Rekvalifikace

a podpora v nezaměstnanosti

Základní podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se nijak zvlášť nemění. I nadále platí, že abyste mohli mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí být splněna podmínka minimální odpracované doby resp. minimální účasti na důchodovém pojištění.

Vzhledem k tomu, že od začátku roku 2024 začal platit tzv. konsolidační balíček, tak několik změn se také týká i nároku na podporu v nezaměstnanosti. Především se prodlužuje minimální odpracovaná doba pro nárok na opakování podpory v nezaměstnanosti. Na další podporu v nezaměstnanosti bude nárok až po odpracování 5 měsíců v novém zaměstnání, případně to bude minimálně 9 měsíců. Odstupné už nebude mít vliv na výplatu podpory v nezaměstnanosti.

Při nároku na odstupné se bude podpora v nezaměstnanosti vyplácet hned od začátku evidence na úřadu práce. Také se zvyšuje maximální možný přivýdělek pro nezaměstnané na 9 450 Kč. Od ledna 2024 může být nárok na vyšší podporu v nezaměstnanosti a vyšší podporu při rekvalifikaci a zvyšuje se také minimální podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. ze dne 7. prosince 2023 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2023 pro účely zákona o zaměstnanosti stanoví, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2023 činí 42 427 Kč. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2023 se zvýšila oproti stejnému období předchozího roku z 39 306 Kč na 42 427 Kč, tj. o 3 121 Kč. Jak se výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2023 projeví v poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci v letošním roce je obsahem tohoto mého příspěvku, s kterým bych ráda seznámila čtenáře.

Nárok na podporu
v nezaměstnanosti

Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti musí být každý, kdo chce pobírat podporu v nezaměstnanosti, zařazen a veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Není to však jediná podmínka, kterou je nutné splnit. Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání předchozích alespoň dvanácti měsíců důchodového pojištění v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (tj. v rozhodném období). Dobu účasti na důchodovém pojištění podle zvláštního právního předpisu tj. § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění lze získat zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností. Uchazeč o zaměstnání musí rovněž požádat krajskou pobočku Úřadu práce České republiky, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž mu má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Dobu účasti na pojištění lze získat též dobrovolným důchodovým pojištěním.

Uchazeči o zaměstnání jsou účastni důchodového pojištění

po dobu, kdy je jim poskytována podpora podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Doba, kdy již jim podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.

Na podporu v nezaměstnanosti není nárok vůbec, pokud byl s uchazečem o zaměstnání,

a)  v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti, vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b, dále výpovědí podle § 52 písm. g) ZP], to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

b)  v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, nebo

c)  kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek,

d)  který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3 (tzv. nekolidujícího zaměstnání) a

e)  který je ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s) např. společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným; k výši příjmu nebo odměny se přitom nepřihlíží, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva.

Pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, tak bez ohledu na to, zda má nárok na podporu v nezaměstnanosti či nikoliv, tak po celou dobu evidence je za něho plátcem zdravotního pojištění stát. Pokud však zaměstnanec po skončení zaměstnání nepožádá úřad práce o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, tak je pro účely placení zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů a musí si sám platit zdravotní pojištění.

Nekolidující zaměstnání

Podle zákona o zaměstnanosti zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

a)  výkon činnosti uchazeče o zaměstnání na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (nařízením vlády č. 396 ze dne 13. prosince 2023 se od 1. ledna 2024 zvýšila minimální mzda z částky 17 300 Kč na 18 900 Kč) nebo

b)  výkon činnosti uchazeče o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy tj. Kč. Od 1. ledna 2024 se horní hranice měsíčního výdělku nebo odměny z tzv. nekolidujícího zaměstnání, zvýšila z částky 8 650 Kč na 9 450 Kč tj. o 800 Kč.

Po dobu vedení v evidenci úřadu práce si může uchazeč o zaměstnání přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání. Pokud uchazeč o zaměstnání pobírá podporu v nezaměstnanosti, tak po dobu trvání právního vztahu vzniklého k výkonu práce v nekolidujícím zaměstnání se výplata podpory v nezaměstnanosti zastaví. Doba trvání právního vztahu vzniklého k výkonu nekolidujícího zaměstnání a z tohoto důvodu uchazeči o zaměstnání nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby.

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání

při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Není tomu ale tak vždy. Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky rozhodne ve správním řízení o podpoře v nezaměstnanosti.

Uchazeč o zaměstnání je povinen skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti doložit, a to například evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.

Uchazeči o zaměstnání nemusí žádat o potvrzení o výši průměrného čistého výdělku svého zaměstnavatele. Výše podpory v nezaměstnanosti se totiž odvíjí od čisté mzdy v posledním zaměstnání za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí. I nadále ale trvá povinnost doložit zápočtový list. Údaje pro stanovení nároku a výpočet podpory v nezaměstnanosti jsou součástí formuláře „Oznámení o ukončení zaměstnání „ zasílaného zaměstnavatelem a Českou správu sociálního zabezpečení, kde si je opatří sám úřad práce. Jsou vedeny v registru pojištěnců odděleně od údajů pro výkon nemocenského a důchodového pojištění.

Při podání žádosti o podporu
v nezaměstnanosti

je uchazeč o zaměstnání povinen krajské pobočce Úřadu práce rovněž písemně oznámit, zda je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3 (v tzv. nekolidujícím zaměstnání) nebo zda je v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s) např. společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva. Dojde-li ke vzniku právního vztahu nebo postavení podle předchozí věty v průběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti, je uchazeč o zaměstnání povinen tyto skutečnosti krajské pobočce Úřadu práce písemně oznámit nejpozději v den jejich vzniku.

Délka pobírání podpory
v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po určenou podpůrčí dobu, jejíž délka je odvislá od věku uchazeče o zaměstnání. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Zde je počítáno s tím, že mladší občan má více možností si rychleji nalézt nové zaměstnání a starší lidé mají proto podpůrčí dobu delší. Doba, po kterou dostáváte podporu v nezaměstnanosti je odstupňována.

Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání

a)  do 50 let věku 5 měsíců,

b)  nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,

c)  nad 55 let věku 11 měsíců.

Překážky poskytování podpory

Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu

a)  poskytování starobního důchodu,

b)  poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemo­cenského pojištění, které jsou uchaze­či o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu „tzv. nekolidujícího zaměstnání“ nebo krátkodobého zaměstnání a 

c)  vazby.

Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci.

Uchazeči o zaměstnání se rovněž neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu trvání právního vztahu vzniklého k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3, po dobu, po níž je v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s), aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva.

Krátkodobé zaměstnání

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (tzv. krátkodobé zaměstnání).

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání a pro tento účel stanoví, že vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání

a)  které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

b)  jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby,

c)  které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a

d)  které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Výše podpory v nezaměstnanosti je odstupňována a záleží i na důvodu, proč byl pracovní poměr ukončen. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu OSVČ. 

Ne všichni uchazeči o zaměstnání mají nárok na podporu v nezaměstnanosti v této výši. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu. To neplatí, vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost. Průměrný měsíční čistý výdělek se počítá z posledního zaměstnání, a pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, pak z posledního vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Osoba samostatně výdělečně činná musí výdělečnou činnost ukončit nebo přerušit.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle první věty předchozího odstavce.

Podpora v nezaměstnanosti nemůže být neomezeně vysoká a pro každý rok je stanoven určitý strop. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti má vazbu na průměrnou mzdu, mění se s její výši a činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (odvíjí se ode dne podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti tj. do 31. 12. 2023 nebo po 31. 12. 2023 a při rekvalifikaci je rozhodující den nástupu na rekvalifikaci) a představuje částku 24 608 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 22 797 Kč o 1 811 Kč.

Nárok na podporu při rekvalifikaci

má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne ve správním řízení o podpoře při rekvalifikaci. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a podpora v této výši se poskytuje po celou dobu rekvalifikace. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 27 578 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 25 549 Kč o 2 029 Kč.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Překrývají-li se doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností.

Náhradní doby zaměstnání

Zákon o zaměstnanosti zohledňuje některé právně významné skutečnosti, které fyzické osobě neumožňovaly, aby byla zaměstnána nebo vykonávala jinou výdělečnou činnost a tuto podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti mohla splnit. Proto zákon o zaměstnanosti stanoví výčet společensky uznaných překážek, pro které nemohl žadatel o podporu v nezaměstnanosti být výdělečně činný a považuje je za náhradní doby zaměstnání. Vzhledem k tomu, že v těchto situacích není z čeho vypočítat výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, tak se místo průměrného měsíčního čistého výdělku a vyměřovacího základu k výpočtu používá tzv. průměrná mzda v národním hospodářství.

Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

a)  přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,

b)  pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

c)  osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

d)  osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

e)  výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizaci, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,

f)  osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) a trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

Tyto doby lze započíst pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti v celém rozsahu 12 měsíců. Podporu v nezaměstnanosti nelze přiznat poživateli starobního důchodu.

Nižší sazba podpory

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (např. osobní péči o dítě ve věku do 4 let) a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

b)  bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo

c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci a představuje částku 5 940 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 5 503 Kč o 437 Kč. 

Existuje výjimka ve prospěch uchazeče o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti, v tomto případě se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti (v rozhodném období), které jsou dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.

Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 6 364 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 5 896 Kč o 468 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za další dva měsíce ve výši 0,12násobku průměrné mzdy představuje částku 5 091 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 4 717 Kč o 374 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 4 667 Kč a od 1. ledna 2024 se tak zvýšila z částky 4 324 Kč o 343 Kč.

Zdroje: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění p.p., Sdělení MPSV č. 366/2023 Sb., ze dne 7. prosince 2023 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2023 pro účely zákona o zaměstnanosti a nařízení vlády č. 396 ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění p.p.

Mgr. Olga Bičáková

ZÁKON č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti

§ 25

(3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

a)  výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

(4) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo osobně anebo písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.

(5) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

(6) Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním (§ 20) a je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (dále jen „krátkodobé zaměstnání“).

(7) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).

(8) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud ...