Předmětem prodeje zboží na dálku může být jakéhokoliv zboží bez ohledu na jeho cenu, s výjimkou dodání nového dopravního prostředku nebo dodání zboží, které je dodáváno včetně jeho instalace nebo montáže. Předmětem prodeje zboží na dálku může být i zboží, které je předmětem spotřební daně.

Osobou, pro kterou pořízení zboží ve státě ukončení přepravy nebo odeslání zboží není předmětem daně, je nejčastěji fyzická osoba nepodnikatel (koncový zákazník), která si zboží zakoupila pro svoji soukromou spotřebu

Předmětem daně není také pořízení zboží z jiného členského státu osobou povinnou k dani (podnikatel), která není plátcem, pokud hodnota jí pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč, nebo právnická osoba nepovinná k dani, také při splnění podmínky, že hodnota pořízeného zboží nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím roce částku 326 000 Kč.

Z uvedeného vyplývá, že pokud osoba po­vinná k dani dodává zboží do jiného členského státu těmto osobám a současně zajistí přepravu tohoto zboží, jedná se o prodej zboží na dálku.

Jak již bylo řečeno, aby dodání zboží splňovalo definici prodeje zboží na dálku, musí jeho odeslání nebo přepravu k zákazníkovi zajistit dodavatel zboží nebo třetí osoba, pokud dodavatel zboží do odeslání nebo přepravy zboží přímo nebo nepřímo zasahuje. Jedná se zejména o případy, kdy odeslání nebo přeprava zboží jsou svěřeny formou subdodávky třetí osobě, která doručí zboží příjemci, odeslání nebo přeprava zboží jsou zajištěny třetí osobou, přičemž dodavatel nese celkovou nebo částečnou odpovědnost za doručení zboží příjemci, dodavatel fakturuje a vybírá poplatky za přepravu zboží od příjemce zboží a vybrané poplatky poukazuje třetí osobě, která zajistí odeslání nebo přepravu zboží nebo dodavatel jakýmikoliv prostředky propaguje služby doručení zboží příjemci poskytované třetí osobou, spojí příjemce se třetí osobou nebo třetí osobě poskytne informace potřebné k doručení zboží příjemci.

Pokud by nastala situace, že odeslání nebo přepravu zajišťuje příjemce zboží sám nebo prostřednictvím jím nasmlouvané třetí osoby a dodavatel do zajištění přepravy přímo či nepřímo nezasahuje, tak přepravu nelze považovat za uskutečněnou dodavatelem nebo jeho jménem a v takovém případě se nejedná o prodej zboží na dálku.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 1

Plátce provozuje e-shop. Prodává módní oblečení fyzickým osobám nepodnikatelům do různých členských států. Přepravu zboží zajišťuje plátce prostřednictvím České pošty nebo dalších přepravců.

Jedná se o prodej zboží na dálku.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 2

Plátce provozuje e-shop, prodává drobnou elektroniku fyzickým osobám nepodnikatelům do různých členských států. Zákazník z Německa si objednal zboží a přijel si pro něj vlastním dopravním prostředkem.

Nejedná se o prodej zboží na dálku, protože nebyla splněna podmínka zajištění přepravy prodávajícím.

n

2. Místo plnění

Při prodeji zboží na dálku je pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty důležité stanovení místa plnění. Místem plnění při prodeji zboží na dálku je podle § 8 odst. 1 zákona o DPH místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Dodavatel zboží si může zvolit, že do limitu 10 000 EUR za místo plnění při prodeji zboží na dálku bude považovat místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho přeprava začíná.

Místo, kde odeslání nebo přeprava začíná, může být místem plnění v případě zboží prodávaného na dálku jen za splnění následujících podmínek:

– osoba povinná k dani, která zboží prodává, má sídlo v některém členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech nebo má sídlo mimo území Evropské unie a na území Evropské unie má provozovnu pouze v jednom členském státě (tzn. dodavatel zboží je v Evropské unii usazen jen v jednom členském státu),

– jedná se o přeshraniční dodání zboží, kdy je zboží odesláno nebo přepraveno do členského státu odlišného od členského státu, ve kterém má prodávající své sídlo nebo provozovnu, a 

– celková hodnota zboží prodávaného na dálku odeslaného z toho členského státu, ve kterém je dodavatel zboží usazen a hodnota tzv. digitálních služeb (telekomunikační služby, služby televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované služby) poskytnutých osobám nepovinným k dani, pokud jsou u nich splněny podmínky dané § 10i odst. 3 zákona o DPH.

Do limitu 10 000 EUR a při splnění všech výše uvedených podmínek je místem plnění při prodeji zboží na dálku ten členský stát, ve kterém přeprava nebo odeslání zboží začíná. V tomto případě se prodej zboží na dálku vykazuje v běžném přiznání podávaném k dani z přidané hodnoty v členském státě, ve kterém přeprava nebo odeslání zboží začíná.

