Prodloužená lhůta

podání přiznání k dani z příjmů

Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2024 za předpokladu zdaňovacího období poplatníka, které je kalendářním rokem, jsou následující:

•    Do 1. dubna 2025 (základní lhůta, tzn. v listinné podobě, pokud není ze zákona povinnost podávat daňové přiznání elektronicky).

•    Do 2. května 2025 (elektronicky).

•    Do 1. července 2025 (při podání daňovým poradcem).

Obecné lhůty pro podání daňového přiznání, když vyloučíme některé specifické případy, plynou z ustanovení § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).

Daňové přiznání k dani z příjmů
se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období

Příslušná lhůta tak bude záležet na tom, jaké má daňový subjekt zdaňovací období, tedy zda má kalendářní rok, anebo hospodářský rok.

V případě, že připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, bude v souladu s § 33 odst. 4 DŘ posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

     Podání v listinné podobě

Možnost podat přiznání k daním z příjmů za rok 2024 v listinné podobě na papírovém formuláři za předpokladu zdaňovacího období poplatníka, které je kalendářním rokem, skončila letos v úterý 1. dubna 2025. Při splnění předepsaných podmínek lze zmíněnou základní lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů prodloužit.

     Elektronické podání

Pro elektronické podání je v porovnání s podáním přiznání v listinné podobě lhůta delší o jeden měsíc a končila letos za předpokladu zdaňovacího období poplatníka, které je kalendářním rokem, první pracovní den v květnu, tedy v pátek 2. května 2025. Cílem pro zavedení tohoto prodloužení byla podpora elektronické komunikace. Od začátku roku 2023 jsou automaticky zřizovány datové schránky všem subjektům vedeným v registru osob (např. podnikajícím fyzickým osobám, společenstvím vlastníků bytových jednotek, spolkům, nadacím apod.) Platí, že všechny osoby, které mají zřízenou datovou schránku, mají i povinnost podávat přiznání elektronicky.

Podat daňové přiznání elektronicky je možné několika způsoby. K elektronickému podání obvykle poslouží:

•    Portál MOJE daně je nejjednodušší cesta pro většinu poplatníků. Po přihlášení poplatníka do portálu MOJE daně je možné využít předvyplněné údaje, nápovědu při vyplňování a také přímé odeslání přiznání na finanční úřad. Využití datové schránky k odeslání tedy není nutné. Portál také umožňuje sledovat stav podání, přehled plateb a nastavit si upozornění na důležité termíny.

•    Datová schránka umožňuje rychlý způsob, jak odeslat daňové přiznání pro ty, kteří ji mají aktivní. Na rozdíl od portálu MOJE daně však s vyplněním formuláře a vytvořením elektronického podání ve správném formátu nepomůže.

•    Daňová informační schránka (DIS+) je moderní rozhraní propojené s aplikací EPO (Elektronická podání pro finanční správu). Umožňuje vyplnit přiznání v prostředí EPO a následně ho odeslat přes DIS+. Navíc poskytuje přehled o daňových povinnostech a historii komunikace s finanční správou.

     Prodloužená lhůta

Daňový poradce nebo advokát, který podává za daňové subjekty přiznání k daním z příjmů, má možnost podání až do 1. července 2025. Využití služeb daňového poradce není třeba finančnímu úřadu předem oznamovat, rovněž zmocnění daňového poradce k podání daňového přiznání je možné přiložit až k podanému formuláři. Stejná lhůta platí i pro daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Uvedené možnosti znamenají automatické prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání.

Lhůta pro podání daňového přiznání může být prodloužena i na základě žádosti poplatníka a následného rozhodnutí správce daně. Na základě individuální žádosti lze lhůtu prodloužit také ze závažných důvodů (v souladu s § 36 odst. 4 DŘ). Důvod je třeba správci daně doložit. Může se jednat o neuzavřené účetnictví z důvodu organizačních či personálních změn, o hospitalizaci v nemocnici, nedokončený audit či jiné vážné důvody. Žádost dle § 36 odst. 4 DŘ musí daňový subjekt podat ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání. Správce daně může poté rozhodnutím prodloužit tuto lhůtu až o tři měsíce. V případě, že předmětem daně jsou i příjmy, které jsou daněny v zahraničí, může správce daně povolit prodloužení lhůty na 10 měsíců od konce zdaňovacího období. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč. Rozhodnutí o prodloužení lhůty je jen a jen v kompetenci správce daně a záleží na něm, jestli vůbec a v jakém rozsahu žádosti vyhoví (na prodloužení lhůty není právní nárok).

Na lhůtu, případně prodlouženou lhůtu jsou navázány i další důležité situace, jako je splatnost daně, u osob samostatně výdělečně činných lhůta pro podání přehledů sociálního a zdravotního pojištění nebo také případné podání oznámení o osvobozených příjmech. Významnou souvislostí při nedodržení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů může být stanovení pokuty za opožděné tvrzení daně, která vzniká ve vymezených případech automaticky ze zákona. Také se v praxi může přihodit, že když nebude podáno řádné přiznání k dani z příjmů ani v náhradní lhůtě stanovené výzvou správce daně, může být daň stanovena podle pomůcek.

Plná moc daňovému poradci

Podle § 27 odst. 2 DŘ je plná moc vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u správce daně. Plná moc ke zpracování a předložení daňového přiznání pro prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období nemusí být už od roku 2021 uložena u správce daně do stanoveného termínu před podáním přiznání.

Postačí, když daňový subjekt plnou moc u správce daně uplatní například v červnu (nejpozději v okamžiku podání přiznání ve lhůtě do 1. 7. 2025. I to znamená prodlou­žení lhůty pro podání daňového přiznání a daňový poradce pak jako zmocněnec daňového subjektu podá daňové přiznání.

V souladu s aktuální judikaturou postačuje zaslání plné moci zároveň s podáním daňového přiznání např. z datové schránky daňového poradce (viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu, č.j. 4 Afs 353/2018-37, ze dne 18. února 2019). Akceptace plné moci daňovým poradcem není nutná.

Na základě zmíněného soudního rozhodnutí tak v případě, že bude zástupcem daňového subjektu učiněno podání (např. přiznání) a současně bude zaslána datovou schránkou kopie plné moci, která bude v rozsahu učiněného podání, bude na toto podání pohlíženo správcem daně jako na bezvadné podání, neboť je zřejmá vůle zmocnitele, aby jej v dané věci zastupoval zmocněnec, který toto podání učinil.

Příklad znění plné moci udělené daňovému poradci:

Finanční úřad pro        ..........................................................................................................

Územní pracoviště        .........................................................................................................

Daniel Poplatník          ..........................................................................................................

DIČ:                CZ ...............................

(dále jen Zmocnitel)

UDĚLENÍ PLNÉ MOCI 

Zmocnitel tímto zplnomocňuje ................................................, daňového poradce zapsaného v Komoře daňových poradců ČR pod evidenčním číslem ............................, bytem ..........................................................., ke zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2024 vč. podání případné žádostí o vrácení přeplatku na dani na bankovní účet zmocnitele nebo žádosti o prodloužení lhůty pro podání přiznání ve smyslu § 36 odst. 4 Daňového řádu.

Tato plná moc je vystavena na dobu určitou a platí do okamžiku podání přiznání.

V ..........................., ........................ 2025 .............................

Zmocnitel (podpis)

V případě, že daňový poradce podá daňové přiznání ještě v základní, tj. tříměsíční lhůtě, pak nedojde k prodloužení lhůty na 6 měsíců. Je zachována pouze tříměsíční lhůta. To je výhodné pro daňové poplatníky, kteří mají plnou moc daňovému poradci (např. generální plnou moc) uloženu u svého správce daně a kterým zároveň vzniká vratitelný přeplatek. Pokud je cílem daňového subjektu prodloužit lhůtu splatnosti, pak je nutné, aby daňový poradce podal daňové přiznání až po uplynutí základní, tj. tříměsíční lhůty.

Příklad 1

Společnost ABC, s.r.o., dala daňovému poradci plnou moc pro zpracování přiznání k dani z příjmů PO za rok 2024 v termínu do 1. 7. 2025. Tuto plnou moc je možno správci daně podat i v listinné podobě nebo pouze elektronicky?

Plnou moc lze podat v elektronické i v písemné podobě. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů v ustanovení § 72 ve výčtu podání neobsahuje plnou moc, jako podání, které musí daňový subjekt (popř. jeho zástupce) se zpřístupněnou datovou schránkou činit výhradně elektronickou formou.

Příklad 2

Společnost XYZ, s.r.o., má zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. S.r.o. dala daňovému poradci plnou moc pro zpracování přiznání k dani z příjmů PO za rok 2024. Přiznání k dani z příjmů bude daňovým poradcem podáno až ke dni 1. 7. 2025 společně s plnou mocí. Byla dodržena zákonná lhůta pro podání daňového přiznání? Loni podávala přiznání za rok 2023 v základní lhůtě, tj. do 2. 4. 2024 (1. 4. byly Velikonoce). Jak je to s povinností platit zálohy, které musela s.r.o. čtvrtletně platit?

Ano, všechny podmínky pro prodloužení lhůty byly splněny. V uvedeném případě je lhůta pro podání daňového přiznání prodloužena až do 1. července 2025. Jestliže s.r.o. vznikla na základě poslední daňové povinnosti povinnost zálohovat daň, odvíjí se od data uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání též lhůty pro placení záloh.

Portál MOJE daně

Pokud se jedná o elektronickou formu, je třeba odeslat daňové přiznání v předepsaném formátu XML. Naskenovaný formulář ve formátu PDF nebo JPG tedy nestačí. Snazší orientaci i možnost přípravy daňového přiznání ve správném formátu umožňuje Online finanční úřadna portálu MOJE daně (www.mojedane.cz). Interaktivní formulář některé údaje předvyplní, zachytí formální nesprávnosti nebo chybějící přílohy a také potvrdí doručení. Výhodou portálu MOJE daně je, že vyplněné daňové přiznání bude vytvořeno ve správném formátu a lze jej odeslat finančnímu úřadu rovnou prostřednictvím portálu. Není tedy nutné použít datovou schránku. Pro přihlášení do portálu může uživatel využít jakýkoli způsob ověření identity občana (bankovní identita, Moje ID, mobilní klíč eGovernmentu, eObčanka) nebo se lze přihlásit prostřednictvím přístupových údajů do datové schránky. S vyplněním a podáním daňového přiznání na portálu MOJE daně pomohou i podrobné praktické návody na webových stránkách finanční správy a Hospodářské komory ČR (www.komora.cz/dane).

Termíny pro placení daně

     Úhrada daně

Pokud je lhůta prodloužena např. na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, je prodloužena i lhůta pro vyměření a splatnost daně.

U daňových přiznání podaných daňovým poradcem po 1. dubnu ve lhůtě do 1. července 2025 je termín pro úhradu daně za rok 2024 nejpozději do 1. července 2025. V případě vzniku vratitelného přeplatku dochází logicky i k prodloužení lhůty pro vrácení vratitelného přeplatku.

     Vracení přeplatků

Vratitelné přeplatky vyplatí správci daně do 30 dnů od konce lhůty pro podání daňového přiznání. U daňových přiznání podaných daňovým poradcem po 1. dubnu ve lhůtě do 1. července 2025 tedy musí finanční správa přeplatek vrátit nejpozději do 31. července 2025. V případě opožděného podání daňového přiznání se vrácení přeplatku odvíjí ode dne skutečného podání. Lhůta se rovněž netýká případů, kdy finanční úřad zahájí ohledně podaného přiznání kontrolní postup.

Ing. Pavel Novák

§ 136 DŘ

Citace na str. 5

(1) Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na

a)  4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo

b)  6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud

1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce ...

§ 33 DŘ

Citace na str. 5

Počítání času

(1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

(2) Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.

(3) Lhůta určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.

(4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.

§ 36 odst. 4 DŘ

Prodloužení lhůty

(4) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období ...