuje např. k 1. 1. 2026, je záloha za leden 2026 splatná do 20. února 2026. Výše paušální zálohy na dané zdaňovací období je fixní.

Paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu) s předčíslím 2866.

U platby paušální zálohy je třeba uvést, tak jako i u všech ostatních plateb finančnímu úřadu, variabilní symbol (VS). Variabilní symbol odpovídá kmenové části daňového identifikačního čísla (DIČ), která je tvořena obecným identifikátorem nebo vlastním identifikátorem správce daně. U fyzické osoby je obecným identifikátorem rodné číslo nebo vlastní číslo plátce v případě, že poplatník nemá přiděleno rodné číslo.

Paušální záloha zahrnuje:

- zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,

- zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

- zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, pro první pásmo vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %), pro druhé a třetí pásmo jsou stanoveny vyšší pevné částky, které nejsou navázány na minimální měsíční vyměřovací základ.

? Příklad 5

Jak bude postupovat OSVČ, neplátce DPH vlastní byt (nemá jej v obchodním majetku), který pronajímá a příjmy zdaňuje.

Příjmy z nájmu podle § 9 ZDP nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč (zde jsou pouze příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP), ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč. Tato podmínka byla nastavena proto, že příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy nad 50 tisíc Kč, pokud nejsou osvobozeny či ošetřeny srážkou, již vstupují do základu daně, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z nájmu nad 50 tisíc Kč za daný rok není paušální daň určena.

? Příklad 6

Jsem OSVČ (volná živnost) příjem z podnikání mezi 400-600 tisíc Kč ročně. Dále mám příjem z úroků půjčky cca 16 000 Kč ročně. A nepravidelně příjem z kapitálového majetku (akcie). Mohu využít paušální daně v roce 2026? Mohu příjmy z úroků i prodeje akcií zahrnout do příjmů z podnikání? Volná živnost mě opravňuje i k pronajímání i obchodování.

Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 v jakékoliv výši, je-li zdaňována srážkovou daní, není překážkou pro vstup do paušálního režimu, neboť nevstupuje do základu daně (neuvádí se v daňovém přiznání). Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a ostatní příjmy podle § 10, které nepodléhají výběru daně srážkou, sice nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč, ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč. Tyto příjmy totiž do základu daně vstupují, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu, z ostatních příjmů, z nichž není daň vybírána srážkou, či nejsou od daně osvobozeny a celkově přesahují částku 50 tisíc Kč za daný rok, není paušální daň určena.

? Příklad 7

Jsem OSVČ s příjmem do 1 milionu, mám i dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do 4 000 Kč, můžu si u firmy, u které mám DPČ požádat o slevu na dani na poplatníka? Musím ji někam evidovat, popř. hlásit?

Přivydělávat si na dohodu není u paušální daně problém, pokud je příjem z této činnosti zdaňován srážkovou daní, to znamená DPČ nebo dohoda o provedení práce. Pokud však dojde k učinění prohlášení u plátce daně (zaměstnavatele), z čehož vyplývá nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka, pozbýváte možnosti zapojení se do paušálního režimu. Obecně lze říci, že v paušálním režimu nároky na slevy na dani nevznikají.

? Příklad 8

Jsem důchodce a současně OSVČ. Jako OSVČ mám příjem do 1 milionu. Pochopitelně dostávám také důchod. Mohu požádat o paušální daň? Dostávám navíc nepravidelně honoráře z časopisů zhruba do 9 tisíc měsíčně, které mi vydavatel už zdanil.

Pokud vám paušální daň v podmínkách, jak je schválena v zákoně, vyhovuje, můžete do paušálního režimu vstoupit. Pobírání starobního či jiného důchodu nepředstavuje v této věci žádný problém. Stejně tak by neměly být problém srážkou zdaněné honoráře, které tak již nevstupují do základu daně a neuvádějí se v daňovém přiznání.

? Příklad 9

Platí pro starobního důchodce stejná výše platby paušální daně v avizované výši přesahující částku 5 000 Kč, pokud jsou všechny podmínky pro vstup do paušálního režimu splněny?

Pro podnikající důchodce není jiná výše zálohy na paušální daň ze zákona možná. Z uvedeného vyplývá, že ne pro všechny poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti musí být vstup do paušálního režimu, co do výše odvodů na daň z příjmů a veřejná pojistná, výhodný.

Starobní důchodci, kteří pracují, mají od ledna 2025 nárok na slevu ze sociálního pojištění. Na pojistném tak nyní ušetří 6,5 %. Sleva se týká zaměstnanců i OSVČ, kteří dosáhli důchodového věku a získali nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Nárok na slevu mají i OSVČ (starobní důchodce), které jsou poplatníky v paušálním režimu. Způsob uplatnění nároku na slevu se liší podle toho, zda je, či není daň z příjmů za daný kalendářní rok rovna paušální dani.

- Pokud NENÍ daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, uplatní OSVČ slevu na pojistném na přehledu za daný kalendářní rok stejně jako OSVČ, které nejsou poplatníky v paušálním režimu. OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmu za daný kalendářní rok nebyla rovna paušální dani, je povinna podat přehled za daný kalendářní rok, avšak ne dříve než v poslední den lhůty pro podání přehledu.

- Pokud JE daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, může OSVČ (starobní důchodce) uplatnit nárok na slevu na pojistném prostřednictvím žádosti podané příslušné správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V žádosti uvede výši slevy a další údaje potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost bude ale možné podat nejdříve od 1. května následujícího kalendářního roku, za který slevu na pojistném uplatní. Nárok na slevu zanikne, nepodá-li žádost do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu. Nárok na slevu na pojistném (na její vyplacení) vznikne pouze za předpokladu, že bude mít uhrazeno veškeré pojistné z vyměřovacího základu za tento rok (veškeré pojistné stanovené ve výši vyměřovacího základu stanoveného pro paušální pásmo, podle kterého je stanovena paušální daň). Žádost proto bude zveřejněna až v roce 2026.

? Příklad 10

Pokud vstoupím do paušálního režimu, musí se nadále platit silniční daň, pokud se bude používat automobil také k podnikání? Pokud se bude muset platit daň, tak zdali se musí podávat v lednu přiznání k dani silniční, jako to bylo doposud.

Silniční daň stojí zcela mimo paušální daň, která se týká pouze daně z příjmů a povinných pojistných. I v paušálním režimu proto nadále platí pro poplatníky, kteří mají daňovou povinnost k silniční dani podle zákona o dani silniční, povinnost podat do 31. ledna 2026 přiznání k silniční dani a tuto daň uhradit. Silniční daň budete moci příští rok vyřešit standardně u místně příslušného správce daně nebo prostřednictvím modernizovaného daňového portálu, tzv. finančního úřadu online, dostupného od ledna na stránce www.mojedane.cz. Finanční úřad online nabídne poplatníkům komunikaci se správcem daně jednoduše a online, zcela bez nutnosti fyzické interakce.

? Příklad 11

Jsem OSVČ a měl bych velký zájem o využití režimu paušální daně v příštím roce. Jsem však rovněž obecním zastupitelem (neuvolněným), kdy ze zákona pobírám odměnu za výkon této funkce. Tyto příjmy ze závislé činnosti se však zdaňují zálohovou daní.

Odměna člena zastupitelstva je vždy příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP, záleží na tom, jaká je sjednána výše odměny. Pokud poplatník podepíše prohlášení k dani, odměna podléhá zálohové dani ve výši 15 % ze základu daně.

