11.04.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Prodej zboží prostřednictvím e-shopu

1. Různé varianty prodeje zboží prostřednictvím e-shopu

2. Prodej zboží na dálku (§ 4 odst. 9 zákona o DPH)

3. Zvláštní režim jednoho správního místa

4. Režim Evropské unie (§ 110l zákona o DPH)

5. Dovozní režim

Problematiku prodeje zboží prostřednictví e-shopu upravuje zákon č. 235/­2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), konkrétně novela zákona o DPH č. 355/­2021 Sb., účinná od 1. 10. 2021, dále směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice Rady“) a nařízení Rady (EU) č. 282/­2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „nařízení Rady“). Jak mají plátci správně postupovat při uplatňování daně z přidané hodnoty při prodeji zboží prostřednictvím e-shopu?

1. Různé varianty prodeje zboží prostřednictvím e-shopu

Při prodeji zboží prostřednictvím e-shopu může nastat řada variant. V článku jsou uvedeny všechny možné varianty.

A. Osoba povinná k dani usazená v ČR, která prodává prostřednictvím vlastního e-shopu zboží, které vyrobila nebo nakoupila nebo dovezla pro zákazníka

Podle § 5 zákona o DPH je osobou povinnou k dani osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomickou činností se rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby a dalších. V podstatě se jedná o českého podnikatele plátce nebo osobu povinnou k dani, která není plátcem. Může nastat několik variant.

1. Český podnikatel prodává zboží, které sám vyrobil nebo nakoupil zákazníkům v České republice

V takovém případě se pro dodání zboží v České republice použije běžný režim pro uplatnění daně.

Plátce uplatňuje při tomto dodání zboží příslušnou daň z přidané hodnoty.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, načítá prodej zboží do limitu obratu pro plátce. Do konce roku 2022 je limit 1 000 000 Kč, novelou zákona o DPH je navrženo navýšení limitu od 1. ledna 2023 na 2 000 Kč.

?  Příklad 1

Plátce provozuje e-shop. Prostřednictvím tohoto e-shopu prodává zákazníkům zboží, které sám vyrobil nebo nakoupil. Zboží prodává zákazníkům v České republice.

Plátce uplatňuje příslušnou daň z přidané hodnoty, zdanitelné plnění je uskutečněno dnem dodání, do přiznání uvede na ř. 1 nebo 2.

2. Český podnikatel prodává zboží na dálku

Při prodeji zboží na dálku je podstatné stanovení místa plnění podle § 8 zákona o DPH – viz dále.

Při prodeji zboží na dálku mohou plátce nebo identifikovaná osoba použít režim Evropské unie podle § 110l zákona o DPH. V takovém případě je povinnost vést evidence podle nařízení Rady čl. 63c odst. 1 – viz dále.

?  Příklad 2

Plátce provozuje e-shop. Prostřednictvím tohoto e-shopu prodává zákazníkům zboží, které sám vyrobil nebo nakoupil. Zboží prodává zákazníkům v České republice a také do Německa a na Slovensko.

Při dodání zboží na dálku může použít režim Evropské unie.

3. Český podnikatel u dovezeného zboží prodávaného na dálku, může použít dovozní režim

Při prodeji dovezeného zboží na dálku (zboží do 150 EUR+ zboží mimo předmět spotřební daně) mohou plátce nebo identifikovaná osoba použít režim dovozní režim podle § 110m zákona o DPH.

V takovém případě je povinnost vést evidence podle nařízení Rady čl. 63c odst. 2 – viz dále.

B. Provozovatel elektronického rozhraní usazený v ČR, který usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby

Provozovatelem elektronického rozhraní se podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona o DPH rozumí osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní, zejména elektronického tržiště, platformy, portálu nebo obdobného prostředku, usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty (čl. 14a a 242a směrnice Rady).

Elektronickým rozhraním je elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek. Digitální platforma je digitální služba, která usnadňuje spojení mezi dvěma nebo více odlišnými, avšak vzájemně závislými uživateli, kteří jsou spojeni přes tuto službu pomocí internetu. Digitální platforma je zprostředkovatelem prodeje. Základním znakem provozovatele elektronického rozhraní je, že usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby, ke kterým dochází za použití elektronického rozhraní. Usnadněním dodání zboží se podle čl. 5b nařízení Rady rozumí takové použití elektronického rozhraní, aby příjemce zboží a dodavatel zboží nabízející zboží k prodeji mohli navázat kontakt vedoucí k dodání zboží prostřednictvím tohoto elektronického rozhraní.

Za usnadnění dodání zboží se ale nepovažuje situace, kdy provozovatel elektronického rozhraní:

a) přímo či nepřímo nestanoví žádnou z podmínek, za nich se dodání zboží uskutečňuje,

b) přímo či nepřímo se nepodílí na schvalování účtování poplatku zákazníkovi, a

c) přímo či nepřímo se nepodílí na objednání či doručení zboží.

Na činnost provozovatele elektronického rozhraní se pohlíží jako na činnost, která nevede k usnadnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, pokud daná činnost vykazuje všechny znaky uvedené pod písmeny a) až c) současně.

Provozovatel elektronického rozhraní neusnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služeb v případě, že zajišťuje pouze některou z těchto uvedených činností:

– zpracování plateb v souvislosti s dodáním zboží,

– pořízení soupisu nebo inzerování nabízeného zboží,

– přesměrování příjemců na jiná elektronická rozhraní, kde je zboží nabízeno, a to bez dalšího zásahu do dodání zboží.

?  Příklad 3

Podnikatel provozuje e-shop. Prostřednictvím tohoto e-shopu prodává zákazníkům zboží, které sám vyrobil nebo nakoupil, například módní oblečení. Současně umožňuje svým obchodním partnerům, aby prostřednictvím tohoto e-shopu inzerovali své zboží, například obuv a módní doplňky jako kabelky apod.

