Repo sazba – sankce

Repo sazba je jednou ze tří úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou. Dalšími jsou diskontní sazba a lombardní sazba. A právě repo sazba je využívána při stanovení různých sankcí dle daňového řádu. Jakých sankcí se tato tzv. repo sazba týká?

Vývoj repo sazby od roku 2020 do 28. 2. 2022

Sankce dle daňového řádu a repo sazba

V daňovém řádu je výše sankce vázána na výši repo sazby v následujících případech:

•    stanovení úroku z prodlení za včas neuhrazenou daň dle § 252 DŘ ve vazbě na § 1970 ObčZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,

•    stanovení úroku z posečkané částky dle § 253 DŘ,

•    stanovení úroku z vratitelného přeplatku dle § 253a DŘ,

•    stanovení úroku z nesprávně stanovené daně dle § 254 DŘ,

•    stanovení úroku z daňového odpočtu dle § 254a DŘ.

Pro stanovení příslušné sankce se vždy vychází z výše repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Obecně dle § 251a DŘ platí, že úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik, přičemž úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.

Pro úroky hrazené daňovým subjektem stanoví § 251b DŘ následující obecná pravidla:

•    Úrokem hrazeným daňovým subjektem je a) úrok z prodlení, b) úrok z posečkané částky;

•    Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně;

•    Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého

a)  dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo

b)  pominuly podmínky pro jeho další vznik;

•    Úrok hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.

Mezi úroky hrazené správcem daně patří

a)  úrok z vratitelnéího přeplatku,

b)  úrok z nesprávně stanovené daně a 

c)  úrok z daňového odpočtu (DPH).

Obecná pravidla pro úroky hrazené správcem daně jsou uvedena v § 251c DŘ.

Úrok z prodlení za včas neuhrazenou daň

Vymezením úroku z prodlení se zabývá § 252 DŘ, z něhož vyplývá:

•    Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně;

•    Úrok z prodlení vzniká

a)  od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo

b)  ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby;

•    Úrok z prodlení nevzniká po dobu posečkání, u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, v případě příslušenství daně a v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy;

•    Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 2), které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů;

•    Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

Za den platby se dle § 166 DŘ považuje:

a)  u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,

b)  u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,

c)  u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Pokud daňový subjekt podá v opožděném termínu daňové přiznání a současně uhradí i daň v opožděném termínu, musí zaplatit jednak pokutu za opožděné podání daňového přiznání dle § 250 odst. 1 DŘ, a jednak úrok z prodlení za pozdní uhrazení své daňové povinnosti dle § 252 DŘ.

Povinnost uhradit pokutu vzniká poplatníkovi, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, anebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. Tato pokuta je stanovena ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, popř. 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Příklad 1

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 až dne 18. 5. 2022 z důvodu nepřítomnosti v místě svého bydliště (pobyt v zahraničí). V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 589 000 Kč a dílčí základ z podnikání 515 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 24 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění a základní slevu na dani na poplatníka. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Dle potvrzení zaměstnavatele zaplatil na měsíčních zálohách na daň v rámci závislé činnosti celkem 60 510 Kč a v rámci podnikání odvedl za rok 2021 na pololetních zálohách na daň částku 51 800 Kč (za rok 2020 dílčí základ daně dle § 6 ZDP činil 42 % celkového základu daně, a proto platil poplatník zálohy na daň v poloviční výši v souladu s § 38a odst. 5 ZDP). V daňovém přiznání za rok 2021 podaném v listinné podobě vyčíslí daň 134 160 Kč a po odečtení obou záloh na daň daňový nedoplatek ve výši 21 850 Kč. Tento uhradí současně s podáním daňového přiznání, a dne 19. 5. 2022 je daň připsána na účet správce daně.

Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 9. 4. do 18. 5. 2022 ve výši:

134 160 Kč × 0,05 : 100 × 40 dnů = 2 683,20 Kč.

