Problémy s létáním

MUDr. Pavel Malovič

Vícehodinový pobyt v letadle je pro každý organismus značnou zátěží. Průměrná výška člověka se neustále zvyšuje a volný prostor pro nohy je omezenější. Pravděpodobnost vzniku hluboké žilní trombózy, takzvaného syndromu turistické třídy, podporuje stísněné prostředí letadlového sedadla i jeho okolí, protože dlouhodobější minimální pohyb kombinovaný s dehydratací organismu může přerušit zásobování určitých částí těla okysličenou krví. Jak tomu předejít?

Trvale recyklovaný vzduch a tlak v kabině letadla

toto přerušení ještě posilují. Tak mohou na stěnách žil vzniknout krevní sraženiny, které je za určitých okolností dokážou ucpat v celém průměru. Krev se během letu začne srážet nejčastěji v žilách dolních končetin a sraženiny se potom mohou šířit až do srdce a plic. Existuje reálná hrozba vzniku tromboembolické nemoci. Takový problém postihne ročně desítky lidí, někdy smrtelně. Příznaky se mohou objevit tři hodiny až několik týdnů po přistání.

Jako prevence takovéto nepříjemnosti působí

lepší místo k sezení - když ne v první třídě, tak alespoň v uličce nebo v řadě, kde jsou jen dvě sedadla -, procházka během letu každé dvě hodiny alespoň patnáct minut, nenosit těsně obepnuté oblečení, vyhnout se alkoholu i kofeinu a preventivní užití enzymatických preparátů na „ředění“ krve. V případě dlouhodobějších potíží dolních končetin - křeče, bodavé bolesti v lýtkách - je vhodné nechat si u specialisty preventivně vyšetřit cévní systém dolních končetin.

CO JE TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC? - Tímto pojmenováním se označuje situace, která nastane, když se krevní sraženina (trombus) uvolní z místa svého vzniku a proudem krve je zanesena do plicních cév, kde dokáže způsobit jejich ucpání - embolii (embolus je uvolněný trombus zanesený krví mimo místo svého vzniku). I když trombus může pocházet prakticky z kterékoliv části těla, ve většině případů je zdrojem trombóza hlubokého žilního systému dolních končetin, která nezřídka probíhá bez jakýchkoliv příznaků - nepozorovaně! Krevní sraženina vzniká nahromaděním krevních destiček a fibrinu (krevní bílkovina účastnící se procesu krevní srážlivosti) na stěně žíly, nejčastěji v oblasti chlopně. V prvních dnech od svého vzniku je trombus značně nestabilní, ochranné mechanismy organismu nejsou schopny ho rozpustit, poměrně snadno se uvolňuje z místa svého vzniku a je unášen proudící krví. Když se dostane do plicního oběhu, vyvolá kromě mechanického uzávěru i zúžení průměru plicních cév podrážděním jejich stěny. Výsledkem je selhání okysličování krve a přetížení srdce, které musí čerpat krev proti vysokému odporu, způsobenému usazením sraženiny v některé z plicních cév. Vzniklá situace může být chronická (uvolňují se drobné sraženiny, které ucpávají malé plicní cévy, a stav se projevuje příznaky připomínajícími zánětlivé onemocnění průdušek), ale i akutní, život ohrožující.

Nejčastější příznaky takové plicní tromboembolické nemoci (TEN) jsou:

-    dušnost, která vzniká poměrně náhle,

-    bolest na hrudníku související s dýcháním,

-    kašel, provázený příležitostně vykašláváním krvavého hlenu,

-    horečka, zrychlené dýchání,

-    bušení srdce.

Při včasné diagnostice a rychlém nasazení vhodné léčby je prognóza uzdravení dobrá, ale stav může způsobit zákaz fyzického zatěžování až půlroku i více.

ČASOVÉ POSUNY PO ROVNOBĚŽKÁCH NEBOLI SYNDROM JET-LAG - Při rychlé změně místa pobytu leteckou dopravou, s překročením více zeměpisných časových pásem, se najednou „zaběhnutý a domácí“ vnitřní rytmus funkcí organismu podnikatele dostává do rozporu s místním (vnějším) časem nové lokality. Stupeň takové dezorientace je závislý na počtu překročených časových pásem a nejmarkantněji může ohrozit rytmy, které se za normálních okolností mění každých 24 hodin.

V závislosti na místním čase mají takový biorytmus

funkce systému krevního oběhu (změny frekvence srdce, krevního tlaku), prokrvení svalů, reakční doba, funkce jater a ledvin, tvorba tepla prostřednictvím látkové přeměny a jeho vylučování, kvalita a charakter pochodů regulujících teplotu organismu, produkce hormonů, psychomotorická výkonnost. Soubor příznaků, které provázejí náhlý nesoulad vnitřních a vnějších časových klíčů, způsobující poruchy synchronizace a narušení biorytmů se označuje názvem syndrom jet-lag (desynchronóza). Neobjevuje se bezprostředně po příletu, ale až více hodin po změně zeměpisné polohy a vrcholí na druhý den. Může však přetrvávat i několik dalších dnů, až než je dosaženo plné časové aklimatizace. V popředí je intenzivní únava, pocit „polámaného“ těla, deprese, poruchy spánku, poruchy trávení z posunu času příjmu potravy, bolesti hlavy, poruchy pozornosti, paměti, prodloužení reakční doby, snížení svalové síly, zhoršení volních vlastností a koncentrace. Tyto projevy jsou mírnější a adaptace fyziologických funkcí na místní čas probíhá rychleji a spontánněji při cestování „americkým směrem“ - na západ. Jako by se přitom získával čas a den se prodlužoval. S problémy adaptace se snadněji vyrovnávají jedinci schopní „večerních činností“ a méně nervově labilní. Jednotlivé tělesné funkce se na nové časové klíče neadaptují stejně rychle.

Adaptace funkcí centrálního nervového systému trvá 24 hodin, tělesné teploty a srdeční frekvence v průměru 4 dny. Vylučování hormonů nadledvin (žlázy rozhodující pro reakci na stres) se přizpůsobuje novým časovým klíčům rychlostí 1 hodinu za den. Moderní medicína zná prostředky k oslabení příznaků syndromu jet-lag prostřednictvím vhodné stravy a různých povolených podpůrných prostředků a léčiv, které jsou citlivě aktualizovány podle předcházejících získaných zkušeností lékaře.

NEDOSTATEK MINERÁLNÍCH LÁTEK A VODY V TĚLE - Na tom se podílejí skutečné ztráty pocením nebo vydechováním, stejně jako přesuny vody uvnitř organismu během letu. Taková situace může ohrozit zdravotní stav cestujícího - snižuje schopnost odvádět z organismu odpadní látky močením, přispívá ke zhoršení oběhu krve v těle, a nepříznivě tak ovlivňuje komfortní pocit z letu. Prvořadým cílem zabezpečení zdravého pobytu cestujícího na palubě letadla je náhrada tekutin a průběžné dodávání minerálních látek. V jeho organismu se lépe vstřebávají řídké (hypotonické) a chladnější tekutiny než hustější a teplé. Tak probíhá vyprazdňování žaludku a vstřebávání tekutin prakticky bez omezení a potíží.

Správné množství minerálních látek v nápoji může přispět k lepší a úplnější tekutinové reorganizaci organismu. Jejich koncentrace v nápoji by se měla přibližně rovnat té, jaká se nachází v potu.

Je třeba zdůraznit, že s náhradou tekutin musíme počítat od začátku letu. Je chyba čekat na pocit žízně, který se při pobytu v letadle považuje za dost nespolehlivý signál ztráty tekutin. Dostavuje se totiž až při jejím pokročilém stavu, kdy může být kvůli nedostatečnému prokrvení vnitřních orgánů a zhoršenému vstřebávání dost pozdě k její nápravě. Bezprostředně před vstupem na palubu se doporučuje přijmout 200 až 300 mililitrů tekutin (dvě až tři sklenice) a potom každých dvacet minut 150 až 200 mililitrů (jedna sklenice). Příjem vyšších množství vede k nadměrnému hromadění tekutin v trávicím traktu, což může vést v konečném důsledku také k nepříjemným pocitům cestujícího a zhoršení stavu jeho organismu během letu.

Hypotonická stolní minerální voda je svým složením ideálním partnerem pro krátkodobé i dlouhé lety s vícenásobným překročením časových pásem. Její pravidelnou konzumací na palubě letadla je dosaženo dostatečného příjmu vody a minerálních látek ve vhodném poměru (zejména však vápníku, hořčíku a sodíku), což zvyšuje komfortní pocit letu u každého cestujícího.

Těžký a nehybný vzduch v letadle se obvykle snažíme rozhýbat, jak se dá - někdy až agresivním používáním klimatizace, jejím nasměrováním na hlavu, záda či ramena. Proudění chladného vzduchu na neadaptované a nezřídka zpocené tělo však může způsobit vážnější zdravotní potíže v jakémkoliv věku. Pobyt v průvanu tak často způsobuje zánět spojivek a očního nervu - oko je zčervenalé, velmi citlivé na světlo, svědí, slzí a bolí, dostavuje se neostré až zamlžené vidění i se skvrnami ve zrakovém poli. Jiným problémem je zánět tvářových dutin (nejčastěji čelní a vedlejší nosní dutiny) s nepříjemnými pocity tlaku v hlavě a okolo očí, ucpaným nosem, citlivostí a otokem nad postiženými místy obličeje, malátností a někdy i bolestmi zubů. Průvan je obvykle příčinou i zánětu středního ucha s bodavými nepříjemnými bolestmi, „zamrzlého“ ramene, silných bolestí křížové páteře a téměř dokonalé imitace tenisového lokte. Foukání nasměrované na břicho nezřídka způsobí zánět močových cest, močového měchýře a prostaty.

RADA!

Potíže a onemocnění vyvolané foukáním studeného vzduchu nesmíme nikdy podceňovat, neboť jejich přechod do chronických stadií přivodí dlouhotrvající zdravotní potíže, pokles formy a diskomfort v osobním životě. Už při náznacích problémů je nezbytné bez jakéhokoliv otálení navštívit specialistu na nemoci ušní, krční a nosní, očního lékaře, neurologa či urologa a zahájit okamžitou léčbu.