Prodej nemovitých věcí
– osvobození příjmů
Zákon o daních z příjmů upravuje možnost osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob v rámci § 4 odstavec 1 písm. a) ZDP s použitím časového testu, po který měl prodávající v nemovitosti bydliště a v rámci § 4 odstavec 1 písm. b) ZDP s použitím časového testu, po který prodávající nemovitost vlastnil.
Osvobození příjmů z prodeje rodinného domu
a jednotky
[§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP]
Podle tohoto ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen:
• příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem;
• příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.
Osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP se nevztahuje na příjmy:
- z prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
- z budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,
- z budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku.
Osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí
[§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP]
Podle tohoto ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen:
• příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozených podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádání spoluvlastnictví k nim dobu deseti let (zákonem č. č. 386/2020 Sb. došlo k prodloužení časového testu pro osvobození z původních pěti let na 10 let);
• příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby.
Jde o obdobné pravidlo [doplněné do § 4 odst. 1 písm. b) zákonem č. 386/2020 Sb.], jaké je stanoveno v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí, ve kterých má prodávající bydliště po dobu kratší než 2 let před prodejem. Ovšem z přechodných ustanovení bodu 2 zákona č. 386/2020 Sb. vyplývá, že toto příznivé doplnění § 4 odst. 1 písm. b) ZDP lze aplikovat pouze při využití příjmů z prodeje nemovité věci k obstarání vlastní bytové potřeby, pokud dojde k prodeji nemovité věci nabyté po 1. 1. 2021.
Doba deseti let pro osvobození příjmů nemovitých věcí se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu.
Dle znění § 4 odst. 1 písm. b) ZDP se osvobození nevztahuje na příjmy:
• z prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem,
• z budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po deseti letech od tohoto nabytí,
• z budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 10 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po deseti letech od takového vyřazení,
• z prodeje práva stavby, nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby.
V § 4 odst. 2 ZDP se uvádí, že doba mezi nabytím a prodejem podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo:
a) k vypořádání mezi spoluvlastníky nemovité věci rozdělením podle velikosti jejich podílů,
b) k tomu, že v domě vznikly jednotky,
c) k vypořádání společného jmění manželů,
d) k rozdělení pozemku.
Stanovisko obsažené v pokynu GFŘ č. D-59 k § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) ZDP
V pokynu GFŘ č. D-59 k § 4 odst. 1 ZDP (pokyn nahrazuje s účinností od 1. 1. 2023 pokyn D-22) se mimo jiné uvádí:
• pokud nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona;
• v případě prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je třeba splnit podmínku bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem;
• pokud měl poplatník v jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a náhradu za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, zcela nebo zčásti použije na obstarání vlastní bytové potřeby, je příjem z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, zcela nebo zčásti (tj. ve výši prostředků použitých na vlastní bytovou potřebu) osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona.
V takovém případě lze uplatnit pouze poměrnou část výdajů odpovídající zdaňované (neosvobozené) části příjmů z prodeje;
- v případě prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve kterém poplatník neměl bezprostředně před jeho prodejem bydliště, se postupuje také podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona;
- v případě vynaložení získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je osvobození příjmu podmíněno dle § 4b odst. 2 zákona podáním oznámení získání těchto prostředků správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo;
- došlo-li k nabytí nemovitých věcí přede dnem 1. 1. 2021, je příjem z prodeje takových nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem osvobozen, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejích prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 5 let. Došlo-li k nabytí nemovitých věcí dne 1. 1. 2021 a později, je příjem z prodeje takových nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem osvobozen přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejích prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let;
• v případě nabytí nemovitých věcí dne 1. 1. 2021 a později, je příjem z prodeje takových nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a) osvobozen, i když doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví nepřesáhne dobu 10 let za podmínky, že poplatník použije získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby. V případě vynaložení získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je osvobození příjmu podmíněno dle § 4b odst. 2 zákona, podáním oznámení získání těchto prostředků správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.
Vymezení bytových potřeb
se zabývá ustanovení § 4b ZDP, které bylo vloženo do zákona o daních z příjmů zákonem č. 386/2020 Sb., a jeho cílem je centralizovat podmínky, které musí poplatník splnit, chce-li na svůj příjem z prodeje nemovitých věcí uplatnit osvobození od daně z příjmů fyzických osob, podmíněné použitím těchto prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby.
V § 4b odst. 1 ZDP je vymezena bytová potřeba pro účely daní z příjmů, převzatá ze znění § 15 odst. 3 ZDP, a to s příslušnou úpravou provedenou zákonem č. 386/2020 Sb.
Bytovou potřebou se rozumí:
a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby;
b) úplatné nabytí pozemku
- za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo
- v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c);
c) úplatné nabytí bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu, a jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru;
d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu;
e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru;
f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu;
g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu;
h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.
Podmíněné osvobození od daně a jeho oznámení správci daně
Ze znění § 4b odst. 2 ZDP vyplývá, že osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k získání těchto příjmů došlo. Účelem tohoto oznámení je především informovat správce daně o záměru poplatníka využít osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Oznámení o získání prostředků je podáním podle daňového řádu a řídí se ustanoveními § 70 až § 74 daňového řádu. Důsledkem neučinění tohoto oznámení správci daně je nemožnost využít příslušného osvobození tohoto příjmu od daně.
Podání tohoto oznámení se týká:
• prodeje rodinného domu či jednotky podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, pokud v nich měl poplatník bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší než 2 roky a použije získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby;
• prodeje nemovitých věcí nebo vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a poplatník použije získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby;
• náhrady (odstupného) za uvolnění bytu nebo jednotky vyplacené uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použije na obstarání vlastní bytové potřeby, a příjmu z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby dle § 4 odst. 1 písm. v) ZDP.
V pokynu D-59 se k § 4b odst. 2 ZDP uvádí, že lhůta pro učinění oznámení je totožná se lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období podle § 136 daňového řádu.
I poplatník, kterému za dané zdaňovací období nevznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je povinen učinit oznámení podle § 4b odst. 2 zákona, a to ve lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu.
Pro podání oznámení správci daně dle § 4b odst. 2 ZDP platí tedy následující termíny:
• pokud poplatník podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ve lhůtě do 1. 4., resp. nemá povinnost podat daňové přiznání, je povinen podat oznámení správci daně ve smyslu § 4b odst. 2 ZDP do 1. 4.;
• pokud poplatník podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky ve lhůtě do 2. 5., je povinen podat oznámení správci daně ve smyslu § 4b odst. 2 ZDP do 2. 5.;
• pokud daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob zpracovává daňový poradce nebo advokát ve lhůtě do 1. 7., je lhůta pro podání oznámení správci daně ve smyslu § 4b odst. 2 ZDP do 1. 7.
Z ustanovení § 4b odst. 3 ZDP vyplývá, že učiní-li poplatník správci daně oznámení podle odstavce 2 tohoto ustanovení, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob
a) použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo
b) použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je podle znění § 4b odst. 4 ZDP tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.
Může tak dojít k následujícím situacím při prodeji nemovité věci:
• Poplatník oznámí správci daně úmysl prodejem nemovité věci získané finanční prostředky investovat do obstarání vlastní bytové potřeby a včas tak učiní – v tomto případě je tedy příjem z prodeje osvobozen;
• Poplatník oznámí správci daně úmysl prodejem nemovité věci získané finanční prostředky investovat do obstarání vlastní bytové potřeby, ale do roka tak neučiní. Podle § 4b odst. 4 ZDP tedy bude příjmy z prodeje nemovité věci zdaňovat ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, v němž příjem z prodeje nemovité věci získal;
• Pokud poplatník vůči správci daně neučiní oznámení podle § 4b odstavec 2, avšak získané peněžní prostředky včas vynaloží na vlastní bytovou potřebu, pak bude z důvodu neučinění oznámení rovněž povinen příjem zdanit ve zdaňovacím období, kdy příjem z prodeje nemovitosti získal;
• V případě, že poplatník příslušný příjem z prodeje nemovité věci neoznámí správci daně a ani prostředky neproinvestuje na obstarání vlastní bytové potřeby, pak získaný příjem z prodeje nemovité věci zdaňuje ve zdaňovacím období, kdy příjem z prodeje nemovitosti získal.
Příjmy získané prodejem nemovité věci musí být za účelem jejich osvobození od daně z příjmů fyzických osob použité na obstarání vlastní bytové potřeby poplatníka, nikoliv bytové potřeby jiných osob, i když by šlo o členy rodiny (syn, dcera ad.). Přitom musí jít o bytové potřeby vymezené v § 4b odst. 1 ZDP.
K nesplnění podmínky pro osvobození příjmů z prodeje pozemku se v § 4b odst. 5 ZDP uvádí, že nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1 tohoto ustanovení k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbude-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.
Generální finanční ředitelství v říjnu 2022 vydalo nový nepovinný tiskopis (číslo 25 5259), obsahující oznámení podle § 4b odst. 2 ZDP o získání prostředků v příslušném zdaňovacím období, které budou nebo byly použity na obstarání vlastní bytové potřeby podle § 4b odst. 3 ZDP.
Příklad 1
Občan zakoupil v roce 2021 starší rodinný domek za částku 2 800 000 Kč a nastěhoval se do něho s přítelkyní. Vzhledem k tomu, že se v roce 2022 domácnost rozšířila o narozené dítě, rozhodl se občan prodat domek koncem roku 2022 za částku 3 700 000 Kč, přičemž získanou částku hodlá použít na zakoupení většího rodinného domku v roce 2023. Do doby, než zakoupí rodinný domek, žije se svou rodinou u svých rodičů. Občan podá správci daně v termínu podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2022 vyplněný tiskopis „Oznámení podle § 4b odst. 2 ZDP o získání prostředků ve zdaňovacím období 2022, které budou použity na obstarání vlastní bytové potřeby podle § 4b odst. 3 zákona“. V roce 2023 však investuje do zakoupení rodinného domku pouze částku 1 milion Kč, protože zbývající částku na koupi domku mu poskytnou darem jeho rodiče.