V takovém případě nelze využít zvláštní režim jednoho správního místa.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 3

Plátce se sídlem v tuzemsku, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává drobnou elektroniku na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska, Slovenska a Maďarska. Zboží je zákazníkům odesíláno výlučně z českého skladu. Celkový objem těchto dodávek činil za běžný kalendářní rok 4 000 EUR, za předchozí kalendářní rok 5 000 EUR.

Místo plnění prodávaného zboží je v České republice, plátce všechny dodávky zboží prodávaného na dálku zdaní v rámci svého daňového přiznání podávaného v tuzemsku. Na všechny dodávky bude uplatněna tuzemská sazba daně podle zákona o DPH.

n

V případě, že je zboží prodávané na dálku odesíláno z jiného členského státu, než je členský stát, ve kterém je dodavatel usazen, nelze pravidlo určení místa plnění pomocí uvedeného limitu vůbec použít.

V takovém případě je místem plnění zboží prodávaného na dálku vždy ten stát, ve kterém je přeprava nebo odeslání zboží ukončeno.

Pokud dodavatel zboží se sídlem v České republice prodává zboží na dálku, ale zboží je odesíláno z jiného členského státu, než je Česká republika, nelze ani při dodání zboží do limitu 10 000 EUR stanovit místo plnění v České republice.

V takovém případě ale nelze současně použít ani stanovení místa plnění do limitu 10 000 EUR u telekomunikačních služeb, elektronicky poskytovaných služeb a služeb televizního a rozhlasového vysílání.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 4

Plátce, který má sídlo v tuzemsku a nemá provozovnu v žádném jiném členském státu, prodává drobnou elektroniku na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska, Slovenska a Maďarska. Zboží je zákazníkům odesíláno pouze z českého skladu dodavatele. Celkový objem dodávek činil za běžný kalendářní rok 2 500 EUR, za předchozí kalendářní rok 5 000 EUR.

Tento plátce ještě prodává fyzickým osobám nepodnikatelům programové vybavení s místem plnění v Polsku a na Slovensku. Prodávané programové vybavení je považováno za elektronicky poskytovanou službu. V běžném kalendářním roce poskytl tyto služby v celkové hodnotě 6 000 EUR. V předchozím kalendářním roce tyto služby neposkytoval. Tyto služby se načítají do limitu 10 000 EUR.

Celková hodnota poskytnutých plnění byla za daný kalendářní rok 8 500 EUR, za předchozí kalendářní rok 5 000 EUR. Místo plnění poskytovaných služeb a zboží prodávaného na dálku je v České republice, u všech plnění plátce přizná daň v běžném daňovém přiznání.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 5

Plátce se sídlem v tuzemsku, která nemá provozovnu v žádném jiném členském státu, prodává drobnou elektroniku na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa, na Slovensko a do Maďarska. Zboží je odesíláno z českého nebo slovenského skladu plátce.

Bez ohledu na hodnotu dodávek zboží uskutečněných plátcem, místem plnění zboží prodávaného na dálku bude vždy ten členský stát, do kterého je zboží dodáno. Jiný postup nelze použít, protože zboží je zákazníkům dodáváno i ze skladu na Slovensku, tedy z jiného státu, než ve kterém má sídlo dodavatel zboží.

n

Dodavatel zboží se může rozhodnout, že do limitu 10 000 EUR za místo plnění zboží prodávaného na dálku bude považovat členský stát, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Pokud se dodavatel zboží rozhodne takto postupovat, musí tak postupovat alespoň do konce druhého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodl.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 6

Plátce, se sídlem v České republice, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státu, prodává drobnou elektroniku na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska, Slovenska a do Maďarska. Celkový objem těchto dodávek činil za běžný kalendářní rok 3 000 EUR. Hodnota dodávek uskutečněných v předchozím kalendářním roce činila 5 000 EUR. Zboží plátce zákazníkům odesílá výlučně z českého skladu.

Místem plnění zboží prodávaného na dálku je Č­eská republika. Plátce se ale rozhodl, že za místo plnění bude považovat vždy ten členský stát, ve kterém končí přeprava zboží. Své rozhodnutí o místě plnění plátce projeví tím, že začne na dodávky uplatňovat daň odpovídající členským státům, ve kterých přeprava zboží končí. Povinnost přiznat daň plátci návazně vzniká v každém členském státě, ve kterém přeprava zboží končí. Plátce se rozhodl registrovat se k režimu Evropské unie a zdaňovat dodávky zboží prostřednictvím tohoto režimu.

n

Pokud se dodavatel zboží do limitu 10 000 EUR rozhodne považovat za místo plnění zboží prodávaného na dálku ten členský stát, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, tak má rozhodnutí o místě plnění u zboží prodávaného na dálku vliv i na určení místa plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobám nepovinným k dani. Místo plnění těchto služeb se také přesouvá do místa příjemce těchto služeb (bydliště).

