Řádné a opravné přehledy zaměstnavatele a OSVČ

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele a OSVČ jako plátců pojistného je sdělovat zdravotním pojišťovnám jejich pohledávky neboli předpisy pojistného. Tyto hodnoty jsou důležité pro řádný výkon úřední a kontrolní činnosti a na základě takto podaných údajů rozhodují zdravotní pojišťovny o dalším postupu, jehož cílem je především zabezpečit, aby zdravotní pojišťovna obdržela veškeré pojistné, na které má ze zákona nárok.

Jaký je smysl Přehledů podávaných plátci pojistného zdravotním pojišťovnám? Prostřednictvím formulářů dále uvedených získává zdravotní pojišťovna potřebná data, na jejichž základě průběžně vyhodnocuje především platební morálku, ať už se jedná o zaměstnavatele nebo o osobu samostatně výdělečně činnou. Současně mohou takto podané informace následně sloužit i jako podklad pro provedení kontroly, neboť pouze fyzickým provedením kontroly lze prověřit, zda příslušný plátce postupuje při placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění v souladu se zákonem. Na základě těchto podkladových materiálů může zdravotní pojišťovna zahájit proces vyměření vzniklých pohledávek a v případě jejich nezaplacení pak podnikat kroky k jejich vymožení. Z těchto důvodů je podání Přehledu ať už zaměstnavatelem nebo OSVČ faktickou nutností, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, jak je dále uvedeno.

Pokud se zaměstnavatel nebo OSVČ domnívají, že se nedodáním Přehledu vyhnou své zákonné povinnosti, pak jsou na velkém omylu. Daňový základ OSVČ lze zjistit v součinnosti s jinými orgány a institucemi, například spoluprací se správami sociálního zabezpečení nebo s finančními úřady. Mimoto disponují zdravotní pojišťovny v rámci desetileté promlčecí doby nástroji či prostředky (viz dále), jak takového provinilce patřičně postihnout.

Ing. Antonín Daněk

Tiskopisy pro zdravotní pojišťovnu

Dále uvedené formuláře předávají zaměstnavatelé nebo podnikatelé zdravotní pojišťovně buď v papírové nebo v elektronické podobě.

3.1 Podání Přehledu zdravotní pojišťovně

Jedná se o pravidelnou měsíční povinnost (u zaměstnavatele) a roční (u OSVČ).

Které přehledy tito plátci podávají?

I v právních podmínkách roku 2025 je jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatelů a OSVČ ve zdravotním pojištění pravidelné podávání příslušného tiskopisu nazvaného:

–   „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“, který každý měsíc předkládají zaměstnavatelé, pro příjmovou stránku systému rozhodující plátci, všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají a

–   „Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné“, který po skončení roku podávají osoby samostatně výdělečně činné tehdy, pokud v předcházejícím kalendářním roce podnikaly (a to třeba jen po část tohoto roku, bez ohledu na to, zda byla podnikatelská činnost jediným zdrojem příjmů nebo byla vykonávána souběžně se zaměstnáním, případně i s nulovým daňovým základem)

Pro oba typy těchto tiskopisů budeme v dalším textu používat pojmy „Přehled“, „Přehled zaměstnavatele“ nebo „Přehled OSVČ“.

3.2 Historická souvislost

Registrujeme, že v minulosti odlišně započala povinnost podávat Přehled.

Odkdy mají dotyčné subjekty povinnost podat Přehled?

OSVČ od prvopočátku, tedy od zahájení fungování systému veřejného zdravotního pojištění v roce 1993 (přesněji za tento rok), u zaměstnavatelů je tomu jinak.

Do právní úpravy platné ve zdravotním pojištění bylo ustanovení o povinnosti zasílat Přehledy včleněno novelou č. 127/1998 Sb., která nabyla účinnosti dnem 30. 6. 1998.

Na základě této novelizace jsou zaměstnavatelé povinni zasílat požadované Přehledy až od července 1998, což je z historického hlediska odlišnost například od podávání Přehledů správám sociálního zabezpečení.

