Průměrný výdělek
– základní pravidla jeho určení

Jak se zjišťuje a počítá průměrný výdělek? Jaká část výplaty se od něj v zaměstnání odvíjí? Kdy nerozhoduje o výši průměrného výdělku příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí? Co když zaměstnanec krátce po nástupu do práce onemocní? Jak se mu určí náhrada mzdy? Jak se rozpočítávají pololetní či roční prémie? Kdy se použije výdělek pravděpodobný a jak se určí?

Průměrný výdělek slouží k výpočtům v rámci mzdového účetnictví např. pro určení výše náhrady mzdy za dovolenou, výše náhrady mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, pro určení výše odstupného apod.

Průměrný výdělek jako výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí

Podle ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. (Za odpracovanou dobu se přitom dle ust. § 353 odst. 2 zákoníku práce považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. – Ne doba, za kterou náležela náhrada mzdy nebo platu.)

Podle ust. § 354 odst. 1 zákoníku práce, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. – Výjimky, kdy se nezohledňuje příjem právě za uplynulé čtvrtletí, ale za období kratší nebo naopak delší, si přiblížíme dále.

O nárocích rozhoduje výdělek v předcházejícím kalendářním čtvrtletím

Výše průměrného výdělku je tak odvozena od výše hrubé mzdy (vyplácené v soukromém sektoru) nebo hrubého platu (poskytovaného zaměstnancům státní a veřejné správy a služeb), který byl zaměstnanci zúčtován k výplatě v tzv. rozhodném období (resp. za toto rozhodné období, protože mzda se vyplácí až v následujícím měsíci) a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je přitom zásadně kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předchází době, za níž má zaměstnanec nárok na peníze, které se právě odvozují od průměrného výdělku.

CO SE DO VÝDĚLKU POČÍTÁ A CO NE - Pro účely výpočtu průměrného výdělku se tedy sečtou všechny složky mzdy poskytované (poskytnuté) zaměstnanci za výkon práce: Především samotná základní mzda, dále pak příplatky mzdy za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v sobotu a neděli, za práci v noci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Naopak se nezahrnují ostatní příjmy zaměstnance, které nejsou odměnou za výkon práce, zejména a především jde o veškeré náhrady mzdy (například za dovolenou či za dobu překážek v práci). Náhrady mzdy se tedy nepočítají z předchozích náhrad mzdy! Už vůbec se pak nezahrnují a nezohledňují příjmy jako třeba cestovní náhrady nebo dokonce odměny vyplacené v návaznosti na životní jubileum apod.

Čtyřikrát do roka, a to k 1. lednu, dubnu, červenci a říjnu

Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku a zohlední se přitom příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí. – Průměrný výdělek se totiž dle ust. § 354 odst. 2 zákoníku práce zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Průměrný výdělek se zásadně počítá za předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. kalendářní čtvrtletí předcházející skutečnosti, kvůli které se zjišťuje průměrný výdělek. Jde-li třeba o dovolenou čerpanou ve 3. kalendářním čtvrtletí, pak bude o výši náhrady mzdy rozhodovat průměrná mzda dosažená ve 2. kalendářním čtvrtletí.

JINÉ ROZHODNÉ OBDOBÍ, NEŽ PŘEDCHOZÍ KALENDÁŘNÍ ČTVRTLETÍ

Pro některé případy platí výjimky, kdy je rozhodné období určeno jinak:

•    Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí,

•    Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období.

•    Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

•    U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější.

•    Pro účely výpočtu výše odstupného vypláceného při skončení pracovního poměru v souvislosti s tzv. přechodem práv a povinností z pracovních vztahů (při transformaci zaměstnavatele – privatizaci, restrukturalizaci, prodeji, nájmu podniku) z důvodu podstatně zhoršených pracovních podmínek u přejímajícího zaměstnavatele je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (což je kalendářní čtvrtletí předcházející faktickému uskutečnění změn při transformaci zaměstnavatele a přechodu zaměstnance k přejímajícímu zaměstnavateli).