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 7

Plátce prodává drobnou elektroniku na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska, Slovenska a do Maďarska do limitu 10 000 EUR a k tomu poskytuje ještě elektronicky poskytované služby fyzickým osobám nepodnikatelům do jiných členských států.

Plátce si při prodeji na dálku zvolil za místo plnění stát, ve kterém končí přeprava zboží. To má vliv i na místo plnění elektronicky poskytovaných služeb. Při poskytování těchto služeb fyzickým osobám nepodnikatelům je místem plnění místo, kde se nachází místo příjemce služby.

n

Toto pravidlo se uplatní i v opačném pří­padě, tedy pokud se poskytovatel telekomunikačních služeb, služeb televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytovaných služeb, které jsou poskytovány osobám nepovinným k dani, rozhodne do limitu 10 000 EUR nepovažovat za místo plnění stát ve kterém má své sídlo, má toto rozhodnutí vliv na místo plnění u prodeje zboží na dálku.

V případě překročení uvedeného limitu 10 000 EUR v daném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce je místem plnění při prodeji zboží na dálku vždy členský stát, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 8

Plátce se sídlem v tuzemsku prodává drobnou elektroniku na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska, Slovenska a Maďarska. Celkový objem těchto dodávek činil za kalendářní rok 2023 celkem 12 000 EUR.

Místo plnění je vždy v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, tedy v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Plátce může použít režim Evropské unie a všechny dodávky zboží dodávaného na dálku zdanit v rámci daňového přiznání podávaného v režimu Evropské unie podle sazeb daně jednotlivých členských států.

n

Osoba povinná k dani, která poskytuje prodej zboží na dálku a místo plnění je ve členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, je povinna toto zboží dodávat zákazníkům s daní z přidané hodnoty, která je příslušná jednotlivým členským státům.

Povinnost přiznat tuto daň může splnit dvěma způsoby. Buď se v každém členském státě zaregistruje k dani z přidané hodnoty a daň odvede prostřednictvím daňového přiznání podaného vždy v příslušném členském státě, nebo má v tuzemsku možnost použít zvláštní režim jednoho správního místa, režim Evropské unie.

3. Režim Evropské unie

Režim Evropské unie je jedním ze zvláštních režimů jednoho správního místa. Tento režim usnadňuje odvod daně v případech, kdy je poskytnuta služba osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, dále při prodeji zboží na dálku, anebo při dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 zákona o DPH. Režim Evropské unie je dobrovolným režimem a jeho použití závisí na volbě osoby poskytující plnění, na která lze tento režim použít.

Do konce roku 2020 bylo možné režim Evropské unie použít při poskytnutí telekomunikační služby, služby televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani s místem plnění v jiném členském státě.

Od července 2021 došlo k rozšíření okruhu služeb, na které může být režim Evropské unie uplatněn. Od července 2021 je možno režim Evropské unie použít také na prodej zboží na dálku a dále na dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní, který se podle § 13a zákona o DPH dostává do pozice dodavatele zboží.

Režim Evropské unie je možno použít na prodej zboží na dálku bez ohledu na to, zda je dodavatel v Evropské unii usazen nebo nikoliv. Pro použití režimu Evropské unie je podstatné jednak splnění podmínek kladených na osobu povinnou k dani, která chce tento režim využívat a podmínek kladených na vybraná plnění, na která je možné režim Evropské unie použít.

Pro použití režimu Evropské unie provozovatelem elektronického rozhraní, který je dle § 13a odst. 2 zákona o DPH považován za dodavatele zboží, rovněž není podstatné, zda je tento provozovatel v Evropské unii usazen či nikoliv. Rozhodující je splnění dále uvedených podmínek.

Osoba povinná k dani, která se registruje k režimu Evropské unie, musí tento režim používat ve vztahu ke všem jí poskytovaným službám a ke všem dodávkám zboží, na které se režim uplatní. Tzn. podnikatel se registruje k tomuto režimu jednou, a to bez ohledu na to, zda bude v rámci tohoto režimu zdaňovat poskytování služeb nebo dodávky zboží, nebo obojí.

Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří se rozhodnou používat režim Evropské unie ve vazbě na uskutečňovaný prodej zboží na dálku, v rámci tohoto režimu vykazují jen zboží prodávané na dálku, tzn. pouze přeshraniční dodání zboží osobám, pro které není přijetí zboží pořízením zboží z jiného členského státu, pokud je místo plnění dodávaného zboží v jiném členském státu než ve státu identifikace dodavatele k uvedenému režimu. Prodeje zboží na dálku uvedeným osobám plátce nebo identifikovaná osoba vykazují v daňovém přiznání k režimu Evropské unie.

