09.03.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

Zaměstnankyně po určitou část roku pobývala v zahraničí, kde pobírala pouze příjem k uspokojení základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair).

V uvedeném případě se jedná o příjem, který není předmětem daně dle § 3 odst. 4 písm. e) ZDP.

    Doplatky mzdy od dřívějšího zaměstnavatele

Jak vyplývá z § 38ch odst. 1 a odst. 4 ZDP, roční zúčtování lze provést též v případě zaměstnance, kterému předchozím zaměstnavatelem, u kterého měl učiněné Prohlášení k dani, byl zúčtován nebo vyplacen doplatek na mzdě, a to v době, kdy už u tohoto předchozího zaměstnavatele nevykonává závislou činnost. Tento zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání při splnění podmínek uvedených v § 38g odst. 2 ZDP.

Pozor však v případě, pokud zaměstnanec obdrží od svého předchozího zaměstnavatele dodatečně příjem ze závislé činnosti, který však nemá charakter doplatku na mzdě podle § 38ch odst. 1 a odst. 4 ZDP. Jedná se zejména o následující případy:

- Příjem zúčtoval nebo vyplatil zaměstnanci předchozí zaměstnavatel dodatečně v době, kdy už pro něho nevykonává závislou činnost nebo funkci, a zaměstnanec neměl u tohoto zaměstnavatele vůbec podepsané Prohlášení k dani a z dodatečně vyplaceného či zúčtovaného příjmu byla sražena záloha podle § 38h odst. 5 ZDP (zaměstnanec s nepodepsaným Prohlášením k dani).

- Jedná se o příjem, který byl zaměstnanci dodatečně zúčtován nebo vyplacen od předchozího zaměstnavatele jako náhrada na výdělku (náhrada mzdy) na základě výsledku soudního sporu (například neplatné rozvázání pracovního poměru).

Dále se může jednat o náhradu za ztrátu příjmu v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vyplácená zaměstnanci příslušnou pojišťovnou, pokud není zdaněná srážkovou daní [§ 4 odst. 1 písm. d) bod 1]. Zdanění podléhá jak náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, tak náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

Pokud dodatečně zúčtovaný či vyplacený příjem nemá charakter doplatku na mzdě podle § 38ch odst. 1 a odst. 4 ZDP, a jedná se o příjem, ze kterého se sráží záloha na daň, nelze zaměstnanci provést roční zúčtování a zaměstnanec musí řešit danou situaci podáním daňového přiznání podle § 38g ZDP.

    Zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti od jiného zaměstnavatele

Zaměstnanec může pobírat v průběhu roku příjmy ze závislé činnosti postupně nebo současně od několika zaměstnavatelů. Dále bude blíže zmíněno, za jakých podmínek může tento zaměstnanec požádat o roční zúčtování. Velmi častým případem může být zaměstnanec, který pobírá příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele, u kterého má podepsané Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, a současně pobírá od jiného zaměstnavatele příjmy na základě dohody o provedení práce s příjmy do 10 000 Kč měsíčně. Příjmy z dohody jsou přitom zdaňovány podle § 6 odst. 4 srážkovou daní v návaznosti na § 36 odst. 2 písm. m) ZDP. Obdobně v případě dohody o pracovní činnosti s příjmy do limitu, který nezakládá účast na nemocenském pojištění a jsou zdaněny srážkovou daní jako příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP. Jedná se tedy o souběh příjmů ze závislé činnosti, z nichž u jednoho zaměstnavatele zaměstnanec nemá podepsané Prohlášení k dani a pobírá od něho příjmy zdaněné srážkovou daní dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP, protože se jedná o příjmy posuzované podle § 6 odst. 4 ZDP.

I tento zaměstnanec může požádat o roční zúčtování daně, jak vyplývá z dostupných výkladů (například „Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2020 a pro zdaňovací období 2021“, zveřejněné na webových stránkách České finanční správy).

Uvedený postup lze odvodit od § 38g odst. 2 ZDP, který stanoví, za jakých podmínek nemá fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. Ustanovení § 38ch odst. 1 ZDP, které stanoví, kdo může požádat o roční zúčtování, na tento případ přímo nepamatuje.

1.3 Kdo nemůže požádat zaměstnavatele o roční zúčtování

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nelze zejména provést, pokud jde:

- o zaměstnance, který má za povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný rok (§ 38g ZDP),

- o zaměstnance, který se dobrovolně rozhodne podat daňové přiznání, i když mu taková povinnost nevznikla,

- o zaměstnance, který v daném kalendářním roce pracuje již u jiného zaměstnavatele (zaměstnanec musí požádat o roční zúčtování svého posledního zaměstnavatele v daném kalendářním roce). Neplatí to tedy v případě, kdy zaměstnanec v době podání žádosti o roční zúčtování (leden, únor 2023) pracuje už u jiného zaměstnavatele, avšak v roce předcházejícím této žádosti (rok 2022) byl zaměstnán u zaměstnavatele, kterého žádá o roční zúčtování.

    Zaměstnanec, který požádá o roční zúčtování a pak podá daňové přiznání

V praxi vzniká určitý praktický problém, spočívající v tom, že zaměstnanec v době, kdy požádá o provedení ročního zúčtování (tj. do 15. února), opomene skutečnost, že má za povinnost podat daňové přiznání za minulý kalendářní rok. Tuto skutečnost pak sdělí zaměstnavateli až v době, kdy již má provedeno roční zúčtování. Pro tento případ je však na formuláři MFin 5460 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění“ pamatováno, neboť zaměstnavatel zde musí uvést, zda „roční zúčtování záloh na daňového zvýhodnění BYLO/NEBYLO provedeno, a s jakým výsledkem“.

Zaměstnance toto samozřejmě nezbavuje povinnosti podat daňové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ke kterému přiloží uvedené Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od zaměstnavatele. Z pokynů pro vyplnění daňového přiznání pak vyplývá, že v daňovém přiznání na řádek 84 „Úhrn sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ poplatník uvede částku sražených záloh na daň sníženou o vrácený přeplatek z ročního zúčtování.

Roční zúčtování dále nelze provést:

- pokud se jedná o zaměstnance, který požádal zaměstnavatele o roční zúčtování po stanovené lhůtě, tedy po 15. únoru po skončení kalendářního roku,

- pokud se jedná o zaměstnance, který ve lhůtě do 15. února po skončení kalendářního roku nepředložil požadované doklady od předchozích zaměstnavatelů (plátců) za uplynulé zdaňovací období,

- pokud se jedná o zaměstnance, který o provedení ročního zúčtování nepožádal (to samozřejmě platí i v případě, pokud zaměstnanec ani nepodal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za uplynulý kalendářní rok, protože takovou povinnost neměl)

- pokud se jedná o zaměstnance, který zemřel, dědic v daném případě nemůže požádat o roční zúčtování, musí za zemřelého podat daňové přiznání.

V případě, že se jedná o zaměstnance, který nedodržel u svého zaměstnavatele výše uvedené lhůty do 15. února po skončení kalendářního roku, a roční zúčtování pak nelze provést, je samozřejmě možné, aby tento zaměstnanec podal za uplynulý kalendářní rok daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Zaměstnanec požádá zaměstnavatele o vystavení dokladu o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě podle § 38j odst. 3 ZDP, který je zaměstnavatel povinen vystavit do 10 dnů od podání žádosti zaměstnancem (náležitosti viz formulář MFin 5460).

Pro podání této žádosti není stanovena pro zaměstnance lhůta do 15. února, zaměstnanec může takovou žádost podat například i v březnu nebo i později. V případě, pokud zaměstnanec podává svoje daňové přiznání prostřednictvím daňového poradce, je možné, že na nutnost požádat si o uvedený doklad o souhrnných údajích si vzpomene až v průběhu června, kdy mu tuto povinnost připomene jeho daňový poradce.

    Prohlášení k dani podle § 38k odst. 5 ZDP (žádost o roční zúčtování)

Jak již bylo zmíněno, ne každý zaměstnanec může požádat o provedení ročního zúčtování. Je stanovena celá řada podmínek, které je nutné splnit. Současně je nutné, aby zaměstnavatel měl možnost požadovat po zaměstnanci písemné potvrzení skutečností, které mají rozhodující vliv na možnost provedení ročního zúčtování. Pro tyto účely je určeno tzv. „Prohlášení“, uvedené v § 38k odst. 5 ZDP. Text Prohlášení byl novelou ZDP počínaje rokem 2021 novelizován. Poněkud matoucí v tomto směru může být, že pokud jde o příslušný formulář, nejmenuje se již Prohlášení, nýbrž se jedná o formulář Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Jak již bylo zmíněno, počínaje rokem 2021 byl vydán vzor č. 2 uvedeného formuláře. Počínaje pro rok 2022 byl vydán vzor č. 3, který je určen pro zaměstnance, kteří chtějí v rámci ročního zúčtování uplatnit novou slevu na dani za zastavenou exekuci (§ 35 odst. 4 ZDP).

Kromě náležitostí uvedených v § 38k odst. 5 Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění obsahuje i některé požadavky, které se jeví poněkud nad rámec ustanovení § 38k odst. 5. Zaměstnanec musí například uvést adresu, kde se nachází bytová potřeba, na kterou byl úvěr poskytnut. Lze si však povšimnout, že není uvedeno nějaké omezení, že by se bytová potřeba musela nacházet na území ČR.

Učiněním (tj. písemným nebo elektronickým podpisem) Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38k odst. 5 ZDP zaměstnanec na svoji odpovědnost potvrzuje důležité skutečnosti, které mají vliv na to, že tento zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný rok a prokázal předepsaným způsobem správnost uplatněných částek snižujících základ daně podle § 15 ZDP.

1.4 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

1.4.1  Kdo je povinen podat daňové přiznání

Podmínky, při jejichž splnění vzniká občanovi povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jsou uvedeny v § 38g ZDP. V uvedeném ustanovení jsou též stanoveny i podmínky, při jejichž splnění poplatník nemá za povinnost podat daňové přiznání.

    Základní zásady

- Daňové přiznání za rok 2022 je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

- Daňové přiznání za rok 2022 je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

- Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 (daňový nerezident v ČR), který uplatňuje:

-  slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo

-  daňové zvýhodnění na vyživované dítě anebo

-  nezdanitelnou část základu daně podle § 15.

    Další zásady týkající se poplatníků s příjmy ze závislé činnosti

- Nevyplacená mzda: Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně (zaměstnavatelem) v jeho prospěch.

- Bezúplatná plnění (dary) do zahraničí: Daňové přiznání je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanec), který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatných plnění (darů) poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.

-  Aktualita – Ukrajina: ZDP byl novelizován zákonem č. 366/­2022 Sb., na základě kterého poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území ČR (čl. XI zákona č. 366/­2022 Sb.).

- Neučiněné (nepodepsané) prohlášení k dani. Daňové přiznání je dále zejména povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti, jestliže:

-  pobíral příjmy od jednoho nebo více zaměstnavatelů (plátců) postupně za sebou, ale neměl i jen po část období učiněné Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, a toto Prohlášení neučinil dodatečně při žádosti o provedení ročního zúčtování (výjimka je v případě, pokud měl pouze příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 6 odst. 4 ZDP).

n  Upozornění! Dodatečně lze podepsat Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 7 jen u zaměstnavatele, kterého zaměstnanec požádá o provedení ročního zúčtování. To znamená jen u posledního zaměstnavatele v příslušném kalendářním roce.

- Souběh více zaměstnavatelů. Daňové přiznání je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanec), jestliže:

-  pobíral i jen po část roku příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohou na daň souběžně od více zaměstnavatelů (výjimka platí v případě, kdy zaměstnanci plynul příjem ve formě doplatku mzdy, který byl zúčtován nebo vyplacen zaměstnanci v době, kdy již pro zaměstnavatele nevykonával závislou činnost, a jednalo se o zaměstnavatele, u kterého měl podepsané Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP). Uvedená situace může nastat též v případě, pokud zaměstnanec obdrží od pojišťovny náhradu za ztrátu na výdělku (po dobu pracovní neschopnosti nebo po skončení pracovní neschopnosti) z důvodu pracovního úrazu [pokud není tento příjem, spadající rovněž pod příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zdaněn srážkovou daní].

- Jiné příjmy. Daňové přiznání za rok 2022 je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanec), jestliže:

-  měl kromě příjmů ze závislé činnosti i jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč. Do limitu se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle § 36 ZDP.

- Příjmy ze zahraničí. Daňové přiznání je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanec), jestliže je daňovým rezidentem v ČR:

-  a měl příjmy ze závislé činnosti, vykonávané v zahraničí, které nejsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění, nebo

-  měl kromě příjmů ze závislé činnosti, vykonávané v zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění, ještě jiné příjmy ze zdrojů na území ČR (například příjmy ze závislé činnosti), s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny nebo byly zdaněny srážkovou daní.

- Z viny poplatníka vznikl nedoplatek na dani nebo byl neoprávněně vyplacen daňový bonus: S účinností od 1. 1. 2015 je na základě ustanovení § 38g odst. 4 daňové přiznání povinen podat poplatník (zaměstnanec), jehož plátce daně (zaměstnavatel) oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).

- Plnění ze soukromého životního pojištění: S účinností od 1. 1. 2015 je na základě ustanovení § 38g odst. 5 podat daňové přiznání poplatník, (zaměstnanec), u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti [viz nové podmínky pro osvobození příjmu vzniklého v případě příspěvku zaměstnavatele zaměstnanci na jeho soukromé životní pojištění podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP].

1.4.2  Kdo není povinen podat daňové přiznání

Z ustanovení § 38g ZDP vyplývají následující zásady, pokud jde povinnost, zda podat nebo nepodat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob:

Zaměstnanec s učiněným (podepsaným) Prohlášením: Daňové přiznání za rok 2022 není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období Prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.

    Příjmy osvobozené od daně

Od daně z příjmů jsou mimo jiné osvobozeny příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), a to pokud z daňového hlediska patří pod ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, a to až do výše 30 000 Kč ročně! Viz ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) ZDP.

    Příjmy zdaněné srážkovou daní

Nejčastěji jde o příjmy uvedené v § 6 odst. 4 v případě poplatníka, který nemá u příslušného plátce podepsané Prohlášení k dani. To znamená:

–  příjmy z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně,

–  příjmy z dohody o pracovní činnosti nebo odměny jednatele ve výši do 3 500 Kč měsíčně (tento limit platí pro rok 2022, od roku 2023 je zvýšen na 4 000 Kč, viz sdělení MPSV č. 320/­2022 Sb.)

    Příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou vyňaty ze zdanění

Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Zde již nehraje roli podpis na Prohlášení k dani, protože zaměstnanec pobírá uvedené příjmy ze zahraničí a jejich zdanění v zahraničí se řídí zahraničními předpisy. Jinak řečeno, pokud uvedená podmínka splněna není, pak je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání.

V takovém případě je však možné požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (kalendářního roku), dle § 36 odst. 4 daňového řádu (zákon č. 280/­2009 Sb.).

2. Nezdanitelné části základu daně (§ 15)

    Nezdanitelné části základu daně a jejich základní charakteristiky

Nezdanitelné části základu daně uvedené v § 15 nemůže zaměstnanec uplatnit v jednotlivých měsících u svého zaměstnavatele při výpočtu zálohy na daň podle § 38h. Nelze tedy uplatňovat měsíčně 1/12 příslušné částky, tak jako v případě měsíčního daňového zvýhodnění a měsíční slevy na dani podle § 35ba. Toto vyplývá přímo z ustanovení § 35d odst. 2 ZDP. V případě, pokud chce zaměstnanec daňově uplatnit nezdanitelné části základu daně podle § 15, má v zásadě tyto možnosti:

a) uplatnit nezdanitelné části základu daně při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch, o které požádá svého posledního zaměstnavatele (plátce),

b) uplatnit nezdanitelné části základu daně v daňovém přiznání.

Nezdanitelné části základu daně může uplatnit:

a) zaměstnanec, který je daňovým rezidentem v ČR,

b) zaměstnanec, který není daňovým rezidentem v ČR, avšak pouze v daňovém přiznání.

    Vliv nezdanitelné části základu daně na výši daně

Nezdanitelné částky ze základu daně, uvedené v § 15 ZDP, jsou částky, o které se snižuje základ daně, ze kterého se vypočte daň z příjmů podle § 16 ZDP. Tyto částky tedy nejsou „odčitatelné od daně“, protože výsledná částka, o kterou se sníží daň, je závislá na tom, jaká platí sazba daně. To znamená, že „čím nižší je sazba daně z příjmů, tím nižší je i daňová úspora“.

? Příklad 7

Předpokládejme základ daně ve výši 200 000 Kč. Poplatník uplatní nezdanitelnou částku podle § 15 ve výši 10 000 Kč. Základ daně snížený o nezdanitelnou část je ve výši 190 000 Kč.

Daň ze základu 200 000 Kč by byla 30 000 Kč = 200 000 Kč × 15 %. Daň ze základu daně 190 000 Kč je 28 500 Kč. Uplatněním nezdanitelné části základu daně rozdíl na dani tudíž není ve výši 10 000 Kč, ale pouze ve výši 10 000 Kč × 15 % = 1 500 Kč. Příklad ilustruje, jak podstatný je to rozdíl, pokud se poplatník nesprávně domnívá, že jde o položky snižující přímo daň, nikoliv základ daně.

    Výčet nezdanitelných částí základu daně podle § 15

V zákonu o daních z příjmů jsou uvedeny v ustanovení § 15 následující položky, o které lze snížit základ daně. Pro účely daně z příjmů fyzických osob jsou označeny jako nezdanitelné částky základu daně. Jedná se konkrétně o:

- Bezúplatná plnění (dary), poskytnuté na účely uvedené v § 15 odst. 1 ZDP, při splnění podmínek uvedených v § 15 odst. 1 a 2 ZDP.

- Úroky zaplacené z úvěrů na bytové potřeby, za podmínek uvedených v § 15 odst. 3 a 4 ZDP.

- Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření, za podmínek uvedených v § 15 odst. 5 ZDP.

- Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, za podmínek uvedených v § 15 odst. 6 ZDP.

- Zaplacené členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace odborové organizaci, za podmínek uvedených v § 15 odst. 7 ZDP.

- Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, za podmínek uvedených v § 15 odst. 8 ZDP.

    Další podmínky, stanovené pro daňové nerezidenty v ČR

- V případě poplatníka, který není daňovým rezidentem v ČR, platí rovněž omezení, týkající se podílu jeho příjmů ze zdrojů na území ČR k jeho celkovým příjmům. Na základě § 15 odst. 9 lze základ daně snížit o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za podmínky, že úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou:

-  příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo

-  jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 nebo

-  příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

n  Upozornění: Nezdanitelné části základu daně za předpokladu splnění podmínek uvedených v § 15 odst. 9 může uplatnit pouze poplatník, který je:

-  daňovým rezidentem členského státu EU nebo

-  státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP). Smluvními stranami EHP jsou Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Členem EHP není například Švýcarsko.

-  Nově je pro rok 2022 stanoveno zákonem č. 128/­2022 Sb., že postup pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 odst. 9 je možné uplatnit v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny.

2.1 Bezúplatná plnění (dary)

Zákon o daních z příjmů používá s účinností od 1. 1. 2014 místo pojmu „dary“ nový pojem, a to „bezúplatná plnění“. Důvodem je zrušení zákona č. 357/­1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a začlenění daně darovací do zákona o daních z příjmů. Nutno ale podotknout, že zákon o daních z příjmů v tomto ohledu nenavazuje na nový občanský zákoník, který i nadále používá pojmy „dar“, „darovací smlouva“, „darování“, „dárce“, „obdarovaný“. Pokud jde o pravidla týkající se darování a darovacích smluv, lze zmínit, že jsou upravena v občanském zákoníku v ustanoveních § 2055 až § 2078.

    Způsob uplatnění

- Hodnotu bezúplatného plnění (poskytnutý dar) lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP:

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo

-  v rámci Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnance, který učinil u zaměstnavatele Prohlášení k dani a za podmínky, že nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

-  Výjimky:

- V případě bezúplatného plnění (daru) po­skytnutého do zahraničí lze hodnotu bez­úplatného plnění (dar) uplatnit pouze v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

- Poplatník, který není daňovým rezidentem ČR, může hodnotu bezúplatného plnění (daru) uplatnit jen v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

    Způsob prokazování nároku

Nárok se prokazuje:

- Potvrzením příjemce bezúplatného plnění (daru) nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění (daru).

- Pokyn GFŘ D-22 k tomu postupu uvádí, že poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno:

-  kdo je příjemcem bezúplatného plnění,

-  hodnota bezúplatného plnění,

-  předmět bezúplatného plnění,

-  účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto a

-  datum poskytnutí.

    Další podmínky pro uplatnění

- Za bezúplatná plnění, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, které se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/­1997 Sb., o oceňování majetku (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona).

- V případě bezúplatného poskytnutí (darování) orgánu se hodnota odběru orgánu od žijícího dárce oceňuje částkou 20 000 Kč.

- Hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč.

- V případě darování krve nebo přesněji řečeno jejich složek se hodnota jednoho odběru krve dárce oceňuje pro daňové účely částkou 3 000 Kč. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek), provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve. V této souvislosti je vhodné upozornit též na změnu, která nastala již s účinností od 1. 1. 2015. Hodnota 1 odběru krve nebo jejich složek se oceňuje výše zmíněnou částkou v případě dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem. Podle § 32 odst. 2 zákona č. 373/­2011 Sb., o specifických zdravotních službách nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou:

-  účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy (poznámka: 5 % z částky 16 200 Kč je 810 Kč).

- Doba poskytnutí bezúplatného plnění (daru): Musí se jednat o bezúplatné plnění (dar), který bylo prokazatelně poskytnuto v příslušném zdaňovacím období (kalendářním roce). V daňovém přiznání za rok 2022 nebo v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění lze tedy uplatnit pouze dary, které byly prokazatelně poskytnuty v roce 2022.

- Příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění (daru): Pro možnost uplatnění poskytnutého bezúplatného plnění jako nezdanitelné části základu daně je nutné dodržet, aby bezúplatné plnění bylo poskytnuto pouze osobám (příjemcům) uvedených v § 15 odst. 1, a pouze na účely v tomto ustanovení vyjmenované. Rozhoduje tudíž:

-  kdo je příjemcem bezúplatného plnění a

-  na jaký účel bylo bezúplatné plnění (dar) poskytnuto.

- Příjemcem bezúplatného plnění (daru) musí být:

-  obec, kraj, organizační složka státu,

-  právnická osoba se sídlem na území ČR nebo

-  právnická osoba, která je pořadatelem veřejné sbírky podle zákona č. 117/­2001 Sb., o veřejných sbírkách.

- Musí se jednat o bezúplatná plnění poskytnuté na následující účely:

-  na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely (viz například zákon č. 130/­2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, kde lze nalézt definice pojmů „základní výzkum“, „aplikovaný výzkum“, „experimentální vývoj“, „inovace“),

-  na kulturu (například hudba, literatura, umění, divadlo), školství (viz zákon č. 561/­2004 Sb., školský zákon),

-  na policii, na požární ochranu (viz například zákon č. 133/­1985 Sb., o požární ochraně),

-  na podporu a ochranu mládeže (podle informace uvedené ve Wikipedii se mládeží rozumí děti ve věku do 15 let a mladiství ve věku od 15 do 18 let), blíže k této definici viz zákon č. 218/­2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže),

-  na ochranu zvířat a jejich zdraví (viz například zákon č. 246/­1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání),

-  na účely sociální, zdravotnické a ekologické,

-  na účely humanitární, charitativní (viz například zákon č. 117/­2001 Sb., o veřejných sbírkách), centrální evidenci veřejných sbírek lze nalézt na webových stránkách Ministerstva vnitra pod odkazem „Služby pro veřejnost“, „Seznam veřejných sbírek“,

-  na účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti (seznam registrovaných církví a náboženských společností lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva kultury http:///www.mkcr.cz, pod odkazem „Rejstříky a evidence“,

-  na účely tělovýchovné a sportovní (viz například zákon č. 115/­2001 Sb., o podpoře sportu),

-  politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost (seznam politických stran lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva vnitra http://www.mvcr.cz, pod odkazem „Služby pro veřejnost“, „Rejstřík politických stran a politických hnutí“),

-  evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost (toto bylo doplněno do ZDP novelou provedenou zákonem č. 246/­2017 Sb., o evropských politických stranách a evropských politických nadacích s účinností od 18. 08. 2017),

-  na financování odstraňování následků živelné pohromy, ke které došlo na území ČR nebo členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (pojem „živelná pohroma“ je pro účely daně z příjmů definován v § 24 odst. 10 ZDP).

    Příjemcem bezúplatného plnění (daru) dále může být

- Fyzická osoba s bydlištěm na území ČR, která:

-  je poskytovatelem zdravotních služeb nebo

-  provozuje školu a školské zařízení nebo

-  provozuje zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů (viz například zákon č. 246/­1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zákon č. 114/­1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Účel bezúplatného plnění: musí být určeno na financování těchto zařízení.

Ověřování: Kdo je poskytovatelem zdravotních služeb lze zjistit v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb pod odkazem „nrpzs.uzis.cz“. Rejstřík škol a školských zařízení lze nalézt na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

- Fyzická osoba s bydlištěm na území ČR, která:

-  je poživatelem invalidního důchodu (nezáleží na tom, v kterém stupni, to znamená, zda jde o invalidní důchod 1., 2. popřípadě 3. stupně) nebo

-  která byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo

-  jde o nezletilé dítě závislé na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu (tj. zákon č. 108/­2006 Sb., o sociálních službách, viz například § 8 tohoto zákona).

Účel bezúplatného plnění:

- na zdravotnické prostředky (viz zákon č. 268/­2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a § 39t zákona č. 48/­1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami (seznam zdravotnických prostředků, které jsou hrazeny, je zveřejněn na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv, viz odkaz www.sukl.cz/sukl/seznam-zdravotnickych-prostedku-hrazenych-na-poukaz), nebo

- na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu (viz § 10 zákona č. 329/­2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením anebo webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí pod odkazem „mpsv.cz/-/prispevek-na-zvlastni-pomucku“) a

- na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

    Upozornění na aktualitu – Ukrajina:

Další rozšíření účelu, kdy lze bezúplatné plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15, přináší nepřímá novela ZDP, obsažená v zákonu č. 128/­2022 Sb. o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Lze uplatnit bezúplatná plnění poskytnutá v roce 2022 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. Na webových stránkách České finanční správy je rovněž zveřejněna „Informace k prokazování poskytnutí daru na účet Velvyslanectví Ukrajiny v ČR“.

ZDP byl také novelizován zákonem č. 366/­2022 Sb., na základě kterého poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území ČR.

    Bezúplatná plnění (dary) poskytnuté osobám do zahraničí

Od roku 2009 lze též uplatnit bezúplatná plnění poskytnuté vybraným osobám do zahraničí.

Příjemcem bezúplatného plnění může být:

- Právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP), pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky uvedené v § 15 ZDP. Rozhodujícím kritériem je tedy splnění podmínek stanovených podle českého zákona o daních z příjmů, nikoliv zahraniční právní úprava.

-  Aktualita: Pro rok 2022 platí rovněž výjimka, uvedená v zákonu č. 128/­2022 Sb. Uplatnit lze bezúplatná plnění poskytnutá Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. Rozšiřuje se tak okruh států o Ukrajinu v závislosti na tom, zda jsou splněny obdobné podmínky jako v předchozím případě.

    Veřejné sbírky

Jako nezdanitelnou část základu daně lze uplatnit též bezúplatné plnění poskytnuté právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/­2001 Sb., o veřejných sbírkách, za předpokladu splnění podmínek, uvedených v § 15 ZDP.

    Limitní částky

Pro uplatnění bezúplatného plnění jako nezdanitelné části základu daně je nutné dodržet určité limitní částky, které jsou členěny:

-  jednak z pohledu minimální částky, jakou poskytnuté bezúplatné plnění musí mít,

-  jednak z pohledu maximální částky, kterou lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně.

- Minimální hodnota bezúplatného plnění (daru nebo úhrnu darů):

-  úhrnná hodnota všech bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně poplatníka, anebo

-  jejich úhrnná hodnota musí činit alespoň 1 000 Kč.

- Maximální hodnota bezúplatného plnění (daru nebo darů):

-  Maximální limit je stanoven ve výši 15 % ze základu daně. Pro roky 2020 a 2021 byla v § 15 stanovena výjimka, že lze odečíst až do výše 30 % ze základu daně. Tato výjimka byla prodloužena pro rok 2022 zákonem č. 128/­2022 Sb.

- Základem daně se rozumí základ daně před snížením o nezdanitelné části základu daně (tj. základ daně uvedený na řádku 42 daňového přiznání).

Další omezení: Bezúplatné plnění (případně jeho část), které nebylo možné využít jako nezdanitelnou část základu daně v roce, kdy byl poskytnut, nelze převést do následujícího roku.

2.2 Úroky z úvěrů na bytové potřeby

    Podmínky

Pro možnost uplatnit zaplacené úroky z úvěru (úvěrů) na bytové potřeby jako nezdanitelnou část základu daně je stanovena celá řada podmínek. Jedná se tedy o poměrně dost složitou problematiku k řešení. Je nutné posuzovat splnění celé škály následujících podmínek:

-  o jaký se jedná úvěr,

-  účel, na jaký byl úvěr poskytnut (zda splňuje podmínky, že se jedná o bytové potřeby),

-  limitní částky, které lze uplatnit,

-  kdo může příslušnou částku uplatnit,

-  splnění podmínky užívání k trvalému bydlení a po jakou dobu musí být tato podmínka splněna,

-  splnění podmínky vlastnictví (pokud je tato podmínka vyžadována) a po jakou dobu má být splněna,

-  jakými doklady se prokáže splnění uvedených podmínek.

Nyní k této poměrně obsáhlé a velmi složité problematice poněkud podrobněji.

    O jaký typ úvěru se musí jednat

Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období (kalendářním roce):

- z úvěru ze stavebního spoření (viz zákon č. 96/­1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření),

- z hypotéčního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,

- z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotéčním úvěrem.

    Bytové potřeby

Zásadní podmínkou je, že úvěr musí být poskytnut na financování bytových potřeb uvedených od roku 2021 v ustanovení § 4b ZDP (do roku 2020 byla definice bytové potřeby uvedena v § 15 odst. 3 ZDP).

Bytovými potřebami se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí (§ 4b):

a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,

b) úplatné nabytí pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) úplatné nabytí

1. bytového domu,

2. rodinného domu,

3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,

4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržba a změna

1. stavby bytového domu,

2. rodinného domu,

3. bytu v nájmu nebo užívání nebo

4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f) vypořádání společného jmění manželů nebo spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.

    Postup pro uplatnění

Zaplacené úroky z úvěrů na bytové potřeby lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP:

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo

-  v rámci Žádosti u zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnance, který učinil Prohlášení k dani a za podmínky, že nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

-    Výjimka:

V případě, pokud jde o poplatníka, který není daňovým rezidentem v ČR, lze zaplacené úroky z úvěrů na bytové potřeby uplatnit pouze v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

    Způsob prokazování nároku

- jednorázově smlouvou o úvěru a

- každoročně:

-  potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo

-  potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem.

Další doklady, kterými se prokazuje nárok, jsou závislé na tom, o jakou bytovou potřebu se v daném případě jedná:

- v případě úvěru poskytnutého za účelem výstavby bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru nebo za účelem změny stavby:

-  stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje nebo

-  ohlášením stavby a

-  po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví,

- v případě úvěru poskytnutého za účelem úplatného nabytí (koupě) pozemku nebo úplatného nabytí bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru:

-  výpisem z listu vlastnictví a

-  v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí (koupi) pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje nebo ohlášením stavby.

- v případě úvěru poskytnutého za účelem údržby nebo změny stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru:

-  výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, ve vlastnictví anebo

-  nájemní smlouvou, jde-li o byt nebo o jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v nájmu, anebo

-  dokladem o trvalém pobytu, jde-li o byt nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor, v užívání.

- v případě úvěru poskytnutého za účelem splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, popřípadě v případě úvěru poskytnutého za účelem úhrady za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem, uskutečněného v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu:

-  potvrzením právnické osoby, že je jejím členem,

- v případě úvěru poskytnutého za účelem vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu:

-  výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru ve vlastnictví, anebo

-  potvrzením právnické osoby o členství, je-li předmětem vypořádání podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu.

    Další podmínky pro uplatnění

- V úhrnu lze uplatnit částku úroků ze všech úvěrů v téže společně hospodařící domácnosti maximálně ve výši 150 000 Kč za rok, pokud jsou úroky placeny po celý rok. Pokud jsou úroky placeny jen po část roku, pak je nutné dodržet limit 150 000 Kč / 12 × počet měsíců placení úroků. Uvedené snížení limitu na 150 000 Kč bylo provedeno na základě novely ZDP provedené zákonem č. 386/­2020 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2021.

- V případě úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb obstaraných před 1. 1. 2021 a úroků z úvěrů použitých na splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb obstaraných před 1. 1. 2021 se použije § 15 odst. 3 ZDP ve znění účinném před 1. 1. 2021 (tzn. limit pro zaplacené úroky ve výši 300 000 Kč). Z uvedeného důvodu byl i vydán pro rok 2021 nový formulář Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vzor č. 2. Obdobně v případě použití nového formuláře vzor č. 3, který byl vydán v roce 2022.

V současné době se uvedené snížení limitu na 150 000 Kč jeví jako poněkud krátkozraké, a to vzhledem k vývoji cen nemovitostí, kdy dochází k jejich prudkému nárůstu. Navíc dochází též k významnému zvýšení úroků z úvěrů na koupi nemovitosti z důvodů vysokého inflačního vývoje v roce 2022.

- Od základu daně poplatníka se odečítá úhrn úroků zaplacených z úvěru na bytové potřeby ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

- Uplatnit úroky jako nezdanitelnou částku ze základu daně může pouze zletilý účastník úvěrové smlouvy. V případě, pokud je více zletilých účastníků smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby, odpočet úroků uplatní:

-  buď jeden účastník smlouvy o úvěru v plné výši, anebo

-  každý z účastníků smlouvy o úvěru, a to rovným dílem.

? Příklad 8

Úroky z hypotéčního úvěru jsou ve výši 120 000 Kč. Účastníky smlouvy o hypotéčním úvěru jsou manželé. Manželé mají následující 3 možnosti, jak uplatnit úroky:

a) manžel uplatní částku 120 000 Kč nebo

b) manželka uplatní částku 120 000 Kč nebo

c) manžel uplatní 60 000 Kč a manželka uplatní 60 000 Kč.

Nepřípustné je nerovnoměrné rozdělení úroků (například manžel 80 000 Kč úroků a manželka 40 000 Kč úroků).

Z uvedeného vyplývá, že není důležité, jak se na úhradě úroků manželé podíleli (to znamená, zda manžel například zaplatil celou částku 120 000 Kč, avšak pro daňové účely došlo k následujícímu rozdělení: 60 000 Kč uplatní manžel, 60 000 Kč uplatní manželka).

    Další podmínky pro uplatnění úroků

- Bytová potřeba nebo její část nesmí sloužit k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti anebo k nájmu.

-  Pokud tato podmínka není splněna a bytová potřeba slouží pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti nebo nájem, nelze odečet úroků uplatnit, popřípadě lze uplatnit na odečet po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům jen poměrnou část úroků, pokud je bytová potřeba používána pro tyto účely pouze v poměrné výši. Není však v zákonu o daních z příjmů stanoven přesný postup či vhodné kritérium, jak stanovit poměrnou část úroků. Za možný a obvyklý postup lze kupříkladu považovat příslušný poměr m2 podlahových ploch.

-  Pozor! V roce 2022 vzhledem k situaci na Ukrajině nastala situace, kdy řada občanů ČR umožnila pobyt ve svém bytě nebo rodinném domě uprchlíkům z Ukrajiny. Pokud však nastala situace, kdy byl uzavřen nájemní vztah, je nutné odpočet úroků z úvěru na bytové potřeby vypořádat jen v příslušné poměrné výši, jak již bylo zmíněno výše.

    Nevyužitý odečet úroků ve zdaňovacím období

V případě, pokud poplatník využil zaplacené úroky jako nezdanitelnou část základu daně pouze v částečné výši, například z důvodu nízkého základu daně, nelze nevyužitou část převést do dalšího roku.

    Účastník smlouvy

Samozřejmě ne každý, kdo užívá dotyčnou bytovou potřebu, může uplatnit úroky z úvěru jako nezdanitelnou část základu daně. Podmínkou je, že poplatník (občan) musí být uveden ve smlouvě o úvěru jako účastník smlouvy. Za účastníka smlouvy lze považovat pouze:

-  osobu, která jako dlužník přejímá práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru,

-  osobu, která i když není uvedena v úvěrové smlouvě, závazek z úvěru převzala nebo k závazku k úvěru přistoupila na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Jedná se o osoby, která bývají označovány v úvěrové smlouvě jako „spoludlužníci“ nebo „klienti“. Nepatří sem však ručitelé.

    Podmínka vlastnictví a užívání bytové potřeby k trvalému bydlení

V určitých případech bytové potřeby musí být též splněna podmínka, že je občan vlastníkem, popřípadě spoluvlastníkem bytové potřeby po celou dobu (zdaňovací období) a bytovou potřebu užívá k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil (spoluvlastnil) ke konci zdaňovacího období (tj. nejpozději ke dni 31. 12., neboť zdaňovacím obdobím se v případě fyzických osob rozumí kalendářní rok).

Z uvedeného výčtu vyplývá, že poplatník, který bude uplatňovat úroky z úvěru, může tímto způsobem zajistit trvalé bydlení pro osoby, ke kterým má po stránce biologické příbuzenský vztah. Pojmem „potomek“ lze rozumět jedince, který má příbuzenský vztah vůči svému předkovi v přímé pokrevní linii (například syn, dcera, vnuk, vnučka). Není však omezení, že se musí jednat o zletilého potomka. Trvalé bydlení lze též takto zajistit pro druhého z manželů.

- Podmínka vlastnictví (spoluvlastnictví) po výše uvedenou dobu (tj. buď po celé zdaňovací období anebo v roce nabytí vlastnictví alespoň ke konci zdaňovacího období) je vyžadována v následujících případech:

-  Výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, nebo:

- Změna stavby (jedná se o bytovou potřebu uvedenou v § 4b odst. 1 písm. a) ZDP). Výjimka: V případě, že se jedná o změnu stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jedná se o bytovou potřebu uvedenou v § 4b odst. 1 písm. e), kde však podmínka vlastnictví bytové potřeby poplatníkem není podle § 15 odst. 4 požadována.

-  Úplatné pořízení (koupě) pozemku, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby (bytového domu nebo rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo:

- v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v § 4b odst. 1 písm. c) ZDP. To znamená v souvislosti s úplatným pořízením (koupí) bytového domu, rodinného domu, rozestavené stavby bytového domu nebo rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru.

-  Úplatné pořízení (koupě) bytového do­mu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu nebo bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru [jedná se o bytovou potřebu uvedenou v § 4b odst. 1 písm. c) ZDP].

- Podmínka užívání k trvalému bydlení je stanovena v případě:

-  Výstavby bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru nebo při změně stavby [bytová potřeba uvedená v § 4b odst. 1 písm. a) ZDP],

-  Úplatného pořízení (koupě) bytového domu, rodinného domu, rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru [bytová potřeba uvedená v § 4b odst. 1 písm. c) ZDP].

-  Údržby a změny stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru [bytová potřeba uvedená v § 4b odst. 1 písm. e) ZDP].

[V případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby je oprávněným užíváním k trvalému bydlení užívání po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb (viz zákon č. 183/­2006 Sb., stavební zákon)].

-   Upozornění: V souvislosti s podmínkou „užívání k trvalému bydlení“ lze podotknout, že pouze v případě, že se jedná o byt nebo jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, v užívání [bytová potřeba uvedená v § 4b odst. 1 písm. e)], je vyžadován doklad o trvalém pobytu, jak vyplývá z § 38l odst. 1 písm. e) ZDP.

    Podmínka zahájení výstavby bytové potřeby

V případě úplatného pořízení (koupě) pozemku je kromě jiného také stanovena v § 4b odst. 1 písm. b) podmínka, že na pozemku bude zahájena výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru nebo změna stavby, a to do 4 let od okamžiku nabytí pozemku (do roku 2020 byla stanovena podmínka „do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy“).

Pokud tato podmínka zahájení výstavby uvedené bytové potřeby splněna není, je stanoveno, že nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká. Obdobně v případě, pokud poplatník pozemek prodá. Současně se stanoví právní fikce, že za ostatní příjem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k marnému uplynutí lhůty pro zahájení výstavby anebo ve kterém poplatník pozemek pozbyl (prodal) jsou považovány částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen (§ 4b odst. 5).

Po praktické stránce to tedy znamená, že poplatník již nemusí podávat dodatečné daňové přiznání za uplynulá zdaňovací období, kdy úroky z úvěru na financování bytové potřeby uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) uplatňoval v daňovém přiznání.

    Pouze podmínka užívání k trvalému bydlení

V některých případech pro uplatnění zaplacených úroků na financování bytové potřeby je vyžadováno pouze splnění podmínky užívání bytové potřeby k trvalému bydlení. Což znamená, že v takovém případě podmínka vlastnictví bytové potřeby poplatníkem stanovena není. Jedná se o následující případy:

- Podmínka užívání k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou z manželů (nikoliv však podmínka vlastnictví) musí být splněna v případě:

-  splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu [bytová potřeba dle § 4b odst. 1 písm. d)],

-  vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu [bytová potřeba dle § 4b odst. 1 písm. f)],

-  úhrady za převod podílu v obchodní korporaci uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu [bytová potřeba dle § 4b odst. 1 písm. g)],

-  údržby a změny stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru [bytová potřeba dle § 4b odst. 1 písm. e)].

    Vybrané skutečnosti, které nemají vliv na uplatnění

- Prodej: V případě v předchozích letech již uplatněných úroků z úvěrů na financování bytových potřeb, není porušením podmínek uvedených v § 15 odst. 3 a 4, pokud je v následujících letech předmět bytové potřeby prodán. Neplatí to však v případě bytové potřeby uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) bod 1. To znamená v případě, kdy poplatník pořídí úplatně pozemek, na kterém lze do 4 let zahájit výstavbu bytové potřeby a před uplynutím 4leté lhůty tento pozemek pozbude (prodá).

- Manželství: Není požadováno, aby v případě, kdy si zletilí účastníci úvěrové smlouvy rozdělují zaplacené úroky pro účely odpočtu podle § 15 odst. 3 a 4 rovným dílem, aby se jednalo o manžele. Jaký je vztah mezi účastníky úvěrové smlouvy, není pro daný účel podstatné.

- Místo: V zákonu o daních příjmů není přímo stanoveno omezení, že bytová potřeba se musí nacházet na území ČR. Lze však doplnit, že hypotéční úvěr je definován v § 28 odst. 3 a 4 zákona č. 190/­2004 Sb. Hypotéčním úvěrem se rozumí úvěr, který je alespoň částečně zajištěn zástavním právem k nemovité věci. Další podmínkou pro to, aby se jednalo o hypotéční úvěr, je to, že nemovitá věc se musí nacházet na území členského státu.

- Změna rozdělení úroků: Podmínkou je, že odpočet na úroky si uplatní buď jeden z účastníků smlouvy o úvěru, anebo každý z nich rovným dílem. Ovšem to neznamená, že způsob rozdělení musí být v každém následujícím kalendářním roce stejný. Například v roce 2022 si účastníci smlouvy o úvěru rozdělí úroky rovným dílem a následující rok si úroky na odpočet uplatní jen jeden z nich.

    Příklady: Uplatnění úroků z úvěrů na financování bytové potřeby

[Vysvětlivky: V dále uvedených případech je předpokládáno, pokud není uvedeno jinak, že se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem v ČR a předmět bytové potřeby (nebo její část) není používán k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti podle § 7 anebo z nájmu podle § 9].

? Příklad 9

Manželé koupili v únoru 2022 rodinný domek pro svoje trvalé bydlení, byl pořízen do společného jmění manželů. Do rodinného domu se přestěhovali v prosinci 2022. Pro účely financování si vzali hypotéční úvěr. Z úvěru zaplatili v roce 2022 úroky ve výši 85 000 Kč. Postup: Jedná se o bytovou potřebu uvedenou v § 4b odst. 1 písm. c) ZDP. Podmínky pro uplatnění úroků jsou následující:

- Poplatník je vlastníkem (spoluvlastníkem) bytové potřeby. V roce nabytí vlastnictví postačí, pokud předmět bytové potřeby vlastnil nejpozději k 31. 12.

- Předmět bytové potřeby užívá k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení osob uvedených v § 15 odst. 4 ZDP.

- Poplatník je účastníkem úvěrové smlouvy.

Výše uvedené podmínky jsou tedy splněny. Manželé se mohou rozhodnout, zda úroky:

a) uplatní jen jeden z nich, ve výši 85 000 Kč,

b) uplatní oba, každý rovným dílem, ve výši 42 500 Kč.

V případě, pokud budou úroky uplatňovat jako nezdanitelnou část základu daně u svého zaměstnavatele, doloží zaměstnavateli následující doklady:

- smlouvu o hypotéčním úvěru,

- potvrzení banky o částce úroků zaplacených v roce 2022 a snížených případně o státní příspěvek,

- výpis z listu vlastnictví.

2.3 Penzijní připojištění, pojištění a doplňkové penzijní spoření

    Způsob uplatnění

- Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP:

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo

-  v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnance, který učinil Prohlášení k dani a za podmínky, že poplatník (zaměstnanec) nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

- Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření mohou uplatnit jak poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, tak poplatníci, kteří nejsou daňovými rezidenty v ČR.

- Poplatník, který není daňovým rezidentem ČR, může uplatnit uvedené zaplacené příspěvky jen v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

    Způsob prokazování nároku

- smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a

-  každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek,

- smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a

-  každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období.

    Podmínky pro uplatnění

- Penzijní připojištění se státním příspěvkem: Až do roku 2016 platilo pravidlo, že úhrn zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem se nejprve sníží o pevně stanovenou částku 12 000 Kč. To znamená, že bylo možné uplatnit až částku zaplacenou na zdaňovací období po odečtení 12 000 Kč. (Pro úplnost lze doplnit, že ještě za zdaňovací období roku 2012 platilo, že se odečítala jen částka 6 000 Kč). Od roku 2017 však nabyla účinnosti novela ZDP, provedená zákonem č. 377/­2015 Sb. Částka, kterou lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně, se nově rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. část měsíčního příspěvku nad 1 000 Kč).

- Doplňkové penzijní spoření: I v tomto případě až do roku 2016 platilo pravidlo, že úhrn zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem se nejprve sníží o 12 000 Kč. Od roku 2017 platí obdobné pravidlo, jako v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem. Úhrn zaplacených příspěvků na doplňkové penzijní spoření se nejprve sníží o úhrn částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek. Maximální státní příspěvek ve výši 230 Kč náleží při měsíčním příspěvku 1 000 Kč a vyšším (§ 14 zákona č. 427/­2011 Sb.). V případě měsíčního příspěvku například ve výši 2 200 Kč tak bude možné uplatnit jen příspěvek ve výši 1 200 Kč, celkem za rok ve výši 12 × 1 200 Kč = 14 400 Kč. V případě měsíčního příspěvku ve výši 3 500 Kč bude možné uplatnit jen příspěvek ve výši 2 500 Kč. Ovšem v tomto případě pozor na maximální limit ve výši 24 000 Kč, nebude tedy možné uplatnit 12 × 2 500 Kč = 30 000 Kč, nýbrž pouze 24 000 Kč.

- Penzijní pojištění: Úhrn zaplacených příspěvků na penzijní pojištění lze uplatnit za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto uplatnit, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, tedy se již v tomto případě nesnižuje o 12 000 Kč.

Poznámka: Pokud jde o podmínky týkající se věku 60 let a doby spoření alespoň 60 kalendářních měsíců, jedná se o obdobu podmínek, uvedených v § 20 zákona č. 427/­2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, při jejichž splnění má účastník doplňkového penzijního spoření nárok na některé dávky z doplňkového penzijního spoření.

- Pozor v případech, kdy dojde v následujících letech k porušení podmínek pro uplatnění těchto příspěvků jako nezdanitelné části základu daně.

    Vybrané skutečnosti, které nemají vliv

- Odečet zaplacených příspěvků se uplatní bez ohledu na to, zda účastník byl pojištěn či připojištěn po celý rok, nebo jen po jeho část.

- Odečet zaplacených příspěvků není podmíněn tím, zda se jedná či nejedná o starobního důchodce.

    Omezení

V případě, pokud poplatník využil zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření jako nezdanitelnou část základu daně pouze v částečné výši, z důvodu nízkého základu daně, nelze nevyužitou část převést do dalšího roku.

    Limitní částky

- Za zdaňovací období lze od roku 2017 uplatnit z úhrnu zaplacených příspěvků na penzijní připojištění, penzijní spoření a doplňkové penzijní spoření maximálně částku 24 000 Kč. Do roku 2016 platil maximální limit ve výši 12 000 Kč ročně.

- Maximální výše úspory na dani: Maximální výši daňové úspory lze dosáhnout v případě, pokud poplatník zaplatí na penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkovém penzijním spoření částku ročně ve výši 36 000 Kč (3 000 Kč měsíčně). Uplatnit lze v případě penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření část měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (tj. část měsíčního příspěvku přesahující výši 1 000 Kč × počet měsíců).

- V případě penzijního pojištění ve státech EU lze maximální daňové úspory dosáhnout již při částce 12 000 Kč, neboť v tomto případě se nesnižují o částku 12 000 Kč.

- Maximální výše úspory na dani je tedy ročně při sazbě daně 15 % představována částkou ve výši 3 600 Kč = 0,15 × 24 000 Kč. Pokud poplatník zaplatí v příslušném roce na penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkovém penzijním spoření částku vyšší než 36 000 Kč, nemůže si částku přesahující 36 000 Kč převést do dalšího roku.

- Částka příspěvku na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření přesahující 36 000 Kč ročně (12 měsíčních příspěvků ve výši 3 000 Kč) se již daňově neprojeví (neovlivní výši daně z příjmů).

    Postup při zániku nároku

V případě, pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nebo pokud bylo poplatníkovi vyplaceno částečné odbytné z doplňkového penzijního spoření, pak to znamená, že:

-  nárok na uplatnění odpočtu uvedené nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.

U penzijního připojištění se státním příspěvkem s ohledem na čl. II bod 1, přechodných ustanovení zákona č. 545/­2005 Sb. platí i nadále, že příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatněné před 1. lednem 2006 dodanění nepodléhají, neboť příslušná ustanovení zákona č. 545/­2005 Sb., kterým bylo poprvé zavedeno zpětně dodanění uvedených příspěvků (bod 33 zákona č. 545/­2005 Sb.) se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006.

Podmínky a okolnosti, které zakládají nárok účastníka penzijního připojištění na odbytné, jsou pak uvedeny v § 23 zákona č. 42/­1994 Sb. (zánik penzijního připojištění výpovědí nebo dohodou, pokud nedošlo k převodu prostředků do jiného penzijního fondu). Skutečnosti, které zakládají nárok účastníka doplňkového penzijního spoření na odbytné, jsou pak uvedeny v § 25 zákona č. 427/­2011 Sb.

- Postup: Poplatníkovi vzniká v daném zdaňovacím období povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, pokud úhrn těchto částek překročí částku uvedenou v § 38g ZDP.

- Dopady pro zaměstnavatele: Jak nepřímo vyplývá z ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, ukončení smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření nemá vliv na daňové osvobození příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření hrazených do té doby zaměstnavatelem za dotyčného zaměstnance podle § 6 odst. 9 ZDP. Neovlivní ani daňovou uznatelnost nákladů, které zaměstnavatel do té doby uplatnil, pokud jde o příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření hrazené tímto zaměstnavatelem za dotyčného zaměstnance.

2.4 Pojistné na soukromé životní pojištění

Daňové aspekty soukromého životního pojištění z pohledu daně z příjmů fyzických osob jsou obsaženy zejména v ustanoveních § 6 odst. 9 písm. p), § 8 odst. 7, § 15 odst. 6 ZDP.

Jedná se o daňově velmi složitou problematiku, kterou navíc značně komplikují četné novely ZDP, které měnily příslušné daňové podmínky a postupy při případném porušení daňových podmínek (například při zrušení smlouvy o životním pojištění od roku 2015).

    Soukromé životní pojištění – definice

Ne každé životní pojištění lze uplatnit i daňově pro účely daně z příjmů. Musí být splněny příslušné podmínky uvedené v zákonu o daních z příjmů a jejich předepsáno v míře vskutku přebohaté. Na úvod je vhodné uvést základní definici pro účely daně z příjmů. Soukromým životním pojištěním se pro účely daně z příjmů rozumí pojištění:

- pro případ dožití určitého věku nebo

- pro případ smrti nebo dožití určitého věku nebo

- na důchodové pojištění.

    Způsob uplatnění

- Poplatníkem (zaměstnancem) zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP:

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo

-  v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnance, který učinil Prohlášení k dani a za podmínky, že nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

- Odpočet mohou uplatnit jak poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, tak poplatníci, kteří nejsou daňovými rezidenty v ČR.

- Poplatník, který není daňovým rezidentem ČR, může pojistné zaplacené na soukromé životní pojištění uplatnit jen v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

    Způsob prokazování nároku

- jednorázově smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou,

- a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném, zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

Vysvětlení: Pojistkou se rozumí potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, které vydává pojistitel (pojišťovna) pojistníkovi (osobě, která uzavřela pojistnou smlouvu) podle příslušných právních předpisů (podle § 9 zákona č. 37/­2004 Sb., o pojistné smlouvě do 31. 12. 2013, od 1. 1. 2014 podle § 2775 nového občanského zákoníku).

    Podmínky pro uplatnění

Poplatník musí být podle pojistné smlouvy pojistníkem i pojištěným.

Vysvětlení: Pojistníkem je ten, kdo uzavřel s pojistitelem (pojišťovnou) pojistnou smlouvu a je povinen platit pojistné (do 31. 12. 2013 podle § 3 zákona č. 37/­2004 Sb., o pojistné smlouvě, od 1. 1. 2014 podle § 2758 nového občanského zákoníku).

- Smlouva musí být uzavřena s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR podle zvláštního právního předpisu nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Evropský hospodářský prostor zahrnuje Island, Norsko a Lichtenštejnsko).

- Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána nejdříve až po 60 měsících od uzavření smlouvy a výplata pojistného plnění je současně sjednána nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let (spolu s výše uvedenou podmínkou 60 měsíců se jedná požadavky, které bývají hovorově označovány jako podmínky „2krát 60“).

- S účinností od 1. 1. 2015 je nově vložena podmínka, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Cílem této novely je zabránit účelovému sjednávání smluv o životním soukromém životním pojištění, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci část mzdy formou příspěvku na soukromé životní pojištění, přičemž zaměstnanec má možnost si po nějaké době určité částky od pojišťovny vybrat.

- V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.

- Pouze v případě pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou platí tyto další podmínky, týkající se minimální pojistné částky:

-  V případě pojištění pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně musí sjednaná pojistná částka činit alespoň 40 000 Kč.

-  V případě pojištění pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let musí sjednaná pojistná částka činit alespoň 70 000 Kč.

-  U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

- V některých případech může být poněkud komplikované zjištění, zda se jedná či nejedná o pojistnou smlouvu s pevně sjednanou pojistnou částkou. Například v případě kapitálového životního pojištění se lze setkat s pevně stanovenou částkou pro případ dožití. V případě investičního životního pojištění však naopak není uváděna pevně sjednaná pojistná částka pro případ dožití.

- V případě pojistné smlouvy pro případ dožití a smrti se lze setkat s tím, že je pevně sjednána jen pojistná částka pro případ smrti, nikoliv však pro případ dožití. Na tyto pojistné smlouvy se pak výše zmíněná podmínka minimální pojistné částky nevztahuje.

- Právo na plnění z pojistné smlouvy o soukromém životním pojištění:

-  má zaměstnanec a

-  v případě, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má právo na pojistné plnění z pojistné smlouvy osoba určená podle zvláštního právního předpisu o pojistné smlouvě, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné (viz § 2758, § 2829, § 2830 zákona č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník).

- Pozor v případech, kdy dojde v následujících letech k porušení podmínek pro uplatnění pojistného na soukromé životní pojištění jako nezdanitelné části základu daně. Viz text dále.

    Limitní částky

- Jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 lze uplatnit maximálně částku 24 000 Kč, a to i v případě, pokud má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Ke zvýšení z částky 12 000 Kč na 24 000 Kč s účinností od 1. 1. 2017 došlo na základě zákona č. 377/­2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Do roku 2016 platil limit ve výši pouze 12 000 Kč.

- Maximální výše úspory na dani: Maximální výši daňové úspory lze dosáhnout v případě, pokud poplatník zaplatí od roku 2017 na pojistném na soukromé životní pojištění částku ročně ve výši 24 000 Kč. Částka přesahující 24 000 Kč se již daňově neprojeví (neovlivní výši daně z příjmů). Maximální výše úspory na dani je tedy ročně při sazbě daně 15 % představována částkou ve výši 3 600 Kč = 0,15 × 24 000 Kč.

    Vybrané skutečnosti, které nemají vliv

- Možnost uplatnit zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 není závislá na tom, zda poplatník též uplatňuje zaplacené příspěvky na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření.

- Maximální daňová úspora: Poplatník může dosáhnout maximální daňové úspory například tehdy, pokud zaplatí na soukromém životním pojištění ročně částku 24 000 Kč a na doplňkovém penzijním spoření částku 36 000 Kč ročně. Daňová úspora tak bude ve výši (12 000 Kč + 36 000 Kč – 12 000 Kč) × 15 % = 5 400 Kč. V případě poplatníka, jeho základ daně je vyšší než 48násobek průměrné mzdy je daňová úspora vyšší, vzhledem k sazbě 23 % vychází částka (12 000 Kč + 36 000 Kč – 12 000 Kč) × 23 % = 8 280 Kč.

- Možnost uplatnit zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 může například i starobní důchodce. Dosažení důchodového věku totiž není omezující podmínkou.

- Zajímavost: V této souvislosti lze zmínit, že poplatník nemusí provádět dodanění příslušných částek uplatněných jako nezdanitelnou část základu daně a příspěvků zaměstnavatele v případě, pokud dojde k předčasnému ukončení pojistné smlouvy nebo k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním, pokud došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně [§ 6 odst. 9 písm. p), § 15 odst. 6 ZDP].

    Porušení podmínek a zdanění jako příjem podle § 6

Samozřejmě je nutné rozlišovat, v jakých případech se jedná při porušení podmínek rovněž o příjem ze závislé činnosti podle § 6. Týká se to příspěvků, které platil zaměstnanci jeho zaměstnavatel na soukromé životní pojištění za podmínek uvedených v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Pokud dojde k porušení podmínek daňového osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů ze závislé činnosti, je nutné postupovat podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP.

To znamená, že zaměstnanec je povinen mimo jiné oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poskytované po 1. 1. 2015, a to 10 let nazpět, ale počínaje až rokem 2015, se pak posuzují jako příjem zaměstnance ze závislé činnosti (§ 6). U příspěvků zaměstnavatele poskytnutých do 31. 12. 2014 daň z příjmů vypočte a odvede pojišťovna (§ 8 odst. 7). Pokud zaměstnavatel poskytuje i nadále příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnanci, které nesplňuje příslušné daňové podmínky pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti, pak musí tento příspěvek zdaňovat jako mzdu, včetně odvodu pojistného na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení.

    Daňové přiznání

S účinností od 1. 1. 2015 má poplatník povinnost podat daňové přiznání poplatník:

- u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo

- k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění a

- v důsledku toho došlo ke vzniku povinnosti zdanit příslušnou částku jako příjem ze závislé činnosti (§ 38g odst. 5 ZDP).

2.5 Členské příspěvky odborové organizaci

    Způsob uplatnění

- Zaplacené příspěvky členské příspěvky odborové organizaci lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP:

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo

-  v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnance, který učinil Prohlášení k dani a za podmínky, že nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

- Odpočet mohou uplatnit jak poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, tak poplatníci, kteří nejsou daňovými rezidenty v ČR.

- Poplatník, který není daňovým rezidentem ČR, může tuto nezdanitelnou část základu daně uplatnit jen v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

    Způsob prokazování nároku

Potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období.

    Podmínky pro uplatnění

Musí se jednat o členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace odborové organizaci v daném kalendářním roce.

Podmínkou není, že poplatník musí být členem odborové organizace po celý kalendářní rok. Zaplacené příspěvky může tedy uplatnit i zaměstnanec, který se v průběhu roku teprve stal členem odborové organizace, anebo naopak, v průběhu roku svoje členství v odborové organizaci ukončil.

    Limitní částky

- Maximální částka, kterou lze uplatnit, je stanovena pomocí dvou limitních ukazatelů. Ani jeden z nich nesmí být překročen. Jedná se o tyto limitní částky:

-  Procentní limit: Lze odečíst maximálně částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (§ 6), s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36). Vzhledem k tomu, že procentní limit 1,5 % se počítá z roční hrubé výše zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, znamená to, že základnou pro příslušný výpočet 1,5 % není tzv. „superhrubá mzda“, nýbrž hrubá mzda.

-  Absolutní limit: Maximální limit členských příspěvků, které lze uplatnit za zdaňovací období, činí 3 000 Kč za rok.

-  V kombinaci s limitem 1,5 % zdanitelných příjmů lze konstatovat, že v případě, pokud roční příjem ze závislé činnosti bude ve výši 200 000 Kč, pak 1,5 % z částky 200 000 Kč je 3 000 Kč. To znamená, že v případě, pokud příjem přesáhne 200 000 Kč, a zaměstnanec zaplatí členské příspěvky ve výši 1,5 %, pak uplatní tyto členské příspěvky jen částečně, neboť částku přesahující limit 3 000 Kč již nelze uplatnit. V případě hrubého příjmu pod 200 000 Kč bude možnost uplatnění členských příspěvků limitována procentním limitem příjmů ve výši 1,5 % příjmů ze závislé činnosti. Pokud bude tedy roční hrubý příjem ve výši 100 000 Kč, lze uplatnit maximálně částku 1 500 Kč = 0,015 × 100 000 Kč.

- Maximální výše úspory na dani: Maximální výši daňové úspory lze dosáhnout v případě, pokud poplatník zaplatí na členských příspěvcích částku ročně ve výši 3 000 Kč. Částka přesahující 3 000 Kč se již daňově neprojeví (neovlivní výši daně z příjmů). Maximální výše úspory na dani je tedy ročně při sazbě daně 15 % představována částkou ve výši 450 Kč = 0,15 × 3 000 Kč.

    Vybrané skutečnosti, které nemají vliv

Na uplatnění této nezdanitelné části základu daně nemá vliv, zda byl zaměstnanec členem odborové organizace jen po část roku nebo byl zaměstnancem jen po část roku. Částka 3 000 Kč ročně ani procentní limit 1,5 % zdanitelných příjmů se nepřepočítává na počet měsíců trvání členství v odborové organizaci nebo počet měsíců trvání pobírání příjmů podle § 6.

2.6 Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

    Způsob uplatnění

- Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP:

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo

-  v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnance, který učinil Prohlášení k dani a za podmínky, že nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

- Odpočet mohou uplatnit jak poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, tak poplatníci, kteří nejsou daňovými rezidenty v ČR.

- Poplatník, který není daňovým rezidentem ČR, může tuto nezdanitelnou část základu daně uplatnit jen v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP).

    Způsob prokazování nároku

- potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání,

- jedná-li se o osobu s těžším zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že tato osoba byla uznána invalidní ve 3. stupni,

- jedná-li se o osobu se zdravotním postižením, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána invalidní v 1. nebo 2. stupni nebo rozhodnutím Úřadu práce ČR, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou.

Podmínky, při jejichž splnění se osoba považuje za osobu se zdravotním postižením nebo za osobu s těžším zdravotním postižením, jsou uvedeny v § 67 zákona č. 435/­2004 Sb., o zaměstnanosti.

    Podmínky pro uplatnění

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání lze uplatnit jako nezdanitelnou částku ze základu daně podle § 15 za předpokladu, pokud poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 tyto výdaje již neuplatnil jako daňové výdaje podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP.

Dále tyto úhrady nelze uplatnit v případě, pokud byly uhrazeny zaměstnavatelem.

    Limitní částky

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání lze uplatnit nejvýše do částky 10 000 Kč.

U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

    Vybrané skutečnosti, které nemají vliv

Výše limitní částky (10 000 Kč, 13 000 Kč, 15 000 Kč) není závislá na tom, zda zaměstnanec pobíral/nepobíral po celý kalendářní rok příjmy ze závislé činnosti.

Výše limitní částky není závislá na tom, zda zaměstnanec byl zaměstnán v pracovním poměru či na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

    Daňové úspory

Maximální výše úspory na dani: Maximální výši daňové úspory při sazbě daně 15 %:

-  V případě částky 10 000 Kč je daňová úspora 1 500 Kč = 0,15 × 10 000 Kč.

-  V případě částky 13 000 Kč je daňová úspora 1 950 Kč = 0,15 × 13 000 Kč.

-  V případě částky 15 000 Kč je daňová úspora 2 250 Kč = 0,15 × 15 000 Kč.

-  Částky přesahující uvedené limity se již daňově neprojeví (neovlivní výši daně z příjmů).

3. Slevy na dani pro fyzické osoby (§ 35ba)

3.1 Přehled slev na dani z příjmů podle § 35ba

Poplatníkovi je umožněno při splnění příslušných podmínek, aby si snížil daň vypočtenou podle § 16 ZDP za zdaňovací období (kalendářní rok) o částky, uvedené v § 35ba a § 35bc ZDP. Jedná se o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Částky, o které lze snížit daň podle § 35ba ZDP jsou následující:

a) 30 840 Kč ročně na poplatníka (od roku 2022 se tato částka navýšila, a to z částky 27 840 Kč na 30 840 Kč),

b) 24 840 Kč ročně na manžela (manželku) žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi (manželce) přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek (49 680 Kč ročně),

c) 2 520 Kč ročně, v následujících případech:

1. je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo

2. zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,

d) 5 040 Kč ročně, v následujících případech:

1. je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně nebo

2. je-li poplatníkovi přiznán jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve 3. stupni,

3. zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně a starobního důchodu nebo

4. pokud je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve 3. stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve 3. stupni,

e) 16 140 Kč ročně, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,

f) 4 020 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to:

1. až do dovršení věku 26 let nebo

2. po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

n  Upozornění: Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory (to znamená podle § 12 až 15 zákona č. 117/­1995 Sb.).

g) slevu za umístění dítěte (platí počínaje pro zdaňovací období 2014).

    Sleva na dani v roční výši

V případě základní slevy na poplatníka podle § 35ba, uvedené v § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, v roce 2022 ve výši 30 840 Kč, se jedná o částku, jejíž výše, na rozdíl od ostatních slev na dani, se nemění v závislosti na splnění podmínek nutných pro možnost uplatnění příslušné slevy. Roční výše základní slevy rovněž není závislá ani na tom, zda poplatník (zaměstnanec) pobíral příjmy jen po část roku. Opět lze uplatnit základní slevu ve výši 30 840 Kč.

Výše základní slevy na dani je omezena jen do výše daňové povinnosti. Jinak řečeno, pokud zaměstnanci vychází nízký základ daně a nízká daň, bude možné uplatnit základní slevu jen omezené výši.

    Sleva na dani v poměrné měsíční výši

Uplatnění ostatních slev na dani je do jisté míry komplikováno tím, že je nutné sledovat další skutečnosti a podmínky, při jejich splnění je teprve možné příslušnou slevu uplatnit. Roční výše ostatních slev na dani uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP není závislá na tom, zda poplatník (zaměstnanec) pobíral příjmy jen po část roku. Pro účely zjištění výše slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP je však podstatné, zda podmínky pro uplatnění dané slevy na dani byly splněny jen po část roku anebo po celý rok.

Poplatník může uplatnit snížení daně (slevu na dani) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny v následujících případech:

- Sleva na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (24 840 Kč ročně, to znamená 2 070 Kč měsíčně = 24 840 Kč / 12). Částka slevy na dani na manžela (manželku) se v roce 2022 na rozdíl od základní slevy na poplatníka nezměnila.

- Sleva na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud je mu přiznán nárok na průkaz ZTP/P (49 680 Kč ročně, to znamená 4 140 Kč měsíčně = 49 680 Kč / 12).

- Sleva na dani pro osoby, kterým je přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně (2 520 Kč ročně, to znamená 210 Kč měsíčně = 2 520 Kč / 12).

- Sleva na dani pro osoby, kterým je přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně (5 040 Kč ročně, to znamená 420 Kč měsíčně = 5 040 Kč / 12).

- Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P (16 140 Kč ročně, to znamená 1 345 Kč měsíčně = 16 140 Kč / 12).

- Sleva na dani na studenta (4 020 Kč ročně, to znamená 335 Kč měsíčně = 4 020 Kč / 12).

    Pravidla pro výpočet slevy na dani

Výpočet částky slevy je takový, že příslušná částka, uvedená v § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP v roční výši se nejprve vydělí 12, a pak vynásobí počtem měsíců, ve kterých byly příslušné podmínky splněny. Co je však velmi důležité. Měsíc, v jehož průběhu došlo ke splnění podmínek, se pro tento účel započte pouze tehdy, pokud příslušné podmínky byly splněny k 1. dni tohoto kalendářního měsíce.

V případě, pokud by byly podmínky splněny až 2. dne, anebo pozdějšího dne, pak se příslušný měsíc celý posuzuje tak, jako by v tomto měsíci poplatník požadované podmínky nesplnil!

n  Upozornění! Uvedené pravidlo týkající se slevy na dani podle § 35ba však nelze nezaměňovat s pravidly pro uplatnění tzv. „daňového zvýhodnění na vyživované dítě“ podle § 35c ZDP, kde je tato časová podmínka nastavena poněkud odlišně.

Platí také následující pravidlo:

- Pokud poplatník podmínky pro přiznání slevy podle § 35ba odst. 1 písm. b) a f) ZDP splnil k 1. dni kalendářního měsíce, a v průběhu dotyčného měsíce již tyto podmínky nesplňuje, přesto může uplatnit nárok na 1/12 příslušné slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP.

    Omezení výše slevy na dani

Příslušnou částku slevy na dani (případně součet slev na dani, pokud jde o poplatníka, který splňuje podmínky pro několik slev na dani) je možné uplatnit jen do výše daně. Jinak řečeno, daň vypočtená podle § 16 a snížená o slevy dle § 35, § 35a, 35b a § 35ba nesmí vycházet záporná.

To znamená nevýhodu pro poplatníky, kteří mají nízké příjmy a tudíž nízký základ daně a nízkou daň vypočtenou podle § 16. Kupříkladu aby poplatník mohl uplatnit základní slevu na dani ve výši 30 840 Kč, musí jeho základ daně dosahovat výše 205 600 Kč. Při sazbě daně 15 % pak vychází daň před sníženou o tuto slevu ve výši 30 840 Kč = 205 600 Kč × 0,15.

    Sleva na dani pro daňové nerezidenty v ČR

Daňový nerezident v ČR má obdobně jako daňový rezident v ČR nárok:

- na základní slevu na dani v roce 2022 ve výši 30 840 Kč ročně, to znamená 2 570 Kč měsíčně (sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP),

- na slevu na dani pro studenty ve výši 4 020 Kč ročně, to znamená 335 Kč měsíčně (sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP).

Uplatnit základní slevu na poplatníka až do výše 30 840 Kč může i fyzická osoba, která není rezidentem členského státu EU ani státu tvořícího EHP. Nejsou stanoveny žádné podmínky, pokud se jedná o délku pobytu na území ČR. To znamená, že například i fyzická osoba, která je daňovým rezidentem Ukrajiny, tuto základní slevu může uplatnit, i když pobývala na území ČR jen po část roku, případně se již v roce 2022 na území ČR ani nezdržuje.

Ovšem pozor, nezaměňovat výše uvedené s dalšími slevami na dani! Na ostatní slevy na dani, uvedené v § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a písm. g) má daňový nerezident v ČR nárok jen při současném splnění následujících 2 podmínek:

a) úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou:

- příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo 6, nebo

- jsou od daně z příjmů osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo

- příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

b) jedná se o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (Island, Lichtenštejnsko, Norsko). V tomto případě se tedy možnost uplatnit ostatní slevy na dani daňových rezidentů Ukrajiny netýká.

Co je velmi důležité a nelze opominout. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí musí ještě poplatník prokázat potvrzením zahraničního správce daně (§ 35ba odst. 2). Uvedené potvrzení lze nalézt na webové stránce České finanční správy. Jedná se o formulář MFin 5250 s názvem: „Potvrzení pro rok … zahraničního daňového úřadu k přiznání k dani z příjmů“, které je k dispozici v česko-anglické verzi. V případě, pokud poplatník podává daňové přiznání, je toto potvrzení součástí příloh k daňovému přiznání.

3.2 Základní sleva na dani na poplatníka

    Podmínky pro uplatnění základní slevy

Nárok na základní slevu na dani v roční výši až 30 840 Kč podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP) má každý občan, nezávisle na tom, zda jde o daňového rezidenta v ČR anebo o daňového nerezidenta v ČR (ať už je daňovým rezidentem v jakékoliv jiné zemi – například na Ukrajině).

Výše této slevy není závislá na splnění podmínek, tudíž se tato sleva na dani nekrátí v závislosti na počtu měsíců, na jejichž počátku byla splněna určitá podmínka. Výše slevy na dani je však závislá na výši daně před slevou. Výše daně snížená o tuto slevu na dani totiž nemůže vyjít záporná. To je podstatné pro fyzické osoby, které mají nízké příjmy a tudíž i nízký základ daně.

Na rozdíl od daňového zvýhodnění na vyživované dítě nárok na základní slevu na dani lze uplatnit i v případě, pokud má poplatník příjmy nižší než 6násobek minimální mzdy.

n  Pozor! Není vůbec důležité, zda se jedná o zletilého občana (dosáhl 18 let věku), anebo o osobu nezletilou. Nárok na základní slevu na dani má i osoba nezletilá (například student pobírající příjem v rámci letní brigády, který není zletilý, popřípadě mladiství zaměstnanci, což jsou zaměstnanci mladší než 18 let, jak vyplývá z § 350 zákoníku práce). Věk poplatníka tedy není důležitý.

Nárok na základní slevu na poplatníka v roční výši 30 840 Kč mají i poplatníci (občané), kteří pobírali zdanitelný příjem pouze po část roku.

    Způsob uplatnění

Nárok na základní slevu na poplatníka v roce 2022 v roční výši 30 840 Kč lze uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok nebo v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

Nárok na slevu v roce 2022 v měsíční výši 2 570 Kč lze uplatnit pouze u zaměstnavatele. Podmínkou je učinění (tj. podepsání ať už v písemné nebo elektronické formě) tzv. „Prohlášení k dani“ do 30 dnů od vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP). V případě, pokud zaměstnanec neučiní toto Prohlášení ve stanovené lhůtě, ale později, zaměstnavatel přihlédne ke slevě na dani až ve lhůtě stanovené v § 38k odst. 7 ZDP (tj. měsícem následujícím po měsíci, v němž poplatník Prohlášení učinil nebo až při ročním zúčtování, pokud poplatník učinil Prohlášení do 15. února následujícího roku).

Základní slevu na dani na poplatníka uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani (vzor č. 26) tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“.

3.3 Sleva na dani na manžela žijícího ve společně hospodařící domácnosti

    Výše roční slevy

- 24 840 Kč ročně při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok (tato částka platí nezměněna i v roce 2022, neboť na rozdíl od základní slevy nebyla zvýšena).

- 49 680 Kč ročně, tj. dvojnásobek částky 24 840 Kč, na manžela (manželku), kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

    Krácení slevy

Uvedenou slevu na dani lze uplatnit ve výši 2 070 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky. V případě manžela (manželky), kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P lze snížení daně (slevu) uplatnit ve výši 4 140 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

    Co nemá vliv

Pozor! Podmínkou není, aby manželka (manžel), na kterou je uplatňována tato sleva na dani, byla daňovým rezidentem v ČR anebo daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Důležitou podmínkou je však nepřekročení hranice ročních příjmů ve výši 68 000 Kč. Do tohoto limitu se počítají i příjmy ze zahraničí! Samozřejmě nelze tuto slevu na dani uplatnit v případě, pokud manželé nežijí ve společně hospodařící domácnosti (příslušná definice je uvedena v § 21e odst. 4 ZDP). Jako manžel (manželka) se posuzuje rovněž partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (§ 21e odst. 3 ZDP).

    Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

- Po skončení kalendářního roku u zaměstnavatele v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podané nejpozději ve lhůtě do 15. února v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP).

- Slevu na dani na manžela (manželku) uplatní zaměstnanec v Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění tak, že uvede jméno a příjmení manžela (manželky), rodné číslo, za které kalendářní měsíce byl nárok splněn, písmenem „X“ označí, zda byl manželovi (manželce) přiznán nárok na průkaz ZTP/P a v návaznosti na tuto skutečnost uvede, za které kalendářní měsíce uplatňuje nárok na dvojnásobnou výši této slevy na dani. V případě, pokud manželovi (manželce) nebylo přiděleno rodné číslo, uvede se jeho (její) datum narození ve tvaru den, měsíc, rok (DD.MM.RRRR).

- Nebo po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

Daňový nerezident ČR:

- Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

- Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

n  Upozornění: Slevu na dani v tomto případě může uplatnit jen poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Tato podmínka se však nevztahuje na manželku (manžela), na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b). Průkaz ZTP/P přitom musí splňovat podmínku, že byl přiznán podle českých právních předpisů.

    Prokázání nároku na slevu na dani na manželku (manžela) v domácnosti

- Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se prokazuje dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu (§ 38l odst. 2 písm. a) ZDP). Není tedy například důležité, jakou státní příslušnost manželka (manžel) má. V případě žádosti o roční zúčtování je na toto pamatováno i v případě, že jde o cizího státního příslušníka, uvede se datum jeho narození. Manželkou je i registrovaná partnerka (obdobně manželem se rozumí i registrovaný partner). Pokud jde o pravidla pro získání státního občanství ČR, platí pro tuto oblast zákon č. 186/­2013 Sb., o státním občanství České republiky. Bližší informace jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz.

- Skutečnost, že manželka (manžel) nepřesáhla limit vlastních příjmů ve výši 68 000 Kč, lze prokázat pro účely daňového přiznání nebo ročního zúčtování na základě jejího (jeho) písemného prohlášení o této skutečnosti.

- Společně hospodařící domácnost se posuzuje podle § 21e odst. 3 ZDP. Společně hospodařící domácností se pro účely daně z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pro prokázání společně hospodařící domácnosti tedy postačuje prohlášení těchto osob, že tvoří společně hospodařící domácnost.

n  Upozornění: Požadavek shodného trvalého bydliště těchto osob ze zákona však nevyplývá. Jak partneři, tak manželé tedy mohou mít i rozdílná trvalá bydliště (dokonce mohou být i v rozdílných státech).

    Další podmínky

V případě, pokud manžel (manželka) rozděluje příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, provozované za spolupráce manželky (manžela), v souladu s § 13 ZDP, nelze na spolupracující manželku (manžela) uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (toto omezení vyplývá přímo z § 13 ZDP).

    Limit vlastních příjmů manželky (manžela) v domácnosti ve výši 68 000 Kč

V případě uplatňování slevy na dani na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti je klíčovým problémem ověření splnění podmínky, zda „vlastní příjmy manželky (manžela)“ nepřekročily v příslušném roce limitní částku ve výši 68 000 Kč. Pokud by tato hranice příjmů byla překročena, nebylo by možné tuto slevu na dani uplatnit.

3.4 Základní sleva na dani na invaliditu

    Výše roční slevy

2 520 Kč ročně při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

    Krácení slevy

Snížení daně (slevu) lze uplatnit ve výši 210 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

    Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

- V průběhu kalendářního roku u zaměstnavatele na základě učinění (podpisu) Prohlášení k dani do 30 dnů od vstupu do zaměstnání anebo do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP).

- Nebo po skončení kalendářního roku:

-  v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP) nebo

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

- Základní slevu na invaliditu uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani (vzor č. 26) tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“ a do stejného políčka uvede i kalendářní měsíce, za které příslušnou slevu na dani dodatečně uplatňuje.

Daňový nerezident ČR:

- Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

- Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

-   Upozornění: Slevu na dani může uplatnit v daném případě jen poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Invalidní důchod přitom musí být poskytnut podle českých právních předpisů.

    Prokázání nároku na slevu na dani

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP se prokazuje [§ 38l odst. 2 písm. b a c) ZDP]:

a) V případě, že poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně:

l  rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu,

l  každoročně dokladem o výplatě důchodu.

b) V případě, že poplatníkovi zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důvodu souběhu s nárokem na starobní důchod:

l  potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště o tom, že poplatníkovi zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu starobního důchodu.

Při uplatňování slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) a písm. d) v případě invalidních občanů je nutné pamatovat, že tyto daňové slevy se poskytují občanům, kteří jsou invalidní, avšak nikoliv občanům, kteří žijí ve společně hospodařící domácnosti s invalidním občanem. To znamená, že občan může uplatnit tuto slevu na dani z důvodu své vlastní invalidity. Nikoliv z důvodu, že žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), který (která) je invalidní, anebo že se stará o dítě, které je invalidní.

Při uplatňování slevy na dani z důvodu invalidity si lze rovněž povšimnout, že přiznání slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) není závislé na tom, zda v příslušném měsíci občan pobíral zdanitelné příjmy. Kupříkladu, pokud občan v průběhu roku zahájil nebo ukončil podnikání, anebo vstoupil do zaměstnání, popřípadě skončil zaměstnání, anebo byl dlouhodobě nemocný, byl evidován na úřadu práce, neznamená to, že by nemohl za měsíce, ve kterých nedosahoval zdanitelné příjmy, uplatnit uvedené slevy na dani ve výši odpovídající počtu kalendářních měsíců, ve kterých k 1. dni splňoval požadované podmínky, uvedené v § 35ba odst. 1 písm. c) a písm. d) ZDP.

3.5 Rozšířená sleva na dani na invaliditu

    Výše roční slevy

5 040 Kč ročně při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

    Krácení slevy

Snížení daně (slevu) lze uplatnit ve výši 420 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

    Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

- V průběhu kalendářního roku u zaměstnavatele na základě učinění (podpisu) Prohlášení k dani do 30 dnů od vstupu do zaměstnání anebo do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP).

- Nebo po skončení kalendářního roku:

-  v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP) nebo

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

- Rozšířenou slevu na dani na invaliditu uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani (vzor č. 26) tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“ a do stejného políčka uvede i kalendářní měsíce, za které příslušnou slevu na dani dodatečně uplatňuje.

Daňový nerezident ČR:

- Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

- Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

-   Upozornění: Slevu na dani může uplatnit poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Invalidní důchod přitom musí být poskytnut podle českých právních předpisů.

    Prokázání nároku na slevu na dani

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP se prokazuje (§ 38l odst. 2 písm. b a c) ZDP):

a) V případě, že poplatník pobírá invalidní důchod:

l  rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně,

l  každoročně dokladem o výplatě důchodu.

b) V případě, že poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve 3. stupni:

l  potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že pobírá jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve 3. stupni.

c) V případě, že poplatníkovi zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu s nárokem na starobní důchod:

l  potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu.

d) V případě, že poplatník je invalidní ve 3. stupni, avšak žádost o invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně byla zamítnuta:

l  potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že žádost o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve 3. stupni.

    Občan, kterému byla zamítnuta žádost o invalidní důchod

Jak bylo již uvedeno, slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) je možné přiznat občanovi, který je invalidní ve 3. stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve 3. stupni. Takovým důvodem může například být, že občan nesplnil podmínku potřebné doby pojištění, uvedenou v § 40 zákona č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění.

    Občan pobírá jiný důchod

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. d) je možné také přiznat občanovi, který pobírá jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek je, že je invalidní ve třetím stupni. Jedná se konkrétně o vdovský důchod, popřípadě vdovecký důchod, na který má nárok vdova (vdovec) po dobu 1 roku od smrti manžela (manželky) a po uplynutí této doby za podmínek uvedených v § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/­1995 Sb. (například z důvodu, že je invalidní ve 3. stupni).

    Jaký použít doklad

V případě bezhotovostní výplaty na účet lze použít jako doklad o výplatě důchodu:

- bankovní výpis nebo

- potvrzení OSSZ o výplatě důchodu,

V případě výplaty v hotovosti prostřednictvím pošty lze použít jako doklad o výplatě důchodu příslušný ústřižek složenky.

3.6 Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P

Průkaz ZTP/P je průkaz pro osobu se zdravotním postižením s potřebou průvodce. Bližší podmínky týkající se nároku na tento průkaz jsou uvedeny v § 34 zákona č. 329/­2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

    Výše roční slevy

16 140 Kč ročně při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

    Krácení slevy

Snížení daně (slevu) lze uplatnit ve výši 1 345 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

    Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

- V průběhu kalendářního roku u zaměstnavatele na základě učinění (podpisu) Prohlášení k dani do 30 dnů od vstupu do zaměstnání anebo do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP).

- Nebo po skončení kalendářního roku:

-  v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP) nebo

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

- Slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani (vzor č. 26) tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“ a do stejného políčka uvede i kalendářní měsíce, za které příslušnou slevu na dani dodatečně uplatňuje.

Daňový nerezident ČR:

- Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

- Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

-   Upozornění: Slevu na dani může uplatnit v daném případě jen poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Průkaz ZTP/P musí být přiznán podle českých právních před­pisů.

    Prokázání nároku na slevu na dani v případě držitele průkazu ZTP/P

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP se prokazuje (§ 38l odst. 2 písm. d) ZDP):

- platným průkazem ZTP/P nebo

- rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu.

3.7 Sleva na dani na studenta

    Výše roční slevy

4 020 Kč ročně při splnění příslušných podmínek po celý kalendářní rok.

    Krácení slevy

Snížení daně (slevu) lze uplatnit ve výši 335 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky.

    Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

- V průběhu kalendářního roku u zaměstnavatele na základě učinění (podpisu) Prohlášení k dani do 30 dnů od vstupu do zaměstnání anebo do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP).

- Nebo po skončení kalendářního roku:

-  v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP) nebo

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

Daňový nerezident ČR:

- V průběhu kalendářního roku u zaměstnavatele na základě učinění (podpisu) Prohlášení k dani do 30 dnů od vstupu do zaměstnání anebo do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP, § 38h odst. 13 ZDP).

- Nebo po skončení kalendářního roku:

-  v rámci Žádosti u zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38k odst. 5 a 7 ZDP) nebo

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 ZDP).

Pro tuto slevu na dani neplatí pro daňového nerezidenta podmínka, že úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP)

Daňový rezident a daňový nerezident:

- Slevu na dani na studenta uplatní zaměstnanec v Prohlášení k dani (vzor č. 26) tak, že tuto slevu označí v příslušném políčku písmenem „X“, anebo v případě, pokud tak činí dodatečně, tj. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, písmeny „XD“ a do stejného políčka uvede i kalendářní měsíce, za které příslušnou slevu na dani dodatečně uplatňuje.

    Prokázání nároku na slevu na dani z důvodu studia

Nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP se prokazuje (§ 38l odst. 2 písm. e) a § 38l odst. 4 ZDP):

-    Potvrzením školy, že se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. V případě, pokud student dovršil věk 26 let, je vhodné, aby z potvrzení o studiu vyplývalo, že se jedná o doktorský studijní program a prezenční formu studia.

-    Pokud poplatník studuje na střední nebo vysoké škole v cizině:

-  potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období,

-  a dále v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v ČR.

Příslušné potvrzení školy o studiu nebo výcviku přitom platí po dobu, na kterou bylo vydáno (to znamená školní rok, v případě vysoké školy je takovou dobou akademický rok).

    Změny rozhodných skutečností

Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nároku na slevu na dani podle § 35ba, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet (§ 38l odst. 5 ZDP).

    Další podmínky, týkající se věku studenta

Sleva na dani se poskytuje studentovi (§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP):

-    až do dovršení věku 26 let nebo

-    po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

n  Upozornění: Uvedenou slevu může uplatnit i student, který není zletilý, pokud splňuje příslušné podmínky. Nezletilost studenta (žáka) tedy není rozhodující.

    Kdy naposledy lze slevu uplatnit

Nárok na tuto slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) lze uplatnit naposledy:

–  v měsíci, kdy občan dovrší věk 26 let nebo

–  v měsíci, kdy občan dovrší věk 28 let, v případě, že se jedná o prezenční formu studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání nebo

–  v měsíci, v jehož průběhu občan přestane splňovat podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. Jinak řečeno, pokud student ukončí studium v průběhu určitého měsíce, může ještě za tento měsíc uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP. Pro určení měsíce, ve kterém skončila soustavná příprava na budoucí povolání je však nutné vycházet z § 12 až 15 zákona č. 117/­1995 Sb.

    Odlišnosti oproti jiným slevám podle § 35ba

-    Oproti ostatním slevám na dani, uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP se tato sleva liší v tom, že ji mohou uplatnit i cizinci (občané, kteří nejsou daňovými rezidenty ČR), aniž by museli splnit podmínku, že jejich příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří alespoň 90 % jejich celkových příjmů.

-    POZOR! Na rozdíl od ostatních slev na dani podle § 35ba písm. g) a písm. b) až e) není stanovena podmínka, že poplatník je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Slevu na dani studenta by tedy mohl uplatnit i občan, který je daňovým rezidentem Ukrajiny nebo jiného státu, který není členským státem EU nebo státu tvořícího EHP. Problém však může činit předložení příslušných potvrzení uvedených v § 38l odst. 4 ZDP, v případě, kdy jde o studium v cizině. Snadnější situaci s prokazováním, že jde o studenta, lze předpokládat tehdy, pokud daňový nerezident studuje na škole v ČR.

3.7.1  Doba soustavné přípravy na budoucí povolání

Sleva se poměrně krátí v závislosti na počtu měsíců, na jejichž počátku byly podmínky pro uplatnění splněny. Je tedy nutné pečlivě sledovat, zda již na počátku měsíce byly splněny podmínky pro uplatnění této slevy. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v § 12 až 15 zákona č. 117/­1995 Sb.

Pokud jde o dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, základní informace vyplývají ze zákona č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře.

    Studium na střední škole a konzervatoři

Studiem na středních školách se rozumí studium:

a) na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,

b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,

c) na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.

V případě středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol je dále uvedena podmínka, že jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení. Tuto skutečnost si lze ověřit na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy www.msmt.cz, v odkazu „Vzdělávání“, „Školský rejstřík“.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také:

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium;

c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále v zákonu stanoveno jinak.

    Kdy není doba hlavních školních prázdnin soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání

Dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže:

a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona,

b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,

d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

Mezidobí mezi ukončením střední školy a zahájením studia na vysoké škole pak řeší § 14 zákona č. 117/­1995 Sb. V tomto ustanovení je též řešeno období po skončení vysoké školy, případně období mezi ukončením studia na jedné vysoké škole a zahájením studia na jiné vysoké škole.

Pokud jde o nárok na podporu v nezaměstnanosti a nárok na podporu při rekvalifikaci, postupuje se podle § 39, § 40 zákona o zaměstnanosti.

    Studium na vysoké škole

Studiem na vysokých školách rozumí studium na vysokých školách:

- v bakalářském,

- magisterském a doktorském studijním programu.

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

Za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na vysoké škole se považuje také:

- doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

- kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud:

- dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10,

- ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

    Studenti věku od 26 do 28 let

V případě vysokoškolských studentů, kteří v příslušném měsíci dovrší věk 26 let, až do měsíce, ve kterém dovrší věk 28 let, je nutné pro účely slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP pečlivě rozlišovat, o jaký studijní program se jedná a dále rozhoduje forma studia. Jakmile v příslušném měsíci dovrší věk 28 let, tak od následujícího měsíce již nemůže poplatník (zaměstnanec) uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP.

V případě vysokoškolských studentů, kteří v příslušném měsíci nedovršili věk 26 let, není forma studia (distanční, prezenční, kombinované) ani studijní program (bakalářský, magisterský, doktorský) pro účely slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP rozhodující.

Student a přestup na jinou vysokou školu

V případě vysokoškolských studentů mohou též nastat případy, kdy student ukončí studium na vysoké škole, a je přijat ke studiu na jiné vysoké škole. Toto mezidobí řeší § 14 zákona č. 117/­1995 Sb.: „Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole“.

    Přerušení studia

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje též doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.

    Studium na vyšší odborné škole

V případě osob, které studují vyšší odbornou školu, je forma studia pro účely slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) důležitá. Studium na vyšší odborné škole je pro tyto účely považováno za studium na střední škole (§ 12 odst. 2 zákona č. 117/­1995 Sb.). Což po stránce praktické znamená, že studium na vyšší odborné škole formou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia není považováno za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 (např. pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti) nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Pokud by však občan studoval vyšší odbornou školu formou denního studia (§ 25 zákona č. 561/­2004 Sb., § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/­1995 Sb.), pak se jedná o soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání.

    Jednoleté kurzy cizích jazyků

Jednoleté kurzy cizích jazyků jsou právně upraveny v § 15 zákona č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře a podrobněji ve vyhlášce č. 19/­2014 Sb. Příslušné vzdělávací zařízení pak vydává účastníkům kurzu osvědčení o úspěšném ukončení studia.

Seznam těchto vzdělávacích zařízení lze nalézt na webových stránkách MŠMT www.msmt.cz, pod odkazy „Vzdělávání“, „Školství v ČR“, „Jednoleté kurzy cizích jazyků“, nebo zadat do vyhledávacího okénka text „jednoleté kurzy cizích jazyků“.

    Shrnutí

Z uvedeného vyplývá, že uplatnění slevy na dani z důvodu studia není nijak jednoduchým úkolem. Je nutné sledovat několik podmínek, které se vzájemně proplétají, a současně existují některé výjimky z pravidel, které tento proces dále komplikují.

    Pro orientaci lze příslušná hlediska popsat následovně

Soustavná příprava na budoucí povolání:

studium na střední škole:

- jedná se o dítě, které v příslušném měsíci ještě nedovršilo věk 26 let,

- pouze denní forma studia,

- v případě dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia jen za podmínky, že dítě není v době takového studia výdělečně činné v rozsahu dle § 10 zákona a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Toto platí pro studium na střední škole v ČR (viz § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/­1995 Sb.). V případě studia na střední škole v zahraničí není výslovně omezeno, o jakou formu studia se musí jednat (viz § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/­1995 Sb.).

- splnění dalších podmínek, vyplývajících z § 12 až 15 zákona č. 117/­1995 Sb.

studium na vysoké škole:

- jedná se o dítě, které v příslušném měsíci ještě nedovršilo věk 26 let,

- pak forma studia není důležitá,

- jedná se o dítě, které v příslušném měsíci již dovršilo věk 26 let,

- forma studia je důležitá, je možný pouze doktorský studijní program a prezenční forma studia.

    Některé odlišnosti

Lze si také povšimnout, že pojem „vyživované dítě“ pro účely uplatnění daňového zvýhodnění (§ 35c) není zcela totožný s tím, zda toto „vyživované dítě“ může uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP jako student. Navíc není shodný ani měsíc, od kterého může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě (studenta) a měsíc, od kterého poplatník (student) může uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f). Rozdíl spočívá v tom, že daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP může poplatník uplatnit na vyživované dítě (studenta) již v měsíci, ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (§ 35c odst. 10 ZDP).

Slevu na dani může uplatnit i student, který není vyživovaným dítětem. Podmínka, že žije s někým ve společně hospodařící domácnosti, není vůbec stanovena. Může se naskytnout i situace, kdy jde o studenta, který je zletilý a žije takříkajíc „na vlastní pěst“.

Je tedy nutno rozlišovat, zda se jedná:

-  o splnění podmínek pro uplatnění slevy na dani na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. f) z důvodu, že tento poplatník je studentem či žákem,

-  anebo zda se jedná o splnění podmínek pro účely uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě (žáka, studenta) podle § 35c odst. 6 ZDP.

Slevu na dani může uplatnit i student, který je daňovým rezidentem v zemi, která není členským státem EU ani státem tvořícím EHP. Tedy kupříkladu i student, který je daňovým rezidentem Ukrajiny.

3.8 Měsíční sleva na dani podle § 35ba

    Kdo může uplatnit slevy na dani podle § 35ba v měsíční výši

ZDP umožňuje v měsíční výši uplatnit základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) v měsíční výši a slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) v měsíční výši v případě poplatníků, kteří jsou z pohledu ZDP považováni za zaměstnance.

Za zaměstnance je z pohledu ZDP považován poplatník s příjmy ze závislé činnosti, které jsou daňově zařazeny pod § 6 ZDP. Skutečnost, že tato možnost je dána je pro zaměstnance vyplývá z ustanovení § 35d odst. 1 ZDP: „Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a na daňové zvýhodnění“.

    Poplatník (zaměstnanec), který neučinil (nepodepsal) u zaměstnavatele prohlášení k dani

Pokud poplatník Prohlášení k dani neučinil (nepodepsal) u zaměstnavatele v příslušné lhůtě, pak nelze v příslušném měsíci při výpočtu zálohy na daň uplatnit u zaměstnavatele základní slevu na dani v měsíční výši, ani nelze uplatnit ostatní slevy na dani v měsíční výši podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) v příslušné částce. Tato omezení vyplývá z § 38h odst. 5 ZDP: „U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění“.

    Poplatník (zaměstnanec), který učinil (podepsal) u zaměstnavatele prohlášení k dani ve stanovené lhůtě

Nutnou podmínkou pro uplatnění základní slevy na dani podle § 35ba v měsíční výši a ostatních slev na dani v měsíční výši podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) ZDP je, zda se jedná o poplatníka (občana), který učinil (podepsal) u svého zaměstnavatele (plátce daně z příjmů ze závislé činnosti) tzv. „Prohlášení k dani“.

    Lhůty pro podpis Prohlášení

Lhůty, ve kterých musí občan učinit (podepsat) Prohlášení k dani, jsou uvedeny v § 38k odst. 4 ZDP. Poplatník musí učinit Prohlášení k dani do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušný kalendářní rok.

    Další podmínky

Jak vyplývá z ustanovení § 38k odst. 6, poplatník (tzn. zaměstnanec) může učinit Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 na stejné období (tzn. měsíc) kalendářního roku pouze u jednoho plátce (tzn. zaměstnavatele).

    Lhůta pro prokázání nároku na slevu na dani podle § 35ba příslušnými doklady

Pouhé učinění (podpis) Prohlášení k dani není postačující podmínkou pro poskytnutí příslušné slevy na dani podle § 35ba písm. c) až f) ZDP. Poplatník musí též prokázat svůj nárok na poskytnutí slevy na dani příslušnými doklady.

Lhůty pro prokázání rozhodných skutečnosti jsou stanoveny následovně:

- Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly (§ 38k odst. 1).

- Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání (38k odst. 1).

- Nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba prokazuje poplatník plátci daně rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu a každoročně dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) nebo d) z důvodu, že je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně nebo invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně.

    Postup zaměstnavatele

- K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku (tj. 1. dni) byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba splněny, učiní-li poplatník současně Prohlášení podle § 38k odst. 4, anebo tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede.

-  Výjimka: Pokud však zaměstnanec učiní prokazatelně Prohlášení k dani ve lhůtě 30 dnů po vstupu do zaměstnání, popřípadě každoročně nejpozději do 15. února, přihlédne zaměstnavatel k prokázaným skutečnostem již ode dne nástupu do zaměstnání, popřípadě ve druhém případě již při výpočtu zálohy na daň za měsíc leden běžného kalendářního roku, jak vyplývá z § 38k odst. 4 ZDP.

- K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány (§ 38k odst. 1).

3.8.1  Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení podle § 35bb

Podmínky pro uplatnění této slevy jsou následující:

-  jedná se o vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (není však uvedeno, v jakém státě),

-  dítě je umístěné v zařízení, které je pro tyto účely považováno za předškolní zařízení (§ 35bb odst. 6 ZDP), může se tedy jednat v případě mateřské školy též o obdobné zařízení zahraničí,

-  sleva náleží za vyživované dítě poplatníka, avšak v případě vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit jen za podmínky, že jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů (pro bližší vysvětlení lze uvést, že „vnukem“ se rozumí rovněž „vnučka“),

-  v případě, pokud dítě vyživuje v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může tuto slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z těchto poplatníků.

    Výše slevy

-  výše slevy je dána výší výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, a to za předpokladu, že poplatník tyto výdaje neuplatnil jako daňový výdaj podle § 24 ZDP [viz související novelizované ustanovení § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP, do kterého je od 1. července 2017 přesunuta právní úprava původně uvedená až do roku 2016 v ustanovení § 24 odst. 2 písm. zw) ZDP],

-  výše slevy je limitována tak, že maximálně může být uplatněna za každé vyživované dítě až do výše minimální mzdy. Pro rok 2022 jde tak o částku 16 200 Kč (pokud má poplatník 2 děti v předškolním zařízení, pak se maximální částka slevy úměrně zvyšuje, tj. na 2 × 16 200 Kč = 32 400 Kč). Pokud by tedy na potvrzení od předškolního zařízení byla na 1 dítě za rok 2022 uvedena částka vyšší než minimální mzda, lze jako slevu na dani uplatnit jen částku ve výši minimální mzdy. Pro rok 2022 byla výše minimální mzdy stanovena na 16 200 Kč na základě nařízení vlády č. 405/­2021 Sb.

    Potvrzení vydané předškolním zařízením

-  Výše nároku na slevu za umístění dítěte se prokazuje potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních.

-  Jaké obsahové náležitosti má potvrzení předškolního zařízení obsahovat, je uvedeno v § 38l odst. 2 písm. l) ZDP.

    Co se počítá do školkovného

-  Do školkovného se počítá měsíční úplata za předškolní vzdělávání, kterou vybírá daná školka.

-  Pozor! Stravné není součástí školkovného v mateřské škole.

-  Příspěvky na divadlo a další kulturní akce, stejně jako platby za autobus, výlet nebo zájmové kroužky, tyto rovněž nejsou součástí školkovného.

Pokud tedy školka vybírá úplatu za předškolní vzdělávání například ve výši 800 Kč měsíčně + 140 Kč stravné na den, tak při umístění dítěte ve školce během celého školního roku je školkovné celkem 8 000 Kč = 10 měsíců × 800 Kč.

Podrobnosti týkající se mateřských škol upravuje vyhláška č. 14/­2005 Sb., o předškolním vzdělávání. K tomu lze ještě doplnit, že zvláštním typem mateřské školy je tzv. „lesní mateřská škola“ (viz § 34 školského zákona).

    Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

- Po skončení kalendářního roku u zaměstnavatele v rámci Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podané ve lhůtě do 15. února v návaznosti na učiněné Prohlášení k dani a za podmínky, že zaměstnanec nemá za povinnost podat daňové přiznání (§ 38g a 38k odst. 5 a 7 ZDP). Není nutné přikládat čestné prohlášení druhého z rodičů, že neuplatňuje slevu na dani za umístění dítěte, neboť takové prohlášení je již uvedeno na formuláři Žádosti o roční zúčtování (MFin 5457/B).

- Nebo po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

- Slevu na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení uplatní zaměstnanec v Žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění tak, že uvede jméno a příjmení dítěte (dětí), jeho rodné číslo a vynaloženou částku v Kč. Na rozdíl od uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) tedy není umožněno uvést pouze datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR.

Daňový nerezident ČR:

- Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

- Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35ba odst. 2 ZDP).

- Povinnou přílohou daňového přiznání je v tomto případě též potvrzení předškolního zařízení o výši výdajů vynaložených za umístění vyživovaného dítěte. Praktický problém může nastat v případě, kdy se bude jednat o obdobné zařízení jako je mateřská škola, avšak toto zařízení je v zahraničí [§ 35bb odst. 6 písm. a) ZDP], vzhledem k tomu, jaké obsahové náležitosti má toto potvrzení obsahovat dle § 38l odst. 2 písm. f) ZDP.

-   Upozornění: Slevu na dani může uplatnit poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Pro daňové rezidenty jiných států to tedy umožněno není (včetně Ukrajiny). Jiná situace může nastat, pokud se v průběhu daného roku poplatník stane daňovým rezidentem ČR například z důvodu, že se obvykle zdržuje na území ČR a má zde „stálý byt“ i středisko životních zájmů (§ 2 odst. 2 ZDP).

    Školkovné a daňové zvýhodnění na děti

Uplatnění školkovného není závislé na tom, zda poplatník též uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Jinak řečeno, může nastat i situace, kdy jeden z rodičů uplatní slevu na dani za umístění dítěte (školkovné) a druhý z rodičů uplatní na totéž dítě daňové zvýhodnění dle § 35c (viz dále).

4. Nová sleva na dani podle § 35 odst. 4

Počínaje rokem 2022 lze využít nový druh slevy na dani uvedený v § 35 odst. 4 ZDP. Jedná se o slevu na dani za zastavenou exekuci. Je možné tuto slevu uplatnit až po skončení roku 2022, a to buď u zaměstnavatele v rámci žádosti o ročního zúčtování, nebo v rámci daňového přiznání. Za tímto účelem byl vydán vzor č. 3 Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (formulář MFin 5457/B).

Daň z příjmů lze tak snížit o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká nízkých pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané maximální hodnoty. To znamená, že maximální výše slevy na dani za jednu exekuci činí maximálně 450 Kč.

Zaměstnance prokáže nárok na tuto slevu usnesením o zastavení exekuce [§ 38l odst. 2 písm. g) ZDP]. Ustanovení § 35 odst. 4 ZDP přitom nerozlišuje, zda se jedná o zaměstnance, který je nebo není daňovým rezidentem ČR.

5. Daňové zvýhodnění na děti (§ 35c)

5.1 Nárok na daňové zvýhodnění

    Kdo může uplatnit nárok na daňové zvýhodnění

- Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se poskytuje poplatníkům, kteří vyživují dítě, které s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti, a to při splnění podmínek uvedených v § 35c ZDP.

- Nárok na daňové zvýhodnění může uplatnit v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období pouze jeden z poplatníků, pokud se jedná o situaci, kdy dítě vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více poplatníků (například manželé, kteří jsou rodiči dítěte, k této problematice viz podrobněji dále v textu).

- Nárok na daňové zvýhodnění na děti mohou uplatnit i poplatníci, kteří nemají příjem ze závislé činnosti (pokud mají jiný zdroj příjmů), popřípadě pokud pobírali příjem ze závislé činnosti jen po část roku.

- Nárok na daňové zvýhodnění má i poplatník, který není daňovým rezidentem v ČR, za předpokladu splnění podmínky, že úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů, s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35c odst. 5).

- Podmínkou není, že se jedná o dítě, které má české státní občanství. V případě, kdy dítě nemá přidělené rodné číslo, v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se uvádí datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR.

-   Upozornění: Daňové zvýhodnění může uplatnit pouze poplatník (pokud je daňový nerezident), který s vyživovaným dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti a je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

- Nárok na „měsíční daňové zvýhodnění“ formou měsíční slevy na dani podle § 35c, případně formou měsíčního daňového bonusu, má:

-  pouze poplatník s příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP, tedy poplatník s příjmy ze závislé činnosti (§ 35d odst. 1),

-  který je daňovým rezidentem v ČR (§ 38h odst. 13),

-  při splnění podmínky, že učinil (podepsal) Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 u svého zaměstnavatele, a současně splnil další podmínky, uvedené v zákonu o daních z příjmů.

    Kdo nemůže uplatnit nárok na daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník, který není daňovým rezidentem ČR a není ani daňovým rezidentem jiného členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. To znamená po praktické stránce, že daňové zvýhodnění nemůže uplatnit fyzická osoba, která je například z Ukrajiny, obvykle se zdržuje na území ČR, avšak podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění není daňovým rezidentem v ČR.

Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník, se kterým vyživované dítě nežije ve společně hospodařící domácnosti (například v případě rozvedených manželů).

Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník na dítě, které se dle § 35c nepovažuje za vyživované dítě.

    Výše daňového zvýhodnění v roční výši

Výše daňového zvýhodnění je stanovena odstupňovaně v závislosti na počtu vyživovaných dětí.

S účinností od kalendářního roku 2021 platí následující částky:

-  na jedno vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti ve výši 15 204 Kč ročně,

-  na druhé vyživované dítě ve výši 22 320 Kč ročně,

-  na třetí a každé další dítě ve výši 27 840 Kč ročně.

Vzhledem k uvedené progresi to znamená, že v případě, pokud poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více dětí, částka daňového zvýhodnění na jednotlivé dítě se úměrně zvyšuje. Počínaje třetím dítětem však zůstává jednotlivá částka na další dítě již konstantní ve výši 27 840 Kč.

- Upozornění:

-  Vyživované děti se v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzují sice společně, ale u každého poplatníka se tento postup aplikuje odděleně.

-  Například u druha se dohromady posuzují jen děti, které má s družkou, a případně jeho vlastní děti, nikoliv však děti, které má družka z dřívějšího vztahu.

-  Sčítání dětí pro účely daňového zvýhodnění se tak provádí vždy z pohledu poplatníka a do součtu lze zahrnout pouze ty děti, které jsou jeho vyživovanými, tj. splňují podmínky uvedené v ustanovení § 35c odst. 6 ZDP. K uvedenému postupu lze nalézt bližší informace na webové stránce Finanční správy ČR pod odkazem „Daňové zvýhodnění u zaměstnavatele“ ze dne 22. ledna 2015.

    Omezení výše daňového zvýhodnění (horní limit)

Celkový počet dětí, na které lze uplatnit daňové zvýhodnění, není omezen. To znamená, že není omezena výše daňového zvýhodnění, pokud je poskytnuta jako sleva na dani.

    Omezení daňového bonusu (horní a dolní limit)

Daňový bonus si lze pro lepší názornost představit jako pomyslnou „zápornou daň“. Tedy částku, kterou poplatník nikoliv odvádí státu, ale naopak ji obdrží od státu, ovšem za předpokladu splnění příslušných podmínek. Omezení je stanoveno ustanovením § 35c odst. 3 ZDP nepřímo, a to limitní výší daňového bonusu, který bylo možné poskytnout maximálně ve výši 60 300 Kč ročně (horní limit) nebo pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč (dolní limit). Od roku 2021 však byl zrušen horní limit 60 300 Kč. Oproti tomu dolní limit ve výši 100 Kč zrušen nebyl (§ 35c odst. 3).

Další omezení daňového bonusu se týká nízko-příjmových poplatníků. Daňový bonus nemůže uplatnit poplatník, jehož příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti (podnikání) nedosáhly alespoň 6násobku minimální mzdy. Do této částky se nezapočítávají příjmy uvedené v § 35c odst. 4 ZDP.

