Průměrná mzda a postupy ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2024

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance, například u dohod o provedení práce. V ustanovení § 3a odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je definován termín „průměrná mzda“. Jaký je s účinností od 1. 1. 2024 praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle Nařízení vlády č. 286/2023 Sb. ze dne 13. 9. 2023 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 hodnotu 40 638 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0819. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2024 ve výši 43 967 Kč.

Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a OSVČ

a ovlivňuje následující oblasti:

1)  Účast vybraných skupin zaměstnanců na zdravotním pojištění v návaznosti na výši dosaženého příjmu. Jedná se především o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kompletní výčet těchto osob naleznete v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Protože průměrná mzda pro rok 2024 nedosáhla hodnoty 45 000 Kč, zůstává i pro rok 2024 rozhodná částka příjmu ve výši 4 000 Kč. To znamená, že na straně jedné plní zaměstnavatelé u těchto skupin zaměstnanců (viz dále) zákonné povinnosti při příjmu 4 000 Kč a vyšším. Na straně druhé, pokud příjem osoby nedosáhne 4 000 Kč, pak zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní a pojištěnec si musí řešit svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny jiným způsobem, kdy může být například osobou bez zdanitelných příjmů.

2)  Minimální vyměřovací základ a minimální výši zálohy OSVČ.

3)  Stanovení pravděpodobné výše pojistného.

ad1) Dohody o pracovní činnosti

Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce částky 4 000 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel takovou osobu u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje a je-li jako zaměstnanec přihlášena, musí ji na příslušný kalendářní měsíc (případně měsíce) odhlásit. Pro postup zaměstnavatele není důležité, zda osoba pracovala po celý kalendářní měsíc, nebo jen po jeho část, rozhoduje výhradně zúčtovaná výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Současně platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele.

Z hlediska plnění oznamovací povinnosti platí, že zaměstnavatel zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Obdobný postup platí i pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce.

Pokud by došlo k situaci, kdyby byla dohoda o pracovní činnosti sjednána do 31. 12. 2023 s příjmem alespoň 4 000 Kč a po 1. 1. 2024 by byla obnovena, přičemž příjem (vyměřovací základ) by nedosáhl 4 000 Kč, provedl by zaměstnavatel odhlášení zaměstnance k datu 31. 12. 2023, tedy ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána. V této souvislosti není důležité, kdy zaměstnanec v prosinci naposledy pracoval.

K uvedenému podotýkáme, že ve zdravotním pojištění se nepřihlíží k podmínkám platným u zaměstnání malého rozsahu.

Členové družstev

V roce 2024 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč. Také platí, že výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné nadále odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 4 000 Kč a vyšší. Tato rozhodná částka platí i pro dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.

Z uvedeného tak plyne, že při příjmu alespoň 4 000 Kč se osoby vyjmenované v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb. stávají ve zdravotním pojištění zaměstnanci s povinností zaměstnavatele odvádět pojistné, případně i s potřebou dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část.

ad2) Minimum OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2024 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 43 967 Kč, tj. 21 983,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2024 se vypočte jako 13,5 % z částky 21 983,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2024 na 2 968 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden ve výši 2 968 Kč je 8. únor 2024.

Alespoň minimální zálohy platí ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost:

-    jediným zdrojem příjmů,

-    při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů (tuto skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání a také v podávaném Přehledu)

v situaci, kdy pro OSVČ platí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu.

ad3) Pravděpodobné pojistné

Pokud zaměstnavatel (za daný kalendářní měsíc) nebo OSVČ (za předcházející kalendářní rok) nepodají zdravotní pojišťovně příslušný Přehled, může jim být stanoveno tzv. pravděpodobné pojistné, ze kterého běží penále.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2024 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, kdy hodnota tohoto parametru je zmíněných 40 638 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 60 957 Kč (1,5 × 40 638), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 8 230 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2024 poloviční (4 115 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Dohody o provedení práce

K 1. lednu 2024 se nemění podmínky u dohod o provedení práce. Osoby pracující na základě dohody o provedení práce (popř. více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) se považují ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud příjem zúčtovaný za kalendářní měsíc činí více než 10 000 Kč. Jedná-li se o jediné zaměstnání této osoby, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima tehdy, pokud nelze uplatnit některou z výjimek, typicky v situaci, kdy je zaměstnanec vyjmenován mezi osobami uvedenými v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.

V rámci připravovaných změn u dohod o provedení práce se mají sčítat příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a u více zaměstnavatelů, kdy pro každou situaci má být stanovena rozhodná částka příjmu neboli limit, od kterého se bude odvádět sociální pojištění.

Ve sněmovním tisku č. 488 jsou v části čtyřicáté druhé v článku LXXI navrhovány změny v zákoně č. 187/2006 Sb., a to zejména úpravou § 7a a vložením nového § 7b. včetně navazujících přechodných ustanovení v článku LXXII. Podle části šedesáté páté článku CIX je pod písmenem d) navrhována účinnost těchto změn od 1. 7. 2024. V tuto chvíli nelze jednoznačně dovodit, jak by se tyto změny projevily ve zdravotním pojištění.

Ing. Antonín Daněk