Registrované partnerství

a zdravotní pojištění

Jak se posuzuje status nezaopatřeného rodinného příslušníka v rámci působnosti koordinačních nařízení Evropské unie? Kdy začne český občan při výkonu výdělečné činnosti podléhat právním předpisům jiného státu? Za jakých podmínek mohou být manželé nebo registrovaní partneři ve zdravotním pojištění osobou, za kterou je plátem pojistného stát?

I v rozsahu působnosti právní úpravy zdravotního pojištění se setkáme s pojmem registrovaného partnerství, a to včetně návaznosti na účinnost koordinačních nařízení Evropské unie.

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:

1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a

2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004

obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012.

(Pro všechny tyto právní předpisy budeme v dalším textu uvádět pojem „Nařízení“).

V případě potřeby lze text Nařízení a dalších důležitých dokumentů nalézt například na webových stránkách Kanceláře zdravotního pojištění z. s. (www.kancelarzp.cz).

Dle přílohy č. XI. k Nařízení č. 883/2004 se pro účel vymezení rodinných příslušníků podle čl. 1 písm. i) manželem nebo manželkou rozumí také registrovaní partneři podle definice uvedené v zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.

Kdo je nezaopatřeným
rodinným příslušníkem, určují právní předpisy státu bydliště

Tam, kde předpisy definici pro účely sociálního zabezpečení neobsahují, jde o nezaopatřeného manžela a nezaopatřené dítě. Posuzování nezaopatřenosti dle české legislativy vychází z ustanovení zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a zákona č. 115/2006 Sb. V České republice tak jde o manžela/manželku nebo registrovaného partnera/partnerku,který/která nevykonává v ČR (ani v jiném členském státě Evropské unie, a dále v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku)výdělečnou činnost, nepobírá zde důchod, podporu v nezaměstnanosti,peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění a netrvá jí v ČR ani pracovní poměr po dobu rodičovské dovolené nebo neplaceného volna.

Výdělečná činnost českého
občana v zahraničí

Pokud má český občan v úmyslu vycestovat za účelem získání zaměstnání nebo výkonu podnikatelské činnosti do některého z výše uvedených států, které aplikují Nařízení, je českým pojištěncem do okamžiku, kdy práci v této zemi získá. V případě potřeby může do doby zahájení výdělečné činnosti čerpat zdravotní péči v dané zemi na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (EuropeanHealthInsuranceCard – EHIC), vystaveného mu českou zdravotní pojišťovnou.

Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v jiném státě výdělečnou činnost, tedy zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Musí se však jednat o činnost, která se za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost považuje podle právních předpisů účinných v dané zemi v oblasti sociálního zabezpečení. Stává se pojištěncem státu, ve kterém je výdělečně činný a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EHIC, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v příslušném státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený EHIC. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v zemi s působností Nařízení, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.

Po ukončení výdělečné činnosti v tomto státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům platným v oblasti zdravotního pojištění.

Registrovaný partner jako
nezaopatřený rodinný příslušník

Je-li občan ČR pojištěn z titulu výkonu výdělečné činnosti v některé z výše uvedených zemí (tedy mimo tzv. třetí země a mimo státy, se kterými je Česká republika vázána dvoustrannou mezistátní smlouvou o sociálním zabezpečení, upravující i oblast zdravotního pojištění), jsou systémem země, ve které živitel pracuje, kryti i jeho nezaopatření rodinní příslušníci.

Dítě lze registrovat jako cizího pojištěnce pouze za předpokladu, že rodič nebo jiná osoba pečující o dítě je považována za nezaopatřenou. Na rozdíl od právní úpravy platné v některých evropských státech je za nezaopatřeného rodinného příslušníka považován v České republice i registrovaný partner. Na základě výkonu výdělečné činnosti v uvedených státech podléhají jak živitel, tak jeho nezaopatření rodinní příslušníci – tedy i registrovaný partner, odkázaný na příjmy živitele – všem systémům sociálního zabezpečení příslušného státu. To znamená, že si nemohou vybrat, ve které zemi a případně ve kterých systémech (zdravotního, nemocenského, důchodového a jiného pojištění) chtějí být pojištěni.

Státy mimo působnost Nařízení

Při výkonu výdělečné činnosti ve státech, na které se nevztahuje účinnost Nařízení nebo dvoustranných mezistátních smluv o sociálním zabezpečení může náš občan postupovat například tím způsobem, že se odhlásí z českého systému veřejného zdravotního pojištění z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Jednou ze základních podmínek pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Alternativně si může pojištěnec platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2024 měsíčně částka 2 552 Kč. Na rozdíl od postupu podle podmínek platných při dlouhodobém pobytu v cizině může pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů kdykoli přicestovat do České republiky a v případě potřeby bude zde mít nárok na plnou péči.

Dokladování rozhodných
skutečností

Ve všech výše uvedených situacích platí, že po návratu musí pojištěnec průkazně dokladovat české zdravotní pojišťovně dobu výkonu výdělečné činnosti nebo zdravotního pojištění v cizině tak, aby po něm nemohlo být jeho českou zdravotní pojišťovnou požadováno doplacení pojistného za období pojištěním řádně nepokryté.

Státní kategorie
zdravotního pojištění

Osobami, za které je plátcem pojistného stát, jsou dle § 7 odst. 1 písm. n) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu. Pro zdravotní pojišťovny jsou tyto osoby pracovně vedeny pod písmenem W.

Podmínkou je, že nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 cit. zákona nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby.

Při oznámení vzniku nároku na zařazení do této kategorie by měl pojištěnec předložit souhlas vysílající organizace, ze kterého bude patrné datum, od kterého souhlas s doprovodem manžela/manželky nebo registrovaného partnera uděluje. Datum, do kdy platil souhlas vysílající organizace, je pojištěnec povinen doložit při oznámení zániku nároku na zařazení do této kategorie.

Pro účel zařazení mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, lze využít tento vzor čestného prohlášení:

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že nemám příjem ze závislé činnosti, nejsem osobou samostatně výdělečně činnou podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb. a nejsem osobou vykonávající obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byl vyslán můj manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka …………..........…., nar. ………………., vyslaný k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí.

Jméno, příjmení ............................................................................................

Číslo pojištěnce (rodné číslo) .........................................................................

Telefon, e-mail .............................................................................................

Příloha: Souhlas vysílající organizace (povinná příloha)

V ....................... dne ........................

..........................

podpis pojištěnce

I tyto osoby budou zařazeny v informačním systému zdravotní pojišťovny jako „státní pojištěnci“ a stát za ně v roce 2024 zaplatí zdravotní pojišťovně měsíčně částku pojistného 2 085 Kč. 

Ing. Antonín Daněk