Průměrná mzda, „rozhodná částka“ příjmu a další změny ve ZP
Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., je definován termín „průměrná mzda“. Jaký je s účinností od 1. 1. 2023 praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do placení pojistného ve zdravotním pojištění?
Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci příjem převyšující 10 000 Kč, máme ve zdravotním pojištění ještě jednu velmi důležitou hodnotu, kterou byla do konce roku 2022 částka 3 500 Kč.
V přímé souvislosti s placením pojistného hraje ve zdravotním pojištění kromě minimální mzdy významnou roli i institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
4 000 Kč od 1. ledna 2023
„Rozhodná částka“, tedy v roce 2022 ještě v hodnotě 3 500 Kč, vychází pro účely zdravotního pojištění z takzvané průměrné mzdy. A právě v důsledku každoročního zvyšování této průměrné mzdy se od 1. 1. 2023 návazně zvyšuje i tato rozhodná částka.
Nařízením vlády č. 290/2022 Sb. ze dne 26. 9. 2022 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 hodnotu 38 294 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0530. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2023 ve výši 40 324 Kč.
Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení.
S odkazem na ustanovení § 5 písm. a) bodů 4) – 6) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., se tímto pro účely zdravotního pojištění stanovuje od 1. 1. 2023 částka tzv. započitatelného příjmu na 4 000 Kč. Neboli platí, že pokud příjem osob dále vyjmenovaných pod písmeny a) – c) nedosáhne od 1. 1. 2023 alespoň 4 000 Kč, nevznikají pro zaměstnavatele z titulu takového příjmu ve zdravotním pojištění žádné povinnosti a svůj pojistný vztah si musí dotyčná osoba řešit jiným způsobem.
Dopady průměrné mzdy ve zdravotním pojištění
Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a osob samostatně výdělečně činných a ovlivňuje následující oblasti.
1) Vznik zaměstnání u vybraných skupin zaměstnanců
Povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká u třech níže uvedených skupin osob tehdy, je-li jim zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho výše činí od 1. 1. 2023 alespoň 4 000 Kč. V těchto případech přetrvává od roku 2008 (v podstatě jako jediná) určitá návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovšem pouze co se týká výše příjmu.
Dosažením příjmu alespoň 4 000 Kč vzniká v roce 2023 zaměstnání u:
a) osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti
Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce částky 4 000 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel takovou osobu u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje a je-li jako zaměstnanec přihlášena, musí ji na příslušný kalendářní měsíc (případně měsíce) odhlásit. Pro posouzení této situace (vzniku zaměstnání) není důležité, zda osoba pracovala po celý kalendářní měsíc, nebo jen po jeho část, rozhoduje výhradně zúčtovaná výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Současně platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele.
b) členů družstev ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb.
V roce 2023 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč. V této souvislosti platí, že i výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 4 000 Kč a vyšší.
c) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby
Jedná se o nepříliš početnou skupinu osob – zaměstnanců, u kterých jsou taktéž rozhodnou částkou 4 000 Kč.
Při příjmu alespoň 4 000 Kč se tyto osoby stávají ve zdravotním pojištění zaměstnanci s povinností zaměstnavatele odvádět pojistné, případně i s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část.
2) Minimální záloha OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2023 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 40 324 Kč, tj. 20 162 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z částky 20 162 Kč a činí 2 722 Kč.
Alespoň minimální zálohu 2 722 Kč nemusejí platit od ledna 2023 ty OSVČ:
• pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů a
• pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.
3) Pravděpodobné pojistné
Do právní úpravy platné ve zdravotním pojištění bylo ustanovení o povinnosti zaměstnavatele zasílat Přehledy včleněno novelou č. 127/1998 Sb., která nabyla účinnosti dnem 30. 6. 1998. Na základě této novelizace jsou zaměstnavatelé povinni zasílat požadované Přehledy od července 1998, což je z historického hlediska odlišnost od sociálního pojištění, kde byly tyto Přehledy vyžadovány již dříve.
Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.
Jak je výše uvedeno, činí dle nařízení vlády č. 290/2022 Sb. ze dne 26. 9. 2022 hodnota všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 částku 38 294 Kč.
Měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se u zaměstnavatele a jeho zaměstnance vypočte jako 1,5 násobek tohoto všeobecného vyměřovacího základu a pro rok 2023 tak činí 57 441 Kč (38 294 x 1,5), 13,5 % pravděpodobné výše měsíčního pojistného pak po zaokrouhlení 7 755 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční – 3 878 Kč.
Z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného jsou zaměstnavatelé povinni platit i penále, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného do dne, ve kterém byl Přehled předložen – penále se platí i za tento den. Tento postup je uplatněn i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále podle podaného Přehledu. Je-li naopak penále z titulu pravděpodobné výše pojistného nižší, než penále z pojistného na základě Přehledu, doplácí se ještě tento rozdíl. To znamená, že zaměstnavateli nebo OSVČ je z titulu pravděpodobné výše pojistného vždy účtována ta částka penále, která je vyšší.
Průměrná mzda zaujímala do roku 2012 významnou roli i v oblasti maximálního vyměřovacího základu, kde byl rozhodným obdobím kalendářní rok. S účinností od roku 2013 bylo maximum ve zdravotním pojištění zrušeno. To znamená, že jak zaměstnavatelé, tak OSVČ platí nadále pojistné (zálohy na pojistné) bez omezení horní hranicí.
|
RADA! Pokud pojištěnec nemá řešen svůj pojistný vztah zaměstnáním v duchu výše uvedených podmínek definovaných v bodě 1 v písmenech a) až c), může být evidován u zdravotní pojišťovny například v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, nebo si platí pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. OSVČ platící standardně minimální zálohy musí na přelomu let vždy zbystřit pozornost, protože od 1. 1. kalendářního roku se minimální záloha OSVČ vždy zvyšuje. Hodnota minimální zálohy OSVČ je důležitá i pro osoby činné v režimu paušální daně. Podnikatel by měl každopádně splnit jednu ze svých důležitých povinností, kterou je podání Přehledu o výši daňového základu v termínech daných právní úpravou zdravotního pojištění. Pokud totiž OSVČ Přehled nepodá, může být majetkově postižena fakticky dvakrát – jednak stanovením pravděpodobné výše pojistného (včetně penále), jak je výše uvedeno, jednak uložením pokuty až 50 000 Kč. Toto neplatí, je-li osoba činná v režimu paušální daně. Ing. Antonín Daněk |