Dodání zboží osobám nepovinným k dani s místem plnění ve státě identifikace vykazuje osoba povinná k dani ve svém běžném přiznání k dani z přidané hodnota podávaném ve státě identifikace, pokud je v tomto státě registrována jako plátce.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 9

Plátce se sídlem v tuzemsku prodává prostřednictvím svého e-shopu zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska, Německa a na Slovensko. Zboží je odesíláno výlučně z českého skladu plátce. To samé zboží prodává prostřednictvím e-shopu také fyzickým osobám nepodnikatelům v České republice.

Do daňového přiznání v režimu Evropské unie uvede prodeje zboží na dálku, kdy je zboží dodáno do Polska, Německa a na Slovensko. Do běžného daňového přiznání uvede prodeje zboží s českou daní v České republice. Hodnotu prodejů zdaňovaných prostřednictvím režimu Evropské unie pak ještě vykáže na řádku 24 běžného daňového přiznání.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 10

Plátce se sídlem v tuzemsku prodává prostřednictvím svého e-shopu drobnou elektroniku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska, na Slovensko a do Maďarska. Zboží je odesíláno ze slovenského skladu plátce. Plátce je v České republice registrován k režimu Evropské unie.

Zboží, které je ze slovenského skladu prodáváno slovenským zákazníkům nelze považovat za prodej zboží na dálku, a proto na tyto dodávky nelze použít režim EU. Z důvodů dodávek slovenským zákazníkům se plátce musí registrovat k dani z přidané hodnoty na Slovensku a odvádět tam daň v rámci této běžné registrace. Prodeje zboží zákazníkům do Polska a do Maďarska plátce vykáže v daňovém přiznání v režimu Evropské unie, které podává v ČR.

n

Pokud je dodavatel zboží registrována jako identifikovaná osoba, neodvádí daň z dodávek zboží osobám nepovinným k dani s místem plnění ve státu identifikace, ale načítá dodávky tohoto zboží do obratu pro povinnou registraci za plátce podle § 6 zákona o DPH.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 11

Identifikovaná osoba se sídlem v tuzemsku prodává prostřednictvím svého e-shopu módní oblečení na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska, Německa a na Slovensko. To samé zboží dodává prostřednictvím e-shopu fyzickým osobám nepovinným k dani v České republice. Zboží je odesíláno výlučně z českého skladu dodavatele.

Do daňového přiznání v režimu Evropské unie identifikovaná osoba uvede prodeje zboží do Polska, Německa a na Slovensko. Prodeje zboží v České republice v daňovém přiznání neuvádí, jejich hodnotu zahrne do obratu pro registraci plátce.

n

     Použití režimu Evropské unie při prodeji zboží na dálku

K režimu Evropské unie se může v České republice dále registrovat osoba povinná k dani, která uskutečňuje prodej zboží na dálku, a která zároveň:

– má v tuzemsku sídlo, nebo pokud nemá na území Evropské unie sídlo, má v tuzemsku provozovnu; nemá-li osoba povinná k dani na území Evropské unie sídlo ani provozovnu, musí být v České republice zahájeno odeslání nebo přeprava zboží prodávaného na dálku,

– je v tuzemsku registrována jako plátce nebo jako identifikovaná osoba, a

– není registrována k režimu Evropské unie v jiném členském státě.

Pokud má dodavatel zboží na území Evropské unie sídlo, může se k režimu Evropské unie registrovat jen v tom členském státě, ve kterém má sídlo. Tento členský stát pro něj bude státem identifikace. Dodavatel se sídlem na území Evropské unie si nemůže stát identifikace zvolit.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 12

Podnikatel se sídlem v Praze se může zaregistrovat k režimu Evropské unie pouze v České republice.

Podnikatel se sídlem na Slovensku se může zaregistrovat k režimu Evropské unie pouze na Slovensku.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 13

Plátce se sídlem v tuzemsku přemísťuje svůj obchodní majetek z České republiky na Slovensko. Na Slovensku je registrovaný k dani z přidané hodnoty. Ze Slovenska uskutečňuje prodej zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Polska a Maďarska.

Přemístění zboží z České republiky na Slovensko plátce vykáže standardním způsobem v daňovém přiznání a v souhrnném hlášení pod kódem „1“. Ve vztahu k následujícímu prodeji zboží na dálku se plátce může v tuzemsku zaregistrovat k režimu Evropské unie a polskou a maďarskou daň přiznávat v daňovém přiznání podaném v rámci režimu Evropské unie v České republice. Pokud se k tomuto režimu nezaregistruje, je povinen zaregistrovat se k DPH běžným způsobem, tedy bez použití zvláštního režimu jednoho správního místa v Polsku a v Maďarsku a přiznávat daň z jednotlivých dodávek zboží doručených zákazníkům v Polsku a v Maďarsku.

n

Pokud dodavatel zboží nemá na území Evropské unie své sídlo, ale má na území Evropské unie provozovnu, může se k režimu Evropské unie registrovat v tom členském státu, ve kterém má zřízenu provozovnu.

V případě, že dodavatel zboží nemá na území Evropské unie své sídlo, ale má na území Evropské unie zřízeno více provozoven v různých státech, může si zvolit, který z těchto členských států bude státem identifikace, tzn. ve kterém z členských států, ve kterých má zřízenu provozovnu, se bude registrovat k režimu Evropské unie.

V případě volby státu identifikace je dodavatel tímto rozhodnutím vázán kalendářní rok, ve kterém k registraci došlo a následující dva kalendářní roky. Výjimkou, kdy nemusí být tato doba dodržena, je situace, kdy dojde ke zrušení provozovny ve státu identifikace nebo k jejímu přestěhování do jiného členského státu.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 14

Švýcarský podnikatel, který nemá na území Evropské unie sídlo, ale má provozovny v České republice a v Německu poskytuje prodej zboží na dálku ze skladu v České republice do Německa, Polska a na Slovensko.

Rozhodl se, že se v České republice zaregistruje k režimu Evropské unie.

n

Pokud dodavatel zboží nemá na území Evropské unie ani své sídlo, ani provozovnu, může se do režimu Evropské unie registrovat v jakémkoliv členském státu, ve kterém byla zahájena přeprava zboží, na které se režim uplatní. Pokud bylo odeslání nebo přeprava zboží zahájena ve více členských státech, může dodavatel zvolit, ve kterém z těchto členských států se hodlá registrovat k režimu Evropské unie. Tímto rozhodnutím je pak dodavatel vázán daný a následující dva kalendářní roky.

Určení státu identifikace u režimu Evropské unie se liší v případě, že je tento režim použit na prodej zboží na dálku a v případě, že je tento režim použit na služby poskytnuté osobě nepovinné k dani.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 15

Švýcarský podnikatel nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu a chce poskytovat prodej zboží na dálku z České republiky do různých členských států a také prodej zboží z Německa do různých členských států.

V České republice se může zaregistrovat k režimu Evropské unie, ve vazbě na odeslání zboží z České republiky do některého z členských států. V takovém případě je státem identifikace Česká republika, a to minimálně pro daný a následující dva kalendářní roky. Pokud se nezaregistruje v České republice, může si obdobně jako stát identifikace zvolit Německo ve vazbě na odeslání zboží prodávané na dálku z Německa.

n

Režim Evropské unie může také použít osoba povinná k dani, která je provozovatelem elektronického rozhraní, které usnadňuje dodání zboží osobám nepovinným k dani podle § 13a odst. 2 zákona o DPH a která se ve vazbě na uvedené ustanovení zákona o DPH považuje za tzv. domnělého dodavatele zboží.

Provozovatelem elektronického rozhraní je podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona o DPH osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní (kterým může být zejména elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek) usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby. Provozovatelem elektronického rozhraní, který usnadňuje dodání zboží osobám nepovinným k dani podle § 13a odst. 2 zákona o DPH může být jak osoba povinná k dani usazená v Evropské unii, ale i osoba povinná k dani, která není v Evropské unii usazená.

Domnělý dodavatel se může v tuzemsku registrovat k režimu Evropské unie, pokud:

– má v tuzemsku sídlo, nebo pokud nemá na území Evropské unie sídlo, má v tuzemsku provozovnu; nemá-li domnělý dodavatel na území Evropské unie sídlo ani provozovnu, je v České republice zahájeno odeslání nebo přeprava zboží,

– je v tuzemsku registrován jako plátce nebo jako identifikovaná osoba, a

– nepoužívá režim Evropské unie v jiném členském státu.

Dodavatel zboží na dálku, který se hodlá v tuzemsku registrovat k režimu Evropské unie a který není plátcem nebo identifikovanou osobou, se může dobrovolně registrovat jako identifikovaná osoba dle § 6j odst. 1 ve vazbě na § 97a zákona o DPH. Tím splní jednu z nutných podmínek pro registraci k režimu Evropské unie.

Provozovatel elektronického rozhraní, který se v pozici domnělého dodavatele podle § 13a odst. 2 zákona o DPH, hodlá v tuzemsku registrovat k režimu Evropské unie, a který doposud není plátcem nebo identifikovanou osobou, se může dobrovolně registrovat jako identifikovaná osoba také podle § 6j odst. 1 ve vazbě na § 97a zákona o DPH.

4. Dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní, na které je možno použít režim Evropské unie

Režim Evropské unie může být dále použit na dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní, který usnadňuje dodání zboží uskutečněné zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území Evropské unie podle § 13a odst. 2 písm. b) zákona o DPH.

