Přiznání k dani z příjmů
prodloužení lhůty
U poplatníků, kteří podávali daňové přiznání k dani z příjmů v listinné (papírové) podobě připadl letos konec lhůty pro jeho podání na středu 1. dubna 2026. Den, kdy je konec lhůty pro elektronická podání přiznání k daním z příjmů, je letos pondělí 4. května 2026. Nejpozději tento den je povinnost daň také uhradit. Jaké jsou možné způsoby pro elektronická podání přiznání a za jakých podmínek mohou poplatníci podat přiznání v prodloužené lhůtě do středy 1. července 2026?
Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2025
za předpokladu zdaňovacího období poplatníka, které je kalendářním rokem, jsou následující:
• do 1. dubna 2026 (základní lhůta, pokud se daňové přiznání podává v listinné podobě, pokud není ze zákona povinnost podávat daňové přiznání elektronicky);
• do 4. května 2026 (lhůta, pokud daňové přiznání podává sám poplatník, a to elektronicky a po 1. dubnu 2026);
• do 1. července 2026 (lhůta při podání daňovým poradcem na základě plné moci nebo má-li poplatník povinný audit).
Obecné lhůty pro podání daňového přiznání, když vyloučíme některé specifické případy, plynou z ustanovení § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“). Daňové přiznání k dani z příjmů se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Příslušná lhůta tak bude záležet na tom, jaké má daňový subjekt zdaňovací období, tedy zda má kalendářní rok, anebo hospodářský rok.
V případě, že připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, bude v souladu s § 33 odst. 4 DŘ posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Možnost podat přiznání
k daním z příjmů za rok 2025 v listinné podobě
na papírovém formuláři za předpokladu zdaňovacího období poplatníka, které je kalendářním rokem, skončila letos ve středu 1. dubna 2026. Při splnění předepsaných podmínek lze zmíněnou základní lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů prodloužit.
Pro elektronické podání
je v porovnání s podáním přiznání v listinné podobě lhůta delší o jeden měsíc a končila letos za předpokladu zdaňovacího období poplatníka, které je kalendářním rokem, první pracovní den v květnu, tedy v pondělí 4. května 2026. Cílem pro zavedení tohoto prodloužení byla podpora elektronické komunikace. Od začátku roku 2023 jsou automaticky zřizovány datové schránky všem subjektům vedeným v registru osob (např. podnikajícím fyzickým osobám, společenstvím vlastníků bytových jednotek, spolkům, nadacím apod.) Platí, že všechny osoby, které mají zřízenou datovou schránku, mají i povinnost podávat přiznání elektronicky. Podat daňové přiznání elektronicky je možné několika způsoby. K elektronickému podání obvykle poslouží:
• Portál MOJE daně je nejjednodušší cesta pro většinu poplatníků. Po přihlášení poplatníka do portálu MOJE daně je možné využít předvyplněné údaje, nápovědu při vyplňování a také přímé odeslání přiznání na finanční úřad. Využití datové schránky k odeslání tedy není nutné. Portál také umožňuje sledovat stav podání, přehled plateb a nastavit si upozornění na důležité termíny.
• Datová schránka umožňuje rychlý způsob, jak odeslat daňové přiznání pro ty, kteří ji mají aktivní. Na rozdíl od portálu MOJE daně však s vyplněním formuláře a vytvořením elektronického podání ve správném formátu nepomůže.
• Daňová informační schránka (DIS+) je moderní rozhraní propojené s aplikací EPO (Elektronická podání pro finanční správu). Umožňuje vyplnit přiznání v prostředí EPO a následně ho odeslat přes DIS+. Navíc poskytuje přehled o daňových povinnostech a historii komunikace s finanční správou.
Automaticky prodloužená lhůta
Daňový poradce nebo advokát, který podává za daňové subjekty přiznání k daním z příjmů, má možnost podání až do středy 1. července 2026. Využití služeb daňového poradce není třeba finančnímu úřadu předem oznamovat, rovněž zmocnění daňového poradce k podání daňového přiznání je možné přiložit až k podanému formuláři. Stejná lhůta platí i pro daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Uvedené možnosti znamenají automatické prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání.