Provozovatel e-shopu stanoví podmínky, za kterých mohou jeho obchodní partneři zboží na jeho e-shopu inzerovat, zejména podmínky, které brání tomu, aby obchodní partneři konkurovali zboží prodávanému e-shopem.

Pokud si zákazník vybere zboží obchodního partnera, například obuv, provozovatel e-shopu zprostředkuje provedení platby a dopravu tohoto zboží zákazníkovi. Tím je provozovatel e-shopu v postavení elektronického rozhraní, které usnadňuje prodej zboží.

1. Provozovatel elektronického rozhraní usazený v ČR, který usnadňuje dodání českého zboží nebo zboží Evropské unie

Pokud provozovatel elektronického rozhraní usnadňuje prodej českého zboží nebo zboží Evropské unie, nepřichází v úvahu možné rozdělení dodání podle § 13a odst. 2 zákona o DPH a použití režimu Evropské unie.

Pokud provozovatel elektronického rozhraní, plátce nebo identifikovaná osoba usnadňuje prodej českého zboží nebo zboží Evropské unie, jedná se o poskytnutí služby. V tomto případě jde o zprostředkování prodeje zboží.

Podle zákona o DPH se jedná o poskytnutí služby, u které se stanoví místo plnění podle základního pravidla § 9 zákona o DPH.

Pokud je služba poskytnuta osobě povinné k dani, stanoví se místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v sídle příjemce služby.

Pokud má příjemce služby sídlo nebo provozovnu v ČR nebo pokud se uplatní § 9a zákona o DPH, je plátce povinen přiznat daň podle § 20a zákona o DPH, tedy poskytnutím služby nebo přijetím úplaty, pokud byla přijata před poskytnutím služby.

Pokud je služba poskytnuta osobě povinné k dani s místem plnění mimo tuzemsko, řídí se povinnost přiznat plnění podle § 24a zákona o DPH. V takovém případě se plnění považuje za uskutečněné uskutečnění plnění stanoveným v § 21 zákona o DPH, dnem poskytnutí služby, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení.

Pokud je příjemcem služby osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, uvede plátce službu na ř. 21 daňového přiznání a v souhrnném hlášení.

Pokud je příjemcem služby osoba povinná k dani neregistrovaná k dani v jiném členském státě, uvede plátce hodnotu služby na ř. 26 daňového přiznání.

Pokud je služba poskytnuta osobě nepovinné k dani, konečnému zákazníkovi, stanoví se místo plnění podle § 9 odst. 2 zákona o DPH v sídle poskytovatele.

?  Příklad 4

Plátce prostřednictvím e-shopu zprostředkovává prodej a přepravu módního oblečení českých a německých obchodníků.

Je provozovatelem elektronického rozhraní, který usnadňuje prodej zboží.

Provozovatel elektronického rozhraní je povinen podle § 110b zákona o DPH vést evidenci pro účely DPH podle nařízení Rady. Tyto údaje bude povinen uchovávat po dobu deseti let a na žádost správce daně nebo správce daně příslušného členského státu bude povinen je poskytnout elektronicky.

Provozovateli elektronického rozhraní, je v uvedeném případě uložena podle čl. 54c odst. 2 nařízení Rady povinnost vést v evidenci DPH tyto údaje:

a) jméno, poštovní a elektronickou adresu, jakož i internetové stránky dodavatele, jehož dodání jsou usnadněna prostřednictvím elektronického rozhraní, a tyto údaje, jsou-li k dispozici:

– identifikační číslo pro DPH nebo vnitrostátní daňové číslo dodavatele,

– číslo bankovního účtu nebo číslo virtuálního účtu dodavatele,

b) popis zboží, jeho hodnotu, místo ukončení odeslání nebo přepravy zboží spolu s okamžikem dodání, jakož i číslo objednávky nebo jedinečné číslo plnění, jsou-li k dispozici,

c) popis služeb, jejich hodnotu, informace k určení místa a okamžiku poskytnutí služeb, jakož i číslo objednávky nebo jedinečné číslo plnění, jsou-li k dispozici.

2. Prodej dovezeného zboží na dálku provozovatelem elektronického rozhraní usazeným v ČR, který usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 13a odst. 1 zákona o DPH

V § 13a odstavci 1 zákona o DPH je zavedeno pravidlo pro případy prodeje dovezeného zboží na dálku, jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR.

Pro tyto účely byla zavedena právní fikce, podle níž se osoba provozující elektronické rozhraní považuje za osobu, která dané zboží obdržela a dodala sama, za podmínky, že toto dodání zboží usnadňuje. Tím se pro účely daně z přidané hodnoty jediné plnění fiktivně rozděluje na dvě.

Prvním dodáním je dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní, které se považuje za uskutečněné bez odeslání nebo přepravy. Místem plnění tohoto dodání je země mimo Evropskou unii, ze které je zboží přepravováno nebo odesíláno.

Druhým dodáním je prodej dovezeného zboží na dálku provozovatelem elektronického rozhraní. Místem plnění tohoto dodání je ten členský stát, ve kterém je ukončena přeprava nebo odeslání zboží, tzn. členský stát do kterého je zboží dodáno. Ve vazbě na takto určené místo plnění vzniká provozovateli elektronického rozhraní, který usnadňuje prodej dovezeného zboží na dálku, povinnost odvést daň z dodávaného zboží, která se na zboží uplatní ve státě spotřeby, tzn. v tom členském státu, do kterého je zboží zákazníkovi dodáváno.

Provozovatel elektronického rozhraní, který usnadňuje prodej dovezeného na dálku podle § 13a odst. 1 zákona o DPH, je označován také jako domnělý dodavatel zboží.

Pro původního dodavatele jde v tomto případě o dodání zboží bez odeslání či přepravy, provozovatel elektronického rozhraní uplatní daň podle pravidel, která se vztahují na prodej dovezeného zboží na dálku.

