Prodej akcií a daň z příjmů
Akcie jsou v povědomí veřejnosti pravděpodobně nejznámějším, nejběžnějším a nejrozšířenějším druhem cenného papíru. S jeho nákupem a prodejem souvisí i daňové povinnosti, kterým se budeme v následujícím textu věnovat.
Právní úprava akcií
Na cenné papíry, kterými jsou zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy, se vztahuje zákon č. 251/1992 Sb., o cenných papírech. Co se týká akcií, odkazuje tento zákon na § 155 a následující obchodního zákoníku. Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona (obchodní zákoník) a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku. Akcie mohou být vydány v listinné podobě („listinné akcie“) nebo v zaknihované podobě („zaknihované akcie“).
Akcie musí obsahovat:
a) firmu a sídlo společnosti
b) jmenovitou hodnotu
c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře
d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie
e) datum emise.
Prodej akcií (obecně cenných papírů) se řídí § 13 a násl. zákona o cenných papírech – Smlouvy o převodech cenných papírů. V zásadě platí, že smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud ze zákona o cenných papírech nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. K platnosti smlouvy je nutné, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena.
Osvobozeny od daně z příjmů FO
jsou podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP mj., příjmy z prodeje akcií, přesáhne-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 6 měsíců. Osvobození se vztahuje pouze na akcionáře, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem akcií 5 %. Zjednodušeně: osvobození se vztahuje pouze na drobné investory, které budu v příkladech dále uvedených uvažovat.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje akcií, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje akcií, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.
Příklad
FO zakoupila v lednu 2010 akcie za 200 000 Kč. Ty prodala v dubnu 2011 za 250 000 Kč.
Příjem je od daně osvobozen.
Příjem je od daně osvobozen.
Příklad
FO – podnikatel – zakoupila v únoru 2010 akcie za 300 000 Kč a zahrnula je do svého obchodního majetku. V lednu 2011 akcie z obchodního majetku vyřadila, přičemž v podnikatelské činnosti dále pokračovala. V srpnu 2011 akcie prodala za 320 000 Kč.
Příjmy je nutno zdanit, neboť podmínka pro osvobození v tomto případě není stanovena jako uplynutí časového testu mezi vyřazením akcií z obchodního majetku a prodejem (tak je tomu např. u příjmů z prodeje nemovitostí nebo movitého majetku), ale jako uplynutí časového testu mezi ukončením podnikatelské činnosti a prodejem.
Příjmy je nutno zdanit, neboť podmínka pro osvobození v tomto případě není stanovena jako uplynutí časového testu mezi vyřazením akcií z obchodního majetku a prodejem (tak je tomu např. u příjmů z prodeje nemovitostí nebo movitého majetku), ale jako uplynutí časového testu mezi ukončením podnikatelské činnosti a prodejem.
Ostatní příjmy
Prodává-li FO cenné papíry, které nemá zahrnuty ve svém obchodním majetku (viz dále), a nepřipadá--li v úvahu osvobození do daně (viz výše), vznikne jí ostatní příjem (§ 10 ZDP), který je nutno uvést v daňovém přiznání a zdanit. Daňovým výdajem je cena, za kterou byly cenné papíry prokazatelně nabyty (tj. nabývací cena akcie nebo pořizovací cena u ostatních příjmů). Jedná-li se o cenné papíry nabyté děděním, výdajem je cena zjištěná pro účel daně dědické. Jedná-li se o darovaný cenný papír, výdajem je cena stanovená pro účel daně darovací. Kromě toho lze jako daňový výdaj uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Jsou-li výdaje vyšší než dosažené příjmy, k rozdílu se nepřihlíží. Jinými slovy: z prodeje cenných papírů (a obdobně to platí i pro další ostatní příjmy) nelze vykázat daňovou ztrátu. Důležité však je, že uvedené omezení se vztahuje na příjmy a výdaje z prodeje všech cenných papírů a nikoliv jen jediného papíru. Znamená to tedy, že případné ztráty a zisky z prodeje cenných papírů lze kompenzovat. Je-li však výsledkem těchto kompenzací ztráta, daňový základ je roven nule.
