1. Různé varianty
prodeje zboží prostřednictvím e-shopu
2. Prodej zboží na dálku
(§ 4 odst. 9 zákona o DPH)
3. Zvláštní režim
jednoho správního místa
4. Režim Evropské unie
(§ 110l zákona o DPH)
5. Dovozní režim
Problematiku
prodeje zboží prostřednictví e-shopu upravuje zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o DPH“), konkrétně novela zákona o DPH č. 355/2021 Sb.,
účinná od 1. 10. 2021, dále směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu
2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice
Rady“) a nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března
2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném
systému daně z přidané hodnoty (dále jen „nařízení Rady“). Jak mají plátci
správně postupovat při uplatňování daně z přidané hodnoty při prodeji
zboží prostřednictvím e-shopu?
1. Různé
varianty prodeje zboží prostřednictvím e-shopu
Při prodeji zboží prostřednictvím
e-shopu může nastat řada variant. V článku jsou uvedeny všechny možné
varianty.
A. Osoba povinná k dani usazená
v ČR, která prodává prostřednictvím vlastního e-shopu zboží, které
vyrobila nebo nakoupila nebo dovezla pro zákazníka
Podle § 5 zákona o DPH
je osobou povinnou k dani osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti.
Ekonomickou činností se rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob
poskytujících služby a dalších. V podstatě se jedná o českého
podnikatele plátce nebo osobu povinnou k dani, která není plátcem. Může
nastat několik variant.
1. Český
podnikatel prodává zboží, které sám vyrobil nebo nakoupil zákazníkům v České
republice
V takovém případě se
pro dodání zboží v České republice použije běžný režim pro uplatnění daně.
Plátce uplatňuje při
tomto dodání zboží příslušnou daň z přidané hodnoty.
Osoba povinná
k dani, která není plátcem, načítá prodej zboží do limitu obratu pro
plátce. Do konce roku 2022 je limit 1 000 000 Kč, novelou zákona
o DPH je navrženo navýšení limitu od 1. ledna 2023 na 2 000 Kč.
? Příklad
1
Plátce
provozuje e-shop. Prostřednictvím tohoto e-shopu prodává zákazníkům zboží,
které sám vyrobil nebo nakoupil. Zboží prodává zákazníkům v České
republice.
Plátce uplatňuje příslušnou
daň z přidané hodnoty, zdanitelné plnění je uskutečněno dnem dodání, do přiznání
uvede na ř. 1 nebo 2.
2. Český podnikatel prodává zboží na dálku
Při prodeji zboží na
dálku je podstatné stanovení místa plnění podle § 8 zákona o DPH –
viz dále.
Při prodeji zboží na
dálku mohou plátce nebo identifikovaná osoba použít režim Evropské unie podle
§ 110l zákona o DPH. V takovém případě je povinnost vést
evidence podle nařízení Rady čl. 63c odst. 1 – viz dále.
? Příklad 2
Plátce
provozuje e-shop. Prostřednictvím tohoto e-shopu prodává zákazníkům zboží,
které sám vyrobil nebo nakoupil. Zboží prodává zákazníkům v České
republice a také do Německa a na Slovensko.
Při dodání zboží
na dálku může použít režim Evropské unie.
3. Český
podnikatel u dovezeného zboží prodávaného na dálku, může použít dovozní
režim
Při prodeji dovezeného
zboží na dálku (zboží do 150 EUR+ zboží mimo předmět spotřební daně) mohou
plátce nebo identifikovaná osoba použít režim dovozní režim podle § 110m
zákona o DPH.
V takovém případě je
povinnost vést evidence podle nařízení Rady čl. 63c odst. 2 – viz
dále.
B. Provozovatel
elektronického rozhraní usazený v ČR, který usnadňuje dodání zboží nebo
poskytnutí služby
Provozovatelem
elektronického rozhraní se podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona
o DPH rozumí osoba povinná k dani, která za použití elektronického
rozhraní, zejména elektronického tržiště, platformy, portálu nebo obdobného
prostředku, usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici
o společném systému daně z přidané hodnoty (čl. 14a a 242a
směrnice Rady).
Elektronickým rozhraním
je elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek. Digitální
platforma je digitální služba, která usnadňuje spojení mezi dvěma nebo více odlišnými,
avšak vzájemně závislými uživateli, kteří jsou spojeni přes tuto službu pomocí
internetu. Digitální platforma je zprostředkovatelem prodeje. Základním
znakem provozovatele elektronického rozhraní je, že usnadňuje dodání zboží nebo
poskytnutí služby, ke kterým dochází za použití elektronického rozhraní. Usnadněním
dodání zboží se podle čl. 5b nařízení Rady rozumí takové použití
elektronického rozhraní, aby příjemce zboží a dodavatel zboží nabízející
zboží k prodeji mohli navázat kontakt vedoucí k dodání zboží prostřednictvím
tohoto elektronického rozhraní.
Za
usnadnění dodání zboží se ale nepovažuje situace, kdy provozovatel
elektronického rozhraní:
a) přímo či nepřímo nestanoví žádnou z podmínek, za
nich se dodání zboží uskutečňuje,
b) přímo
či nepřímo se nepodílí na schvalování účtování poplatku zákazníkovi, a
c) přímo
či nepřímo se nepodílí na objednání či doručení zboží.
Na činnost provozovatele
elektronického rozhraní se pohlíží jako na činnost, která nevede k usnadnění
dodání zboží nebo poskytnutí služby, pokud daná činnost vykazuje všechny znaky
uvedené pod písmeny a) až c) současně.
Provozovatel
elektronického rozhraní neusnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služeb
v případě, že zajišťuje pouze některou z těchto uvedených činností:
– zpracování
plateb v souvislosti s dodáním zboží,
– pořízení
soupisu nebo inzerování nabízeného zboží,
– přesměrování
příjemců na jiná elektronická rozhraní, kde je zboží nabízeno, a to bez
dalšího zásahu do dodání zboží.
? Příklad
3
Podnikatel
provozuje e-shop. Prostřednictvím tohoto e-shopu prodává zákazníkům zboží,
které sám vyrobil nebo nakoupil, například módní oblečení. Současně umožňuje
svým obchodním partnerům, aby prostřednictvím tohoto e-shopu inzerovali své
zboží, například obuv a módní doplňky jako kabelky apod.