•    Jestliže zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

Výjimka při zhoršení pracovních podmínek

Pokud zaměstnanec končí pracovní poměr, protože nesouhlasí s převedením k novému (tzv. přejímajícímu) zaměstnavateli v rámci transformace původního zaměstnavatele a došlo u něho při tom k podstatnému zhoršení pracovních podmínek, bylo by nespravedlivé počítat mu výši odstupného z případně zhoršeného mzdového ohodnocení. Nejvyšší soud ČR proto v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3559/2021, ze dne 21. 12. 2022, určil, že „rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku pro účely stanovení odstupného v případě zaměstnance, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti tzv. s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, je kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů“ (a nikoliv čtvrtletí předcházející vzniku nároku na odstupné).

Nejvyšší soud se zabýval případem zaměstnankyně, v němž s účinností ke dni 2. 10. 2017 došlo k prodeji závodu a v souvislosti s tím došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z původního na přejímajícího zaměstnavatele. Zaměstnankyně dne 1. 12. 2017 předala přejímajícímu zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru, a pracovní poměr jí tak skončil uplynutím výpovědní doby dne 28. 2. 2018. Podle běžných pravidel by se výše odstupného odvozovala od průměrného výdělku dosaženého ve 4. čtvrtletí roku 2017. V tomto případě je však třeba zjistit průměrný výdělek za 3. čtvrtletí roku 2017, v němž ostatně zaměstnankyně dosáhla vyššího mzdového průměru, a z něj odvodit výši odstupného.

Kdy se použije pravděpodobný výdělek namísto skutečného?

Jestliže zaměstnanec v rozhodném období (předchozím kalendářním čtvrtletí) neodpracoval alespoň 21 dnů, protože např. onemocněl, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období. Zaměstnavatel tak vyjde z kratšího – skutečně odpracovaného období a zjištěné hodnot využije pro dopočet pravděpodobného výdělku.

Zaměstnavatel také může vyjít ze srovnání zaměstnance s jinými zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci. Zaměstnavatel pak pravděpodobný výdělek vypočítá jako aritmetický průměr ze skutečných průměrných výdělků zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Ne vždy je více zaměstnanců na stejném pracovišti, kteří vykonávají zjevně stejnou práci, a proto podává definici zákoník práce v ust. § 110 odst. 2 zákoníku práce: „Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.“

Další významnou praktickou otázkou pro správný výpočet průměrného výdělku je zahrnutí mimořádných odměn, prémií, podílů na zisku.

ROZPOČÍTÁNÍ PRÉMIÍ, PODÍLŮ NA ZISKU DO VÍCE ČTVRTLETÍ

Je-li mimořádná složka mzdy (část mzdy) poskytována za delší období než jen za daný měsíc resp. dané kalendářní čtvrtletí – v praxi jde např. o podíly na zisku, prémie vázané zvláště na celoroční výkon firmy a podíl zaměstnance na něm atp., musí být rozpočítána do více období – do více kalendářních čtvrtletí. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Tzn., pololetní odměny se rozpočítávají do dvou čtvrtletí, roční odměny či prémie pak do čtyř čtvrtletí apod.

Pro účely zjišťování průměrného výdělku je nutno určit poměrnou část mimořádně vyplacené složky (části) mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí, v němž byla vyplacena (resp., za nějž byla vyplacena). Pak ovlivní výši nároků v následujícím kalendářním čtvrtletí, ale i dále. (Přitom se do rozhodného období započítá poměrná část mzdy odpovídající odpracované době. Není tedy možné zahrnout do každého čtvrtletí aritmetickou polovinu půlroční resp. čtvrtinu roční prémie, ale je třeba přihlédnout i k odpracované době. Např. pokud byl zaměstnanec 1 měsíc v daném čtvrtletí nemocný, do hrubé mzdy se zahrnou pouze 2/3 odměny připadající na rozhodné období – čtvrtletí). Zbývající část této (mimořádné složky) mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích).

Příklady:

Nejvyšší soud ČR toto vysvětlil ze dne 7. 11. 2016, spis. zn. 21 Cdo 2343/2015: „Byla-li zaměstnanci zúčtována a vyplacena mimořádná odměna za časové období jednoho roku v říjnu 2011, znamená to, že pro účely výpočtu průměrného výdělku je třeba její poměrnou část – jednu čtvrtinu – zahrnout do základu pro výpočet průměrného výdělku i v prvních třech kalendářních čtvrtletích roku 2012.“ (Takto zní odůvodnění soudního rozsudku.) Asi je však vhodnější to ještě říci pro naše s ohledem na principy splatnosti a výplaty trochu jinak: „Byla-li mimořádná odměna.... zúčtována a vyplacena spolu se mzdou za měsíc říjen....“. Podle ust. § 141 odst. 1 zákoníku práce jsou (totiž) mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

Je tak třeba rozlišit určitou částku v daném měsíci vyplacenou a do příjmu za daný měsíc jen zahrnutou (a zúčtovanou) a v následujícím měsíci vyplacenou. Kdyby totiž byla odměna v říjnu (toliko) vyplacena, a to spolu se mzdou za měsíc září, pak by se její poměrná část započítávala již do průměrného výdělku za 3. čtvrtletí (červenec, srpen, září), který ovlivňuje nároky ve 4. čtvrtletí.

Proto mimořádná odměna oceňující roční výsledky práce, která byla vyplacena spolu se mzdou za říjen 2023, ovlivní výši průměrného výdělku za 4. čtvrtletí roku 2023 a 1. a 2. a 3. čtvrtletí roku 2024, přičemž tyto průměrné výdělky pak ovlivní výši nároků vždy v každém následujícím kalendářním čtvrtletí.

Končí-li pracovní poměr, nemusí se rozpočítání prémií a následné navýšení průměru plně projevit

Není přitom významné, že zbývající poměrné části mimořádné části mzdy už nejsou, resp. nemohou být v dalších obdobích formálně zúčtovány. To se stane třeba v případě skončení pracovního poměru. K dalšímu rozpočítání zbylých částí mimořádného příjmu do dalších čtvrtletí tak už nemusí v praxi dojít.

Při dlouhodobé překážce v práci se průměrný výdělek mění pro každé čtvrtletí – jsou nutné přepočty

Není tomu tak, že jednou vypočtený průměrný výdělek se používá stále. Zjišťuje-li se průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy za dlouhodobou překážku na straně zaměstnavatele nebo třeba pro účely odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr ze strany zaměstnavatele (zhruba řečeno ve výši náhrady mzdy za dobu trvání sporu o platnost rozvázání pracovního poměru), pak je třeba s každým dalším novým čtvrtletím průměrný výdělek znovu přepočítat. I když je třeba výše měsíční mzdy pevně stanovena částkou za měsíc, tak to není tak, že stačí tuto výši vynásobit třemi a je tu průměrný výdělek za čtvrtletí. Každé čtvrtletí má jiný počet pracovních dnů a placených svátků.

Takže při dlouhodobé překážce v práci trvající např. celé 2. a 3. kalendářní čtvrtletí se použije pro náhradu mzdy za 2. čtvrtletí průměrný výdělek dosažený v 1. kalendářním čtvrtletí a pro náhradu mzdy za 3. čtvrtletí pravděpodobný výdělek vypočtený z parametrů pro 2. čtvrtletí. (Jestliže ve 2. čtvrtletí zaměstnanec nepracoval, tak už se musí za toto období pro účely 3. čtvrtletí zjišťovat průměrný výdělek jako pravděpodobný výdělek).

Při zvýšení minimální mzdy je nutno valorizovat i nízký průměr

Je tak třeba přepočítat pravděpodobný výdělek resp. průměrný výdělek za každé kalendářní čtvrtletí, což se projeví ve výši náhrady mzdy za následující kalendářní čtvrtletí. Současně je třeba zohlednit např. valorizaci minimální mzdy, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy nebo zvýšení platových tarifů ve státním a veřejném sektoru. Průměrný výdělek rozhodný pro 1. kalendářní čtvrtletí nového roku odvozený od příjmů za 4. čtvrtletí minulého roku by mohl vyjít nižší, než nově stanovená minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy. Je-li tomu tak, pak se takto vypočtený průměrný výdělek na částku odpovídající nově stanovené minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Richard W. Fetter