Vzhledem k tomu, že občan v souladu se zněním § 4b odst. 2 ZDP podal oznámení správci daně o podmíněném osvobození příjmů z prodeje nemovité věci, nebude v daňovém přiznání za rok 2022 příjem z prodeje nemovité věci z důvodu porušení časového testu zdaňovat.
Občan měl bydliště v rodinném domě kratší než 2 roky [§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP], přičemž použije na obstarání vlastní bytové potřeby z příjmů prodeje pouze částku 1 milion Kč. Proto je částka 1 000 000 Kč od daně z příjmů osvobozena a zdanitelným příjmem dle § 10 ZDP je částka 3 700 000 Kč – 1 000 000 Kč = 2 700 000 Kč. Podle znění § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nelze k osvobozeným příjmům uplatnit daňové výdaje. Výše osvobozených příjmů činí 1 000 000 Kč: 3 700 000 Kč x 100 = 27,03 %, proto jako daňový výdaj lze uplatnit cenu, za kterou poplatník rodinný domek zakoupil, sníženou o 27,03 %, tedy částku 2 800 000 Kč – 0,2703 x 2 800 000 Kč = 2 043 160 Kč. Základem daně z příjmů dle § 10 ZDP za rok 2023 bude částka 2 700 000 Kč – 2 043 160 Kč = 656 840 Kč.
Příklad 2
Syn zdědil v roce 2020 bytovou jednotku po své matce, která vlastnila byt od roku 2015. Protože syn bydlí se svou rodinou ve vlastním rodinném domku, rozhodl se zděděnou bytovou jednotku prodat. Prodej uskuteční v červnu 2023.
Syn v bytě nebydlel, proto se bude testovat osvobození příjmu z prodeje jednotky od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Příjem z prodeje bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, protože nezbytná doba vlastnictví 5 let pro osvobození příjmu z prodeje jednotky od daně se zkracuje o dobu, po kterou byl byt prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, pokud jde o prodej jednotky nabyté dědictvím od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.
Příklad 3
Syn zdědí v lednu 2022 bytovou jednotku po své babičce, která vlastnila byt od ledna 2016. Protože syn bydlí se svou rodinou ve vlastním rodinném domku, rozhodl se zděděnou bytovou jednotku prodat. Prodej uskuteční v dubnu 2023.
V daném případě se již postupuje podle znění zákona č. 386/2020 Sb., kterým došlo k prodloužení doby mezi prodejem a nabytím jednotky pro účely osvobození příjmů na 10 let. Tato doba se zkracuje o dobu vlastnictví bytu zůstavitelem, který je příbuzným v řadě přímé nebo manžel, tedy o 6 let. V daném případě není splněn časový test 10 let – 6 let = 4 roky mezi prodejem a nabytím a příjem z prodeje jednotky podléhá zdanění dle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Jako daňový výdaj bude uplatněna podle znění § 10 odst. 5 ZDP cena bytové jednotky zjištěná podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí (v rámci dědického řízení) a to do výše příjmů z prodeje.
Příklad 4
Poplatník zakoupil v roce 2020 třípokojový byt za částku 3 500 000 Kč. V bytě nebydlel a pronajímal ho za nájemné včetně služeb ve výši 15 500 Kč/měsíc a příjmy z nájmu zdaňoval dle § 9 ZDP. S ohledem na potřebu finančních prostředků v souvislosti s ekonomickou situací tento byt v roce 2023 prodá za částku 4 800 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že poplatník v bytě neměl bydliště (v bytě nebydlel), nevztahuje se na něj pro posouzení osvobození příjmů z prodeje od daně písmeno a), ale písmeno b) ustanovení § 4 odst. 1 ZDP. Poplatník nesplnil dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP časový test a prodal byt dříve než 5 let od jeho nabytí, proto bude v roce 2023 jeho zdanitelným příjmem dle § 10 ZDP částka 4 800 000 Kč s tím, že do daňových výdajů může uplatnit zůstatkovou cenu odpisované nemovité věci a dále doložené výdaje související s prodejem bytu (provize realitní kanceláři).
Příklad 5
Manželé zakoupili v roce 2016 pozemek a v roce 2019 na něm dokončili výstavbu rodinného domku. Vzhledem k tomu, že se manželé rozvádějí, dům s pozemkem v únoru 2023 prodají.
Z § 506 ObčZ vyplývá, že stavba je součástí pozemku. Vzhledem k tomu, že došlo k prodeji pozemku s později dokončeným rodinným domkem, bude se pro účely osvobození příjmů z prodeje dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP testovat doba mezi nabytím pozemku a jeho prodejem. Tato doba je delší než 5 let, a proto je příjem z prodeje pozemku s domkem v roce 2023 osvobozen od daně z příjmů.
Ing. Ivan Macháček
ZÁKON
č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů
§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně se osvobozuje
a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z
1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,
b) příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let; příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby; doba 10 let se zkracuje ...