Provozovatel
e-shopu stanoví podmínky, za kterých mohou jeho obchodní partneři zboží na jeho
e-shopu inzerovat, zejména podmínky, které brání tomu, aby obchodní partneři
konkurovali zboží prodávanému e-shopem.
Pokud si zákazník
vybere zboží obchodního partnera, například obuv, provozovatel e-shopu zprostředkuje
provedení platby a dopravu tohoto zboží zákazníkovi. Tím je provozovatel
e-shopu v postavení elektronického rozhraní, které usnadňuje prodej zboží.
1. Provozovatel
elektronického rozhraní usazený v ČR, který usnadňuje dodání českého
zboží nebo zboží Evropské unie
Pokud provozovatel
elektronického rozhraní usnadňuje prodej českého zboží nebo zboží Evropské
unie, nepřichází v úvahu možné rozdělení dodání podle § 13a
odst. 2 zákona o DPH a použití režimu Evropské unie.
Pokud provozovatel
elektronického rozhraní, plátce nebo identifikovaná osoba usnadňuje prodej českého
zboží nebo zboží Evropské unie, jedná se o poskytnutí služby. V tomto
případě jde o zprostředkování prodeje zboží.
Podle zákona o DPH
se jedná o poskytnutí služby, u které se stanoví místo plnění podle
základního pravidla § 9 zákona o DPH.
Pokud je služba
poskytnuta osobě povinné k dani, stanoví se místo plnění podle § 9
odst. 1 zákona o DPH v sídle příjemce služby.
Pokud má příjemce služby
sídlo nebo provozovnu v ČR nebo pokud se uplatní § 9a zákona
o DPH, je plátce povinen přiznat daň podle § 20a zákona o DPH,
tedy poskytnutím služby nebo přijetím úplaty, pokud byla přijata před
poskytnutím služby.
Pokud je služba
poskytnuta osobě povinné k dani s místem plnění mimo tuzemsko, řídí
se povinnost přiznat plnění podle § 24a zákona o DPH. V takovém
případě se plnění považuje za uskutečněné uskutečnění plnění stanoveným
v § 21 zákona o DPH, dnem poskytnutí služby, na které se
vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení.
Pokud je příjemcem služby
osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, uvede plátce službu
na ř. 21 daňového přiznání a v souhrnném hlášení.
Pokud je příjemcem služby
osoba povinná k dani neregistrovaná k dani v jiném členském státě,
uvede plátce hodnotu služby na ř. 26 daňového přiznání.
Pokud je služba
poskytnuta osobě nepovinné k dani, konečnému zákazníkovi, stanoví se místo
plnění podle § 9 odst. 2 zákona o DPH v sídle
poskytovatele.
? Příklad
4
Plátce
prostřednictvím e-shopu zprostředkovává prodej a přepravu módního oblečení
českých a německých obchodníků.
Je provozovatelem
elektronického rozhraní, který usnadňuje prodej zboží.
Provozovatel
elektronického rozhraní je povinen podle § 110b zákona o DPH vést
evidenci pro účely DPH podle nařízení Rady. Tyto údaje bude povinen uchovávat
po dobu deseti let a na žádost správce daně nebo správce daně příslušného členského
státu bude povinen je poskytnout elektronicky.
Provozovateli
elektronického rozhraní, je v uvedeném případě uložena podle čl. 54c
odst. 2 nařízení Rady povinnost vést v evidenci DPH tyto údaje:
a) jméno,
poštovní a elektronickou adresu, jakož i internetové stránky
dodavatele, jehož dodání jsou usnadněna prostřednictvím elektronického
rozhraní, a tyto údaje, jsou-li k dispozici:
– identifikační
číslo pro DPH nebo vnitrostátní daňové číslo dodavatele,
– číslo
bankovního účtu nebo číslo virtuálního účtu dodavatele,
b) popis
zboží, jeho hodnotu, místo ukončení odeslání nebo přepravy zboží spolu
s okamžikem dodání, jakož i číslo objednávky nebo jedinečné číslo plnění,
jsou-li k dispozici,
c) popis
služeb, jejich hodnotu, informace k určení místa a okamžiku
poskytnutí služeb, jakož i číslo objednávky nebo jedinečné číslo plnění,
jsou-li k dispozici.
2. Prodej
dovezeného zboží na dálku provozovatelem elektronického rozhraní usazeným
v ČR, který usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby podle
§ 13a odst. 1 zákona o DPH
V § 13a
odstavci 1 zákona o DPH je zavedeno pravidlo pro případy prodeje
dovezeného zboží na dálku, jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR.
Pro
tyto účely byla zavedena právní fikce, podle níž se osoba provozující
elektronické rozhraní považuje za osobu, která dané zboží obdržela
a dodala sama, za podmínky, že toto dodání zboží usnadňuje. Tím se pro účely
daně z přidané hodnoty jediné plnění fiktivně rozděluje na dvě.
Prvním
dodáním je dodání zboží provozovateli
elektronického rozhraní, které se považuje za uskutečněné bez odeslání nebo přepravy.
Místem plnění tohoto dodání je země mimo Evropskou unii, ze které je zboží přepravováno
nebo odesíláno.
Druhým
dodáním je prodej dovezeného zboží na dálku
provozovatelem elektronického rozhraní. Místem plnění tohoto dodání je ten členský
stát, ve kterém je ukončena přeprava nebo odeslání zboží, tzn. členský stát do
kterého je zboží dodáno. Ve vazbě na takto určené místo plnění vzniká
provozovateli elektronického rozhraní, který usnadňuje prodej dovezeného zboží
na dálku, povinnost odvést daň z dodávaného zboží, která se na zboží
uplatní ve státě spotřeby, tzn. v tom členském státu, do kterého je zboží
zákazníkovi dodáváno.
Provozovatel
elektronického rozhraní, který usnadňuje prodej dovezeného na dálku
podle § 13a odst. 1 zákona o DPH, je označován také jako domnělý
dodavatel zboží.
Pro původního dodavatele
jde v tomto případě o dodání zboží bez odeslání či přepravy,
provozovatel elektronického rozhraní uplatní daň podle pravidel, která se
vztahují na prodej dovezeného zboží na dálku.
V případě
zdanitelných plnění vzniká povinnost přiznat daň ke dni jejich uskutečnění,
kterým je u obou plnění podle specifického pravidla v § 21
odst. 4 písm. k) zákona o DPH okamžik přijetí platby.
Pokud provozovatel
elektronického rozhraní není plátcem a není
v tuzemsku nebo jiném členském státě registrovaný ve zvláštním režimu
jednoho správního místa, a uskuteční zdanitelné plnění podle § 13a
odstavce 1 zákona o DPH s místem plnění v tuzemsku, vznikne mu
registrační povinnost z titulu uskutečnění tohoto plnění podle § 6fa
odst. 1 zákona o DPH.
Provozovatel elektronického
rozhraní, který usnadňuje prodej dovezeného zboží na dálku, může použít dovozní
režim podle § 110m zákona o DPH.
V takovém případě je
povinen vést evidence podle čl. 63c odst. 2 nařízení Rady – viz dále
dovozní režim.
3. Dodání
zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území EU, které usnadňuje
provozovatel el. rozhraní – § 13a odst. 2 zákona o DPH
V § 13a odstavci
2 zákona o DPH se stanoví pravidlo pro případy dodání zboží, kdy původním
dodavatelem zboží je zahraniční osoba a konečným příjemcem zboží je osoba
nepovinná k dani. U těchto dodání zboží se neuplatňuje žádné omezení
ohledně hodnoty daného zboží.
Pro původního dodavatele,
zahraniční osobu jde o dodání zboží bez odeslání nebo přepravy, které je
podle § 71h zákona o DPH plněním osvobozeným od daně s nárokem
na odpočet daně.
Uskutečnění plnění je
§ 21 odst. 4 písm. k) zákona o DPH dnem přijetí
úplaty.
Provozovatel
elektronického rozhraní uplatní daň podle charakteru plnění, které poskytuje. Může
jít buď o dodání zboží s odesláním nebo přepravou (například při přepravě
zboží v rámci tuzemska) nebo o prodej zboží na dálku. V případě
zdanitelných plnění mu vzniká povinnost přiznat daň ke dni jejich uskutečnění,
kterým je podle § 21 odst. 4 písm. k) zákona o DPH
okamžik přijetí platby.
Provozovatel
elektronického rozhraní může ve vztahu k dodávkám zboží, které usnadňuje
podle § 13a odst. 2 zákona o DPH, použít režim Evropské unie
podle § 110l zákona o DPH – viz dále.
V takovém
případě je povinen vést evidence podle čl. 63c odst. 1 nařízení Rady.
Na provozovatele
elektronického rozhraní, který není plátcem, který není v tuzemsku nebo
jiném členském státě registrovaný ve zvláštním režimu jednoho správního místa,
a který uskuteční zdanitelné plnění podle § 13a odst. 2 zákona
o DPH s místem plnění v tuzemsku, se vztahuje registrační
povinnost za identifikovanou osobu podle § 6fa odst. 1 zákona
o DPH.
C. Provozovatel
elektronického rozhraní usazený v ČR, který neusnadňuje dodání zboží nebo
poskytnutí služby
– například zajišťuje
pouze reklamu
Podle zákona o DPH
se jedná o poskytnutí služby, u které plátce použije běžný režim
uplatnění DPH.
Místo plnění se stanoví
místo plnění podle § 9 zákona o DPH.
Pokud je služba
poskytnuta osobě povinné k dani, stanoví se místo plnění podle § 9
odst. 1 zákona o DPH v sídle příjemce služby.
Pokud je příjemcem služby
osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, vzniká plátci povinnost přiznat
daň podle § 20a zákona o DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění
nebo pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká
povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty.
Při poskytnutí služby se
zdanitelné plnění považuje podle § 21 odst. 3 zákona o DPH za
uskutečněné dnem poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím
dnem, který nastane dříve.
Pokud je služba
poskytnuta osobě povinné k dani s místem plnění mimo tuzemsko, řídí
se povinnost přiznat plnění podle § 24a zákona o DPH ke dni uskutečnění
tohoto plnění nebo ke dni přijetí úplaty.
Pokud je příjemcem osoba
registrovaná k dani v jiném členském státě, uvede plátce tuto službu
na ř. 21 daňového přiznání a v souhrnném hlášení.
Pokud je příjemcem služby
osoba povinná k dani neregistrovaná k dani v jiném členském státě,
uvede plátce hodnotu služby na ř. 26 daňového přiznání.
Pokud je služba
poskytnuta osobě nepovinné k dani, konečnému zákazníkovi, stanoví se místo
plnění podle § 9 odst. 2 zákona o DPH v sídle poskytovatele
služby.
2. Prodej zboží na dálku
(§ 4 odst. 9 zákona o DPH)
Pojem prodej zboží na
dálku nahradil v zákoně o DPH pojem zasílání zboží. V definici
tohoto prodeje nedošlo v zásadě k žádné změně. Prodejem zboží na
dálku se rozumí přeshraniční prodej zboží v rámci EU osobě, pro kterou
není pořízení zboží předmětem daně. Osobou, pro kterou pořízení zboží ve
státě ukončení přepravy nebo odeslání zboží není předmětem daně, je nejčastěji
fyzická osoba, která není podnikatelem a která si zboží zakoupila pro
svoji soukromou spotřebu (může se ale také jednat například o osobu
povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, pro které
není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně).
Podmínkou je, že odeslání
nebo přepravu zboží zajišťuje dodavatel zboží nebo třetí osoba, pokud dodavatel
zboží do této přepravy přímo nebo nepřímo zasahuje.
? Příklad
5
Plátce
provozuje e-shop. Prodává drobnou elektroniku fyzickým osobám nepodnikatelům do
různých členských států. Zákazník si objednal zboží a plátce zajistil přepravu
prostřednictvím České pošty.
Jedná se
o prodej zboží na dálku.
Pokud by si zajistil přepravu
kupující, o dodání zboží na dálku by se nejednalo.
? Příklad
6
Plátce
provozuje e-shop. Prodává drobnou elektroniku fyzickým osobám nepodnikatelům do
různých členských států. Zákazník z Německa si objednal zboží a přijel
si pro něj vlastním dopravním prostředkem.
Nejedná se
o prodej zboží na dálku.
Předmětem prodeje zboží
na dálku může být jakéhokoliv zboží s výjimkou dodání nového dopravního
prostředku, vymezeného v § 4 odst. 4 písm. b) zákona
o DPH) nebo dodání zboží s instalací nebo montáží, uvedeného
v § 4 odst. 4 písm. i) zákona o DPH).
Cena zboží dodávaného na
dálku není nijak limitována, tímto způsobem může být dodáváno i zboží,
které je předmětem spotřební daně.
Místo
plnění při prodeji zboží na dálku (§ 8 zákona o DPH)
Základním
pravidlem je, že místem plnění při prodeji zboží na dálku je podle § 8
odst. 1 zákona o DPH místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho
odeslání nebo přepravy.
Podle § 8 odst. 2 zákona o DPH je místem plnění při prodeji
zboží na dálku místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odeslání nebo
přeprava začíná, pokud osoba povinná k dani, která zboží prodává, má sídlo
v členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských
státech, nebo má sídlo mimo území Evropské unie a provozovnu pouze
v jednom členském státě.
Podmínkou je, že zboží je
odesláno nebo přepraveno do členského státu odlišného od členského státu, ve
kterém má osoba, která zboží prodává, sídlo nebo provozovnu, a celková
hodnota příslušných plnění bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně
předcházejícím kalendářním roce částku 10 000 EUR. Při přepočtu
na českou měnu podle směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou
v den přijetí dané směrnice je to částka 256 530 Kč. Tato roční
prahová hodnota ve výši 10 000 EUR je společná pro přeshraničně
poskytované telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního
vysílání a elektronicky poskytované služby a pro prodeje zboží na
dálku do všech ostatních členských států. Na rozdíl od dřívějších pravidel pro
účely určení místa plnění u prodejů zboží na dálku není nutné sledovat
obraty prodejů odděleně do každého členského státu.
Místo,
kde odeslání nebo přeprava začíná, může být místem plnění v případě zboží
prodávaného na dálku jen za splnění těchto podmínek:
– prodávající,
má sídlo v některém členském státě a nemá provozovnu v ostatních
členských státech nebo má sídlo mimo území EU a na území EU má provozovnu
pouze v jednom členském státě,
– jedná
se o přeshraniční dodání zboží, kdy je zboží odesláno nebo přepraveno do členského
státu odlišného od členského státu, ve kterém má prodávající své sídlo nebo
provozovnu, a
– celková
hodnota zboží prodávaného na dálku odeslaného z toho členského státu, ve
kterém je dodavatel zboží usazen a hodnota všech telekomunikačních služeb,
služeb televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky
poskytovaných služeb, poskytnutých osobám nepovinným k dani, nepřekročila
v příslušném ani předcházejícím kalendářním roce částku
10 000 EUR. Do tohoto limitu se zahrnují jen telekomunikační služby,
služby televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované
služby a prodej dovezeného zboží na dálku.
Do limitu
10 000 EUR a při splnění všech výše uvedených podmínek je dle
§ 8 odst. 2 zákona o DPH místem plnění při prodeji zboží na
dálku členský stát, ve kterém přeprava nebo odeslání zboží začíná.
V tomto případě
nelze využít zvláštní režim jednoho správního místa a prodej zboží na
dálku se vykazuje v běžném DPH přiznání podávaném v členském státě,
ve kterém přeprava nebo odeslání zboží začíná.
? Příklad
7
Český
plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží
na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží
je zákazníkům odesíláno výlučně z českého skladu. Celkový objem těchto
dodávek činil za běžný kalendářní rok 3 000 EUR, za předchozí
kalendářní rok 6 000 EUR.
Místo plnění
prodávaného zboží je v České republice, plátce všechny dodávky uplatní daň
z přidané hodnoty s českou sazbou DPH. Dodání zboží prodávaného na
dálku uvede v rámci svého daňového přiznání podávaného v ČR.
? Příklad
8
Český
plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává počítače
a příslušenství na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa
a na Slovensko. Zboží je zákazníkům odesíláno pouze z českého skladu
dodavatele. Celkový objem dodávek činil za běžný kalendářní rok
2 500 EUR, za předchozí kalendářní rok 5 000 EUR.
Plátce ještě do těchto
členských států prodává fyzickým osobám nepodnikatelům programové vybavení,
které je elektronicky poskytovanou službou. Místo plnění je v Německu
a na Slovensku. V běžném kalendářním roce poskytl tyto služby
v celkové hodnotě 5 000 EUR. V předchozím kalendářním roce
poskytl služby v celkové hodnotě 2 000 EUR. Tyto služby se načítají
do limitu 10 000 EUR.
Celková hodnota
poskytnutých plnění byla za běžný kalendářní rok 7 500 EUR, za předchozí
kalendářní rok 8 000 EUR. Místo plnění poskytovaných služeb
a zboží prodávaného na dálku je v ČR, u všech plnění plátce přizná
daň v běžném daňovém přiznání.
Pokud
je zboží prodávané na dálku odesíláno z jiného členského státu, než je členský
stát, ve kterém je dodavatel usazen, nelze pravidlo určení místa plnění pomocí
limitu do 10 000 EUR použít. Místem plnění zboží prodávaného na dálku
je vždy ten stát, ve kterém je přeprava nebo odeslání zboží ukončeno.
? Příklad
9
Český
plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží
na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží
se odesílalo z českého, německého nebo slovenského skladu plátce.
Bez ohledu na hodnotu
dodávek zboží uskutečněných plátcem, je místem plnění zboží prodávaného na
dálku vždy ten členský stát, do kterého je zboží dodáno. Jiný postup nelze
použít, protože zboží je zákazníkům dodáváno i ze skladu, který se nachází
v jiném členském státě, než ve kterém má sídlo dodavatel zboží.
Dodavatel zboží se ale může
rozhodnout, že za místo plnění zboží prodávaného na dálku bude považovat členský
stát, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Pokud se
dodavatel zboží rozhodne takto postupovat, musí tak postupovat alespoň do konce
druhého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto
rozhodl.
? Příklad
10
Český
plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží
na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa na Slovensko. Celkový objem
těchto dodávek činil za běžný kalendářní rok 6 000 EUR. Hodnota
dodávek uskutečněných v předchozím kalendářním roce činila
4 000 EUR. Zboží plátce zákazníkům odesílá výlučně z českého
skladu.
Místem plnění
zboží prodávaného na dálku je ČR. Plátce se ale rozhodl, že za místo plnění
bude považovat vždy ten členský stát, ve kterém končí přeprava zboží. Své
rozhodnutí o místě plnění plátce dá najevo tak, že začne na dodávky uplatňovat
daň odpovídající členským státům, ve kterých přeprava zboží končí.
V takovém případě vzniká plátci v každém členském státě, ve kterém přeprava
zboží končí, povinnost přiznat daň. Plátce se pro zjednodušení rozhodl
registrovat se k režimu Evropské unie a zdaňovat dodávky zboží prostřednictvím
tohoto režimu.
Pokud se dodavatel zboží
rozhodne považovat za místo plnění zboží prodávaného na dálku členský stát, ve
kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží tak toto rozhodnutí o místě
plnění u zboží prodávaného na dálku má zásadní vliv i na určení místa
plnění digitálních služeb (telekomunikační, služby televizního
a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované služby osobám
nepovinným k dani). Místo plnění při poskytnutí těchto služeb se také přesouvá
do místa příjemce těchto služeb.
? Příklad
11
Plátce
dodává komponenty k počítačům na dálku a současně prodává programové
vybavení. Prodej programového vybavení je elektronicky poskytovanou službou.
Kupujícími jsou fyzické osoby, nepodnikatelé v jiných členských státech.
Plátce jim vše zasílá prostřednictvím České pošty. Plátce se rozhodl, že při
dodání zboží na dálku bude místem plnění místo ve státech ukončení přepravy
zboží.
Při prodeji
programového vybavení fyzickým osobám nepodnikatelům je místem plnění také
místo, kde se nachází místo příjemce služby.
Toto
pravidlo se uplatní i opačně. Pokud se poskytovatel digitálních služeb,
poskytovaných osobám nepovinným k dani rozhodne, že ačkoliv hodnota služeb
nedosahuje limitu 10 000 EUR, je místem plnění místo příjemce těchto
služeb, má toto rozhodnutí vliv i na stanovení místa plnění při dodání
zboží na dálku.
Pokud dojde k překročení
limitu 10 000 EUR v daném nebo bezprostředně předcházejícím
kalendářním roce je místem plnění při prodeji zboží na dálku vždy členský stát,
ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží.
? Příklad
12
Český
plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží
na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Celkový
objem těchto dodávek činil za kalendářní rok 2022 celkem 18 000 EUR.
Místo plnění je
vždy v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží,
tedy v Německu a na Slovensku. Plátce může pro zjednodušení použít
režim Evropské unie a všechny dodávky zboží dodávaného na dálku zdanit v rámci
daňového přiznání podávaného v režimu Evropské unie podle sazeb daně
jednotlivých členských států.
Vykazování
dodání zboží na dálku
Plátce nebo
identifikovaná osoba, kteří se při prodeji zboží na dálku rozhodnou používat
režim Evropské unie, vykazují v rámci tohoto režimu jen zboží prodávané na
dálku, tedy pouze přeshraniční dodání zboží na dálku. Tyto prodeje zboží na
dálku vykazují plátce nebo identifikovaná osoba v daňovém přiznání
k režimu Evropské unie. Pokud plátce současně dodává zboží osobám
nepovinným k dani s místem plnění v České republice, vykazuje
toto dodání zboží ve svém běžném přiznání k dani z přidané hodnoty.
? Příklad
13
Český
plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží
na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží
je odesíláno výlučně z českého skladu plátce. To samé zboží prodává prostřednictvím
e-shopu také fyzickým osobám nepodnikatelům v České republice.
Plátce uvede do daňového
přiznání v režimu Evropské unie prodeje zboží na dálku, kdy je zboží
dodáno do Německa a na Slovensko. Prodeje zboží v České republice
uvede s příslušnou českou daní do běžného daňového přiznání. Hodnotu
prodejů zdaňovaných prostřednictvím režimu Evropské unie uvede na řádku 24 běžného
daňového přiznání.
? Příklad
14
Český
plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží
na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží
je odesíláno ze slovenského skladu plátce.Plátce
je v České republice registrován k režimu Evropské unie.
Zboží, které je ze
slovenského skladu prodáváno slovenským zákazníkům nelze považovat za prodej
zboží na dálku, a proto na tyto dodávky nelze použít režim Evropské unie.
Plátce se pro tyto prodeje na Slovensku musí registrovat k dani z přidané
hodnoty na Slovensku a odvádět slovenskou daň z přidané hodnoty na
Slovensku. Prodeje zboží zákazníkům ze slovenského skladu do Německa plátce
vykáže v daňovém přiznání v režimu Evropské unie, které podává
v České republice.
Pokud se jedná
o identifikovanou osobu, která dodává zboží na dálku do jiných členských
států a současně dodává zboží osobám nepovinným k dani s místem
plnění v České republice, načítá hodnotu dodaného zboží v České
republice do obratu pro povinnou registraci za plátce.
? Příklad
15
Česká
identifikovaná osoba prodává prostřednictvím svého e-shopu zboží na dálku
fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. To samé zboží
dodává prostřednictvím e-shopu fyzickým osobám nepovinným k dani v České
republice. Zboží je odesíláno výlučně z českého skladu dodavatele.
Do daňového přiznání
v režimu Evropské unie identifikovaná osoba uvede prodeje zboží do Německa
a na Slovensko. Prodeje zboží v České republice v daňovém přiznání
neuvádí, jejich hodnotu zahrne do obratu pro registraci plátce.
3. Zvláštní režim jednoho
správního místa
Princip zvláštního režimu
jednoho správního místa spočívá ve zjednodušení odvodu daně z přidané
hodnoty. Aby se nemusel dodavatel zboží nebo
poskytovatel služby registrovat v jiných členských státech, je mu umožněno
vykazovat a platit daň z přidané hodnoty z plnění, na které se
zvláštní režim jednoho správního místa uplatní, pouze v tom členském
státu, ve kterém se k tomuto režimu registroval. Pokud se zaregistruje ke
zvláštnímu režimu jednoho správního místa v České republice, vykazuje
a odvádí daň, která je splatná v jednotlivých členských státech spotřeby
a kterou by jinak byl povinen platit v příslušných sazbách daně těchto
členských státech (slovenskou, polskou, maďarskou…) v České republice
prostřednictvím daňového přiznání, které podává v rámci zvláštního režimu
jednoho správního místa. Toto daňové přiznání je určeno pouze pro zvláštní
režim jednoho správního místa.
Plátce, registrovaný
k režimu jednoho správního místa, podává běžné přiznání k dani
z přidané hodnoty ve lhůtách pro jeho podání, ve kterém na ř. 1 nebo
2 uvádí dodání zboží nebo poskytnutí služby v České republice a na ř. 24
celkovou hodnotu plnění poskytovaných do jiných členských států za příslušné
zdaňovací období a současně podává ve lhůtách pro podání daňové přiznání
určené pouze pro zvláštní režim jednoho správního místa, ve kterém uvádí
hodnotu dodávek zboží do jiných členských států fyzickým osobám nepodnikatelům.
Použití zvláštního režimu
jednoho správního místa je dobrovolné.
Pokud se plátce nebo identifikovaná osoba nerozhodnou pro používání jednoho
správního místa a vznikne jim při dodání zboží na dálku nebo při
poskytnutí služby osobě nepovinné k dani povinnost registrace v jiném
členském státě, jsou povinni se v tomto jiném členském státě registrovat
a daň toho příslušného členského státu odvádět v tomto jiném členském
státu. Správcem daně je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště
Brno I. Nepoužijí se ani ustanovení o příslušnosti Specializovaného
finančního úřadu.
V případě
zastupování v souvislosti s režimem jednoho
správního místa si může poskytovatel plnění zvolit zástupce vystupujícího na
základě plné moci, a to vždy v rámci daného režimu jednoho správního
místa.
Ve vztahu k daňovému
řádu je zavedena speciální úprava, podle které
lze plnou moc udělit jen v plném rozsahu, který opravňuje
k zastupování ve všech úkonech, řízeních a jiných postupech vedených
správcem daně v souvislosti s příslušným dílčím režimem v rámci
zvláštního režimu jednoho správního místa. Daň se hradí vždy bezhotovostním
převodem v eurech. Platba musí být vždy označena referenčním číslem daňového
přiznání, ke kterému se váže. Referenční číslo je přidělováno státem
identifikace ve vazbě na podání přiznání.
Přihlášku k registraci
k režimu Evropské unieje možné podat před
zahájením používání zvláštního režimu Evropské unie, a sice
v kalendářním čtvrtletí, které bezprostředně předchází kalendářní čtvrtletí,
od kterého osoba povinná k dani hodlá na jí uskutečňovaná vybraná plnění
používat režim Evropské unie. Registrace se provede od prvního dne zdaňovacího
období následujícího po podání přihlášky.
Pokud poskytovatel plnění
nepodá přihlášku před zahájením použití režimu Evropské unie,
může ji podat také na již uskutečněné vybrané plnění, na které má být použit
režim Evropské unie. V tomto případě musí být přihláška k registraci
podána do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo vybrané plnění
uskutečněno a datum uskutečnění prvního vybraného plnění musí být uvedeno
v přihlášce k registraci. Osoba uskutečňující vybraná plnění je
v daném případě v tuzemsku registrována ode dne uskutečnění vybraného
plnění.
Přihlášku
k registraci je možné podat datovou zprávou s využitím dálkového přístupu
ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Přihláška se podává pouze elektronicky prostřednictvím webového portálu Finanční
správy České republiky. V tuzemsku se přihláška podává prostřednictví
portálu Elektronická podání pro Finanční správu
(https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup.faces).
4. Režim Evropské unie
(§ 110l zákona o DPH)
Režim
Evropské unie může být, použit při:
– poskytnutí
služby osobě nepovinné s místem plnění na území EU,
– prodeji
zboží na dálku, anebo
– dodání zboží
provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 zákona
o DPH.
Použití
režimu Evropské unie při poskytnutí služby
V rámci režimu
Evropské unie může odvádět daň plátce nebo identifikovaná osoba, která
poskytuje služby osobám nepovinným k dani s místem plnění
v jiném členském státě.
Režim Evropské unie je
možno použít na telekomunikační služby, služby televizního a rozhlasového
vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani
podle § 10i zákona o DPH, blíže specifikované v čl. 6a až 7
+ v příloze I. nařízení Rady a dále na ostatní služby, poskytované
osobám nepovinným k dani s místem plnění v jiném členském státě,
například služby vztahující se k nemovité věci, přepravu osob, přepravu
zboží, práce na movité věci.
Registrace za plátce nebo
za identifikovanou osobu je nutnou podmínkou pro registraci k režimu
Evropské unie.
Použití
režimu Evropské unie při prodeji zboží na dálku
K režimu Evropské
unie se může v České republice dále registrovat osoba povinná k dani,
která uskutečňuje prodej zboží na dálku, má v tuzemsku sídlo, je
registrovaná za plátce nebo za identifikovanou osobu a není registrovaná
k režimu Evropské unie v jiném členském státě.
Pokud má dodavatel zboží
sídlo v České republice, může se k režimu Evropské unie registrovat
pouze v České republice.
? Příklad
16
Plátce
se sídlem v Praze, který dodává zboží na dálku, se může zaregistrovat
k režimu Evropské unie pouze v České republice.
Podnikatel, který
dodává zboží na dálku, se sídlem v Německu se může zaregistrovat
k režimu Evropské unie pouze v Německu.
? Příklad
17
Plátce
se sídlem v tuzemsku přemísťuje svůj obchodní majetek na Slovensko. Na
Slovensku je registrovaný k dani. Přemístění zboží z České republiky
na Slovensko vykáže v běžném daňovém přiznání jako přemístění zboží
(obchodní majetek). Ze Slovenska uskutečňuje prodej zboží na dálku fyzickým
osobám nepodnikatelům do Holandska a Francie.
K těmto
prodejům zboží na dálku se plátce může v tuzemsku zaregistrovat
k režimu Evropské unie a holandskou a francouzskou daň může přiznávat
v daňovém přiznání podaném v rámci režimu Evropské unie v České
republice. Pokud by se k tomuto režimu v České republice
nezaregistroval, byl by povinen zaregistrovat se k dani v Holandsku
a ve Francii a přiznávat daň z jednotlivých dodávek zboží doručených
zákazníkům v Holandsku a ve Francii.
Režim Evropské unie není
možné použít v případě, kdy má zboží prodávané na dálku místo plnění
v členském státě, ve kterém byla zahájena přeprava, tedy do limitu
10 000 EUR nebo pokud se plátce nerozhodl, že místo plnění bude ve
státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.
Použití režimu Evropské
unie provozovatelem elektronického rozhraní, který usnadňuje dodání zboží
osobám nepovinným k dani podle § 13a odst. 2 zákona o DPH
Jedná se o dodání
zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území Evropské unie.
Datem uskutečnění
zdanitelného plnění je okamžikem přijetí platby.
Daňové
identifikační číslo
Podnikateli
registrovanému k režimu Evropské unie není pro účely tohoto režimu přidělováno
žádné speciální daňové identifikační či evidenční číslo, používá své daňové
identifikační číslo, které mu bylo přiděleno při registraci k daním
v České republice.
Okamžik
vykázání plnění a uplatnění sazby daně
Povinnost přiznat
a zaplatit daň vzniká uskutečněním zdanitelného plnění dodáním zboží nebo
poskytnutím služby, nebo pokud je před uskutečněním tohoto plnění přijata
úplata, přijetím úplaty.
Daňový
doklad
Při prodeji zboží na
dálku, na který je použit režim Evropské unie, nevzniká povinnost vystavit daňový
doklad.
Pokud je však daňový
doklad plátcem vystaven, podléhá jeho vystavení zákonu o DPH.
Evidenční
povinnost
Osoba povinná
k dani, která je v tuzemsku registrovaná k režimu Evropské unie,
musí podle § 110f zákona o DPH povinně vést evidenci plnění, na které
tento režim uplatnila. Tato evidence musí být archivována po dobu deseti let od
konce kalendářního roku, ve kterém bylo vybrané plnění, na které se režim
Evropské unie vztahuje, uskutečněno.
Osoba uskutečňující
vybraná plnění je povinna předložit evidenci správci daně na jeho výzvu,
a to v elektronické podobě.
Evidence
musí podle 63c odst. 1 nařízení Rady obsahovat nejméně tyto údaje:
– členský
stát spotřeby, do kterého byly poskytnuty služby nebo dodáno zboží,
– druh
poskytnutých služeb nebo popis a množství dodaného zboží,
– datum
poskytnutí služeb nebo dodání zboží,
– základ
daně s uvedením použité měny,
– veškerá
následná zvýšení nebo snížení základu daně,
– uplatněnou
sazbu daně,
– výši
splatné daně s uvedením použité měny,
– datum
a výši obdržených plateb,
– veškeré
platby na účet obdržené před poskytnutím služby nebo dodáním zboží,
– informace
uvedené na daňovém dokladu, pokud byl vystaven,
– informace
použité k určení místa, kde je příjemce usazen nebo kde má bydliště nebo
místo, kde se obvykle zdržuje ve vazbě na poskytnuté služby; v případě
dodání zboží informace použité k určení místa, kde začíná a končí
odeslání nebo přeprava zboží příjemci,
– doklad o případném
vrácení zboží včetně základu daně a uplatněné sazby daně.
5. Dovozní
režim
Dovozní
režim usnadňuje přiznání a odvod daně z přidané hodnoty
z dovezeného zboží, pokud je jeho hodnota do 150 EUR. Osobou uskutečňující vybraná plnění v dovozním režimu
je dodavatel zboží, který nabízí zboží prostřednictvím vlastního internetového
obchodu nebo vlastního elektronického rozhraní, případně jiným přímým způsobem,
nebo může to být také provozovatel elektronického rozhraní, pokud se podle
§ 13a odst. 1 písm. b) zákona o DPH považuje za osobu,
která uskutečňuje prodej dovezeného zboží na dálku.
Princip
dovozního režimu spočívá v tom, že si zákazník z Evropské unie,
zpravidla se jedná o fyzickou osobu nepodnikatele, objedná zboží například
prostřednictvím e-shopu a zboží je ve vazbě na objednání odesláno ze
zahraničí, přičemž přepravu tohoto zboží, včetně jeho proclení, zajistí
dodavatel.
Dovoz
zboží je v tomto případě od daně z přidané hodnoty osvobozen. Dani
podléhá dodání zboží v rámci Evropské unie, které má místo plnění vždy
v tom členském státě, do kterého je zboží zákazníkovi dodáno.
Dodatel
fakturuje zákazníkovi celkovou cenu dodávaného zboží, včetně služby celního řízení
a daň z přidané hodnoty odpovídající členskému státu, do kterého je
zboží odesíláno nebo přepravováno.
? Příklad
18
Fyzická
osoba, nepodnikatel, s bydlištěm v České republice, si objednala
prostřednictvím e-shopu zboží v hodnotě 600 Kč bez DPH. Objednané
zboží bude dodáno ze Švýcarska.
V ceně zboží
je zahrnuta doprava zboží do České republiky a náklady na dovozní řízení.
K ceně dodavatel připočte 21 % českou DPH a kupující za zboží
e-shopu zaplatí 600 Kč + 126 Kč. Dodavatel zboží je registrován
k dovoznímu režimu. Dovoz zboží je od daně osvobozen; dodavateli vzniká
povinnost odvést daň ve výši 126 Kč.
? Příklad
19
Plátce
provozu e-shop a je zaregistrován k dovoznímu režimu. Přes e-shop si
paní ze Slovenska objednala sportovní oblečení v ceně 23 EUR.
Dodavatel připočte k ceně zboží slovenskou daň z přidané
hodnoty 20 %. Paní dodavateli zaplatí 23 EUR + 4,6 EUR.
Dodavatel zboží odvede slovenskou daň prostřednictvím daňového přiznání, které
podává v rámci dovozního režimu v České republice.
Pokud není použit dovozní
režim, vzniká zákazníkovi povinnost hradit daň z přidané hodnoty
z dovozu zboží.
Dovozní režim nelze
použít na dodání zboží, které se dodává z území Evropské unie, a to včetně
zboží, které je na území Evropské unie umístěno v celním skladu, tzn.,
doposud nebylo propuštěno do volného oběhu.
Dovozní režim může být
uplatněn jen na zboží, na které se pohlíží jako na prodej dovezeného zboží na
dálku. Prodejem dovezeného zboží na dálku se rozumí prodej zboží na dálku
s tím, že zboží je odesláno nebo přepraveno země mimo Evropskou unii na
území Evropské unie.
Prodej
dovezeného zboží na dálku je variantou prodeje zboží na dálku, proto
i v případě prodeje dovezeného zboží na dálku musí být splněny podmínky
stanovené pro prodej zboží na dálku.
Aby
na prodej dovezeného zboží na dálku mohl být použit dovozní režim, musí být
splněna podmínka, že zboží je v okamžiku dodání odesláno nebo přepraveno
ze třetí země na území Evropské unie. Pokud by se dodávané zboží již nacházelo
na území Evropské unie, nelze dovozní režim použít, bez ohledu na to, že zboží
bylo dříve, v minulosti, na území Evropské unie dovezeno. Další podstatnou
podmínkou je, zboží je odesláno v zásilce, jejíž vlastní hodnota nepřesahuje
150 EUR a zboží je odesíláno nebo přepraveno dodavatelem nebo na
jeho účet pořizovateli v některém členském státě. Za odeslání nebo přepravu
dodavatelem se považuje i situace, kdy je zboží odesláno nebo přepraveno třetí
osobou, ale dodavatel do tohoto odeslání nebo přepravy zasahuje, a to
alespoň nepřímo. Pořizovatelem zboží musí být osoba, pro kterou pořízení zboží
není v členském státě ukončení jeho odeslání nebo přepravy předmětem daně.
Poslední podmínkou je, že zboží není předmětem spotřební daně, tedy například
nesmí se jednat o alkoholické nápoje, tabákové výrobky a další.
? Příklad 20
Dovážená
zásilka zboží obsahuje zimní bundu v ceně 130 EUR. Na dokladu
vztahujícímu se k zásilce je dále samostatně vyčíslena cena za přepravu
zboží (20 EUR) a pojištění (10 EUR).
Vlastní hodnota zásilky je 130 EUR. Za splnění dalších podmínek lze
na tuto zásilku dovozní režim použít.
? Příklad 21
Dovážená
zásilka zboží obsahuje sportovní trenažér v ceně 130 EUR. Zákazník
dále zaplatil 30 EUR za dopravu zboží a 3 EUR za pojištění
zásilky. Na dokladu, který se váže k zásilce, je vyčíslena pouze celková
cena zásilky ve výši 163 EUR. Vlastní hodnota zásilky činí 163 EUR.
Bez ohledu na splnění
dalších podmínek nelze na tuto zásilku dovozní režim použít.
Osobě
povinné k dani, která se registruje k dovoznímu režimu, je správcem
daně státu identifikace vydáno daňové evidenční číslo pro účely tohoto
dovozního režimu. Daňové evidenční číslo pro dovozní
režim bude vydáno i elektronickému rozhraní, které se ve vazbě na
ustanovení § 13a odst. 1 zákona o DPH stává tzv. domnělým
dodavatelem a které je registrováno k dovoznímu režimu.
Daňové evidenční číslo
pro dovozní režim lze použít pouze ve vztahu k dovoznímu režimu. Pokud by
osoba povinná k dani registrovaná k dovoznímu režimu uskutečňovala
i jiná plnění, na která chce uplatnit zvláštní režim jednoho správního
místa, musí se registrovat do příslušného režimu, například režimu Evropské
unie samostatně.
Dovoz zboží je osvobozen
od daně, pokud je z prodeje dováženého zboží na dálku přiznána daň
v dovozním režimu a zároveň je uvedeno daňové evidenční číslo pro
dovozní režim v celním prohlášení předkládaném při dovozu zboží.
K dovoznímu režimu
je osoba povinná k dani zaregistrována tím dnem, kdy jí bylo přiděleno daňové
evidenční číslo pro účely dovozního režimu. K dovoznímu režimu je tak
osoba uskutečňující vybraná plnění registrována ode dne, kdy je jí správcem daně
oznámeno rozhodnutí, kterým je registrována k tomuto režimu.
Pokud je prodej
dovezeného zboží na dálku uskutečňován prostřednictvím elektronického rozhraní,
které tento prodej usnadňuje, je datem uskutečnění zdanitelného plnění den, kdy
bylo potvrzení platby, zpráva o povolení platby nebo závazek příjemce
týkající se platby obdrženy dodavatelem, a to tím dnem, který nastal nejdříve.
Prodej dovezeného zboží
na dálku, které je vybraným plnění a na které se uplatní dovozní režim, podléhá
sazbě daně stanovené příslušným státem, do kterého je zboží dodáno zákazníkovi.
V dovozním režimu
není povinnost vystavovat daňové doklady. Pokud ale plátce vystaví daňový
doklad, musí být vystaven podle zákona o DPH.
Evidence
v dovozním režimu
Při
použití dovozního režimu musí evidence podle článku 63c odst. 2 nařízení
Rady obsahovat tyto údaje:
– členský stát spotřeby, do něhož bylo zboží dodáno,
– popis a množství dodaného zboží,
– datum dodání zboží,
– základ daně s uvedením použité měny,
– veškerá následná zvýšení nebo snížení základu daně,
– uplatněnou sazbu daně,
– výši splatné daně s uvedením použité měny,
– datum a výši obdržených plateb,
– informace uvedené na daňovém dokladu, pokud byl
vystaven,
– informace použité k určení místa, kde začíná
a končí přeprava zboží příjemci,
– doklad o případném vrácení zboží včetně základu
daně a uplatněné sazby daně,
– číslo objednávky nebo jedinečné číslo plnění,
– jedinečné číslo zásilky, pokud se osoba povinná k dani přímo
podílí na doručení zboží.