Příklad
FO zakoupila v lednu 2011 dvě
akcie A (cena jedné 10 000 Kč)
a v únoru dvě akcie B (cena jedné
15 000 Kč). V červnu 2011 prodala
akcie A celkem za 22 000 Kč a akcie
B celkem za 25 000 Kč.
|
|
příjem | výdej | zisk/ztráta |
| akcie A | 22000 | 20000 | 2000 |
| akcie B | 25000 | 30000 | - 5 000 |
| celkem | 47000 | 50000 | - 3 000 |
Přesto, že výsledným finančním
efektem z prodeje akcií je ztráta ve
výši 3 000 Kč, základ daně se bude
rovnat nule.
Prodává-li cenné papíry FO,
která je má zahrnuty ve svém obchodním majetku, jedná se o příjem z podnikání (§ 7 ZDP). Postup pak záleží na tom, zda podnikatel vede DE nebo účetnictví. Vede-li FO účetnictví, pro způsob zdanění platí vše shodně jako pro právnické osoby (viz dále). Prodává-li tyto cenné papíry podnikatel, který vede DE, má do jisté míry smůlu. Kromě to, že ZDP řeší tento problém minimálně, při prodeji akcií jsou tito poplatníci (tím, že nepřeceňují cenné papíry reálnou hodnotou, jako je tomu v účetnictví) znevýhodněni. Daňovými výdaji při prodeji akcií je nabývací cena pouze do výše příjmu (z prodeje akcií nelze vykázat daňovou ztrátu). Na rozdíl od situace, kdy příjmy z prodeje akcií jsou kvalifikovány jako ostatní příjmy (viz výše), zde není možná kompenzace zisků a ztrát z prodeje několika cenných papírů, nýbrž prodej každého se posuzuje samostatně. Připomínám, že výdaj vynaložený na pořízení cenného papíru není považován za daňový výdaj a stává se jím (ovšem jen do výše příjmů) až při prodeji.
Prodej akcií právnickou osobou
Pro účely posouzení daňových výdajů při prodeji akcií (viz dále) je důležité, zda prodávané cenné papíry jsou nebo nejsou v účetnictví oceňovány reálnou hodnotou. Podle § 27 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví se reálnou hodnotou ke konci rozvahového dne (nebo k jinému okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje) oceňují veškeré cenné papíry s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou. Jako reálná hodnota se pak většinou použije hodnota tržní, kterou je hodnota vyhlášená na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném regulovaném trhu. Není-li tržní hodnota k dispozici (nebo nedostatečně představuje reálnou hodnotu), stanoví se reálná hodnota kvalifikovaným odhadem nebo znaleckým posudkem. Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk v krátkodobém horizontu (jeden rok) se účtují jako finanční výnos nebo finanční náklad (účtová skupina 66 nebo 56). U ostatních cenných papírů se změny účtují v účtové skupině 41.
Daňové náklady při prodeji akcií
V případě, kdy akcie prodává právnická osoba nebo fyzická osoba, která vede účetnictví (účetní jednotka), vzniká jí výnos, který je zdaněn. Otázkou ale je, které náklady, resp. náklady do jaké výše je možno uplatnit jako daňové.
Pozn.: v případě, kdy je možné osvobození výnosu od daně, nelze pochopitelně jako daňové uplatnit žádné výdaje.
Začněme vylučovací metodou, tedy náklady uvedenými v § 25 ZDP jako nedaňové. Podle § 25 odst. 1 písm. c) platí, že nedaňovým nákladem je pořizovací cena akcie s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r) a w). Podle § 25 odst. 1 písm. zj) jsou dále nedaňové výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu. Nyní k nákladům souvisejícím s prodejem cenných papírů uvedeným v § 24 ost. 2 ZDP jako daňové. Podle písm. r) je daňovým nákladem hodnota akcie (obecně cenného papíru) při prodeji zachycená v účetnictví s výjimkou uvedenou v písmenech w) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z převodu od daně sovobozen podle § 19 ZDP. Nákladem v tomto případě nemusí být vždy nabývací cena akcie. Z prodeje akcií v těchto případech lze vykázat účetní i daňovou ztrátu. Pokud byla akcie oceněna reálnou hodnotou, nákladem je tato hodnota. O rozdíl (mezi nabývací cenou a reálnou hodnotou) byl výsledek hospodaření (i základ daně) ovlivněn v těch účetních (zdaňovacích) obdobích, kdy byl přepočet na reálnou hodnotu proveden. Podle písm. w) je daňovým nákladem nabývací cena akcie, která není přeceňována reálnou hodnotou (viz výše), a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo podílu. Z těchto prodejů tedy nelze daňovou ztrátu vykázat.