V případě zdanitelných plnění vzniká povinnost přiznat daň ke dni jejich uskutečnění, kterým je u obou plnění podle specifického pravidla v § 21 odst. 4 písm. k) zákona o DPH okamžik přijetí platby.

Pokud provozovatel elektronického rozhraní není plátcem a není v tuzemsku nebo jiném členském státě registrovaný ve zvláštním režimu jednoho správního místa, a uskuteční zdanitelné plnění podle § 13a odstavce 1 zákona o DPH s místem plnění v tuzemsku, vznikne mu registrační povinnost z titulu uskutečnění tohoto plnění podle § 6fa odst. 1 zákona o DPH.

Provozovatel elektronického rozhraní, který usnadňuje prodej dovezeného zboží na dálku, může použít dovozní režim podle § 110m zákona o DPH.

V takovém případě je povinen vést evidence podle čl. 63c odst. 2 nařízení Rady – viz dále dovozní režim.

3. Dodání zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území EU, které usnadňuje provozovatel el. rozhraní – § 13a odst. 2 zákona o DPH

V § 13a odstavci 2 zákona o DPH se stanoví pravidlo pro případy dodání zboží, kdy původním dodavatelem zboží je zahraniční osoba a konečným příjemcem zboží je osoba nepovinná k dani. U těchto dodání zboží se neuplatňuje žádné omezení ohledně hodnoty daného zboží.

Pro původního dodavatele, zahraniční osobu jde o dodání zboží bez odeslání nebo přepravy, které je podle § 71h zákona o DPH plněním osvobozeným od daně s nárokem na odpočet daně.

Uskutečnění plnění je § 21 odst. 4 písm. k) zákona o DPH dnem přijetí úplaty.

Provozovatel elektronického rozhraní uplatní daň podle charakteru plnění, které poskytuje. Může jít buď o dodání zboží s odesláním nebo přepravou (například při přepravě zboží v rámci tuzemska) nebo o prodej zboží na dálku. V případě zdanitelných plnění mu vzniká povinnost přiznat daň ke dni jejich uskutečnění, kterým je podle § 21 odst. 4 písm. k) zákona o DPH okamžik přijetí platby.

Provozovatel elektronického rozhraní mů­že ve vztahu k dodávkám zboží, které usnadňuje podle § 13a odst. 2 zákona o DPH, použít režim Evropské unie podle § 110l zákona o DPH – viz dále.

V takovém případě je povinen vést evidence podle čl. 63c odst. 1 nařízení Rady.

Na provozovatele elektronického rozhraní, který není plátcem, který není v tuzemsku nebo jiném členském státě registrovaný ve zvláštním režimu jednoho správního místa, a který uskuteční zdanitelné plnění podle § 13a odst. 2 zákona o DPH s místem plnění v tuzemsku, se vztahuje registrační povinnost za identifikovanou osobu podle § 6fa odst. 1 zákona o DPH.

C. Provozovatel elektronického rozhraní usazený v ČR, který neusnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby

–   například zajišťuje pouze reklamu

Podle zákona o DPH se jedná o poskytnutí služby, u které plátce použije běžný režim uplatnění DPH.

Místo plnění se stanoví místo plnění podle § 9 zákona o DPH.

Pokud je služba poskytnuta osobě povinné k dani, stanoví se místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v sídle příjemce služby.

Pokud je příjemcem služby osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, vzniká plátci povinnost přiznat daň podle § 20a zákona o DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty.

Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje podle § 21 odst. 3 zákona o DPH za uskutečněné dnem poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Pokud je služba poskytnuta osobě povinné k dani s místem plnění mimo tuzemsko, řídí se povinnost přiznat plnění podle § 24a zákona o DPH ke dni uskutečnění tohoto plnění nebo ke dni přijetí úplaty.

Pokud je příjemcem osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, uvede plátce tuto službu na ř. 21 daňového přiznání a v souhrnném hlášení.

Pokud je příjemcem služby osoba povinná k dani neregistrovaná k dani v jiném členském státě, uvede plátce hodnotu služby na ř. 26 daňového přiznání.

Pokud je služba poskytnuta osobě nepovinné k dani, konečnému zákazníkovi, stanoví se místo plnění podle § 9 odst. 2 zákona o DPH v sídle poskytovatele služby.

2. Prodej zboží na dálku
(§ 4 odst. 9 zákona o DPH)

Pojem prodej zboží na dálku nahradil v zákoně o DPH pojem zasílání zboží. V definici tohoto prodeje nedošlo v zásadě k žádné změně. Prodejem zboží na dálku se rozumí přeshraniční prodej zboží v rámci EU osobě, pro kterou není pořízení zboží předmětem daně. Osobou, pro kterou pořízení zboží ve státě ukončení přepravy nebo odeslání zboží není předmětem daně, je nejčastěji fyzická osoba, která není podnikatelem a která si zboží zakoupila pro svoji soukromou spotřebu (může se ale také jednat například o osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, pro které není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně).

Podmínkou je, že odeslání nebo přepravu zboží zajišťuje dodavatel zboží nebo třetí osoba, pokud dodavatel zboží do této přepravy přímo nebo nepřímo zasahuje.

?  Příklad 5

Plátce provozuje e-shop. Prodává drobnou elektroniku fyzickým osobám nepodnikatelům do různých členských států. Zákazník si objednal zboží a plátce zajistil přepravu prostřednictvím České pošty.

Jedná se o prodej zboží na dálku.

Pokud by si zajistil přepravu kupující, o dodání zboží na dálku by se nejednalo.

?  Příklad 6

Plátce provozuje e-shop. Prodává drobnou elektroniku fyzickým osobám nepodnikatelům do různých členských států. Zákazník z Německa si objednal zboží a přijel si pro něj vlastním dopravním prostředkem.

Nejedná se o prodej zboží na dálku.