     Provozovatel elektronického rozhraní

Provozovatelem elektronického rozhraní se rozumí osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní (kterým může být zejména elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek) usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Provozovatel elektronického rozhraní může režim Evropské unie používat jen ve vztahu k dodávkám zboží, které usnadňuje podle § 13a odst. 2 zákona o DPH. Režim Evropské unie nelze použít v případech, kdy provozovatel elektronického rozhraní usnadňuje poskytnutí služeb.

Podle § 13a odst. 2 zákona o DPH se jedná o dodání zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani.

Zahraniční osobou se podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona o DPH rozumí osoba povinná k dani, která na území Evropské unie nemá sídlo, ani provozovnu. Zahraniční osoba se pro tyto dodávky zboží označuje jako původní dodavatel.

     Usnadnění dodání provozovatelem elektronického rozhraní

Usnadněním dodání zboží se rozumí takové použití elektronického rozhraní, kdy příjemce zboží a dodavatel zboží nabízející zboží k prodeji mohou navázat kontakt vedoucí k dodání zboží prostřednictvím tohoto elektronického rozhraní.

Za usnadnění dodání zboží se ale nepovažuje situace, kdy provozovatel elektronického rozhraní přímo či nepřímo nestanoví žádnou z podmínek, za nich se dodání zboží uskutečňuje, přímo či nepřímo se nepodílí na schvalování účtování poplatku zákazníkovi, a přímo či nepřímo se nepodílí na objednání či doručení zboží. Na činnost provozovatele elektronického rozhraní se pohlíží jako na činnost, která nevede k usnadnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, pokud daná činnost vykazuje všechny znaky uvedené pod a) až c) výše zároveň.

Provozovatel elektronického rozhraní dále z pohledu DPH neusnadňuje dodání zboží či poskytnutí služeb v případě, že zajišťuje pouze některou z těchto uvedených činností – zpracování plateb v souvislosti s dodáním zboží, pořízení soupisu nebo inzerování nabízeného zboží, přesměrování příjemců na jiná elektronická rozhraní, kde je zboží nabízeno, a to bez dalšího zásahu do dodání zboží.

Osoba prodávající zboží prostřednictvím elektronického rozhraní se považuje za osobu povinnou k dani a příjemce zboží se považuje za osobu nepovinnou k dani.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 16

Provozovatel e-shopu, prostřednictvím kterého prodává své vlastní zboží. Jedná se o zboží, které sám nakoupil nebo vyrobil a které prodává zákazníkům. Provozovatel e-shopu umožňuje svým obchodním partnerům, aby prostřednictvím tohoto e-shopu inzerovali své zboží. V případě, že si zákazník vybere zboží obchodního partnera, zprostředkuje e-shop provedení platby a dopravu zboží. Provozovatel e-shopu také stanoví podmínky, za kterých mohou jeho obchodní partneři zboží na e-shopu inzerovat. Jedná se zejména o podmínky, které zabrání tomu, aby obchodní partneři konkurovali zboží prodávanému e-shopem. Provozovatel e-shopu prostřednictvím nabídky obchodních partnerů rozšiřuje nabídku vůči zákazníkům, ale zároveň stanoví přísná kritéria pro to, jaké zboží a v jakých cenových relacích mohou jeho obchodní partneři na e-shopu nabízet.

Z pohledu daně z přidané hodnoty je provozovatel e-shopu v postavení elektronického rozhraní, které usnadňuje prodej zboží ve smyslu článku 5b nařízení Rady.

n

5. Fikce dvou dodání podle § 13a odst. 2 zákona o DPH

V těchto případech se na dodání zboží zahraniční osobou pro osobu nepovinnou k dani na území Evropské unie, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní, pohlíží jako na dvě samostatná dodání. Jedná se o situaci, kdy zahraniční osoba dodává zboží osobě nepovinné k dani, přičemž je dodáváno zboží, které se nachází na území Evropské unie, tedy nejde o zboží, které je dovezeno ze země mimo Evropskou unii ve vazbě na objednání zboží zákazníkem.

Zákon o DPH v tomto ustanovení zavádí fikci, dle které se dodání zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani pro účely daně z přidané hodnoty rozpadá na dvě samostatná dodání zboží, kterými jsou:

1. dodání zboží zahraniční osobou provozovateli elektronického rozhraní. Toto dodání zboží se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za uskutečněné bez odeslání nebo bez přepravy, a

2. prodej zboží na dálku provozovatelem elektronického rozhraní nebo dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní osobě nepovinné k dani. Toto dodání zboží se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za uskutečněné s odesláním nebo přepravou.

Ve vztahu k dodání zboží je provozovatel elektronického rozhraní označován jako domnělý dodavatel. Z pohledu daně z přidané hodnoty pak provozovatel elektronického rozhraní vystupuje jako dodavatel zboží, tedy má povinnost odvést daň z tohoto plnění. Jedná se o fikci, protože ve skutečnosti elektronické rozhraní zákazníkovi zboží neprodává, dodavatelem vůči zákazníkovi je zahraniční osoba, která zboží vlastní a prodává. Dle této fikce je ale pro účely daně z přidané hodnoty provozovatel elektronického rozhraní, který usnadňuje dodání podle § 13a odst. 2 zákona o DPH v postavení dodavatele zboží, včetně všech souvisejících povinností vyplývajících ze zákona o DPH.

Režim Evropské unie je možno použít na dodání zboží, pokud provozovatel elektronického rozhraní splní podmínky pro registraci do tohoto režimu.

Provozovatel elektronického rozhraní, který usnadňuje dodání zboží prodávané zahraniční osobou osobě nepovinné k dani, může použít režim Evropské unie v případě prodeje zboží na dálku, dodání zboží osobě nepovinné k dani, které není prodáváno přeshraničně, a proto není považováno za prodej zboží na dálku.

Pokud dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní je prodejem zboží na dálku, nemůže být předmětem tohoto dodání nový dopravní prostředek a zboží dodávané včetně jeho instalace nebo montáže.

Režim Evropské unie může provozovatel elektronického rozhraní, který je považován za dodavatele zboží (domnělý dodavatel), použít jen ve vztahu k dodávkám zboží osobám nepovinným k dani. Pouze v případě, že příjemcem zboží je osoba nepovinná k dani, nastupuje fikce dvou samostatných plnění podle § 13a odst. 2 zákona o DPH.

V případě prodeje zboží na dálku, který uskutečňuje dodavatel zboží (a nejde tak o fikci dodání podle § 13a odst. 2 zákona o DPH a o dodání domnělým dodavatelem), může být příjemcem zboží i osoba povinná k dani, pro kterou pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 17

Podnikatel se sídlem na Slovensku dodává prostřednictvím svého e-shopu příslušenství k počítačům zákazníkům do České republiky. Zboží od e-shopu kupují jak fyzické osoby nepodnikatelé, tak i malé společnosti a fyzické osoby podnikatelé.

Pokud pro zákazníky v postavení podnikatelů není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně, může slovenský podnikatel odvádět daň v režimu Evropské unie ze všech uvedených prodejů.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 18

Společnost se sídlem ve Švýcarsku prodává příslušenství k počítačům prostřednictvím elektronického tržiště provozovaného českou společností. Příslušenství k počítačům nakupují zákazníci z celé Evropské unie. Zákazníky jsou fyzické osoby nepodnikatelé i fyzické osoby podnikatelé, vč. malých společností. Zboží je zákazníkům odesíláno z německého skladu dodavatele.

Elektronické tržiště provozované českou společností usnadňuje prodej zboží a z pohledu daně z přidané hodnoty je v postavení domnělého dodavatele ve vztahu ke zboží, které kupují fyzické osoby nepodnikatelé. Daň ze zboží, které koupili fyzické osoby nepodnikatelé, může být odváděna prostřednictvím režimu Evropské unie, ke kterému je zaregistrován provozovatel elektronického tržiště.

n

Provozovatel elektronického rozhraní, který usnadňuje dodání zboží osobám nepovinným k dani a který je registrován k režimu Evropské unie, vykazuje v režimu Evropské unie všechny dodávky zboží, které usnadňuje, bez ohledu na to, zda jím uskutečňované plnění je přeshraniční dodávkou nebo ne.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 19

Společnost se sídlem ve Švýcarsku prodává zboží fyzickým osobám nepodnikatelům do České republiky, Německa a na Slovensko. Švýcarská společnost neprovozuje vlastní e-shop, ale prodává zboží prostřednictvím elektronického tržiště, které provozuje společnost se sídlem v České republice. Provozovatel elektronického tržiště umožňuje švýcarskému dodavateli inzerovat zboží na svém tržišti, přičemž zprostředkovává dopravu a platby za zboží. Zboží je zákazníkům odesíláno z německého skladu dodavatele.

Provozovatel elektronického tržiště z pohledu daně z přidané hodnoty usnadňuje dodání zboží a podle § 13a odst. 2 zákona o DPH je v postavení domnělého dodavatele. Z právního hlediska zboží nenakupuje, ani neprodává. Provozovatel elektronického tržiště je registrován k režimu Evropské unie v České republice. Prostřednictvím daňového přiznání k režimu Evropské unie odvádí daň ze zboží, které švýcarský dodavatel prodává zákazníkům v České republice, v Německu a na Slovensku.

