Režim přenesení daňové povinnosti
od 1. ledna 2016 (1.)
Od daně z příjmů právnických osob jsou osvobozeny členské příspěvky. Ovšem základní podmínkou je, že se musí jednat o členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin. Není rozhodné, jakým způsobem jsou tyto členské příspěvky ve stanovách či dalších zmiňovaných dokumentech upraveny, ale jestliže se jedná o členské příspěvky v souladu se stanovami, statutem, zřizovatelskými či zakladatelskými listinami, jedná se o příjmy osvobozené od daně.
Plátce, příjemce zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
je povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění se řídí obecnými pravidly podle § 21 zákona o DPH. Povinnost přiznat a zaplatit daň z přijaté úplaty v režimu přenesení daňové povinnosti nevzniká.
Příklad
Plátce poskytl stavební práce na opravě domova důchodců pro jiného plátce v celkové výši 600 000 Kč bez daně. Na tyto práce přijal zálohu 300 000 Kč. Při přijetí zálohy nebyl povinen přiznat daň, celé plnění vykázal v režimu přenesení daňové povinnosti.
Plátce, pro kterého byly stavební práce provedeny, byl povinen přiznat daň 78 240 Kč.
Při dodání zboží je datem uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji podle kupní smlouvy podle obchodního zákoníku den dodání, v ostatních případech je tímto dnem den převzetí.
Příklad
Plátce dodal jinému plátci dne 25. listopadu 2015 ječmen v celkové hodnotě 360 000 Kč. Dne 2. prosince 2015 vystavil daňový doklad.
Kupujícímu vznikla povinnost přiznat daň 25. listopadu 2015.
Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací se jedná o poskytnutí služby. Často jsou v těchto případech uzavírány smlouvy o dílo. Potom se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části.
Příklad
Plátce staví v Ostravě dům pro jiného plátce. Ve smlouvě jsou stanovena jednotlivá dílčí plnění – předání hrubé stavby, předání elektroinstalace, předání rozvodů vody a topení.
Příjemce prací je povinen přiznat daň vždy k určitému datu, ke kterému byla jednotlivá plnění převzata.
Pokud je plátcem přijata úplata před uskutečněním zdanitelného plnění a zároveň před účinností režimu přenesení daňové povinnosti a k uskutečnění zdanitelného plnění, dojde po zavedení režimu přenesení daňové povinnosti, stanoví základ daně, na který se použije režim přenesení daňové povinnosti, podle § 37a zákona o DPH. Základem daně je rozdíl mezi celkovým základem daně za zdanitelné plnění a souhrnem základů daně z přijatých úplat.
Příklad
Plátce prodává cukrovou řepu. Dne 20. srpna 2015 přijal od cukrovaru zálohu 200 000 Kč. Plátce dodavatel přiznal v běžném režimu pro uplatnění daně z přidané hodnoty daň z přijaté zálohy a na tuto přijatou zálohu vystavil daňový doklad. Cukrovou řepu dodal 10. září 2015, vyfakturoval zbývající částku 150 000 Kč a vystavil daňový doklad, na který uvedl „daň odvede zákazník“. Povinnost přiznat daň z částky 150 000 Kč je na příjemci plnění.
Pokud se jedná o dodání vybraného zboží, u kterého se použije režim přenesení daňové povinnosti při překročení limitu 100 000 Kč a plátce, který toto vybrané zboží dodává, přijme zálohu v době před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti a k dodání tohoto vybraného zboží dojde po zavedení režimu přenesení daňové povinnosti, přičemž základ daně nedosahuje stanovený limit, postupuje se obdobně jako v předchozím příkladu.
Plátce, který poskytl zdanitelné plnění, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti
je povinen do patnácti dnů po uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad. Tento daňový doklad musí obsahovat základní náležitosti daňového dokladu a navíc sdělení „daň odvede zákazník“, nemusí obsahovat sazbu daně a výši daně. Příjemce zdanitelného plnění je povinen stanovit správnou sazbu daně a výši daně.
Příklad
Plátce postavil v Brně rodinný dům pro sociální bydlení pro jiného plátce. Na daňový doklad uvedl sazbu daně 21 %. Správná sazba daně je 15 %. Plátce příjemce je povinen přiznat daň ve správné sazbě daně a ve správné výši.
Nárok na odpočet daně má také ve správné výši daně.
Plátce, který poskytl zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, stanoví základ daně podle obecných principů zákona o DPH, tedy zahrne do základu daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, včetně vedlejších výdajů, které účtuje osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění.
Při poskytnutí služby zahrnuje základ daně také materiál přímo související s poskytovanou službou, při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby nebo v souvislosti s opravou stavby zahrnuje základ daně také konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
Příklad
Plátce provedl pro jiného plátce výměnu oken v bytovém domě. Při stanovení ceny si samotné práce vyčíslil na 150 000 Kč, okna na 400 000 Kč, dopravu materiálu na 40 000 Kč.
Plátce uvedl na daňový doklad jako předmět daně rekonstrukci výměnu oken v bytovém domě za celkovou částku 590 000 Kč.
Oprava základu daně a výše daně
Pokud dojde po použití režimu přenesení daňové povinnosti k opravě základu daně a výše daně, postupuje plátce, který zdanitelné plnění poskytl podle § 42 zákona o DPH, podle kterého je oprava základu daně a výše daně samostatným zdanitelným plněním, sazba daně se uplatní stejná jako u původního zdanitelného plnění, kurz se použije také stejný jako u původního zdanitelného plnění, oprava se provede do tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění. U dílčích plnění, která byla převzata po částech, je možné provést opravu základu daně a výše daně také ve lhůtě tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k převzetí celkového díla. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, vystaví opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 zákona o DPH.
V režimu přenesení daňové povinnosti zodpovídá za stanovení správné sazby daně a výše daně plátce, který zdanitelné plnění přijal.
Pokud udělal chybu, kterou zvýšil daň na výstupu a opravou tuto daň snižuje, postupuje podle § 43 zákona o DPH. Opravu může provést v dodatečném přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna daň. Pokud udělal chybu, kterou snížil daň na výstupu, provede opravu podle daňového řádu. Při dodání vybraného zboží se použije režim přenesení daňové povinnosti, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. Pokud je na jednom daňovém dokladu více druhů vybraného zboží, například pšenice, ječmen, tak pro určení hodnoty limitu se základy daně u těchto různých druhů zboží sčítají.
Příklad
Plátce prodává obiloviny. Dodal obiloviny odběrateli a vystavil daňový doklad, na kterém uvedl pšenice za 40 000 Kč, ječmen 80 000 Kč. Celková hodnota je 120 000 Kč.
Plátce použije režim přenesení daňové povinnosti.
Může také dojít k situaci, kdy plátce dodavatel vystaví v jeden den pro jednoho odběratele několik daňových dokladů s uvedením stejného dne uskutečnění zdanitelného plnění, přičemž hodnota základu daně na jednotlivých dokladech nepřekročí stanovený limit 100 000 Kč. Toto jednání může být ze strany správce daně posouzeno jako jednání s cílem vyhnout se aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti.
Při dodání vybraného zboží může dojít také k situaci, kdy hodnota objednaného zboží bude přesahovat stanovený limit 100 000 Kč, plátce přijme úplatu (zálohu) na toto plnění s tím, že daň z přijaté úplaty nepřizná, protože předpokládá, že tuto přijatou úplatu zahrne do celkové hodnoty základu daně za uskutečněné plnění a celková hodnota zboží, které bude nakonec dodáno, bude pod stanovený limit. V takovém případě použije plátce běžný režim pro uplatnění daně z přidané hodnoty. Do základu daně zahrne i dříve přijaté úplaty, u kterých daň nepřiznal.
Příklad
Plátce objednal u dodavatele obilovin pšenici v hodnotě 110 000 Kč. Dodavatel přijal zálohu 50 000 Kč, neuplatnil u ní daň. Před dodáním však odběratel objednávku snížil na 90 000 Kč.
Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, plátce dodavatel uplatní daň ze základu daně 90 000 Kč.
Může také nastat situace, kdy plátce přijme zálohu a předpokládá, že celková hodnota základu daně vybraného zboží nepřesáhne stanovený limit. V takovém případě z přijaté úplaty přizná daň. Při uskutečnění zdanitelného plnění však hodnota tohoto plnění stanovený limit přesáhne a toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti. Plátce použije režim přenesení daňové povinnosti pouze na základ daně snížený o základ daně z přijaté úplaty.
Příklad
Plátce objednal u dodavatele obilovin pšenici v hodnotě 80 000 Kč. Dodavatel přijal zálohu 50 000 Kč a uplatnil daň. Před dodáním však odběratel objednávku zvýšil na 150 000 Kč.
Režim přenesení daňové povinnosti se použije na základ daně 100 000 Kč.
Pokud nastane situace, že byl z důvodu překročení limitu při dodání vybraného zboží použit režim přenesení daňové povinnosti a následně plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil, provede opravu základu daně a výše daně, musí u této opravy použít také režim přenesení daňové povinnosti bez ohledu na výši prováděné opravy. Může se jednat o případy, kdy plátce dodal vybrané zboží v režimu přenesení daňové povinnosti a po uskutečnění zdanitelného plnění dojde ke snížení původního základu daně tak, že nový základ daně je pod stanovený limit. V takovém případě platí pro provedení opravy původně použitý režim. Plátce provede opravu základu daně, nikoliv opravu původně použitého režimu.
Příklad
Plátce dodal pšenici jinému plátci za 110 000 Kč, použil režim přenesení daňové povinnosti. Odběratel však pšenici reklamoval a na základě vzájemné dohody dodavatel s odběratelem snížili základ daně o 20 000 Kč.
Snížení základu daně je také v režimu přenesení daňové povinnosti.
Obdobně postupuje plátce v případě, kdy dojde ke zvýšení původního základu daně.
Příklad
Plátce dodal pšenici jinému plátci za 110 000 Kč, použil režim přenesení daňové povinnosti. Po dodání pšenice se dodavatel s odběratelem dohodli na navýšení základu daně o 10 000 Kč.
Toto zvýšení základu daně je také v režimu přenesení daňové povinnosti.
V případě, že plátce dodal vybrané zboží pod stanovený limit, použil běžný režim. Pokud po uskutečnění tohoto zdanitelného plnění provede opravu základu daně, kterou dojde k navýšení původního základu daně, původně použitý běžný režim již neopravuje.
Pokud však celková hodnota opravy základu daně přesáhne stanovený limit 100 000 Kč, režim přenesení daňové povinnosti se na tuto opravu použije.
Příklad
Plátce dodal pšenici jinému plátci za 80 000 Kč, použil běžný režim a uplatnil daň. Po dodání pšenice se dodavatel s odběratelem dohodli na navýšení základu daně o 30 000 Kč, na celkovou částku 110 000 Kč, tedy nad limit 100 000 Kč.
Zvýšení základu daně v hodnotě 30 000 Kč podléhá režimu přenesení daňové povinnosti.
Plátce, který přijme zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění při splnění podmínek uvedených v § 72 a dalších zákona o DPH. Nárok na odpočet daně mu vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Pro prokázání nároku na odpočet daně má mít daňový doklad, pokud však daňový doklad nemá, může nárok na odpočet daně prokázat jiným způsobem.
Příklad
Plátce převzal od jiného plátce dne 10. listopadu 2015 stavební práce na opravě bytového domu v základu daně 200 000 Kč. Daňový doklad nebyl příjemci prací doručen. Příjemce je povinen ke dni 10. listopadu 2015 přiznat daň 30 000 Kč (15 %). Přestože nemá daňový doklad, může za předpokladu, že daň přiznal, za zdaňovací období listopad 2015 uplatnit nárok na odpočet daně. Tento nárok na odpočet daně může prokázat například smlouvou.
V případě, že plátce poskytl zdanitelné plnění, u kterého měl použít režim přenesení daňové povinnosti, tento režim nepoužil, ale uplatnil daň na výstupu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet daně, uvedené dodavatelem na daňovém dokladu. Příjemce tohoto zdanitelného plnění je oprávněn k odpočtu té daně, kterou sám přizná.
Příklad:
Plátce poskytl pro jiného plátce topenářské práce při opravě domu. Režim přenesení daňové povinnosti nepoužil a uplatnil daň. Příjemce, plátce, nemá nárok na odpočet této daně.
Příjemce je povinen z tohoto zdanitelného plnění přiznat daň a tuto daň si může odpočíst.