Pokud poplatník nepodepíše prohlášení a odměna nepřesahuje částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, pro rok 2026 ve výši 4 500 Kč, podléhá tento příjem ze závislé činnosti srážkové dani. Odměna převyšující částku 4 500 Kč podléhá zálohové dani. Odpověď je tedy odvislá od toho, zda poplatník podepíše prohlášení k dani, či nikoliv a dále od výše poskytnuté odměny. Pokud se bude jednat o příjem ze závislé činnosti podléhající zálohové dani ve smyslu § 38h ZDP, pozbývá poplatník podle § 2a ZDP možnosti zapojení se do paušálního režimu.

? Příklad 12

Během roku zaměstnávám lidi na dohodu o provedení práce (nepravidelně) mohu i v tomto případě vstoupit do paušální daně?

Ano, zákon zaměstnavatele v tomto smyslu nijak neomezuje a paušální daň se Vás, při splnění zákonných podmínek, týká jako poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jen je třeba upozornit na skutečnost, že stále se na Vás vztahují povinnosti plátce daně ze závislé činnosti, tj. vedení mzdové agendy a s tím související povinnosti.

? Příklad 13

Jak se bude postupovat v případě OSVČ, kdy manželka je spolupracující osoba. OSVČ není plátce DPH a ani nemá jiný druh příjmů. Hrubý nerozdělený příjem je vyšší než 1 mil. Kč, ale po rozdělení podílu příjmů a výdajů na spolupracující osobu, ani jeden z nich nemá podíl na příjmech vyšší než 1 mil. Kč. Je možné, aby manželé, popř. některý z manželů mohli využít paušální daň? V případě, že by byl po rozdělení podíl na příjmech vyšší příjem než 1 mil. Kč, mohl by paušální daň uplatnit jen manžel?

V tomto případě ustanovení § 13 odst. 4 písm. e) ZDP stanoví se, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat na spolupracující osoby, ani na takového poplatníka nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat jiný poplatník. Důvodem je, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nevychází při určení daně z rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale jeho daň je stanovena bez ohledu na výši příjmů (při splnění limitů uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) ZDP). Pro úplnost lze doplnit, že nelze tedy postupovat tak, že by poplatník, který splňuje všechny podmínky § 7a ZDP kromě výše příjmů ze samostatné činnosti, rozdělil část svých příjmů na jiného poplatníka a poté by měl daň rovnu paušální dani. Tento postup by tedy vedl k umělému snižování celkové daňové povinnosti těchto poplatníků.

? Příklad 14

Jakým způsobem se bude posuzovat mateřská, jedná se o příjmy ze závislé činnosti, které znemožňují vstup do paušálního režimu?

U matky na mateřské dovolené příjmy ze závislé činnosti jednoznačně neplynou, byť by formálně mohla mít pořád uzavřenou pracovní smlouvu. Mateřskou ale nejde považovat za náhradu mzdy, jde o plnění poskytované ze systému sociálního zabezpečení. Naopak rozhodnou skutečností není faktický výkon činnosti k 1. lednu (tím se zohledňuje, že 1. ledna téměř nikdo nepracuje). Nebylo však možné normu legislativně naformulovat jinak než takto (také bylo třeba zohlednit, že v lednu zpravidla ještě plynou příjmy za prosinec). Proto § 2a odst. 1 písm. c) ZDP v zásadě obsahuje dvojitou podmínku, že vedle vykonávání činnosti (což se dokládá např. pracovní smlouvou) z této činnosti především reálně musí plynout příjmy ze závislé činnosti (což mateřská není).

Stejný závěr pak lze vztáhnout také na situace funkcionářů ve společnostech, kteří by nyní (pro možnost vstupu do paušálního režimu) chtěli svou činnost začít vykonávat bezplatně. Zřejmě tu do jisté míry hrozí možnost zneužívání a účelového vzdávání se odměn za tyto funkce, ale pokud zde neplynou příjmy ze závislé činnosti, pak by podmínka v § 2a odst. 1 písm. c) ZDP měla být splněna i zde.

2. Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Daňové přiznání podle § 38g ZDP je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně, od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč.

Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP, nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.

Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti, anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, anebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.

Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6 ZDP.

V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6, 7 ZDP. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d ZDP. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem, vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP.

Dále je nutno pro úplnost doplnit, že daňový nerezident může v České republice uplatnit, s výjimkou slevy na poplatníka § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, vybrané slevy na dani podle § 35ba ZDP na druhého z manželů, na částečný invalidní důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a daňové zvýhodnění na děti jen pokud pobírá nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR, pouze v přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

   POZOR

Od 1. ledna 2022 byla zrušena povinnost poplatníků s nadstandardními příjmy (nad 48násobek průměrné mzdy ročně) podávat daňové přiznání, a to v souvislosti se zrušením solidárního zvýšení daně. Tyto příjmy podléhají nově zdanění druhou sazbou daně ve výši 23 %. Pokud mají tito poplatníci příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele (či více zaměstnavatelů postupně) a učinili u nich prohlášení k dani (podepsali tzv. růžový formulář), pak daňové přiznání podávat již sami nemusí a mohou požádat o roční zúčtování jako ostatní zaměstnanci.

3. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Tato kapitola shrnuje základní informace týkající se přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2025 ve vztahu k:

- lhůtám pro podání daňového přiznání,

- strukturám tiskopisu,

- způsobu podání,

- placení daní.

3.1 Lhůta pro podání daňového přiznání

    Základní tříměsíční lhůta, § 136 odst. 1 DŘ

Daňové přiznání se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta dopadá především na daňové přiznání podané listinnou formou. Může dopadnout i na případy podání daňového přiznání elektronickou formou a na daňové přiznání podané poradcem, pokud bude v této základní tříměsíční lhůtě daňové přiznání podáno. Tato lhůta nemůže nikdy dopadnout na daňové přiznání poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (dále jen „povinně auditovaný subjekt“) – na tento případ dopadá pouze šestiměsíční lhůta.

Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání je středa 1. 4. 2026.

    Prodloužená čtyřměsíční lhůta, § 136 odst. 2 písm. a) DŘ

Tato lhůta dopadá na případy, kdy je daňové přiznání podáno elektronicky a nebylo již podáno v základní tříměsíční lhůtě. Tato lhůta nemůže nikdy dopadnout na daňové přiznání podané poradcem (i když bude podáno elektronicky, což je ostatně jeho zákonná povinnost, neboť poradci svědčí základní tříměsíční lhůta, nebo šestiměsíční lhůta) ani na daňové přiznání povinně auditovaného subjektu (na tento případ dopadá pouze šestiměsíční lhůta).

V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst. 1 DŘ, který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu kratší než jeden den.

Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání je pondělí 4. 5. 2026.

    Prodloužená šestiměsíční lhůta, § 136 odst. 2 písm. b) DŘ

Tato lhůta dopadá na případy podání daňového přiznání povinně auditovaného daňového subjektu, nebo na případy, kdy daňové přiznání podal poradce a současně nebylo již daňové přiznání podáno v základní tříměsíční lhůtě (ať už samotným daňovým subjektem, poradcem, nebo jinou oprávněnou osobou).

Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání je středa 1. 7. 2026.

Nově je do § 136 doplněn nový odst. 6 DŘ, kde žádá-li daňový subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 DŘ a současně hodlá využít prodloužení „tříměsíční nebo čtyřměsíční“ lhůty, uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ. Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení čtyř měsíční lhůty, a následně nedodrží podmínky pro toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 DŘ zaniká.