Termíny pro podání Přehledu

Právní úprava zdravotního pojištění stanoví jak zaměstnavatelům, tak OSVČ termíny pro podání příslušného Přehledu.

3.3 Termín pro zaměstnavatele – za kalendářní měsíc

Zaměstnavatelé podávají Přehledy častěji než OSVČ.

Kdy plní zaměstnavatelé tuto pravidelnou měsíční povinnost?

Za příslušný kalendářní měsíc musí být Přehled podán zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nejbližší příští pracovní den.

Povinnost zaměstnavatele podat Přehled platí například i za měsíc, ve kterém byl třeba jen po část měsíce zaměstnán alespoň jeden zaměstnanec.

3.4 Termíny pro OSVČ – za kalendářní rok

Na povinnost podat Přehled nesmí OSVČ především ve svém vlastním zájmu zapomenout.

Jaké termíny platí v roce 2025 u OSVČ pro podání Přehledu za rok 2024?

Pro podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné za rok 2024 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

–   do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2024 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2025

–   pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 1. 8. 2025.

Do 8. 4. 2025 byly povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2025 je státním svátkem, bylo možné podat daňové přiznání ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2025.

Podá-li OSVČ Přehled dříve než v těchto nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2024 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2024), podává Přehled za rok 2024 oběma zdravotním pojišťovnám.

Přehled zaměstnavatele

Kromě řádného placení pojistného a oznamování změn představuje pro zaměstnavatele podání Přehledu jednu z jeho nejdůležitějších povinností.

3.5 Přehled jako pohledávka zdravotní pojišťovny

Tiskopis Přehled zaměstnavatele je pro všechny zdravotní pojišťovny v podstatě stejný, odlišuje se pouze logem a názvem příslušné zdravotní pojišťovny.

Které údaje jsou uváděny na Přehledu?

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za který se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.).

Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do Přehledu pouze jedenkrát, neboť zákon hovoří o počtu zaměstnanců, nikoli o počtu pracovněprávních vztahů.

3.6 Povinnost zaměstnavatele podat Přehled

Součástí údajů oznamovaných na Přehledu je i počet zaměstnanců v daném kalendářním měsíci.

Může nastat situace, kdy zaměstnavatel podává Přehled, i když už žádné zaměstnance fakticky nemá?

Formulář Přehled vyplňují všichni zaměstnavatelé, kteří za měsíc, za který se hlášení podává, byli povinni odvést zdravotní pojišťovně pojistné za své současné nebo i bývalé zaměstnance. Totéž platí i v případě, kdy povinnost odvodu nevzniká, ačkoliv pracovněprávní vztah trvá (například u pracovní smlouvy při nemoci jediného zaměstnance po celý kalendářní měsíc budou na Přehledu zaměstnavatele nulové částky vyměřovacího základu a pojistného, a jeden zaměstnanec).

Pokud by nastala třeba situace, že jediný zaměstnanec byl odhlášen k datu 31. 3. a do měsíce dubna mu byla zúčtována odměna kupříkladu 10 000 Kč, podal by zaměstnavatel za duben Přehled s úhrnem vyměřovacích základů 10 000 Kč, částkou pojistného 1 350 Kč a s nulovým počtem zaměstnanců.

3.7 Oprava údajů v Přehledu zaměstnavatele

Ať už vlivem lidského faktoru nebo nastalou změnou je žádoucí sdělit zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nové údaje, pokud taková situace nastane.

Kdy se objeví potřeba podání opravného Přehledu zaměstnavatele?

Na základě Přehledu podaného zaměstnavatelem nezjistí zdravotní pojišťovny výši hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou případu, kdy je zaměstnán pouze jeden zaměstnanec), mohou však snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového irelevantního stavu.

Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců) podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

Opravný Přehled podává zaměstnavatel například tehdy, pokud zaměstnanec neoznámí (nebo opožděně oznámí) zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny.