Předmětem prodeje zboží na dálku může být jakéhokoliv zboží s výjimkou dodání nového dopravního prostředku, vymezeného v § 4 odst. 4 písm. b) zákona o DPH) nebo dodání zboží s instalací nebo montáží, uvedeného v § 4 odst. 4 písm. i) zákona o DPH).

Cena zboží dodávaného na dálku není nijak limitována, tímto způsobem může být dodáváno i zboží, které je předmětem spotřební daně.

     Místo plnění při prodeji zboží na dálku (§ 8 zákona o DPH)

Základním pravidlem je, že místem plnění při prodeji zboží na dálku je podle § 8 odst. 1 zákona o DPH místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Podle § 8 odst. 2 zákona o DPH je místem plnění při prodeji zboží na dálku místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odeslání nebo přeprava začíná, pokud osoba povinná k dani, která zboží prodává, má sídlo v členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo má sídlo mimo území Evropské unie a provozovnu pouze v jednom členském státě.

Podmínkou je, že zboží je odesláno nebo přepraveno do členského státu odlišného od členského státu, ve kterém má osoba, která zboží prodává, sídlo nebo provozovnu, a celková hodnota příslušných plnění bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 10 000 EUR. Při přepočtu na českou měnu podle směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou v den přijetí dané směrnice je to částka 256 530 Kč. Tato roční prahová hodnota ve výši 10 000 EUR je společná pro přeshraničně poskytované telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby a pro prodeje zboží na dálku do všech ostatních členských států. Na rozdíl od dřívějších pravidel pro účely určení místa plnění u prodejů zboží na dálku není nutné sledovat obraty prodejů odděleně do každého členského státu.

Místo, kde odeslání nebo přeprava začíná, může být místem plnění v případě zboží prodávaného na dálku jen za splnění těchto podmínek:

– prodávající, má sídlo v některém členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech nebo má sídlo mimo území EU a na území EU má provozovnu pouze v jednom členském státě,

– jedná se o přeshraniční dodání zboží, kdy je zboží odesláno nebo přepraveno do členského státu odlišného od členského státu, ve kterém má prodávající své sídlo nebo provozovnu, a

– celková hodnota zboží prodávaného na dálku odeslaného z toho členského státu, ve kterém je dodavatel zboží usazen a hodnota všech telekomunikačních služeb, služeb televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytovaných služeb, poskytnutých osobám nepovinným k dani, nepřekročila v příslušném ani předcházejícím kalendářním roce částku 10 000 EUR. Do tohoto limitu se zahrnují jen telekomunikační služby, služby televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované služby a prodej dovezeného zboží na dálku.

Do limitu 10 000 EUR a při splnění všech výše uvedených podmínek je dle § 8 odst. 2 zákona o DPH místem plnění při prodeji zboží na dálku členský stát, ve kterém přeprava nebo odeslání zboží začíná.

V tomto případě nelze využít zvláštní režim jednoho správního místa a prodej zboží na dálku se vykazuje v běžném DPH přiznání podávaném v členském státě, ve kterém přeprava nebo odeslání zboží začíná.

?  Příklad 7

Český plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží je zákazníkům odesíláno výlučně z českého skladu. Celkový objem těchto dodávek činil za běžný kalendářní rok 3 000 EUR, za předchozí kalendářní rok 6 000 EUR.

Místo plnění prodávaného zboží je v České republice, plátce všechny dodávky uplatní daň z přidané hodnoty s českou sazbou DPH. Dodání zboží prodávaného na dálku uvede v rámci svého daňového přiznání podávaného v ČR.

?  Příklad 8

Český plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává počítače a příslušenství na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží je zákazníkům odesíláno pouze z českého skladu dodavatele. Celkový objem dodávek činil za běžný kalendářní rok 2 500 EUR, za předchozí kalendářní rok 5 000 EUR.

Plátce ještě do těchto členských států prodává fyzickým osobám nepodnikatelům programové vybavení, které je elektronicky poskytovanou službou. Místo plnění je v Německu a na Slovensku. V běžném kalendářním roce poskytl tyto služby v celkové hodnotě 5 000 EUR. V předchozím kalendářním roce poskytl služby v celkové hodnotě 2 000 EUR. Tyto služby se načítají do limitu 10 000 EUR.

Celková hodnota poskytnutých plnění byla za běžný kalendářní rok 7 500 EUR, za předchozí kalendářní rok 8 000 EUR. Místo plnění poskytovaných služeb a zboží prodávaného na dálku je v ČR, u všech plnění plátce přizná daň v běžném daňovém přiznání.

Pokud je zboží prodávané na dálku odesíláno z jiného členského státu, než je členský stát, ve kterém je dodavatel usazen, nelze pravidlo určení místa plnění pomocí limitu do 10 000 EUR použít. Místem plnění zboží prodávaného na dálku je vždy ten stát, ve kterém je přeprava nebo odeslání zboží ukončeno.

?  Příklad 9

Český plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží se odesílalo z českého, německého nebo slovenského skladu plátce.

Bez ohledu na hodnotu dodávek zboží uskutečněných plátcem, je místem plnění zboží prodávaného na dálku vždy ten členský stát, do kterého je zboží dodáno. Jiný postup nelze použít, protože zboží je zákazníkům dodáváno i ze skladu, který se nachází v jiném členském státě, než ve kterém má sídlo dodavatel zboží.

Dodavatel zboží se ale může rozhodnout, že za místo plnění zboží prodávaného na dálku bude považovat členský stát, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Pokud se dodavatel zboží rozhodne takto postupovat, musí tak postupovat alespoň do konce druhého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodl.

?  Příklad 10

Český plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa na Slovensko. Celkový objem těchto dodávek činil za běžný kalendářní rok 6 000 EUR. Hodnota dodávek uskutečněných v předchozím kalendářním roce činila 4 000 EUR. Zboží plátce zákazníkům odesílá výlučně z českého skladu.

Místem plnění zboží prodávaného na dálku je ČR. Plátce se ale rozhodl, že za místo plnění bude považovat vždy ten členský stát, ve kterém končí přeprava zboží. Své rozhodnutí o místě plnění plátce dá najevo tak, že začne na dodávky uplatňovat daň odpovídající členským státům, ve kterých přeprava zboží končí. V takovém případě vzniká plátci v každém členském státě, ve kterém přeprava zboží končí, povinnost přiznat daň. Plátce se pro zjednodušení rozhodl registrovat se k režimu Evropské unie a zdaňovat dodávky zboží prostřednictvím tohoto režimu.

Pokud se dodavatel zboží rozhodne považovat za místo plnění zboží prodávaného na dálku členský stát, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží tak toto rozhodnutí o místě plnění u zboží prodávaného na dálku má zásadní vliv i na určení místa plnění digitálních služeb (telekomunikační, služby televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani). Místo plnění při poskytnutí těchto služeb se také přesouvá do místa příjemce těchto služeb.

?  Příklad 11

Plátce dodává komponenty k počítačům na dálku a současně prodává programové vybavení. Prodej programového vybavení je elektronicky poskytovanou službou. Kupujícími jsou fyzické osoby, nepodnikatelé v jiných členských státech. Plátce jim vše zasílá prostřednictvím České pošty. Plátce se rozhodl, že při dodání zboží na dálku bude místem plnění místo ve státech ukončení přepravy zboží.

Při prodeji programového vybavení fyzickým osobám nepodnikatelům je místem plnění také místo, kde se nachází místo příjemce služby.

Toto pravidlo se uplatní i opačně. Pokud se poskytovatel digitálních služeb, poskytovaných osobám nepovinným k dani rozhodne, že ačkoliv hodnota služeb nedosahuje limitu 10 000 EUR, je místem plnění místo příjemce těchto služeb, má toto rozhodnutí vliv i na stanovení místa plnění při dodání zboží na dálku.

Pokud dojde k překročení limitu 10 000 EUR v daném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce je místem plnění při prodeji zboží na dálku vždy členský stát, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží.

?  Příklad 12

Český plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Celkový objem těchto dodávek činil za kalendářní rok 2022 celkem 18 000 EUR.

Místo plnění je vždy v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, tedy v Německu a na Slovensku. Plátce může pro zjednodušení použít režim Evropské unie a všechny dodávky zboží dodávaného na dálku zdanit v rámci daňového přiznání podávaného v režimu Evropské unie podle sazeb daně jednotlivých členských států.

     Vykazování dodání zboží na dálku

Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří se při prodeji zboží na dálku rozhodnou používat režim Evropské unie, vykazují v rámci tohoto režimu jen zboží prodávané na dálku, tedy pouze přeshraniční dodání zboží na dálku. Tyto prodeje zboží na dálku vykazují plátce nebo identifikovaná osoba v daňovém přiznání k režimu Evropské unie. Pokud plátce současně dodává zboží osobám nepovinným k dani s místem plnění v České republice, vykazuje toto dodání zboží ve svém běžném přiznání k dani z přidané hodnoty.

?  Příklad 13

Český plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží je odesíláno výlučně z českého skladu plátce. To samé zboží prodává prostřednictvím e-shopu také fyzickým osobám nepodnikatelům v České republice.

Plátce uvede do daňového přiznání v režimu Evropské unie prodeje zboží na dálku, kdy je zboží dodáno do Německa a na Slovensko. Prodeje zboží v České republice uvede s příslušnou českou daní do běžného daňového přiznání. Hodnotu prodejů zdaňovaných prostřednictvím režimu Evropské unie uvede na řádku 24 běžného daňového přiznání.

?  Příklad 14

Český plátce, který nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. Zboží je odesíláno ze slovenského skladu plátce. Plátce je v České republice registrován k režimu Evropské unie.

Zboží, které je ze slovenského skladu prodáváno slovenským zákazníkům nelze považovat za prodej zboží na dálku, a proto na tyto dodávky nelze použít režim Evropské unie. Plátce se pro tyto prodeje na Slovensku musí registrovat k dani z přidané hodnoty na Slovensku a odvádět slovenskou daň z přidané hodnoty na Slovensku. Prodeje zboží zákazníkům ze slovenského skladu do Německa plátce vykáže v daňovém přiznání v režimu Evropské unie, které podává v České republice.

Pokud se jedná o identifikovanou osobu, která dodává zboží na dálku do jiných členských států a současně dodává zboží osobám nepovinným k dani s místem plnění v České republice, načítá hodnotu dodaného zboží v České republice do obratu pro povinnou registraci za plátce.

?  Příklad 15

Česká identifikovaná osoba prodává prostřednictvím svého e-shopu zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Německa a na Slovensko. To samé zboží dodává prostřednictvím e-shopu fyzickým osobám nepovinným k dani v České republice. Zboží je odesíláno výlučně z českého skladu dodavatele.

Do daňového přiznání v režimu Evropské unie identifikovaná osoba uvede prodeje zboží do Německa a na Slovensko. Prodeje zboží v České republice v daňovém přiznání neuvádí, jejich hodnotu zahrne do obratu pro registraci plátce.

3. Zvláštní režim jednoho správního místa

Princip zvláštního režimu jednoho správního místa spočívá ve zjednodušení odvodu daně z přidané hodnoty. Aby se nemusel dodavatel zboží nebo poskytovatel služby registrovat v jiných členských státech, je mu umožněno vykazovat a platit daň z přidané hodnoty z plnění, na které se zvláštní režim jednoho správního místa uplatní, pouze v tom členském státu, ve kterém se k tomuto režimu registroval. Pokud se zaregistruje ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa v České republice, vykazuje a odvádí daň, která je splatná v jednotlivých členských státech spotřeby a kterou by jinak byl povinen platit v příslušných sazbách daně těchto členských státech (slovenskou, polskou, maďarskou…) v České republice prostřednictvím daňového přiznání, které podává v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa. Toto daňové přiznání je určeno pouze pro zvláštní režim jednoho správního místa.