Plná moc daňovému poradci
je účinná vůči správci daně podle § 27 odst. 2 DŘ od okamžiku jejího uplatnění u správce daně. Plná moc ke zpracování a předložení daňového přiznání pro prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období nemusí být už od roku 2021 uložena u správce daně do stanoveného termínu před podáním přiznání. Postačí, když daňový subjekt plnou moc u správce daně uplatní například v červnu (nejpozději v okamžiku podání přiznání ve lhůtě do 1. 7. 2026. I to znamená prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání a daňový poradce pak jako zmocněnec daňového subjektu podá daňové přiznání. V souladu s aktuální judikaturou postačuje zaslání plné moci zároveň s podáním daňového přiznání např. z datové schránky daňového poradce (viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu, č.j. 4 Afs 353/2018-37, ze dne 18. února 2019). Akceptace plné moci daňovým poradcem není nutná. Na základě zmíněného soudního rozhodnutí tak v případě, že bude zástupcem daňového subjektu učiněno podání (např. přiznání) a současně bude zaslána datovou schránkou kopie plné moci, která bude v rozsahu učiněného podání, bude na toto podání pohlíženo správcem daně jako na bezvadné podání, neboť je zřejmá vůle zmocnitele, aby jej v dané věci zastupoval zmocněnec, který toto podání učinil.
Vzor plné moci udělené daňovému poradci
Finanční úřad pro ..........................................................................................
Územní pracoviště ..........................................................................................
Daňový subjekt:
[jméno / obchodní firma] ..........................................................................................
[IČ / rodné číslo] ..........................................................................................
[sídlo / bydliště] ..........................................................................................
(dále jen Zmocnitel)
UDĚLENÍ PLNÉ MOCI
Zmocnitel tímto zplnomocňuje .................................................., daňového poradce zapsaného v Komoře daňových poradců ČR pod evidenčním číslem ............................., bytem ................................................., ke zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025 vč. podání případné žádostí o vrácení přeplatku na dani na bankovní účet zmocnitele nebo žádosti o prodloužení lhůty pro podání přiznání ve smyslu § 36 odst. 4 Daňového řádu.
Tato plná moc je vystavena na dobu určitou a platí do okamžiku podání přiznání.
V [místo], dne [datum]
.............................
Zmocnitel [podpis]
V případě, že daňový poradce podá daňové přiznání ještě v základní, tj. tříměsíční lhůtě, pak nedojde k prodloužení lhůty na 6 měsíců. Je zachována pouze tříměsíční lhůta. To je výhodné pro daňové poplatníky, kteří mají plnou moc daňovému poradci (např. generální plnou moc) uloženu u svého správce daně a kterým zároveň vzniká vratitelný přeplatek. Pokud je cílem daňového subjektu prodloužit lhůtu splatnosti, pak je nutné, aby daňový poradce podal daňové přiznání až po uplynutí základní, tj. tříměsíční lhůty. Na lhůtu, případně prodlouženou lhůtu jsou navázány i další důležité situace, jako je splatnost daně, u osob samostatně výdělečně činných lhůta pro podání přehledů sociálního a zdravotního pojištění nebo také případné podání oznámení o osvobozených příjmech.
Příklad 1
Společnost ABC, s.r.o., dala daňovému poradci plnou moc pro zpracování přiznání k dani z příjmů PO za rok 2025 v termínu do 1. 7. 2026. Tuto plnou moc je možno správci daně podat i v listinné podobě nebo pouze elektronicky?
Plnou moc lze podat v elektronické i v listinné podobě. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů v ustanovení § 72 ve výčtu podání neobsahuje plnou moc, jako podání, které musí daňový subjekt (popř. jeho zástupce) se zpřístupněnou datovou schránkou činit výhradně elektronickou formou.
Příklad 2
Společnost XYZ, s.r.o., má zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. S.r.o. dala daňovému poradci plnou moc pro zpracování přiznání k dani z příjmů PO za rok 2025. Přiznání k dani z příjmů bude daňovým poradcem podáno až ke dni 1. 7. 2026 společně s plnou mocí. Byla dodržena zákonná lhůta pro podání daňového přiznání? Loni podávala s.r.o. přiznání za rok 2024 v základní lhůtě, tj. do 1. 4. 2025. Jak je to s povinností platit zálohy, které musela s.r.o. čtvrtletně platit?
Ano, všechny podmínky pro prodloužení lhůty byly splněny. V uvedeném případě je lhůta pro podání daňového přiznání prodloužena až do 1. července 2026. Jestliže s.r.o. vznikla na základě poslední daňové povinnosti povinnost zálohovat daň, odvíjí se od data uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání též lhůty pro placení záloh.
Lhůta pro podání daňového přiznání může být prodloužena
i na základě žádosti poplatníka a následného rozhodnutí správce daně. Na základě individuální žádosti lze lhůtu prodloužit také ze závažných důvodů (v souladu s § 36 odst. 4 DŘ). Důvod je třeba správci daně doložit. Může se jednat o neuzavřené účetnictví z důvodu organizačních či personálních změn, o hospitalizaci v nemocnici, nedokončený audit či jiné vážné důvody. Žádost dle § 36 odst. 4 DŘ musí daňový subjekt podat ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání. Správce daně může poté rozhodnutím prodloužit tuto lhůtu až o tři měsíce. V případě, že předmětem daně jsou i příjmy, které jsou daněny v zahraničí, může správce daně povolit prodloužení lhůty na 10 měsíců od konce zdaňovacího období. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč. Rozhodnutí o prodloužení lhůty je jen a jen v kompetenci správce daně a záleží na něm, jestli vůbec a v jakém rozsahu žádosti vyhoví (na prodloužení lhůty není právní nárok).
Při prodloužení lhůty platí důležité pravidlo stanovené v ustanovení § 136 odst. 6 DŘ, které stanoví, že v případě, že daňový subjekt požádá o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 36 odst. 4 DŘ a současně bude využívat také prodloužení lhůty kvůli elektronickému podávání či kvůli podání přiznání poradcem, tak musí uvést v žádosti o prodloužení lhůty tuto skutečnost, jinak správce daně při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední základní délku lhůty (tj. podání do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období). Dále je nutné, jestliže daňový subjekt uvedl v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty kvůli elektronickému podávání nebo kvůli podání poradcem, následně pak dodržet podmínky pro toto prodloužení, jinak by daňovému subjektu nárok na prodloužení lhůty podle ustanovení § 36 DŘ zanikl.
V ustanovení § 36 odst. 3 DŘ je také stanoven postup, pokud správce daně nevydá včas rozhodnutí. Pokud nevydá správce daně rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo pokud nevydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno.
Vzor žádosti o prodloužení lhůty dle § 36 odst. 4 DŘ
Finanční úřad pro ..........................................................................................
Územní pracoviště ..........................................................................................
Daňový subjekt:
[jméno / obchodní firma] ..........................................................................................
[IČ / rodné číslo] ..........................................................................................
[sídlo / bydliště] ..........................................................................................
zastoupený:
[jméno daňového poradce, evidenční číslo KDP] .........................................................
Žádost o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání
(dle § 36 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
V souladu s ustanovením § 36 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, tímto žádám o prodloužení lhůty pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2025. Původní zákonná lhůta pro podání daňového přiznání uplyne z důvodu zastupování daňovým poradcem dne 1. 7. 2026. Navrhuji prodloužení lhůty do 1. 10. 2026.
Odůvodnění žádosti
Důvodem této žádosti jsou závažné okolnosti ve smyslu § 36 odst. 1 daňového řádu, spočívající zejména v:
• [např. časová náročnost zpracování podkladů, jejich neúplnost, pozdní obdržení podkladů]
• [např. existence zahraničních příjmů a nutnost jejich zohlednění]
• [např. složitost transakcí / restrukturalizace / účetní operace]
• [např. objektivní překážky na straně daňového subjektu]
Současně uvádím, že předmět daně zahrnuje i příjmy ze zahraničí, což odůvodňuje případné prodloužení lhůty až nad rámec základního limitu (§ 36 odst. 4 věta druhá daňového řádu).
Důkazní prostředky
K prokázání výše uvedených skutečností navrhuji:
• [např. smlouvy, účetní doklady, komunikaci se zahraničními subjekty apod.]
Závěr
Žádost je podávána před uplynutím zákonné lhůty.Správní poplatek ve výši 300 Kč podle zákona o správních poplatcích je uhrazen dnem [datum] pod var. symbolem [DIČ / rodné číslo]
S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby správce daně žádosti v plném rozsahu vyhověl.
V [místo], dne [datum] ..............................
[podpis / zástupce]
Příklad 3
Společnost ABC, s.r.o., má zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. S.r.o. má u správce daně uloženou neomezenou generální plnou moc daňovému poradci pro zastupování v daňových záležitostech. Daňový subjekt žádal o prodloužení termínu pro podání přiznání do 1. 10. 2026, a to z objektivních překážek na své straně (reorganizace), což řádně doložil. V žádosti bylo uvedeno, že daňový subjekt hodlá využít prodloužení lhůty kvůli podání přiznání poradcem. Správce daně žádosti vyhověl a zaslal v zákonné lhůtě 30 dní rozhodnutí o prodloužení lhůty a termín pro podání byl prodloužen na 1. 10. 2026. V průběhu května 2026 došlo k vypovězení smlouvy s daňovým poradcem a s.r.o. podá daňové přiznání sama dne 1. 10. 2026 ve formátu xml z datové schránky společnosti. Bude v tomto případě prodloužená lhůta dodržena?
Nikoli. Rozhodnutí o prodloužení lhůty stanovilo sice lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na 1. 10. 2026, ale v popsaném případě nebyla dodržena forma podání poradcem, a tudíž došlo ke ztracení nároku na prodloužení lhůty. Z tohoto důvodu nebyly dodrženy podmínky pro prodloužení lhůty a s.r.o. bude čelit sankcím za opožděné tvrzení daně.
Pozdní podání přiznání a sankce
Významnou souvislostí při nedodržení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů může být stanovení pokuty za opožděné tvrzení daně, která vzniká ve vymezených případech automaticky ze zákona. Také se v praxi může přihodit, že když nebude podáno řádné přiznání k dani z příjmů ani v náhradní lhůtě stanovené výzvou správce daně, může být daň stanovena podle pomůcek.
• V případě, že je daňové přiznání podáno o více než 5 pracovních dnů po uplynutí lhůty, ve které mělo být podáno, vzniká povinnost uhradit pokutu za pozdní podání ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení – nejvýše však 5 % stanovené daně, resp. 300 000 Kč.
• Pokuta se neplatí, pokud nedosáhne 1 000 Kč.
• Pokud poplatník přiznání nepodá ani po výzvě správce daně, nebo jej podá až po lhůtě uvedené v této výzvě, stanoví se pokuta na horní hranici (minimálně 500 Kč).
• V případě pozdní úhrady daně začne od čtvrtého dne po její splatnosti nabíhat úrok z prodlení, aktuálně ve výši 11,5 % p.a.
Portál MOJE daně
Pokud se jedná o elektronickou formu, formulář přiznání lze i s pomocí nápovědy jednoduše vyplnit a bezpečně odeslat prostřednictvím portálu MOJE daně. Formulář přiznání je třeba odeslat v předepsaném formátu XML.
Naskenovaný formulář ve formátu PDF nebo JPG tedy nestačí. Snazší orientaci i možnost přípravy daňového přiznání ve správném formátu umožňuje Online finanční úřad na portálu MOJE daně (www.mojedane.cz). Interaktivní formulář některé údaje předvyplní, zachytí formální nesprávnosti nebo chybějící přílohy a také potvrdí doručení. Výhodou portálu MOJE daně je, že vyplněné daňové přiznání bude vytvořeno ve správném formátu a lze jej odeslat finančnímu úřadu rovnou prostřednictvím portálu. Není tedy nutné použít datovou schránku. Pro přihlášení do portálu může uživatel využít jakýkoli způsob ověření identity občana (bankovní identita, Moje ID, mobilní klíč eGovernmentu, eObčanka) nebo se lze přihlásit prostřednictvím přístupových údajů do datové schránky. S vyplněním a elektronickým podáním daňového přiznání na portálu MOJE daně pomohou i podrobné praktické návody na webových stránkách finanční správy a Hospodářské komory ČR (www.komora.cz/dane).
RADA!
• Úhrada daně
Pokud je lhůta prodloužena např. na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, je prodloužena i lhůta pro vyměření a splatnost daně. U daňových přiznání podaných daňovým poradcem po 1. dubnu ve lhůtě do 1. července 2026 je termín pro úhradu daně za rok 2025 nejpozději do 1. července 2026. V případě vzniku vratitelného přeplatku dochází logicky i k prodloužení lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku.
• Vracení přeplatků
Vratitelné přeplatky vyplatí správci daně do 30 dnů od konce lhůty pro podání daňového přiznání. U daňových přiznání podaných daňovým poradcem po 1. dubnu ve lhůtě do 1. července 2026 tedy musí finanční správa přeplatek vrátit nejpozději do pátku 31. července 2026. V případě opožděného podání daňového přiznání se vrácení přeplatku odvíjí ode dne skutečného podání. Lhůta se rovněž netýká případů, kdy finanční úřad zahájí ohledně podaného přiznání kontrolní postup.
Ing. Pavel Novák
§ 136 DŘ
Citace na str. 7
(1) Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud
1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
(3) Daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období.
(4) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.
(5) Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování ...
§ 33 DŘ
Počítání času
Citace na str. 7
(1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.
(2) Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.
(3) Lhůta určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.
(4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.
§ 27 DŘ
Zmocněnec
Citace na str. 8
(1) Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat.
(2) Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně.
(3) Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna.
§ 36 DŘ
Prodloužení lhůty
(1) Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím; za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon.
(2) Správce daně vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty, nejde-li o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, ledaže by bylo žádáno o lhůtu kratší.
(3) Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno. Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty.
(4) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
(5) Lhůtu nelze prodloužit, jde-li o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva.
(6) Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky.
(7) Pro určení dne podání žádosti o prodloužení lhůty je rozhodný den, kdy byla tato žádost podána podle § 35 odst. 1.