    Zvýšení daňového zvýhodnění na dvojnásobek

Jak vyplývá z ustanovení § 35c odst. 7 ZDP, v případě, pokud se jedná o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se daňové zvýhodnění na toto dítě na dvojnásobek (například z roční částky 15 204 Kč se zvýší na 30 408 Kč, pokud poplatník vyživuje 1 dítě). V případě, pokud poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více dětí, z nich jedno dítě je držitelem průkazu ZTP/P, pak pořadí dětí si stanovuje poplatník, neboť zákon o daních z příjmů žádné pořadí podle věku dětí (které je první, druhé, třetí apod.) nestanoví. To znamená, že nelze automaticky pro tyto daňové účely považovat nejstarší dítě na „první dítě“. Pokud bude poplatník chtít využít daňové optimalizace, pak dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, bude uvádět jako poslední v pořadí, čímž získá vyšší nárok na daňové zvýhodnění, než kdyby toto dítě uváděl jako první dítě. Jedná se o legální daňovou optimalizaci.

Maximální výše celkového daňového bonusu v částce 60 300 Kč ročně byla počínaje rokem 2021 zrušena, což může být výhodné v případě, pokud poplatník vyživuje více dětí, nemá vysoký příjem a případně má i dítě s průkazem ZTP/P.

    Daňové dopady

Výše daňové úspory při uplatnění daňového zvýhodnění není do určité míry závislá na základu daně, neboť na rozdíl například od částek snižujících základ daně podle § 15 ZDP daňové zvýhodnění ovlivňuje přímo výši daně.

V určitých případech může částka daňového zvýhodnění na vyživované děti přesáhnout částku daně, sníženou o slevy na dani podle § 35ba. V takovém případě dochází ke vzniku pomyslné „záporné daně“. Nebo přesněji řečeno, ke vzniku daňového bonusu ve smyslu § 35c odst. 3 ZDP.

Výše daňové úspory je závislá na tom, na kolik dětí poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění a v této souvislosti do jaké výše lze poskytnout daňový bonus. Pro nízko příjmové poplatníky tak byla až do roku 2020 výše daňového zvýhodnění omezena. Jak již bylo zmíněno, od roku 2021 se toto omezení, týkající se výše horního limitu 60 300 Kč, ruší.

    Daňové zvýhodnění v poměrné výši

Daňové zvýhodnění lze poskytnout poplatníkovi ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky (§ 35c odst. 10 ZDP). Rozhodující pro vznik nároku poplatníka na daňové zvýhodnění je tedy splnění požadovaných podmínek k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce.

- Z tohoto základního pravidla, tzn. „splnění požadovaných podmínek k prvnímu dni měsíce“ však existují výjimky. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci:

-  ve kterém se dítě narodilo,

-  nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo

-  ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

    Změna počtu vyživovaných dětí nebo nesplnění podmínek v průběhu roku

Vzhledem k tomu, že výše daňového zvýhodnění se odvíjí od počtu vyživovaných dětí žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, bude docházet k tomu, že výše daňového zvýhodnění se může v průběhu kalendářního roku měnit (zvyšovat či snižovat) v závislosti na tom, zda se počet vyživovaných dětí zvýšil nebo snížil. Obdobně v případě, pokud některé dítě začne/přestane v průběhu roku splňovat podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění.

    Vyživované dítě a rodinné vztahy

Uplatnění daňového zvýhodnění není z pohledu rodinných vztahů omezováno jen na děti z biologického hlediska vlastní (tj. potomky). Možnosti jsou o dost širší a jejich širší výčet je konkrétně uveden § 35c odst. 6 ZDP. Můžeme si je nyní přiblížit. Z pohledu rodinných vztahů se za vyživované dítě poplatníka pro účely daňového zvýhodnění považuje dítě:

- vlastní,

- osvojenec,

- dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,

- od 1. 1. 2015 též dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči,

- dítě druhého z manželů,

- vlastní vnuk (vnučka) nebo vnuk (vnučka) druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Uvedené pojmy bude vhodné blíže osvětlit.

    Dítě druhého z manželů

Jedná se o situaci, kdy jeden z manželů není biologickým rodičem a nejedná se o dítě osvojené. Poplatník je tedy ve vztahu k tomuto nevlastnímu dítěti jeho „otčímem“ (pokud jde o manžela), anebo jeho „macechou“ (pokud jde o manželku). Kupříkladu muž, který má z předchozího manželství/vztahu nezletilou dceru, se ožení se ženou, která má z předchozího manželství/vztahu zletilého syna. Muž se tedy stává pro nevlastního syna otčímem a žena se stává pro nevlastní dceru macechou. Z jejich pohledu se jedná tak o dítě druhého z manželů.

- Státní občanství manželů: Samozřejmě může nastat i situace, kdy manželství je uzavřeno s cizím státním příslušníkem. S uzavřením manželství je pak spojena možnost získání českého státního občanství podle zákona č. 186/­2013 Sb., o státním občanství ČR. Z pohledu uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě však i nadále nerozhoduje státní občanství manžela (manželky), ale skutečnost, zda jde o daňového rezidenta ČR anebo o daňového nerezidenta. Může nastat i situace, kdy například zaměstnanec uzavře manželství s cizinkou a stane se tak nevlastním otcem dítěte, které doposud nemělo státní občanství ČR. Pro vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, však není stanoveno, že musí mít české státní občanství, ani nemusí mít přidělené rodné číslo. Pro úplnost lze zmínit, že zákon č. 186/­2013 Sb. uvádí v § 18, že manželé mohou podat společnou žádost o udělení státního občanství ČR, do níž mohou zahrnout své děti.

- Společná domácnost a územní podmínka: V této souvislosti je možné zdůraznit, že není ani stanovena podmínka, že se jedná o dítě žijící ve společné domácnosti na území ČR. Ustanovení § 35c v tomto ohledu jednoznačně rozšiřuje tuto územní podmínku na „společně hospodařící domácnost na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP“. Jako příklad lze uvést situaci, kdy manžel dlouhodobě pobývá na území ČR, kde pobírá příjmy ze zaměstnání, a jeho manželka s dětmi pobývá v jiném členském státě EU. Oba manželé jsou přitom daňovými nerezidenty v ČR. I nadále se však jedná o společně hospodařící domácnost.

    Převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se pro účely daňového zvýhodnění považuje (pokyn GFŘ D – 22):

- dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

- dítě, jehož rodič zemřel, a

- dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Definici pojmu „dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů“ je však možné nalézt i v jiných právních předpisech. Například:

–  v ustanovení § 20 zákona č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění,

–  v ustanoveních § 7 odst. 10, § 45 odst. 3 zákona č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře.

    Způsob uplatnění nároku

Daňový rezident ČR:

- V průběhu kalendářního roku u zaměstnavatele na základě učinění (podpisu) Prohlášení k dani do 30 dnů od vstupu do zaměstnání anebo do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP).

- Nebo po skončení kalendářního roku:

-  v rámci Žádosti u zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 38k odst. 5 a odst. 7 ZDP) nebo

-  v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

Daňový nerezident ČR:

- Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

- Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35c odst. 5 ZDP).

-   Upozornění: Daňové zvýhodnění na vyživované dítě může uplatnit pouze poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

5.1.1  Vyživované dítě a společně hospodařící domácnost

    Další podmínky

Poplatník, který chce uplatnit daňové zvýhodnění, musí kromě jiného splnit následující podmínky:

1. Dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost však nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (například pokud dítě studuje vysokou školu v ČR a pobývá na kolejích anebo studuje na škole v zahraničí).

2. V případě, pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

3. Jedná se o vyživované dítě ve smyslu definice uvedené v § 35c ZDP.

    Společně hospodařící domácnost

Pojem „společně hospodařící domácnost“ je definován v § 21e ZDP: „Společně hospodařící domácností se pro účely daně z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“.

V případě společně hospodařící domácnosti rozhoduje faktický stav. Problém při určení, zda dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, nastává v případě manželů, kteří se rozvádějí. Lze v této souvislosti konstatovat, že podmínku společně hospodařící domácnosti s dítětem nesplňuje rodič, který na dítě platí výživné a dítě je svěřeno do péče druhého z rodičů. Pokud by došlo k obnovení společně hospodařící domácnosti, což lze doložit čestným prohlášením obou rodičů, lze daňové zvýhodnění uplatnit, opět za podmínky, že daňové zvýhodnění uplatňuje ve stejném kalendářním měsíci jen jeden z rodičů.

    Dítě ve střídavé péči

Splnění podmínky, že dítě žije „ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem“ je rovněž komplikované v případě, pokud se jedná o rozvedené manžele, kteří mají dítě ve střídavé péči. Nejedná se o stav, kdy dítě sdílí současně dvě společně hospodařící domácnosti.

Jestliže se rodiče nedohodnou na způsobu uplatňování daňového zvýhodnění v případě dítěte svěřeného do střídavé výchovy, je řešením, aby si tyto daňové záležitosti vypořádali nikoliv pomocí žádosti o provedení ročního zúčtování u svého zaměstnavatele, nýbrž podáním svých daňových přiznání.

    Dítě dočasně mimo domov

Porušením podmínky společně hospodařící domácnosti není, pokud se dítě zdržuje dočasně mimo společně hospodařící domácnost, například z důvodu studia. Může se však jednat i o situaci, kdy je dítě dlouhodobě hospitalizováno v nemocnici, popřípadě je v zahraničí, například z důvodu studia na zahraniční škole. Vazba k rodině však trvá a rysy společně hospodařící domácnosti jsou zachovány.

    Dítě nesdílí s poplatníkem společnou domácnost

Daňové zvýhodnění nelze uplatnit, pokud dítě nesdílí s poplatníkem společně hospodařící domácnost z důvodu, že nezletilé dítě:

- bylo odňato z péče rodičů a svěřeno rozhodnutím soudu do náhradní péče třetích osob nebo

- na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní nebo ochranné výchovy je umístěno v dětském domově nebo v jiném ústavu pro mládež (§ 971 až § 975 nového občanského zákoníku).

5.1.2  Vyživované dítě a věk dítěte

    Vyživované dítě

Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě, které splňuje podmínky uvedené v § 35c ZDP. Kromě již uvedených podmínek, které se týkaly rodinných vztahů, je nutné splnit též další podmínky, uvedené v § 35c.

Musí se jednat:

a) o dítě, které je nezletilé,

b) o dítě, které je zletilé, až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,

2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Pokud jde o podmínky uvedené v § 35c odst. 6, týkají se vztahů poplatníka k dítěti a věku dítěte. Není stanoveno, že nezletilé či zletilé dítě musí být občanem ČR a muselo by tudíž mít rodné číslo. V případě, pokud dítě nemá rodné číslo, protože není státním občanem ČR (nebo se narodilo v zahraničí), vyplňuje se v daňovém přiznání jeho datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR. Ve formuláři MFin 5457 Prohlášení k dani (vzor č. 26) však na toto není pamatováno, a je vyžadováno vyplnění rodného čísla dítěte. Uvedené pak koresponduje s povinností plátců daně týkajících se obsahových náležitostí mzdového listu. V ustanovení § 38j odst. 2 ZDP je mimo jiné uvedeno, že mzdový list musí obsahovat jméno a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění.

    Vyživované nezletilé dítě

V případě nezletilého dítěte, pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, týkající se biologického či jiného vztahu mezi poplatníkem a nezletilým dítětem, již nejsou stanoveny další podmínky, pro prokázání, že se jedná o vyživované dítě poplatníka. Podmínkou je pouze „společně hospodařící domácnost“, a to na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP. S tím pak souvisí skutečnost, že nezletilé dítě je vyživovaným dítětem bez ohledu na výši příjmů, které dosahuje, ať už ze závislé činnosti (například na základě dohody o provedení práce), anebo z jiných zdrojů (například ostatní příjmy dle § 10, případně příjmy ze samostatné výdělečné činnosti podle § 7, pokud jde například o příjmy profesionálních sportovců, příjmy modelek, hereček, influencerek atd.)

Výjimkou by byla pouze situace, kdy dítě žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči, kdy v takovém případě další podmínkou pro uplatnění daňového zvýhodnění je, že rodiče dítěte nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli uplatnit daňové zvýhodnění, a dítě žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči.

    Vyživované zletilé dítě

V případě, pokud jde o zletilé dítě, kterému nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a to až do dovršení věku 26 let, je nutné pro prokázání, že se jedná o vyživované dítě poplatníka, splnit některou z těchto podmínek:

1. jedná se o dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

2. dítě se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost, ovšem pouze z těchto důvodů:

l  pro nemoc

l  úraz.

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Lze v této souvislosti uvést, že za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem důchodu pro invaliditu 3. stupně (§ 20 odst. 7 zákona č. 155/­1995 Sb.).

    Daňové zvýhodnění nelze uplatnit také

- Na zletilé dítě, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně (dříve plný invalidní důchod), i když se soustavně připravuje na budoucí povolání. Pro daňové účely je rozhodující, zda dítěti byl přiznán invalidní důchod, avšak nikoliv, zda ho pobírá. Daňové zvýhodnění nenaleží poprvé za kalendářní měsíc, na jehož počátku zletilému dítěti byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně.

-   Upozornění: Z uvedeného vyplývá, že naopak lze daňové zvýhodnění uplatnit na zletilé dítě, které pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně (dříve částečný invalidní důchod), pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo splňuje podmínku, že se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání pouze z důvodů nemoci nebo úrazu, popřípadě je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Rovněž lze teoreticky uplatnit daňové zvýhodnění na nezletilé dítě i v případě, pokud by mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. Ovšem po praktické stránce platí, že na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně má nárok mimo jiné osoba, která dosáhla aspoň věku 18 let (§ 42 zákona č. 155/­1995 Sb.).

- Na dítě, na které jsou rozdělovány příjmy a výdaje z důvodu, že se jedná o spolupracující osobu podle § 13 ZDP (obráceně řečeno, příjmy a výdaje nelze rozdělovat na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je uplatňováno daňové zvýhodnění na toto vyživované dítě).

5.1.3  Vyživované dítě a manželství

Z nového občanského zákoníku vyplývá, že vyživovací povinnost mají nejenom rodiče k dětem, ale i manželé vzájemně k sobě (§ 697, § 760). Pokud tedy dítě uzavře manželství, přestává být z pohledu tohoto zákona vyživovaným dítětem, neboť vyživovací povinnost přechází na manžela (manželku) tohoto dítěte.

Zákon o daních z příjmů obsahuje pro tento případ výjimku, kdy lze uplatnit daňové zvýhodnění i na dítě, které uzavřelo manželství, pokud jsou splněny příslušné další podmínky. Je možné ještě připomenout, že podle § 30 nového občanského zákoníku nezletilé dítě nabývá uzavřením manželství plné svéprávnosti, nikoliv však zletilosti! Jinak řečeno, zletilostí dítě nabývá plné svéprávnosti, avšak nabytí plné svéprávnosti nemusí znamenat, že dítě nabývá zletilosti. Viz například přiznání plné svéprávnosti nezletilému, který dosáhl věku 16 let (§ 37 nového občanského zákoníku).

    Podmínky

Z ustanovení § 35c odst. 8 ZDP vyplývá, že v případě, pokud uzavře zletilé dítě, ve věku před dovršením 26 let, manželství, a toto dítě nepobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, v případě, žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani na manželku (manžela) při splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b). V případě, pokud nemá manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani na manželku při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit:

- rodič (ženatého či vdaného) dítěte nebo

- poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů (například v případě osvojeného dítěte je takovým poplatníkem adoptivní rodič).

V obou případech je nutnou podmínkou, že ženaté či vdané dítě s tímto poplatníkem žije ve společně hospodařící domácnosti. Toto nastoluje pak otázku, zda v případě, kdy oba manželé nemají dostatečné příjmy, mohou být oba dva považováni za vyživované děti. Ovšem to by představovalo řešit komplikovanou situaci, zda tito manželé nemají svoji společně hospodařící domácnost, nýbrž každý z nich patří do jiné společně hospodařící domácnosti (se svými rodiči). Ovšem pak v principu nelze vůbec uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

Lze si povšimnout, že skutečnost, zda nemá druhý z manželů dostatečné příjmy, z nich lze uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b), lze zjistit až po skončení příslušného kalendářního roku. V principu to tedy znemožňuje uplatnit daňové zvýhodnění na ženaté/provdané dítě podle § 35c odst. 8 v průběhu roku formou měsíčního daňového zvýhodnění.

V porovnání s uplatněním daňového zvýhodnění na vnuka/vnučku podle § 35c odst. 6 je v případě uplatnění daňového zvýhodnění na ženaté/vdané dítě podle § 35c odst. 8 podstatný věk (musí se jednat o zletilé dítě).

5.1.4  Daňové zvýhodnění na vnuka, vnučku

    Podmínky

- Jak vyplývá z ustanovení § 35c odst. 6 ZDP, za vyživované dítě se považuje též vlastní vnuk (vnučka) nebo vnuk (vnučka) druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Daňové zvýhodnění tedy mohou za určitých podmínek uplatnit i prarodiče (dědeček, babička). Taková situace nastane například tehdy, pokud rodiče vyživovaného dítěte mají příjmy podle § 6 nebo § 7 nižší než 6násobek minimální mzdy a tudíž nemohou uplatnit daňový bonus dle § 35c odst. 4 ZDP.

- Opět si lze povšimnout, že skutečnost, zda rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž lze uplatnit daňové zvýhodnění na vnuka/vnučku, lze zjistit až po skončení příslušného kalendářního roku. V principu to tedy znemožňuje uplatnit daňové zvýhodnění na vnuka/vnučku podle § 35c odst. 6 v průběhu roku formou měsíčního daňového zvýhodnění.

- Pro prarodiče to znamená zkoumat, zda rodiče dítěte mají či nemají dostatečné příjmy (tj. syn či snacha, popřípadě zeť či snacha mají či nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli uplatnit daňové zvýhodnění).

- Stále platí podmínka, že vyživované dítě žije s poplatníkem (babičkou/dědečkem) ve společně hospodařící domácnosti!

5.1.5  Formy daňového zvýhodnění

Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou (§ 35c odst. 1):

- slevy dani,

- daňového bonusu,

- slevy na dani a daňového bonusu.

Formy daňového zvýhodnění je nutné pečlivě rozlišovat a nelze je zaměňovat, protože mezi nimi existuje určitý významný rozdíl.

    Daňové zvýhodnění formou slevy na dani

Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 zákona o daních z příjmů a snížené o slevy na dani podle § 35 a § 35ba za příslušné zdaňovací období (§ 35c odst. 2).

    Daňové zvýhodnění formou slevy na dani a daňového bonusu

Daňový bonus vzniká v případě, pokud je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 zákona o daních z příjmů, snížená o slevy na dani podle § 35 a § 35ba.

    Daňové zvýhodnění pouze formou daňového bonusu

? Příklad 10

Daň vypočtená podle § 16 a snížená o slevy podle § 35ba je ve výši 0 Kč. Poplatník vyživuje dvě děti, žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.

Nárok na daňové zvýhodnění je v částce 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. Daňové zvýhodnění formou slevy na dani může poplatník uplatnit v částce 0 Kč. Vzniklý rozdíl, vyjádřený částkou 37 524 Kč = 37 524 Kč – 0 Kč, je daňovým bonusem.

    Limitní částky daňového bonusu

Při uplatňování daňového bonusu je nutné dodržet limitní částky a podmínky uvedené v § 35c ZDP. Pro přehlednost je vhodné uvést, o jaké limitní částky a podmínky se jedná:

Výše daňového bonusu musí činit nejméně 100 Kč (dolní limit).

    Další podmínky

- Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (v roce 2022 se jedná o částku 97 200 Kč = 6 × 16 200 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují:

-  příjmy od daně osvobozené,

-  příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup podle § 36 odst. 7 nebo 8, a

-  příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

- Daňový bonus tudíž nemůže například uplatnit poplatník, který má pouze příjmy z pronájmu zdaňované podle § 9 nebo příjmy z kapitálového majetku zdaňované podle § 8. Pokud má poplatník kromě těchto příjmů rovněž příjmy ze závislé činnosti (§ 6) nebo ze samostatné činnosti (§ 7), pak od roku 2018 se příjmy dle § 8 a § 9 nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutné splnit pro získání daňového bonusu (6násobek minimální mzdy).

- Další podmínky, uvedené v § 35c odst. 5 ZDP pak musí splnit poplatník, který je daňovým nerezidentem ČR ve smyslu § 2 odst. 3 ZDP. To znamená, že úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR musí činit nejméně 90 % všech jeho celosvětových příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

-  Daňové zvýhodnění může uplatnit jen daňový nerezident ČR za podmínky, že je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí pak musí ještě poplatník prokázat potvrzením zahraničního správce daně. Toto potvrzení je pak povinnou přílohou daňového přiznání.

    Podmínky při ročním zúčtování (§ 35d odst. 6)

- Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (slevy na dani podle § 35ba).

- V případě, pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu za následujících podmínek:

-  úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž poplatníkovi (zaměstnanci) plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy,

-  přitom platí, že v případě, pokud úhrn těchto příjmů ze závislé činnosti je nižší než šestinásobek minimální mzdy, poplatník (zaměstnanec) neztrácí při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy.

5.1.6  Měsíční daňové zvýhodnění

    Kdo může uplatnit měsíční daňové zvýhodnění

ZDP umožňuje uplatnit měsíční daňové zvýhodnění v případě poplatníků, kteří jsou z pohledu ZDP považováni za zaměstnance. Za zaměstnance je z pohledu ZDP považován poplatník s příjmy ze závislé činnosti, zařazených pod § 6 ZDP. Skutečnost, že tato možnost je určena jen pro zaměstnance vyplývá z ustanovení § 35d odst. 1 ZDP: „Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a na daňové zvýhodnění“.

V zásadě je však nutné rozlišovat mezi zaměstnancem, který učinil (podepsal) Prohlášení k dani a zaměstnancem, který nemá učiněné (podepsané) Prohlášení k dani u svého zaměstnavatele. Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, nemůže uplatnit měsíční daňové zvýhodnění.

Měsíční daňové zvýhodnění také nelze přiznat zaměstnanci, který není daňovým rezidentem v ČR, i když by měl učiněné (podepsané) Prohlášení k dani.

Co je důležité: Prohlášení k dani může zaměstnanec učinit jen u osoby, která je z pohledu daně z příjmů považována za plátce daně dle § 38c ZDP.

    Co má vliv

V případě, pokud úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný za příslušný kalendářní měsíc nedosahuje alespoň poloviny minimální mzdy, pak zaměstnanec nemá nárok na daňový bonus. Pokud by tedy zaměstnanec byl dlouhodobě nemocný a jeho příjmy ze závislé činnosti by nepřesáhly uvedený dolní limit, pak při výpočtu by zřejmě vyšel měsíční daňový bonus, který by však nešlo poskytnout.

    Formy měsíčního daňového zvýhodnění

Měsíční daňové zvýhodnění lze poskytnout formou (§ 35d odst. 2):

-  měsíční slevy dani podle § 35c,

-  měsíčního daňového bonusu,

-  kombinací měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu.

    Limitní částky měsíčního daňového bonusu a podmínky pro jeho poskytnutí

- Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí (§ 35d odst. 4):

-  alespoň 50 Kč (dolní limit),

- Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené zákonem o daních z příjmů při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn příjmů vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

? Příklad 11

Měsíční daňový bonus nedosáhl částky 50 Kč

Zaměstnanec má v roce 2022 hrubou mzdu ve výši 25 280 Kč. Základ pro výpočet zálohy je po zaokrouhlení dle § 38h ve výši 25 300 Kč. Záloha na daň, snížená o základní měsíční slevu na dani ve výši 2 570 Kč je 1 225 Kč = 3 795 Kč – 30 840 Kč / 12. Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě v měsíční výši 1 267 Kč.

Měsíční daňové zvýhodnění lze v daném případě poskytnout formou měsíční slevy na dani ve výši 1 225 Kč a měsíčního daňového bonusu ve výši 42 Kč. Měsíční daňový bonus však vyplatit nelze, protože nedosáhl výše 50 Kč.

? Příklad 12

Měsíční daňový bonus přesáhl částku 5 025 Kč.

Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má v roce 2022 hrubou mzdu ve výši 17 650 Kč. Základ pro výpočet zálohy je po zaokrouhlení dle § 38h ve výši 17 700 Kč. Záloha na daň, snížená o základní měsíční slevu na dani ve výši 2 570 Kč je 85 Kč = 2 655 Kč – 30 840 Kč / 12. Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti v měsíční výši 5 447 Kč = (15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč) / 12.

Měsíční daňové zvýhodnění lze v daném případě poskytnout formou měsíční slevy na dani ve výši 85 Kč a měsíčního daňového bonusu ve výši 5 362 Kč. V roce 2022 však již je možné poskytnout tomuto zaměstnanci měsíční daňový bonus i v částce přesahující 5 025 Kč.

? Příklad 13

Měsíční daňový bonus přesáhl částku 50 Kč, avšak zaměstnanec nedosáhl na limit poloviny minimální mzdy (před za okrouhlením na 100 Kč nahoru).

Zaměstnanec má v roce 2022 hrubou mzdu ve výši 17 380 Kč. V měsíci říjen však dlouhodobě onemocněl (nebo byl v karanténě) a jeho zdanitelný příjem ze závislé činnosti činil jen 8 080 Kč. Do limitu poloviny minimální mzdy se však nepočítají příjmy od daně osvobozené (například příjmy uvedené v § 6 odst. 9 ZDP, tedy i příjmy ve formě náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény). Základ pro výpočet zálohy je po zaokrouhlení dle § 38h ve výši 8 100 Kč. Záloha na daň, snížená o základní měsíční slevu na dani ve výši 2 570 Kč je 0 Kč = 1 215 Kč – 30 840 Kč / 12. Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě v měsíční výši 1 267 Kč.

Měsíční daňové zvýhodnění vychází v daném případě formou měsíční slevy na dani ve výši 0 Kč a měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč. Měsíční daňový bonus však vyplatit nelze, protože úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhl poloviny minimální mzdy (16 200 Kč / 2 = 8 100 Kč). Je možné si povšimnout, že v daném případě základ pro výpočet zálohy na daň po zaokrouhlení dle § 38h na 100 Kč nahoru dosáhl poloviny minimální mzdy, ale tato okolnost podle názoru autora není postačující pro poskytnutí měsíčního daňového bonusu (jedná se o základ pro výpočet zálohy, avšak nikoliv o úhrn příjmů ze závislé činnosti).

    Poplatník (zaměstnanec), který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani

Pokud poplatník Prohlášení k dani neučinil (nepodepsal) u zaměstnavatele v příslušné lhůtě, pak nelze v příslušném měsíci při výpočtu zálohy na daň uplatnit u zaměstnavatele měsíční daňové zvýhodnění, základní slevu na dani v měsíční výši ani ostatní slevy na dani v měsíční výši podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) v příslušné částce. Tato omezení vyplývá z § 38h odst. 5 ZDP: „U poplatníka, který u plátce neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění“. Obdobně toto omezení vyplývá též z ustanovení § 35d odst. 2 ZDP.

    Poplatník (zaměstnanec), který učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani ve stanovené lhůtě

V případě, pokud zaměstnanec učinil (podepsal) u svého zaměstnavatele Prohlášení k dani, přihlédne zaměstnavatel při výpočtu záloh na daň i k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, pokud jsou v příslušném kalendářním měsíci splněny všechny potřebné podmínky.

    Lhůty pro učinění Prohlášení k dani

Lhůty, ve kterých musí občan učinit Prohlášení k dani, jsou uvedeny v § 38k odst. 4 ZDP. Poplatník musí učinit (podepsat) Prohlášení k dani do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušný kalendářní rok. Poplatník (zaměstnanec) přitom může podepsat Prohlášení k dani na stejné období (měsíc) kalendářního roku jen u jednoho plátce (zaměstnavatele).

? Příklad 14

Zaměstnanec pracuje u stejného zaměstnavatele již od roku 2010. Musí každoročně do 15. února učinit Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4?

Odpověď zní rozhodně „ano“, pokud zaměstnanec chce uplatnit slevy na dani podle § 35ba v měsíční výši a daňové zvýhodnění na děti v měsíční výši při výpočtu zálohy na daň podle § 38h. Musí tak učinit ve stanovené lhůtě do 15. února. Pokud tyto výhody uplatnit zaměstnanec z nějakého důvodu nechce, pak Prohlášení k dani učinit (podepisovat) nemusí. Na druhou stranu musí zaměstnanec zvážit to, že mu vznikne povinnost podat za příslušný rok daňové přiznání, pokud prokazatelně neučiní Prohlášení k dani ani dodatečně do 15. února následujícího roku (§ 38k odst. 7, § 38g odst. 2).

    Lhůta pro prokázání nároku zaměstnance na měsíční daňové zvýhodnění příslušnými doklady

Pouhé učinění Prohlášení k dani není postačující podmínkou pro vznik nároku na měsíční daňové zvýhodnění. Poplatník musí též prokázat svůj nárok na daňové zvýhodnění příslušnými doklady.

Lhůty pro prokázání rozhodných skutečností jsou stanoveny následovně:

- Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly (§ 38k odst. 1).

- Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

    Prokázání nároku na daňové zvýhodnění

Nárok na daňové zvýhodnění při stanovení záloh nebo daně prokazuje poplatník plátci daně doklady uvedenými v § 38l odst. 3. To znamená:

- Úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků). Jak již bylo zmíněno, není podmínkou, aby dítě mělo české občanství nebo mělo přidělené v ČR rodné číslo. Způsoby nabývání státního občanství ČR je upraveno zákonem 186/­2013 Sb. Rodná čísla se řídí pravidly uvedenými v § 13 zákona č. 133/­2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech.

- Předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu. Nárok na průkaz ZTP/P má osoba se zdravotním postižením splňující podmínky uvedené v § 34 zákona č. 329/­2011 Sb.

- Jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém plátce daně uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje. Lze poznamenat, že není uvedeno, že se musí jednat o potvrzení od zaměstnavatele „druhého z manželů“ a je pouze obecně uvedeno, že se musí jednat o potvrzení od zaměstnavatele „druhého z poplatníků“. Po praktické stránce lze pro tento účel využít tiskopis „MFin 5556 Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“. Není nutné ho předkládat každoročně, neboť uvedené Potvrzení je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění.

- Potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. Pro nezletilé děti je však takové potvrzení bezvýznamné a nepožaduje se. Zletilosti se nabývá dovršením 18 roku věku (§ 30 zákona č. 89/­2012 Sb.)

- Potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Jak má toto potvrzení vypadat, ZDP nestanoví. Dotyčné potvrzení lze ale nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, pod odkazem „Formuláře“ nebo na webových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

- Pokud zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně:

-  potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období,

- a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

Dále platí, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje i doba školních prázdnin souvisejících se studiem v cizině, i když se jejich doba bude lišit od doby školních prázdnin v ČR [viz pokyn GFŘ D – 22 k § 38l odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. d)].

    Postup zaměstnavatele

- K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nároku na daňové zvýhodnění splněny, podepíše-li poplatník současně Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede.

- Pokud však zaměstnanec učiní Prohlášení k dani ve lhůtě 30 dnů od nástupu do zaměstnání, popřípadě každoročně do 15. února, přihlédne zaměstnavatel k prokázaným skutečnostem již ode dne nástupu do zaměstnání (popřípadě v druhém případě, kdy k podpisu dojde do 15. února, již při výpočtu zálohy na daň za měsíc leden běžného kalendářního roku, jak vyplývá z § 38k odst. 4 ZDP).

- Výjimky:

-  K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány.

-  Narodí-li se poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítě.

    Změny rozhodných skutečností

- Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání nároku na daňové zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet (§ 38l odst. 5 ZDP).

- Lhůta: Pokud během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet zálohy na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit je prokazatelně (například změnou v Prohlášení k dani) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo o změně rozhodnuto (§ 38k odst. 8 ZDP).

- Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě. Lze opět připomenout, že plátce daně je povinen na mzdovém listu evidovat mimo jiné jméno a rodné číslo osoby, na kterou zaměstnanec uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění (§ 38j odst. 2 ZDP).

    Postup při nedodržení lhůt pro prokázání nároku na daňové zvýhodnění

- V případě, pokud poplatník neprokáže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíčního daňového zvýhodnění podle § 35d anebo neučiní Prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně učiní Prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4.

- Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, pokud byla daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě Prohlášení k dani podle § 38k odstavců 4 a 5.

    Příklady

(Upozornění – v následujících příkladech je vždy předpokládáno, že zaměstnanec je daňovým rezidentem v ČR).

? Příklad 15

Narození dítěte, dodržení předepsané lhůty pro prokázání nároku na měsíční daňové zvýhodnění.

Zaměstnanec podepsal Prohlášení u svého zaměstnavatele pro rok 2022 dne 15. února 2022. Dne 31. března 2022 se mu narodilo dítě. Tuto skutečnost prokázal zaměstnavateli 28. dubna 2022. Nárok na daňové zvýhodnění na dítě vzniká zaměstnanci již za měsíc březen, ve kterém se dítě narodilo. Nárok zaměstnance na měsíční daňové zvýhodnění zaměstnavatel má zohlednit při výpočtu zálohy na daň již za měsíc březen, a to z důvodu, že tuto skutečnost zaměstnanec prokázal zaměstnavateli do 30 dnů od narození dítěte.

? Příklad 16

Změna zaměstnání v průběhu měsíce, dodržení předepsaných lhůt

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 5. října 2022. Prohlášení učinil ve lhůtě 30 dnů ode dne vstupu do zaměstnání. V této lhůtě předložil i doklady, kterými prokázal, že jeho zletilý syn studuje na střední škole, kterou by měl ukončit závěrečnou zkouškou ve školním roce 2022/­2023. U předchozího zaměstnavatele uplatňoval zaměstnanec rovněž nárok na měsíční daňové zvýhodnění.

Nárok na daňové zvýhodnění na syna má zaměstnanec za měsíce leden až prosinec 2022. Vzhledem k tomu, že při nástupu do zaměstnání je dodržena lhůta 30 dnů, lze měsíční daňové zvýhodnění u nového zaměstnavatele přiznat počínaje měsícem říjen 2022. V uvedeném případě však situaci komplikuje skutečnost, že zaměstnanec změnil v průběhu měsíce říjen svého zaměstnavatele. Nárok na měsíční daňové zvýhodnění tedy za měsíc říjen přizná předchozí zaměstnavatel. Současný zaměstnavatel nárok na měsíční daňové zvýhodnění poskytne až počínaje měsícem listopad. Lze připustit i variantu, kdy současný zaměstnavatel nárok na měsíční daňové zvýhodnění poskytne již počínaje měsícem říjen, pak musí zaměstnanec doložit, že předchozí zaměstnavatel měsíční daňové zvýhodnění za měsíc říjen (tj. měsíc nástupu do nového zaměstnání) již neposkytl.

6. Roční základ daně

Zaměstnavatel v průběhu roku sráží zaměstnanci zálohy na daň podle pravidel uvedených v ustanovení § 38h, případně sráží srážkovou daň podle ustanovení § 6 odst. 4, a ustanovení § 38d ZDP. Předpokladem pro provedení ročního zúčtování za příslušný kalendářní rok je správné stanovení základu daně podle pravidel uvedených v § 6 ZDP. Zákon o daních z příjmů rozlišuje pro účely stanovení ročního základu daně podle § 6 tyto situace:

a) Příjmy plynou zaměstnanci ze zdrojů na území ČR, a jedná se o zaměstnance:

- který je daňovým rezidentem v ČR,

- který není daňovým rezidentem v ČR.

b) Příjmy plynou zaměstnanci, který je daňovým rezidentem v ČR, ze zdrojů v zahraničí.

-   Upozornění: V případě, pokud se jedná o zaměstnance, který není daňovým rezidentem v ČR, nemá smysl stanovovat pravidla pro jeho příjmy ze zdrojů v zahraničí, protože tento zaměstnanec zdaňuje v ČR pouze příjmy ze zdrojů v ČR.

    Základní pravidla

Definice ročního základu daně z příjmů ze závislé činnosti v případě příjmů, které plynou poplatníkům ze zdrojů na území ČR, jsou uvedeny v § 6 odst. 12 ZDP.

V případě, pokud se jedná o příjmy ze závislé činnosti, které plynou ze zdrojů v zahraničí zaměstnanci, který je daňovým rezidentem v ČR, stanoví se roční základ daně podle pravidel uvedených v § 6 odst. 13 ZDP. Postup je poněkud složitější.

6.1 Roční základ daně podle § 6 odst. 12 ZDP

    Příjmy, které vstupují do ročního zúčtování

Do ročního zúčtování vstupuje, až na některé výjimky, úhrn všech příjmů ze závislé činnosti plynoucích ze zdrojů na území ČR. Pro veškeré příjmy ze závislé činnosti používá zákon o daních z příjmů legislativní zkratku „mzda“. Jinak řečeno, mzdou se pro účely ZDP rozumí rovněž odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odměny členů orgánů právnických osob, funkční požitky atd.

    Příjmy, které nevstupují do ročního zúčtování

Do ročního zúčtování se nezahrnují (§ 5 odst. 4 a 5):

-  příjmy, které byly zdaněné srážkovou daní, ledaže se jedná o poplatníka, který podepsal dodatečně Prohlášení k dani dle § 38k odst. 7 [pozor na některé výjimky, uvedené v § 6 odst. 4, v návaznosti na § 38d odst. 4 písm. a) ZDP, viz dále],

-  příjmy od daně osvobozené,

-  příjmy, které nejsou předmětem daně,

-  příjmy uvedené v § 5 odst. 4.

    Výjimky

- Příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 6 odst. 4 představují určitou výjimku.

-  Jedná se o příjmy uvedené v § 6 odst. 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše v kalendářním měsíci u téhož plátce nepřesáhla částku 10 000 Kč, a současně se jedná o zaměstnance, který nepodepsal u zaměstnavatele Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Jako příklad lze uvést studenty, kteří si během letních prázdnin přivydělávají na základě dohody o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.

-  Dále se od 1. 5. 2019 jedná o příjmy ze závislé činnosti v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (od 1. 1. 2021 jde o limit 3 500 Kč, od roku 2023 byl zvýšen na 4 000 Kč) a nejedná se o příjem z dohody o provedení práce.

-  Za předpokladu, že zaměstnanec učiní u svého zaměstnavatele, kterého žádá o provedení ročního zúčtování, nejpozději do 15. února dodatečně Prohlášení k dani podle § 38k odst. 7, zahrnou si i tyto příjmy, zdaněné podle § 6 odst. 4, do ročního zúčtování. Zdanění srážkovou daní pak není konečné, jak vyplývá z § 38d odst. 4 písm. a) ZDP.

POZOR! Pokud tak zaměstnanec neučiní, tj. nepodepíše u svého zaměstnavatele nejpozději do 15. února dodatečně Prohlášení k dani podle § 38k odst. 7, může tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání (§ 36 odst. 6 a 7). U zaměstnavatele zaměstnanec požádá o příslušné potvrzení. Pro toto potvrzení se použije v roce 2022 formulář MFin 5460/A vzor č. 9 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů“. Postup v daňovém přiznání se však liší v závislosti na tom, zda jde/nejde o daňového rezidenta ČR.

-  Poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, musí do daňového přiznání zahrnout veškeré příjmy uvedené v § 36 odst. 6. To znamená veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4. Nenápadnou další podmínkou je, že tyto příjmy byly též v daném kalendářním roce i vyplaceny. V takovém případě se započte daň sražená z těchto příjmů na jeho daň z příjmů.

-  Poplatník, který není daňovým rezidentem ČR, musí zahrnout do daňového přiznání všechny příjmy uvedené v § 36 odst. 7 (což je ovšem velmi široká škála příjmů). V tomto případě není stanovena podmínka, že dotyčné příjmy byly v daném kalendářním roce i vyplaceny. Výhodou může být, že lze takto dosáhnout i na vrácení přeplatku na dani, v případě pokud u uvedeného daňového nerezidenta jeho daňová povinnost je nižší než sražená daň.

-  !! Ovšem pozor v případě, pokud jde o daňového nerezidenta (například občan Ukrajiny). Postup podle § 36 odst. 7 může využít pouze poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího EHP.

6.2 Roční základ daně podle § 6 odst. 13 ZDP

Jak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 2, daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak na příjmy plynoucí ze zahraničí, pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem v ČR.

V případě příjmů ze závislé činnosti plynoucích ze zdrojů v zahraničí zaměstnanci, který je daňovým rezidentem v ČR, se postupuje podle ustanovení § 6 odst. 13 ZDP v platném znění pro příslušný kalendářní rok. Výjimku tvoří příjmy uvedené v § 6 odst. 4, u kterých v případě, pokud plynou ze zdrojů v zahraničí, se postupuje podle § 6 odst. 5 ZDP, což znamená, že se zahrnou do základu daně (dílčího základu daně podle § 6).

6.3 Roční základ daně a sazba daně

Daň z příjmů ze závislé činnosti se vypočte z ročního základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně podle § 15, a zaokrouhleného na 100 Kč dolů. Sazba daně vyplývá z § 16 ZDP, pro rok 2022 je stanovena ve výši:

–  15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy (částka 1 867 728 Kč)

–  23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy (částka nad 1 867 728 Kč).

Daň se zaokrouhluje na celé Kč nahoru (§ 146 zákona č. 280/­2009 Sb., daňový řád).

? Příklad 17

Zaměstnanec dosáhl v roce 2022 příjmy ze závislé činnosti ve výši 2 054 112 Kč. Uplatnil nezdanitelné části základu daně ve výši 128 138 Kč. Roční základ daně po zaokrouhlení na 100 Kč dolů vychází v částce 1 925 900 Kč = 2 054 112 Kč – 128 138 Kč.

Pro část základu daně do výše 48násobku průměrné mzdy se použije sazba 15 %.

Výpočet: 1 867 728 Kč × 0,15 = 280 159,20 Kč.

Pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy se použije sazba 23 %.

Výpočet: (1 925 900 Kč – 1 867 728 Kč) × 0,23 = 13 379,56 Kč.

Celkem vypočtená daň je ve výši: 293 538,76 Kč = 280 159,20 Kč + 13 379,56 Kč. Částka daně se zaokrouhlí na Kč nahoru, vychází tedy výsledná daň ve výši 293 539 Kč. Výslednou sazbu daně v daném případě lze zjistit výpočtem: 293 539 Kč / 2 054 112 Kč × 100 = 14,29 %.

6.4 Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Postup při výpočtu daně a ročního zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění je závislý na tom, zda se jedná o:

- poplatníka (zaměstnance), který uplatňuje daňové zvýhodnění,

- poplatníka (zaměstnance), který neuplatňuje daňové zvýhodnění,

- poplatníka (zaměstnance), který je daňovým rezidentem v ČR,

- poplatníka (zaměstnance), který není daňovým rezidentem v ČR.

Popis výpočtu není nijak jednoduchý. Jako názornou pomůcku však lze použít formulář MFin 5460/1 „Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“.

6.4.1  Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě

    Kdo může uplatnit daňové zvýhodnění

Uplatnit daňové zvýhodnění v rámci ročního zúčtování může jen zaměstnanec, který je daňovým rezidentem v ČR. Samozřejmě může též uplatnit daňové zvýhodnění tak, že podá daňové přiznání. V daňovém přiznání vyplní tabulku č. 2 Údaje o dětech žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Zajímavé upozornění nalezne v Pokynech pro vyplnění daňového přiznání, kde je uvedeno, že do tabulky č. 2 se uvádí rovněž vyživované děti, na které poplatníka neuplatňuje daňové zvýhodnění a do příslušného sloupce uvede 0.

Zaměstnanec, který není daňovým rezidentem v ČR, v případě, pokud chce uplatnit daňové zvýhodnění, musí podat daňové přiznání. Musí se však v tomto případě jednat o daňového rezidenta členského státu EU nebo státu tvořícího EHP. Poplatník navíc musí prokázat potvrzením zahraničního správce daně výši příjmů ze zdrojů ze zahraničí a splnění podmínky 90 % příjmů ze zdrojů v ČR. V případě, pokud vyživované dítě nemá v ČR přidělené rodné číslo, uvede datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR.

    Výše daňového zvýhodnění

Nárok na daňové zvýhodnění činí za rok 2022:

- 15 204 Kč ročně na první dítě (15 204 Kč × 2 pro dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P),

- 22 320 Kč ročně na druhé dítě (22 320 Kč × 2 pro dítě, kterému byl přiznán nárok průkaz ZTP/P),

- 27 840 Kč ročně na třetí dítě (27 840 Kč × 2 pro dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P)

- 27 840 Kč ročně na čtvrté a další dítě (27 840 Kč × 2 pro dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P)

Nárok na daňové zvýhodnění se poměrně snižuje v závislosti na počtu měsíců, ve kterých jsou splněny podmínky pro nárok na daňové zvýhodnění.

V případě, že se jedná o poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě v rámci žádosti o roční zúčtování, provede plátce daně (zaměstnavatel) výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9 ZDP.

    Postup je následující

- Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 38ch) poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně vypočtené podle § 16 a snížené o slevu na dani podle § 35ba.

- Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu (daňový bonus si lze představit jako „zápornou daň“, neboť tuto částku neplatí poplatník státu, ale stát poplatníkovi).

