Koeficient se počítá a zaokrouhluje na celá procenta nahoru. V tomto tvaru se také vykazuje v řádcích 52 a 53 daňového přiznání. Koeficient pro krácení nároku na odpočet daně se nepočítá za každé zdaňovací období, ale z údajů za celý kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku, jak je vysvětleno v následujícím příkladu.

?  Příklad 1

Výpočet ročního koeficientu za rok 2023

Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, vykázala v daňových přiznáních za jednotlivá zdaňovací období roku 2023 tyto údaje:

–   základ daně u zdanitelných plnění v 21 %
(ř. 1) ................... 21 985 000 Kč

–   základ daně u zdanitelných plnění v 10 % a 15 % (ř. 2)          3 550 000 Kč

–   dodání zboží do jiného členského
státu (ř. 20) ........... 5 850 000 Kč

–   vývoz zboží (ř. 22)  1 850 000 Kč

–   osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně (ř. 50)           3 958 000 Kč

Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně bude jako součet řádků 1 + 2 + 20 + 22 činit 33 235 000 Kč. Vypořádací koeficient za rok 2023 vypočte obchodní společnost v daňovém přiznání za prosinec 2023 jako podíl, v jehož čitateli byl součet výše uvedených řádků (33 235 000 Kč) a ve jmenovateli stejná částka + řádek 50 (37 193 000 Kč). Koeficient tedy činí v celých procentech po zaokrouhlení nahoru 33 235 000 : 37 193 000 × 100 = 90 %. Tento koeficient bude zároveň pro plátce zálohovým koeficientem pro rok 2024.

n

Do výpočtu koeficientu se podle § 76 odst. 4 zákona o DPH nezahrnují některá příležitostná plnění, která by mohla zkreslit jeho výši. Jedná se o dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, který plátce užíval pro svou ekonomickou činnost. V souladu s judikaturou Soudního dvora EU (rozsudek ve věci C–306/94 Regie Dauphinoise) toto pravidlo neplatí v případě, že dodání dlouhodobého majetku je nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce. Může se jednat např. o prodej předmětu smlouvy o finančním leasingu nájemci po skončení smlouvy. Do výpočtu koeficientu se nadále neuvádějí ani finanční služby včetně finančních činností podle § 54 zákona o DPH, dodání a nájem nemovité věci v případě, že jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně. Prakticky by se mělo jednat o plnění, která nejsou prováděna pravidelně, neexistuje ani předpoklad jejich soustavnosti, který je vyjádřen záměrnou opakovaností, na jejich uskutečňování není vyčleněný personál, náklady a úplata přijatá za takovou činnost je v porovnání s celkovým obratem minimální.

Plnění, která se neuvádějí podle tohoto odstavce do výpočtu koeficientu, se uvádějí v daňovém přiznání v řádku 51, a to v levém sloupci plnění s nárokem na odpočet daně (např. dodání dlouhodobého majetku) a v pravém sloupci plnění bez nároku (např. finanční činnosti).

?  Příklad 2

Nezahrnování do výpočtu ročního koeficientu

Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, vykázala v daňových přiznáních za jednotlivá zdaňovací období roku 2023 tyto údaje:

–   základ daně u zdanitelných plnění v 21 %
(ř. 1)...................... 8 865 000 Kč

–   z toho dodání dlouhodobého majetku
(ř. 51, levý sl.) .......... 850 000 Kč

–   základ daně u zdanitelných plnění v 10 % a 15 % (ř. 2)          635 000 Kč

–   dodání zboží do jiného členského státu
(ř. 20) ..................  2 086 000 Kč

–   vývoz zboží (ř. 22) ..  785 000 Kč

–   osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně (ř. 50)           1 998 000 Kč

–   z toho příležitostné finanční činnosti
(ř. 51, pravý sl.) ....... 363 000 Kč

Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně bude jako součet řádků 1 + 2 + 20 + 22 činit 12 371 000 Kč. Vypořádací koeficient za rok 2023 obchodní společnost vypočte v daňovém přiznání za prosinec 2023 jako podíl, v jehož čitateli byla částka 12 371 000 Kč snížená o údaj z levého sloupce řádku 51 (850 000 Kč), tj. 11 521 000 Kč, a ve jmenovateli součet 11 521 000 + řádek 50 (1 998 000 Kč) – pravý sloupec řádku 51 (363 000 Kč), tj. částka 13 156 000 Kč. Koeficient tedy po zaokrouhlení na celá procenta nahoru činil 11 521 000 : 13 156 000 × 100 = 88 %.

n

Do jmenovatele koeficientu se neuvádějí také dotace a příspěvky ze státních či územních rozpočtů, které nejsou úplatou za uskutečněná plnění. Tyto částky je třeba zohlednit při uplatňování odpočtu daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH, jak bylo vysvětleno v předchozí části textu.

Podle § 76 odst. 4 písm. c) zákona o DPH se do výpočtu koeficientu nezapočítávají plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH, tj. celkové náklady na vyrobení či vybudování dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, je-li jeho uvedení do užívání zdanitelným plněním.

Z § 76 odst. 5 zákona o DPH vyplývá, že je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle předchozího § 76 odst. 3 zákona o DPH kladné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. Je-li naopak hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Dlouhodobě se přitom uplatňuje zásada, podle níž se vypočtený koeficient považuje za roven 100 %, pokud je roven nebo vyšší než 95 %.

Podle § 76 odst. 6 zákona o DPH plátce nepočítá koeficient samostatně za každé zdaňovací období, ale pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích aktuálního kalendářního roku použije zálohový koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při ročním vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem.

Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu, za předcházející kalendářního rok na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.

Použití pojmu „vyměření daně“ přitom pokrývá pouze „první“ vyměření za příslušné zdaňovací období, a nikoliv na základě dodatečného daňového přiznání. Smyslem úpravy je, aby do doby, než je „vyměřeno“ plátce používal zálohový koeficient podle údajů jím tvrzených, a teprve od doby, kdy nabude právní moci platební výměr za poslední zdaňovací období kalendářního roku, používal nový zálohový koeficient vypočtený na základě údajů podle správce daně.

2.   Roční vypořádání

Podle § 76 odst. 7 zákona o DPH plátce po skončení aktuálního kalendářního roku provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku, tj. tzv. vypořádávané období. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši vypočteným z údajů za vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání.

Vypořádání odpočtu daně plátce provede za poslední zdaňovací období vypořádávaného období. Částka vypořádání, která může být kladná či záporná, se uvádí v daňovém přiznání v ř. 53 v pravém sloupci. V levém sloupci tohoto řádku se uvádí v procentních bodech samotný vypořádací koeficient příslušného kalendářního roku. Postup při ročním vypořádání kráceného nároku na odpočet daně za rok 2023 v posledním zdaňovacím období tohoto kalendářního roku je vysvětlen v následujícím příkladu.

Podle § 76 odst. 8 zákona o DPH se pro případné vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace postupuje obdobným způsobem jako při ročním vypořádání odpočtu daně s tím, že vypořádávané období je od 1. 1. kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace.

Dojde-li podle § 76 odst. 9 zákona o DPH po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav.

Z § 76 odst. 10 zákona o DPH vyplývá postup pro zkracování nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku, na nějž byla před jeho dodáním poskytnuta úplata, ze které dodavateli vznikla povinnost přiznat daň a plátce uplatnil nárok na odpočet, a to v jiném kalendářním roce, než ve kterém pak byl v návaznosti na pořízení tohoto majetku uplatněn zbývající nárok na odpočet daně. Prakticky to znamená, že je v tomto odstavci stanoveno provést vypořádání nároku na odpočet daně z přijaté úplaty na úroveň nároku uplatněného v roce pořízení majetku, protože vypořádací koeficienty v roce přijetí úplaty a pořízení majetku se mohou lišit.

?  Příklad 3

Vypořádání kráceného nároku na odpočet ze zálohy

Obchodní společnosti, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, zaplatila v prosinci 2022 zálohu na pořízení stroje, který jí byl dodán v lednu 2023. Stroj bude obchodní společnost využívat v rámci své ekonomické činnosti jak pro zdanitelná plnění, tak i pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, a proto je povinna nárok na odpočet daně při jeho pořízení krátit koeficientem podle § 76 zákona o DPH. V roce 2022 činil roční koeficient 85 %, a proto odpočet ze zálohy činil pouze 85 % daně na vstupu z této zálohy. V lednu 2022 byl obchodní společnosti stroj dodán a doplatila požadovanou částku. Odpočet daně si z tohoto doplatku uplatnila obchodní společnost se zálohovým koeficientem, kterým byl roční koeficient za rok 2022, ve výši 85 %.