Plátce, registrovaný k režimu jednoho správního místa, podává běžné přiznání k dani z přidané hodnoty ve lhůtách pro jeho podání, ve kterém na ř. 1 nebo 2 uvádí dodání zboží nebo poskytnutí služby v České republice a na ř. 24 celkovou hodnotu plnění poskytovaných do jiných členských států za příslušné zdaňovací období a současně podává ve lhůtách pro podání daňové přiznání určené pouze pro zvláštní režim jednoho správního místa, ve kterém uvádí hodnotu dodávek zboží do jiných členských států fyzickým osobám nepodnikatelům.

Použití zvláštního režimu jednoho správního místa je dobrovolné. Pokud se plátce nebo identifikovaná osoba nerozhodnou pro používání jednoho správního místa a vznikne jim při dodání zboží na dálku nebo při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani povinnost registrace v jiném členském státě, jsou povinni se v tomto jiném členském státě registrovat a daň toho příslušného členského státu odvádět v tomto jiném členském státu. Správcem daně je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště Brno I. Nepoužijí se ani ustanovení o příslušnosti Specializovaného finančního úřadu.

V případě zastupování v souvislosti s režimem jednoho správního místa si může poskytovatel plnění zvolit zástupce vystupujícího na základě plné moci, a to vždy v rámci daného režimu jednoho správního místa.

Ve vztahu k daňovému řádu je zavedena speciální úprava, podle které lze plnou moc udělit jen v plném rozsahu, který opravňuje k zastupování ve všech úkonech, řízeních a jiných postupech vedených správcem daně v souvislosti s příslušným dílčím režimem v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa. Daň se hradí vždy bezhotovostním převodem v eurech. Platba musí být vždy označena referenčním číslem daňového přiznání, ke kterému se váže. Referenční číslo je přidělováno státem identifikace ve vazbě na podání přiznání.

Přihlášku k registraci k režimu Evropské unie je možné podat před zahájením používání zvláštního režimu Evropské unie, a sice v kalendářním čtvrtletí, které bezprostředně předchází kalendářní čtvrtletí, od kterého osoba povinná k dani hodlá na jí uskutečňovaná vybraná plnění používat režim Evropské unie. Registrace se provede od prvního dne zdaňovacího období následujícího po podání přihlášky.

Pokud poskytovatel plnění nepodá přihlášku před zahájením použití režimu Evropské unie, může ji podat také na již uskutečněné vybrané plnění, na které má být použit režim Evropské unie. V tomto případě musí být přihláška k registraci podána do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo vybrané plnění uskutečněno a datum uskutečnění prvního vybraného plnění musí být uvedeno v přihlášce k registraci. Osoba uskutečňující vybraná plnění je v daném případě v tuzemsku registrována ode dne uskutečnění vybraného plnění.

Přihlášku k registraci je možné podat datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Přihláška se podává pouze elektronicky prostřednictvím webového portálu Finanční správy České republiky. V tuzemsku se přihláška podává prostřednictví portálu Elektronická podání pro Finanční správu (https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup.faces).

4. Režim Evropské unie
(§ 110l zákona o DPH)

Režim Evropské unie může být, použit při:

– poskytnutí služby osobě nepovinné s místem plnění na území EU,

– prodeji zboží na dálku, anebo

– dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní podle § 13a odst. 2 zákona o DPH.

     Použití režimu Evropské unie při poskytnutí služby

V rámci režimu Evropské unie může odvádět daň plátce nebo identifikovaná osoba, která poskytuje služby osobám nepovinným k dani s místem plnění v jiném členském státě.

Režim Evropské unie je možno použít na telekomunikační služby, služby televizního a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani podle § 10i zákona o DPH, blíže specifikované v čl. 6a až 7 + v příloze I. nařízení Rady a dále na ostatní služby, poskytované osobám nepovinným k dani s místem plnění v jiném členském státě, například služby vztahující se k nemovité věci, přepravu osob, přepravu zboží, práce na movité věci.

Registrace za plátce nebo za identifikovanou osobu je nutnou podmínkou pro registraci k režimu Evropské unie.

     Použití režimu Evropské unie při prodeji zboží na dálku

K režimu Evropské unie se může v České republice dále registrovat osoba povinná k dani, která uskutečňuje prodej zboží na dálku, má v tuzemsku sídlo, je registrovaná za plátce nebo za identifikovanou osobu a není registrovaná k režimu Evropské unie v jiném členském státě.

Pokud má dodavatel zboží sídlo v České republice, může se k režimu Evropské unie registrovat pouze v České republice.

?  Příklad 16

Plátce se sídlem v Praze, který dodává zboží na dálku, se může zaregistrovat k režimu Evropské unie pouze v České republice.

Podnikatel, který dodává zboží na dálku, se sídlem v Německu se může zaregistrovat k režimu Evropské unie pouze v Německu.

?  Příklad 17

Plátce se sídlem v tuzemsku přemísťuje svůj obchodní majetek na Slovensko. Na Slovensku je registrovaný k dani. Přemístění zboží z České republiky na Slovensko vykáže v běžném daňovém přiznání jako přemístění zboží (obchodní majetek). Ze Slovenska uskutečňuje prodej zboží na dálku fyzickým osobám nepodnikatelům do Holandska a Francie.

K těmto prodejům zboží na dálku se plátce může v tuzemsku zaregistrovat k režimu Evropské unie a holandskou a francouzskou daň může přiznávat v daňovém přiznání podaném v rámci režimu Evropské unie v České republice. Pokud by se k tomuto režimu v České republice nezaregistroval, byl by povinen zaregistrovat se k dani v Holandsku a ve Francii a přiznávat daň z jednotlivých dodávek zboží doručených zákazníkům v Holandsku a ve Francii.