   POZOR

Byla zrušena povinnost podat příslušnou plnou moc k zastupování správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. před 1. 4. 2025. Plnou moc lze proto nově podat až v prodloužené šestiměsíční lhůtě pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) DŘ.

    Splatnost daně

Na základě naplnění výše uvedených podmínek, bude vyhodnoceno, jaká lhůta dopadá na jednotlivý případ v souladu s § 136 odst. 2, příp. § 136 odst. 6 DŘ a od toho bude také odvozena splatnost této daně dle § 135 odst. 3 DŘ.

    Lhůty pro podání daňového přiznání při insolvenčním řízení

Další lhůty pro podání daňového přiznání jsou dány ustanovením § 244 DŘ v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle zákona č. 182/­2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon).

Rozhodnutí o úpadku je v daňovém řízení zásadním okamžikem. Podle ustanovení § 244 odst. 1 DŘ je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou nebylo dosud podáno. Lhůtu pro podání daňového přiznání podle § 244 odst. 1 DŘ nelze prodloužit.

Dále je daňový subjekt povinen podle § 244 odst. 3 DŘ podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 15 dnů ode dne předložení konečné zprávy za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu.

Kódy rozlišení typu daňového přiznání (insolvence):

- A – do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku (§ 244 odst. 1 DŘ)

- B – do 15 dnů ode dne předložení konečné zprávy (§ 244 odst. 3 a 4 DŘ)

- G – insolvence – za předcházející zdaňovací období, pokud nebylo DAP dosud podáno a lhůta pro jeho podání neuplynula (§ 245 DŘ).

    Lhůty pro podání daňového přiznání při úmrtí poplatníka

Podle ustanovení § 239a DŘ se pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Podle ustanovení § 1479 nového občanského zákoníku vzniká dědické právo (tj. právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní) již smrtí zůstavitele, přičemž nabytí dědictví musí být podle § 1670, resp. § 1690 nového občanského zákoníku deklaratorně potvrzeno soudem (podle návrhu zákona o zvláštních řízeních soudních se bude jednat o rozhodnutí soudu o dědictví).

Do skončení řízení o pozůstalosti plní daňovou povinnost zůstavitele osoba spravující pozůstalost, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně. Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele.

Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (§ 239b DŘ).

Likvidační správce povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy, a přiznanou daň zahrnout do této zprávy (§ 239c DŘ).

Ve stejných lhůtách, které jsou stanoveny v § 239b odst. 4 a 5, § 239c, § 240a, § 240c odst. 2 a 3, § 240d a § 244 odst. 1 a 4, vzniká povinnost podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula. Obdobně se postupuje v případě řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení u daní vyměřovaných na zdaňovací období, jakož i u daní jednorázových, pokud nebylo dosud podáno. Podrobněji viz níže.

Ustanovení § 239a odst. 1 DŘ stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Podle daňového práva daňová povinnost, která zůstaviteli vznikla do dne jeho smrti, a daňová povinnost vzniklá ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, přechází na dědice až pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví.

Fikce prodloužení života je však omezena pouze na účel správy daní.

Daňovou povinností zůstavitele se rozumí:

- daňová povinnost vzniklá před úmrtím zůstavitele,

- daňová povinnost vzniklá ode dne úmrtí zůstavitele (včetně) do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (včetně); ke dni skončení řízení o pozůstalosti.

Na tuto daňovou povinnost se hledí, jako by vznikla přímo zůstaviteli.

Osoba spravující pozůstalost je osobou ustanovenou DŘ, která plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, a má stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt. Touto osobou může být:

- správce pozůstalosti (§ 1556 a násl. občanského zákoníku) povolaný zůstavitelem formou veřejné listiny (§ 1632 občanského zákoníku) nebo jmenovaný soudem (§ 157 zákona č. 292/­2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „ZŘS“),

- vykonavatel závěti (§ 1553 a násl. občanského zákoníku) povolaný zůstavitelem, není-li povolán ani jeden z výše uvedených,

- spravuje pozůstalost dědic/dědicové,

- likvidační správce (k likvidaci pozůstalosti).

K § 239a odst. 4 DŘ – Lhůta pro placení daně neběží po dobu ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, a to:

- pro pohledávky vůči zůstaviteli, které vznikly před úmrtím zůstavitele,

- pro pohledávky vzniklé v důsledku daňových povinností zůstavitele ode dne úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

V souladu s právní fikcí „prodloužení života“ zůstavitele povinnost zaplatit daň za zůstavitele trvá i v průběhu řízení o pozůstalosti. Povinnost platit daň sice trvá, ale pokud tak osoba spravující pozůstalost neplní, neplynou ji v průběhu řízení o pozůstalosti z toho žádné sankce. Úrok z prodlení nevzniká ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele § 253 odst. 2 DŘ.

Osoba spravující pozůstalost musí při platbě týkající se daňové povinnosti zůstavitele uvádět variabilní symbol zůstavitele (RČ nebo bylo-li přiděleno VČP – vlastní číslo plátce).

Ustanovení § 239b odst. 1 DŘ stanoví, že osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Proto je tedy oprávněna (a povinna) podání (např. daňové přiznání) opatřit svým podpisem, však do samotného textu daňového přiznání bude uveden jako daňový subjekt zůstavitel – tedy podání bude opatřeno identifikačními údaji zůstavitele (tj. zejména jméno a příjmení zůstavitele, jeho rodné číslo, jeho DIČ, nebo bylo-li přiděleno VČP – vlastní číslo plátce).

Osoba spravující pozůstalost plnící daňovou povinnost zůstavitele však jedná na účet pozůstalosti a je rovněž povinna uvádět, k čí pozůstalosti se její jednání váže (zůstavitel je dle daňových zákonů stále daňovým subjektem, jemuž daňová povinnost vzniká).

Daňová povinnost zůstavitele zůstává nadále evidovaná tomuto daňovému subjektu. Související spisový materiál se nestěhuje, veškeré daňové řízení probíhá na finančním úřadě místně příslušném zůstaviteli, stejně tak evidence daní. Tzn., že na finančním úřadu místně příslušném zůstaviteli zůstávají evidovány předpisy a platby daně evidované na osobním daňovém účtu zůstavitele. V žádném případě nedochází ke sloučení osobního daňového účtu zůstavitele s osobním daňovým účtem osoby spravující pozůstalost.

Podle § 239b odst. 4 DŘ řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem úmrtí zůstavitele má osoba spravující pozůstalost podat do 3 měsíců od úmrtí (oproti 6 měsícům v roce 2013).

Řádné i dodatečné daňové přiznání za celé zdaňovací období (resp. za všechna zdaňovací období), či jeho část od úmrtí zůstavitele do dne předcházejícímu dni skončení řízení o pozůstalosti má osoba spravující pozůstalost podat ve standardních lhůtách stanovených daňovým řádem.

Podle § 239b odst. 5 DŘ je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V této souvislosti byl zaveden kód typu daňového přiznání „N“.

V § 239c DŘ je řešeno plnění daňové povinnosti likvidačním správcem.

Likvidaci pozůstalosti nařizuje soud podle § 195 ZŘS na návrh dědice, kterému svědčí výhrada soupisu, státu nebo věřitele, který prokázal svou pohledávku a tato patří do pasiv pozůstalosti (srov. § 238 ZŘS).

Likvidační správce se v den vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti stává účastníkem daňového řízení na místě osoby spravující pozůstalost [viz § 206 odst. 1 písm. c) ZŘS].

Je-li soudem nařízena likvidace pozůstalosti, je likvidační správce povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy, a přiznanou daň zahrnout do této zprávy. V této souvislosti byl zaveden kód typu daňového přiznání „O“.

Dále bude likvidační správce do zprávy o zpeněžování sám zahrnovat i daně vyměřené podle § 245 DŘ, tj. daně vyměřené nebo doměřené na základě řádných daňových tvrzení nebo dodatečných daňových tvrzení, která nebyla dosud podána za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jejich podání dosud neuplynula. Obdobně se postupuje v případě řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, pokud nebylo dosud podáno.

Lhůta pro stanovení daně podle § 148 DŘ se v době od smrti zůstavitele do skončení řízení o pozůstalosti nestaví, tedy pořád běží. To v praxi znamená, že správce daně i v průběhu řízení o pozůstalosti průběžně stanovuje daň týkající se daňové povinnosti zůstavitele rozhodnutím.

Příjemcem všech rozhodnutí např. platebních výměrů a dalších písemností bude i nadále zůstavitel, adresátem rozhodnutí bude v souladu s § 20 odst. 3 daňového řádu osoba spravující pozůstalost.

Kódy rozlišení typu daňového přiznání (úmrtí):

- I – úmrtí – do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti podle § 239b odst. 4 DŘ a za předcházející zdaňovací období, pokud DAP nebylo dosud podáno a lhůta pro jeho podání neuplynula, podle § 245 DŘ,

- N – do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Povinnost plní osoba spravující pozůstalost (§ 239b odst. 5 a § 245 DŘ),

- O – do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu (v případě soudem nařízené likvidace pozůstalosti), a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy. Povinnost plní likvidační správce (§ 239c a § 245 DŘ).

3.1.1  Pokuta za pozdní podání daňového tvrzení § 250 DŘ

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

- 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

- 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 1 000 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat toto tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle 1. nebo 2. bodu stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč.       O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud:

- daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a

- v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

Základem pro výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně je výše daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty stanovená ve vyměřovacím nebo doměřovacím řízení, která souvisejí s opožděně podaným daňovým tvrzením.

Podle § 38o ZDP platí, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.

    Příklady opožděně podaných daňových tvrzeni, na které se povinnost uhradit pokutu nevztahuje:

? Příklad 15

Poplatník podal opožděně dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá povinnost (dani nižší podle § 141 odst. 2 DŘ je míněna daň nižší, ztráta vyšší a daňový bonus vyšší). Bude se na něj vztahovat § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání?

V tomto případě nemá poplatník zákonnou povinnost, je však oprávněn dodatečné daňové přiznání podat. Z citace předmětného ustanoveni § 250 DŘ v daném případě vyplývá, že povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení nastává pouze v případě, že zákon uložil daňovému subjektu povinnost podat daňové přiznání.

? Příklad 16

Poplatník podal opožděně daňové přiznání, kde vykázal příjmy nižší než 50 000 Kč. Bude se na něj vztahovat § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání?

V tomto případě nebude pokuta předepsána, protože k podání daňového přiznání není poplatník povinen, tentokrát podle speciální úpravy. Touto úpravou je míněno ustanovení § 38g ZDP (podle daného ustanoveni je daňové přiznáni k dani z příjmů fyzických osob povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč).

? Příklad 17

Poplatník (v předchozích letech zahájil podnikatelskou činnost) byl správcem daně vyzván k podání daňového přiznání, které nebyl povinen podat, ale nezaslal správci daně sdělení podle § 136 odst. 5 DŘ.

Na základě této výzvy poplatník daňové přiznání podal, uvedl pouze příjmy ze závislé činnosti. V tomto případě rovněž není povinen uhradit pokutu za pozdní podán daňového přiznání, neboť mu zákon neukládal povinnost takové přiznání podat (§ 38g ZDP).

Otázkou je, co je podle DŘ míněno „stanovenou daní“, tedy daní, ze které se počítá pokuta za pozdní podání daňového přiznání. Z ustanovení § 147 odst. 1 DŘ je zřejmé, že správce daně sdělí v nalézacím řízení daňovému subjektu daň rozhodnutím. Tzn., že stanovenou daní v § 250 DŘ je nutno rozumět právě tu částku daně, která je stanovena platebním výměrem, a kterou zároveň správce daně předepíše do evidence dani. V případě dodatečného doměření daně se tedy jedná o rozdíl mezi poslední známou dani a částkou nově zjištěnou.

Pod legislativní zkratku „daň“ je rovněž zahrnuta daňová ztráta, pro stanovení výše pokuty se využije postup daný § 250 odst. 1 písm. c) DŘ. Je-li tedy stanovovanou dani právě daňový bonus, měla by se výše pokuty řídit podle § 250 odst. 1 písm. a) DŘ.

Vyplyne-li z daňového přiznání např. zároveň daň, daňová ztráta a daňový bonus, bude celková výše pokuty součtem pokuty vypočtené podle § 250 odst. 1 písm. a) DŘ (ze stanoveného daňového bonusu a daně – včetně solidárního zvýšení daně) a pokuty vypočtené podle § 250 odst. 1 písm. c) DŘ (ze stanovené daňové ztráty).

3.1.2  Zastupování při podání daňového přiznání

Osobami zúčastněnými na správě daní jsou daňový subjekt a osoby ustanovené § 20 – § 31 DŘ, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, zejména osoba spravující pozůstalost, svěřenský správce a insolvenční správce, které mají stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt. Z důvodu odlišení osob podávajících daňové tvrzení byla změněna podpisová doložka, tato úprava byla jednotně zapracována do všech tiskopisů vydávaných Ministerstvem financí, tedy i do přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Je však třeba upozornit, že údaje o podepisující osobě budou vyplňovány pouze v případech, kdy je podání zpracováváno a podáváno osobou odlišnou od daňového subjektu, tzn. v případech, kdy daňový subjekt činí podání sám za sebe, tuto část nevyplňujte.

Kódy podepisující osoby podle níže uvedených typů podepisujících osob:

1 – zákonný zástupce nebo opatrovník

2 – ustanovený zástupce

3 – společný zástupce, společný zmocněnec

4a –     obecný zmocněnec – fyzická osoba i právnická osoba

4b –     fyzická osoba daňový poradce nebo advokát

4c –     právnická osoba vykonávající daňové poradenství

5a –     osoba spravující pozůstalost

5b –     zástupce osoby spravující pozůstalost

6a –     dědic po skončení řízení o pozůstalosti

6b –     zástupce dědice po skončení řízení o pozůstalosti

7a –     právní nástupce právnické osoby

7b –     zástupce právního nástupce právnické osoby

Pozn. kódy 5b, 6b, 7b mají přednost před obecnými druhy zastoupení s nižšími čísly kódů.

Zástupcem osoby zúčastněné na správě daní je zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník, ustanovený zástupce, zmocněnec, společný zmocněnec, nebo společný zástupce. Zastupování zástupcem však nevylučuje, aby správce daně v případech, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně vyrozumí zástupce.

Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně. Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna.

Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Zmocněnec, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v České republice, jinak budou pro něho písemnosti ukládány u správce daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení.

Za situace, že zůstavitel měl za života zástupce, po smrti zůstavitele toto zastoupení ze zákona zaniká. Ustanovení § 239b odst. 1 DŘ navíc stanoví speciální ustanovení, že daňovou povinnost zůstavitele plní osoba spravující pozůstalost.

Pokud zmíněný zástupce učiní po smrti zůstavitele vůči správci daně nějaký úkon (například podá daňové tvrzení), správce daně vyzve tuto osobu podle ustanovení § 74 DŘ, aby doložila oprávnění jednat za zůstavitele (tj. např. předložením plné moci udělené od osoby spravující pozůstalost nebo doložením ujednání, že má zmocnění trvat i po smrti zmocnitele ve smyslu § 448 odst. 1 občanského zákoníku). Osoba spravující pozůstalost si může, stejně jako i jakýkoliv jiný daňový subjekt, zvolit zmocněnce (§ 27 – § 29 DŘ).

3.2 Tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob

3.2.1  Základní tvar

Pro zdaňovací období 2025 je v platnosti tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 30, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 33. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise.

Příloha č. 1 – č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 – vzor č. 21 – slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7 ZDP).

Příloha č. 2 – č.25 5405/P2 MFin 5405/P2 – vzor č. 21 – slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 ZDP) a z ostatních příjmů (§ 10 ZDP).

Příloha č. 3 – č.25 5405/P3 MFin 5405/P3 – vzor č. 21, je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí – metoda vynětí s výhradou progrese a metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí (podle § 38f ZDP). Příloha č. 3 a související „Samostatný list“, jsou zveřejněny pouze na webových stránkách Finanční správy na adrese Daňové tiskopisy | Daně | Finanční správa (gov.cz). Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát.

Příloha č. 4 – č. 25 5405/P4 MFin 5405/P4 – vzor č. 12 – slouží pro výpočet daně ze samostatného základu daně podle § 16a ZDP.

Na webových stránkách Finanční správy na adrese Daňové tiskopisy | Daně | Finanční správa (gov.cz) je pro poplatníky uplatňující ztrátu zveřejněna „Příloha k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.“

   POZOR

vzhledem k rozšíření počtu zdaňovacích období, za která lze daňovou ztrátu uplatnit podle ustanovení § 34 odst. 1 ZDP se jedná o povinnou přílohu daňového přiznání již od zdaňovacího období 2021, poplatník bude muset nově deklarovat jakou ztrátu, v jakém zdaňovacím období uplatňuje.

Dále je na výše zmíněných stránkách zveřejněn „Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona o daních z příjmů.“

Tiskopis daňového přiznání má tvar i obsah reagující jak na změny související s novelami ZDP, ale odráží i povinnosti, které má daňový subjekt v návaznosti další zákony např. insolvenční zákon nebo DŘ.

3.2.2  Zkrácený tvar

V této kapitola bych ráda upozornila na tiskopis, který je v platnosti od zdaňovacího období 2016, a to „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů české republiky)“ 25 5405/D MFin 5405/D – vzor č. 6, a tiskopis „Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů české republiky)“ 25 5405/D/1 MFin 5405/D/1 – vzor č. 10.

Tento tiskopis nebude moci poplatník použít, pokud po podání řádného daňového přiznání zjistí, že jeho daň má být vyšší (nižší) než jakou v tomto řádném daňovém přiznání uvedl. Pro podání dodatečného daňového přiznání musí použít stávající tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 30.

Formulář č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 30 použije i poplatník, který v České republice zdaňuje příjmy ze zahraničí, nebo poplatník, kterému bylo provedeno zajištění daně ve smyslu § 38e ZDP.

Poplatník mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně nerezidentů České republiky) může pro své podání použít nový nebo stávající tiskopis daňového přiznání. Jinak řečeno použití nového tiskopisu je možností nikoliv povinností poplatníka podávajícího daňové přiznání.

3.3 Způsob podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2025

Daňové přiznání lze účinně podat u místně příslušného správce daně jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem.

Podle § 13 DŘ se místní příslušnost řídí u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

Je-li v téže věci místně příslušných několik správců daně, řízení provede ten z nich, u kterého bylo řízení zahájeno nejdříve, pokud se místně příslušní správci daně nedohodnou jinak; ostatní správci daně řízení nezahájí, popřípadě zahájené řízení zastaví.

Spory o místní příslušnost mezi správci daně rozhoduje správce daně, který je jim nejblíže společně nadřízen. Není-li takový správce daně, určí místní příslušnost ministerstvo nebo jiný ústřední správní orgán, do jehož působnosti daná věc náleží (dále jen „ústřední správní orgán“).

V § 15 DŘ upraveno, že správce daně může provést potřebný úkon i mimo svůj obvod územní působnosti, pokud se týká daňového subjektu, ke správě jehož daní je místně příslušný.

Pro podání daňového přiznání mohou poplatníci využít nabídky na webových stránkách Finanční správy a také podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem. Na portálu Moje daně byl zveřejněn i formulář pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který byl realizován v tzv. serverové technologii.

Poplatníci, kteří budou chtít podat daňové přiznání elektronicky, využijí prolinku:

Elektronické formuláře – Portál MOJE daně

V současné době jsou na webových stránkách Finanční správy zveřejněny rovněž tiskopisy daňového přiznání v anglické verzi. Tyto tiskopisy jsou určeny především nerezidentům podávajícím daňové přiznání a jsou opatřeny potiskem s upozorněním, podle kterého se před správcem daně se jedná v jazyce českém.

Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce.

Součet velikostí všech souborů přiložených v elektronické podobě (tzv. e-příloh) může být nejvýše 4 000 kilobajtů. Pokud má poplatník přílohy většího formátu, lze využít několik tipů pro zmenšení souborů – pokud vkládá poplatník jako e-přílohu obrázek vzniklý skenováním nebo pořízený digitálním fotoaparátem, lze doporučit pro snížení jeho velikosti pro přenos (a současně zachování čitelnosti) nastavit rozlišení 120 DPI a použít JPG kompresi stupně 9. Tyto parametry lze nastavit s pomocí programu pro zpracování fotografií nebo programu pro ovládání skeneru. E-přílohu do aplikace lze přidat pomocí tlačítka „Přidat e-přílohu“.

3.4 Komunikace s územními finančními orgány datovou schránkou – formát a struktura datové zprávy

Od 1. 1. 2023 došlo k významnému rozšíření okruhu osob, kterým byla ze zákona zřízena datová schránka. Tento krok má zásadní dopady v oblasti doručování ze strany orgánů veřejné moci této skupině osob.

Od ledna 2023 v souladu se zákonem č. 300/­2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, byly postupně zřizovány datové schránky všem subjektům vedeným v registru osob (ROS). Ministerstvo vnitra zřídilo datovou schránku automaticky každé fyzické podnikající osobě (dosud byly datové schránky OSVČ zřizovány pouze na základě jejich žádosti). Ve vztahu ke komunikaci mezi podnikajícími osobami a finančním úřadem to znamená, že veškerá podání (nejen daňových přiznání) budou do budoucna pouze elektronická.

Podle § 74 odst. 4 DŘ, zveřejnil správce daně seznam podání, na které se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněny jinak než elektronicky, ačkoli měly být učiněny elektronicky. U těchto podání tedy správce daně nadále nebude vyzývat k odstranění vady (pokud bude jediná vada spočívat v podání jinou než elektronickou formou) a nebude tak trvat na činění podání elektronicky.

V seznamu podání pro Finanční správu ČR je ve vztahu k daňovým přiznáním uvedeno přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jak bylo výše uvedeno, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání učinit datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (pokud správce daně strukturu a formát pro některá podání nezveřejnil, poplatník povinnost podat elektronicky nemá).

   POZOR

Datová schránka byla zřízena všem podnikajícím fyzickým osobám zapsaným k 1. 1. 2023 v zákonem stanovené evidenci nebo rejstříku, tedy např. i těm, kteří měli k tomuto datu provozování živnosti přerušeno. Naopak podnikajícím osobám, které nejsou zapsané v evidenci nebo rejstříku, tedy např. autorům nebo umělcům, datová schránka ze zákona zřízena nebyla, novou povinností podat daňové přiznání elektronicky se tedy nemusí zabývat.

3.5 Způsob placení daně z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů lze platit:

- bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,

- v hotovosti

– prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,

– úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,

– šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,

– daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a

– oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty,

- přeplatkem na jiné dani.

Daňový subjekt je povinen uvést, na kterou daň je platba určena, a správce daně ji na tuto daň přijme. Platbu vykonanou bez dostatečného označení daně přijme správce daně na účtu nejasných plateb a vyzve daňový subjekt, aby mu ve stanovené lhůtě oznámil, na kterou daň byla platba určena.

Obdrží-li správce daně odpověď ve stanovené lhůtě, zaeviduje platbu na daň určenou daňovým subjektem v odpovědi s účinností ke dni, kdy byla vykonána. Neodpoví-li daňový subjekt ve stanovené lhůtě, určí správce daně, na kterou daň se platba zaeviduje; v tomto případě platí za den platby den, kdy ji správce daně zaevidoval.

Seznamy bankovních účtů, čísla matrik a předčíslí účtů pro placení daní jsou zveřejněny na adrese Bankovní účty finančních úřadů | Placení daní | Daně | Finanční správa

3.6 Pozor na den platby daní finančnímu úřadu

Za den platby se považuje podle § 166 DŘ:

- u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, (aby poplatník dodržel splatnost daně, musí uskutečnit platbu s dostatečným předstihem) nebo

- u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu pře­vzala.

Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden účet správce daně, je povinen sdělit správci daně bezúplatně údaje nezbytné k identifikaci platby a příkazce, jakož i další zpřesňující údaje o příkazci v případě nejasných plateb. Stejnou povinnost plní i provozovatel poštovních služeb přímo nebo prostřednictvím zúčastněného poskytovatele platebních služeb.

Provozovatel poštovních služeb, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona upravujícího platební styk.

Podle § 252 DŘ je základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.

Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.

Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

3.7 Zálohy a daň z příjmů fyzických osob

Zálohy podle § 38a ZDP nemusí platit poplatník:

- který má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,

- který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více,

- z celkových příjmů (tj. většinu svých příjmů má ze zaměstnání),

- jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,

- z nahodilých příjmů podle § 10 ZDP,

- zůstavitel ode dne jeho smrti,

- poplatník, který má paušální daň (podle § 7a ZDP).

Zálohy podle § 38a ZDP musí platit poplatník:

- jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – pololetní zálohy,

- jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – čtvrtletní zálohy.

V roce 2026 jsou zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné:

–  do pondělí 16. března 2026 (první čtvrtletní záloha),

–  do středy 1. dubna 2026 (platba daně),

–  do pondělí 4. května 2026 (platba daně),

–  do pondělí 15. června 2026 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),

–  do středy 1. července 2026 (platba daně),

–  do úterý 15. září 2026 (třetí čtvrtletní záloha),

–  do úterý 15. prosince 2026 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha);

Čísla účtů finančních úřadů mají tvar předčíslí bankovního účtu – matrika / kód banky

Čísla matrik bankovních účtů jednotlivých finančních úřadů jsou zveřejněny na adrese:

Bankovní účty finančních úřadů | Placení daní | Daně | Finanční správa

Předčíslí bankovního účtu u daně z příjmů fyzických osob je 721.

Kód banky je vždy 0710.

Variabilním symbolem je rodné číslo poplatníka bez lomítka

(např. 721–17629331/­0710 VS 290819034)

   POZOR

Předčíslí bankovního účtu 721 použije poplatník pro správné určení platby daňové povinnosti, plynoucí z obou tiskopisů daňového přiznání (tj. základní i zkrácený tvar).

4. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů

4.1 Bezúplatná plnění (dary)

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění (darů) poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, a požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

   POZOR

Pro zdaňovací období 2025, lze odečíst nejvýše maximálně 30 % ze základu daně (viz kapitola 1.).

Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 3 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč, a také o nezdanitelnou část základu daně za odběr krvetvorných buněk ve výši 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 ZDP.

   POZOR

Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2025 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

Výše uvedené může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15 odst. 9 ZDP.

? Příklad 18

Zdravotnickým zařízením byla vyplacena poplatníkovi odměna za odběr krve. Může si poplatník v daňovém přiznání snížit základ daně o 3 000 Kč podle § 15 odst. 1 ZDP?

Podle zmíněného ustanovení lze jako dar na zdravotnické účely ocenit částkou 3 000 Kč hodnotu jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce. V praxi však dochází ze strany odběrných míst ke kompenzaci (např. jsou dárcům poskytovány finanční odměny, poukázky na stravování nebo dopravu), nejsou splněny podmínky dané zákonem.

? Příklad 19

Daňový subjekt podal daňové přiznání, ve kterém si uplatnil částku dle § 15 odst. 1 ZDP (hodnotu daru) na zdravotnické účely v celkové výši 69 000 Kč (jednalo se o 23 odběrů oceněných částkou 3 000 Kč). Předmětem daru byly odběry krevní plazmy. Otázkou je, zda v tomto případě lze snížit základ daně podle § 15 odst. 1 ZDP?

V ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 373/­2011 Sb., o specifických zdravotních službách je stanovené, že za „krev“ se považuje lidská krev a její složky. Proto pokud je v § 15 odst. 1 ZDP uvedená pouze krev, myslí se tím i její složky, tzn. i plazma.

4.2 Úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru

Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí podle § 4b ZDP

a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,

b) úplatné nabytí pozemku

1. za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo

2. v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) úplatné nabytí

1. bytového domu,

2. rodinného domu,

3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,

4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

   POZOR

Osvobození příjmu, již není podmínečně spjato s oznámením poplatníka správci daně (viz zákon č. 163/­2024 Sb.).

Podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob

- použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo

- použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.

Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) bodu 1 ZDP k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbude-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.

    Pro bytovou potřebu obstaranou po 1. 1. 2021

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

    Pro bytovou potřebu obstaranou před 1. 1. 2021

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

4.3 Daňově podporované produkty spoření na stáří

Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem (§ 15 odst. 5 ZDP). Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí:

- penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

- doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

- penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

- soukromé životní pojištění,

- dlouhodobý investiční produkt.

V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření (§ 15 odst. 6 ZDP).

Státní příspěvek je nově poskytován v max. výši 340 Kč měsíčně, a to v případě, že příspěvek poplatníka za daný měsíc činí alespoň 1 700 Kč. Proto je stanoveno, že příspěvky poplatníka na penzijní připojištění a na doplňkové penzijní spoření lze od základu daně odečíst pouze ve výši přesahující částku, od které náleží max. státní příspěvek. Znamená to, že pro účely § 15 odst. 5 ZDP poplatník od svého měsíčního příspěvku na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření odečítá částku 1 700 Kč a od základu daně může uplatnit pouze částku, která tuto hranici převýšila.

   POZOR

Pokud bude poplatníkův měsíční příspěvek na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření nižší nebo roven 1 700 Kč, odpočet od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP nemůže využít.