Jak poskytovateli plnění, tak příjemci plnění, kteří poskytují zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti je uložena povinnost vést evidence pro daňové účely, ve které jsou povinni uvádět DIČ obchodního partnera, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Do konce roku 2015 jsou poskytovatel i příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti povinni podat ve lhůtě pro podání daňového přiznání podat správci daně výpis z evidence pro daňové účely, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Od 1. ledna 2016 se výpis z evidence pro daňové účely
stane součástí kontrolního hlášení. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, uvede tato plnění do oddílu A.1. Do kontrolního hlášení uvede plátce údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění, a sice daňové identifikační číslo odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a kód předmětu plnění 1 pro dodání zlata, 3 dodání nemovité věci, pokud se při tomto dodání uplatní daň, 4 poskytnutí stavebních nebo montážních prací, 5 zboží uvedené v příloze č. 5 zákona o DPH, 11 převod povolenek na emise skleníkových plynů, 12 obiloviny a technické plodiny, 13 kovy, včetně drahých kovů, 14 mobilní telefony, 15 integrované obvody a desky plošných spojů, 16 přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (např. tablety či laptopy) 17 videoherní konzole. Měrné jednotky se do kontrolního hlášení neuvádějí. U plátce, který je právnickou osobou s měsíčním zdaňovacím obdobím odpovídá celková hodnota základu daně, uvedená v oddílu A.1. kontrolního hlášení řádku 25 daňového přiznání. U plátce, který je právnickou osobou se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, odpovídá řádku 25 daňového přiznání součet základů daně A.1 tří kontrolních hlášení, podaných za dané čtvrtletí.
U plátce, který je fyzickou osobou, odpovídá celková hodnota základu daně, uvedená v oddílu A.1. kontrolního hlášení řádku 25 daňového přiznání.
Plátce, příjemce zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uvede tato přijatá zdanitelná plnění do oddílu B.1. Položkově za každé jednotlivé zdanitelné plnění uvede daňové identifikační číslo dodavatele, evidenční číslo, uvedené dodavatelem na vystaveném daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a kód předmětu plnění. Oddíl B.1. odpovídá ř. 10 nebo 11 daňového přiznání.
Formulář kontrolního hlášení lze podat pouze elektronicky a to datovou zprávou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy; datová zpráva musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu podanou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy, nebo datovou zprávou prostřednictvím datové schránky.
Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, uvede toto plnění na ř. 25 daňového přiznání. Příjemce plnění uvede toto plnění na ř. 10 nebo 11 daňového přiznání. Nárok na odpočet daně uvede na ř. 43 nebo ř. 44 daňového přiznání.
V případě pozdní registrace osoby povinné k dani za plátce se zpětně režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. Plátce je povinen podat finančnímu úřadu daňová přiznání za období, za které je nepodal a v těchto přiznáních uvede daň jako u běžného režimu. Teprve ode dne nabytí rozhodnutí o registraci plátce, použije režim přenesení daňové povinnosti.
Příklad
Podnikatel, který poskytuje zednické práce pro jiné plátce, zjistil v listopadu 2015, že se stal plátcem překročením obratu k 1. červnu 2015. Na finančním úřadě se zaregistroval zpětně. Dne 15. listopadu 2015 nabylo právní moci rozhodnutí o registraci plátce. Plátce podal finančnímu úřadu zpětně daňová přiznání k dani z přidané hodnoty za období od června do října, v těchto přiznáních uvedl běžný režim pro uplatnění daně.
Režim přenesení daňové povinnosti začal používat až od 15. listopadu 2015.
Podle § 92h a 92i zákona o DPH může plátce požádat GFŘ o vydání závazného posouzení, zda se při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti. Žádost může podat kdokoliv, včetně osoby, která není osobou povinnou k dani (soukromá osoba). Je možné požádat o zatřídění jakéhokoliv zdanitelného plnění.
Ing. Zdeněk Kuneš
K problematice Daně jsme publikovali:
● Zákon o dani z přidané hodnoty (zák. č. 235/2004 Sb.), Daňový řád (zák. č.280/2009 Sb.), Zákon o dani z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.), – Zákony I/2015
● Povinná elektronická forma podání v roce 2016, str. 19 – měsíčník PVS 11/2015
● Zákon o daních z příjmů, str. 6 – měsíčník DaÚ 11/2015
● Daň stanovená paušálem, str. 7 – měsíčník DaU 12/2015
Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e‑mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky 558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po – Pá od 9.00 do 15.00 hod.).
§ 72zákona č. 235/2004 Sb.
Nárok na odpočet daně
(1) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování
a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,
d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo
e) plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
(2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona
a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta,
b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo
c) v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).
(3) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.
(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c).
(5) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1.
(6) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen „odpočet daně v částečné výši“), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76.