Režim Evropské unie není možné použít v případě, kdy má zboží prodávané na dálku místo plnění v členském státě, ve kterém byla zahájena přeprava, tedy do limitu 10 000 EUR nebo pokud se plátce nerozhodl, že místo plnění bude ve státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.

     Použití režimu Evropské unie provozovatelem elektronického rozhraní, který usnadňuje dodání zboží osobám nepovinným k dani podle § 13a odst. 2 zákona o DPH

Jedná se o dodání zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území Evropské unie.

Datem uskutečnění zdanitelného plnění je okamžikem přijetí platby.

     Daňové identifikační číslo

Podnikateli registrovanému k režimu Evropské unie není pro účely tohoto režimu přidělováno žádné speciální daňové identifikační či evidenční číslo, používá své daňové identifikační číslo, které mu bylo přiděleno při registraci k daním v České republice.

     Okamžik vykázání plnění a uplatnění sazby daně

Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká uskutečněním zdanitelného plnění dodáním zboží nebo poskytnutím služby, nebo pokud je před uskutečněním tohoto plnění přijata úplata, přijetím úplaty.

     Daňový doklad

Při prodeji zboží na dálku, na který je použit režim Evropské unie, nevzniká povinnost vystavit daňový doklad.

Pokud je však daňový doklad plátcem vystaven, podléhá jeho vystavení zákonu o DPH.

     Evidenční povinnost

Osoba povinná k dani, která je v tuzemsku registrovaná k režimu Evropské unie, musí podle § 110f zákona o DPH povinně vést evidenci plnění, na které tento režim uplatnila. Tato evidence musí být archivována po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo vybrané plnění, na které se režim Evropské unie vztahuje, uskutečněno.

Osoba uskutečňující vybraná plnění je povinna předložit evidenci správci daně na jeho výzvu, a to v elektronické podobě.

Evidence musí podle 63c odst. 1 nařízení Rady obsahovat nejméně tyto údaje:

– členský stát spotřeby, do kterého byly poskytnuty služby nebo dodáno zboží,

– druh poskytnutých služeb nebo popis a množství dodaného zboží,

– datum poskytnutí služeb nebo dodání zboží,

– základ daně s uvedením použité měny,

– veškerá následná zvýšení nebo snížení základu daně,

– uplatněnou sazbu daně,

– výši splatné daně s uvedením použité měny,

– datum a výši obdržených plateb,

– veškeré platby na účet obdržené před poskytnutím služby nebo dodáním zboží,

– informace uvedené na daňovém dokladu, pokud byl vystaven,

– informace použité k určení místa, kde je příjemce usazen nebo kde má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje ve vazbě na poskytnuté služby; v případě dodání zboží informace použité k určení místa, kde začíná a končí odeslání nebo přeprava zboží příjemci,

– doklad o případném vrácení zboží včetně základu daně a uplatněné sazby daně.

5. Dovozní režim

Dovozní režim usnadňuje přiznání a odvod daně z přidané hodnoty z dovezeného zboží, pokud je jeho hodnota do 150 EUR. Osobou uskutečňující vybraná plnění v dovozním režimu je dodavatel zboží, který nabízí zboží prostřednictvím vlastního internetového obchodu nebo vlastního elektronického rozhraní, případně jiným přímým způsobem, nebo může to být také provozovatel elektronického rozhraní, pokud se podle § 13a odst. 1 písm. b) zákona o DPH považuje za osobu, která uskutečňuje prodej dovezeného zboží na dálku.

Princip dovozního režimu spočívá v tom, že si zákazník z Evropské unie, zpravidla se jedná o fyzickou osobu nepodnikatele, objedná zboží například prostřednictvím e-shopu a zboží je ve vazbě na objednání odesláno ze zahraničí, přičemž přepravu tohoto zboží, včetně jeho proclení, zajistí dodavatel.

Dovoz zboží je v tomto případě od daně z přidané hodnoty osvobozen. Dani podléhá dodání zboží v rámci Evropské unie, které má místo plnění vždy v tom členském státě, do kterého je zboží zákazníkovi dodáno.

Dodatel fakturuje zákazníkovi celkovou cenu dodávaného zboží, včetně služby celního řízení a daň z přidané hodnoty odpovídající členskému státu, do kterého je zboží odesíláno nebo přepravováno.

?  Příklad 18

Fyzická osoba, nepodnikatel, s bydlištěm v České republice, si objednala prostřednictvím e-shopu zboží v hodnotě 600 Kč bez DPH. Objednané zboží bude dodáno ze Švýcarska.

V ceně zboží je zahrnuta doprava zboží do České republiky a náklady na dovozní řízení. K ceně dodavatel připočte 21 % českou DPH a kupující za zboží e-shopu zaplatí 600 Kč + 126 Kč. Dodavatel zboží je registrován k dovoznímu režimu. Dovoz zboží je od daně osvobozen; dodavateli vzniká povinnost odvést daň ve výši 126 Kč.

?  Příklad 19

Plátce provozu e-shop a je zaregistrován k dovoznímu režimu. Přes e-shop si paní ze Slovenska objednala sportovní oblečení v ceně 23 EUR.

Dodavatel připočte k ceně zboží slovenskou daň z přidané hodnoty 20 %. Paní dodavateli zaplatí 23 EUR + 4,6 EUR. Dodavatel zboží odvede slovenskou daň prostřednictvím daňového přiznání, které podává v rámci dovozního režimu v České republice.

Pokud není použit dovozní režim, vzniká zákazníkovi povinnost hradit daň z přidané hodnoty z dovozu zboží.