Když zaměstnavatel zjistí toto pochybení zaměstnance, měl by učinit tato opatření:

–   za účelem zastavení běhu penále urychleně doplatit pojistné správné zdravotní pojišťovně

–   prostřednictvím kódů „P“ a „O“ přihlásit a odhlásit zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven

–   požádat o vrácení přeplatku na pojistném se zdůvodněním

–   podat opravné Přehledy – oběma zdravotním pojišťovnám

–   s možností požádat o prominutí vyměřeného penále – vyčíslené penále není nutno předem uhradit

Opravný Přehled podává zaměstnavatel zpravidla i v případě, když prohraje se zaměstnancem soudní spor ve věci jeho žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru. Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodne o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po příslušné období. Bez ohledu na pojistné odvedené z přiznané náhrady mzdy je i v těchto případech nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi, neboť úhrn zúčtovaných příjmů musí činit v rozhodném období (kalendářním měsíci) nejméně částku minimální mzdy. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.

Dopočet do zákonného minima za jednotlivé měsíce se netýká osob, které:

–   nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát)

–   byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy (zaměstnavatel bude mít v dané věci potvrzení od jiného zaměstnavatele)

–   po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ (dokládá zaměstnanec zaměstnavateli čestným prohlášením)

V této souvislosti bude důležité, zda některá z uvedených skutečností pokrývá celé předmětné období nebo pouze jeho část.

Přehled OSVČ

Vzhledem k různým termínům pro podání Přehledu OSVČ je proces jejich zpracování zdravotními pojišťovnami rozložen do většiny měsíců kalendářního roku.

3.8 Oprava údajů v Přehledu OSVČ

Podání opravného Přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění zakotveno v ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

Jaký je rozdíl mezi opravným Přehledem a opravou Přehledu?

V případě dodatečné změny údajů o výši daňového základu je povinností OSVČ předložit opravné hlášení jak finančnímu úřadu, tak zdravotní pojišťovně. Podání řádného i opravného Přehledu se odvíjí od podání řádného, resp. opravného či dodatečného daňového přiznání. Jestliže finanční úřad na základě žádosti odůvodněně povolí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, promítá se tato okolnost i do termínu pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně, které však musí být tato skutečnost oznámena.

Jestliže dojde ke změně údajů o daňovém základu OSVČ, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla. To znamená, že opravný Přehled lze (je povinností) podat v podstatě kdykoli po podání řádného Přehledu.

Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny se podává opravný Přehled všem (standardně oběma) zdravotním pojišťovnám.

Podaný opravný Přehled, resp. údaje v něm dodatečně oznamované, pořídí zdravotní pojišťovna do svého informačního systému a z nich pak bude vycházet při zasílání vyúčtování jakožto zpravidla prvotního úkonu informativní povahy, sloužícího oběma stranám k porovnání pohledávek a plateb.

3.9 Každá OSVČ podává Přehled

Zdravotní pojišťovny si důsledně hlídají, aby každý podnikatel podal Přehled tak, jak ukládá zákon.

Může dojít k situaci, že Přehled podává i osoba ze zahraničí?

Pokud byl pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky v roce 2024 ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, a to jak po celý kalendářní rok nebo pouze po část roku, případně jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc, pak je povinen podat v roce 2025 zdravotní pojišťovně, u které byl v tomto roce pojištěn, formulář Přehled OSVČ. Tento Přehled podává i OSVČ, která v roce 2024 zahájila, ukončila, resp. přerušila svoji samostatnou výdělečnou činnost.

Pro daný účel má každá zdravotní pojišťovna svůj (v rámci zdravotních pojišťoven unifikovaný) formulář, ať už papírový nebo připravený v elektronické podobě na svých webových stránkách.

Přehled podává i OSVČ ze států Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, podnikající a tudíž pojištěná v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009.

Naproti tomu OSVČ ze „třetí země“ není účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění, řešením její situace je sjednání komerčního zdravotního pojištění. Výjimkou je situace, kdy je tato osoba zaměstnaná u českého zaměstnavatele a současně podniká jako OSVČ – v takovém případě Přehled podává.

3.10 Pojištěnci považovaní ve zdravotním pojištění za OSVČ

Povinnost podat Přehled je uložena pojištěnci evidovanému u zdravotní pojišťovny jako OSVČ.

Kdo je ve zdravotním pojištění OSVČ?

S účinností od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou:

1.  osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů

2.  spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Toto upravená formulace vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Postup zdravotní pojišťovny po podání Přehledu

Pořízením řádného nebo opravného Přehledu do informační databáze zdravotní pojišťovny je v úvodní fázi administrativně završeno finanční řešení příslušného rozhodného období -kalendářního roku.

3.11 Porovnání uhrazených záloh s výší pojistného za daný kalendářní rok

Protože OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, musí proběhnout roční zúčtování, a to formou Přehledu podávaného OSVČ.

Které varianty mohou u OSVČ po podání Přehledu nastat?

Zpracováním Přehledu OSVČ a pořízením oznamovaných údajů do informačního systému zdravotní pojišťovny jsou za příslušný kalendářní rok výsledkem zpravidla tyto situace:

a)  výše předepsaných pohledávek se (s možnými korunovými rozdíly) shoduje s úhradami záloh včetně případného doplatku pojistného

     Jedná se svým způsobem o ideální stav jak z pohledu zdravotní pojišťovny, tak i OSVČ.

b)  OSVČ je dlužníkem

Podnikatel může mít dluh buď na pojistném nebo na penále, anebo na obojím. Pokud nejsou evidované pohledávky na základě výzvy zdravotní pojišťovny uhrazeny dobrovolně, je zdravotní pojišťovna povinna ze zákona tyto uplatňovat, tedy předepsat (platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků) a v případě jejich nezaplacení vymáhat, třeba i prostřednictvím exekutorských úřadů.

O pominutí vyměřeného penále lze požádat cestou odstranění tvrdosti. Žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které OSVČ bez vlastního zavinění nemohla uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Pokud bylo OSVČ stanoveno penále výkazem nedoplatků, může si rovněž podat žádost o odstranění tvrdosti, a to ve lhůtě do osmi dnů. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

Primární okolností, kterou zdravotní pojišťovna při projednávání žádosti zkoumá, je úhrada aktuálního dlužného pojistného v plné výši neboli ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno dlužné pojistné. Rovněž je brána v úvahu platební morálka, to znamená, jak plátce v uplynulém období platil pojistné. Přihlíží se i k tomu, zda se jedná o první nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

O podané žádosti rozhoduje při výši penále do 30 000 Kč příslušná zdravotní pojišťovna, u penále převyšujícího 30 000 Kč pak její Rozhodčí orgán.

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

c)  zdravotní pojišťovna vyčíslí přeplatek

Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti (daňového základu) za rozhodné období daného kalendářního roku povinna zaplatit, dochází k přeplatku. I v případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení Přehledu – s požadavkem na vrácení přeplatku. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od podání Přehledu za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což byla pro rok 2024 měsíční částka 2 968 Kč. Minimální záloha pro rok 2025 činí 3 143 Kč.

V uplynulém období docházelo k situacím, kdy zdravotní pojišťovny vyplácely částky přeplatku např. ve výši několika korun poštovními poukázkami s mnohem vyššími náklady. S účinností od 1. ledna 2022 je stanovena minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, kdy tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč. Obdobným způsobem byla k datu 1. ledna 2022 také aktualizována částka nedoplatků pojistného, kterou nelze vymáhat, a to z 50 Kč na 200 Kč. V této souvislosti upozorňujeme, že jinak postupují zdravotní pojišťovny u penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok.

Dlužné pojistné a penále převyšující tyto hodnoty jsou zdravotní pojišťovny povinny vůči dlužníkům uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě jejich nezaplacení vymáhat – viz § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Naproti tomu pokutu za porušení zákona zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí.

3.12 Doplatky po podání Přehledu

V praxi se běžně vyskytují situace, kdy je zapotřebí ještě provést úhradu doplatku pojistného?

Kteří plátci tyto doplatky provádějí?

Pro zaměstnavatele povinnost úhrady doplatku po podání Přehledu nevznikne. Jako výjimku můžeme kvalifikovat situaci, kdy zaměstnavatel v souvislosti se změnou opravuje některý z údajů a podává opravný Přehled.

Naproti tomu OSVČ provádějí doplatky například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů (tedy bez povinnosti placení záloh) a dále vždy v případě, kdy při placení záloh ještě vznikne povinnost doplatku pojistného podle dosaženého daňového základu.

Doplatek neprovádí OSVČ tehdy, pokud je podle daňového základu zajištěn výší zaplacených minimálních záloh postup podle zákona.

Sankční postupy zdravotních pojišťoven

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného (včetně penále) a možnost uložení pokuty za porušení zákona.

3.13 Pravděpodobná výše pojistného

Jedná se o jeden z nástrojů, jehož prostřednictvím může zdravotní pojišťovna uplatňovat při nedisciplinovanosti plátce své pohledávky.

Jak je pro rok 2025 stanovena výše pravděpodobného pojistného u zaměstnavatele a u OSVČ?

Jestliže zaměstnavatel nesplní povinnost podat Přehled podle § 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. nebo pokud osoba samostatně výdělečně činná nepodá Přehled ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 a 3 cit. zákona, a tuto povinnost plátce nesplní ani ve lhůtě stanovené zdravotní pojišťovnou, může zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, byl-li plátce v zaslané výzvě na tento následek upozorněn.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2025 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, kdy hodnota tohoto parametru je 43 682 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 65 523 Kč (1,5 x 43 682), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 8 846 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2025 poloviční (4 423 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného a navazující penále je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

3.14 Pokuta jako volitelná sankce zdravotní pojišťovny

K uložení pokuty zdravotní pojišťovna přistoupit může, ale také nemusí, vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění plátce včetně závažnosti důsledků takového chybného postupu.

Jak postupuje zdravotní pojišťovna, když se rozhodne uložit plátci pokutu za porušení zákona?

Pokuta je majetková sankce, uložená ve správním řízení, kterou je příslušný subjekt jako plátce pojistného povinen zaplatit za porušení povinností stanovených v zákoně č. 48/1997 Sb. a v zákoně č. 592/1992 Sb.

Pokud OSVČ nebo zaměstnavatel poruší zákonem stanovenou povinnost a zdravotní pojišťovna usoudí, že použití sankčního postihu ve formě pokuty je na místě, obdrží dotyčný subjekt oznámení o zahájení správního řízení. V tomto oznámení je plátci sděleno, kterou konkrétní povinnost porušil, čeho se zahájené správní řízení týká a současně je poskytnuta lhůta pro vznesení případných námitek. Nejsou-li námitky ve stanovené lhůtě podány, popřípadě tyto námitky nejsou pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelné, vydá následně správní rozhodnutí – platební výměr. Platebním výměrem je plátce zavázán zaplatit příslušné zdravotní pojišťovně pokutu ve výši uvedené ve výrokové části tohoto tzv. exekučního titulu.

Za nepodání Přehledu zaměstnavatelem nebo OSVČ (včetně nepodání opravného Přehledu OSVČ) může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 50 000 Kč.

Pokud plátce nepodá Přehled a tudíž nesplní jednu ze svých zákonných povinností, může vzít zdravotní pojišťovna tuto skutečnost v úvahu například i tehdy, když bude žádat o prominutí vyměřeného penále (viz výše).

Řešení č. 3.1 až 3.14 zpracoval Ing. Antonín Daněk (VII/2025)