Je na smluvním ujednání mezi švýcarským dodavatelem a provozovatelem elektronického tržiště, aby dodavatel uhradil provozovateli daň, kterou provozovatel za dodavatele odvádí. Zákazníci budou hradit za přijaté zboží vždy celkovou cenu, vč. daně příslušného státu, ve kterém přeprava zboží končí. Tuto daň jim, spolu s cenou dodávaného zboží, bude fakturovat švýcarský dodavatel zboží.

n

6. Daňové identifikační číslo

Podnikateli registrovanému k režimu Evropské unie není pro účely tohoto režimu přidělováno žádné speciální daňové identifikační či evidenční číslo. Při komunikaci se správcem daně podnikatel používá své daňové identifikační číslo, které mu bylo přiděleno při registraci k daním v České republice (v případě osoby se sídlem v České republice) nebo při běžné registraci k dani z přidané hodnoty v České republice (v případě osoby neusazené v Evropské unii). Vzhledem k tomu, že podmínkou pro registraci k režimu Evropské unie v České republice je předchozí registrace jako plátce nebo jako identifikovaná osoba, je daňové identifikační číslo přiděleno vždy před samostatnou registrací k režimu Evropské unie. Podnikatel, který není registrován v tuzemsku jako plátce nebo jako identifikovaná osoba, se nemůže registrovat k režimu Evropské unie v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.

7. Okamžik vykázání plnění a uplatnění sazby daně

Pro určení vzniku povinnosti daň přiznat jsou rozhodující pravidla státu spotřeby, tzn. státu, ve kterém se nachází místo plnění poskytované služby anebo členského státu, do kterého je zboží dodáváno. Obecně vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit vychází buď z přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění nebo z data uskutečnění zdanitelného plnění.

Pokud se jedná o dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 zákona o DPH váže se datum uskutečnění zdanitelného plnění na den přijetí úplaty. Podle tohoto ustanovení je okamžikem přijetí platby ten okamžik, kdy bylo potvrzení platby, zpráva o provedení platby nebo závazek příjemce týkající se platby obdrženy dodavatelem, který prodává své zboží prostřednictvím tohoto elektronického rozhraní. Datem uskutečnění zdanitelného plnění je pak ten den z výše uvedených, který nastane dříve. Den, kdy došlo ke skutečnému vyplacení peněžních prostředků, není v daném případě rozhodující.

Poskytnutí služby nebo dodání zboží, které je vybraným plněním a na které se uplatní režim Evropské unie, podléhá sazbě daně stanovené příslušným státem spotřeby.

Pravidla státu spotřeby jsou rozhodující i pro uplatnění osvobození od daně.

8. Vystavování dokladů

Zákon o DPH dále v § 28 odst. 3 zákona o DPH ukládá povinnost vystavit daňový doklad každé osobě povinné k dani, která poskytla službu právnické osobě nepovinné k dani, pokud se místo plnění této služby nachází v jiném státě, než ve kterém má poskytovatel služby sídlo nebo provozovnu.

Povinnost vystavit daňový doklad nevzniká v případě prodeje zboží na dálku a poskytnutých služeb, na který je použit režim Evropské unie.

Pokud osoba povinná k dani, poskytující vybrané plnění, daňový doklad vystaví (ať již povinně nebo dobrovolně), podléhá vystavení daňového dokladu pravidlům státu, ve kterém je osoba povinná k dani registrována ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa.

9. Evidenční povinnost

Osoba povinná k dani, která je v tuzemsku registrovaná k režimu Evropské unie, musí podle § 110f zákona o DPH povinně vést evidenci plnění, na které tento režim uplatnila. Tato evidence musí být archivována po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo vybrané plnění, na které se režim Evropské unie vztahuje, uskutečněno. Dále zákon o DPH ukládá osobě uskutečňující vybraná plnění povinnost předložit evidenci správci daně na jeho výzvu, a to v elektronické podobě.

Údaje, které musí být povinně uvedeny v evidenci, jsou stanoveny článku 63c odst. 1 nařízení Rady.

Evidence obsahovat nejméně následující údaje:

– členský stát spotřeby, do kterého byly poskytnuty služby nebo dodáno zboží,

– druh poskytnutých služeb nebo popis a množství dodaného zboží,

– datum poskytnutí služeb nebo dodání zboží,

– základ daně s uvedením použité měny,

– veškerá následná zvýšení nebo snížení základu daně,

– uplatněnou sazbu daně,

– výši splatné daně s uvedením použité měny,

– datum a výši obdržených plateb,

– veškeré platby na účet obdržené před poskytnutím služby nebo dodáním zboží,

– informace uvedené na daňovém dokladu, pokud byl vystaven,

– informace použité k určení místa, kde je příjemce usazen nebo kde má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje ve vazbě na poskytnuté služby; v případě dodání zboží informace použité k určení místa, kde začíná a končí odeslání nebo přeprava zboží příjemci,

– doklad o případném vrácení zboží včetně základu daně a uplatněné sazby daně.

Ing. Zdeněk Kuneš