Dovozní režim nelze použít na dodání zboží, které se dodává z území Evropské unie, a to včetně zboží, které je na území Evropské unie umístěno v celním skladu, tzn., doposud nebylo propuštěno do volného oběhu.

Dovozní režim může být uplatněn jen na zboží, na které se pohlíží jako na prodej dovezeného zboží na dálku. Prodejem dovezeného zboží na dálku se rozumí prodej zboží na dálku s tím, že zboží je odesláno nebo přepraveno země mimo Evropskou unii na území Evropské unie.

Prodej dovezeného zboží na dálku je va­rian­tou prodeje zboží na dálku, proto i v případě prodeje dovezeného zboží na dálku musí být splněny podmínky stanovené pro prodej zboží na dálku.

Aby na prodej dovezeného zboží na dálku mohl být použit dovozní režim, musí být splněna podmínka, že zboží je v okamžiku dodání odesláno nebo přepraveno ze třetí země na území Evropské unie. Pokud by se dodávané zboží již nacházelo na území Evropské unie, nelze dovozní režim použít, bez ohledu na to, že zboží bylo dříve, v minulosti, na území Evropské unie dovezeno. Další podstatnou podmínkou je, zboží je odesláno v zásilce, jejíž vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR a zboží je odesíláno nebo přepraveno dodavatelem nebo na jeho účet pořizovateli v některém členském státě. Za odeslání nebo přepravu dodavatelem se považuje i situace, kdy je zboží odesláno nebo přepraveno třetí osobou, ale dodavatel do tohoto odeslání nebo přepravy zasahuje, a to alespoň nepřímo. Pořizovatelem zboží musí být osoba, pro kterou pořízení zboží není v členském státě ukončení jeho odeslání nebo přepravy předmětem daně. Poslední podmínkou je, že zboží není předmětem spotřební daně, tedy například nesmí se jednat o alkoholické nápoje, tabákové výrobky a další.

?  Příklad 20

Dovážená zásilka zboží obsahuje zimní bundu v ceně 130 EUR. Na dokladu vztahujícímu se k zásilce je dále samostatně vyčíslena cena za přepravu zboží (20 EUR) a pojištění (10 EUR).

Vlastní hodnota zásilky je 130 EUR. Za splnění dalších podmínek lze na tuto zásilku dovozní režim použít.

?  Příklad 21

Dovážená zásilka zboží obsahuje sportovní trenažér v ceně 130 EUR. Zákazník dále zaplatil 30 EUR za dopravu zboží a 3 EUR za pojištění zásilky. Na dokladu, který se váže k zásilce, je vyčíslena pouze celková cena zásilky ve výši 163 EUR. Vlastní hodnota zásilky činí 163 EUR.

Bez ohledu na splnění dalších podmínek nelze na tuto zásilku dovozní režim použít.

Osobě povinné k dani, která se registruje k dovoznímu režimu, je správcem daně státu identifikace vydáno daňové evidenční číslo pro účely tohoto dovozního režimu. Daňové evidenční číslo pro dovozní režim bude vydáno i elektronickému rozhraní, které se ve vazbě na ustanovení § 13a odst. 1 zákona o DPH stává tzv. domnělým dodavatelem a které je registrováno k dovoznímu režimu.

Daňové evidenční číslo pro dovozní režim lze použít pouze ve vztahu k dovoznímu režimu. Pokud by osoba povinná k dani registrovaná k dovoznímu režimu uskutečňovala i jiná plnění, na která chce uplatnit zvláštní režim jednoho správního místa, musí se registrovat do příslušného režimu, například režimu Evropské unie samostatně.

Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je z prodeje dováženého zboží na dálku přiznána daň v dovozním režimu a zároveň je uvedeno daňové evidenční číslo pro dovozní režim v celním prohlášení předkládaném při dovozu zboží.

K dovoznímu režimu je osoba povinná k dani zaregistrována tím dnem, kdy jí bylo přiděleno daňové evidenční číslo pro účely dovozního režimu. K dovoznímu režimu je tak osoba uskutečňující vybraná plnění registrována ode dne, kdy je jí správcem daně oznámeno rozhodnutí, kterým je registrována k tomuto režimu.

Pokud je prodej dovezeného zboží na dálku uskutečňován prostřednictvím elektronického rozhraní, které tento prodej usnadňuje, je datem uskutečnění zdanitelného plnění den, kdy bylo potvrzení platby, zpráva o povolení platby nebo závazek příjemce týkající se platby obdrženy dodavatelem, a to tím dnem, který nastal nejdříve.

Prodej dovezeného zboží na dálku, které je vybraným plnění a na které se uplatní dovozní režim, podléhá sazbě daně stanovené příslušným státem, do kterého je zboží dodáno zákazníkovi.

V dovozním režimu není povinnost vystavovat daňové doklady. Pokud ale plátce vystaví daňový doklad, musí být vystaven podle zákona o DPH.

     Evidence v dovozním režimu

Při použití dovozního režimu musí evidence podle článku 63c odst. 2 nařízení Rady obsahovat tyto údaje:

– členský stát spotřeby, do něhož bylo zboží dodáno,

– popis a množství dodaného zboží,

– datum dodání zboží,

– základ daně s uvedením použité měny,

– veškerá následná zvýšení nebo snížení základu daně,

– uplatněnou sazbu daně,

– výši splatné daně s uvedením použité měny,

– datum a výši obdržených plateb,

– informace uvedené na daňovém dokladu, pokud byl vystaven,

– informace použité k určení místa, kde začíná a končí přeprava zboží příjemci,

– doklad o případném vrácení zboží včetně základu daně a uplatněné sazby daně,

– číslo objednávky nebo jedinečné číslo plnění,

– jedinečné číslo zásilky, pokud se osoba povinná k dani přímo podílí na doručení zboží.

Ing. Zdeněk Kuneš

Legislativa
Téma
Poradenství
Daně a účetnictví
Personalistika a mzdy
Nepřihlášen
Id
Heslo