Bude-li vypořádací koeficient za rok 2024 činit např. 79 %, bude odpočet daně z tohoto doplatku po zkrácení činit pouze 79 % z daně na vstupu. Zároveň s tím bude muset obchodní společnost původně uplatněný nárok na odpočet daně ze zálohy na pořízení stroje snížit také na úroveň ročního koeficientu roku 2023 (79 %), tj. nárok na odpočet se při ročním vypořádání za rok 2023 sníží jak z částky doplatku, tak i ze zálohy, z níž byl uplatněn odpočet odpovídající 85 %, a to na úroveň odpovídající 79 % daně na vstupu.

n

Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku, tj. např. při postupném budování stavby jako dlouhodobého majetku.

3.   Vykazování kráceného nároku na od­počet daně a ročního vypořádání v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení

Uplatňuje-li plátce odpočet daně v krácené výši podle § 76 zákona o DPH, ve sloupci „základ daně“ v ř. 40 nebo 41 přiznání k DPH vykazuje celý základ daně a ve sloupci „krácený odpočet“ vykazuje celou částku daně na vstupu. Krácení odpočtu potom provede plátce sumárně v ř. 52 přiznání. Prakticky stejným způsobem plátce vykazuje krácený nárok na odpočet daně v ř. 43 a 44 přiznání, kde se uvádí nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění, z nichž přiznal daň v předchozích řádcích 3 až 13.

V části V. daňového přiznání se uvádějí údaje o plněních osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně a provádí se v něm zkracování nároku na odpočet daně. Hodnota plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se vykazuje v ř. 50 přiznání. Do navazujícího ř. 51 se uvádí hodnota plnění, která se podle § 76 odst. 4 zákona o DPH nezahrnují do výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet daně, a to v levém sloupci plnění s nárokem na odpočet daně (např. dodání či poskytnutí dlouhodobého majetku) a v pravém sloupci plnění bez nároku (např. finanční činnosti). V ř. 52 se uvádí v levém sloupci zálohový koeficient, a to v celých procentech a v pravém sloupci se uvádí celkový nárok na odpočet daně v krácené výši, tj. celková částka kráceného odpočtu se vynásobí zálohovým koeficientem. V ř. 53 se uvádí vypořádací koeficient příslušného roku, a to také v procentech a v pravém sloupci se provádí roční vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění. Prakticky se zde uvádí, jak bylo vysvětleno v předchozím příkladu částka snižující nebo zvyšující nárok na odpočet daně uplatněný u krácených plnění v průběhu kalendářního roku.

Vybrané údaje o přijatých zdanitelných plněních ve standardním režimu zdanění, z nichž uplatňuje odpočet daně v krácené výši, vykazuje plátce také v částech B.2 a B.3 kontrolního hlášení. V jednotlivých řádcích části B.2 kontrolního hlášení uvede plátce údaje o přijatých zdanitelných plněních, u kterých jako jejich příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně.

V případě kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH se do kontrolního hlášení uvádí celá hodnota základu daně a daň uvedená na přijatém daňovém dokladu. Do sloupce 11 se uvede poznámka „NE“ označující, že nebyl použit výpočet odpočtu daně v poměrné výši. V kontrolním hlášení se tedy neuvádějí údaje o výpočtu odpočtu daně v krácené výši, které se vykazují pouze v příslušných řádcích daňového přiznání.

V části B.3 kontrolního hlášení uvádí plátce souhrnně údaje o přijatých zdanitelných plněních, u kterých jako jejich příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně v krácené výši s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně. Údaje se uvádějí do jednoho řádku hlášení kumulativně za celé sledované období a nijak se neoznačuje, že se jedná o krácený nárok na odpočet daně.

4.   Zkracování odpočtu daně u neziskových organizací

Uskutečňují-li stát, kraj, obec, organizační složka státu, kraje a či obce a další subjekty vymezené v § 5 odst. 3 zákona o DPH, které jsou plátcem daně, jak ekonomickou činnosti, tak i výkony veřejné správy, měly by podle výkladu Ministerstva financí prioritně při uplatňování nároku na odpočet daně přihlížet k účelu použití přijatých zdanitelných plnění. Podle § 72 odst. 1 zákona o DPH mají uvedené subjekty nárok na odpočet daně, pokud přijatá zdanitelná plnění použijí výhradně pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Pokud přijatá zdanitelná plnění použijí výhradně pro výkony veřejné správy, nárok na odpočet daně u těchto přijatých zdanitelných plnění nemají. Pokud uvedené subjekty přijatá zdanitelná plnění použijí jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro výkony veřejné správy nebo jiné účely než ekonomickou činnost, mají podle § 72 odst. 6 zákona o DPH nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu po­užití pro ekonomickou činnost.

Uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši by se tedy nemělo vztahovat na všechna přijatá zdanitelná plnění subjektu, který provádí výkony veřejné správy, ale jen na ta přijatá plnění, která jsou tímto subjektem použita pro uskutečnění ekonomických činností a současně pro výkony veřejné správy. U přijatých plnění použitých výhradně pro uskutečnění ekonomických činností by veřejnoprávní subjekt měl mít nárok na odpočet daně v plné výši, případně by tento nárok měl být v dalším kroku krácen koeficientem § 76 zákona o DPH, tj. v případě použití jak pro zdanitelná plnění, tak pro plnění osvobozená od daně.

Zákon o DPH nestanoví jednoznačný způsob, jaký by měl subjekt provádějící výkony veřejné správy použít při výpočtu nároku na odpočet daně v poměrné výši u přijatých plnění, která použije pro uskutečnění ekonomických činností a současně výkonů veřejné správy. Podle dřívější metodické informace Ministerstva financí je jednou z možných variant metoda, která vychází z podílu uskutečněných činností.

Principem této metody je, že se poměrná část nároku na odpočet daně vypočte jako součin daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění a poměru, který by měl být vyjádřen jako podíl, v jehož čitateli jsou činnosti, při jejichž uskutečňování se veřejnoprávní subjekt považuje za osobu povinnou k dani, a ve jmenovateli veškeré činnosti veřejnoprávního subjektu, tj. včetně výkonů veřejné správy.

Podle doporučení Ministerstva financí se tedy tento poměr vypočte jako podíl, v jehož čitateli je součet příjmů a výnosů (částek bez daně) za veškerá uskutečněná plnění a ve jmenovateli součet všech příjmů a výnosů, včetně příjmů z výkonů veřejné správy a dotací a příspěvků, které jsou určeny na výkony veřejné správy. Ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku se koeficient vypočte z předpokládaných (plánovaných) hodnot údajů za příslušný kalendářní rok. Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku se provede případná oprava odpočtu daně podle § 75 odst. 4 zákona o DPH, a to v případě, že se poměrný koeficient vypočtený podle skutečných údajů za celý kalendářní rok liší o více než 10procentních bodů od koeficientu vypočteného z předpokládaných údajů.

Opravě odpočtu se může subjekt prová­dějící výkony veřejné správy legálně vyhnout, jestliže uplatní nárok na odpočet daně v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku. Poměrný koeficient potom vypočte z hodnot údajů skutečně dosažených v příslušném kalendářním roce. Při použití tohoto koeficientu není důvod k opravě odpočtu daně. Vypočtený poměrný koeficient se zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa.

Podle výkladu Ministerstva financí je tento postup při uplatňování nároku na odpočet daně možno použít i u příspěvkových organizací, které jsou plátci daně, a které vedle ekonomické činnosti provádějí i jiné činnosti, které nejsou ekonomickou činností, např. činnosti pro svého zřizovatele, který je veřejnoprávním subjektem a na které od něho dostávají příspěvek. Postup při uplatňování nároku na odpočet daně u příspěvkové organizace, která provádí jak činnost pro svého zřizovatele, tak i ekonomickou činnost, která je zdanitelným plněním tak i osvobozeným plněním bez nároku na odpočet daně je vysvětlen v následujícím příkladu.

?  Příklad 4

Zkracování nároku na odpočet daně u příspěvkové organizace

Příspěvková organizace, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, prováděla v roce 2023 jak činnosti pro svého zřizovatele, které nejsou ekonomickou činností a které má kryty příspěvkem od tohoto zřizovatele, který je veřejnoprávním subjektem, tak i ekonomickou činnost. V rámci této ekonomické činnosti jednak prodávala zboží a poskytovala služby jako zdanitelné plnění a dále uskutečňovala osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Při uplatňování nároku na odpočet daně příspěvková organizace prioritně vycházela z účelu použití přijatých zdanitelných plnění ve smyslu § 72 zákona o DPH. U přijatých zdanitelných plnění, která používala příspěvková organizace jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak i účely s ní nesouvisející, uplatňovala odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost ve smyslu § 75 zákona o DPH.

Podle výkladu Ministerstva financí pro stanovení zkrácení nároku používala příspěvková organizace metodu vycházející z podílu uskutečněných činností, jak byla vysvětlena v předchozím textu. Pro zdaňovací období kalendářního roku 2023 stanovila na začátku tohoto roku poměrný koeficient z předpokládaných (plánovaných) hodnot údajů, tj. příspěvková organizace vyšla z plánovaných hodnot na rok 2023.

Pokud měla např. příspěvková organizace plánovaný příspěvek pro rok 2023 ve výši 70 000 000 Kč a plánované výnosy z ekonomické činnosti 30 000 000 Kč, poměrný koeficient pro uplatnění nároku na odpočet daně činil 30 % (30 000 000/100 000 000 × 100). Tímto poměrným koeficientem tato příspěvková organizace v průběhu roku 2023 zkracovala nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použila jak pro ekonomickou činnost, tak i pro činnost prováděnou pro svého zřizovatele, na kterou dostává příspěvek. Pokud po skončení roku 2023 bude skutečný příspěvek od zřizovatele pouze 68 000 000 Kč a skutečné výnosy z ekonomické činnosti 25 000 000 Kč, bude poměrný koeficient vypočtený podle skutečných údajů činit 27 % (25 000/93 000 × 100). Vzhledem k tomu, že je takto vypočtený poměrný koeficient pouze o 3procentní body nižší než koeficient stanovený podle plánovaných údajů, nevzniká zákonný důvod k opravě odpočtu daně podle § 75 odst. 4 zákona o DPH v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku 2023.

Pokud příspěvková organizace v rámci své ekonomické činnosti provádí jak zdanitelná plnění, tak i osvobozená plnění, vzniká ji v dalším kroku povinnost u přijatých zdanitelných plnění, která použije jak pro zdanitelná, tak i osvobozená plnění, krátit nárok na odpočet daně koeficientem podle § 76 zákona o DPH. Při ročním vypořádání v posledním zdaňovacím období roku 2022 vypočetla příspěvková organizace koeficient ve výši 80 %, který používala jako zálohový koeficient pro rok 2023.

Příspěvková organizace vykázala v daňových přiznáních za jednotlivá zdaňovací období roku 2023 v součtu tyto údaje (v Kč):

–   základ daně u zdanitelných plnění v 21 %
(ř. 1) .................. – 9 500 000 Kč

–   základ daně u zdanitelných plnění v 10 % a 15 % (ř. 2)          – 3 200 000 Kč

–   osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně (ř. 50)           – 1 800 000 Kč

Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně bude jako součet ř. 1+2 činit 12 700 000 Kč. Vypořádací koeficient za rok 2023 se vypočte v posledním daňovém přiznání za rok 2023 jako podíl, v jehož čitateli bude částka 12 700 000 Kč a ve jmenovateli součet ř. 1 + 2 + 50, tj. částka 14 500 000 Kč. Roční koeficient za rok 2023 tedy bude činit po zaokrouhlení 12 700 000/14 500 000 × 100 = 88 %. Do tohoto koeficientu se již nebude tedy promítat příspěvek od zřizovatele, který není úplatou za uskutečněná plnění, který již byl zohledněn při výpočtu poměrného koeficientu podle § 75 zákona o DPH.

Pokud např. v červnu 2023 pořídila příspěvková organizace užitkový automobil za cenu 800 000 Kč bez daně + daň ve výši 168 000 Kč, který používala jak pro činnost, pro kterou je zřízena, tak i pro ekonomickou činnost, a to jak pro zdanitelná plnění, tak i osvobozená plnění, musela v prvém kroku v daňovém přiznání za červen 2023 daň na vstupu zkrátit podle § 75 zákona o DPH poměrným koeficientem ve výši 30 % a ve druhém kroku zálohovým koeficientem podle § 76 zákona o DPH ve výši 80 %. Reálný nárok na odpočet daně uplatněný v červnu 2023 tedy bude u užitkového automobilu činit 168 000 × 30 % × 80 % = 40 320 Kč. Při ročním vypořádání bude zvýšen o částku 4 032 Kč, protože roční koeficient (88 %) je vyšší než zálohový koeficient pro rok 2023 (80 %). Oprava poměrného nároku na odpočet daně podle § 75 odst. 4 zákona o DPH se neprovádí, protože rozdíl mezi poměrným koeficientem vypočteným podle plánovaných a skutečných údajů činí pouze 3procentní body.

Ing. Václav Benda