Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024

Přiznání k dani z příjmů
právnických osob

za zdaňovací období roku 2024

Ing. Martin Děrgel

Úvodem

Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména jestli správně stanovil svou daňovou povinnost, musí se nějakým legálním způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl u všech poplatníků a plátců daně kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (ale ne vždy a ne všem) je přímo ze zákona nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu – daňového přiznání – a předat je správci daně. Prověření daňových subjektů pak nemusí být plošné, ale přesně cílené například z důvodu podezřelých údajů v přiznání. A pokud by se někdo opovážil přiznání nepodat nebo uvedl nepravdivé údaje, bude přísně potrestán.

V tomto příspěvku se konkrétně zaměříme na daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob – dále také jen „DPPO“ – za zdaňovací období započaté v kalendářním roce 2024. A to zejména u poplatníků z řad podnikatelských subjektů, kde zcela převažují právní formy s.r.o. a a.s. Třebaže je u nich zpravidla zdaňovacím obdobím kalendářní rok, jak uvidíme, nejedná se o jedinou možnost, kromě alternativního hospodářského roku je někdy nutno podat přiznání samostatně i za speciálně vymezenou část zdaňovacího období. Při výpočtu DPPO a sestavování daňového přiznání se neobejdeme bez účetnictví, a naopak se ani účetnictví neobejde bez vypočtené daně, která je obvykle úplně posledním účetním případem uzavíraného účetního a zároveň zdaňovacího období.

Hlavní právní předpisy, jejich poslední zohledněné novely a použité zkratky

- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 349/2023 Sb. (dále také jen „ZÚ“)

- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 230/2024 Sb. (dále také jen „ZDP“)

- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 349/2023 Sb. (dále také jen „DŘ“)

- Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícímu v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 443/2023 Sb. (dále také jen „VÚ“)

- Pokyn Generálního finančního ředitelství č. GFŘ D – 59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (vyšel ve Finančním zpravodaji č. 19/2022, dostupný také na webu www.FinancniSprava.cz)

1. Kdo podává daňové přiznání

Podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2008 Sb., daňový řád, ve znění p.p. (dále jen „DŘ“) je řádné daňové přiznání – respektive řádné daňové tvrzení, což je v souladu s § 1 odst. 3 DŘ obecnější, širší pojem zahrnující kromě daňového přiznání dále také hlášení a vyúčtování daně – obecně povinen podat každý daňový subjekt:

- kterému to zákon ukládá nebo

- který je k tomu správcem daně vyzván.

Povinnost podat daňové přiznání tedy může stanovit jakýkoli zákon, nejen procesní DŘ, ale i hmotně-právní, jako je zákon o DPH nebo zákon o dani z nemovitých věcí apod. Co se týče konkrétně předmětu našeho zájmu – daně z příjmů právnických osob – tak v souladu s očekáváním najdeme pokyny pro její přiznávání v zákoně o daních z příjmů. Ovšem celou řadu dalších důvodů podávání daňového přiznání k DPPO stanoví pro speciální případy rovněž § 238 až § 245 DŘ. Z nichž se právnických osob týká především vstup do likvidace, přeměny obchodních korporací, zahájení a ukončení insolvenčního řízení poplatníka. Tyto speciality nás zajímat ale nebudou, neboť jak bylo předesláno, našim zájmem bude v praxi zdaleka nejčastější typ přiznání k DPPO za právě uplynulé zdaňovací období, kterým je v naprosté většině případů aktuálně minulý kalendářní rok 2023.

Pro naše účely je podstatné, že tuto v zásadě daňově-procesní povinnost poplatníkům DPPO stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) v části čtvrté nazvané „Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů“, a to konkrétně v následujících ustanoveních:

- § 38m, který využil možnosti založené DŘ zákonem uložit povinnost podat řádné daňové tvrzení, a oproti fyzickým osobám jsou tímto úkolem „poctěni“ všichni poplatníci DPPO, musejí tak podat daňové přiznání za zdaňovací období i při nulovém základu daně nebo ztrátě, s výjimkami dle § 38mb ZDP (o nich dále):

– „Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.“

- § 38ma stanovujícím povinnost podat daňové přiznání k DPPO za období, které sice není (celým) zdaňovacím obdobím, ale přesto je nutno ve vyjmenovaných případech za takovéto období přiznání podat.

– V praxi jde o méně obvyklé situace týkající se zejména přeměn obchodních korporací nebo změn vymezení účetního období, např. při přechodu na účtování v hospodářském roce. Důvodem povinnosti podat daňové přiznání za tyto speciálně určené části zdaňovacího období je, že jinak by zůstaly příjmy (výnosy) plynoucí poplatníkovi v takovémto období mimo povinnost přiznání daně a tedy nezdaněny.

Jak bylo výše avizováno, § 38mb ZDP vyjímá z povinnosti podat daňové přiznání k DPPO tyto poplatníky:

- veřejnou obchodní společnost:

– daňovou povinnost za v.o.s. vypořádávají až její společníci, a to tak, že si podle podílů na zisku rozdělí její základ daně (příp. daňovou ztrátu) a zdaní tuto část zisku/ztráty v.o.s. v rámci svých základů daně,

- v některých případech také tzv. veřejně prospěšného poplatníka alias neziskovou organizaci, pokud:

– má jen příjmy, které nejsou předmětem daně, zejména proto, že vykonává jen „hlavní činnost“ a příjmy byly nižší než výdaje nebo příjmy od daně osvobozené anebo podléhající srážkové dani dle § 36 ZDP, a

– nemá povinnost „dodanit“ v minulém období využitý speciální odpočet veřejně prospěšných poplatníků od základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP kvůli porušení podmínek (viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 8 ZDP).

- společenství vlastníků jednotek, které sice od roku 2014 již nespadá pro účely daně z příjmů mezi veřejně prospěšné poplatníky, zůstala mu ale zjednodušující výhoda, že nemusí podávat daňové přiznání, pokud:

– má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně (zejména příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu) nebo od daně osvobozené anebo podléhající srážkové dani,

- zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace ohledně daňového přiznání za období:

– od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, není-li stanoveno jinak; důvodem je skutečnost, že jak účetnictví, tak i daň za ní od rozhodného dne obstarává právní nástupce.

? Příklad 1

Podání přiznání při ztrátě s.r.o.

Hospoda, s.r.o. za rok 2024 vykáže účetní i daňovou ztrátu, kterou již ale nevyužije jako odpočet, neboť v roce 2025 likvidací ukončí činnost a ztrátové byly i předešlé dva roky. Musí podat přiznání k DPPO za 2024?

Ano, obchodní korporace musejí podat daňové přiznání k dani z příjmů vždy, tedy i v případě, že vykazují daňovou ztrátu. Není přitom podstatné, jestli ji někdy využijí jako odčitatelnou položku od základu daně nebo nikoliv. Povinnost podat přiznání mají, i když vykážou nulový základ daně nebo vychází-li jim nulová daň.

2. Kdy podat daňové přiznání

Přiznání k DPPO za uplynulé zdaňovací období je nutno podat věcně i místně příslušnému správci daně, což je zpravidla finanční úřad, v jehož územní působnosti je sídlo dotyčné právnické osoby, jak stanoví § 13 odst. 1 písm. b) DŘ. Pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, anebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. Přičemž pro účely DPPO zavádí § 17 odst. 3 ZDP legislativní zkratku „sídlo“, kterým se míní sídlo v právním pojetí nebo místo (adresa) vedení, ze kterého je poplatník řízen.

Po reformě Finanční správy ale již nestačí určit jen místně příslušný finanční úřad – je jich 14 dle krajů – ale podrobněji jeho územní pracoviště, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů. Pravidla určení územního pracoviště od 1. 1. 2024 staronově stanoví Pokyn Generálního finančního ředitelství GFŘ D-62 spolu s přílohou. Nejrychlejší cestou k němu je obvykle vyhledávač na webu www.FinancniSprava.cz

Výjimkou jsou vybrané subjekty – obchodní korporace s obratem přes 2 miliardy, banky, kampeličky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní společnosti apod. – u nichž je příslušný patnáctý Specializovaný finanční úřad. Další výjimka se týká daňových nerezidentů ČR, pro které je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Stanoví tak § 11 a § 12 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění p.p.

Pro úplnost dodejme, že na žádost daňového subjektu nebo z podnětu správce daně může dojít k delegaci místní příslušnosti na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné, jak stanoví § 18 DŘ.

Přiznání k DPPO za zdaňovací období trvající nejméně 12 měsíců – v našem případě tedy především za (celý) kalendářní rok 2023, jemuž je věrná naprostá většina poplatníků – je nutno podat v následujících lhůtách:

- Zákonná základní lhůta (§ 136 odst. 1 DŘ):

– Do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

- Zákonná prodloužená lhůta ve speciálních případech (§ 136 odst. 2 DŘ):

– Do čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky.

– Do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona (hlavně dle § 20 ZÚ) mít účetní závěrku ověřenou auditorem; nestačí dobrovolný audit.

– Do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (legislativní zkratka zahrnující zmocněnce nejen z řad daňových poradců, anebo advokátů, viz § 29 odst. 2 DŘ).

- Správcovská prodloužená lhůta (§ 36 odst. 4 DŘ), žádost je zpoplatněna správním poplatkem 300 Kč:

– Správce daně může na žádost daňového subjektu – ať už jde o poplatníka nebo jeho zmocněnce – anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání řádného daňového přiznání (tvrzení) až o tři měsíce.

– Pokud předmět daně tvoří také příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech – nejedná se tedy o automatický zákonný nárok – prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Protože český národ obvykle nechává vše až na poslední chvíli, je vhodné upřesnit, jak se v daních správně počítají časové lhůty, na což nám odpoví – naštěstí bez nemilých překvapení – ustanovení § 33 DŘ:

- Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty.

- Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

- Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek – pozn.: ve smyslu zvláštního zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění p.p. – je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Výkladově se správní praxe ujednotila na tom, že za „svátek“ se pro účely daňových lhůt kromě státních svátků (1. 1., 8. 5., 5. a 6. 7., 28. 9., 28. 10. a 17. 11.) považují i ostatní svátky (1. 1., Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. 5., 24. až 26. 12.). Naproti tomu Silvestr či Den žen nejsou svátky, takže daňovou lhůtu neodkládají.

Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty:

- učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně (viz výše),

- podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně (stěžejní je datum vyznačené držitelem poštovní licence na poštovní zásilce),

- podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně na jeho „technické zařízení“,

- podána datová zpráva do datové schránky věcně a místně příslušného správce daně.

? Příklad 2

Do kdy podat přiznání k DPPO za kalendářní rok 2024

- Zákonná základní lhůta:

– 3 měsíce po skončení zdaňovacího období – končí v úterý 1. dubna 2025; tříměsíční lhůta se začala počítat ode dne následujícího po skončení roku 2024, tedy od 1. 1. 2025 (nevadí, že jde o státní svátek), takže skončila 1. dubna 2025, což je běžný pracovní den, takže konec lhůty není důvod odsouvat a platí.

- Zákonná prodloužená lhůta:

– 4 měsíců po skončení zdaňovacího období – končí v pátek 2. května 2025; 4měsíční lhůta se začala počítat ode dne následujícího po skončení roku 2024, tedy od 1. 1. 2025 (nevadí, že jde o státní svátek, tato skutečnost má význam jen u konce lhůty a nikoli na jejím počátku), proto skončila 1. 5. 2025, což je ovšem státní svátek, proto se definitivní konec lhůty odsouvá na nejblíže následující první pracovní den;

– 6 měsíců po skončení zdaňovacího období – končí v úterý 1. července 2025; šestiměsíční lhůta se začala počítat ode dne následujícího po skončení roku 2024, tedy od 1. 1. 2025 (nevadí, že jde o státní svátek, tato skutečnost má totiž význam jen u konce lhůty nikoli na jejím počátku), takže skončila v úterý 1. července 2025, což je běžný pracovní den, takže zůstává definitivním koncem příslušné zákonné lhůty.

Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí, ani když podají přiznání k DPPO se zpožděním nepřesahujícím 5 pracovních dnů. Tuto dobu hájení stanovuje § 250 DŘ. Ovšem ještě více opožděné podání již bude „odměněno“ pokutou za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % daně, resp. 0,01 % ztráty za každý další den prodlení (nejvýše 5 % daně/ztráty), přesáhne-li sankce 1 000 Kč. Jestliže prodlení nepřesáhne 30 dnů a daňový subjekt v daném roce jiné tvrzení pozdě nepodal, sníží se mu pokuta na polovinu.

3. Jak podat daňového přiznání

Aby se daňové přiznání k DPPO od poplatníka, anebo jeho zmocněnce dostalo platně a účinně do sféry poznání správce daně, nemůže samozřejmě zůstat ležet na stole poplatníka nebo v jeho počítači. Je zapotřebí jej přesunout na stůl, resp. do počítače správce daně. Tomuto procesu se obecně říká – podání – které definuje § 70 DŘ jako úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně. Opačné sdělování se provádí formou doručení, které velmi podrobně vymezuje § 39 a následující DŘ. Tuto procesní otázku není radno podceňovat, neboť pokud není přiznání podáno stanoveným způsobem, bude se v tom lepším případě jednat o vadu podání, kterou je případně možno napravit, v horším případě se podání považuje za neúčinné a tedy „nebylo podáno“.

Daňový řád přitom předepisuje nejen základní nezbytné náležitosti podání – kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje – ale i jakou formou jej lze učinit. Asi nepřekvapí, že smůlu mají ti, kdo chtěli využít k podání daňového přiznání poštovního holuba, kouřových signálů indiánů, telepatie, lodní vlajkové signalizace, tamtamů. Horší je, že si už nemůžeme být jisti ani osvědčeným papírem. Naštěstí (zatím) pro podání přiznání k DPPO neplatí až tak přísná právní regulace, jako pro DPH, kde už prakticky papírové přiznání není možné učinit, resp. je a priori považováno za neúčinné. I když je u obchodních korporací papírové přiznání k DPPO de facto rovněž zakázáno – jak si upřesníme – a za toto pochybení (vadu) neodstraněnou ani po výzvě správce daně následuje „výchovný trest“ paušální pokuta 1 000 Kč, případně až 50x vyšší, nicméně zůstává i takové podání účinné.

V souladu s § 71 odst. 1 DŘ lze obecně podání správci daně platně učinit devíti možnými způsoby:

1. Písemně – v listinné podobě předložením osobně na podatelně finančního úřadu,

2. Písemně – v listinné podobě odesláním klasickou papírovou poštou,

3. Ústně do protokolu – úředníkovi to prostě svými slovy „do očí“ povíme,

4. Datovou zprávou – jako přílohu e-mailu odeslaného na adresu elektronické podatelny finančního úřadu podepsanou uznávaným alias zaručeným elektronickým podpisem,

5. Datovou zprávou – odeslanou prostřednictvím datové schránky,

6. Datovou zprávou – s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se přihlašuje do datové schránky,

7. Datovou zprávou – s využitím přístupu se zaručenou identitou – novinka roku 2021 navazující na zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění p.p., jde o to, že daňový subjekt je elektronickým klíčem identifikován prostřednictvím Portálu národního bodu nebo bankovní identity, www.e-identita.cz,

8. Datovou zprávou – prostřednictvím daňové informační schránky (DIS+) – neplést s datovou schránkou!, podrobnosti tohoto podání uvádí § 69 DŘ, přičemž daňová informační schránka nabízí stále se rozšiřující servis finanční správy ku prospěchu daňových subjektů, usnadňuje vyplňování jejich tvrzení (doplní automaticky celou řadu údajů), individualizovaný daňový kalendář připomene blížící se termíny apod.,

9. Kombinovaně – odeslání datové zprávy bez uznávaného (zaručeného) elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik (od roku 2015 již ale není možné odeslání faxem), kdy je ale ještě poté nutno tento úkon do 5 dnů, potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených 8 „identifikujících“ způsobů.

Ovšem zejména pro obchodní korporace stanoví pro „formulářová podání“ – kam patří mimo jiné rovněž řádné/opravné/dodatečné daňové přiznání k DPPO – významné omezení § 72 odst. 6 DŘ:

- „Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářová podání učinit pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 (poznámka: má tedy na výběr jen pět tučně zvýrazněných možností 4 až 8 výše);…“

K tomu je třeba dodat, že podle § 5 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění p.p. je všem právnickým osobám zapsaným v registru osob – tedy i veškerým v ČR založeným obchodním korporacím – automaticky ze zákona zdarma zřízena datová schránka. Přičemž tato je zpřístupněna prvním přihlášením oprávněné osoby (člen statuárního orgánu) do zřízené datové schránky, nejpozději však 15. dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám Digitální a informační agenturou.

Pro splněné povinnosti činit „formulářová podání“ – včetně daňového přiznání k DPPO – elektronicky podle § 72 odst. 6 DŘ je nutné, aby podání daňovou zprávou bylo vždy učiněno výhradně některým z oněch pěti uvedených způsobů stanovených v § 71 odst. 1 DŘ. Není přitom možné zde uplatnit kombinovaný způsob ad 9 ve smyslu § 71 odst. 3 DŘ, tedy elektronické podání „nezaručenou“ datovou zprávou uskutečněnou například prostřednictvím Daňového portálu (www.DaneElektronicky.cz), která do 5 dnů potvrzena jednostránkovým „e-tiskopisem“ v papírové podobě předloženým s vlastnoručním podpisem na podatelně finančního úřadu. Pokud by daňové přiznání k DPPO poplatník přeci jen podal zmíněným kombinovaným způsobem, bude správce daně na takové podání hledět jako na podání vadné, jehož vada spočívá v nedostatku předepsaného způsobu podání. V souladu s § 74 DŘ správce daně nejprve vyzve podatele, aby vadný způsob podání odstranil, pokud to neučiní – jde-li o jedinou vadu podání – pak jej sice přijme, bude tedy platně podáno, ale daňový subjekt bude potrestán. A to již zmíněnou paušální pokutou 1 000 Kč za nedodržený předepsaný způsob daňového podání, obdobně je tomu v případě nedodržení předepsaného formátu nebo struktury podání datovou zprávou, viz § 247a DŘ.

Od účinnosti zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony související s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce – 19. 9. 2016 – již nenajdeme přímo v § 71 odst. 1 DŘ výslovně napsány možné způsoby podání datové zprávy uvedené pod body 4 a 5 výše, místo nich se tam píše o:

- Datové zprávě podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.

Věcně sice ke změně nedošlo, ale znepřehlednilo se dohledání oněch dvou povolených způsobů podání datové zprávy, které splňují právě citovanou zastřešující obecnější podmínku identifikovaného e-podání:

- Datová zpráva – podání e-mailem podepsaným uznávaným alias zaručeným elektronickým podpisem,

- Datová zpráva – podání odeslané prostřednictvím datové schránky.

Důvodem tohoto znepřehlednění možností elektronických daňových podání bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu („nařízení eIDAS“), resp. jeho implementace (začlenění) do českého právního řádu. Díky čemuž již tedy nestačí § 71 DŘ, ale daňový poplatník musí pátrat dále. Překvapivě nepomůže ani § 6 odst. 1 speciálního zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kde se dovíme jen: „K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.“ Nejprve je totiž nutné vyhledat zmíněné nařízení eIDAS, v jehož článku 25 odst. 2 se dočteme, že: „Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.“. Dále musí daňový subjekt pátrající po legálních možnostech e-podání najít v článku 3 tohoto dalšího z bezpočtu unijních předpisů mezi definicemi, že „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ se míní zaručený elektronický podpis, a že „zaručeným elektronickým podpisem“ se rozumí elektronický podpis splňující požadavky stanovené v čl. 26 nařízení eIDAS. Až pak se lze vrátit do zákona č. 297/2016 Sb., kde se v § 6 odst. 2 konečně dozvíme to stěžejní: „Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.“.

Tím jsme ale zatím odhalili, že datovou zprávou „podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“ se rozumí datová zpráva „podepsaná uznávaným elektronickým podpisem“. Kde se ovšem vytratila možnost odeslání prostřednictvím datové schránky? Podle Důvodové zprávy k příslušné novele DŘ bylo její uvedení nevhodné, protože daňový předpis má uvádět pouze přípustné formy elektronických (datových) podání, ale již nikoli způsoby (kanály), jakým jej mohou daňové subjekty realizovat. Takže „samozřejmě“ i nadále platí, že daňové podání – např. přiznání k DPPO – lze platně učinit datovou zprávou odeslanou prostřednictvím datové schránky. Jen se to již nedozvíme přehledně z DŘ, ale z dalšího z bezpočtů právních předpisů, a to konkrétně z § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění p.p.: „Úkon učiněný … prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže …“. Inu to je asi zjednodušení podnikání po úřednicku.

Aby toho nebylo málo, tak u datových alias elektronických podání je třeba hlídat nejen obsah podání (co tam uvádíme) a jeho formu (jakým způsobem sdělení dostaneme ke správci daně), ale rovněž příslušný formát (tvar) a strukturu (uspořádání dat). Jak známo, počítačová data mohou mít bezpočet formátů, které jsou vyjádřeny příslušnou koncovkou, resp. příponou názvu souboru (obvykle tři písmenka za tečkou), např.:

- TXT, RTF, DOC, DOCX – nejčastější textové formáty umožňující ukládat zejména prostý text,

- JPEG nebo JPG – z anglického označení „Joint Photographic Experts Group“ je určen pro ukládání počítačových statických obrázku ve fotorealistické kvalitě (typicky fotky apod.),

- PDF – podle „Portable Document Format“, jde o formát pro ukládání dokumentů obsahujících text i obrázky, zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně,

- MPEG nebo MPG – „Motion Picture Experts Group“, kompresní formát pro video a zvuk,

- XML – „Extensible Markup Language“, jde o jednoduchý otevřený formát, který není vázán na konkrétní software (program), příslušná data lze zpravovat libovolným textovým editorem,

- ZIP – populární, ale už několik let překonaný souborový formát pro kompresi a archivaci dat.

Aby správci daně nemuseli mít licence ke všem programům, byly ohledně libovůle formátu a struktury datových podání omezeny daňové subjekty, jak jinak. Dle § 72 odst. 2 písm. c) DŘ lze tzv. formulářová podání – včetně přiznání k DPPO – elektronicky podat pouze ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Čemuž bylo učiněno zadost Pokynem č. GFŘ D–50, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy, který je účinný od 1. 7. 2021 (nahradil obdobný Pokyn GFŘ D–48 účinný teprve od ledna 2021, který zase zrušil předešlý Pokyn GFŘ D–24 působící od 18. 12. 2015), z něhož nám postačí ocitovat jen úvodní pasáž:

Čl. I.

Stanovení formátu a struktury datové zprávy pro datové zprávy s formátem stanoveným právním předpisem

1. Pokud jsou předmětná podání, pro která je formát datové zprávy stanoven právním předpisem, činěna vůči orgánům Finanční správy ČR datovou zprávou, musí být (s výjimkou uvedenou v čl. I. odst. 3. tohoto pokynu) učiněna ve formátu stanoveném právním předpisem.

2. Jestliže je právním předpisem pro předmětná podání stanoven formát XML, musí být tato podání elektronicky učiněna ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD schématu definovanému a zveřejněnému na adrese: https://adisspr.mfcr.cz/pmd/dokumentace/popis-struktur-epo

3. Je-li právním předpisem pro předmětná podání stanoven jiný formát datové zprávy, než formát XML, lze tato podání, pokud z právního předpisu nevyplývá něco jiného a je to správcem daně výslovně umožněno, alternativně učinit datovou zprávou ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD schématu definovanému a zveřejněnému na adrese: https://adisspr.mfcr.cz/pmd/dokumentace/popis-struktur-epo

K tomu je zapotřebí ještě vědět, že – po intervenci Ústavního soudu … – jsou od roku 2020 formulářová podání speciálně upravena příslušnými prováděcími vyhláškami ministerstva financí. Z nichž nás zajímá hlavně vyhláška č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění novelizovaném vyhláškou č. 391/2024 Sb. účinnou od 1. 1. 2025, která přinesla nový vzor tiskopisu mj. i pro DPPO za rok 2024. Tato vyhláška stanoví pro účely formulářových podání pro daně z příjmů: a) podrobnosti obecných náležitostí podání a požadovaných údajů, b) formát elektronického formulářového podání a c) vzor formulářového podání.

Přičemž platný vzor přiznání k DPPO je uveden v příloze č. 5, včetně pokynů k vyplnění. Ohledně požadovaného formátu (čímž navazuje na citovaný Pokyn GFŘ D–50) § 4 vyhlášky stanoví, že formulářová podání pro daně z příjmů lze elektronicky podat pouze ve formátu XML, s výjimkou hlášení plátce daně o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů, které lze elektronicky podat pouze ve formátu PDF.

Shrnutí k tématu „formát“ elektronického přiznání k DPPO. Zkrátka a dobře podání datovou zprávou musí být učiněno ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD schématu technicky přesně definovanému ajťáky finanční správy zveřejněnému na příslušné internetové adrese. Pro nás běžné smrtelníky je daleko praktičtější doporučení uvedené v článku III na konci zmíněného „formátového“ Pokynu GFŘ D–50.:

Vytvoření souboru ve formátu XML a v předepsané struktuře

K vytvoření souboru ve formátu XML a v předepsané struktuře lze využít aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (tzv. EPO) nebo aplikaci Online finanční úřad (obě jsou dostupné na elektronické adrese podatelny orgánů Finanční správy ČR – www.mojedane.cz). Aplikace rovněž umožňují mj. soubor správci daně přímo jejich prostřednictvím odeslat, případně jej vytvořit a uložit pro následné užití. Součástí aplikace EPO je i aplikační rozhraní, které může být používáno výrobci aplikačního vybavení (např. účetní software) k přímému zpracování a odeslání písemnosti. Viz https://adisspr.mfcr.cz/dpr/adis/idpr_pub/epo2_info/PodatelnaEPO.pdf

Pokud daňový subjekt nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit daňové přiznání k DPPO nebo obecně jakékoli „formulářové podání“ adresované správci daně, pak lze rozhodně doporučit jako nejjednodušší, komfortní a uživatelsky přívětivé řešení tuto volně dostupnou aplikaci EPO provozovanou finanční správou na zmíněném Daňovém portále. Kam se lze dostat i z webu www.FinancniSprava.cz Nejenže aplikace nabízí „Průvodce krok po kroku“ a automatické dílčí výpočty, ale průběžně vyplňování tiskopisu prověřuje a upozorňuje na možné chyby, rozpracovaný tiskopis lze kdykoli uložit a pokračovat v něm později…

4. Kdy a jak zaplatit DPPO

Samozřejmě podáním daňového přiznání to nemůže skončit, pro státní pokladnu i samotného poplatníka je stěžejní úhrada daně. Přičemž pro daně z příjmů platí obecné pravidlo stanovené v § 135 odst. 3 DŘ, že daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání. V praxi je poměrně hojně rozšířen mylný názor, že DPPO je splatná již dnem podání daňového přiznání, což není pravdou. Předčasnou úhradou daně, resp. daňového doplatku se tak poplatníci zbytečně ochuzují o jistý časový přínos hodnoty peněz.

? Příklad 3

DPPO je splatná ve lhůtě pro podání přiznání, ne již při jeho podání

Jednatel s.r.o. podá přiznání k DPPO za rok 2024 již v lednu 2025, protože poté dlouhodobě vycestuje do zahraničí.

Zaplatit daň může s.r.o. bez postihu až do konce zákonného termínu pro podání tohoto daňového přiznání, tedy až v úterý 1. dubna 2025, kdy již ovšem peníze musejí být připsány na účtu příslušného správce daně. Jednatel, resp. s.r.o. proto může nastavit splatnost bankovního příkazu na pátek 28. 3. 2025, aby bylo jisté, že nejpozději v úterý 1. 4. peníze skutečně dorazí na příslušný účet správce daně poplatníka. Není třeba platit daň ihned ke dni podání daňového přiznání, ale až na konci zákonné (správcovské) lhůty pro toto podání.

Daně (včetně záloh na daň nebo zajištění daně) se vypočítávají a platí místně příslušnému finančnímu úřadu zásadně v české měně. Je-li případně platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně (tj. podle kursu banky).

Možnými způsoby úhrady daně (včetně zálohy na daň, popřípadě splátek daně) podle § 163 DŘ jsou:

- bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně (včetně platebního příkazu prostřednictvím platební karty a obdobného prostředku);

- v hotovosti prostřednictvím poskytovatele platebních služeb či poštovním poukazem na účet správce daně,

- v hotovosti úřední osobě – tj. pověřenému zaměstnanci finančního úřadu na pokladně – a to v úhrnu za daňový subjekt nejvýše do částky 500 000 Kč v průběhu jednoho kalendářního dne,

- přeplatkem na jiné dani, v praxi se jedná zejména o využití nadměrného odpočtu (vratky) DPH.

Protože převody peněz do „kapsy“, resp. na účet správce daně nenastávají okamžitě, je třeba správně vnímat, kdy se považuje daň (včetně zálohy) za uhrazenou. Za den platby daně se podle § 166 DŘ považuje:

- u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně,

- u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.

- u bezhotovostní platby, k níž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty (obdobného platebního prostředku), den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně,

- u platby přeplatkem na jiné dani den, který následuje po dni vzniku přeplatku, pokud tento nastal po dni vzniku nedoplatku; jinak den vzniku nedoplatku.

Opět je zde doba hájení tolerující malá prodlení, za zpoždění úhrady o nejvýše 3 dny se totiž nepočítají úroky z prodlení. Podle § 252 DŘ sankce roste s délkou prodlení, a její sazba odpovídá úroku z prodlení dle § 1970 OZ, který podle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí o 8 % p.a. více než repo sazba ČNB k 1. dni pololetí vzniku prodlení. Např. k 1. 7. 2024 byla repo sazba 4,75 %, takže při prodlení vzniklém ve druhém pololetí 2024 činí úrok 12,75 % z nedoplatku daně (bez příslušenství), od 4. dne po splatnosti až do dne úhrady. Při nedostatku peněz vyjde levněji požádat správce daně – za správní poplatek 400 Kč – o posečkání úhrady daně nebo o splátkování, jak upřesníme. Výhodou je poloviční úrok z posečkané částky, a že nehrozí daňová exekuce.

Při každé platbě daně musí být jednoznačně identifikovány tři skutečnosti:

1. jaký daňový subjekt daň platí (případně za jaký daňový subjekt je placeno),

2. kterému finančnímu úřadu se platí,

3. na úhradu jaké daně platba směřuje.

Ad 1) Svou totožnost daňový subjekt sděluje úřadu prostřednictvím variabilního symbolu platby. Má-li u druhu daně, kterou hradí, registrační povinnost a bylo mu přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do kolonky pro variabilní symbol kmenovou část DIČ, tj. buď čísla za pomlčkou (u původní varianty DIČ) nebo čísla za písmeny CZ (u stávající varianty tvaru DIČ). Není-li daňový subjekt registrován, pak nemá přiděleno DIČ a uvede: a) fyzická osoba své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček a lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, b) právnická osoba své identifikační číslo (IČ). Výjimka se týká dvou typů plateb finančnímu úřadu: a) v rámci daňové exekuce se jako variabilní symbol platby vyplňuje variabilní symbol exekučního příkazu, b) u zajištění DPH se uvádí kmenová část DIČ poskytovatele zdanitelného plnění. Poznamenejme, že „Specifický symbol platby“, jakož i příp. „Zpráva pro příjemce“ se využívají pouze u DPH.

Ad 2) Každý finanční úřad má vlastní číslo bankovního účtu, resp. jeho tzv. matrikovou část. Tato matriková část je proto stejná u všech bankovních účtů téhož finančního úřadu, například u Finančního úřadu pro Středočeský kraj je to 77628111, který je společný pro všechny „jeho“ daně. Máme 14 finančních úřadů, které odpovídají krajskému uspořádání ČR a 1 Specializovaný finanční úřad v Praze (hlavně pro banky, pojišťovny a firmy s obratem přes 2 miliardy Kč). Všechny jejich účty jsou vedeny u ČNB, jejíž bankovní kód je 0710.

Ad 3) Pro každou daň je stanoveno jednotné předčíslí – v rozsahu dvou až pěti číslic – které platí pro všechny finanční úřady v ČR. Přičemž pro daň z příjmů právnických osob je stanoveno předčíslí 7704.

Název finančního úřadu	Bankovní spojení pro úhradu DPPO
Finanční úřad pro hlavní město Prahu	7704-77628031/0710
Finanční úřad pro Středočeský kraj	7704-77628111/0710
Finanční úřad pro Jihočeský kraj	7704-77627231/0710
Finanční úřad pro Plzeňský kraj	7704-77627311/0710
Finanční úřad pro Karlovarský kraj	7704-77629341/0710
Finanční úřad pro Ústecký kraj	7704-77621411/0710
Finanční úřad pro Liberecký kraj	7704-77628461/0710
Finanční úřad pro Královehradecký kraj	7704-77626511/0710
Finanční úřad pro Pardubický kraj	7704-77622561/0710
Finanční úřad pro Kraj Vysočina	7704-67626681/0710
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj	7704-77628621/0710
Finanční úřad pro Olomoucký kraj	7704-47623811/0710
Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj	7704-77621761/0710
Finanční úřad pro Zlínský kraj	7704-47620661/0710
Specializovaný finanční úřad	7704-77620021/0710

Dodejme, že už ani při úhradě daní není zapotřebí uvádět tzv. konstantní symbol sloužící k věcné identifikaci platby podle zavedeného systému číselných kódů stanovených ČNB. Jednalo se o čtyřmístný číselný kód rozlišující bezhotovostní platbu daně (1148) a úhradu v hotovosti na pokladně banky nebo pošty (1149).

Prostřednictvím služby České pošty – Soustředěného inkasa plateb obyvatelstva (SIPO) – je od roku 2016 možno platit pouze daň z nemovitých věcí, takže tímto způsobem nelze prozatím ještě hradit daně z příjmů.

Detailní popis možností úhrad daní a požadované identifikace je náplní každoroční metodické pomůcky GFŘ „Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v daném roce“ včetně jeho šesti příloh, která bývá zveřejněna vždy v lednu po uplynutí každého kalendářního roku na internetových stránkách Finanční správy ČR.

Tuto metodickou pomůcku lze doporučit zejména při bezhotovostním placení daní ze zahraničí, kdy je nutné uvádět čísla daňových bankovních účtů příslušných českých finančních úřadů ve speciálním formátu mezinárodního čísla bankovního účtu International Bank Account Number (IBAN).

Pokud je platba na účet správce daně vykonána bez dostatečného označení, bude přijata na účtu nejasných plateb a daňový subjekt bude vyzván, aby ve stanovené lhůtě upřesnil, na kterou daň (v širokém slova smyslu) byla předmětná úhrada určena. Jestliže úřad obdrží odpověď ve stanovené lhůtě, zaeviduje platbu na takto upřesněnou daň, a to zpětně s účinností ke dni, kdy byla vykonána (přijata). Jinak určí samotný správce daně, na kterou daň platbu zaeviduje, přičemž ale tentokrát bude dnem platby až den takovéhoto zaevidování.

Člověk je tvor omylný a chybující, který se tu a tam překlepne či jednoduše splete při zadávání čísel, a to třeba i při zadávání platebního příkazu. Je proto praktické si uvědomit, že podle § 164 odst. 4 DŘ platí:

- „Správce daně přijme každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt.“

Na otázku – Co když se spleteme a daň nechtěně zaplatíme za někoho jiného? – trpce odpoví § 165 DŘ:

- „(1) Vrácení platby tomu, kdo ji za daňový subjekt uhradil, není přípustné.“

Naštěstí jde pouze o výchozí, základní pravidlo dle odstavce 1, z něhož existují tři příznivější výjimky:

(2) Správce daně vrátí platbu provedenou omylem na žádost toho, kdo za daňový subjekt platbu uhradil, poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb podanou nejpozději v den, kdy platba daně byla zaevidována v evidenci daní. Omyl musí být v žádosti prokázán.

(3) Je-li žádost podle odstavce 2 podána po dni, kdy byla platba zaevidována v evidenci daní (poznámka: jedná se o evidenci vedenou správcem daně v souladu s § 149 DŘ), nejpozději však do 1 roku od tohoto dne, posoudí se jako žádost o vrácení vratitelného přeplatku podaná daňovým subjektem s tím, že případný vratitelný přeplatek evidovaný v době podání žádosti se vrací žadateli namísto daňovému subjektu. Tomu, kdo za daňový subjekt uhradil platbu, lze takto vzniklý vratitelný přeplatek vrátit pouze tehdy, pokud nemá současně u správce daně evidován nedoplatek, na který by bylo možné tento přeplatek převést.

(4) Nelze-li žádosti vyhovět, vydá správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového subjektu, na úhradu jehož nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována.

Při placení daní tedy nejvíce záleží na variabilním symbolu, který identifikuje daňový subjekt, o jehož daň se jedná. Když se spleteme a co čert nechtěl, trefíme číslo jiného poplatníka/plátce, máme problém – o kterém navíc dlouho nemusíme vědět a ani berňák nenapadne, že šlo o mylnou platbu. Naproti tomu nesprávně zadané číslo účtu – jde-li však stále o nějaký z daňových účtů – bude „pouze“ nejasnou platbou spojenou se správným subjektem, kterou proto správce daně může zaevidovat na úhradu aktuálního daňového nedoplatku.

Z podstaty věci je tento druh chyb noční můrou hlavně účetních a daňových poradců zastupujících více daňových subjektů, pokud mají dispoziční právo k zadávání platebních příkazů klientů. Konkrétní příklad: účetní mateřské společnosti ABC, a.s. se stará o účetnictví a daně také jejich tří dceřiných společností: ABC – výroba, s.r.o., ABC – obchod, s.r.o., ABC – doprava, s.r.o. Je pak lidsky pochopitelné, že při zadání platby např. daně z příjmů firmy ABC – výroba, s.r.o. omylem naťuká obdobný variabilní symbol patřící ABC – doprava, s.r.o. …

Ani správná výše daně uhrazená na příslušný účet správného správce daně – čímž je určena placená daň – s identifikací poplatníka ale nemusí vždy zaručit, že mu nevznikne nedoplatek. Podle § 152 DŘ je totiž závazně stanovena posloupnost uspokojování všech daňových povinností. Úhradu daně musí správce daně použít na úhradu daňových nedoplatků daňového subjektu postupně v tomto závazném pořadí (tzv. priorita uhrazení):

Priorita úhrad	Druh daňového nedoplatku
1	Nedoplatky na dani a splatná daň
2	Nedoplatky na příslušenství daně
3	Vymáhané nedoplatky na dani
4	Vymáhané nedoplatky na příslušenství daně

Speciální priority úhrad platí pro daně nedobrovolně vymáhané podle § 175 DŘ – logicky mají přednost nedoplatky na vymáhané dani a poté na jejím příslušenství – a pro pohledávky za majetkovou podstatou dlužníka v insolvenčním řízení. Pochopitelná výjimka se týká úhrad daňového nedoplatku ručitelem, které se použijí vždy jen na úhradu nedoplatku, za který ručitel ručí. V jednotlivých skupinách priorit se přitom úhrada daně použije podle očekávání vždy nejdříve na splatné daňové pohledávky s dřívějším (starším) datem splatnosti.

Pro srovnání můžeme uvést, že u soukromoprávních závazkových vztahů se plnění peněžitého závazku – není-li dohodnuto jinak ani výslovně dlužníkem určeno – započte platba nejprve na úroky a až potom na jistinu. Naproti tomu v daních má přednost úhrada „jistiny“, míněno dlužné daně před sankčními úroky apod. Což je pro daňové subjekty obecně výhodnější, neboť dlužné sankční úroky se již dále neúročí, zatímco dlužná daň ano.

Není ale radno hřešit na to, že úroky z prodlení – obecně tzv. příslušenství daně – má nižší úhradovou prioritu než samotná daň a snažit se sankci neplatit a přednostně uhrazovat mladší daňové povinnosti. Procesní daňové právo je poměrně složité a pro laiky nepřehledné, takže z DŘ nelze snadno vyčíst, že dojde-li k „pokusu“ o úhradu daně dříve, než ji správce daně řádně úředně vyměří, pak bude úhrada započtena na starší neuhrazenou daňovou sankci, i když má nižší úhradovou prioritu, protože vyšší priority doposud holt správce daně neeviduje!

? Příklad 4

Při úhradách daně pamatujte na staré dluhy

S.r.o. opožděně uhradila daň z příjmů již za rok 2023, pročež jí správce daně vyměřil úrok z prodlení 10 000 Kč, který ovšem poplatník neuhradil. Vcelku nic zlého se firmě dít asi nebude, neboť sankční úrok se již dále nezvyšuje a u relativně nízké částky patrně ani nehrozí, že by správce daně ihned přistoupil k vymáhání.

Za rok 2024 vykázala s.r.o. daň z příjmů 100 000 Kč, a tuto částku uhradila již 25. 3. 2025, přičemž přiznání k DPPO za rok 2024 jednatel podal ve značném předstihu už v lednu 2025. Logicky se přitom domníval, že s ohledem na uvedenou prioritu úhrad započte správce daně platbu 100 000 Kč přednostně na běžnou platbu DPPO za rok 2024 a dlužný úrok z prodlení za opožděnou daň za rok 2023 zůstane i nadále neuhrazen. Ovšem chyba lávky. Ke dni platby – 25. 3. 2025 – totiž ještě správce daně nemohl mít vyměřenu daň z příjmů za mladší rok 2024, k tomu v souladu s § 140 DŘ dojde až k poslednímu dni zákonného termínu její splatnosti, tj. nejdříve 1. 4. 2025; nezahájí-li tzv. postup k odstranění pochybností. Ke dni úhrady částky 100 000 Kč – 25. 3. 2025 – proto správce daně eviduje u poplatníka na dani z příjmů jediný splatný nedoplatek, a to dlužný úrok z prodlení 10 000 Kč za pozdní úhradu daně 2023, proto přirozeně započte část platby ihned na tento starý – a prozatím stále ještě jediný – daňový dluh poplatníka. Důsledkem bude, že ke dni vyměření daně z příjmů za rok 2024 – 1. 4. 2025 – vznikne tomuto s.r.o. nezamýšlený nový nedoplatek na (mladší) DPPO za rok 2024 ve výši chybějících 10 000 Kč. Z čehož bude od 4. dne po splatnosti daně ze zákona opět nabíhat sankční úrok z prodlení. Nastane tak situace obdobná tomu, jako by se neuhrazený starý úrok z prodlení za DPPO 2023 časem postupně zvyšoval.

Poznámka: Jednatel měl tedy počkat s platbou daně za rok 2024 až na duben 2025. Nicméně takovéto zlomyslnosti rozhodně nelze daňovým subjektům doporučit, zbytečně si od správce daně vyslouží „černý puntík“.

5. Posečkání daně a povolení splátek

Ve firemní praxi se lehce může stát, že poplatník v době splatnosti daně – nebo už jen jejího doplatku či zálohy na daň – nemá dostatek peněz na zaplacení. Tehdy je vhodné požádat finanční úřad o posečkání daně nebo o povolení jejího zaplacení ve splátkách. Podmínkou přitom ovšem v souladu s § 156 odst. 1 DŘ je, že:

- neprodlená úhrada by znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,

- byla by ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,

- neprodlená úhrada by vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,

- není-li možné vybrat daň od daňového dlužníka najednou, nebo

- při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Na tyto výhody ale není právní nárok, takže zejména u „problémových“ poplatníků bude žádost často zamítnuta, ovšem proti rozhodnutí správce daně je přípustné odvolání a při neúspěchu také žaloba ve správním soudnictví. Naopak „bezproblémovým“ poplatníkům může být povolení posečkání či splátkování daně povoleno také zpětně, logicky nejdříve však ode dne splatnosti daně, přičemž jej může správce daně svázat podmínkami.

Pro tuto žádost není předepsán závazný tiskopis, samozřejmě by měla být určitá a srozumitelná, přičemž podléhá správnímu poplatku 400 Kč – od něhož jsou osvobozeni poplatníci např. postižení povodní. Správce daně by měl rozhodnout do 30 dnů. Kdo nechce vymýšlet vlastní formulaci žádosti, může využít nepovinný webový formulář (aplikaci) finanční správy na https://ouc.financnisprava.cz/poseckani/form/danovePriznani

Výhodou posečkání daně nebo povolení splátek daně je kromě snížení tlaku na cash flow i mírnější – poloviční – „sankční“ úročení, které případně může správce daně prominout kvůli velké tvrdosti, a také že povolený odložený daňový nedoplatek nelze exekučně vymáhat. Zejména plátce DPH ocení, že dlužná daň – například DPPO – po dobu povoleného posečkání daně (což je legislativní zkratka zahrnující i rozložení úhrady na splátky) právně není po splatnosti. Proto na její úhradu nelze převádět nadměrné odpočty (vratky) DPH. Často je tomu ale v praxi právě naopak, že správce daně povolí posečkání daně s podmínkou, že jakékoli vratitelné přeplatky – typicky nadměrný odpočet DPH – budou započteny na úhradu posečkané daně. U větších nedoplatků bývá podmínkou zajištění dluhu či ručitel. Povolení posečkání daně přerušuje běh 6leté lhůty pro placení daně.

? Příklad 5

Vzor žádosti o posečkání daně

Žadatel: Daňový subjekt: ……………… (identifikace, tedy zejména název firmy, její sídlo a DIČ)

Adresát: Finančnímu úřadu …………. (název a sídlo úřadu, resp. příslušného územního pracoviště)

Dne 1. 3. 2025 jsme podali daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2024 na daňovou povinnost ………….. Kč. Podstatným zdrojem zisku, resp. základu daně byl prodej části obchodního závodu, přičemž tyto prostředky byly ihned využity na rozsáhlou modernizaci výrobní linky zbylé části závodu. Jak dokládá přiložená faktura dodavatele a kopie bankovního výpisu potvrzující její úhradu.

Žádáme Vás tímto v souladu s § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů o posečkání úhrady daně ve výši alespoň ……… Kč, a to minimálně do doby tří měsíců od spuštění plného provozu modernizované linky, které je plánováno na ………. (časový harmonogram modernizace linky přiložen).

Neprodleným zaplacením celé daňové povinnosti by bylo ohroženo nejen včasné dokončení zmiňované významné investice, ale také mzdy a zákonné odvody na ně vázané za všech ……. zaměstnanců. Což by vše ve svém důsledku znamenalo vážnou újmu pro daňový subjekt, který tuto žádost podává.

Dovolujeme si podotknout, že prozatím jsme daňové povinnosti poplatníka i plátce daní plnili vždy řádně a včas, a dokončovaná modernizace části závodu bude znamenat podstatné navýšení zdanitelných výnosů.

Za kladné vyřízení žádosti Vám předem děkujeme, s pozdravem

V ……………… dne ………

statutární orgán

(podpis jednatele, příp. razítko firmy)

Přílohy (kopie): Smlouva o prodeji části závodu, Faktura dodavatele za modernizaci výrobní linky, Bankovní výpis potvrzující úhradu za modernizaci, Časový harmonogram dodavatele modernizace výrobní linky.

Povolení posečkání daně (včetně povolení úhrady na splátky) je na straně daňového subjektu (dlužníka) vykoupeno povinností platit za tuto dobu úrok z posečkané částky. Po věcné stránce nejde o daňovou sankci ale o vyjádření časové hodnoty peněz. Ostatně kdyby podnikatel místo této žádosti správci daně čerpal provozní bankovní úvěr na úhradu dlužné daně – pokud by mu byl vůbec nějakou bankou poskytnut – také by musel platit úrok za dočasně využité „cizí“ peníze. Za dobu posečkání nebo splátkování daně se platí úrok z posečkané částky dle § 253 DŘ ve výši poloviny sankčního úroku z prodlení, který se rovná repo sazbě České národní banky k 1. dni pololetí vzniku prodlení zvýšené o 8 procentních bodů. Přičemž správce daně, a v omezené míře i případně ministr financí, mohou prominout toto a další druhy příslušenství daně v souladu s § 259 až § 260 DŘ:

- „Správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.“ Pro sjednocení interních pravidel posuzování žádostí konkretizuje váhu (vliv) relevantních okolnosti 24stránkový Pokyn č. GFŘ D–58 k promíjení příslušenství daně.

Správce daně úrok z posečkané daně předepíše – ovšem pouze, když převyšuje 1 000 Kč – za celou dobu posečkání formou platebního výměru ihned po skončení posečkání, který je splatný do třiceti dnů ode dne doručení. Protože, jak bylo již výše uvedeno, z nedoplatku příslušenství daně nevzniká úrok z prodlení, je toho logickým důsledkem, že z posečkané částky příslušenství daně se neuplatní ani úrok z posečkané částky.

Pokud daňový subjekt nedodrží podmínky stanovené v rozhodnutí o posečkání daně – nebo povolení splátek – pozbývá rozhodnutí o posečkání daně účinnosti, a to dnem nedodržení příslušné podmínky. Až od tohoto dne se tak obnoví povinnost uhradit úrok z prodlení, kterému se chtěl tímto vyhnout. Porušení podmínek povolení posečkání daně tudíž nemá nepříjemné zpětné účinky – úrok z prodlení se totiž nedoměří od původního dne splatnosti daně – ale působí až od porušení stanovené podmínky. Rozhodnutí o posečkání daně pozbývá účinnosti rovněž zahájením likvidace nebo dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku dotyčného daňového subjektu.

Dle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP nejsou daňově uznatelné nejen (nesmluvní) sankční úroky z prodlení, ale ani úroky z posečkané částky. Na konkrétním druhu dlužné daně vůbec nezáleží. Připomeňme, že označení „posečkání“ je legislativní zkratkou zahrnující jak posečkání úhrady daně, tak i rozložení její úhrady na splátky.

? Příklad 6

Porušení podmínek posečkání daně

S.r.o. podala elektronické přiznání k DPPO za rok 2024 v zákonné lhůtě 2. 5. 2025 a požádala správce daně o posečkání s úhradou daně cca o půl roku, protože by neprodlená úhrada znamenala vážnou újmu, kdy by mimo jiné firma neměla dostatek peněz na výplaty zaměstnancům.

Porovnejme si tři nejčastěji možné varianty:

A) Správce daně posečkání povolil a poplatník posečkanou daň uhradil ve lhůtě (včasná úhrada).

B) Správce daně posečkání povolil, ale poplatník daň uhradil po stanovené lhůtě (pozdní úhrada).

C) Správce daně posečkání nepovolil a poplatník daň hradil po lhůtě (pozdní úhrada bez posečkání).

Poznámky: Nyní – 12. 12. 2024 – ještě není známa repo sazba ČNB (dvoutýdenní) k 1. 1. 2025, která bude určující pro úrok z prodlení vzniklý v 1. pololetí 2025, počítáme s její aktuální výší 4,00 %.

á Úrok (12,00 %) = Sankční úrok z prodlení = Repo sazba ČNB (aktuálně 4,00 %) + 8 %

â Úrok (6,00 %) = Úrok z posečkané částky = Polovina úroku z prodlení

* Podle § 252 odst. 2 písm. a) DŘ se úrok z prodlení počítá teprve od 4. dne po splatnosti. A protože dle § 253 odst. 3 DŘ úrok z posečkané částky nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení (z jiného důvodu, než je posečkání), tak se ani tento úrok neplatí za první tři dny po splatnosti daně.

6. Tiskopis přiznání k DPPO

V souladu s § 72 DŘ je možno řádné – stejně tak i opravné, dodatečné nebo opravné dodatečné – daňové přiznání, respektive obecně řečeno „formulářové podání“ podat jedině na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR na tištěném výstupu, který má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tímto tiskopisem, nebo odpovídá vzoru formulářového podání dle prováděcí vyhlášky, nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně; jak již bylo výše komentováno. Ohledně daňových přiznání k daním z příjmů je určující vyhláška č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Z níž nás bude speciálně zajímat tiskopis daňového přiznání k DPPO, který je uveden v příloze č. 5 zmíněné prováděcí vyhlášky Ministerstva financí ČR. Aktuální i historické vzory formulářových podání – včetně přiznání k DPPO – jsou samozřejmě volně k dispozici zejména na webu Finanční správy ČR.

Tiskopis přiznání k DPPO má označení 25 5404 MFin 5404 (8 stran) a pro každý kalendářní rok je vydáván nový vzor. Pro zdaňovací období kalendářního roku 2024 se jedná o vzor č. 35, který platí obecně pro jakákoli zdaňovací období započatá v roce 2024 a rovněž pro části zdaňovacích období započatých až v roce 2025, za které lhůta pro podání daňového přiznání uplyne do 31. prosince 2025. Podpůrným tiskopisem, který je ovšem pro vyplnění přiznání nezbytný, jsou Pokyny k vyplnění 25 5404/1 MFin 5404/1 – vzor č. 35 (16 stran).

Tyto dva tiskopisy jsou ale naprosté minimum, v řadě případů se totiž budou muset poplatníci, případně jejich zmocněnci trápit ještě i s jinými oficiálními přílohami, jak si dále upřesníme u příslušné části přiznání.

Tiskopis daňového přiznání k DPPO se člení na úvodní záhlaví a pět oddílů, k nimž je řada příloh:

Záhlaví:

– Uvádějí se zde základní identifikační údaje o přiznání, poplatníkovi a „jeho“ správci daně. Konkrétně jakému finančnímu úřadu, resp. jeho územnímu pracovišti (kde je veden daňový spis poplatníka) je podání určeno, základní číselná identifikace poplatníka (DIČ a IČO), o jaký typ přiznání jde a kolik má příloh. U položky 04 „Kód rozlišení typu přiznání“ se neobejdeme bez Pokynů k vyplnění, přičemž nejméně v 98 % případů půjde o kód – 1 A – vyjadřující, že poplatník je daňovým rezidentem ČR, nečerpá daňovou investiční pobídku, nejde o investiční fond, penzijní společnost, investiční společnost ani o veřejně prospěšného poplatníka, přičemž toto přiznání podává za (celé) zdaňovací období.

– Dodejme, že DŘ rozlišujeme 4 druhy daňových přiznání. Nejčastěji jde o – řádné – první přiznání za uplynulé zdaňovací období (v našem případě hlavně za kalendářní rok 2024), které by mělo být podáno ve stanovené zákonné, případně správcovské lhůtě, jak bylo výše vyloženo. Například se může jednat o daňové přiznání k DPPO za rok 2024 podané již 3. 3. 2025. Přičemž zákonná lhůta skončí až 1. 4. 2025.

– Opravné – je druhé, příp. další daňové přiznání podané ještě před uplynutím zákonné (správcovské) lhůty stanovené pro řádné podání daňového přiznání. V návaznosti na předešlou odrážku by mohlo například jít druhé daňové přiznání k DPPO za rok 2024 podané 25. 3. 2025. V daňovém řízení se pak postupuje podle opravného přiznání a k předchozímu (řádnému či dřívějšímu opravnému) se nepřihlíží.

– Dodatečné – jde de facto o „opravné“ přiznání podané až po uplynutí zákonné (správcovské) lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání. Navážeme-li na výše uvedené příklady, mohlo by jít o třetí přiznání za rok 2024 podané 20. 8. 2025 poté, co poplatník 10. 8. 2025 zjistil chybu v odpisech. Na což má „jedno až dvou měsíční“ lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání, jak stanoví § 141 odst. 1 DŘ: „Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání (…) a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit.“. Pozdější dodatečné přiznání bude odměněno pokutou za opožděné tvrzení daně. A ve stejné lhůtě by mělo být podáno také dodatečné přiznání na nižší daň (vyšší ztrátu) – protože není povinné, tak jeho opoždění nepodléhá zmíněné pokutě. Jestliže důvod pro výše uvedené (první) dodatečné daňové přiznání za rok 2024 poplatník odhalil v srpnu 2025 – je úplně jedno, zda to bylo 1., nebo 8. anebo až 31. srpna – pak má zákonnou lhůtu pro nápravu tohoto svého zjištění do konce následujícího kalendářního měsíce, tedy do konce září 2025. Pokud by jej podal později, např. až v říjnu 2025, byl by v prodlení a hrozila by mu zmíněná sankční za opožděné povinné „tvrzení“ daně; ledaže by poplatník zjistil, že ke „dni zjištění důvodů pro dodatečné přiznání“ nedošlo již v srpnu, ale později. Pro ověření včasnosti podání, je nutno v záhlaví v těchto případech uvést rovněž den zjištění důvodu pro podání dodatečného daňového přiznání, před jeho uvedením si proto promyslete zmíněnou lhůtu!

– Opravné dodatečné – druhé, případně další dodatečné přiznání podané ještě před uplynutím zákonné „jedno až dvou měsíční“ lhůty pro podání dodatečných přiznání v předešlé odrážce podle § 141 odst. 1 DŘ. Při pokračování naší modelové situace by mohlo jít o čtvrté přiznání k DPPO za rok 2024 podané 9. 9. 2025, když poplatník zjistil, že v předešlém dodatečném srpnovém spočítal ty odpisy zase chybně.

Úvodní záhlaví tiskopisu končí dvěma bílými okénky, do nichž se uvádí začátek a konec období, za které je toto daňové přiznání podáváno. V našem případě zpravidla půjde o data: 01. 01. 2024 a 31. 12. 2024. Připomeňme v této souvislosti, že zatímco u fyzických osob je zdaňovacím obdobím „jejich“ daně z příjmů vždy celý kalendářní rok, je paleta možných zdaňovacích období poplatníků DPPO dle § 21a ZDP daleko pestřejší:

a) kalendářní rok (klasických 12 kalendářních měsíců počínaje lednem a konče prosincem daného roku),

b) hospodářský rok (12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích počínaje jiným měsícem, nežli lednem, § 3 ZÚ),

c) období od rozhodného dne fúze, rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo

d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.

Za zmínku stojí vysvětlení zdánlivé banality, jako je zaškrtnutí (vyznačení) správného typu přiznání:

- Obecně platí logické pravidlo – přeškrtnutím nehodících se možností vyznačíme, zda jde o daňové přiznání řádné nebo anebo opravné (nahrazující řádné či dodatečné), jak bylo před chvílí snad názorně vysvětleno.

- Pozor ovšem na to, že při podání opravného daňového přiznání zůstane nepřeškrtnuto též označení přiznání, které je jím nahrazováno. Např. u opravného daňového přiznání nahrazujícího dodatečné daňové přiznání zůstanou nepřeškrtnuta označení „dodatečné“ a „opravné“, tzn., že přeškrtnuto bude pouze označení „řádné“.

- V případě opravného přiznání nahrazujícího předchozí rovněž již opravné daňové přiznání bude použita kombinace nepřeškrtnutého označení jak „opravné“, tak i výchozího přiznání, které je takto opakovaně opravováno, resp. nahrazováno. Např. u opravného přiznání nahrazujícího opravné přiznání nahrazující řádné daňové přiznání, zůstane nepřeškrtnuto „řádné“ a „opravné“, a přeškrtnuto bude pouze „dodatečné“.

- U dodatečného daňového přiznání se uvede den zjištění důvodů k jeho podání. Proč – bylo odhaleno výše.

I. oddíl: Údaje o poplatníkovi:

– Podle očekávání je třeba uvést hlavně název poplatníka, o jehož daňové přiznání se jedná, a jeho sídlo. Míněno je „sídlo“ ve smyslu § 17 odst. 3 ZDP, tedy nejen „úřední“ formálně zapsané v obchodním rejstříku, ale případně jiné „skutečné“, jímž se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Také z dalších položek požadovaných zde tiskopisem je vcelku zřejmé, co se do příslušné kolonky má uvést. Věnujme proto raději pár slov dvěma souvisejícím přílohám, v nichž se v praxi dosti často chybuje.

– Nejprve ale ještě malé upozornění k řádku 7 s názvem „Kategorie účetní jednotky“, který přibyl již od daňového přiznání za rok 2018. Navazuje na § 1b ZÚ, který vymezuje čtyři velikostní typy účetních jednotek – Mikro, Malá, Střední a Velká. Do bílé kolonky ovšem nepatří toto označení, ale příslušný jednopísmenný kód přiřazený Pokyny k vyplnění přiznání – M, L, S a V. Naprostá většina obchodních korporací přitom spadá mezi „Mikro (nebo Malé)“, neboť ze tří kritérií překročí nanejvýše jedno: aktiva 9 milionů Kč (100 milionů Kč), roční obrat 18 milionů Kč (200 milionů Kč), zaměstnanců 10 (50).

– S masivním nástupem povinně elektronických podání se znásobila chybovost ohledně drobnosti týkající se formátu přikládané účetní závěrky, resp. vybraných údajů. Jde ale o úřednický formalismus, neboť reálně dostali správci daně data v jednoduše čitelném „knižním“ formátu PDF, namísto určeného XML. Ovšem tvrdohlavě úředníci trvají na dodržení tohoto formátu, pro což žel mají zákonnou právní oporu.

– Jde o to, že jak jsme výše vyložili, obchodní korporace musejí přiznání k DPPO podávat vždy datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovené finanční správou ve zmíněné prováděcí vyhlášce o daňových přiznáních, respektive v navazujícím Pokynu GFŘ D–50; vzpomínáte, šlo o ty ajťácké pojmy XML a XSD. Přičemž v souladu § 72 odst. 1 DŘ je součástí tohoto přiznání i účetní závěrka, coby příloha vyznačená pod položkou 11 v I. oddílu. Jelikož je tedy tato příloha součástí podání, platí pro ni stejná pravidla jako pro podání samotné, a to včetně pravidel formy podání. Z Pokynů k vyplnění této položky je ale obtížné vyvodit povinnost formátu XML ohledně výpisu údajů z účetní závěrky, posuďte sami:

- „… poplatníci, kteří vedou účetnictví, přikládají k daňovému přiznání účetní závěrku v rozsahu vymezeném v § 18 odst. 1 zákona o účetnictví; …. Při elektronickém podání přiznání se účetní závěrkou poplatníků, účetních jednotek, … rozumí elektronické přílohy Vybrané údaje z Rozvahy a Vybrané údaje z Výkazu zisku a ztráty, popřípadě Vybrané údaje z Přehledu o změnách vlastního kapitálu, vyplňované s využitím údajů z Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty, popřípadě Přehledu o změnách vlastního kapitálu, a Opis Přílohy účetní závěrky, vkládaný jako samostatný soubor typu.doc,.docx,.xls,.xlsx,.pdf,.jpg,.txt nebo.rtf, s použitím tzv. E-přílohy. ….“

– Řada poplatníků DPPO si tedy přesně neuvědomí, že musí být údaje z účetní závěrky uvedeny ve „Vybraných údajích z Rozvahy“ a „Vybraných údajích z Výkazu zisku a ztrát“ a pouze Opis Přílohy v účetní závěrce lze vložit jako tzv. E-přílohu k tiskopisu přiznání ve formátu DOC či PDF. A pokud nejsou formát a struktura dodrženy např. tím, že Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty jsou přiloženy také formou E-příloh ve formátu PDF, jde o vadu podání a podatel bude vyzván k jejímu odstranění.

– Nenápadným strašákem je ř. 12 „Transakce uskutečněné se spojenými osobami“, kterým to však teprve začíná… Jde o to, že ke zjištění podrobností o transakcích se spojenými osobami – typicky mateřská a dceřiná společnost, společník/jednatel a jeho s.r.o. podle § 23 odst. 7 ZDP – slouží od roku 2014 nová samostatná příloha. Jde o tiskopis č. 25 5404/E, který je povinný pro subjekty splňující současně:

- Přesahuje alespoň jeden ze tří limitů: aktiva 40 mil. Kč, čistý obrat 80 mil. Kč, 50 zaměstnanců.

- Týká se jej alespoň jedna ze tří podmínek: 1. Uskutečnil transakci se spojenou osobou se sídlem v zahraničí (pak tuto přílohu vyplní pouze ve vztahu k těmto zahraničním spojeným osobám), 2. Vykázal daňovou ztrátu, a současně uskutečnil transakci se spojenou osobou, ať už zahraniční nebo tuzemskou (v tomto případě přílohu vyplní ve vztahu ke všem spojeným osobám), nebo 3. Je příjemcem investiční pobídky formou slevy na dani, a současně uskutečnil transakci se spojenou osobou, a to zahraniční a/nebo tuzemskou (přílohu vyplní ve vztahu ke všem spojeným osobám).

- Do přílohy o transakcích mezi spojenými osobami se uvádějí nejenom úplatné obchody (prodeje výrobků, zboží, služeb, SW, know-how, práv, nájmy, leasingy atd.), ale také bezúplatná plnění (hlavně bezúročné zápůjčky peněz a výpůjčky techniky; kromě propagačních předmětů do 500 Kč).

– Ani „Hlavní (převažující) činnost“ není prosta úřednické zlovůle. Samozřejmě nestačí „podnikání za účelem zisku“, „prodej zboží“ apod. Je třeba respektovat statistické třídění Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) dostupné na stránkách statistického úřadu. Kde najdeme také metodiku úřadu, jak správně určit „hlavní činnost“, přičemž vždycky nejde intuitivně o činnost podílející se největší měrou na přidané hodnotě, klíčem je tzv. metoda top-down (shora-dolů) uvedená v kapitole 3.1 této příručky.

II. oddíl – proces od účetního výsledku hospodaření k DPPO:

– Podle § 23 odst. 2 písm. a) ZDP se u účetních jednotek – tedy u všech obchodních korporací – se pro zjištění základu daně vychází z účetního výsledku hospodaření (dále také jen „VH“). Na což reaguje tiskopis tak, že nejprve je na řádcích 10 až 170 účetní VH převeden na základ daně z příjmů (např. na řádku 40 se zvýší o nedaňové účetní náklady, na řádku 110 sníží o účetní výnosy osvobozené od daně).

– Další řádky 200 až 360 II. oddílu slouží k úpravám základu daně, výpočtu daně a uplatnění slev na dani (např. na ř. 230 se základ daně snižuje o daňové ztráty z minulých až 5 let, na ř. 260 se základ daně snižuje o poskytnuté „dary“, na ř. 290 se vypočítává daň z obecného základu daně sazbou 21 %, na ř. 331 až 335 se počítá daň ze samostatného základu daně z vybraných kapitálových příjmů ze zahraničí).

– Praktičtější než náhled na tuto pasáž přiznání bude alespoň stručné objasnění věcné náplně jednotlivých položek, respektive řádků. Významnější úpravy základu daně posléze podrobněji rozvede kapitola 8.

Řádek	Ustanovení ZDP	Zkrácené obsahové vymezení II. oddílu přiznání k DPPO
10	§ 23 odst. 2 a 10	Účetní zisk nebo ztráta, jedná se o částku „** VH před zdaněním (+/-)“ z Výkazu zisku a ztráty před účetním zaokrouhlením na celé tisíce Kč.
20	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 1	Částky neoprávněně zkracující příjmy, jako třeba nezaúčtované výnosy.
20	§ 23 odst. 6	Nezaúčtované (a tudíž neuvedené na výchozím ř. 10) nepeněžní příjmy, může jít kupříkladu o nepeněžní příjem plynoucí pronajímateli za opravu nebo technické zhodnocení jeho pronajímaného majetku nájemcem apod.
30	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 3	Částky uplatněné v předchozích letech podmíněně jako daňový výdaj pokud následně došlo k porušení daňových podmínek jejich uplatnění.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 4	Částky, o které byl opravou snížen VH v předchozím období.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5	Pojistné sražené z mezd za rok 2024, ovšem neodvedené do 31. 1. 2025.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6	Přijaté platby smluvních sankcí nad rámec zaúčtovaných výnosů. Jde o to, že smluvní sankce jsou účetním výnosem již při jejich uplatnění, naproti tomu zdanitelným příjmem se stanou až při jejich úhradě.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 8	Pro snížení základu daně již uplatněná odčitatelná položka u neziskového alias veřejně prospěšného poplatníka dle § 20 odst. 7 ZDP, pokud posléze ale nebyla splněna podmínka použití takto ušetřených prostředků na dani.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 9	Kladný rozdíl mezi závazky a pohledávkami, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny společností splynutím dlužníka a věřitele.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 10	Kladný rozdíl mezi oceněním majetku a jeho účetní hodnotou, je-li podíl na likvidačním zůstatku či vypořádací podíl vyplácen v nepeněžní formě.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 11	Neuhrazený dluh promlčený nebo 30 měsíců po splatnosti; platí ale řada nedaňových výjimek, např. když dluh nebyl uplatněn jako daňový výdaj.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12	Nesplněný dluh zaniklý jinak než splněním a zápočtem, není-li výnosem.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 13	Částka vzniklá kvůli změně účetní metody, která ovlivňuje účetní VH a současně zvýšila vlastní kapitál (např. změna způsobu oceňování zásob).
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 14	Bezúplatný příjem plynoucí poplatníkovi neúčtovaný do výnosů, nejde-li o příjem osvobozený nebo který není předmětem daně, ani o účelový dar na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 15	Rozdíl mezi dosavadním dluhem a dohodnutým dluhem novým (nižším).
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 16	Uplatněný odpočet od základu daně na podporu odborného vzdělávání (§ 34f až § 34h ZDP), nebo na podporu výzkumu a vývoje (§ 34a až § 34e ZDP), pokud následně došlo k porušení podmínek pro jeho uplatnění. Jde o to, že zmíněné odpočty mají i časové testy – např. tři roky, po které by měl předmětný majetek sloužit z více než 50 % pro odborné vzdělávání.
30	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 17	Cenový rozdíl z důvodu tzv. spojení osob, o který byl snížen základ daně poplatníka podle § 23 odst. 7 ZDP, ledaže by se o něj strany vypořádaly.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 18	Zrušená rezerva na nakládání s elektro-odpadem ze solárních panelů před rokem 2013, o níž byl snížen VH podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 10. Tyto rezervy nepodléhají běžnému režimu dle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP.
	§ 23 odst. 3 písm. a) bod 19	Úbytek rezerv v pojišťovnictví dle zák. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nepodléhají běžnému režimu § 24 odst. 2 písm. i) ZDP.
40	§ 25, § 24, § 23 odst. 3 písm. a) bod 2	Zpravidla nejobsáhlejší a nejpracnější položka vyčíslování základu daně z příjmů. Uvádějí se zde totiž – v celkovém součtu – daňově neúčinné náklady uplatněné v účetnictví, tedy ty které snížily účetní VH, ale nesmí snížit základ daně. Tímto to neskončí, jak uvidíme, tiskopis požaduje detailnější pohled na tyto nedaňové účetní náklady, což je náplní Tabulky A Přílohy k oddílu II. Výjimka se týká účetních odpisů hmotného majetku, které jsou řešeny samostatně na ř. 50 (pokud jsou účetní odpisy vyšší než daňové) nebo na ř. 150 (jsou-li účetní odpisy nižší než daňové).
50	§ 24 odst. 2 písm. a)	Jak bylo řečeno, zde se speciálně řeší rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy „dlouhodobého“ hmotného a nehmotného majetku. A to, když účetní odpisy jsou vyšší, než daňové odpisy podle § 26 až § 33 ZDP.
61	§ 23 odst. 8 písm. a)	Tento řádek vyplňují pouze poplatníci DPPO, kteří v daném zdaňovacím období vstoupili do likvidace. Jedná se o speciální jednorázové daňové úpravy zvyšující účetní VH za část zdaňovacího období před likvidací.
62	–	Ostatní případy zvýšení VH, než které jsou uvedeny na ř. 20 až 61, a 63.
63	§ 23e, § 23g, § 23h a § 38fa	Navazuje na Směrnici ATAD proti vyhýbání se daňovým povinnostem.
70	Mezisoučet	Úhrn položek zvyšujících VH (součet výše uvedených ř. 20 až 63).

100	§ 18 odst. 2	Příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou-li zahrnuty v účetním VH.
101	§ 18a odst. 1	Příjmy, které nejsou předmětem daně u veřejně prospěšných poplatníků
109	§ 19b	Bezúplatné příjmy – zahrnuté ve VH na ř. 10 – osvobozené od daně.
110	§ 19	Příjmy úplatné – zahrnuté v účetním VH na ř. 10 – osvobozené od DPPO. Může jít například o podíly na zisku přijaté od tzv. dceřiné společnosti.
111	§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1	Smluvní sankce účtované do výnosů, které nebyly v roce 2024 uhrazeny.
	§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2	Pojistné na sociální a zdravotní pojištění sražené z mezd zaměstnancům dříve vyloučené na řádku 30, dodatečně uhrazené až v tomto období.
	§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3	Uhrazené částky výdajů účtované v minulém období, které jsou daňovým nákladem až při uhrazení (např. uhrazená loňská smluvní pokuta).
	§ 23 odst. 3 písm. b) bod 4	Částky zaúčtované u společníka ve prospěch výnosů nebo nákladů při nabytí akcií (podílu) při přeměně, nedojde-li ke zvýšení nabývací ceny.
	§ 23 odst. 3 písm. b) bod 5	Výnos při nabytí akcií emitovaných při zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem zvýšení zisk korporace a nebyla zvýšena jejich nabývací cena.
	§ 23 odst. 3 písm. b) bod 6	Částka ze změny účetní metody, pokud mění VH a sníží vlastní kapitál.
112	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 1	Částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy, resp. výnosy poplatníka.
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 2	Nezaúčtované výdaje (náklady), které mohou být daňově uznatelné.
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 3	Výnosy z titulu zrušení daňově neúčinných rezerv a opravných položek.
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 4	Oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, nestanoví-li ZDP jinak
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 5	Záporný rozdíl mezi oceněním závodu a souhrnem přeceněných složek majetku (tzv. goodwill), jde-li o nabytí závodu vkladem nebo přeměnou.
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 6	Splněný dluh (jeho část), o kterou byl v minulosti zvýšen VH na ř. 30.
Řádek	Ustanovení ZDP	Zkrácené obsahové vymezení II. oddílu přiznání k DPPO
112	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 7	Hodnota odvolaného zdaněného daru, o níž se neúčtovalo v nákladech.
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 8	Bezúplatný příjem, o který byl zvýšen VH dle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 14, pokud byl využit k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 9	Zdanitelný účelový dar na pořízení hmotného majetku (na zhodnocení).
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 10	Částka vytvořené rezervy na nakládání s elektro-odpadem ze solárních panelů před rokem 2013 podle zákona upravujícího tzv. zákonné rezervy.
	§ 23 odst. 3 písm. c) bod 11	Přírůstek rezerv v pojišťovnictví podle zákona o rezervách, viz ad výše.
120	§ 23 odst. 4 písm. a)	Příjmy zdaňované samostatně jejich plátcem srážkovou daní (§ 36 ZDP). Jde o to, že tyto již zdanění příjmy figurují v účetních výnosech, takže by v rámci účetního VH byly zdaněny podruhé v „obecném“ základu daně.
130	§ 23 odst. 4 písm. b)	Příjmy spadající do samostatného základu daně podle § 20b ZDP; jedná se o vybrané kapitálové příjmy plynoucí PO ze zdrojů v zahraničí.
140	§ 23 odst. 4 písm. c)	Příjmy z nákupu vlastních akcií pod nominále při snížení základ. kapitálu
	§ 23 odst. 4 písm. d)	Částky již jednou zdaněné u téhož poplatníka nebo u jeho předchůdce.
	§ 23 odst. 4 písm. e)	Výnosy související s nedaňovými náklady minulých let (do jejich výše).
	§ 23 odst. 4 písm. f)	Podíl na likvidačním zůstatku společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s.
	§ 23 odst. 4 písm. g)	Výnosy souvisící s náklady vynaloženými dříve na nezdanitelný příjem.
	§ 23 odst. 4 písm. h)	Částka vyplacená členovi obchodní korporace při snížení základního kapitálu, která snižuje jeho nabývací cenu podílu podle § 24 odst. 7 ZDP.
	§ 23 odst. 4 písm. i)	Změna ocenění podílu ekvivalencí, pokud byla zaúčtována výsledkově.
	§ 23 odst. 4 písm. j)	Oceňovací rozdíl pohledávek „k obchodování“ účtovaný výsledkově.
	§ 23 odst. 4 písm. k)	Změna reálné hodnoty podílu, který se účetně oceňuje reálnou hodnotou, pokud by byl jeho převod osvobozen od daně z příjmů podle § 19 ZDP.
	§ 23 odst. 4 písm. l)	Rozdíl mezi hodnotou majetkových podílů při transformaci družstev a vyplacenou částkou podle dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou.
150	§ 24 odst. 2 písm. a)	Rozdíl daňových a účetních odpisů, jsou-li ty daňové vyšší, viz řádek 40.
160	§ 24 odst. 1 a 2	Daňově uplatnitelné výdaje nad rámec výdajů (nákladů) zaúčtovaných.
161	§ 23 odst. 8 písm. a)	Daňové úpravy snižující VH za část zdaňovacího období před likvidací.
162	–	Ostatní případy snížení VH, neuvedené na řádcích 110 až 161, a 163.
163	§ 23e, § 23g, § 23h a § 38fa	Navazuje na Směrnici ATAD proti vyhýbání se daňovým povinnostem.
170	Mezisoučet	Úhrn položek snižujících VH (součet výše uvedených ř. 100 až 163)

Další řádky 200 až 360 II. oddílu slouží k úpravám základu daně, výpočtu daně a uplatnění slev na dani.

Řádek	Zkrácené obsahové vymezení	Výpočet a případné poznámky k položce
200	Základ daně (dále také jen „ZD“) před úpravami	Řádek 10 + ř. 70 – ř. 170.
201	Část základu daně připadající na komplementáře	Komanditní společnost zdaní jen zbylou část ZD.
210	Příjmy ze zahraničí vyňaté ze zdanění v ČR	Dle § 38f odst. 3 jde o příjmy snížené o výdaje.
220	ZD po úpravě za komplementáře a vyňaté příjmy	Řádek 200 – ř. 201 – ř. 210
230	Odečet daňové ztráty podle § 34	Nejčastěji do 5 let, ovšem po „podstatné změně“ ve složení společníků jen při „zachování činnosti“ (§ 38na). Případně ji lze uplatnit i 2 roky zpětně.
240	Odečet neuplatněného reinvestičního odpočtu	Když nárok na odpočet vznik do konce roku 2004
241	–	Týkal se podílových fondů před rokem 2011.
242	Odečet odpočtu na podporu výzkumu a vývoje	Podmínky a limity stanoví § 34a až § 34e ZDP.
243	Odečet odpočtu na podporu odborného vzdělávání	Podmínky a limity stanoví § 34f až § 34h ZDP.
250	ZD snížený o odpočty podle § 34	Ř. 220 – ř. 230 – ř. 240 – ř. 241 – ř. 242 – ř. 243.
251	Odpočet veřejně prospěšných (nezisk.) poplatníků	Za podmínek § 20 odst. 7 mohou snížit základ daně o 30 %, resp. o 300 000, je ale moc výjimek
260	Odpočet poskytnutých bezúplatných plnění (darů)	Podmínky stanoví § 20 odst. 8, dar alespoň 2 000 Kč, a maximální odpočet 10 % ze ZD na ř. 250.
270	ZD snížený o odpočty podle § 34 a podle § 20	Řádek 250 – ř. 251 – ř. 260 (na celé tisíce dolů).
280	Sazba daně z příjmů PO (účinná k 1. 1. 2024)	U běžných obchodních korporací 21 % (viz § 21)
290	Vypočtená DPPO (před slevami a zápočtem)	Řádek 270 × ř. 280 / 100.
300	Slevy na dani (maximálně do výše daně na ř. 290)	Za zdravotně postižené zaměstnance a za pobídky
301	–	Tento řádek se nevyplňuje (čeká na další novely).
310	Daň upravená o slevy na dani	Řádek 290 – ř. 300 ± ř. 301
319	Snížení daně ovládající společnosti	Další „prospěšná“ komplikace z Bruselu. Snížení o daň zaplacenou ovládanou zahraniční firmou dle § 38fa. Je nutná samostatná příloha 25 5404/G
320	Zápočet zahraničí daně (do výše ř. 310 – ř. 319)	Dle mezinárodní daňové smlouvy, obvykle prostý zápočet poměrově k podílu zahraničních příjmů.
330	Daň po zápočtu	Ř. 310 – ř. 319 – ř. 320, zaokr. na celé Kč nahoru.
331	Samostatný základ daně podle § 20b	Kapitálové příjmy ze zahraničí: podíly na zisku nebo na likvidačním zůstatku a vypořádací podíly
332	Sazba daně ze samostatného základu daně	15 %, jak stanoví § 21 odst. 4 ZDP.
333	Daň ze samostatného základu daně	Řádek 331 × ř. 332 / 100.
334	Zápočet zahraniční daně ze samostatného ZD	Jen v souladu s mezinárodní daňovou smlouvou.
335	Daň ze samostatného základu daně po zápočtu	Řádek 333 – ř. 334.
340	Celková daň poplatníka DPPO (např. za rok 2024)	Z obecného i samostatného ZD = Ř. 330 + ř. 335.
360	Poslední známá daň (čistě pro účely záloh na daň)	= ř. 330, daň ze samostatného ZD se nezálohuje.

III. oddíl – Tento oddíl není obsazen (nevyplňuje se)

IV. oddíl – Dodatečné daňové přiznání:

– Tento oddíl se vyplňuje pochopitelně pouze, když je podáváno dodatečné daňové přiznání nebo opravné daňové přiznání nahrazující dodatečné daňové přiznání anebo již podané opravné daňové přiznání nahrazující dodatečné daňové přiznání. V těchto případech již nebude vyplňován následující V. oddíl.

– Zjistí-li poplatník, že DPPO má být vyšší (nebo daňová ztráta nižší) než poslední známá daň, musí podat do konce měsíce následujícího po měsíci tohoto zjištění dodatečné přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Povinnost logicky končí s koncem obvykle tříleté lhůty pro stanovení daně.

– Ve stejné lhůtě může poplatník podat dodatečného přiznání na nižší daň (nebo na vyšší daňovou ztrátu), což ale mírně omezuje § 141 DŘ. Zejména takto nelze „opravit“ daň stanovenou tzv. podle pomůcek (pokud selhalo klasické dokazování příjmů a výdajů), sjednanou nebo pod daňovou kontrolou. Daňový subjekt v uvedené lhůtě případně může také podat dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze některé údaje, které uvedl v dřívějším podání.

– Daňového rebela napadne, proč by si měl poplatník dávat práci s dodatečným přiznáním na vyšší daň (nižší ztrátu). Je přece snazší vyčkat, jestli správce daně na chybu sám přijde – a pak doměřením daně bude suplovat podání dodatečného přiznání – nebo na pochybení nepřijde (což je pravděpodobnější). S touto vychytralostí DŘ počítá a iniciativní dodatečné přiznání na vyšší daň „odmění“ mírnější sankcí:

- Nehrozí penále 20 % z doměrku odhaleného správcem daně, resp. 1 % ze ztráty snížené úřadem.

- Navíc doměrek správce daně již nemusí být stanoven dokazování, ale tzv. podle jeho pomůcek.

- Dřívější odhalení nedoplatku znamená i dřívější úhradu a tedy i nižší sankční úrok z prodlení.

- Včasné podání dodatečného přiznání na vyšší daň zabrání pokutě za opožděné daňové tvrzení.

- Coby „spolehlivý“ daňový subjekt má větší šanci na prominutí sankcí nebo na posečkání daně.

– Praktičtější informací ovšem je, že není radno zjednodušeně číst daňové předpisy. Konkrétně se ohledně dodatečného daňového přiznání v § 141 odst. 5 DŘ sice dočteme: „V dodatečném daňovém přiznání … uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění; …“. Ovšem podle Pokynů k vyplnění daňového přiznání k DPPO je nutno údaje v příslušných řádcích II. oddílu i tak vyplnit v celkových částkách, nikoli pouze rozdíly oproti původním částkám měněných údajů. Rozdíly proti poslední známé dani nebo ztrátě se v dodatečném přiznání vyznačí pouze v tomto stručném IV. oddílu.

V. oddíl – Placení daně:

– Vyčíslení přeplatku nebo nedoplatku na dani ve vazbě na zaplacené zálohy a zajištění daně, na rozdíl od přiznání k dani z příjmů fyzických osob je třeba o vrácení přeplatku na DPPO samostatné žádat.

Tiskopis končí prohlášením poplatníka o pravdivosti a úplnosti údajů a jeho podepsání. Kde někdy působí nejasnosti „Údaje o podepisující osoba“. Tyto se vyplňují pouze, když je přiznání zpracovává a podává někdo jiný než poplatník – zpravidla k tomu zmocněný daňový poradce či advokát. A opačně, pokud poplatník činí podání sám za sebe, tuto část nevyplňuje. V prvém případě bude kód podepisující osoby vyplněn takto:

1 – zákonný zástupce nebo opatrovník;

2 – ustanovený zástupce;

3 – společný zástupce, společný zmocněnec;

4a – obecný zmocněnec – fyzická osoba i právnická osoba;

4b – fyzická osoba daňový poradce nebo advokát;

4c – právnická osoba vykonávající daňové poradenství;

7a – právní nástupce právnické osoby

7b – zástupce právního nástupce právnické osoby

Návazně položka „Datum narození …“ bude dle případu vyplněna datem narození podepisující fyzické osoby nebo evidenčním číslem daňového poradce anebo identifikačním číslem právnické osoby odlišné od poplatníka. Další kolonka „Fyzická osoba oprávněná k podpisu …“ se vyplňuje pouze, když přiznání podává PO.

Tiskopis přiznání k DPPO uzavírá podle očekávání „Vlastnoruční podpis osoby oprávněné k podpisu“. Podle OZ např. jednatel s.r.o. jedná za danou firmu jako její zástupce a nikoli přímo jejím jménem. Je-li podepisující osobou PO odlišná od daňového subjektu, podání podepisuje fyzická osoba oprávněná za ní jednat.

Samotný výpočet DPPO není velkou vědou, pracnější je příprava podkladů, z nichž většinu chce vidět správce daně a tvoří proto povinné přílohy, které jsou nedílnou součástí přiznání dle § 72 odst. 1 DŘ. Jde hlavně o účetní závěrku, přičemž už byla výše řeč ohledně datového formátu požadovaných „Vybraných údajů“ z ní.

Pokud je účetní jednotka v souladu s § 19a ZÚ povinna dbát Mezinárodních účetních standardů, přiloží k daňovému přiznání účetní závěrku sestavenou podle nich, ale pak musí příslušné rozdíly uvést ve zvláštní příloze, případně může rovnou přiložit ještě také účetní závěrku bez vlivu Mezinárodních účetních standardů.

Nutná je vždy Příloha č. 1 II. oddílu (4 strany), která je přímo součástí základní části tiskopisu přiznání k DPPO. Sestává z tabulek A až K, které podrobnější rozebírají některé údaje podstatné pro výpočet daně. Pro jejich rozsah je uvedeme jen jednou v rámci závěrečného příkladu s vyplněním tiskopisu, nyní jen jejich přehled:

- Tabulka A: Rozdělení nedaňových výdajů (nákladů) uvedených na ř. 40 ad výše podle účtových skupin,

- Tabulka B: Odpisy hmotného a nehmotného majetku,

- Tabulka C: Daňově účinný odpis pohledávek a zákonné opravné položky,

- Tabulka D: Neobsazeno,

- Tabulka E: Odpočet daňové ztráty,

- Tabulka F: Odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a odpočet na podporu odborného vzdělávání,

- Tabulka G: Celková hodnota poskytnutých bezúplatných plnění alias darů,

- Tabulka H: Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani,

– Samostatná příloha k řádku 5 tabulky H (uplatní se u investičních pobídek, tiskopis č. 25 5404/C),

- Tabulka I: Zápočet daně zaplacené v zahraničí,

– Samostatná příloha k tabulce I (vyplňuje se zvlášť za každý smluvní stát, tiskopis č. 25 5404/D),

- Tabulka J: Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti,

- Tabulka K: Vybrané ukazatele hospodaření (roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců)

Již od vzoru přiznání č. 31 pro DPPO za kalendářní rok 2020 přibyly dvě nové (nepříjemné) přílohy:

- Příloha č. 3 II. oddílu (25 5404/F) Týká se povinnosti § 23a až § 23h nebo § 38fa ZDP (Směrnice ATAD).

- A k tabulce V. právě zmíněné Přílohy č. 3 je vydána další samostatná příloha 25 5404/H (příloha k příloze).

Bude-li vyplněn některý z řádků přiznání označených – 8) – je dále nutné ve smyslu dílčích pokynů pro vyplnění rozvést na zvláštní příloze věcnou náplň částky a její propočet. Při využití Daňového portálu GFŘ jsou textová pole pro vyplnění zvláštních příloh součástí aplikace. Týká se to II. oddílu základní části přiznání řádků: 10, 20, 30, 61, 62, 109, 110, 111, 112, 140, 160, 161, 162, 210, 240 a 331. A dále přílohy č. 1 II. oddílu: tabulka C (rezervy a opravné položky bank, kampeliček a ostatních finančních institucí, a také u tzv. ostatních rezerv podle § 10 zákona o „zákonných“ rezervách), tabulka I (úhrn daní zaplacených v zahraničí při metodě úplného zápočtu zahraniční daně). A konečně, zvláštní přílohu vyžadují ještě také dva řádky V. oddílu „Placení daně“, a to v případě poplatníka – daňového nerezidenta ČR, který na úhradu české daně uplatňuje zajištění daně sražené plátce příjmů dle § 38e ZDP, nebo zápočet tzv. srážkové daně z vybraných příjmů ve smyslu § 36 odst. 7 ZDP.

Symbolem – 9) – jsou označeny řádky vyžadující samostatnou přílohu, kde se uvede výpočet dané částky a podrobněji rozvedou další údaje. Opět jen stručně: I. oddíl ř. 12 Transakce mezi spojenými osobami, II. oddíl ř. 319 Snížení daně ovládající společnosti podle § 38fa, příloha č. 1 II. oddílu Tabulka H ř. 5 Sleva z titulu investiční pobídky a Tabulka I ř. 2 a 3 Úhrn daní zaplacených v zahraničí, u nichž lze uplatnit metodu prostého zápočtu daně (za každý stát jedna), a samostatná příloha k tabulce V. Přílohy č. 3 II. oddílu (Směrnice ATAD).

7. Výpočet DPPO začíná v účetnictví

U účetních jednotek se stanovení daně z příjmů neobejde bez účetnictví, které „odpracovalo“ záplavu všedních i výjimečnějších účetních případů, coby odraz hospodářské reality, přičemž jde současně obvykle také o „daňové případy“. Výpočet DPPO vychází z účetního výsledku hospodaření před zdaněním, který poplatník – v našem případě podnikající obchodní korporace – najde v účetní závěrce za právě skončené zdaňované účetní období. Konkrétně ve Výkazu zisku a ztráty pod položkou: ** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/–).

Stačí tedy už jen „drobnost“, ze záplavy účetních údajů se k tomuto údaji propracovat. K tomu je určena účetní uzávěrka, která je v praxi každoroční „maturitou“ účetních, bez které se neobejde řádné ukončení žádného účetního období. Že Vám tam nějak nadbývá písmeno – U – vždyť přece jde o „účetní závěrku“ – nemylte se oba pojmy jsou namístě a spolu důvěrně souvisejí. Známější – účetní závěrku – tvoří pouze standardizované účetní výkazy, zejména o stavu majetku a závazků (Rozvaha neboli Bilance), výnosů a nákladů (Výsledovka) a upřesňující Příloha. Naproti tomu – účetní uzávěrka – zahrnuje celý komplex účetních a souvisejících aktivit sloužících k uzavření účetního období, jako je především ověření reálnosti účetních stavů (inventarizace), aktualizace účetního ocenění (reálná hodnota, přepočet cizoměnových položek), přiřazení nákladů a výnosů příslušnému účetnímu období (časové rozlišení) a vyjádření rizik (opravné položky, rezervy). Sestavení účetní závěrky je pak už jen technickou záležitostí, která je ovšem nejviditelnější částí a završením účetní uzávěrky.

Každá účetní jednotka musí dle § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p.p. (dále jen „ZÚ“) sestavit účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy je nutno v souladu s ustanovením § 17 odst. 2 ZÚ uzavřít účetní knihy. Nejčastěji se jedná o poslední den účetního období (typicky Silvestr) – kdy hovoříme o „řádné účetní závěrce“ – a právě tento nejčastější druh uzávěrky si nyní stručně připomeneme v deseti krocích.

V podstatě jde o to, že každé účetní období žije vlastním životem a s tím předcházejícím je provázáno pouze tím, že z něj přebírá konečné stavy rozvahových účtů – aktiv a pasiv – jako své počáteční stavy. Zatímco výsledkové účty – nákladů a výnosů – vstupují do nového období vždy s nulou. Pro uzavření výsledkových účtů (jako cílová depa výnosů a nákladů) slouží speciální závěrkový účet 710 – Účet zisků a ztrát, z něhož se čerpají posléze údaje do Výkazu zisku a ztráty. A obdobně pro uzavření rozvahových účtů (tj. cílové stanice nenulových zůstatků účtů aktiv a pasiv) je určen účet 702 – Konečný účet rozvažný, z něhož se přebírají údaje do Rozvahy.

Úhrn náklady se obvykle nerovná úhrnu výnosů, proto vykazuje účet 710 tomu odpovídající nenulový zůstatek (zisk/ztrátu), který se zúčtuje se stejným zůstatkem na opačné straně účtu 702. Obrázek naznačuje zúčtování (převedení) zisku za účetní období, každý čtenář si zajisté dokáže domyslet, jak by tomu bylo u ztráty.

Pozn.: Specifická situace nastává u v.o.s. a částečně také u k.s., kde se při uzavírání účetních knih převádí vždy celý zisk/ztráta společníkům v.o.s., resp. jeho poměrná část osobně ručícím komplementářům k.s. Tím se ale nemusíme trápit, jelikož v.o.s. nepodává daňové přiznání k DPPO, věnujeme se zejména s.r.o. a a.s.

- Jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se daného účetního období?

- Vypořádání zůstatků kalkulačních účtů zásob (111 a 131) a loňského výsledku hospodaření (účet 431).

- Je řádně vykázána nedokončená výroba, respektive obecně činnost, a to nejen hmotná ale i v případě služeb?

- Jsou správně (úplně) oceněny hmotné investice (hlavně stavby a nepeněžité vklady) a zásoby?

- Často přitom vyplují na povrch i větší nebo menší účetní chyby minulých let – tyto je třeba opravit.

Účetní závěrka za rok 2024 – „řádná“ (v tisících Kč)
Rozvaha (Bilance) za účetní období				Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) za účetní období
Aktiva		Pasiva		Náklady		Výnosy
Pokladna	300	Základní kapitál	200	Prodané zboží	200	Tržby za zboží	300
–	–	Dluh za daň	21	Splatná daň	21	–	–
–	–	*** VH za úč. období	79	*** VH za úč. období	79	–	–

Zdroj údajů	Náklady			Výnosy
Zdroj údajů	Účet	Název syntetického účtu	Kč	Účet	Název syntetického účtu	Kč
Výchozí údaje	504	Prodané zboží	40 000 000	602	Tržby z prodeje služeb	500 000
	513	Náklady na reprezentaci	200 000	604	Tržby za zboží	50 000 000
	518	Ostatní náklady	4 000 000	644	Smluvní sankce	100 000
	521	Mzdové náklady	1 000 000	662	Výnosové úroky	20 000
	524	Zákonné sociální pojištění	350 000	663	Kursové zisky	80 000
	528	Ostatní sociální náklady	100 000	–	–	–
	543	Poskytnuté dary	100 000	–	–	–
	544	Smluvní sankce	200 000	–	–	–
	562	Nákladové úroky	700 000	–	–	–
	563	Kursové ztráty	50 000	–	–	–
	Náklady ze vstupních údajů		46 700 000	Výnosy ze vstupních údajů		50 700 000
Přípravné práce	504	Úbytek zboží do normy	40 000	602	Výnosová provize 1)	100 000
	549	Manko na zboží (nad normu)	26 000	648	Rozdíl ze záměny zboží 2)	5 000
	549	ZC nenalezeného počítače	20 000	648	Zjištěný přebytek zboží	1 000
	551	Účetní odpisy DHM	3 000 000	663	Kursové zisky	41 000
	558	Zákonná OP k pohledávce	50 000	664	Změna reálné hodnoty 3)	51 000
	563	Kursové ztráty	60 500	668	Náhrada schodku pokladny	2 000
	569	Schodek korunové pokladny	3 500	–	–	–
	Náklady z přípravných prací		3 200 000	Výnosy z přípravných prací		200 000
Celkové náklady			49 900 000	Celkové výnosy		50 900 000
VH před zdaněním = 50 900 000 Kč – 49 900 000 Kč = 1 000 000 Kč

Proces	Popis daňové operace	Kč
VH	Výsledek hospodaření 2024 před zdaněním (zjištěný z účetní uzávěrky ad výše)	1 000 000
Úpravy VH	Celkové zvýšení VH pro účely výpočtu základu daně – výpočet v další kapitole	3 555 000
Úpravy VH	Celkové snížení VH pro účely výpočtu základu daně – výpočet v další kapitole	2 130 000
ZD	Základ daně z příjmů s.r.o. za rok 2024 (1 000 000 + 3 555 000 – 2 130 000)	2 425 000
Snížení ZD	Odpočet daňové ztráty vyměřené za předcházející rok 2023 (§ 34 odst. 1 ZDP)	325 000
	Odpočet poskytnutých darů (až do 10 % z 2 100 000 Kč) dle § 20 odst. 8 ZDP	100 000
	Základ daně po snížení (případně zaokrouhlený na celé tisíce korun dolů)	2 000 000
Zjištění daně	Vypočtená daň za rok 2024 činí 21 % ze sníženého základu daně (§ 21 odst. 1)	420 000
	Sleva na dani za zaměstnance se zdravotním postižením (§ 35 odst. 1 ZDP)	18 000
	Výsledná (splatná) daňová povinnost poplatníka (účetní jednotky) za rok 2023	402 000

Uzavření nákladových účtů				Uzavření výnosových účtů
Účet	Syntetický účet	Kč	Účtování	Účet	Syntetický účet	Kč	Účtování
504	Prodané zboží	40 040 000	710 / 504	602	Tržby z prodeje služeb	600 000	602 / 710
513	Za reprezentaci	200 000	710 / 513	604	Tržby za zboží	50 000 000	604 / 710
518	Ostatní náklady	4 000 000	710 / 518	644	Smluvní sankce	100 000	644 / 710
521	Mzdové náklady	1 000 000	710 / 521	648	Z inventury zboží	6 000	648 / 710
524	Zákonné soc. pojištění	350 000	710 / 524	662	Výnosové úroky	20 000	662 / 710
528	Ostatní soc. náklady	100 000	710 / 528	663	Kursové zisky	121 000	663 / 710
543	Poskytnuté dary	100 000	710 / 543	664	Změna reálné hodnoty	51 000	664 / 710
544	Smluvní sankce	200 000	710 / 544	668	Náhrada schodku kasy	2 000	668 / 710
549	Manko zboží a počítače	46 000	710 / 549	–	–	–	–
551	Účetní odpisy DHM	3 000 000	710 / 551	–	–	–	–
558	Zákonná opravná polož.	50 000	710 / 558	–	–	–	–
562	Nákladové úroky	700 000	710 / 562	–	–	–	–
563	Kursové ztráty	110 500	710 / 563	–	–	–	–
569	Schodek pokladny	3 500	710 / 596	–	–	–	–
591	Splatná DPPO 2024	402 000	710 / 591	–	–	–	–
Náklady		50 302 000	–	Výnosy		50 900 000	–

Rok	Popis účetního případu (částky v tisících Kč)	Kč	MD	D
2024	Úhrada záloh na DPPO na rok 2024 v průběhu tohoto roku (účetního období)	300	341	221
2024	Tvorba rezervy na plnou výši DPPO 2024 splatné v roce 2025 (reálný odhad)	400	599	453
Účetní závěrka za rok 2024 – Rozvaha	Aktiva (jen vybrané položky týkající se DPPO) C. Oběžná aktiva C.II. Pohledávky C.II.2. Krátkodobé pohledávky C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky (zálohy snížené o odhad výše DPPO)	xxx xxx xxx xxx 0
Účetní závěrka za rok 2024 – Rozvaha	Pasiva (jen vybrané položky týkající se DPPO) B. + C. Cizí zdroje B. Rezervy B.2. Rezerva na daň z příjmů (předpokládaná daň snížená o uhrazené zálohy)	xxx xxx xxx 100
2025	Předpis splatné daně s.r.o. za rok 2024 podle hotového daňového přiznání	402	591	341
	Použití účetní rezervy na DPPO za rok 2024 po zjištění skutečné výše daně	400	453	599
	Úhrada doplatku splatné DPPO za rok 2024 (daň snížená o zaplacené zálohy)	102	341	221

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

290,00 Kč

290,00 Kč

Účetní závěrka za rok 2024 – „neúplná“ (v tisících Kč)
Rozvaha (Bilance) za účetní období				Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) za účetní období
Aktiva		Pasiva		Náklady		Výnosy
Pokladna	300	Základní kapitál	200	Prodané zboží	200	Tržby za zboží	300
–	–	** VH před zdaněním	100	** VH před zdaněním	100	–	–

Typ	Případy ovlivňující ZD v přiznání k DPPO zaměstnavatele za rok 2024	Účet	Kč
Zvýšení VH	Pozdě odvedené pojistné zaměstnavatele r. 2024 dle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 2 ZDP: l Pojistné zaměstnavatele za prosinec 2024 nezaplacené do konce ledna 2025.	524	35 000
Zvýšení VH	Pozdě odvedené pojistné sražené zaměstnancům v r. 2024 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5): l Pojistné zaměstnanců za prosinec 2024 nezaplacené do konce ledna 2025.	336	12 500
Snížení VH	Pozdě odvedené pojistné sražené zaměstnancům v r. 2023 (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2): l Pojistné zaměstnanců za XII/2023 (tehdy zvýšilo VH) zaplacené až v únoru 2024.	336	10 000
Snížení VH	Pozdě odvedené pojistné zaměstnavatele r. 2023 dle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 3 ZDP: l Pojistné zaměstnavatele za XII/2023 (tehdy zvýšilo VH) zaplacené až v únoru 2024.	336	30 000

Příloha č. 1 II. oddílu v přiznání k DPPO za rok 2024
Řádek	Popis položky	Účetní vazba
Tabulka C písm. a) – Daňově účinný odpis pohledávek a zákonné opravné položky
1 a 2	Tyto řádky se nevyplňují	–
3	Tzv. insolvenční zákonné OP ve smyslu § 8 ZoR nově vytvořené v roce 2024	MD 558
4	Celkový stav „insolvenčních“ OP k 31. 12. 2024, tedy nově vytvořených i dřívějších	D 391.1
5	Celkový stav pohledávek, k nimž lze tvořit „časové“ OP dle § 8a ZoR k 31. 12. 2024	MD 311,… AÚ
6	„Časové“ zákonné OP ve smyslu § 8a ZoR nově vytvořené v roce 2024	MD 558
7	Celkový stav „časových“ OP dle § 8 ZoR k 31. 12. 2024, nově tvořených i dřívějších	D 391.2
8	Zákonné OP z titulu ručení za celní dluh podle § 8b ZoR nově vytvořené v roce 2024	MD 558
9	Celkový stav OP z titulu ručení dle § 8b ZoR k 31. 12. 2024, nově tvořené i dřívější	D 391.3
10	Zákonné OP k pohledávkám do 30 000 Kč dle § 8c ZoR nově vytvořené v roce 2024	MD 558
11	Celkový stav OP k pohledávkám do 30 000 k 31. 12. 2024, nově tvořené i ty dřívější	D 391.4
12	Celková hodnota pohledávek daňově odepsaných podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP	MD 546.1

Pořadí	Popis daňové operace (odkazy na § směřují do ZDP)	Účet	Kč
VH	Výsledek hospodaření před zdaněním (zjištěný z účetní závěrky)	Všechny	1 000 000
Zvýšení VH	Nedaňové účetní náklady (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 2) celkem, z toho: l Náklady na reprezentaci (§ 25 odst. 1 písm. t) l Pojistné zaměstnavatele za XII/2024 neuhrazené do I/25 (§ 24 odst. 2 písm. f) l Náklady na kulturu, sport a rekreaci zaměstnanců (§ 25 odst. 1 písm. h) l Náklady na poskytnuté dary (§ 25 odst. 1 písm. t) l Neuhrazené zaúčtované nové nákladové smluvní sankce (§ 24 odst. 2 písm. zi) l Nenahrazované manko u zboží nad normu úbytků (§ 25 odst. 1 písm. n) l Účetní odpisy DHM, který je také hmotným majetkem (§ 25 odst. 1 písm. zg) l Manko (schodek) pokladny přesahující náhrady (§ 25 odst. 1 písm. n)	513 524 528 543 544 549 551 569	3 522 500 200 000 35 000 100 000 100 000 40 000 46 000 3 000 000 1 500
	Pojistné za zaměstnance sražené ale neodvedené (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5): l Jde o pojistné za prosinec 2024, které nebylo zaplaceno do 31. 1. 2025	336	12 500
	Pozdě uhrazené výnosové smluvní sankce z roku 2023 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6)	Různé	20 000
	Celkové zvýšení VH pro účely výpočtu základu daně	–	3 555 000
Snížení VH	Neuhrazené výnosové smluvní sankce z roku 2024 (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1)	644	40 000
	Pozdě odvedené pojistné sražené zaměstnancům (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2): l Jde o pojistné za prosinec 2023, které bylo zaplaceno až 12. 2. 2024	336	10 000
	Pozdě odvedené pojistné zaměstnavatele (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3): l Jde o pojistné za prosinec 2023, které bylo zaplaceno až 12. 2. 2024	336	30 000
	Částky nezaúčtovaných daňových nákladů (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 2): l Daňové odpisy hmotného majetku za rok 2024 (§ 24 odst. 2 písm. a), § 26) l Pozdě uhrazené loňské nákladové smluvní sankce (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3)	– Různé	2 000 000 50 000
	Celkové snížení VH pro účely výpočtu základu daně	–	2 130 000
ZD	Základ daně z příjmů za rok 2024 (1 000 000 Kč + 3 555 000 Kč – 2 130 000 Kč)	–	2 425 000

Řádek	Stručný popis věcné náplně	Kč	Poznámka
10	Účetní výsledek hospodaření	3 000 000	Rozdíl celkových účetních výnosů a nákladů, včetně SP
70	Položky zvyšující účetní VH	500 000	Z čehož 100 000 Kč nedaňových nákladů připadá na SP.
270	Základ daně (po úpravách)	3 500 000	Výpočet = ř. 10 + ř. 70 (jiné daňové úpravy neuvažujeme)
310	Daň (před zápočtem, po slevě)	735 000	Výpočet daně ČR (před zápočtem) = 21 % ze 3 500 000 Kč
320	Zápočet slovenské daně	200 000	Maximální zápočet daně = 735 000 × (1 mil + 100 000) / 3,5 mil = 735 000 × 31,43 % = 231 010 Kč Slovenská daň je nižší (200 000 Kč), proto se uplatní tato nižší částka.
330	Česká daň po zápočtu	535 000	Výpočet české daně = ř. 310 – ř. 320 = 665 000 – 200 000

Náklady			Výnosy
SÚ	Název syntetického účtu (SÚ)	Kč	SÚ	Název syntetického účtu (SÚ)	Kč
501	Spotřeba materiálu	800 000	–	–	–
502	Spotřeba energie	200 000	–	–	–
504	Prodané zboží, z toho: l Ve slovenské provozovně	30 000 000 9 000 000	604	Tržby za zboží, z toho l Ze slovenské provozovny	50 000 000 10 000 000
511	Opravy a udržování	900 000	–	–	–
512	Cestovné	200 000	–	–	–
513	Náklady na reprezentaci	100 000	–	–	–
518	Ostatní služby	1 000 000	–	–	–
521	Mzdové náklady	10 000 000	–	–	–
523	Odměny členům orgánů	1 000 000	–	–	–
524	Zákonné soc. pojištění 2024, z toho: l Uhrazeno až 22. 2. 2025	3 500 000 300 000	–	–	–
527	Zákonné sociální náklady	100 000	–	–	–
528	Ostatní sociální náklady	1 000 000	–	–	–
531	Daň silniční, z toho l K 31. 12. 2024 nezaplaceno	50 000 10 000	–	–	–
543	Dary (na ekologii podle § 20 odst. 8)	100 000	–	–	–
544	Smluvní sankce, z toho: l K 31. 12. 2024 nezaplaceno	50 000 15 000	644	Smluvní sankce, z toho: l K 31. 12. 2024 nepřijato	200 000 50 000
549	Manka a škody, z toho: l Daňově neuznatelné	50 000 15 000	–	–	–
551	Účetní odpisy dlouhodobého majetku l Daňové odpisy hmotného majetku	400 000 200 000	–	–	–
558	Zákonné opravné položky	400 000	–	–	–
559	Ostatní opravné položky, z toho: l Nově vytvořeno v roce 2024 l Zrušeno v roce 2024	100 000 120 000 20 000	–	–	–
562	Nákladové úroky (věřitel účtuje)	40 000	662	Výnosové úroky	100 000
568	Ostatní finanční náklady	10 000	665	Podíly na zisku (z ČR), z toho: l Od dceřiných společností	4 700 000 4 000 000
Náklady celkem (účetní)		50 000 000	Výnosy celkem (účetní)		55 000 000

II. oddíl základní části daňového přiznání k DPPO za rok 2024 (poplatník – ABC, a.s.)
Řádek	Název položky	Částka v Kč
10⁸⁾	V účetní závěrce byl výsledek hospodaření („VH“) před zdaněním (+/-) k 31. 12. 2024	5 000 000
Při transformaci na základ daně (ZD) začneme daňovými úpravami zvyšujícími výsledek hospodaření (VH)
30⁸⁾	Zvýšení VH podle § 23 odst. 3 písm. a) bodů 3 až 19, v daném případě jde o pojistné sražené z mezd zaměstnanců za prosinec 2024 odvedené až 23. 3. 2025	150 000
40	Účetní náklady, které nejsou uznány jako daňově účinné náklady – celkem, z toho: l Firma poskytla svým obchodním partnerům pohoštění (syntetický účet – „SÚ“ 513) l Pojistné na veřejnoprávní poj. zaměstnavatele neuhrazené do 31. 1. 2025 (SÚ 524) l Nepeněžní plnění pro zaměstnance (rekreace, sport) – daňově neuznatelné (SÚ 528) l Peněžitý dar ekologickému sdružení na výsadbu lesů (SÚ 543) l Neuhrazené nákladové smluvní sankce (SÚ 544) l Daňově neuznatelná škoda u poplatníka (SÚ 549) l Tvorba ostatních – tedy čistě účetních – opravných položek (Má Dáti SÚ 559) l Nedaňové režijní náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti	1 850 000 100 000 300 000 1 000 000 100 000 15 000 15 000 120 000 200 000
50	Účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku za rok 2024 byly 400 000 Kč, daňové jen 200 000 Kč; zaúčtována tedy byla vyšší částka, než kolik je uznáno za daňový náklad	200 000
70	Mezisoučet (součet ř. 20 až ř. 63) zvýšení VH v důsledku daňových korekcí	2 200 000
Nyní budeme pokračovat daňovými úpravami naopak snižujícími VH
1108)	Příjmy osvobozené od DPPO – podíly na zisku vyplácené „dceřinými společnostmi“	4 000 000
1118)	Snížení VH podle § 23 odst. 3 písm. b) ZDP – celkem, z toho: l Nepřijaté výnosové smluvní sankce vzniklé za rok 2024 (SÚ 644) l Pojistné sražené z mezd zaměstnanců za prosinec 2023 odvedené až 13. 3. 2024	150 000 50 000 100 000
1128)	Snížení VH dle § 23 odst. 3 písm. c) ZDP – zrušení ostatní „nedaňové“ OP (Dal SÚ 559)	20 000
120	Příjmy zdaněné v ČR konečnou srážkovou daní – podíly na zisku z minoritních účastí	700 000
1608)	Ostatní případy, kdy náklady daňové jsou vyšší než ty zaúčtované – pojistné na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele za prosinec 2023 zaplacené opožděně až 12. 2. 2024	130 000
170	Mezisoučet (součet ř. 100 až ř. 163) snížení VH daňovými korekcemi	5 000 000
„Hrubý ZD“ nyní snížíme o odpočty, na které má poplatník nárok
200	ZD, respektive VH po zvýšení a snížení o daňové korekce (ř. 10 + ř. 70 – ř. 170)	2 200 000
220	ZD po úpravě o podíl komplementářů a po vynětí zahraničních příjmů (zde se neuplatní)	2 200 000
230	Odečet dosud nevyužité části daňové ztráty z roku 2022 (podmínky § 38na ZDP splněny)	200 000
250	Základ daně snížený o odpočty a zahraniční příjmy vyňaté (pro účely odpočtu za dary)	2 000 000
260	Snížení ZD o daňově relevantní dar ve smyslu § 20 odst. 8 ZDP (do 10 % ZD na ř. 250)	100 000
270	Dále snížený základ daně zaokrouhlený na celé tisícikoruny Kč dolů	1 900 000
Stanovíme daň (DPPO) a snížíme ji o přípustné slevy na dani
280	Sazba DPPO v procentech (%) podle § 21 odst. 1 ZDP – sazba daně účinná k 1. 1. 2024	21
290	Daň z příjmů právnických osob poplatníka před slevami na dani (ř. 270 × ř. 280 / 100)	399 000
300	Sleva na dani za 2 zaměstnance s (lehčím) zdravotním postižením v souladu s § 35 ZDP	28 620
310	Daň z příjmů dotyčného poplatníka – ABC, a.s. – upravená (snížená) o slevy na dani	370 380
Následuje zápočet daní zaplacených v zahraničí (viz tabulka I přílohy č. 1 II. oddílu a samostatné přílohy k ní)
320	Zápočet daně zaplacené v zahraničí, z tabulky I Přílohy č. 1, viz dále (do výše ř. 310)	168 355
330	Daň po zápočtu slovenské daně (ř. 310 – ř. 320), zaokrouhlená na celé koruny nahoru	202 025
340	Celková daňová povinnost (ř. 330 + ř. 335) – poplatník nemá náplň pro samostatný základ daně, a tudíž nevykazuje ani žádnou daň ze samostatného základu daně (ř. 335)	202 025
360	Poslední známá daňová povinnost pro účely periodicity a výše záloh je vyšší než 150 000 Kč, proto firma musí v následujícím zálohovém období podle § 38a odst. 3 platit čtvrtletní zálohy á 50 600 Kč. Jedná se o jednu čtvrtinu daně (202 025 Kč / 4 = 50 506,25 Kč) po zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru, jak nařizuje § 146 odst. 2 DŘ.	202 025
V. oddíl – placení daně
4	Nedoplatek DPPO za rok 2024 odpovídá celé vypočtené dani. V roce 2024 totiž neplatila zálohy na daň, neboť díky uplatnění daňové ztráty měla za rok 2023 nulový základ daně.	– 202 025
Základní část DAP uzavírá prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů s podpisem oprávněné osoby

Příloha č. 1 II. oddílu
Řádek	Popis položky	Částka v Kč
Tabulka A – rozpis řádku 40 základní části do úrovně účtových skupin
1	51 – Služby (Reprezentace SÚ 513)	100 000
2	52 – Osobní náklady (Opožděné pojistné SÚ 524 + Benefity zaměstnancům SÚ 528)	1 300 000
3	54 – Jiné provozní náklady (Dar 543+Neuhrazené sankce 544 + Manko 549)	130 000
4	55 – Odpisy, rezervy, opravné položky (tvorba ostatních OP na MD 559)	120 000
5	XX – Nedaňové režijní náklady související s držbou podílu v „dceřiné společnosti“	200 000
13	Celkem (shoduje se s řádkem 40 základní části)	1 850 000
Tabulka B – Odpisy hmotného a nehmotného majetku
1	Daňové odpisy za odpisovou skupinu 1	50 000
3	Daňové odpisy za odpisovou skupinu 2	100 000
6	Daňové odpisy za odpisovou skupinu 5	50 000
11	Daňové odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku celkem	200 000
Tabulka Ca – Daňově účinný odpis pohledávek, zákonné rezervy a zákonné OP
3	Zákonné „insolvenční“ OP za dlužníky v insolvenčním řízení vytvořené v roce 2024	300 000
4	Stav zákonných „insolvenčních“ OP za dlužníky v úpadku k 31. 12. 2024	900 000
5	Stav pohledávek, k nimž lze tvořit zákonné „časové“ OP k 31. 12. 2024	1 000 000
6	Zákonné „časové“ OP vytvořené v roce 2024	100 000
7	Stav zákonných „časových“ OP k 31. 12. 2024	500 000
Tabulka E – Uplatnění daňových ztrát z minula
1	Sloupec 1: ztráta za rok 2022, sl. 2: výše vyměřené ztráty = 600 000 Kč, sl. 3: již uplatněno = 400 000 Kč, sl. 4: uplatněno v roce 2024 = 200 000 Kč, sl. 5: zbývá = 0	200 000
9	Celkem: sl. 4 za rok 2024 uplatněna ztráta 200 000 Kč, sl. 5 zbývá do dalších let = 0	200 000
Tabulka G – Odečet darů od základu daně
1	Celková hodnota poskytnutých darů podle § 20 odst. 8 (ještě bez ohledu na výši ZD)	100 000
Tabulka H – Slevy na dani
1	Sleva za zaměstnance s lehčím zdravotním postižením dle § 35 odst. 1 písm. a) ZDP	28 620
4	Úhrn slev na dani z příjmů za zdravotně postižené zaměstnance podle § 35 ZDP	28 620
Tabulka I – Zápočet daně zaplacené v zahraničí (stálá provozovna na Slovensku)
Počet samostatných příloh – 1
29)	Úhrn zaplacených daní v zahraničí – pro metodu prostého zápočtu zahraniční daně	200 000
39)	Úhrn daní k prostému zápočtu, o které lze snížit daň v ČR (výpočet na samostatné příloze je uveden níže v textu, zde se z ní pouze opíše ř. 7) = 168 355 Kč (Slovensko)	168 355
4	Výše daní zaplacených v zahraničí, kterou lze započíst na českou DPPO (ř. 1 + ř. 3)	168 355
5	Výše zahraničních daní, kterou nelze započíst (ř. 2 – ř. 3), případně + (ř. 4 – ř. 320)	31 645
Tabulka K – Vybrané ukazatele hospodaření
1	Roční úhrn čistého obratu v souladu s § 1d odst. 2 ZÚ (výnosy bez prodejních slev)	55 000 000
2	Průměrný přepočtený počet zaměstnanců	40

Samostatná příloha k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu (údaje v Kč)
IČ poplatníka	Stát zdroje příjmů – Slovensko	Kód – SK
1	Celková daň z příjmů poplatníka z celosvětových příjmů (ř. 310 základní části)	370 380
2	Základ daně před uplatněním odčitatelných položek (ř. 220 základní části)	2 200 000
3	Daň zaplacená z příjmů (výnosů) ve státě zdroje	200 000
4	Celkové příjmy (výnosy) dosažené ve státě jejich zdroje	10 000 000
5	Výdaje (náklady) související s příjmy (výnosy) ve státě jejich zdroje (ř. 4)	9 000 000
6	Příjmy zdaněné ve státě zdroje (snížené o výdaje) dle § 38f odst. 3 (ř. 4 – ř. 5)	1 000 000
7	Částka zaplacené slovenské daně využitelná k prostému zápočtu daně (ř. 1 × ř. 6 / ř. 2) = 370 380 Kč × 1 milion Kč / 2,2 miliony Kč = 168 355 Kč. Protože skutečně zaplacená daň v zahraničí byla vyšší (200 000 Kč), lze započíst jen nižší vypočtenou částku slovenské daně 168 355. Nevyužitou část zaplacené slovenské daně 31 645 Kč (200 000 Kč – 168 355 Kč) poplatník uvede na řádku 5 tabulky I přílohy č. 1 II. oddílu. A v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP jí uplatní jako přímý daňový výdaj až v roce 2025.	168 355

Zákon o inspekci práce Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po noveláchs komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách s komentářem

290,00 Kč

290,00 Kč

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Stavební zákon po novelách
s komentářem