Pozn.: v případě, kdy je možné osvobození výnosu od daně, nelze pochopitelně jako daňové uplatnit žádné výdaje.
Začněme vylučovací metodou, tedy náklady uvedenými v § 25 ZDP jako nedaňové. Podle § 25 odst. 1 písm. c) platí, že nedaňovým nákladem je pořizovací cena akcie s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r) a w). Podle § 25 odst. 1 písm. zj) jsou dále nedaňové výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu. Nyní k nákladům souvisejícím s prodejem cenných papírů uvedeným v § 24 ost. 2 ZDP jako daňové. Podle písm. r) je daňovým nákladem hodnota akcie (obecně cenného papíru) při prodeji zachycená v účetnictví s výjimkou uvedenou v písmenech w) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z převodu od daně sovobozen podle § 19 ZDP. Nákladem v tomto případě nemusí být vždy nabývací cena akcie. Z prodeje akcií v těchto případech lze vykázat účetní i daňovou ztrátu. Pokud byla akcie oceněna reálnou hodnotou, nákladem je tato hodnota. O rozdíl (mezi nabývací cenou a reálnou hodnotou) byl výsledek hospodaření (i základ daně) ovlivněn v těch účetních (zdaňovacích) obdobích, kdy byl přepočet na reálnou hodnotu proveden. Podle písm. w) je daňovým nákladem nabývací cena akcie, která není přeceňována reálnou hodnotou (viz výše), a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo podílu. Z těchto prodejů tedy nelze daňovou ztrátu vykázat.
Příklad
V roce 2010 zakoupila společnost s r.o. 1 000 ks akcií (jednotková cena 2 000 Kč). K 31. 12. 2010 byly akcie přeceněny reálnou hodnotou, která byla pro jednu akcii vyšší o 15 Kč. V roce 2011 byly akcie prodány celkem za:
- a) 2 300 000
| Kč | MD | D | |
| rok 2010 | |||
| nákup | 2 000 000 | 251 | 221 |
|
přecenění reálnou hodnotou |
15 000 | 251 | 664 |
| rok 2011 | |||
|
výnos z prodeje |
2 300 000 | 221 | 661 |
|
náklad související s prodejem |
2 015 000 | 561 | 251 |
- b) 1 950 000
| Kč | MD | D | |
| rok 2010 | |||
| nákup | 2 000 000 | 251 | 221 |
|
přecenění reálnou hodnotou |
15 000 | 251 | 664 |
| rok 2011 | |||
|
výnos z prodeje |
1 950 000 | 221 | 661 |
|
náklad související s prodejem |
2 015 000 | 561 | 251 |
Pozn.: v obou případech jsou veškeré výsledkové účty daňově účinné.
Ing. Helena Machová
§ 27 zákona č. 563/1991 Sb.
(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují
a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast
v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,
b) deriváty,
c) finanční umístění, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší, nejedná-li se o finanční umístění vztahující se k závazkům ze životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,
d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis, to neplatí
v případech uvedených v odstavci 3,
e) část majetku a závazků zajištěná deriváty,
f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,
g) závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět,
h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.
v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,
b) deriváty,
c) finanční umístění, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší, nejedná-li se o finanční umístění vztahující se k závazkům ze životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,
d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis, to neplatí
v případech uvedených v odstavci 3,
e) část majetku a závazků zajištěná deriváty,
f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,
g) závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět,
h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.
(2) Majetek uvedený v odstavci
1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.
(3) Pokud zákon o přeměnách obchodních společností a družstev ukládá povinnost ocenění jmění při přeměně společnosti, oceňuje se majetek a závazky reálnou hodnotou
v případech stanovených prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis stanoví i okamžik účtování o ocenění reálnou hodnotou.
(4) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.
(3) Pokud zákon o přeměnách obchodních společností a družstev ukládá povinnost ocenění jmění při přeměně společnosti, oceňuje se majetek a závazky reálnou hodnotou
v případech stanovených prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis stanoví i okamžik účtování o ocenění reálnou hodnotou.
(4) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
a) tržní hodnota,
b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,
c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b).
b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,
c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b).
(5) Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek veden na regulovaném trhu, rozumí se tržní hodnotou závěrečná cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není veden na tuzemské burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.
(6) V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 3 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.
(6) V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 3 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.