- Podmínky pro vyplacení daňového bonusu: Poplatník má nárok na vyplacení daňového bonusu za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

-  Úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy.

-  Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti ve zdaňovacím období nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

- Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch plátce daně u poplatníka nejdříve sníží o slevy na dani podle § 35ba, a pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu.

- Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podle § 35ba poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c, a až takto vyčíslenou daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani.

- Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu.

-  Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší, než daňový bonus (zaměstnanci se má doplatit příslušný rozdíl), zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani.

-  Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech vyšší, než daňový bonus (zaměstnanec má vrátit příslušný rozdíl), sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani.

- Doplatek ze zúčtování: Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu („doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, pokud je úhrnná částka doplatku ze zúčtování vyšší než 50 Kč.

- Pozor! Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.

- Doplatek ze zúčtování vyplacený formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně.

- Výjimky:

-  V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a o tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Konkrétně viz tiskopis MFin 5246 „Žádost podle § 35d odst. 9 o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkovi na daňovém bonusu z ročního zúčtování“. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.

-  Při vyplacení doplatku ze zúčtování vráceného formou vzniklého přeplatku na dani po slevě postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5. To znamená, že o vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku místně příslušného správce daně.

-    Příklady ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

    Příklad A

Předpokládejme následující situaci. Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění, měsíční daňové zvýhodnění je poskytováno pouze formou měsíční slevy na dani podle § 35c a § 35d odst. 2, nikoliv formou měsíčního daňového bonusu. Doplatek z ročního zúčtování je poskytnut formou přeplatku na dani po slevě.

Zaměstnanec má v zákonné lhůtě podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Požádal o roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění. Nejedná se o daňového cizozemce. Zaměstnanec pracoval po celý rok 2022 u jednoho zaměstnavatele. Od ledna do srpna měl mzdu 31 000 Kč, od září pobíral mzdu ve výši 38 040 Kč.

Od ledna uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění na 2 děti (tj. 2 884 Kč = 1 × 1 267 Kč + 1 × 1 860 Kč), v listopadu se mu narodilo třetí dítě, tuto informaci však zaměstnavateli nahlásil opožděně, až v rámci žádosti o roční zúčtování podané v roce 2023, z tohoto důvodu nebylo daňové zvýhodnění na třetí dítě poskytnuto již v měsících listopad a prosinec 2022. K dispozici měl uvedený zaměstnanec po celý rok bezplatně osobní automobil pro účely pracovních i soukromých cest. Vstupní cena vozidla je 860 000 Kč, ke mzdě byla připočítávána částka dle § 6 odst. 6 ZDP.

Na žádost poplatníka bylo provedeno roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění. Poplatník uplatnil jako nezdanitelnou částku ze základu daně dárcovství krve (2 odběry, celkem dar ve výši 6 000 Kč = 2 × 3 000 Kč), při splnění podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP. Celkový hrubý příjem za rok 2022 byl ve výši 503 360 Kč (výpočet: 8 × 31 000 Kč + 4 × 38 040 Kč + 0,01 × 860 000 Kč × 12). Zaměstnanci byly sraženy zálohy na daň podle § 38h (snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba a měsíční slevu na dani podle § 35c) celkem ve výši 13 092 Kč. Zaměstnanec má nárok na daňové zvýhodnění na děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč / 12 × 2 = 42 164 Kč.

Na žádost poplatníka bylo provedeno roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění.

Níže uvedená tabulka zobrazuje postup při zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022:

Vysvětlivky:

ř. 22 – V případě, pokud poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění podle § 35c a § 35d ZDP, řádek 22 se nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkem 23 až 31.

ř. 24 – Maximálně do výše částky uvedené na řádku 20.

ř. 25 – Výše daňového bonusu za zdaňovací období musí činit alespoň 100 Kč.

ř. 29 – Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ve zdaňovacím období nedosáhl alespoň 97 200 Kč, tj. šestinásobku minimální mzdy podle § 35c odst. 4 zákona, na řádek se uvede “0”. Na vyplacený měsíční daňový bonus v kalendářních měsících, v nichž úhrn příjmů dosáhl alespoň výše 8 100 Kč, tj. poloviny minimální mzdy podle § 35d odst. 6 zákona, poplatník již nárok neztrácí.

ř. 30 – Doplatek ze zúčtování (tj. přeplatek na dani po slevě, doplatek na daňovém bonusu nebo přeplatek na dani po slevě a doplatek na daňovém bonusu) se označí znaménkem (+), nedoplatek ze zúčtování se označí znaménkem (–). Doplatek nižší než 50 Kč se nevrací. Nedoplatek ze zúčtování se nesráží.

ř. 31 – Je určen pro klíčování doplatku ze zúčtování a slouží pro správné vyplnění tiskopisu Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Údaj o vratitelném přeplatku z řádku 31 uvedený pod písmenem a) plátce daně uvede do Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2023 na stranu 1 na řádek označený „06“. Údaj o vratitelném doplatku z řádku 31 uvedený pod písmenem b) plátce daně uvede do Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2023 na stranu 1 na řádek označený „06a“.

Pro účely příkladu se jeví jako vhodné připomenout pravidla pro roční zúčtování daně a daňového zvýhodnění, uvedená v § 35d odst. 6 až 9 ZDP. V ustanovení § 35d odst. 7 ZDP je uvedeno toto:

„Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch plátce daně u poplatníka nejdříve daň stanovenou podle § 16 sníží o slevu na dani podle § 35ba a vypočte částku slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu.“

Postup:

V tomto případě byla vypočtena podle § 16 ZDP daň ve výši 74 595 Kč. Tato částka daně byla snížena o slevu na dani podle § 35ba, a to konkrétně o částku 30 840 Kč (částka slevy na dani určená podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP). Daň snížená o slevu na dani podle § 35ba je uvedena na řádku 20, ve výši 46 755 Kč.

Dále byla podle § 35c ZDP vypočtena částka nároku na daňové zvýhodnění na děti (řádek 23). Výpočet byl proveden takto: 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč / 12 měsíců × 2 měsíce = 42 164 Kč. Při výpočtu bylo zohledněno, že daňové zvýhodnění na narozené dítě lze uplatnit již od měsíce, ve kterém došlo k narození dítěte (tj. od měsíce listopad). Vzhledem k částce daně, snížené o slevu na dani (viz řádek 20) je možné daňové zvýhodnění poskytnout formou slevy na dani podle § 35c ZDP (na řádku 24 tedy z tohoto důvodu vychází částka 42 164 Kč, na řádku 25 vychází částka 0 Kč (daňový bonus).

Další postup:

„Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch plátce daně u poplatníka daň sníženou o slevu na dani podle § 35ba (údaj na řádku 20) pak sníží o slevu na dani podle § 35c (údaj na řádku 26, částka ve výši 1 591 Kč), a až takto sníženou vyčíslenou daň po slevě porovná s úhrnem zálohově sražené daně“ (údaj na řádku 21, částka ve výši 13 092 Kč). Výsledkem tohoto porovnání je přeplatek na dani po slevě ve výši 11 501 Kč (řádek 27).

V uvedeném případě obdrží poplatník (zaměstnanec) jako doplatek ze zúčtování částku ve výši 11 501 Kč, a to jako přeplatek na dani po slevě, vzniklý jako rozdíl mezi výší již sražených záloh na daň a částkou daně z příjmů, vypočtenou podle § 16 ZDP, sníženou o slevy na dani podle § 35ba, a o daňové zvýhodnění na děti podle § 35c ZDP.

    Příklad B

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění, daňové zvýhodnění je poskytováno formou měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu podle § 35c a § 35d odst. 2. Doplatek z ročního zúčtování je poskytnut formou přeplatku na dani po slevě a doplatku na daňovém bonusu.

Zaměstnanec, který je daňovým rezidentem v ČR a má podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, požádal o roční zúčtování záloh na daň. Zaměstnanec pracoval po celý rok 2022 u jednoho zaměstnavatele. Od ledna uplatňoval daňové zvýhodnění na 3 děti.

Celkový hrubý příjem za rok 2022 byl ve výši 456 720 Kč. Zaměstnanci byly sraženy zálohy na daň podle § 38h (snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba a měsíční slevu na dani podle § 35c) celkem ve výši 182 Kč. Dále byly vyplaceny měsíční daňové bonusy celkem ve výši 18 702 Kč.

Dále uplatňuje tyto nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15:

Níže uvedená tabulka zobrazuje postup při zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022:

V uvedeném případě obdrží poplatník (zaměstnanec) částku ve výši 16 379 Kč, a to jednak jako přeplatek na dani po slevě, vzniklý jako rozdíl mezi výší již sražených záloh na daň po slevě podle § 35ba a částkou daně z příjmů, vypočtenou podle § 16 ZDP, jednak jako rozdíl mezi vyplacenou částkou měsíčních daňových bonusů a daňovým bonusem. Doplatek ze zúčtování je poskytnut formou přeplatku na dani po slevě a doplatku na daňovém bonusu.

Postup:

Výpočet výše daňového bonusu vychází z § 35c odst. 3 ZDP: „Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 1 vyšší než daňová povinnost vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč“

Ustanovení § 35d odst. 7 ZDP: „Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve daň sníží o slevy na dani a pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň (údaj na řádku 26, ve výši 0 Kč) porovná s úhrnem zálohově sražené daně (údaj na řádku 21 ve výši 182 Kč) a vypočte rozdíl na dani“ (údaj na řádku 27, ve výši 182 Kč).

Postup při porovnání daňového bonusu s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů je rovněž uveden v § 35d odst. 7 ZDP:

„Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle plátce daně u poplatníka porovná daňový bonus (zde údaj na řádku 25 ve výši 34 899 Kč) s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů (zde údaj na řádku 28 ve výši 18 702 Kč) a vypočte rozdíl na daňovém bonusu.“ (zde údaj na řádku 29 ve výši 16 197 Kč).

Dále platí tyto pravidla:

–  „Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech vyšší, než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani “.

–  „Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech (viz řádek 28, kde uvedena částka ve výši 18 702 Kč) nižší než daňový bonus (viz údaj na řádku 25, částka ve výši 34 899 Kč), zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani (viz údaj na řádku 27 ve výši 182 Kč, o který je zvýšena částka na řádku 30 na celkovou částku 16 379 Kč) nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani“.

Výsledkem tohoto porovnání je kladný rozdíl na dani po slevě ve výši 182 Kč (ř. 27) a kladný rozdíl na daňovém bonusu (ř. 29) ve výši 16 197 Kč. Plátce daně vrátí poplatníkovi jako doplatek ze zúčtování celkem částku ve výši 16 379 Kč = 182 Kč + 16 197 Kč. Postup je uveden v § 35d odst. 8 ZDP: „Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu (doplatek ze zúčtování), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč“.

    Příklad C

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění, daňové zvýhodnění je poskytováno formou měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu podle § 35c a § 35d odst. 2.

Zaměstnanec má roční příjem nižší než 6násobek minimální mzdy.

Zaměstnanec, který je daňovým rezidentem v ČR a má podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, požádal o roční zúčtování záloh na daň. Zaměstnanec pracoval po část roku 2022 (dobu 5 měsíců) u jednoho zaměstnavatele. Uplatňoval daňové zvýhodnění na 3 děti ve výši 65 364 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč.

Celkový hrubý příjem za rok 2022 byl ve výši 77 825 Kč (nižší než 6násobek minimální mzdy). Zaměstnanci byly sraženy zálohy na daň podle § 38h (snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba a měsíční slevu na dani podle § 35c) celkem ve výši 100 Kč. Dále byly vyplaceny měsíční daňové bonusy celkem ve výši 27 405 Kč. Neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15.

Níže uvedená tabulka zobrazuje postup při zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022:

V uvedeném případě obdrží poplatník (zaměstnanec) jako doplatek ze zúčtování částku ve výši 100 Kč, a to jako přeplatek na dani po slevě, vzniklý jako rozdíl mezi výší již sražených záloh na daň po slevě podle § 35ba a částkou daně z příjmů, vypočtenou podle § 16 ZDP. Doplatek ze zúčtování je poskytnut formou přeplatku na dani po slevě a není nižší než 50 Kč. Matematickým výpočtem by vznikl přeplatek na daňovém bonusu, neboť zaměstnanec měl roční příjem nižší než 6násobek minimální mzdy (na řádku 25 vychází 0 Kč, na řádku 29 by tak měla vyjít částka –27 405 Kč). Uplatní se ale výjimka uvedená v § 35d odst. 6, na základě které poplatník neztrácí při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nárok na již vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy.

Pokud se ale nad tímto příkladem zamyslíme, zjistíme, že zaměstnanec by mohl získat přeplatek na daňovém bonusu ve výši 65 364 Kč – 27 405 Kč = 37 959 Kč, pokud by úhrn jeho celoročních příjmů ze závislé činnosti přesáhl 6násobek minimální mzdy. Tato možnost není zcela vyloučena. Lze si představit situaci, kdy poplatník pracoval po určitou část roku ještě u jiného zaměstnavatele, kde nepodepsal Prohlášení k dani a pobíral odměnu z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč měsíčně, ze které byla sražena srážková daň ve výši 1 500 Kč. Postačí tedy, aby takový příjem dle § 6 odst. 4 pobíral po dobu 2 měsíců a jeho celoroční příjem již tak bude vyšší než 6násobek minimální mzdy (77 825 Kč + 2 × 10 000 Kč = 97 825 Kč, 6násobek minimální mzdy je 6 × 16 200 Kč = 97 200 Kč). Co však musí učinit. Nemůže požádat zaměstnavatele o roční zúčtování, nýbrž dobrovolně podá daňové přiznání, do kterého zahrne i všechny příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 6 odst. 4. Tato možnost vyplývá z § 36 odst. 6 v návaznosti na § 35c odst. 4 ZDP. Navíc může získat nazpět i srážkovou daň, sraženou z těchto příjmů, s ohledem na celkovou výši základní slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a), kterou v daném případě uplatňoval jen po část roku formou měsíční slevy na dani podle § 35ba.

    PŘÍKLAD D

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění, daňové zvýhodnění je poskytováno formou měsíční slevy na dani. Zaměstnanec má roční příjem vyšší než 48násobek průměrné mzdy.

Zaměstnanec, který je daňovým rezidentem v ČR a má podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, požádal o roční zúčtování záloh na daň. Zaměstnanec pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele. Uplatňoval daňové zvýhodnění na 3 děti ve výši 65 364 Kč = 15 204 Kč + 22 320 Kč + 27 840 Kč.

Celkový hrubý příjem za rok 2022 byl ve výši 2 331 168 Kč (vyšší než 48násobek průměrné mzdy, v roce 2022 je to částka 1 867 728 Kč). Zaměstnanci byly sraženy zálohy na daň podle § 38h (snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba a měsíční slevu na dani podle § 35c) celkem ve výši 279 023 Kč. Vzhledem k výši mzdy byly vyplacené měsíční daňové bonusy rovny 0 Kč. Uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15, a to úroky z úvěru na bytové potřeby, které byly zaplaceny v celkové výši 201 854 Kč (lze však uplatnit jen do limitu 150 000 Kč). Dále uplatňuje slevu na dani na manželku.

Níže uvedená tabulka zobrazuje postup při zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022:

V uvedeném případě obdrží poplatník (zaměstnanec) jako doplatek ze zúčtování částku ve výši 47 832 Kč, a to jako přeplatek na dani po slevě, vzniklý jako rozdíl mezi výší již sražených záloh na daň po slevě podle § 35ba a částkou daně z příjmů, vypočtenou podle § 16 ZDP. Doplatek ze zúčtování je poskytnut formou přeplatku na dani po slevě a není nižší než 50 Kč.

    PŘÍKLAD E

Zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani až dodatečně, při podání žádosti o roční zúčtování. Příjmy jsou vyšší než 6násobek minimální mzdy.

Uplatňuje daňové zvýhodnění na narozené dítě v prosinci 2022, a na první dítě narozené v roce 2009. Daňové zvýhodnění uplatňuje ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč / 12 = 17 064 Kč. Pracoval jen po část roku, 7 měsíců pobíral mzdu ve výši 22 125 Kč, roční příjmy jsou vyšší než 6násobek minimální mzdy. Po zbývající část roku byl v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Na zálohách na daň mu bylo sraženo celkem 23 310 Kč.

Níže uvedená tabulka zobrazuje postup při zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022:

V uvedeném případě obdrží poplatník (zaměstnanec) jako doplatek ze zúčtování částku ve výši 40 374 Kč, a to jako přeplatek na dani po slevě, vzniklý jako rozdíl mezi výší již sražených záloh na daň po slevě podle § 35ba a částkou daně z příjmů, vypočtenou podle § 16 ZDP. Doplatek ze zúčtování je poskytnut formou přeplatku na dani po slevě a doplatku na daňovém bonusu a není nižší než 50 Kč.

    PŘÍKLAD F

Zaměstnanec má podepsané Prohlášení k dani. Uplatňoval daňové zvýhodnění, byl mu přiznáván měsíční daňový bonus ve výši přesahující 5 025 Kč.

Uplatňuje daňové zvýhodnění na 4 děti. Daňové zvýhodnění uplatňuje ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč + 2 × 27 840 Kč = 93 204 Kč. Pracoval po celý rok, pobíral měsíční mzdu ve výši 25 620 Kč. Uplatňuje jako nezdanitelné částky na dani zaplacené úroky z hypotéčního úvěru ve výši 81 140 Kč a zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění ve výši 8 670 Kč. Dvě děti má v předškolním zařízení, uplatňuje slevu na dani za umístění dítěte, zaplatil celkem na obě děti částku v předškolním zařízení ve výši 36 000 Kč (maximálně však může uplatnit 16 200 Kč × 2 = 32 400 Kč). Měsíční daňový bonus převyšoval částku 5 025 Kč, byl mu přiznáván v průběhu roku v měsíční výši 6 482 Kč.

Níže uvedená tabulka zobrazuje postup při zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022:

V uvedeném případě obdrží poplatník (zaměstnanec) jako doplatek ze zúčtování částku ve výši 15 420 Kč.

Doplatek ze zúčtování je poskytnut formou doplatku na daňovém bonusu a není nižší než 50 Kč.

Příklad ukazuje určitou nedokonalost zákona o daních z příjmů v uplatňování slev na dani, pokud jde například o slevu na dani za umístění dětí v předškolním zařízení. Poplatník chce v ročním zúčtování uplatnit slevu na dani za umístění 2 dětí v předškolním zařízení ve výši 32 400 Kč. Ovšem vzhledem k výši daně snížené o základní slevu na dani využil z této slevy prakticky jen částku ve výši 32 640 Kč – 30 840 Kč = 1 800 Kč. Zbytek ve výši 30 600 Kč = 32 400 Kč – 1 800 Kč zůstal tak nevyužit. Podařilo se mu ale alespoň využít daňový bonus v plné výši 93 204 Kč, i když v průběhu roku mu byl přiznán jen ve výši 77 784 Kč = 12 měsíců × 6 482 Kč.

6.4.2  Zaměstnanec neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě

    Poplatník (zaměstnanec) je rezidentem v ČR

V případě, že se jedná o zaměstnance, který neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, provede plátce daně (zaměstnavatel) výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35ch odst. 5 ZDP. Postup je následující:

- Zaměstnanci, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, vrátí plátce daně jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevu na dani podle § 35ba, a to nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč.

- O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně.

- Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se zaměstnanci nesráží.

Postup při výpočtu daně a ročního zúčtování záloh:

- Zjistí se tak roční základ daně podle § 6 odst. 12. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti.

- Daň se vypočte z ročního základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně podle § 15, zaokrouhleného na 100 Kč dolů. Sazba daně vyplývá z § 16 ZDP, a je pro rok 2022 stanovena ve výši 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

- Vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba.

- Vypočtená daň po slevě podle § 35ba se porovná s úhrnem skutečně sražených záloh na daň (po měsíční slevě na dani podle § 35ba).

- Výsledek se uvede na řádek 22 formuláře MFin 5460/1 „Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti “. Tím výpočet končí.

    Poplatník (zaměstnanec) není rezidentem v ČR

Postup v rámci ročního zúčtování je obdobně jako v případě poplatníka, který je daňovým rezidentem v ČR, uveden v § 38ch odst. 5 ZDP, jak je uvedeno výše. Odlišnost spočívá v tom, že zaměstnanec, který není daňovým rezidentem v ČR, nemůže v rámci ročního zúčtování uplatnit nezdanitelné části základu daně podle § 15. V případě, pokud je chce uplatnit, musí podat daňové přiznání.

Postup při výpočtu daně a ročního zúčtování záloh:

- Zjistí se tak roční základ daně podle § 6 odst. 12. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti.

- Daň se vypočte z ročního základu daně, zaokrouhleného na 100 Kč dolů. Sazba daně vyplývá z § 16 ZDP, a je pro rok 2022 stanovena ve výši 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

- Vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) a f).

- Vypočtená daň po slevě podle § 35ba se porovná s úhrnem skutečně sražených záloh na daň (po měsíční slevě na dani podle § 35ba).

- Výsledek se uvede na řádek 22 formuláře MFin 5460/1 „Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“. Tím výpočet ­končí.

-   Příklady ročního zúčtování záloh na daň

    Příklad A: Zaměstnanec, daňový rezident v ČR

Zaměstnanec, který je daňovým rezidentem v ČR, má podepsané prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, požádal o roční zúčtování záloh na daň. Zaměstnanec pracoval od dubna 2022 pouze u jednoho zaměstnavatele, v období leden až březen nikde nepracoval a nepobíral zdanitelné příjmy. Pobíral příjmy ze závislé činnosti, které podléhají sociálnímu pojištění (SP) a zdravotnímu pojištění (ZP). Neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti. Měsíčně uplatňuje pouze základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP v měsíční výši 2 320 Kč. V měsíci duben až červen pobíral hrubou mzdu ve výši 18 800 Kč. Od července do prosince pobíral hrubou mzdu ve výši 25 400 Kč. Celkový hrubý příjem za rok 2022 byl ve výši 208 800 Kč. Zaměstnanci byly sraženy zálohy na daň podle § 38h (snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba) celkem ve výši 8 190 Kč. V ročním zúčtování chce uplatnit slevu na dani na manželku, jejíž roční příjmy nepřesáhly částku 68 000 Kč a je držitelkou průkazu ZTP/P.

Dále zaměstnanec uplatňuje tyto nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15:

Roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění ukazuje níže uvedený přehled. Níže uvedená tabulka zobrazuje postup při zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022: