Příklad

Občan, zaměstnanec, pronajímá byt. Jedná se o ekonomickou činnost, občan je osobou povinnou k dani.

Podle zákona o DPH se do obratu zahrnuje souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, jde‑li o úplaty za zdanitelná plnění, plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Z uvedeného vyplývá, že se do obratu zahrnují úplaty za uskutečněná plnění. Přijaté zálohy se do obratu nezahrnují.

Příklad

Podnikatel dodal za dvanáct předcházejících kalendářních měsíců zboží za 800 000 Kč a přijal zálohy na dodání zboží ve výši 300 000 Kč. Do obratu se zahrnuje částka 800 000 Kč.

Slovo „náleží“ je v tom významu, že se jedná o všechna uskutečněná plnění, za která osoba povinná k dani obdržela úplatu, ale také o plnění, která sice uskutečnila za úplatu, ale úplatu za ně neobdržela.

Příklad

Podnikatel dodal zboží za 800 000 Kč. Z toho dostal zaplaceno 500 000 Kč, částku 300 000 Kč dosud od odběratelů neobdržel. Do obratu pro registraci se zahrne 800 000 Kč.

Do obratu se zahrnují úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku.

To znamená, že pokud osoba povinná k dani poskytuje služby s místem plnění mimo tuzemsko, například v jiném členském státě, tak úplaty za tyto služby se do obratu nezahrnují.

Příklad

Podnikatel těží dřevo a také toto dřevo prodává. Za dvanáct kalendářních měsíců dodal v ČR dřevo za 700 000 Kč. Současně v tomto období provedl těžbu dřeva na Slovensku v hodnotě 600 000 Kč. Těžba dřeva na Slovensku je služba vztahující se k nemovitosti. V tomto případě s místem plnění na Slovensku. Do obratu se zahrne částka 700 000 Kč.

Dále se do obratu zahrnují úplaty za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně. Tato plnění jsou souhrnně uvedena v § 63 zákona o DPH. Jedná se například o dodání zboží do jiného členského státu, vývoz zboží, poskytnutí služby do třetí země, přepravu osob osvobozenou od daně podle § 70 zákona o DPH, nebo o dovoz zboží.

Příklad

Podnikatel prodává zboží v ČR. Za dvanáct kalendářních měsíců dodal v ČR zboží za 600 000 Kč. Podnikatel dodal také v tomto období zboží na Slovensko v hodnotě 700 000 Kč. Do obratu se zahrne částka 1 300 000 Kč.

Do obratu se také zahrnují vymezená plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Jedná se o finanční činnosti podle § 54, penzijní činnosti podle § 54a, pojišťovací činnosti podle § 55, dodání vybraných nemovitých věcí podle § 56 a nájem vybraných nemovitých věcí podle § 56a.

Tato plnění se do obratu zahrnují za podmínky, že nejsou pro osobu povinnou k dani doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Měřítkem určení, co je doplňková činnost může být například poměr příjmů z této činnosti k celkovým příjmům.

Tato plnění se do obratu zahrnují, pokud jsou uskutečňována cíleně s úmyslem opakovanosti.

Typickým plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně, které je poskytováno dlouhodobě, je poskytnutí nájmu vybrané nemovité věci. Vybranou nemovitou věcí je pozemek, právo stavby, stavba, podzemní stavba se samostatným účelovým určením, inženýrská síť nebo jednotka.

Důležitá změna je právě v zahrnutí náj­mu do obratu pro registraci osoby povinné k dani. Do konce roku 2013 se nájem nemovitých věcí do obratu zahrnoval. V roce 2014 se nájem vybraných nemovitých věcí do obratu nezahrnoval a nově se do obratu zahrnuje od 1. ledna 2015.

Do obratu se zahrnuje ale až nájem vybraných nemovitých věcí poskytovaný po 1. lednu 2015.

Pro osobu povinnou k dani to znamená, že za dvanáct předcházejících kalendářních měsíců zahrne nájem do obratu jen za kalendářní měsíce roku 2015. Takže za dvanáct kalendářních měsíců se zahrne nájem do obratu až na konci roku 2015.

Příklad

Osoba povinná k dani uskutečňuje zdanitelná plnění a za dvanáct předcházejících měsíců poskytuje dlouhodobý nájem osvobozený od daně. K 31. březnu 2015 si stanoví obrat tak, že do obratu zahrne nájem poskytnutý za tři předcházející měsíce od 1. ledna 2015 do 31. března 2015. Nájem poskytnutý za devět měsíců r. 2014 do obratu nezahrne.

V případě, že osoba povinná k dani uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, plátcem se nestane ani v případě, že překročí zákonem stanovený obrat.

Příklad

Fyzická osoba pouze pronajímá byty občanům. Za dvanáct kalendářních měsíců dosáhne obrat 2 000 000 Kč. Limit pro obrat sice přesahuje, ale vzhledem k tomu, že je tento obrat tvořen výhradně plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně, plátcem se nestane.

Příklad

Obec pronajímá byty. Z tohoto pronájmu má za dvanáct bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců příjem 3 000 000 Kč. Plátcem se nestane.

Příklad

Obec pronajímá byty. Z tohoto pronájmu má za dvanáct bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců příjem 2 000 000 Kč. K tomu má příjem z infocentra za prodej map 60 000 Kč. Plátcem se stane.

Osoba povinná k dani je povinna podat přihlášku k registraci za plátce do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat a plátcem se stává od prvního dne druhého měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém stanovený obrat překročila. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Měsíční zdaňovací období má plátce do konce roku, ve kterém se zaregistroval a celý následující kalendářní rok. Potom může požádat o změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní.

Pokud chce plátce změnit své zdaňovací období z měsíčního na čtvrtletí, může tak učinit po uplynutí uvedené lhůty za předpokladu, že jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč, není nespolehlivým plátcem a není skupinou.

Tuto změnu zdaňovacího období musí oznámit správci daně do konce ledna příslušného kalendářního roku.

Příklad

Podnikatel překročil limit pro obrat v únoru 2015. Do 15. března 2015 je povinen podat přihlášku k registraci, plátcem se stává od 1. dubna 2015 s měsíčním zdaňovacím obdobím. Měsíční zdaňovací období mu zůstane až do konce roku 2016. Pokud bude chtít změnit zdaňovací období na čtvrtletní, tak může tak učinit za předpokladu, že splní stanovené podmínky a změnu nahlásí do konce ledna 2017.

Osoba povinná k dani je registrovaná ke dni, ke kterému se překročením obratu stává plátcem, a to i v případě, že k této registraci dojde zpětně.

V případě, že se osoba povinná k dani zaregistruje za plátce zpětně, je povinna podat za období, kdy měla být registrovaná řádná daňová přiznání. Jde o to, že tato osoba plátcem byla, ale nechovala se tak. Tento stav musí zpětně napravit. Plátce v těchto přiznáních uvede u poskytnutých zdanitelných plnění daň na výstupu a může také uplatnit nároky na odpočet daně.

Daň spočítá podle § 37 odstavce 2 zákona o DPH pomocí koeficientu z ceny včetně daně. Nárok na odpočet daně může uplatnit na základě daňových dokladů. V případě, že tyto doklady neobsahují všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, může plátce v souladu s § 73 odstavec 5 zákona o DPH prokázat nárok na odpočet daně jiným způsobem.

Příklad

Osoba povinná k dani prodává zahradní techniku. Obrat pro registraci překročila za listopad 2014. Plátcem se stává od 1. ledna 2015. Tuto skutečnost zjistila 10. března 2015. Za měsíc leden měla tržby ve výši 200 000 Kč. Je povinna podat přiznání k DPH za měsíc leden 2015 a uplatnit daň ve výši 34 720 Kč (200 000 x 0,1736). Má také nároky na odpočet daně u zboží pořízeného v lednu 2015. Za měsíc únor podá přiznání do 25. března.

Osoba povinná k dani může při registraci uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců, přede dnem, kdy se stal plátcem. Tento nárok může uplatnit u majetku, který je ke dni registrace jeho obchodním majetkem.

Pokud plátce uskutečňoval zdanitelná plnění, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, tak v případě, že nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, tento režim nepoužije do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován za plátce.

To znamená, že pokud podnikatel poskytoval například stavební práce jiným plátcům v době, kdy nebyl za plátce registrován, tak v daňových přiznáních podaných zpětně uplatní u těchto plnění běžný režim. Režim přenesení daňové povinnosti použije, až když nabyde právní moci rozhodnutí o registraci plátce.

Příklad

Podnikatel poskytuje pouze zednické práce pro plátce. Za říjen 2014 překročil obrat pro registraci za plátce. Tuto skutečnost zjistil v lednu 2015. Správce daně vydal rozhodnutí o registraci, ve kterém ho zaregistroval k 1. prosinci 2014. Rozhodnutí o registraci nabylo právní moci 15. února 2015. Plátce v daňovém přiznání za prosinec 2014, leden 2015 a do 15. února 2015 uvede plnění podle běžného režimu pro uplatnění daně. Od 16. února 2016 použije režim přenesení daňové povinnosti.

Obdobně postupuje osoba povinná k dani i v případě, že v době, kdy nebyla za plátce registrovaná, dovezla zboží. V této době byl správcem daně celní úřad a osoba povinná k dani zaplatila daň při dovozu zboží celnímu úřadu.

Pro plátce je správcem daně finanční úřad a plátce uvádí dovoz zboží v daňovém přiznání.

V případě zpětné registrace již plátce dovoz za předcházející období neuvádí.

Příklad

Podnikatel, neplátce, dovezl v prosinci 2014 zboží. Daň z dovozu zaplatil celnímu úřadu. Za říjen 2014 však překročil obrat pro registraci. Plátcem byl od 1. prosince 2014. Tuto skutečnost zjistil v lednu 2015. Správce daně ho zaregistroval za plátce zpětně k 1. prosinci 2014. Plátce je povinen podat daňové přiznání za prosinec 2014. Dovoz zboží již do tohoto daňového přiznání neuvede.

Ing. Zděnek Kuneš

K rubrice Daně jsme publikovali:

-  Zákon o dani z přidané hodnoty (zák. č. 235/­2004 Sb.), daňový řád (zák. č.280/2009 Sb.) – Zákony I/2015

-  Trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb.) – Zákony II/2015

-  Zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb.) – Zákony III/2015

-  Novela zákona o DPH, str. 23 – měsíčník DaÚ 4/2015

-  DPH při dodání zboží formou řetězového obchodu, str. 41 – měsíčník DaÚ 2-3/2015

-  Vnitropodnikové směrnice, str.2 – měsíčník DÚVaP 3-4/2015

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e‑mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky 558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po – Pá od 9.00 do 15.00 hod.).

§ 54a zákona č. 235/2004 Sb.
Penzijní činnosti

Penzijními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  poskytování důchodového spoření podle zákona upravujícího důchodové spoření,

b)  poskytování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

c)  poskytování penzijního připojištění podle zákona upravujícího penzijní připojištění,

d)  zprostředkování důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění.

§ 55 zákona č. 235/2004 Sb.
Pojišťovací činnosti

Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  poskytování pojištění,

b)  poskytování zajištění,

c)  služby související s pojištěním nebo zajištěním poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění.

§ 56 zákona č. 235/2004 Sb.
Dodání nemovité věci

(1) Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který

a)  netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a

b)  není stavebním pozemkem.

(2) Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí pozemek, na kterém

a)  má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a

1. který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo

2. v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo

b)  může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.

(3) Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let

a)  od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního souhlasu…