Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022

Přiznání k dani z příjmů
fyzických osob

za zdaňovací období roku 2022

Ing. Kateřina Illetško

1. Zásadní změny zákonů

1.1 Přehled změn týkajících se zákona o daních z příjmu

V této kapitole jsou heslovitě souhrnně uvedeny zásadní změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) týkající se zdaňování příjmů fyzických osob platné pro zdaňovací období 2022.

- Zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, u zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byly přijaty následující vybrané zásadní změny:

- V § 6 odst. 9 písm. b) ZDP se slovo „závodního“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin“.

Zavádí se peněžitý příspěvek (takzvaný „stravenkový paušál“) poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce), při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Limit stravného je upraven v § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

Pro rok 2022 činí na základě vyhlášky č. 237/2022, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 118 Kč. Došlo tak ke zvýšení částky peněžitého příspěvku zaměstnavatele, který je při splnění zákonných podmínek osvobozen od daně. Osvobozený příspěvek od daně může být maximálně do výše 70 % ze 118 Kč. To znamená, že nově se zvyšuje na částku 82,60 Kč (v roce 2021 to bylo 75,60 Kč).

Do výše uvedeného limitu je tento peněžitý příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá tak ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Část peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování se u zaměstnance zdaní jako příjem ze závislé činnosti a rovněž podléhá odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

- Zrušení „superhrubé“ mzdy – úprava v § 6 odst. 12 ZDP kde nově základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.

- Zavedení progresivní sazby daně § 16 odst. 1 ZDP – nově sazba daně činí:

a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a

b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

Podle § 16 odst. 2 ZDP se daň vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. Sazba daně 23 % tak nově nahrazuje původní solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP a osmačtyřicetinásobkem průměrné mzdy.

Tyto příjmy podléhají nově zdanění druhou sazbou daně ve výši 23 %. Pokud mají poplatníci příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele (či více zaměstnavatelů postupně) a učinili u nich prohlášení k dani (tj. podepsali tzv. růžový formulář), pak daňové přiznání podávat již sami nemusí a mohou požádat o roční zúčtování jako ostatní zaměstnanci.

- V § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP – základní sleva na poplatníka se částka 27 840 Kč nahrazuje částkou 30 840 Kč. Po 13 letech byla daňová sleva na poplatníka zvýšena, a to ve dvou krocích, pro zdaňovací období 2021 bylo možno uplatnit slevu ve výši 27 840 Kč, v roce 2022 ve výši 30 840 Kč.

! POZOR Z přechodných ustanovení zákona však vyplývá, že zrušení limitu pro měsíční daňový bonus se použije poprvé při výpočtu zálohy na daň za měsíc leden 2022 pro zdaňovací období roku 2022. Maximální limit pro měsíční daňový bonus 5 025 Kč byl zachován pro celý rok 2021 a až od roku 2022 je zrušen.

Účinnost od 28. 7. 2021

- Zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, jedná se o nepřímou novelu ZDP, kde podle § 8 odst. 1 zákona č. 121/2021 Sb. je mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

- § 3 odst. 1 – Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény příspěvek ve výši 370 Kč.

- § 4 odst. 1 – Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období.

- § 8 odst. 1 – Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (není řešeno v zákoně o daních z příjmů).

- § 8 odst. 2 – Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží.

Účinnost od 5. 3. 2021

- Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, upravil pojmosloví. Novela v § 38l ZDP upravuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně následujícím způsobem

- text „stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby“ se nahrazuje slovy „povolením podle stavebního zákona“,

- odst. 1 písm. c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního zákona,

- odst. 1 písm. d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona.

Účinnost novely ZDP část 11 čl. XX od 1. 7. 2023

- Zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přidal další novou slevu na dani.

V § 35 ZDP se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem:

- byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství,

- a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb.,

- z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.“.

Výše slevy odpovídá přiznané náhradě v usnesení o zastavení exekuce (30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství – usnesení slouží jako doklad pro uplatnění slevy). To, že se jedná o pohledávku nepřevyšující výši 1 500 Kč, toto označení slouží pouze pro specifikaci řízení, za jehož zastavení náleží náhrada a na které se uplatňuje sleva na dani.

Z přechodného ustanovení vyplývá, že sleva na dani má sloužit jako forma poskytnutí náhrady za každé takové zastavení v případě nevymožení pohledávky, tj. pokud nedošlo ke spojení řízení, je nutné poskytnout slevu za každé takové zastavené řízení.

V tiskopisech daňového přiznání pro zdaňovací období 2022 bude sleva na dani uvedena na nových řádcích ř. 62a (ř. 35) Sleva za zastavenou exekuci podle § 35 odst. 4 zákona – na zmíněné řádky uvede poplatník výši náhrady, kterou mu ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přiznal exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.

Účinnost od 1. 1. 2022

- Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, došlo k rozšíření osvobozených částek, kdy:

- v § 4 odst. 1 písm. g) ZDP nový bod 5, se od daně osvobozuje příjem v podobě jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem.

- Oprávněnou osobou je fyzická osoba, která se podrobila v období od 1. července 1966 do 31. března 2012 (dále jen „rozhodné období“) ve zdravotnickém zařízení na území, které je součástí území České republiky, sterilizaci v rozporu s právem.

- Nárok je třeba uplatnit u Ministerstva zdravotnictví nejpozději do tří let od účinnosti tohoto zákona, jinak zaniká.

- Pokud bude nárok prokázán, jednorázová peněžitá částka činí 300 000 korun.

Účinnost od 1. 1. 2022

- Zákon č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, došlo k rozšíření osvobozených částek, kdy

- v § 4 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP, nově od daně osvobozuje jednorázové odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice.

Účinnost od 1. 1. 2022

- Zákonem 353/2021 Sb. novela zákona o bankách navrátila do ZDP v pozměněné podobě osvobození pro daňové nerezidenty výnosů z dluhopisů emitovaných v zahraničí českými subjekty,

- v § 4 odst. 1 ZDP se za písmeno zk) vkládá nové písmeno zl): Od daně se osvobozuje výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,

- ustanovení se použije na dluhopisy s datem emise ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. již od 1. 10. 2021.

- Zákon č. 66/2022 Sb., nejedná se o novelu ZDP, jedná se o zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti soc. zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

- Podle § 8 odst. 1 se fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, poskytuje příspěvek na solidární domácnost. Příjem je osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. i) ZDP. Podmínkou pro poskytování je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení.

- Jestliže je příspěvek pro solidární domácnost dle § 8 na straně poplatníka příjmem osvobozeným od daně, pak se uplatní ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, podle kterého výdaje hrazené z prostředků, které jsou na straně poplatníka příjmy osvobozenými od daně, nejsou daňově uznatelnými výdaji.

- Pokud se daný výdaj vztahuje k příjmu od daně osvobozenému pouze částečně, je daňově neuznatelný pouze v poměrné části.

- Zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je účinný od 25. května 2022.

- Za zdaňovací období roku 2022 lze podle § 15 odst. 1 ZDP od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.

- Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022

a) za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo

b) Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

- Výše uvedené může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15 odst. 9 ZDP.

- Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle ZDP je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

- Pokud poplatník daně z příjmů výše uvedený výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně.

- Výdaj lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen.

S účinností od 1. 7. 2022 byl zákon o daních z příjmů (ZDP) novelizován novelou č. 142/2022 Sb. – tato novela se týká daňové podpory nízkoemisních vozidel. Novela 142/2022 Sb. přeřadila do 2. odpisové skupiny dobíjecí stanice elektromobilů a plug-in hybridních vozidel a snížila hodnotu nepeněžního příjmu zaměstnance, který může využívat nízkoemisní vozidlo i pro soukromé účely z 1 % vstupní ceny na 0,5 % vstupní ceny.

- Zákonem č. 244/2022 Sb. byla zatím poslední platná změna zákona o daních z příjmů (ZDP) provedena k 1. 10. 2022. – jedná se o změnu navazující na zcela nový předpis, kterým je zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (zákon č. 243/2022 Sb.); zákon č. 244/2022 Sb. je doprovodným zákonem k zákonu 243/2022 Sb. V ZDP bylo osvobození od daně z příjmů právnických osob dle § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP, pokud jde o příspěvky do kolektivních systémů od provozovatelů solárních elektráren, výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností a osob uvádějících na trh obaly, od 1. 10. 2022 rozšířeno i o příspěvky do kolektivního systému od výrobců plastových výrobků.

- Zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony pro období roku 2022 přináší především možnost uplatnění mimořádných odpisů i pro majetek pořízený (uvedený do užívání) v průběhu roku 2022. Další změny daní z příjmů použitelné již pro rok 2022 se týkají odpisu nemovité kulturní památky či odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání podle § 34g ZDP.

Dále došlo k novele následujících ustanovení:

V § 4a písm. q) ZDP se od daně osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud

1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a

2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.

- Vypuštění poslední věty v § 23 odst. 8 ZDP. Týká se úprav při přechodu z paušální daně na vedení účetnictví nebo na uplatnění výdajů % z příjmů. Podle novely bude možné použít i na zdaňovací období roku 2022.

- Změna ustanovení § 30a odst. 1 a 2 ZDP. Aplikace mimořádných odpisů u hmotného majetku zařazeného v odpisových skupinách 1 a 2 se prodlužuje i na tento majetek pořízený až do 31. prosince 2023. Dle přechodných ustanovení lze výše uvedené použít i na majetek pořízený v roce 2022.

- Změna v § 38b ZDP daň nebo penále se nepředepíše a neplatí, pokud celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více, než 50 000 Kč se použije až pro zdaňovací období 2023.

- Změna v § 38g odst. 1 ZDP – daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 50 000 Kč …… použije se až pro zdaňovací období 2023.

- Změna v § 38g odst. 2 ZDP – daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od ……, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč, použije se až pro zdaňovací období 2023.

- POZOR částka u § 10 odst. 3 písm. a) ZDP se nemění.

- Další podrobné informace, související s rozsáhlými změnami týkajícími se institutu paušální daně jsou uvedeny v kapitole 1.4) Paušální daň.

Výdaje u motorových vozidel

Pro počátek roku 2022 byla platná vyhláška č. 511/2021 Sb. ze dne 15. 12. 2021, pro rok 2022 tak byla stanovena sazba základní náhrady u osobních vozidel ve výši 4,70 Kč, bylo možno použít průměrnou cenu elektřiny ve výši 4,10 Kč/kWh a průměrnou cenu pohonných hmot

a) 37,10 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,

b) 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,

c) 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty.

POZOR na následující změny, které nastaly v průběhu roku 2022.

Od 12. 3. 2022 se měnila průměrná cena elektřiny (vyhláška č. 47/2022 Sb.) ze 4,10 Kč/kWh na 6,00 Kč/kWh.

Od 14. 5. 2022 se měnila cena za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů (vyhláška č. 116/2022 Sb.) na 44,50 Kč a cena za 1 litr nafty na 47,10 Kč.

Od 20. 8. 2022 se měnila cena za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů (vyhláška č. 237/2022 Sb.) na 51,40 Kč.

1.2 Minimální mzda

Pro rok 2022 nařízením vlády č. 405/2021 Sb. došlo ke změně nařízení vlády č. 487/2020 Sb. („o minimální mzdě“).

S účinností od 1. ledna 2022 se zvýšila základní sazba minimální mzdy o 1 000 Kč na 16 200 Kč za měsíc.

Osvobozené důchody

Prvním ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP: „(1) Od daně se osvobozuje podle písm. h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů, …“.

Zákonný limit pro osvobození důchodu od daně pro r. 2022 činí 36 × 16 200 = 583 200 Kč.

Pro srovnání zákonný limit pro osvobození důchodu od daně pro r. 2021 činil 36 × 15 200 = 547 200 Kč.

Jde o jedinou podmínku pro osvobození důchodu od daně z příjmů. Počínaje r. 2016 ustanovení § 4 odst. 3 zákona (příjem nad 840 000 Kč ze závislé činnosti, dílčí základ daně ze samostatné činnosti a z nájmu) bylo nálezem Ústavního soudu č. 271/2016 Sb. zrušeno.

Zvýšení limitu pro osvobození náhrady z titulu darování a odběru krve od daně

Podle § 4 odst. 1 písm. j) ZDP je od daně osvobozen příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů.

Jde-li o darování krve, ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy. Tato částka je od daně z příjmů osvobozena.

Pro r. 2022 je od daně z příjmů osvobozena částka 0,05 × 16 200 = 810 Kč. Pro srovnání v roce 2021 byla od daně z příjmů osvobozena částka 0,05 × 15 200 = 760 Kč.

POZOR pokud si dárce krve nechá vyplatit výše uvedenou náhradu, nemůže již uplatnit nezdanitelnou část základu daně z titulu odběru krve podle § 15 odst. 1 ZDP ve výši 3 000 Kč zajeden odběr krve.

Daňový bonus

Podle ustanovení § 35c odst. 3 ZDP je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Od zdaňovacího období 2021 daňový bonus vyplacený poplatníkovi již není omezen maximální částkou 60 300 Kč ročně. Slevu na dani zákon také nijak neomezuje. Daňový bonus však může podle § 35c odst. 4 zákona uplatnit pouze poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. pro rok 2022 alespoň do výše 6 × 16 200 = 97 200 Kč. Pro rok 2021 daňový bonus mohl uplatnit poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši 6 × 15 200 = 91 200 Kč.

POZOR od roku 2018 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu, příjmy z nájmu a kapitálového majetku se již nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se od roku 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.

V tabulce je uvedeno srovnání roku 2020, 2021 a 2022

ZDP	2020	2021	2022
§ 4 odst. 1 písm. h)	525 600	547 200	583 200
§ 35c odst. 4	87 600	91 200	97 200

Školkovné

Dále má změna výše minimální mzdy dopad i do ustanovení § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP sleva za umístění dítěte.

(ř. 69a v základní části přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 č. 255405 MFin 5405 vzor č. 28)

Související ustanovení § 35bb ZDP stanoví, že výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP (pozor nejedná se o stravné). Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy (max. do 16 200 Kč). Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Sleva se nekrátí na měsíce lze ji uplatnit pouze za celé zdaňovací období.

Za předškolní zařízení lze pro účely ZDP, považovat jakékoliv zařízení zabývající se celodenní péčí o dítě předškolního věku. Podle § 35bb odst. 6 ZDP se pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí:

a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a

c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou

1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo

2. mateřskou školou podle školského zákona“.

Zákonné podmínky jsou splněny v například u mateřské školky (registrované podle školského zákona, a to firemní, nebo soukromé), dále jakékoliv jiného obdobného zařízení jako jsou jesle, ale výjimku tvoří zájmové kroužky (tyto mají vzdělávací charakter) nebo dětská centra v supermarketech.

V § 38g odst. 2 ZDP – daňové přiznání za zdaňovací období je s ohledem na výše uvedené povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP nerezident, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) písm. g) a písm. h), nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.

POZOR v případě nerezidentů je třeba pro uplatnění slevy na dani splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 2 ZDP. Zmíněné podmínky musí být splněny současně, tzn., musí se jednat o rezidenta členského státu EU nebo státu tvořící EHP a současně úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle (§ 22 ZDP) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 4a, § 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Obdobně platí také i pro § 15 ZDP nebo slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a písm. g) ZDP nebo daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP.

1.3 Sociální pojištění v roce 2022

Podle Nařízení vlády č. 356/2021 Sb. je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 stanovena na 36 119 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0773, tzn., že pro rok 2022 činí průměrná měsíční mzda 38 911 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy, současně se jedná o limit pro solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP tj. 1 867 728 Kč.

1.4 Paušální daň

Nejzásadnější změnou platnou ve vztahu ke způsobu stanovení daně je od zdaňovacího období 2021 zavedení nového institutu paušální daně při vypuštění institutu stanovení daně paušální částkou, který je v současné podobě zákona o daních z příjmů uveden v ustanovení § 7a ZDP.

Zákonem č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů)“, a některé další zákony dochází s účinností od 1. ledna 2023 k některým zásadním změnám v institutu paušální daně.

Cílem novelizované úpravy paušální daně je v návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč, rovněž zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti pro možnost vstupu do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč, s tím, že jednou z podmínek pro vstup do paušálního režimu je skutečnost, že poplatník není plátcem daně z přidané hodnoty, proto byl také původní limit příjmů pro vstup do paušálního režimu stanoven na 1 mil. Kč.

Cílem navržené úpravy rovněž je:

- snížení administrativní zátěže u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti (podle § 7 ZDP) a umožnění na dobrovolné bázi využít paušalizaci daně z příjmů fyzických osob a veřejných pojistných,

- zajistit plnění povinností k dani z příjmů fyzických osob a pojistných jednou platbou vůči správci daně (finančnímu úřadu),

- bez nutnosti podávat daňové přiznání a přehledy k veřejným pojistným.

Tento nový režim správy daně z příjmů fyzických osob si vyžádal úpravu nejen ZDP, ale i souvisejících předpisů nejen v oblasti pojistného na důchodové pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ale i s ohledem na registraci ke zmíněným veřejným pojistným úpravu rovněž ve vazbě na živnostenský zákon.

Vzhledem k tomu, že zvýšením limitu příjmů pro možnost vstupu do paušálního režimu může být paušální daň stanovena poplatníkům daně z příjmů fyzických osob s velmi širokým rozpětím příjmů, není již všem stanovena paušální daň a veřejná pojistná ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou rozdílně vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.

Ustanovení § 2a odst. 1 písm. b) ZDP bylo v návaznosti na zavedení 3 pásem paušálního režimu upraveno tak, že poplatník v předcházejícím zdaňovacím období nesměl přesáhnout rozhodné příjmy pro zvolené pásmo (tj. to, do kterého vstupuje). Není tedy již stanovena jednotná výše příjmů jako podmínka pro vstup do paušálního režimu, ale řídí se podle zvoleného pásma.

Výše rozhodných příjmů pro dané pásmo záleží na tom, do jaké skupiny příjmy patří z hlediska paušálních výdajů, které by k nim mohly být uplatněny podle § 7 odst. 7 ZDP. Pro posouzení splnění podmínky rozhodných příjmů ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období však nezáleží na tom, do jaké skupiny paušálních výdajů spadaly příjmy poplatníka v předcházejícím zdaňovacím období (zda do stejné jako v rozhodném zdaňovacím období, nebo do jiné), důležité je jen to, zda poplatník splňoval uvedenou podmínku (tj. příslušnou hranici příjmů podle toho, do jakých paušálních výdajů spadaly příjmy).

Pro větší přehlednost lze uvést tabulku Ministerstva financí, která určuje pásma pro OSVČ.

Pokud např. poplatník vstupuje do prvního pásma paušálního režimu a v předcházejícím zdaňovacím období měl pouze příjmy, ke kterým se uplatňují 40 % paušální výdaje, nesměly jeho příjmy za předcházející zdaňovací období překročit 1 mil. Kč (viz § 2a odst. 4 písm. a) bod 1 ZDP, protože nenaplňuje rozhodné příjmy podle § 2a odst. 4 písm. a) bodu 2 ani 3), a to bez ohledu na to, jaká bude struktura jeho příjmů v rozhodném zdaňovacím období.

Vzhledem k zavedení 3 pásem paušálního režimu musí poplatník v oznámení o vstupu do paušálního režimu uvést i to, do jakého vstupuje pásma (označováno jako „zvolené pásmo“). Poplatník vždy vstupuje do určitého pásma paušálního režimu a v něm zůstává až do doby, kdy se zvolené pásmo změní (tato změna může proběhnout jen od počátku zdaňovacího období, viz § 2a odstavec 1 písm. d) ZDP), nebo do doby, než nastanou skutečnosti, kvůli kterým přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

Rozhodné příjmy pro jednotlivá pásma jsou stanoveny tak, že v některých případech má poplatník na výběr z více pásem, protože rozhodné příjmy jsou vždy horní hranicí, kterou poplatník nesmí přesáhnout, není však dána spodní hranice příjmů – např. poplatník, který má pouze příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů, a předpokládá příjmy ve výši 0,9 mil. Kč, tak může vstoupit do prvního pásma, ale také do druhého nebo třetího pásma.

Pokud poplatník vstoupí do prvního pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že překročil rozhodné příjmy pro první pásmo, může podat oznámení o jiné výši paušální daně podle § 38ldb ZDP, ve kterém uvede jako pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně vyšší pásmo a podle něj vyčíslí svou daň a paušální veřejná pojistná a rozdíl doplatí.

Pokud poplatník vstoupí do druhého pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že nepřekročil ani rozhodné příjmy pro první pásmo, může podat oznámení o jiné výši paušální daně podle § 38ldb ZDP, ve kterém uvede toto nižší pásmo a jeho daň bude odpovídat prvnímu pásmu, avšak paušální pojistná zůstanou na úrovni druhého pásma, protože jejich výši nelze zpětně snižovat, viz příslušné zákony upravující veřejná pojistná.

1. pásmo – Příjmy do 1 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2023 činí 6 208 Kč

Do 1. pásma spadají OSVČ s příjmem do 1 milionu Kč (včetně OSVČ uplatňujících výdajový paušál 40 %).

Do 1. pásma mohou vstoupit ty OSVČ s příjmy do 1,5 mil. Kč, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80 % či 60 % výdajový paušál.

Do 1. pásma mohou vstoupit ty OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které mají alespoň 75 % z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80 % výdajový paušál.

2. pásmo – Příjmy od 1 mil. Kč do 1,5 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2023 činí 16 000 Kč

Do 2. pásma spadají OSVČ s příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál 40 %).

Do 2. pásma mohou vstoupit OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit 80 % či 60 % výdajový paušál.

3. pásmo – Příjmy od 1,5 mil. Kč do 2 mil. Kč, paušální záloha pro zdaňovací období 2023 činí 26 000 Kč

Do 3. pásma spadají OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů Kč bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál 40 %).

Příklady přechodu mezi jednotlivými pásmy

? Příklad 1

V roce 2022 má poplatník příjmy pro třetí pásmo. V roce 2023 očekává nižší příjmy. Přejít však prozatím nemůže, protože to zákon neumožní (k prvnímu dni roku 2023 nesplní zákonné podmínky, protože v předcházejícím roce 2022 měl vysoké příjmy, tj. nad rozhodné příjmy pro první pásmo). Po celý rok 2023 tak bude stále ve třetím pásmu a bude platit paušální zálohu pro třetí pásmo. Pokud v roce 2023 skutečně dosáhne očekáváné nižší příjmy, od roku 2024 může přejít do prvního pásma.

? Příklad 2

Poplatník je přihlášen v roce 2022 do třetího pásma záměrně i přesto, že by podle výše příjmů plnil podmínky i pro první pásmo. Takový poplatník může už od roku 2023 přejít ze třetího do prvního pásma, neboť splní podmínky k počátku roku 2023.

Ustanovení v § 7a ZDP definuje novou kategorii poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to poplatníka v paušálním režimu. Poplatník se jím stává ze zákona při splnění stanovených podmínek. Podmínky se vztahují buď ke zdaňovacímu období, od kterého poplatník vstupuje do paušálního režimu (jedná se o tzv. rozhodné období), nebo k období tomuto období bezprostředně předcházejícímu.

Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období má:

a) rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu

1. nepřesáhl, nebo

2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,

b) vedle rozhodných příjmů má pouze

1. příjmy od daně osvobozené,

2. příjmy, které nejsou předmětem daně,

3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,

c) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a

d) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník

a) splňuje výše uvedené podmínky,

b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a

c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období

1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo

2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu.

Pro účely zákona se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.

POZOR oznámení o vstupu do paušálního režimu a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti (registrace na finančním úřadě) je třeba učinit současně. Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané u nově začínajících podnikatelů po dni zahájení činnosti, je neúčinné! Uvedenou lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Vstoupit do paušálního režimu nelze v případě, kdy poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje činnost v jiném oboru, např. do této chvíle provozoval zemědělskou činnost a nyní k ní přidává pohostinství; v takovém případě totiž poplatníkovi již plynou příjmy ze samostatné činnosti a nebylo by možno stanovit daň v paušální výši. Zahájení činnosti se navíc posuzuje celosvětově, nikoli pouze v rámci České republiky; pokud tedy poplatník již vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v zahraničí a nově ji začíná vykonávat v České republice, nelze zmíněné ustanovení § 7a ZDP rovněž použít. V takových případech poplatník může vstoupit do paušálního režimu od dalšího zdaňovacího období.

POZOR nově poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu § 7a odst. 8 ZDP.

V návaznosti na zavedení tří pásem paušálního režimu možnost poplatníka v paušálním režimu se nově zavádí institut oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu (§ 38lda ZDP). Toto oznámení může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu. V oznámení je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést

a) zdaňovací období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a

b) nově zvolené pásmo paušálního režimu.

Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Obdobné podmínky platí pro oznámení o jiné výši paušální daně (§ 38ldb ZDP). Rovněž toto oznámení může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmy pro jiné než zvolené pásmo paušálního režimu. V oznámení o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést:

a) zdaňovací období, za které má být paušální daň v jiné výši,

b) pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně a

c) skutečnost, zda překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu.

Oznámení o jiné výši paušální daně podané po lhůtě je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

Nově se dále upravuje oznámení o nesplnění podmínek v paušálním režimu. Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro

a) to, aby se stal poplatníkem v paušálním režimu,

b) nově zvolené pásmo paušálního režimu,

c) jinou výši paušální daně.

Nesplnění podmínek oznámí poplatník včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil.

Kde a jak oznámit vstup do paušálního režimu

V zásadě jsou možné tři způsoby, jak může poplatník zahajující činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, učinit oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to:

- Samostatně u více orgánů (tato varianta představuje administrativně největší zátěž pro poplatníka): poplatník se u správce daně registruje k dani a podá oznámení o vstupu do paušálního režimu, na živnostenském úřadě živnost nebo požádá o koncesi, samostatně vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti.

- Společným podáním u správce daně: možnost učinit více podání najednou u správce daně, poplatník podá správci daně přihlášku k registraci k dani z příjmů a oznámení o vstupu do paušálního režimu, kde vyplní části týkající se OSSZ a zdravotní pojišťovny jedná se tzv. společné oznámení, tímto oznámením poplatník společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu bude moci u správce daně oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, podání vůči živnostenskému úřadu (tj. ohlášení živnosti a žádost o koncesi) musí poplatník vždy učinit na živnostenském úřadu.

- Na živnostenském úřadě: podle stávající právní úpravy lze využít jednotného registračního formuláře, kterým lze vedle ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, poplatník se zde může registrovat k dani z příjmů a dani silniční nově zde může také podat oznámení o vstupu do paušálního režimu

POZOR s ohledem na výše uvedené je zřejmé, že povinnosti vztahující se ke zdaňovacímu období 2022 nejsou institutem paušálního režimu nijak dotčeny, tzn., že poplatník pokud má ze zákona povinnost (§ 38g ZDP) podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy o příjmech a výdajích za rok 2022 na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu a doplatí nedoplatky na daních a veřejných pojistných.

Pro podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze využít webovou aplikaci, která je zveřejněna na adrese: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/oznameni-o-vstupu-do-pausalniho-rezimu/oznameni-webova-aplikace

Aplikace je plně funkční v moderních prohlížečích v aktuálních verzích (není podporován Internet Explorer).

Červeně podbarvené položky (označené trojúhelníkem) jsou povinné. Pokud je vyplněno DIČ je automaticky doplněna také položka RČ rodné číslo a dopočítáno datum narození.

Evidenční číslo pojištěnce (EČP) se vyplní pouze v případě, že poplatník, nemá rodné číslo. Tzn., že ho vyplňuje poplatník, kterému bylo EČP přiděleno.

Položky týkající se zahájení samostatné činnosti se vyplňují pouze v případě, že poplatník zahajuje samostatnou výdělečnou činnost a neoznámil zahájení této činnosti příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno nebo zdravotní pojišťovně. Datum zahájení činnosti by mělo být stejné pro všechny instituce.

Poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů fyzických osob placených správci daně, záloh na pojistné na důchodové pojištění placených příslušné OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištěné placených zdravotní pojišťovně platí správci daně pouze paušální zálohu. Uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši, poplatník nemusí určit, na které plnění peníze posílá. Může dokonce uhradit celou částku na zdaňovací období 2023 dopředu.

Po skončení zdaňovacího období při splnění všech zákonných podmínek již není nutné paušální daň doplácet ani nevznikají přeplatky, platí, že paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu. Výhodou je, že pokud má poplatník paušální daň, není nutno podávat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích.

Splatnost paušální zálohy je dvacátého dne v měsíci (na daný měsíc). Pokud poplatník již podniká např. od roku 2015, a chce od 1. 1. 2023 vstoupit do paušálního režimu je první lednová paušální záloha splatná do 20 ledna 2023. Pro úplnost lze dodat, že již v tomto případě nelze postupovat podle přechodných ustanovení zákona č. 540/2020 Sb., kdy paušální záloha na zálohové období, které bylo prvním kalendářním měsícem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.

Výjimkou ve splatnosti paušální zálohy je záloha na měsíc, ve kterém poplatník zahajuje samostatnou činnost. Pokud zahajuje např. k 1. 1. 2023, je záloha za leden 2023 splatná do 20. února 2023. Výše paušální zálohy je na dané zdaňovací období je fixní, ale od prvního dne následujícího roku se může u prvního pásma změnit a to v závislosti minimálním vyměřovacím základu. Platí, že pro OSVČ tento je stanovován ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu) s předčíslím 2866.

U platby paušální zálohy je třeba uvést, tak jako i u všech ostatních plateb finančnímu úřadu, variabilní symbol (VS). Variabilní symbol odpovídá kmenové části daňového identifikačního čísla (DIČ), která je tvořena obecným identifikátorem nebo vlastním identifikátorem správce daně. U fyzické osoby je obecným identifikátorem rodné číslo nebo vlastní číslo plátce v případě, že poplatník nemá přiděleno rodné číslo.

- zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

- zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, pro první pásmo vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %), pro druhé a třetí pásmo jsou stanoveny vyšší pevné částky, které nejsou navázány na minimální měsíční vyměřovací základ. Celková výše paušální zálohy za kalendářní měsíc činí pro zálohové období roku 2023:

Pásmo	Paušální záloha	Daň z příjmu	Důchodové pojištění	Zdravotní pojištění
1. pásmo	6 208 Kč	100 Kč	3 386 Kč	2 722 Kč
2. pásmo	16 000 Kč	4 963 Kč	7 446 Kč	3 591 Kč
3. pásmo	26 000 Kč	9 320 Kč	11 388 Kč	5 292 Kč

Jak bude postupovat OSVČ, neplátce DPH vlastní byt (nemá jej v obchodním majetku), který pronajímá a příjmy zdaňuje.

Příjmy z nájmu podle § 9 ZDP nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč (zde jsou pouze příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP), ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč. Tato podmínka byla nastavena proto, že příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy nad 50 tisíc Kč, pokud nejsou osvobozeny či ošetřeny srážkou, již vstupují do základu daně, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z nájmu nad 50 tisíc Kč za daný rok není paušální daň určena.

Jsem OSVČ (volná živnost) příjem z podnikání mezi 400-600 tisíc Kč ročně. Dále mám příjem z úroků půjčky cca 16 000 Kč ročně. A nepravidelně příjem z kapitálového majetku (akcie). Mohu využít paušální daně v roce 2023? Mohu příjmy z úroků i prodeje akcií zahrnout do příjmů z podnikání? Volná živnost mě opravňuje i k pronajímání i obchodování.

Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 v jakékoliv výši, je-li zdaňována srážkovou daní, není překážkou pro vstup do paušálního režimu, neboť nevstupuje do základu daně (neuvádí se v daňovém přiznání). Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a ostatní příjmy podle § 10, které nepodléhají výběru daně srážkou, sice nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč, ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč. Tyto příjmy totiž do základu daně vstupují, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu, z ostatních příjmů, z nichž není daň vybírána srážkou, či nejsou od daně osvobozeny a celkově přesahují částku 50 tisíc Kč za daný rok, není paušální daň určena.

Jsem OSVČ s příjmem do 1 milionu, mám i dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do 3000 nově 3500 Kč, můžu si u firmy, u které mám DPČ požádat o slevu na dani na poplatníka? Musím ji někam evidovat popř. hlásit?

Přivydělávat si na dohodu není u paušální daně problém, pokud je příjem z této činnosti zdaňován srážkovou daní. To znamená DPČ s odměnou nově od 2022 do 3 500 Kč nebo dohoda o provedení práce standardně do 10 tisíc Kč měsíčně. Pokud však dojde k učinění prohlášení u plátce daně, z čehož vyplývá nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka, pozbýváte možnosti zapojení se do paušálního režimu. Obecně lze říci, že v paušálním režimu nároky na slevy na dani nevznikají.

Jsem důchodce a současně OSVČ. Jako OSVČ mám příjem do 1 milionu. Pochopitelně dostávám také důchod. Mohu požádat o paušální daň? Dostávám navíc nepravidelně honoráře z časopisů zhruba do 9 tisíc měsíčně, které mi vydavatel už zdanil.

