Proč ctít pravidla slušného chování?

Ať už v zaměstnání nebo v rodině či v jakékoli formě společenského styku vznikají vztahy a ty zaujímají docela klíčovou roli, neboť přímo a zásadním způsobem ovlivňují celkové klima a poměry, v jakých lidé působí. Proto by základem každého vztahu měla být jeho „úroveň“ neboli slušnost jako přirozená součást projevu osobnosti.

Slušnost v chování by měla být bez ohledu na to, zda jsou vztahy ve firmě přátelské nebo formální. Avšak ani přátelské vztahy na pracovišti nemohou znamenat opuštění pravidla slušného chování a zdvořilosti. Pouze dodržování těchto pravidel je určitou zárukou toho, že společenský styk bude probíhat bez větších konfliktů, čímž budou současně vyjádřeny respekt a úcta ke kolegyním a kolegům.

Zkuste to s úsměvem

Ten však nikdy nesmí být škodolibý. I když to může znít hodně otřepaně a frázovitě, je ověřenou pravdou, že s úsměvem jde všechno lépe, ať už ve vztahu ke spolupracovníkům nebo klientům, zákazníkům.

Vnímejte potřebu změny návyků

Když si budete více všímat sami sebe, zjistíte, že něco na svém chování můžete změnit – samozřejmě k lepšímu. Třeba dospějete k tomu, že součástí vašeho osobního projevu je kupříkladu určitá míra ješitnosti a panovačnosti, nebo nepřikládáte vážnost názorům jiných. Proto posilujte dobré návyky a pokuste se systematicky měnit ty špatné. Ze dne na den to zřejmě nepůjde, ale pokud se budete ve svém chování „hlídat“, kýžený výsledek se dříve či později dostaví. Zkuste někdy vyhodnotit situaci tak, že vinu za neúspěch, i když jej zjevně způsobil někdo z kolektivu, vezmete vhodným způsobem na sebe. Převzetí odpovědnosti má vždy posilující charakter pro sebevědomí, kromě toho můžete takto snadno získat „plusové body“, které se vždy hodí. Koneckonců, za výsledky týmu je přece odpovědný jeho vedoucí a viníka můžete snadno zkritizovat později mezi čtyřma očima.

Myslete na druhé

Pracovní kolektiv je směsicí různých návyků, proto je pro zachování dobrých vztahů na pracovišti potřebné najít určitý kompromis. Například, někdo pracuje rád s hudbou, jiný potřebuje k práci (absolutní) klid. Nebo, horkokrevný člověk často a rád větrá, zatímco jinému působí průvan zdravotní problémy. Jsou-li takoví lidé ve společné kanceláři, pak musíme v takových situacích nalézt v mezích slušnosti, ohleduplnosti a vzájemné domluvy přijatelné řešení.

Nevytvářejte o sobě iluze, nehrajte si na někoho, kým nejste. Přece už to, že jste sami sebou a takto sebe i dáváte jiným, je hodně.

Zvyk nesmí být železnou košilí, dobře zvažujte, zda lpění na určitých hodnotách je dobrým řešením. Co je osvědčené a funguje, to vylepšujte. Co vás brzdí a omezuje, to bez dlouhého otálení změňte.

Nestěžovat si a zahryznout se do práce

Někteří vedoucí a manažeři s oblibou zdůvodňují svoje faktické pochybení poukazováním na jiné a na okolnosti, které nepříznivý stav zapříčinily. Jistě, pro komplexnost pohledu je někdy vhodné určité souvislosti připomenout nebo krátce zmínit, tedy bez zbytečného sáhodlouhého povídání. Jinak je to už jen ten pověstný pláč nad rozlitým mlékem, který nikdy nepřináší nic dobrého. Správný šéf se nenimrá ve věcech, které nemůže ovlivnit, ale s využitím všech možností rázně jedná.

Pozor na manipulaci, nesnažte se ovládat druhé

Pokud jste se rozhodli, že vaše názory, představy a cíle jsou důležitější než názory druhých, pak nečiníte správně. Ponechejte ostatním právo na jejich cestu, přestože se domníváte, že je špatná. I když bude odlišná od té vaší, budou se na ní učit oni sami a vy taktéž. Kaž­dý má právo na vlastní chyby. Jsou totiž mnohdy cennější než dobře míněná rada.