U poplatníka nerezidenta ČR (uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP) se základ daně sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Podle § 15a ZDP se produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí

a) Penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem.

b) Doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření.

c) Penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění.

d) Soukromé životní pojištění.

e) Dlouhodobý investiční produkt (dále také „DIP“).

Dlouhodobý investiční produkt je legislativně upraven zejména ustanoveními zákona č. 256/­2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění zákona č. 462/­2023 Sb.

V ustanovení § 134g tohoto zákona se uvádí, že smlouvou o dlouhodobém investičním produktu se poskytovatel dlouhodobého investičního produktu jako podnikatel zavazuje poskytovat své služby jako dlouhodobý investiční produkt podle tohoto zákona pro majitele tohoto produktu. V § 134i tohoto zákona nalezneme vymezení majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu.

Jedná se o:

a) peněžní prostředky,

b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, vedeném Českou národní bankou,

c) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry

e) cenné papíry kolektivního investování,

f) deriváty, které nejsou investičním cenným papírem.

V § 15a odst. 1 písm. e) ZDP je nově vymezeno, že poskytovat dlouhodobý investiční produkt může jen:

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry,

d) investiční společnost,

e) samosprávný investiční fond,

f) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob podle písmen a) až e) oprávněná poskytovat své služby v České republice.

Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT) a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor [§ 15a odst. 1 písm. e) a § 15a odst. 5 ZDP].

Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně

a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo

b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.

4.4 Daňová podpora produktu spoření na stáří

V § 15b ZDP je potom upraveno, za jakých podmínek je tento nový produkt daňově podporován, tedy kdy mohou být příspěvky na něj odečteny od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP a kdy jsou osvobozeny příspěvky, které na tento produkt svého zaměstnance zasílá zaměstnavatel, podle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP a příjmy z odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu.

Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch:

a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze:

1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo

3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

b) jiného poplatníka, a to pouze v případě:

1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním souvi­sející,

3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo

4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku,

a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o:

1. výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně,

2. výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu

- zániku poskytovatele tohoto produktu nebo

- odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli,

- pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu

- nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo

3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal,

nejedná-li se o:

1. výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,

3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku,

c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu

1. z důvodu smrti poplatníka,

2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo

3. se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo

d) došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt.

Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí

a) vznik příjmu podle § 10 ZDP ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a

b) vznik příjmu podle § 6 ZDP ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti.

4.5 Pojištění dlouhodobé péče

Nový § 15c ZDP upravuje pojištění dlouhodobé péče, kterým se pro účely ZDP rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou (EU nebo EHS).

Přitom platí, že:

–  právo na pojistné plnění v důsledku pojistné události vzniká pojištěnému,

–  vztahuje se na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby.

? Příklad 20

Podle novely ZDP přestanou mít nárok na státní příspěvek plynoucí z účasti ve III. pilíři poživatelé starobního důchodu. O jakou částku si pracující důchodce může snížit svůj daňový základ, pokud si sám spoří 2 000 Kč?

Podle aktuálního znění § 15 odst. 6 ZDP lze od základu daně odčíst pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek (tj. 1 700 Kč), max. 48 000 Kč v celkovém úhrnu na všechny daňově podporované produkty na stáří.

Z výše uvedeného vyplývá, že si poživatel starobního důchodu, který si přispívá 2 000 Kč měsíčně na III. pilíř, může svůj daňový základ snížit o 24 000 Kč (12 × 2 000 Kč).

? Příklad 21

Jak se bude postupovat při jednorázovém výběru v případě ukončení DIP, vrací se daňová podpora?

Výplata prostředků při splnění podmínek podle § 15b odst. 1 písm. a) ZDP (tzn. výplata se uskuteční až po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku) není na straně poplatníka spojena s žádným daňovým opatřením. Uhrazené příspěvky zaměstnavatele na tento produkt poplatníka/zaměstnance jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Přitom je zcela irelevantní, zda se jedná o jednorázovou výplatu prostředků, nebo jsou prostředky vypláceny postupně, např. každý měsíc.

Jiná situace nastane v případě, kdy poplatník daňově podporovaný DIP předčasně ukončí (před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém dosáhne 60 let věku).

Poplatník je v takovém případě povinen tento příjem zdanit jako ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. p) ZDP (vlastní příspěvky – resp. úhrn příspěvků zaplacených na DIP, které si odečetl od základu daně za minulých 10 let), nebo jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů (příspěvky zaměstnavatele) v rámci svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k porušení podmínek [viz § 15b odst. 5 písm. b) a § 38g odst. 5 ZDP].

 

5. Slevy na dani podle § 35, 35ba, a daňové zvýhodnění podle 35c zákona o daních z příjmů

5.1 Sleva na dani podle § 35 ZDP

Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o:

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Pro výpočet slev podle písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením.

5.2 Slevy na dani podle § 35ba ZDP

Pojmem vlastní příjem se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje, včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) se např. nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů se považuje za příjem druhého z manželů.

Pokud manželka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč, může si manžel slevu uplatnit na dani podle § 35ba ZDP ve výši 24 840 Kč (resp. 49 680 Kč je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P).

Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

–  dávka státní sociální pomoci, mimořádná okamžitá pomoc, dávky osobám se zdravotním postižením, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

–  příspěvky na péči a na sociální služby,

–  státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

–  stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

–  příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

–  příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a

–  příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

–  veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…,

–  včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů,

–  všechny druhy důchodů,

–  nemocenská,

–  náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,

–  ošetřování člena rodiny,

–  podpora v nezaměstnanosti,

–  peněžitá pomoc v mateřství.

   POZOR

Od zdaňovacího období 2024 je nutno splnit další podmínku pro uplatnění slevy na manžela či manželku:

–  poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let,

–  a stále platí, že manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

? Příklad 22

Když chce poplatník uplatnit slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejich příjmů i rodičovský příspěvek nebo mateřská?

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné poskytnuté v případě prvního dítěte) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

? Příklad 23

Matka je na rodičovském příspěvku a následně na mateřské dovolené a její příjmy za celý rok 2025 nepřesáhly 68 000 Kč (peněžitý příspěvek v mateřství činil 60 000 Kč). Dne 17. 2. 2025 se vdala za otce dítěte a dne 24. 4. 2025 dítě oslavilo 3. narozeniny a následně 27. 10. 2025 se rodičům narodilo druhé dítě. Otázka zní, jak se uplatní sleva na manželku?

Sleva na manželku náleží poplatníkovi za měsíce březen a duben (protože podmínka manželství byla na počátku měsíce března splněna a současně dítě dovršilo tří let v dubnu, přitom platí, že žilo ve společně hospodařící domácnosti s rodiči). Obdobně to platí pro měsíce listopad a prosinec (jen se bere v úvahu nově narozené dítě). Nutno doplnit, že poplatník může uplatnit slevu na dani podle § 35ba odstavce 1 písm. b) až e) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani splněny.

5.3 Daňové zvýhodnění § 35c odst. 1 ZDP

Ve výše zmíněném ustanovení je uvedena částka daňového zvýhodnění na poplatníkem vyživované dítě (děti) žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Výše daňového zvýhodnění na jedno dítě 15 204 Kč ročně – 1 267 Kč měsíčně (jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P ve výši 30 408 Kč), na druhé dítě 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně) a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě (2 320 Kč měsíčně).

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d zákona) dohromady. Přičemž je možné posuzovat pro účely stanovení daňového zvýhodnění pouze ty děti, na které může poplatník daňové zvýhodnění uplatnit podle § 35c odst. 6 ZDP tzn., musí být vyživované pro tohoto poplatníka.

Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků, v případě více dětí ve společně hospodařící domácnosti, za předpokladu, že některé z nich je zároveň držitelem průkazu ZTP/P, je výhodné toto dítě uplatnit ve vyšší sazbě.

Pokud poplatník u zaměstnavatele v rámci Prohlášení k dani uvedl vyživované děti žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti, a uvedl pořadí, ve kterém děti uplatňuje, může v rámci podaného daňového přiznání pořadí vyživovaných dětí měnit. Pokud dojde ke změně v pořadí vyživovaných dětí u obou rodičů, kteří zvýhodnění uplatnili u svých zaměstnavatelů, je povinností obou poplatníků tyto nové skutečnosti uvést v daňových přiznáních. Toto platí i v případě zněny u jednoho rodiče.

Pokud vyživuje v rámci společně hospodařící domácnosti více poplatníků (manželka je v zaměstnaneckém poměru), je povinnou přílohou daňového přiznání „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“ (viz str. 4, resp. str. 2 základního nebo zkráceného formuláře daňového přiznání).

Za vyživované dítě se nově považuje i dítě, které přestalo být z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči (tj. péče, která nahrazuje péči rodičů), jestliže nadále žije ve společně hospodařící domácnosti se svým bývalým pěstounem a soustavně se připravuje na budoucí povolání,

Dále se v § 35c zákona upřesňuje, že jde-li o daňové zvýhodnění na dítě druhého z manželů, k uplatnění nároku postačí, aby toto dítě s nevlastním rodičem žilo ve společně hospodařící domácnosti. Ale pokud se jedná-li o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba, aby poplatník nejen s tímto vnukem žil ve společně hospodařící domácnosti, ale další podmínkou pro uplatnění prarodičem je, aby jeho rodiče neměli „dostatečné příjmy“, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na toto dítě uplatnit, zahrne-li poplatník příjmy zdaněné v průběhu zdaňovacího období srážkou podle zvláštní sazby daně do ročního základu daně v daňovém přiznání, tyto příjmy se započtou do limitu pro výplatu daňového bonusu stanoveného ve výši šestinásobku minimální mzdy.

V případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost), kdy toto vyživované dítě bude po část roku žít s jedním z rodičů a po druhou část roku s druhým z rodičů, a takto bude uplatňováno i daňové zvýhodnění může se stát, že výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná.

   POZOR

U druha nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti, které má společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní) s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, na které může podle § 35c odst. 6 zákona uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama.

Od zdaňovacího období 2015 může daňové zvýhodnění uplatnit v daňovém přiznání i daňový nerezident (rezident EHP např. Lichtenštejnska). V tomto období platí, že z důvodu snížení administrativní zátěže poplatníků, se zrušuje povinnost dokládat pro účely uplatnění daňového zvýhodnění u daňových nerezidentů výši příjmů ze zdrojů v zahraničí na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tito poplatníci mají i nadále povinnost výši zahraničních příjmů prokázat potvrzením zahraničního správce daně, forma však od roku 2015 není stanovena.

Podle § 35c odst. 6 ZDP se za dítě vyživované poplatníkem považuje:

–  dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,

–  dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči,

–  dítě druhého z manželů (resp. dítě partnera dle zákona o registrovaném partnerství) a

–  vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se dle Pokynu D-59 považuje:

–  dítě osvojené,

–  dítě, které bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

–  dítě, jehož rodič zemřel (též pokud zemřeli oba rodiče) a

–  dítě manžela, kterému bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu (příslušného orgánu).

Bude tomu tak proto, že částka daňového zvýhodnění na to samé dítě se v těchto případech bude odvíjet od počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků, kteří nevedou jednu společně hospodařící domácnost. Přitom jeden z těchto poplatníků (rodičů) může vyživovat ve své společně hospodařící domácnosti kromě dítěte, které má svěřeno do střídavé péče, ještě i další dítě vlastní, které má např. se současnou manželkou apod.

5.4 Daňový bonus § 35c odst. 4 ZDP

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, nebo 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy (dále jen „minimální mzda“); 124 800 Kč (6 × 20 800). Adekvátně tomu byl zvýšen limit pro vznik nároku na měsíční daňový bonus (polovina minimální mzdy, nově tedy 10 400 Kč).

Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

   POZOR

Od roku 2018 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu, příjmy z nájmu a kapitálového majetku se již nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se od roku 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti (§ 6 nebo § 7 ZDP).

   POZOR

Neplatí již maximální částka daňového bonusu 60 300 Kč. Limit byl zrušen od zdaňovacího období 2021 zákonem č. 609/­2020 Sb., o změně některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů

6. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – příklad

6.1 Daň z příjmů podle § 6, § 7, § 9 ZDP

Pan Masaryk jako společník společnosti s ručením omezeným měl za zdaňovací období 2025 za činnost pro společnost příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP ve výši 380 000 Kč. Nepodepsal „Prohlášení k dani“ dle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů jako zaměstnanec, plátce daně mu v roce 2025 srazil zálohu na daň ve výši 57 000 Kč. Příjmy vyplacené nebo obdržené do 31. ledna 2026 uvedené na ř. 2 Potvrzení („Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“) přenese na ř. 31 přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Údaj o skutečně sražených zálohách bude přenesen z ř. 9 Potvrzení v součtu na ř. 84 přiznání.

Pan Masaryk dále v roce 2025 provozoval samostatnou činnost v oboru specializované stavební činnosti, kde vykazoval příjmy ve výši 2 000 000 Kč, ke kterým uplatnil výdaje ve výši 60 % z příjmů, s omezením podle § 7 odst. 7 ZDP.

Pan Masaryk dále pronajímal nemovitost, a v roce 2025 dosáhl z tohoto pronájmu příjmu 25 000 Kč, ke kterému uplatnil výdaje ve výši 30 % z příjmů, s omezením podle § 9 odst. 4 ZDP.

   POZOR

Pro zdaňovací období 2025 platí stejné výdajové paušály jako v roce 2024 pro všechny podnikatele a pronajímatele s níže uvedeným omezením. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši:

- 1 200 000 Kč u příjmů ze živnostenského podnikání,

-  600 000 Kč u příjmů z nájmu.

Pan Masaryk uplatňuje nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů ve formě dar poskytnutého požárnímu sboru ve výši 10 000 Kč (ř. 46).

V rámci daňového přiznání přikládá potvrzení příslušné pojišťovací společnosti, u které má smlouvu o životním pojištění. Podle § 15 odst. 6 ZDP uplatňuje celkem 12 000 Kč (ř. 49). Podle ustanovení § 15 odst. 6 ZDP lze uplatnit max. 24 000 Kč.

Pan Masaryk uplatňuje základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč (ř. 64) o kterou sníží daň v souladu s ustanovením § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP.

   POZOR

Slevu na vyživovanou manželku 24 840 Kč (ř. 65a) uplatnit nemůže, protože k podmínce soužití ve společně hospodařící domácnosti a k podmínce vlastního příjmu druhého z manželů, na kterého je sleva na dani uplatňována (příjem do 68 000 Kč), přistupuje ještě třetí podmínka, a to soužití ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do dovršení věku 3 let dítěte. V rámci společně hospodařící domácnosti pan Masaryk vyživuje po celé zdaňovací období jedno dítě, které je starší tří let, proto v tomto případě nelze slevu na manželku uplatnit, jako v předchozích letech.