Pokud vám paušální daň v podmínkách, jak je schválena v zákoně, vyhovuje, můžete do paušálního režimu vstoupit. Pobírání starobního či jiného důchodu nepředstavuje v této věci žádný problém. Stejně tak by neměly být problém srážkou zdaněné honoráře, které tak již nevstupují do základu daně a neuvádějí se v daňovém přiznání.

Platí pro starobního důchodce stejná výše platby paušální daně v avizované výši přesahující částku 5000 Kč, pokud jsou všechny podmínky pro vstup do paušálního režimu splněny?

Pro podnikající důchodce není jiná výše zálohy na paušální daň ze zákona možná. Z uvedeného vyplývá, že ne pro všechny poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti musí být vstup do paušálního režimu, co do výše odvodů na daň z příjmů a veřejná pojistná, výhodný.

Pokud vstoupím do paušální daně, musí se nadále platit silniční daň, pokud se bude používat automobil také k podnikání? Pokud se bude muset platit daň, tak zdali se musí podávat v lednu přiznání k dani silniční, jako to bylo doposud.

Silniční daň stojí zcela mimo paušální daň, která se týká pouze daně z příjmů a povinných pojistných. I v paušálním režimu proto nadále platí pro poplatníky, kteří mají daňovou povinnost k silniční dani podle zákona o dani silniční, povinnost podat do 31. ledna 2022 přiznání k silniční dani a tuto daň uhradit. Silniční daň budete moci příští rok vyřešit standardně u místně příslušného správce daně nebo prostřednictvím modernizovaného daňového portálu, tzv. finančního úřadu online, dostupného od ledna na stránce www.mojedane.cz. Finanční úřad online nabídne poplatníkům komunikaci se správcem daně jednoduše a online, zcela bez nutnosti fyzické interakce.

Jsem OSVČ a měl bych velký zájem o využití režimu paušální daně v příštím roce. Jsem však rovněž obecním zastupitelem (neuvolněným), kdy ze zákona pobírám odměnu za výkon této funkce. Tyto příjmy ze závislé činnosti se však zdaňují zálohovou daní.

Odměna člena zastupitelstva je vždy příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP, záleží na tom, jaká je sjednána výše odměny. Pokud poplatník podepíše prohlášení k dani, odměna podléhá zálohové dani ve výši 15 % ze základu daně. Pokud poplatník nepodepíše prohlášení a odměna nepřesahuje částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (od 1. 1. 2021 tato činí 3 500 Kč měsíčně), podléhá tento příjem ze závislé činnosti srážkové dani. Odměna převyšující částku 3 500 Kč podléhá zálohové dani. Odpověď je tedy odvislá od toho, zda poplatník podepíše prohlášení k dani, či nikoliv a dále od výše poskytnuté odměny. Pokud se bude jednat o příjem ze závislé činnosti podléhající zálohové dani ve smyslu § 38h ZDP, pozbývá poplatník podle § 2a ZDP možnosti zapojení se do paušálního režimu.

Během roku zaměstnávám lidi na dohodu o provedení práce (nepravidelně) mohu i v tomto případě vstoupit do paušální daně?

Ano, zákon zaměstnavatele v tomto smyslu nijak neomezuje a paušální daň se Vás, při splnění zákonných podmínek, týká jako poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jen je třeba upozornit na skutečnost, že stále se na Vás vztahují povinnosti plátce daně ze závislé činnosti, tj. vedení mzdové agendy a s tím související povinnosti.

V minulých letech jsem si odečítala slevu na životní pojištění, budu muset toto dodanit, pokud jsem nesplnila v roce 2022 zákonné podmínky? Jak to bude s paušálním režimem?

Podle § 15 odst. 6 ZDP dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Pokud je příjmem podle § 10 ZDP vyšší než 15 000 Kč poplatník nemá za dané období paušální daň a má povinnost podat daňové přiznání.

Dalším případem je situace (§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3. ZDP), kdy zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v minulých obdobích na životní pojištění. Za předpokladu, že tento poplatník k 1. 1. rozhodného období již nemá příjmy ze závislé činnosti, platně vstoupil do paušálního režimu. Následně dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny. Pokud má poplatník příjem podle § 6 ZDP nemá za dané období paušální daň a má povinnost podat daňové přiznání.

Jak se bude postupovat v případě OSVČ, kdy manželka je spolupracující osoba. OSVČ není plátce DPH a ani nemá jiný druh příjmů. Hrubý nerozdělený příjem je vyšší než 1 mil. Kč, ale po rozdělení podílu příjmů a výdajů na spolupracující osobu, ani jeden z nich nemá podíl na příjmech vyšší než 1 mil. Kč. Je možné, aby manželé, popř. některý z manželů, mohl využít paušální daň? V případě, že by byl po rozdělení podíl na příjmech vyšší příjem než 1 mil. Kč, mohl by paušální daň uplatnit jen manžel?

V tomto případě ustanovení § 13 odst. 4 písm. e) ZDP stanoví se, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat na spolupracující osoby, ani na takového poplatníka nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat jiný poplatník. Důvodem je, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nevychází při určení daně z rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale jeho daň je stanovena bez ohledu na výši příjmů (při splnění limitů uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) ZDP). Pro úplnost lze doplnit, že nelze tedy postupovat tak, že by poplatník, který splňuje všechny podmínky § 7a ZDP kromě výše příjmů ze samostatné činnosti, rozdělil část svých příjmů na jiného poplatníka a poté by měl daň rovnu paušální dani. Tento postup by tedy vedl k umělému snižování celkové daňové povinnosti těchto poplatníků.

Jakým způsobem se bude posuzovat mateřská, jedná se o příjmy ze závislé činnosti, které znemožňují vstup do paušálního režimu?

U matky na mateřské dovolené příjmy ze závislé činnosti jednoznačně neplynou, byť by formálně mohla mít pořád uzavřenou pracovní smlouvu. Mateřskou ale nejde považovat za náhradu mzdy, jde o plnění poskytované ze systému sociálního zabezpečení. Naopak rozhodnou skutečností není faktický výkon činnosti k 1. lednu (tím se zohledňuje, že 1. ledna téměř nikdo nepracuje). Nebylo však možné normu legislativně naformulovat jinak než takto (také bylo třeba zohlednit, že v lednu zpravidla ještě plynou příjmy za prosinec). Proto § 2a odst. 1 písm. c) zákona v zásadě obsahuje dvojitou podmínku, že vedle vykonávání činnosti (což se dokládá např. pracovní smlouvou) z této činnosti především reálně musí plynout příjmy ze závislé činnosti (což mateřská není).

Stejný závěr pak lze vztáhnout také na situace funkcionářů ve společnostech, kteří by nyní (pro možnost vstupu do paušálního režimu) chtěli svou činnost začít vykonávat bezplatně. Zřejmě tu do jisté míry hrozí možnost zneužívání a účelového vzdávání se odměn za tyto funkce, ale pokud zde neplynou příjmy ze závislé činnosti, pak by podmínka v § 2a odst. 1 písm. c) zákona měla být splněna i zde.

Daňové přiznání podle § 38g ZDP je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč (od 1. 1. 2023 50 000 Kč), ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně, od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč (od 1. 1. 2023 20 000 Kč).

Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a písm. g) ZDP, nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.

Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti, anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, anebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 6, 7 ZDP. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d ZDP. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP.

Dále je nutno pro úplnost doplnit, že daňový nerezident může v České republice uplatnit, s výjimkou slevy na poplatníka § 35ba odst. 1 písm. a) a slevy na studenta § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP, vybrané slevy na dani podle § 35ba ZDP na druhého z manželů, na částečný invalidní důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a daňové zvýhodnění na děti jen pokud pobírá nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR, pouze v přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

POZOR Od 1. ledna 2022 byla zrušena povinnost poplatníků s nadstandardními příjmy (nad 48násobek průměrné mzdy ročně) podávat daňové přiznání, a to v souvislosti se zrušením solidárního zvýšení daně. Tyto příjmy podléhají nově zdanění druhou sazbou daně ve výši 23 %. Pokud mají tito poplatníci příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele (či více zaměstnavatelů postupně) a učinili u nich prohlášení k dani (podepsali tzv. růžový formulář), pak daňové přiznání podávat již sami nemusí a mohou požádat o roční zúčtování jako ostatní zaměstnanci.

Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.

Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Tato kapitola shrnuje základní informace týkající se přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022 ve vztahu k:

Daňové přiznání se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta dopadá především na daňové přiznání podané listinnou formou. Může dopadnout i na případy podání daňového přiznání elektronickou formou a na daňové přiznání podané poradcem, pokud bude v této základní tříměsíční lhůtě daňové přiznání podáno. Tato lhůta nemůže nikdy dopadnout na daňové přiznání poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (dále jen „povinně auditovaný subjekt“) – na tento případ dopadá pouze šestiměsíční lhůta.

Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání je pondělí 3. 4. 2023.

Tato lhůta dopadá na případy, kdy je daňové přiznání podáno elektronicky a nebylo již podáno v základní tříměsíční lhůtě. Tato lhůta nemůže nikdy dopadnout na daňové přiznání podané poradcem (i když bude podáno elektronicky, což je ostatně jeho zákonná povinnost, neboť poradci svědčí základní tříměsíční lhůta, nebo šestiměsíční lhůta) ani na daňové přiznání povinně auditovaného subjektu (na tento případ dopadá pouze šestiměsíční lhůta).

V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst. 1 DŘ, který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu kratší než jeden den.

Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání je úterý 2. 5. 2023.

Tato lhůta dopadá na případy podání daňového přiznání povinně auditovaného daňového subjektu, nebo na případy, kdy daňové přiznání podal poradce a současně nebylo již daňové přiznání podáno v základní tříměsíční lhůtě (ať už samotným daňovým subjektem, poradcem, nebo jinou oprávněnou osobou).

Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání je pondělí 3. 7. 2023.

Nově je do § 136 doplněn nový odst. 6 DŘ, kde žádá-li daňový subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 DŘ a současně hodlá využít prodloužení „tříměsíční nebo čtyřměsíční“ lhůty, uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ. Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení čtyř měsíční lhůty, a následně nedodrží podmínky pro toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 DŘ zaniká.

POZOR byla zrušena povinnost podat příslušnou plnou moc k zastupování správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty tj. před 1. 4. 2023. Plnou moc lze proto nově podat až v prodloužené šestiměsíční lhůtě pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) DŘ.

Na základě naplnění výše uvedených podmínek, bude vyhodnoceno, jaká lhůta dopadá na jednotlivý případ v souladu s § 136 odst. 2, příp. § 136 odst. 6 DŘ a od toho bude také odvozena splatnost této daně dle § 135 odst. 3 DŘ.

Další lhůty pro podání daňového přiznání jsou dány ustanovením § 244 DŘ v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon).

Rozhodnutí o úpadku je v daňovém řízení zásadním okamžikem. Podle ustanovení § 244 odst. 1 DŘ je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou nebylo dosud podáno. Lhůtu pro podání daňového přiznání podle § 244 odst. 1 DŘ nelze prodloužit.

Dále je daňový subjekt povinen podle § 244 odst. 3 DŘ podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 15 dnů ode dne předložení konečné zprávy za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu.

- A – do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku (§ 244 odst. 1 DŘ)

- B – do 15 dnů ode dne předložení konečné zprávy (§ 244 odst. 3 a 4 DŘ)

- G – insolvence – za předcházející zdaňovací období, pokud nebylo DAP dosud podáno a lhůta pro jeho podání neuplynula (§ 245 DŘ).

Podle ustanovení § 239a DŘ se pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Podle ustanovení § 1479 nového občanského zákoníku vzniká dědické právo (tj. právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní) již smrtí zůstavitele, přičemž nabytí dědictví musí být podle § 1670, resp. § 1690 nového občanského zákoníku deklaratorně potvrzeno soudem (podle návrhu zákona o zvláštních řízeních soudních se bude jednat o rozhodnutí soudu o dědictví).

Do skončení řízení o pozůstalosti plní daňovou povinnost zůstavitele osoba spravující pozůstalost, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně. Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele.

Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (§ 239b DŘ).

Likvidační správce povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy, a přiznanou daň zahrnout do této zprávy (§ 239c DŘ).

Ve stejných lhůtách, které jsou stanoveny v § 239b odst. 4 a 5, § 239c, § 240a, § 240c odst. 2 a 3, § 240d a § 244 odst. 1 a 4, vzniká povinnost podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula. Obdobně se postupuje v případě řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení u daní vyměřovaných na zdaňovací období, jakož i u daní jednorázových, pokud nebylo dosud podáno. Podrobněji viz níže.

Ustanovení § 239a odst. 1 DŘ stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Podle daňového práva daňová povinnost, která zůstaviteli vznikla do dne jeho smrti, a daňová povinnost vzniklá ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, přechází na dědice až pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví.

- daňová povinnost vzniklá ode dne úmrtí zůstavitele (včetně) do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (včetně); ke dni skončení řízení o pozůstalosti.

Osoba spravující pozůstalost je osobou ustanovenou DŘ, která plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, a má stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt. Touto osobou může být:

- správce pozůstalosti (§ 1556 a násl. občanského zákoníku) povolaný zůstavitelem formou veřejné listiny (§ 1632 občanského zákoníku) nebo jmenovaný soudem (§ 157 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „ZŘS“),

- vykonavatel závěti (§ 1553 a násl. občanského zákoníku) povolaný zůstavitelem, není-li povolán ani jeden z výše uvedených,

K § 239a odst. 4 DŘ – Lhůta pro placení daně neběží po dobu ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, a to:

- pro pohledávky vůči zůstaviteli, které vznikly před úmrtím zůstavitele,

- pro pohledávky vzniklé v důsledku daňových povinností zůstavitele ode dne úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

V souladu s právní fikcí „prodloužení života“ zůstavitele povinnost zaplatit daň za zůstavitele trvá i v průběhu řízení o pozůstalosti. Povinnost platit daň sice trvá, ale pokud tak osoba spravující pozůstalost neplní, neplynou ji v průběhu řízení o pozůstalosti z toho žádné sankce. Úrok z prodlení nevzniká ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele § 253 odst. 2 DŘ.

Osoba spravující pozůstalost musí při platbě týkající se daňové povinnosti zůstavitele uvádět variabilní symbol zůstavitele (RČ nebo bylo-li přiděleno VČP – vlastní číslo plátce).

Ustanovení § 239b odst. 1 DŘ stanoví, že osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Proto je tedy oprávněna (a povinna) podání (např. daňové přiznání) opatřit svým podpisem, však do samotného textu daňového přiznání bude uveden jako daňový subjekt zůstavitel – tedy podání bude opatřeno identifikačními údaji zůstavitele (tj. zejména jméno a příjmení zůstavitele, jeho rodné číslo, jeho DIČ, nebo bylo-li přiděleno VČP – vlastní číslo plátce).

Osoba spravující pozůstalost plnící daňovou povinnost zůstavitele však jedná na účet pozůstalosti a je rovněž povinna uvádět, k čí pozůstalosti se její jednání váže (zůstavitel je dle daňových zákonů stále daňovým subjektem, jemuž daňová povinnost vzniká).

Daňová povinnost zůstavitele zůstává nadále evidovaná tomuto daňovému subjektu. Související spisový materiál se nestěhuje, veškeré daňové řízení probíhá na finančním úřadě místně příslušném zůstaviteli, stejně tak evidence daní. Tzn., že na finančním úřadu místně příslušném zůstaviteli zůstávají evidovány předpisy a platby daně evidované na osobním daňovém účtu zůstavitele. V žádném případě nedochází ke sloučení osobního daňového účtu zůstavitele s osobním daňovým účtem osoby spravující pozůstalost.

Podle § 239b odst. 4 DŘ řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem úmrtí zůstavitele má osoba spravující pozůstalost podat do 3 měsíců od úmrtí (oproti 6 měsícům v roce 2013).

Řádné i dodatečné daňové přiznání za celé zdaňovací období (resp. za všechna zdaňovací období), či jeho část od úmrtí zůstavitele do dne předcházejícímu dni skončení řízení o pozůstalosti má osoba spravující pozůstalost podat ve standardních lhůtách stanovených daňovým řádem.

Podle § 239b odst. 5 DŘ je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V této souvislosti byl zaveden kód typu daňového přiznání „- “.

V § 239c DŘ je řešeno plnění daňové povinnosti likvidačním správcem.

Likvidaci pozůstalosti nařizuje soud podle § 195 ZŘS na návrh dědice, kterému svědčí výhrada soupisu, státu nebo věřitele, který prokázal svou pohledávku a tato patří do pasiv pozůstalosti (srov. § 238 ZŘS).

Likvidační správce se v den vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti stává účastníkem daňového řízení na místě osoby spravující pozůstalost (viz § 206 odst. 1 písm. c) ZŘS).

Je-li soudem nařízena likvidace pozůstalosti, je likvidační správce povinen podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy, a přiznanou daň zahrnout do této zprávy. V této souvislosti byl zaveden kód typu daňového přiznání „O“.

Dále bude likvidační správce do zprávy o zpeněžování sám zahrnovat i daně vyměřené podle § 245 DŘ, tj. daně vyměřené nebo doměřené na základě řádných daňových tvrzení nebo dodatečných daňových tvrzení, která nebyla dosud podána za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jejich podání dosud neuplynula. Obdobně se postupuje v případě řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, pokud nebylo dosud podáno.

Lhůta pro stanovení daně podle § 148 DŘ se v době od smrti zůstavitele do skončení řízení o pozůstalosti nestaví, tedy pořád běží. To v praxi znamená, že správce daně i v průběhu řízení o pozůstalosti průběžně stanovuje daň týkající se daňové povinnosti zůstavitele rozhodnutím.

Příjemcem všech rozhodnutí např. platebních výměrů a dalších písemností bude i nadále zůstavitel, adresátem rozhodnutí bude v souladu s § 20 odst. 3 daňového řádu osoba spravující pozůstalost.

- I – úmrtí – do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti podle § 239b odst. 4 DŘ a za předcházející zdaňovací období, pokud DAP nebylo dosud podáno a lhůta pro jeho podání neuplynula, podle § 245 DŘ,

- N – do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Povinnost plní osoba spravující pozůstalost (§ 239b odst. 5 a § 245 DŘ),

- O – do 15 dnů ode dne předložení řádné zprávy o zpeněžování majetku likvidační podstaty nebo jeho části soudu (v případě soudem nařízené likvidace pozůstalosti), a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem předložení této zprávy. Povinnost plní likvidační správce (§ 239c a § 245 DŘ).

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

- 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

- 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 1 000 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat toto tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše částky nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

Podle § 38o ZDP platí, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.

Příklady opožděně podaných daňových tvrzeni, na které se povinnost uhradit pokutu nevztahuje:

Poplatník podal opožděně dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá povinnost (dani nižší podle § 141 odst. 2 DŘ je míněna daň nižší, ztráta vyšší a daňový bonus vyšší). Bude se na něj vztahovat § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání?

V tomto případě nemá poplatník zákonnou povinnost, je však oprávněn dodatečné daňové přiznání podat. Z citace předmětného ustanoveni § 250 DŘ v daném případě vyplývá, že povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení nastává pouze v případě, že zákon uložil daňovému subjektu povinnost podat daňové přiznání.

Poplatník podal opožděně daňové přiznání, kde vykázal příjmy nižší než 15 000 Kč. Bude se na něj vztahovat § 250 DŘ, tj. pokuta za pozdní podání?

V tomto případě nebude pokuta předepsána, protože k podání daňového přiznání není poplatník povinen, tentokrát podle speciální úpravy. Touto úpravou je míněno ustanovení § 38g ZDP (podle daného ustanoveni je daňové přiznáni k dani z příjmů fyzických osob povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč).

Poplatník (v předchozích letech zahájil podnikatelskou činnost) byl správcem daně vyzván k podání daňového přiznání, které nebyl povinen podat, ale nezaslal správci daně sdělení podle § 136 odst. 5 DŘ.

Na základě této výzvy poplatník daňové přiznání podal, uvedl pouze příjmy ze závislé činnosti. V tomto případě rovněž není povinen uhradit pokutu za pozdní podán daňového přiznání, neboť mu zákon neukládal povinnost takové přiznání podat (§ 38g ZDP).

Otázkou je, co je podle DŘ míněno „stanovenou daní“, tedy daní ze které se počítá pokuta za pozdní podání daňového přiznání. Z ustanovení § 147 odst. 1 DŘ je zřejmé, že správce daně sdělí v nalézacím řízení daňovému subjektu daň rozhodnutím. Tzn., že stanovenou daní v § 250 DŘ je nutno rozumět právě tu částku daně, která je stanovena platebním výměrem, a kterou zároveň správce daně předepíše do evidence dani. V případě dodatečného doměření daně se tedy jedná o rozdíl mezi poslední známou dani a částkou nově zjištěnou.

Pod legislativní zkratku „daň“ je rovněž zahrnuta daňová ztráta, pro stanovení výše pokuty se využije postup daný § 250 odst. 1 písm. c) DŘ. Je-li tedy stanovovanou dani pravě daňový bonus, měla by se výše pokuty řídit podle § 250 odst. 1 písm. a) DŘ.

Vyplyne-li z daňového přiznání např. zároveň daň, daňová ztráta a daňový bonus, bude celková výše pokuty součtem pokuty vypočtené podle § 250 odst. 1 písm. a) DŘ (ze stanoveného daňového bonusu a daně – včetně solidárního zvýšení daně) a pokuty vypočtené podle § 250 odst. 1 písm. c) DŘ (ze stanovené daňové ztráty).

Pro zdaňovací období 2022 je v platnosti tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 28, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 30. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise.

Příloha č. 1– č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 – vzor č. 18 – slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7 ZDP).

Příloha č. 2 – č. 25 5405/P2 MFin 5405/P2 – vzor č. 18 – slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 ZDP) a z ostatních příjmů (§ 10 ZDP).

Příloha č. 3 – č. 25 5405/P3 MFin 5405/P3 – vzor č. 18, je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí – metoda vynětí s výhradou progrese a metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí (podle § 38f ZDP). Příloha č. 3 a související „Samostatný list“, jsou zveřejněny pouze na webových stránkách Finanční správy na adrese https://www.financnisprava.cz. Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát.

Příloha č. 4 – č. 25 5405/P4 MFin 5405/P4 – vzor č. 9 – slouží pro výpočet daně ze samostatného základu daně podle § 16a ZDP.

Na webových stránkách Finanční správy na adrese https://www.financnisprava.cz je pro poplatníky uplatňující ztrátu zveřejněna „Příloha k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.“

POZOR vzhledem k rozšíření počtu zdaňovacích období, za která lze daňovou ztrátu uplatnit podle ustanovení § 34 odst. 1 ZDP se jedná o povinnou přílohu daňového přiznání již od zdaňovacího období 2021, poplatník bude muset nově deklarovat jakou ztrátu, v jakém zdaňovacím období uplatňuje.

Dále je na výše zmíněných stránkách zveřejněn „Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona o daních z příjmů.“

Tiskopis daňového přiznání má tvar i obsah reagující jak na změny související s novelami ZDP, ale odráží i povinnosti, které má daňový subjekt v návaznosti další zákony např. insolvenční zákon nebo DŘ.

V této kapitola bych ráda upozornila na tiskopis, který je v platnosti od zdaňovacího období 2016, a to „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů české republiky)“ 25 5405/D MFin 5405/D – vzor č. 5, a tiskopis „Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů české republiky)“ 25 5405/D/1 MFin 5405/D/1 – vzor č. 7.

Tento nový tiskopis nebude moci poplatník použít, pokud po podání řádného daňového přiznání (nový tiskopis) zjistí, že jeho daň má být vyšší (nižší) než jakou v tomto řádném daňovém přiznání uvedl. Pro podání dodatečného daňového přiznání musí použít stávající tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 28.

Formulář č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 28 použije i poplatník, který v České republice zdaňuje příjmy ze zahraničí, nebo poplatník, kterému bylo provedeno zajištění daně ve smyslu § 38e ZDP.

Poplatník mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně nerezidentů České republiky) může pro své podání použít zkrácený nebo stávající tiskopis daňového přiznání. Jinak řečeno použití zkráceného tiskopisu je možností nikoliv povinností poplatníka podávajícího daňové přiznání.

3.3 Způsob podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022

Daňové přiznání lze účinně podat u místně příslušného správce daně jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem.

Podle § 13 DŘ se místní příslušnost řídí u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

Je-li v téže věci místně příslušných několik správců daně, řízení provede ten z nich, u kterého bylo řízení zahájeno nejdříve, pokud se místně příslušní správci daně nedohodnou jinak; ostatní správci daně řízení nezahájí, popřípadě zahájené řízení zastaví.

Spory o místní příslušnost mezi správci daně rozhoduje správce daně, který je jim nejblíže společně nadřízen. Není-li takový správce daně, určí místní příslušnost ministerstvo nebo jiný ústřední správní orgán, do jehož působnosti daná věc náleží (dále jen „ústřední správní orgán“).

V § 15 DŘ upraveno, že správce daně může provést potřebný úkon i mimo svůj obvod územní působnosti, pokud se týká daňového subjektu, ke správě jehož daní je místně příslušný.

Pro podání daňového přiznání mohou poplatníci využít nabídky na webových stránkách Finanční správy a také podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem. Na portálu Moje daně byl zveřejněn i formulář pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který byl realizován v tzv. serverové technologii EPO3.

Poplatníci, kteří budou chtít podat daňové přiznání elektronicky, využijí prolinku:

V současné době jsou na webových stránkách Finanční správy zveřejněny rovněž tiskopisy daňového přiznání v anglické verzi. Tyto tiskopisy jsou určeny především nerezidentům podávajícím daňové přiznání a jsou opatřeny potiskem s upozorněním, podle kterého se před správcem daně se jedná v jazyce českém nebo slovenském.

Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce.

Součet velikostí všech souborů přiložených v elektronické podobě (tzv. e-příloh) může být nejvýše 4 000 kilobajtů. Pokud má poplatník přílohy většího formátu, lze využít několik tipů pro zmenšení souborů – pokud vkládá poplatník jako e-přílohu obrázek vzniklý skenováním nebo pořízený digitálním fotoaparátem, lze doporučit pro snížení jeho velikosti pro přenos (a současně zachování čitelnosti) nastavit rozlišení 120 DPI a použít JPG kompresi stupně 9. Tyto parametry lze nastavit s pomocí programu pro zpracování fotografií nebo programu pro ovládání skeneru. E-přílohu do aplikace lze přidat pomocí tlačítka „Přidat e-přílohu“.

3.4 Komunikace s územními finančními orgány datovou schránkou – formát a struktura datové zprávy

Již od 1. ledna 2015 platí, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádného daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání, hlášení a vyúčtování, učinit pouze elektronicky – datovou zprávou.

Tato datová zpráva musí být ve správcem daně stanoveném formátu a struktuře a musí být odeslaná nejlépe prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dostupné na internetových stránkách finanční správy), a to s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky nebo podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. Další možností je odeslání prostřednictvím datové schránky. Všechny tyto způsoby jsou přípustné.

POZOR Od ledna 2023 budou, dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, postupně zřizovány datové schránky všem subjektům vedeným v registru osob (ROS). Pozměňovací návrh k této novele byl schválen až 2. prosince 2022, a v praxi to znamená, že v období od ledna do března 2023 zřídí Ministerstvo vnitra datovou schránku automaticky každé fyzické podnikající osobě (dosud byly datové schránky OSVČ zřizovány pouze na základě jejich žádosti). Ve vztahu ke komunikaci mezi podnikajícími osobami a finančním úřadem to znamená, že veškerá podání (nejen daňových přiznání) budou do budoucna pouze elektronická.

Podle § 74 odst. 4 DŘ, zveřejnil správce daně seznam podání, na které se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněny jinak než elektronicky, ačkoli měly být učiněny elektronicky. U těchto podání tedy správce daně nadále nebude vyzývat k odstranění vady (pokud bude jediná vada spočívat v podání jinou než elektronickou formou) a nebude tak trvat na činění podání elektronicky.

V seznamu podání pro Finanční správu ČR je ve vztahu k daňovým přiznáním uvedeno přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jak bylo výše uvedeno, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání učinit datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (pokud správce daně strukturu a formát pro některá podání nezveřejnil, poplatník povinnost podat elektronicky nemá).

- bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,

– prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,

– úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč,

– šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,

Daňový subjekt je povinen uvést, na kterou daň je platba určena, a správce daně ji na tuto daň přijme. Platbu vykonanou bez dostatečného označení daně přijme správce daně na účtu nejasných plateb a vyzve daňový subjekt, aby mu ve stanovené lhůtě oznámil, na kterou daň byla platba určena.

Obdrží-li správce daně odpověď ve stanovené lhůtě, zaeviduje platbu na daň určenou daňovým subjektem v odpovědi s účinností ke dni, kdy byla vykonána. Neodpoví-li daňový subjekt ve stanovené lhůtě, určí správce daně, na kterou daň se platba zaeviduje; v tomto případě platí za den platby den, kdy ji správce daně zaevidoval.

Seznamy bankovních účtů, čísla matrik a předčíslí účtů pro placení daní jsou zveřejněny na adrese https://www.financnisprava.cz.

- u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, (aby poplatník dodržel splatnost daně, musí uskutečnit platbu s dostatečným předstihem)

- u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.

Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden účet správce daně, je povinen sdělit správci daně bezúplatně údaje nezbytné k identifikaci platby a příkazce, jakož i další zpřesňující údaje o příkazci v případě nejasných plateb. Stejnou povinnost plní i provozovatel poštovních služeb přímo nebo prostřednictvím zúčastněného poskytovatele platebních služeb.

Provozovatel poštovních služeb, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona upravujícího platební styk.

Podle § 252 DŘ je základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.

Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.

Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

- který má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,

- který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více,

- jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,

- jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – pololetní zálohy,

- jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – čtvrtletní zálohy.

V roce 2023 jsou zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné:

– do čtvrtka 15. června 2023 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha),

– do pátku 15. prosince 2023 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha);

Čísla účtů finančních úřadů mají tvar předčíslí bankovního účtu – matrika / kód banky

Čísla matrik bankovních účtů jednotlivých finančních úřadů jsou zveřejněny na adrese:

Předčíslí bankovního účtu u daně z příjmů fyzických osob je 721.

POZOR předčíslí bankovního účtu 721 použije poplatník pro správné určení platby daňové povinnosti, plynoucí z obou tiskopisů daňového přiznání (tj. základní i zkrácený tvar).

4. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění (darů) poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, a požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

POZOR POUZE pro zdaňovací období 2020, 2021a 2022, lze odečíst nejvýše maximálně 30 % ze základu daně.

Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 3 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč, a také o nezdanitelnou část základu daně za odběr krvetvorných buněk ve výši 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 ZDP.

POZOR ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

Výše uvedené může uplatnit i daňový rezident Ukrajiny podle § 15 odst. 9 ZDP.

Zdravotnickým zařízením byla vyplacena poplatníkovi odměna za odběr krve. Může si poplatník v daňovém přiznání snížit základ daně o 3 000 Kč podle § 15 odst. 1 ZDP?

Podle zmíněného ustanovení lze jako dar na zdravotnické účely ocenit částkou 3 000 Kč hodnotu jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce. V praxi však dochází ze strany odběrných míst ke kompenzaci (např. jsou dárcům poskytovány finanční odměny, poukázky na stravování nebo dopravu), nejsou splněny podmínky dané zákonem.

Daňový subjekt podal daňové přiznání, ve kterém si uplatnil částku dle § 15 odst. 1 ZDP (hodnotu daru) na zdravotnické účely v celkové výši 69 000 Kč (jednalo se o 23 odběrů oceněných částkou 3 000 Kč). Předmětem daru byly odběry krevní plasmy. Otázkou je zda v tomto případě lze snížit základ daně podle § 15 odst. 1 ZDP?

V ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách je stanovené, že za „krev“ se považuje lidská krev a její složky. Proto pokud je v § 15 odst. 1 ZDP uvedená pouze krev, myslí se tím i její složky, tzn. i plazma.

a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,

1. za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo

4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

Osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.

Učiní-li poplatník správci daně oznámení podle výše uvedeného odstavce, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.

Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1 k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbyde-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Daňový subjekt v roce 2022 prodal byt a dvě parkovací stání za vyšší cenu, než za jakou ji před 1 rokem pořídil. V bytě měl poplatník 1 rok před prodejem bydliště. Získané prostředky z prodeje byly použity ke koupi jiného bytu. Otázkou je, zda se bude aplikovat osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.

Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů jsou dány ZDP. Podmínkami pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí se zabývá § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP. V těchto ustanoveních od 1. 1. 2021 došlo zákonem č. 386/2020 Sb. k některým změnám a úpravám (dále jen „novela“).

V ustanoveních § 4 odst. 1 písm. a) a v) ZDP byla změněna formulace „uspokojení vlastní bytové potřeby“ na novou formulaci „obstarání vlastní bytové potřeby“ a v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP došlo k zúžení jeho rozsahu s tím, že konkrétní pravidla pro osvobození příjmu, které je podmíněno vynaložením prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, jsou upravena v novém ustanovení § 4b ZDP.

V § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, kde jsou stanoveny podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozených podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, se prodlužuje časový test pro osvobození (doba mezi nabytím vlastnického práva a prodejem nemovité věci) z dosavadních 5 let na 10 let.

Dále je v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP nově vymezeno použití získaných peněžních prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby u nemovitých věcí, ve kterých poplatník neměl bydliště. Tuto možnost lze využít až u příjmů z prodeje nemovitých věcí, které byly pořízeny v roce 2021 a později. Tato skutečnost vyplývá z Čl. IV, bod 2. přechodného ustanovení novely zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že u nemovitých věcí, nabytých před rokem 2021, se uplatní podmínky osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b), které platily ve znění před zmíněnou novelou.

Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP se vztahuje na příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru. V dotazu je uvedeno, že byl prodán byt (pozn. od r. 2014 se používá pojem jednotka) a dvě parkovací stání. Vzhledem k tomu, že pojem parkovací stání není uveden ve výčtu nebytových prostor, bude třeba pro posouzení, zda a jak je možné uplatnit osvobození na příjmy z jejich prodeje, důležité znát, zda se jedná o samostatnou nemovitou věc, anebo jsou tato parkovací stání společnou částí bytu (jednotky).

Skutečnost, zda se jedná o samostatnou nemovitou věc či společnou část bytu, je možné zjistit buď z prohlášení vlastníka bytové jednotky, nebo z příslušného listu vlastnictví. Ke společným částem nemovité věci se vyjadřuje text v § 4 zákona č. 366/2013 Sb., úprava záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, z kterého vyplývá, že může být společnými částmi nemovité věci vedle pozemku, na němž je dům s bytovými jednotkami postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu. Obecně platí, že společné části nemovité věci sledují právní režim věci hlavní. Dále je osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek u prodávajícího, zejména na podmínku bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem nebo měl-li prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použil nebo použije získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby definované nově v ustanovení § 4b odst. 1 ZDP.

V § 4b odst. 2 ZDP je stanoveno, že osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.

Podle § 4b odst. 3 ZDP je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob, který učinil oznámení podle § 4b odst. 2,

a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo

b) použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.

Podat shora zmíněné oznámení o získání prostředků správci daně je jednou z podmínek, kterou je nezbytné naplnit, aby mohl být příjem osvobozen od daně z příjmů na základě

Toto oznámení je podáním podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a řídí se ustanovením § 70 až § 74 tohoto zákona. Je třeba dodat, že pokud jsou splněny zákonné podmínky pro osvobození od daně, pak se z prodeje nemovité věci neplatí daň z příjmů fyzických osob a ani se příjem z prodeje neuvádí do daňového přiznání (viz § 38g ZDP).

Pokud jsou příjmy z prodeje bytové jednotky osvobozeny od daně z příjmů, je osvobozen i příjem z prodeje společné části určené v prohlášení vlastníka k užívání spolu s touto jednotkou.

Pro úplnost lze zmínit ustanovení § 4b odst. 4 ZDP, podle kterého se v případě nesplnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby stane tento příjem příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.

V situaci, kdyby obě parkovací stání nebyla vymezena v prohlášení vlastníka nemovité věci jako společná část jednotky, ale byla uvedena v katastru nemovitostí jako samostatné nemovité věci, pak by se osvobození příjmů z prodeje těchto parkovacích stání posuzovalo samostatně, a to podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Příjem z prodeje parkovacích stání v daném případě by nebyl od daně z příjmů osvobozen, neboť by nebyl splněn 5 letý časový test pro osvobození, platný pro prodej nemovitých věcí nabytých do 31. 12. 2020. Příjem z prodeje parkovacích stání by byl zdanitelný ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Jak již bylo uvedeno výše, použití získaných peněžních prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby u nemovitých věcí, ve kterých poplatník neměl bydliště [vymezených v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP] je novou podmínkou, kterou lze využít až u příjmů z prodeje nemovitých věcí, které byly pořízeny v roce 2021 a později.

V případě zdanění příjmů podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP je základem daně příjem z převodu věci snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažení. U těchto příjmů je podle § 10 odst. 5 ZDP výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.) ke dni nabytí. Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka.

Poplatník řeší způsob zdanění, nebo osvobození v případě prodeje nemovitosti, kde bydlí a má trvalou adresu od roku 2017, ale do února 2022 vlastnil pouze polovinu nemovitosti. Druhá polovina byla převedena darovací smlouvou v roce 2022, jednalo se o garáž, zahradu, pozemek a byt se společnými prostory.

Změny uvedené v novele ZDP účinné od 1. 1. 2021 se týkají mimo jiné také ustanovení § 4 odst. 1 ZDP. V § 4 odst. 1 písm. a) a v) ZDP byla změněna formulace „uspokojení vlastní bytové potřeby“ na novou formulaci „obstarání vlastní bytové potřeby“ a v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP došlo k zúžení jeho rozsahu s tím, že podmínky pro osvobození příjmů podmíněné vynaložením těchto příjmů na obstarání vlastní bytové potřeby upravuje § 4b ZDP.

V § 4 odst. 1 písm. b) ZDP se prodlužuje doba vlastnictví nemovitých věcí (nesplňujících podmínky pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP) potřebná k osvobození od daně při jejich prodeji z dosavadních 5 let na 10 let. Dále je v tomto ustanovení nově dána možnost osvobození od daně, použije-li poplatník získané peněžní prostředky z prodeje nemovitých věcí na obstarání vlastní bytové potřeby, přestože v nich neměl bydliště.

Podle přechodných ustanovení ZDP platí, že pro daňové povinnosti u daně z příjmů

za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti ZDP, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely ZDP. Tyto změny se tak dotknou až nemovitých věcí pořízených od roku 2021. Osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP:

Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP je od daně osvobozen příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Od daně je dále osvobozen příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.

Pro osvobození od daně podle tohoto odstavce je rozhodující bydliště a nikoliv časový test vlastnictví prodávané věci vyjmenované v citovaném ustanovení. Pokud tedy má prodávající v jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku bydliště po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, je od daně z příjmů osvobozen. Rozhodující pro osvobození od daně podle tohoto ustanovení je bydliště po dobu 2 let v prodávané jednotce a nikoliv skutečnost, že vlastnictví k ní nabyl postupně (časový test vlastnictví zde není podstatný).

Osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP Pokud nejsou naplněny podmínky pro osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, kde jsou u prodávajícího rozhodnými skutečnostmi bydliště před prodejem věci, lze uplatnit osvobození od daně podle § § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, kde jsou u prodávajícího rozhodnými skutečnostmi vlastnické právo a naplnění časového testu mezi nabytím vlastnického práva k nemovité věci a jejím prodejem.

Došlo-li k nabytí nemovité věci (části) přede dnem účinnosti novely ZDP (tj. do 31. 12. 2020), platí:

Podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP) je osvobozen od daně příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; dále je zde uvedeno, na jaký příjem se osvobození nevztahuje (např. budoucí prodej).

Došlo-li k nabytí nemovité věci (části) po nabytí účinnosti novely ZDP (tj. od 1. 1. 2021), platí:

Podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP je osvobozen od daně příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; dále je zde uvedeno, na jaký příjem se osvobození nevztahuje (např. budoucí prodej). Podmínky z hlediska časového vynaložení získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby jsou uvedeny v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP. Co se rozumí bytovými potřebami pro tyto účely, upravuje § 4b ZDP. Při splnění zákonných podmínek pro osvobození od daně se z prodeje nemovité věci neplatí daň z příjmů a ani se příjem neuvádí do daňového přiznání.

Při nesplnění zákonem stanovených podmínek pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci, která nebyla součástí obchodního majetku prodávajícího, podléhá tento příjem daní z příjmů fyzických osob dle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Dle § 10 odst. 4 ZDP je základem daně příjem z prodeje snížený o výdaje vynaložené na jeho dosažení. Dle § 10 odst. 5 ZDP je daňovým výdajem cena, za kterou poplatník nemovitou věc nabyl a jde-li o věc nabytou bezúplatně (dědictvím, darem), cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na zpracování znaleckého posudku, na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. Tyto výdaje lze rovněž uplatnit pouze v poměrné výši, neboť jejich část se vztahuje k příjmům od daně osvobozeným.

Dva partneři žijí ve společné domácnosti a mají uzavřenou jednu smlouvu o hypotečním úvěru na stavbu domu, lze uplatnit odpočet, i když je jeden zapsán jako spoludlužník (poddlužník)?

Pokud bude splněna podmínka podle § 4b – bytová potřeba, v roce nabytí bude splněno, že DS vlastnil nemovitost ke konci roku, jeden z partnerů je spoludlužníkem a platí, že oba jsou spoluvlastníky, potom si mohou uplatnit úroky rovným dílem.

Hypoteční úvěr poskytla banka na nákup bytu, ale DS ho použil na úhradu členského podílu právnické osobě založené za účelem výstavby a koupě domu, lze uplatnit odpočet?

Je nutné vycházet z konkrétní smlouvy pro poskytnutí hypotečního úvěru, jestliže by smlouvy vylučovala použití úvěru k jiným účelům, i když v rámci bytové potřeby, pak by porušení smluvního ujednání vylučovalo možnost uplatnění odpočtu úroku od základu daně. V případě nedodržení smlouvy může věřitel od smlouvy odstoupit, a požadovat vrácení prostředků. Nebo může změnu akceptovat – v tomto případě budou podmínky § 4b ZDP splněny – úroky lze odečíst.

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho:

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč, nebo

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období.

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč. V případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období sníženou o 12 000 Kč (platí od zdaňovacího období 2014).

Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky.

Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Poplatník má uzavřeno kapitálové životní pojištění, na které uplatňuje daňové úlevy podle § 15 odst. 6 ZDP. Současná smlouva se mu zdá být nevýhodná a chce ji zrušit a současně uzavřít investiční životní pojištění. Co má udělat, aby nedodaňoval?

Pokud nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné, a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno pojišťovnou přímo na jinou pojistnou smlouvu (na účet u nové pojišťovny nebo na jiné životní pojištění u téže pojišťovny), může si poplatník i nadále uplatňovat odpočet, pokud nový produkt také splňuje podmínky dané § 15 odst. 6 ZDP a v minulosti uplatňované odpočty nedodaňuje.

Tzn., že i pro nový produkt musí platit, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

Jak má postupovat poplatník, který zrušil kapitálové životní pojištění a nechal si odkupné vyplatit na svůj účet?

Pokud bylo pojištění vyplaceno formou odbytného na účet poplatníka, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 6 ZDP zaniká, protože nebyly dodrženy zákonem stanovené podmínky. Příjmem podle § 10 zmíněného zákona ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Jak má postupovat poplatník, který zrušil kapitálové životní pojištění, ale má nulové odkupné?

Převedení odkupného na jiné soukromé životní pojištění splňující podmínky ust. § 15 odst. 6 ZDP je jednou z podmínek pro to, aby poplatník nemusel dodanit souhrnnou částku, o kterou v předchozích deseti letech snižoval svůj daňový základ. Pokud pojišťovna na žádost poplatníka o převedení odkupného na jiné soukromé životní pojištění vyčíslí odkupné ve výši nula s odvoláním na všeobecné pojistné podmínky k tomuto produktu a na pojistnou matematiku, postačuje dodržet ostatní podmínky dané v ust. § 15 odst. 6 ZDP a v takovém případě povinnost dodanit není.

Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 téhož zákona zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

V roce 2022 poplatník absolvoval advokátní zkoušky, může si úhrady spojené s těmito zkouškami uplatnit v rámci odčitatelných položek § 15 odst. 8 ZDP?

V daném případě musí jednat pouze o úhradu zkoušek v rámci dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Pokud se o takové zkoušky nejedná odpočet uplatnit nelze. Podrobné informace jsou zveřejněny na webových stránkách Národní soustavy kvalifikací na adrese: http://www.narodni-kvalifikace.cz/skupinyVzdelani.aspx?

5. Slevy na dani podle § 35, 35ba, a daňové zvýhodnění podle 35c zákona o daních z příjmů

Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o:

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Pro výpočet slev podle písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením.

V následující tabulce jsou slevy na dani podle § 35ba ZDP uvedeny v přehledu podle jednotlivých zdaňovacích období.

úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje, včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) se např. nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. Úplný výčet včetně změn platných od 1. 1. 2014 je uveden níže.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů se považuje za příjem druhého z manželů.

Pokud manželka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč, může si manžel slevu uplatnit na dani podle § 35ba ZDP ve výši 24 840 Kč (resp. 49 680 Kč je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P).

Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

– státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem

– stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání

– příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

– veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…

– včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů

Když chce poplatník uplatnit slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejich příjmů i rodičovský příspěvek nebo mateřská?

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné poskytnuté v případě prvního dítěte) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

Prezident republiky podepsal 26. 3. 2020 zákon č. 137/2020 Sb. Zákon o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, který pozastavuje povinnost evidence tržeb, a to po dobu stavu nouze a následujících tří měsíců. Zákon byl vyhlášen ve sbírce 27. 3. 2020 a tímto dnem nabyl účinnosti.

Znamená to mj. následující žádný poplatník bez ohledu na to, do které fáze evidence tržeb spadá, nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude vymáhána. Toto se týká jak elektronické evidence tržeb, tak evidence tržeb ve zvláštním režimu.

Ve výše zmíněném ustanovení je uvedena částka daňového zvýhodnění na poplatníkem vyživované dítě (děti) žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Výše daňového zvýhodnění na jedno dítě 15 204 Kč ročně – 1 267 Kč měsíčně (jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P ve výši 30 408 Kč), na druhé dítě 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně) a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě (2 320 Kč měsíčně).

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d zákona) dohromady. Přičemž je možné posuzovat pro účely stanovení daňového zvýhodnění pouze ty děti, na které může poplatník daňové zvýhodnění uplatnit podle § 35c odst. 6 ZDP tzn., musí být vyživované pro tohoto poplatníka.

Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků, v případě více dětí ve společně hospodařící domácnosti, za předpokladu, že některé z nich je zároveň držitelem průkazu ZTP/P, je výhodné toto dítě uplatnit ve vyšší sazbě.

Pokud poplatník u zaměstnavatele v rámci Prohlášení k dani uvedl vyživované děti žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti, a uvedl pořadí, ve kterém děti uplatňuje, může v rámci podaného daňového přiznání pořadí vyživovaných dětí měnit. Pokud dojde ke změně v pořadí vyživovaných dětí u obou rodičů, kteří zvýhodnění uplatnili u svých zaměstnavatelů, je povinností obou poplatníků tyto nové skutečnosti uvést v daňových přiznáních. Toto platí i v případě zněny u jednoho rodiče.

Pokud vyživuje v rámci společně hospodařící domácnosti více poplatníků (manželka je v zaměstnaneckém poměru), je povinnou přílohou daňového přiznání „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“ (viz str. 4, resp. str. 2 základního nebo zkráceného formuláře daňového přiznání).

Za vyživované dítě se nově považuje i dítě, které přestalo být z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči (tj. péče, která nahrazuje péči rodičů), jestliže nadále žije ve společně hospodařící domácnosti se svým bývalým pěstounem a soustavně se připravuje na budoucí povolání,

Dále se v § 35c zákona upřesňuje, že jde-li o daňové zvýhodnění na dítě druhého z manželů, k uplatnění nároku postačí, aby toto dítě s nevlastním rodičem žilo ve společně hospodařící domácnosti. Ale pokud se jedná-li o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba, aby poplatník nejen s tímto vnukem žil ve společně hospodařící domácnosti, ale další podmínkou pro uplatnění prarodičem je, aby jeho rodiče neměli „dostatečné příjmy“, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na toto dítě uplatnit, zahrne-li poplatník příjmy zdaněné v průběhu zdaňovacího období srážkou podle zvláštní sazby daně do ročního základu daně v daňovém přiznání, tyto příjmy se započtou do limitu pro výplatu daňového bonusu stanoveného ve výši šestinásobku minimální mzdy.

V případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost), kdy toto vyživované dítě bude po část roku žít s jedním z rodičů a po druhou část roku s druhým z rodičů, a takto bude uplatňováno i daňové zvýhodnění může se stát, že výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná.

POZOR u druha nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti, které má společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní) s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, na které může podle § 35c odst. 6 zákona uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama.

Od zdaňovacího období 2015 může daňové zvýhodnění uplatnit v daňovém přiznání i daňový nerezident (rezident EHP např. Lichtenštejnska). V tomto období platí, že z důvodu snížení administrativní zátěže poplatníků, se zrušuje povinnost dokládat pro účely uplatnění daňového zvýhodnění u daňových nerezidentů výši příjmů ze zdrojů v zahraničí na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tito poplatníci mají i nadále povinnost výši zahraničních příjmů prokázat potvrzením zahraničního správce daně, forma však od roku 2015 není stanovena.

– dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,

– dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči,

– dítě druhého z manželů (resp. dítě partnera dle zákona o registrovaném partnerství) a

– vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se dle Pokynu D-59 považuje:

– dítě, které bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

– dítě manžela, kterému bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu (příslušného orgánu).

Bude tomu tak proto, že částka daňového zvýhodnění na to samé dítě se v těchto případech bude odvíjet od počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků, kteří nevedou jednu společně hospodařící domácnost. Přitom jeden z těchto poplatníků (rodičů) může vyživovat ve své společně hospodařící domácnosti kromě dítěte, které má svěřeno do střídavé péče, ještě i další dítě vlastní, které má např. se současnou manželkou, apod.

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy (dále jen „minimální mzda“); u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy (min. mzda 16 200 Kč × 6 = 97 200 Kč). Adekvátně tomu byl zvýšen limit pro vznik nároku na měsíční daňový bonus (polovina minimální mzdy, nově tedy 8 100 Kč).

Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

Od roku 2018 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu, příjmy z nájmu a kapitálového majetku se již nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se od roku 2018 poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.

POZOR Neplatí již maximální částka daňového bonusu 60 300 Kč. Limit byl zrušen od zdaňovacího období 2021 zákonem č. 609/2020 Sb., o změně některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů

Pan Masaryk jako společník společnosti s ručením omezeným měl za zdaňovací období 2022 za činnost pro společnost příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP ve výši 380 000 Kč. Nepodepsal „Prohlášení k dani“ dle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů jako zaměstnanec, plátce daně mu v roce 2022 srazil zálohu na daň ve výši 57 000 Kč. Příjmy vyplacené nebo obdržené do 31. ledna 2022 uvedené na ř. 2 Potvrzení („Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“) přenese na ř. 31 přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Údaj o skutečně sražených zálohách bude přenesen z ř. 8 Potvrzení v součtu na ř. 84 přiznání.

Pan Masaryk dále v roce 2022 provozoval samostatnou činnost v oboru specializované stavební činnosti, kde vykazoval příjmy ve výši 2 000 000 Kč, ke kterým uplatnil výdaje ve výši 60 % z příjmů, s omezením podle § 7 odst. 7 ZDP.

Pan Masaryk dále pronajímal nemovitost, a v roce 2022 dosáhl z tohoto pronájmu příjmu 25 000 Kč, ke kterému uplatnil výdaje ve výši 30 % z příjmů, s omezením podle § 9 odst. 4 ZDP.

POZOR pro zdaňovací období 2022 platí stejné výdajové paušály jako v roce 2021 pro všechny podnikatele a pronajímatele bez dalších podmínek a omezení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši:

V návaznosti na výše uvedené je třeba upozornit, že ustanovení § 35ca ZDP je zrušeno, pan Masaryk může uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované děti.

Pan Masaryk uplatňuje nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů ve formě dar poskytnutého požárnímu sboru ve výši 10 000 Kč (ř. 46).

V rámci daňového přiznání přikládá potvrzení příslušné pojišťovací společnosti, u které má smlouvu o životním pojištění. Podle § 15 odst. 6 ZDP uplatňuje celkem 12 000 Kč (ř. 49). Podle ustanovení § 15 odst. 6 ZDP lze uplatnit max. 24 000 Kč.

Pan Masaryk uplatňuje slevu na dani ve výši 30 840 Kč (ř. 64) o kterou sníží daň dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP a slevu na vyživovanou manželku 24 840 Kč (ř. 65a). V rámci společně hospodařící domácnosti pan Masaryk vyživuje po celé zdaňovací období dvě děti.

Slevy na dani podle § 35ba ZDP	rok 2020	rok 2021	rok 2022
– na poplatníka – starobní důchodce	24 840 Kč 24 840 Kč	27 840 Kč 27 840 Kč	30 840 Kč 30 840 Kč
– na druhého z manželů – na držitele průkazu ZTP/P	24 840 Kč 49 680 Kč	24 840 Kč 49 680 Kč	24 840 Kč 49 680 Kč
– základní sleva na invaliditu	2 520 Kč	2 520 Kč	2 520 Kč
– rozšířená sleva na invaliditu	5 040 Kč	5 040 Kč	5 040 Kč
– na průkaz ZTP/P	16 140 Kč	16 140 Kč	16 140 Kč
– na studenta	4 020 Kč	4 020 Kč	4 020 Kč
– za umístění dítěte	14 600 Kč	15 200 Kč	16 200 Kč
– na evidenci tržeb	min 5 000 Kč	–	–
Daňové zvýhodnění § 35c ZDP Max. limit pro daňový bonus	15 204, 19 404, 24 204 Kč 60 300 Kč	15 204, 22 320, 27 840 Kč Max. limit zrušen	15 204, 22 320, 27 840 Kč Max. limit zrušen

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Vyprodáno

242,00 Kč

199,00 Kč

Zákon o inspekci práce Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po noveláchs komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách s komentářem

Vyprodáno

242,00 Kč

199,00 Kč

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Stavební zákon po novelách
s komentářem