Rodinné podnikání
formou rodinného podniku

Usnesením vlády ČR ze dne 18. října 2021 došlo ke zpřesnění definice rodinného podniku. Uvádí se zde, že rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost.

1. Rodinnou obchodní korporací je obchodní korporace, ve které členové jedné rodiny přímo nebo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv a alespoň jeden člen této rodiny je členem statutárního orgánu této obchodní korporace; znaky rodinné obchodní korporace jsou splněny i tehdy, je-li jediným jejím společníkem člen jedné rodiny, který je současně členem statutárního orgánu, a alespoň jeden jiný člen téže rodiny je členem jejího statutárního orgánu, jejím zaměstnancem, jejím prokuristou nebo členem její dozorčí rady. Za rodinnou obchodní korporaci se považuje také obchodní korporace, ve které většinu hlasovacích práv vykonává ve prospěch jedné rodiny fundace nebo svěřenský správce svěřenského fondu, pokud je současně alespoň jeden člen této rodiny členem statutárního orgánu fundace, nebo svěřenský správce svěřenského fondu.

2. Rodinná živnost je podnikání, na kterém se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové jedné rodiny a nejméně jeden z členů této rodiny je držitelem živnostenského nebo jiného obdobného oprávnění nebo je oprávněn k podnikání z jiného důvodu.

3. Za členy jedné rodiny se pro účely rodinného podniku považují společně pracující manželé nebo partneři (ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb.) nebo alespoň s jedním z manželů nebo partnerů i jejich příbuzní až do čtvrtého stupně, osoby s manžely nebo partnery sešvagřené až do třetího stupně, dále osoby příbuzné v přímé linii, nebo sourozenci.

Podnikání v rámci rodinné obchodní korporace

Rodinní příslušníci mohou založit obchodní společnost za účelem společného podnikání, nejčastěji jde o společnost s r.o., komanditní společnost, resp. veřejnou obchodní společnost. Variantou společného podnikání je založení obchodní společnosti jedním nebo oběma manžely, nejčastěji pak jde o společnost s ručením omezeným. Pokud například manžel založí společnost s r.o. a je jejím jediným společníkem a současně je statutárním orgánem společnosti jako její jediný jednatel, pak tato společnost jakožto právnická osoba může uzavřít prostřednictvím svého statutárního orgánu pracovněprávní vztah s manželkou jako zaměstnancem společnosti. Obdobně může každý z manželů založit samostatnou obchodní společnost a tyto právnické osoby pak mohou uzavírat mezi sebou různé druhy smluv v souladu s občanským zákoníkem. Rovněž tak může dojít k uzavírání smluv mezi společností s r.o. zastoupenou statutárním orgánem - jednatelem (manžel) a manželkou – samostatně podnikající fyzickou osobou. Nutno zde mít na zřeteli dodržení postupu dle § 23 odst. 7 ZDP, týkající se sjednaných cen mezi kapitálově a jinak spojenými osobami.

Právní úprava veřejné obchodní společnosti je obsažena v § 95 až § 117 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Veřejnou obchodní společností je společnost alespoň dvou osob, které se zúčastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jde tedy o osobní obchodní společnost. Společníkem může být jak fyzická tak právnická osoba. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, přičemž společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, nebo jeden z nich. Zisk a ztráta se dělí mezi společníky veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) rovným dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr. Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky rovným dílem.

Právní úprava komanditní společnosti je obsažena v § 118 až § 131 ZOK. Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník ručí neomezeně (komplementář). Pokud je jméno komanditisty uvedeno ve firmě, pak však ručí za dluhy společnosti jako komplementář.

Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, přičemž společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, nebo jeden z nich. Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí rovným dílem. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty dv poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.

Právní úprava společnosti s ručením omezeným je obsažena v § 132 až § 242 ZOK. Společností s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Jde o kapitálovou obchodní společnost.  Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva neurčí jinak.

Veřejná obchodní společnost

U veřejné obchodní společnosti jsou podle znění § 18b odst. 1 ZDP předmětem daně z příjmů pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 ZDP (srážková daň); to neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti. Dle § 18b odst. 2 ZDP jsou u společníka veřejné obchodní společnosti předmětem daně také příjmy veřejné obchodní společnosti.

Veřejná obchodní společnost neúčtuje o dani z příjmů, ani nepodává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Vlastní zdanění u společníka závisí na tom, zda společník je fyzickou nebo právnickou osobou. U společníka, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) veřejné obchodní společnosti součástí dílčího základu daně z podnikání [dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Podle znění § 7 odst. 4 ZDP je součástí základu daně (dílčího základu daně) společníka veřejné obchodní společnosti poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

Na společníky veřejné obchodní společnosti – fyzické osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění může za společníka odvádět buď veřejná obchodní společnost, anebo si ho platí každý společník sám - v obou případech se podle znění § 25 odst. 1 písm. g) ZDP jedná o daňově neuznatelný náklad.

Příklad 1

Veřejná obchodní společnost má dva společníky (fyzické osoby), přičemž dle společenské smlouvy se společník A podílí na zisku (ztrátě) 40% a společník B 60 %. Za rok 2023 dosáhne veřejná obchodní společnost základu daně z příjmů (rozdíl mezi příjmy a výdaji s úpravou podle § 23 až § 33 ZDP) ve výši 900 000 Kč.

Součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP bude u společníka A poměrná část daňového základu veřejné obchodní společnosti ve výši 900 000 Kč × 0,40 = 360 000 Kč a u společníka B poměrná část daňového základu veřejné obchodní společnosti ve výši 900 000 Kč × 0,60 = 540 000 Kč.

Příklad 2

Veřejná obchodní společnost má dva společníky (fyzické osoby), přičemž dle společenské smlouvy se společník A podílí na zisku (ztrátě) 55 % a společník B 45 %. Za rok 2023 dosáhne veřejná obchodní společnost daňové ztráty ve výši 180 000 Kč.

Součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP bude u společníka A poměrná část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši 180 000 Kč × 0,55 = 99 000 Kč a u společníka B poměrná část daňového ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši 180 000 Kč × 0,45 = 81 000 Kč.

Komanditní společnost

je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. V ustanovení § 20 odst. 4 ZDP se uvádí, že u komanditní společnosti se základ daně stanovený dle § 23 až § 33 ZDP snižuje o částku připadající na komplementáře. Zbylý základ daně je základem daně společnosti, podléhající zdanění sazbou daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %.

Zdanění komplementářů komanditní společnosti je obdobné jako u společníka veřejné obchodní společnosti. Vlastní zdanění u komplementáře závisí na tom, zda společník – komplementář je fyzickou nebo právnickou osobou. U komplementáře, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti součástí dílčího základu daně z podnikání podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti zdaňují přímo komplementáři v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob. V § 7 odst. 5 ZDP se uvádí, že u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

Způsob zdanění podílů na zisku komanditistů je obdobný jako u společníků společnosti s ručením omezeným. Vyplácené podíly na zisku komanditistům podléhají zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí společnost jako plátce této daně. Příjmy za práci komanditisty komanditní společnosti jsou dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP příjmy ze závislé činnosti. Vlastní zdanění bude záviset na tom, zda komanditista učiní nebo neučiní prohlášení k dani.

Na komplementáře komanditní společnosti – fyzické osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění může za komplementáře odvádět buď komanditní společnost, anebo si ho platí komplementář sám - v obou případech se podle znění § 25 odst. 1 písm. g) ZDP jedná o daňově neuznatelný náklad.

Společnost s ručením omezeným

Zjištěný výsledek hospodaření společnosti představuje hrubý účetní zisk (tj. zisk před zdaněním), ze kterého se po jeho neúčetní úpravě dle podmínek stanovených v ZDP určí základ daně z příjmů právnických osob a daň z příjmů. Společnost podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Sazba daně z příjmů právnických osob činí 19 %.

ZÁVĚR

Vyplácené podíly na zisku společníkům podléhají zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí společnost jako plátce této daně. Tyto podíly na zisku nepodléhají odvodům ani sociálního ani zdravotního pojištění.

Odměna za výkon funkce jednatele spol. s r.o. je podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP zdaňována jako příjem ze závislé činnosti. Příjem za práci společníka společnosti s ručením omezeným je dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP příjmem ze závislé činnosti. Vlastní zdanění bude záviset na tom, zda jednatel (společník) učiní nebo neučiní prohlášení k dani.

Ing. Ivan Macháček

§ 25 zákona 586/1992 Sb.

g) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této obchodní společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy ze samostatné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z nájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny21a), s výjimkou uvedenou v § 24,

h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě

1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových...

Poznámka:

·   Podíl společníka veřejné obchodní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nelze dle § 13 odst. 1 ZDP rozdělit na spolupracující osobu;

·   K podílu společníka veřejné obchodní společnosti nelze uplatnit paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP;

·   Společník veřejné obchodní společnosti nemůže být poplatníkem v paušálním režimu ve smyslu znění § 2a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP (nemůže uplatnit paušální daň).

Poznámka:

•   Podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nelze dle § 13 odst. 1 ZDP rozdělit na spolupracující osobu;

•   K podílu komplementáře komanditní společnosti nelze uplatnit paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP;

•   Komplementář komanditní společnosti nemůže být poplatníkem v paušálním režimu ve smyslu znění § 2a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP (nemůže uplatnit paušální daň).