Průměrná mzda zvyšuje v roce 2025
práva a nároky zaměstnanců
Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Jak se nová výše průměrné mzdy pro rok 2025 promítá do pracovněprávních předpisů a tím zvyšuje pracovněprávní nároky zaměstnanců?
Pro rok 2025 je to průměrná mzda za toto období v roce 2024. Pro účely zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále zák. práce) je ve výši 45 107 Kč. Ve stejné výši je i pro účely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále z.o.z.). V meziročním srovnání činí přírůstek průměrné mzdy 2 921 Kč, což představuje nárůst o 6,9 %.
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy
Průměrná mzda pro rok 2025 se uplatňuje podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. v oblasti náhrady nemajetkové újmy v důsledku smrtelného pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Podle § 271i) pozůstalým bude příslušet manželovi, partnerovi, dítěti a rodičům zemřelého zaměstnance jednorázová náhrada. Jde o náhradu, která se uplatňuje od 1. ledna 2021.
Výše náhrady jednorázové újmy pozůstalých se odvozuje nikoliv od pevné částky, ale od násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, který je v tomto případě stanoven na její dvacetinásobek, tedy na částku 902 140 Kč (dříve 848 540 Kč). U rodičů zemřelého, kdy je náhrada poskytována oběma rodičům, přísluší každému rodiči polovina stanovené částky. Jedná se o částku minimální. Může být poskytnuta částka vyšší, a to u všech pozůstalých.
Náhrada škody na zřízení pomníku nebo desky není stanovena pevnou částkou, ale je odvozena od jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikne právo na tuto náhradu škody. Jedná se o částku 67 660 Kč (dříve 63 640 Kč). Částka jedenapůlnásobku průměrné mzdy je částka nejnižší, která musí být poskytnuta. Zaměstnavateli nic nebrání tomu, aby poskytl částku vyšší, avšak její výše nesmí převýšit náhradu skutečných nákladů.
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI náleží podle § 43 odst. 1. z. o. z. uchazeči o zaměstnání do 50 let věku po dobu 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. Uchazeči o zaměstnání, který splňuje požadované zákonné podmínky, přísluší v prvních dvou měsících podpora ve výši 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu maximálně do 11 měsíců 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 průměrné mzdy v NH a při rekvalifikaci 0,65 násobek průměrné mzdy v NH (§ 50 odst. 6 z.o.z). V roce 2025 může tedy být maximální podpora v nezaměstnanosti 26 162 Kč (dříve 24 607 Kč). Při rekvalifikaci je maximální poskytovaná částka 29 319 Kč (dříve 27 577 Kč).
Podpora bez prokázaného příjmu
Z průměrné mzdy zjištěné v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku se vychází i v případech, kdy zaměstnanec nemůže pro účely podpory v nezaměstnanosti prokázat svůj příjem. Stává se to v případech, kdy mzdová účtárna zapomene vyhotovit údaj o průměrném výdělku a zaměstnanec se ihned hlásí na úřadu práce. Za první dva měsíce podpůrčí doby to je ve výši 0,15 násobku, další dva měsíce ve výši 0,12 násobku a za zbývající měsíce podpůrčí doby (maximálně do 11 měsíců), ve výši 0,11 násobku průměrné mzdy v NH.
Vyjdeme-li z průměrné mzdy pro rok 2025 v částce 45 107 Kč, pak je u těchto zaměstnanců podpora v nezaměstnanosti za první dva měsíce 6 766 Kč, za další dva měsíce 5 412 Kč a za zbývající měsíce 4 961 Kč. V případě, že fyzická osoba dodatečně doloží potvrzení o svých příjmech, úřad práce podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci doplatí, pokud nárok na ni bude vyšší než poskytovaná částka.
Podpora při rekvalifikaci se v uvedených případech stanoví uchazeči ve výši 0,14 násobku průměrné mzdy v NH. Jedná se o částku 6 314 Kč.
PŘÍSPĚVEK PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ - z. o. z. umožňuje hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením (ZP).
Ustanovení § 75 tohoto zákona obsahuje podmínky pro uzavření dohody o vytvoření pracovního místa pro osoby se ZP a maximální výši příspěvku na jeho vytvoření. Může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Průměrná mzda za uvedené období je 45 107 Kč, takže příspěvek pro zaměstnavatele, který vytvoří pracovní místo pro zdravotně postižené v roce 2025 může být maximálně 360 856 Kč, případně 541 284 Kč. Vyšší příspěvky jsou v případě, kdy zaměstnavatel zřídí více pracovních míst pro tyto osoby a sjedná dohodu s úřadem práce. Zřídí-li 10 a více pracovních míst je to desetinásobek uvedené průměrné mzdy.
MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍSPĚVKU NA ZŘÍZENÍ VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst (§ 113 odst. 3 z. o. z.). Výše příspěvku zaměstnavateli na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v NH. Průměrná míra nezaměstnanosti je v současnosti v ČR 4,1 %.
|
? |
Příklad
V okrese je průměrná míra nezaměstnanosti 2,5 % a zaměstnavatel zřídil nové volné pracovní místo. Příspěvek od úřadu práce může být v maximální výši 180 428 Kč.
Při zřízení více než 10 pracovních míst může být tento příspěvek až ve výši šestinásobku této průměrné mzdy, tedy 270 642 Kč.
Jestliže by průměrná míra nezaměstnanosti v okrese dosahovala průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo by ji přesahovala, může být příspěvek při zřízení jednoho volného pracovního místa až šestinásobek průměrné mzdy, tedy 270 642 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst až osminásobek průměrné mzdy, tedy 360 856 Kč.
Uchazeč o zaměstnání a OSVČ
V § 114 z. o. z. jsou uvedena pravidla pro poskytnutí překlenovacího příspěvku. Je určen osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Podmínkou je, že tato osoba obdržela příspěvek na zřízení volného pracovního místa. Zřízením volného místa se pro tyto účely rozumí i zahájení samostatné výdělečné činnosti. Příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců a jeho výše činí maximálně 0,25 násobku průměrné mzdy v NH.
ODVODY ZA ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OSOBY
Podle § 81 z. o. z. mají zaměstnavatelé povinnosti při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále ZP). V tomto ustanovení došlo novelou ZOZ k podstatným změnám, které se budou realizovat v roce 2025. Je-li u zaměstnavatele více než 25 zaměstnanců, musí zaměstnávat 4 % osob se ZP. Pokud by tyto osoby nezaměstnával, musí provést odvod do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) za každou osobu, kterou měl zaměstnat.
Výše odvodu do státního rozpočtu za každou osobu se ZP, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, se rovná částce odpovídající průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Zaměstnavatelé s méně než jedním procentem ZP zaměstnanců odvedou 3,5 násobek průměrné mzdy, s podílem jednoho do tří procent zaměstnanců dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu.
Náhrada škody při dětské činnosti
Děti ve věku do 15 let mohou vykonávat pouze umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti po předchozím povolení správního úřadu (úřadu práce) a za ochranných podmínek uvedených v zákoně a v povolení. O tomto povolení vydává úřad práce rozhodnutí, a to na základě písemné žádosti osoby odpovědné za výchovu dítěte. Povolení se nevyžaduje k činnosti zájmové v uvedených oblastech, pokud nepůjde o výkon činnosti za odměnu.
Při této činnosti může dítě způsobit provozovateli, pro něhož činnost vykonává, škodu. Vychází se ze situace, kdy dítě ještě nemá žádný výdělek a postup při uplatňování náhrady škody v plné výši by byl neodůvodnitelný. Existuje proto omezení výše náhrady škody: škoda, kterou by dítě, případně jeho zákonný zástupce, byl povinen nahradit provozovateli. Nesmí podle § 122 odst. 5 z. o. z. přesáhnout v jednotlivém případě 0,70 násobek průměrné mzdy za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. Pro rok 2025 je to 31 574 Kč.
JUDr. Ladislav Jouza