V § 38o ZDP se stanoví, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu. S ohledem na toto znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 vypočtené částky, tedy 268,32 Kč.

Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 4. 2022 do dne platby včetně. Ke dni 1. 1. 2022 činí repo sazba 3,75 %, úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň tedy činí:

21 850 Kč × (3,75 + 8): 100 × 45 dnů: 365 dnů = 316,53 Kč.

Žádná ze sankcí však poplatníkovi nebude předepsána – pokuta je nižší než 1 000 Kč a úrok z prodlení je rovněž nižší než 1 000 Kč.

Příklad 2

Podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 s využitím daňového poradce dne 1. 7. 2022. V daňovém přiznání je vyčíslen daňový nedoplatek ve výši 181 000 Kč (vypočtená výsledná daň po uplatnění veškerých slev na dani, snížená o zaplacené zálohy na dani). Z důvodu nedostatku finančních prostředků v červenci však uhradí poplatník daň až v srpnu a platba daně je připsána na účet správce daně dne 3. 8. 2022.

Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán pouze úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 7. 2022 do platby daně. Předpokládejme repo sazbu k 1. 7. 2022 ve výši 4,50 %. Pak bude úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň činit:

181 000 Kč × (4,50 + 8): 100 × 30 dnů: 365 dnů = 1 860 Kč (po zaokrouhlení).

Úrok z posečkané částky při povolení posečkání úhrady daně

Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně podle § 156 odst. 1 DŘ povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky v následujících případech:

a)  pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,

b)  pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,

c)  pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,

d)  není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo

e)  při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Stanovením úroku z posečkané částky se zabývá § 253 DŘ, kde se uvádí:

•    Základem pro výpočet úroku z posečkané částky je daň, u které bylo povoleno nebo nastalo posečkání;

•    Úrok z posečkané částky vzniká po dobu posečkání (pravidla určující počátek a konec této doby jsou obsažena v § 156 a násl. DŘ);

•    Úrok z posečkané částky nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení z jiného důvodu, než je posečkání;

•    Výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení podle tohoto zákona. Výše úroku z posečkané částky tak činí poloviční výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, zvýšené o 4 procentní body;

•    Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik.

Sankce vyplývající z dodatečného daňového přiznání

Pokud je doměřována daň na základě podaného dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, pak podle znění § 251 odst. 4 DŘ povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné.

Příklad 3

Podnikatel – OSVČ vyčíslí v daňovém přiznání za zdaňovací období 2021 podaném elektronicky ke dni 2. 5. 2022 doplatek daně po odečtení zaplacených záloh na daň ve výši 45 150 Kč a tato platba je připsána na účet správce daně dne 2. 5. 2022. Poplatník při kontrole dokladů zjistí v červenci 2022, že opomenul do daňových příjmů za rok 2021 zahrnout fakturu ve výši 55 000 Kč za provedené služby. Proto poplatník dne 23. 7. 2022 podá dodatečné daňové přiznání na vyšší daň za zdaňovací období rok 2021 a vyčíslí v něm nový doplatek daně z příjmů ve výši 53 400 Kč a nedoplatek na dani ve výši 8 250 Kč je připsán na účet správce daně dne 27. 7. 2022.

Poplatníkovi vzniká podle § 252 odst. 2 DŘ povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje čtvrtým dnem následujícím po původním dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Repo sazba k 1. 1. 2022 činí 3,75 % a k 1. 7. 2021 předpokládejme výši repo sazby 4,50 %.

Úrok z prodlení za období od 6. 5. do 27. 7. 2022 činí:

8 250 Kč × (3,75 + 8): 100 × 56 dnů: 365 dnů + 8 250 Kč x (4,50 + 8): 100 x 27 dnů: 365 dnů = 225,01 Kč

Úrok z prodlení nebude předepsán, protože nedosáhl výše 1 000 Kč.

Úrok z vratitelného přeplatku

Dle § 253a DŘ, je základem pro výpočet úroku z vratitelného přeplatku, který je povinen uhradit správce daně poplatníkovi, vratitelný přeplatek, který nebyl v souladu se zákonem vrácen, použit nebo převeden. Úrok z vratitelného přeplatku vzniká ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku, do dne jeho vrácení, použití nebo převedení. Výše úroku z vratitelného přeplatku odpovídá výši úroku z prodlení, tedy rovná se výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 2), které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Úrok z nesprávně stanovené daně

Základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně dle § 254 DŘ je:

a)  část uhrazené daně, o kterou byla snížena daň stanovená nad rámec tvrzení daňového subjektu nebo z moci úřední,

b)  část daňového odpočtu nárokovaného v daňovém tvrzení, o kterou byl zvýšen daňový odpočet stanovený odlišně od tohoto daňového tvrzení, nebo

c)  částka uhrazená na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu.

Kdy vzniká a kdy nevzniká úrok z nesprávně stanovené daně je stanoveno v § 254 odst. 2 a odst. 3. Výše úroku z nesprávně stanovené daně odpovídá výši úroku z prodlení, přičemž výše úroku z nesprávně stanovené daně se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení.

Úrok z daňového odpočtu

Dle § 254a DŘ základem pro výpočet úroku z daňového odpočtu je daňový odpočet (daně z přidané hodnoty) stanovený správcem daně. Úrok z daňového odpočtu vzniká ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto daňové tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení, převedení nebo použití daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení. Výše úroku z daňového odpočtu odpovídá polovině úroku z prodlení.

Shrnutí pro sankce související s daňovým přiznáním k dani z příjmů za rok 2021

1. Za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů, přičemž zpoždění je delší než 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, vzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení;

2. Za opožděnou úhradu daně vzniká poplatníkovi úrok z prodlení od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů;

3. Za opožděné podání daňového přiznání s opožděnou platbou daně vzniká poplatníkovi jak pokuta, tak úrok z prodlení;

4. Pokuta za pozdní podání daňového přiznání se nepředepíše, dosáhne-li její vypočtená výše částku menší než 1 000 Kč;

5. Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.

Dle § 136 odst. 1 DŘ se daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Z § 136 odst. 2 DŘ vyplývá, že lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na:

a)  4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo

b)  6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud

•    daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

•    daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, a následně daňové přiznání podal poradce.

Ing. Ivan Macháček

ZÁKON č. 280/2009 Sb.,
daňový řád

§ 166

Den platby

(1) Za den platby se považuje

a)  u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně,

b)  u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala, nebo

c)  u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

(2) Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden účet správce daně, je povinen sdělit správci daně bezúplatně údaje nezbytné k identifikaci platby a příkazce, jakož i další zpřesňující údaje o příkazci v případě nejasných plateb. Stejnou povinnost plní i provozovatel poštovních služeb přímo nebo prostřednictvím zúčastněného poskytovatele platebních služeb.

(3) Provozovatel poštovních služeb, který přijal platbu k úhradě poštovním poukazem, ji předá k provedení převodu poskytovateli platebních služeb, který vede jeho účet, do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal; pro další převod této platby se uplatní lhůty podle zákona upravujícího platební styk.

(4) Pokud provozovatel poštovních služeb nedodrží lhůtu podle odstavce 3, uhradí správci daně úrok z prodlení podle občanského zákoníku.

(5) Úrok z prodlení uhrazený správci daně podle odstavce 4 je evidován a dále spravován jako příslušenství daně.

§ 250

Pokuta za opožděné tvrzení daně

(1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši

a)  0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

b)  0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

c)  0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

(2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 1 000 Kč.

(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat toto tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

(5) Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300 000 Kč.

(6) O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

(7) Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud

a)  daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a

b)  v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

§ 252

Úrok z prodlení

citace na str. 60

(1) Základem pro výpočet úroku z prodlení je

a)  splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo

b)  vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.

(2) Úrok z prodlení vzniká

a)  od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo

b)  ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení ...