Rodinné podnikání

V rámci podnikání fyzických osob dochází velmi často k tomu, že tyto osoby nepodnikají samy, ale zapojují ke svému podnikání další členy rodiny. Hovoříme pak o tzv. rodinném podnikání.

Může přitom dojít k následujícím variantám rodinného podnikání:

•    podniká pouze jeden z manželů nebo oba manželé, přičemž v rámci podnikání s manželem spolupracuje druhý manžel popř. členové rodiny,

•    manželé nebo další členové rodiny vytvoří tzv. rodinný závod (rodinný podnik),

•    podniká pouze jeden z manželů a k podnikání využívá majetek zahrnutý ve společném jmění manželů,

•    k podnikání je využit hmotný majetek ve spoluvlastnictví rodinných příslušníků,

•    podniká současně manžel i manželka v různých předmětech podnikání s využitím majetku zahrnutém ve společném jmění manželů,

•    podnikající člen rodiny zaměstnává další členy rodiny v rámci pracovněprávních vztahů,

•    manžel podniká za účasti vkladu tichého společníka z členů rodiny,

•    manžel založí společnost s r. o., v níž zaměstná manželku resp. další členy rodiny,

•    manželé založí jako společníci obchodní společnost (nejčastěji společnost s r.o.), v níž jsou zaměstnáni případně i další členové rodiny,

•    manželé nebo členové rodiny se sdruží v rámci společnosti a vyvíjejí společné podnikatelské aktivity v rámci této společnosti,

•    k podnikání je využit tzv. svěřenský fond

V jednotlivých kapitolách se následně zabýváme vybranými oblastmi rodinného podnikání, a to jak z pohledu občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích, zákoníku práce, živnostenského zákona, zákona o účetnictví, a především z pohledu zákona o daních z příjmů. Pozornost zaměříme i na oblast daňového řešení zaměstnávání členů rodiny a na důsledky úmrtí člena rodiny – podnikatele a pokračování dědice v podnikání.

Podnikatel ve smyslu občanského zákoníku

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) nedefinuje pojem podnikání a výslovně vymezuje pouze podnikatele a to v § 420 až § 435 ObčZ. V § 420 odst. 1 ObčZ se uvádí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

Z této definice podnikatele vyplývá, že podnikatelem je ten, kdo provozuje výdělečnou činnost:

•    samostatně

•    na svůj účet a odpovědnost

•    živnostenským či jiným obdobným způsobem

•    se záměrem činit tak soustavně

•    a za účelem dosažení zisku

Podle znění § 420 odst. 2 ObčZ pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 ObčZ se za podnikatele považuje také:

•    každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání,

•    popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

V § 421 ObčZ se uvádí, že za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku (ať je zapsaná povinně, nebo dobrovolně). Podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem. Tento podnikatel může připojit k vlastnímu jménu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, které však nesmí být klamavé.

Právní úprava obchodní firmy je vymezena v § 423 ObčZ. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, přičemž podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. Ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě.

V § 425 ObčZ se uvádí, že člověk se zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat v obchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však uveřejní. Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby.

V § 429 odst. 1 ObčZ se rozlišuje sídlo podnikatele a to podle toho, zda je či není podnikatel zapsán ve veřejném rejstříku. Uvádí se zde, že sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště. Uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.

Dle znění § 435 odst. 1 ObčZ musí každý podnikatel uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten.

Ing. Ivan Macháček

361. Stejná hodnota spoluvlastnického podílu

Od roku 2020 jsou otec a syn spoluvlastníky budovy se stejnou hodnotou spoluvlastnického podílu. Otec nabyl svůj spoluvlastnický podíl koupí, zatímco syn nabyl svůj spoluvlastnický podíl darem, přičemž tento dar splňoval podmínky pro osvobození od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP. Hodnota každého ze spoluvlastnických podílů činí při jejich nabytí 1 400 000 Kč. Zatímco otec odpisuje svůj spoluvlastnický podíl rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 1 400 000 Kč (5. odpisová skupina), syn nemůže svůj spoluvlastnický podíl odepisovat dle § 27 písm. j) ZDP. V říjnu 2023 dojde k převedení spoluvlastnického podílu syna na otce. K datu převedení činí zůstatková cena odpisovaného spoluvlastnického podílu u otce 1 261 400 Kč, zatímco zůstatková cena neodpisovaného spoluvlastnického podílu syna činí 1 400 000 Kč.

Jak postupovat v předmětném případě?

Přestože celková zůstatková cena obou spoluvlastnických podílů činí 2 661 400 Kč a oba spoluvlastnické podíly vlastní od října 2023 otec, odpisy lze uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen, přičemž do úhrnu zůstatkových cen se přitom nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisování.

Tedy otec může uplatnit odpisy z navýšené vstupní ceny 2 800 000 Kč nemovité věci do výše 1 261 400 Kč (zůstatková cena jeho původního spoluvlastnického podílu ke dni nabytí druhého neodpisovaného spoluvlastnického podílu).

362. Odpisování automobilu

V roce 2021 manžel se souhlasem manželky zahrnul do svého obchodního majetku osobní automobil, který byl součástí společného jmění. Automobil odpisoval zrychleným způsobem ze vstupní ceny 499 000 Kč. V září 2023 ukončí podnikatel své podnikání z důvodu odchodu do starobního důchodu. V podnikání manžela pokračuje jeho manželka a vloží automobil do svého obchodního majetku.

Jaké je správné řešení?

Podnikatel v roce 2023 uplatní dle § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP poloviční výši ročních odpisů (3. rok daňového odpisování). Na manželku, která zahrne toto vozidlo do svého obchodního majetku a používá jej výhradně ke svému podnikání, se vztahuje znění § 30 odst. 10 písm. j) ZDP.

Zde se uvádí, že ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel a při zachování způsobu odpisování pokračuje v odpisování manželka, která má v obchodním majetku hmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželem. Manželka tedy rovněž uplatní za rok 2023 poloviční výši ročních odpisů (3. rok daňového odpisování).

363. Osobní automobil v obchodním majetku

Manželé si v průběhu roku 2022 zakoupili osobní automobil za částku 555 000 Kč. Automobil je součástí společného jmění manželů. Automobil používá manžel rovněž k pracovním cestám v rámci svého podnikání. Podnikatel zahrne osobní automobil se souhlasem manželky do obchodního majetku, a to v první variantě od
1. 1. 2023 a ve druhé variantě od 1. 1. 2024.

Jak správně postupovat v daném případě?

Zahrnutí do obchodního majetku 1. 1. 2023

Vstupní cenou, ze které bude podnikatel osobní automobil odpisovat počínaje zdaňovacím obdobím roku 2023, je pořizovací cena automobilu 555 000 Kč.

Zahrnutí do obchodního majetku 1. 1. 2024

Vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena stanovená na základě znaleckého posudku podle zákona o oceňování majetku. Např. osobní automobil bude oceněn ke dni vložení do obchodního majetku na 515 000 Kč. V tomto případě může podnikatel odpisovat automobil počínaje rokem 2024 pouze ze vstupní ceny 515 000 Kč.

V obou variantách je nutno daňové odpisy a veškeré provozní výdaje krátit v poměru počtu ujetých kilometrů osobním automobilem k podnikání k celkovému počtu ujetých kilometrů za zdaňovací období.

364. Nemovitou věc ve spoluvlastnictví

Otec podnikající se stavební výrobě podniká se svým synem, přičemž v rámci svého podnikání mají ve spoluvlastnictví nemovitou věc (budovu skladu zásob materiálu). Oba spoluvlastníci odpisují ideální polovinu budovy odlišným způsobem odpisování – syn odpisuje rovnoměrným způsobem a otec zrychleným způsobem. V roce 2023 otec zemřel a po ukončení dědického řízení zdědil syn spoluvlastnický podíl na nemovité věci. Celou nemovitou věc bude dále využívat ke svému podnikání. K datu ukončení dědického řízení činí zůstatková cena spoluvlastnického podílu u syna 1 768 000 Kč a zůstatková cena zděděného spoluvlastnického podílu 1 660 000 Kč.

Jak postupovat v případě spoluvlastnictví nemovité věci?

Syn bude postupovat podle § 30c odst. 2 ZDP a zvýší vstupní cenu svého spoluvlastnického podílu dosud odpisovaného rovnoměrným způsobem o vstupní cenu zděděného spoluvlastnického podílu dosud odpisovaného otcem zrychleným způsobem, a pokračuje v započatém odpisování rovnoměrným způsobem.

Odpisy však lze uplatnit jen do výše součtu obou zůstatkových cen, tj. maximálně částku 3 428 000 Kč.

365. Oba manželé využívají osobní automobil

Automobil, který je součástí společného jmění manželů, oba manželé využívají a to jak ke svému vlastnímu podnikání, tak k soukromým účelům. Žádný z manželů nemá automobil zahrnut ve svém obchodním majetku.

Jak postupovat v dané situaci?

V tomto případě si může každý z manželů uplatnit příslušný podíl kráceného paušálního výdaje na dopravu (podíl z částky 4 000 Kč), přičemž za každý kalendářní měsíc mohou dohromady uplatnit nejvýše 4 000 Kč a to v dohodnutém poměru dle rozsahu použití automobilu k podnikání každého z manželů.

366. Zúžené společné jmění manželů

Manželé mají zúžené společné jmění manželů. Vlastníkem osobního automobilu je manželka. Manžel používá tento automobil se souhlasem manželky k pracovním cestám v rámci svého podnikání.

Jak postupovat v daném případě?

Podnikatel si nemůže uplatnit paušální výdaj na dopravu, protože není vlastníkem vozidla, ani toto vozidlo nemá v nájmu a tím není splněna podmínka pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP.

V případě, že by však manžel uzavřel s manželkou smlouvu o nájmu dopravního prostředku podle § 2321 ObčZ, pak podnikatel splňuje podmínku pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Vzhledem k tomu, že jde o vztah mezi spojenými osobami ve smyslu znění § 23 odst. 7 ZDP, je nutno nájemné stanovit v obvyklé výši.

367. Pronájem bytů

Manželé pronajímají několik bytů v domě, který je součástí společného jmění manželů. Současně manželka najímá byt, který zdědila po své babičce a garáž, kterou dostala darem od svého otce.

Jaké je správné řešení?

Příjmy z nájmu bytů, které jsou součástí společného jmění manželů, se zdaňují podle § 9 ZDP jako příjmy z nájmu jen u jednoho z manželů. V žádném případě tyto příjmy nelze ke zdanění rozdělit v určitém poměru mezi oba manžele. Příjem z nájmu bytů bude zdaněn buď u manžela nebo u manželky jako příjem dle § 9 ZDP a to dle rozhodnutí manželů.

Příjmy z nájmu zděděného bytu a z nájmu darované garáže však budou zdaněny výlučně u manželky jako příjem dle § 9 ZDP, protože tento byt ani garáž nejsou součástí společného jmění manželů.

368. Paušální výdaj na dopravu

OSVČ má zařazen v obchodním majetku automobil, který využívá výlučně k podnikání. S podnikatelem při jeho podnikání spolupracuje manželka, na kterou podnikatel převádí 50 % příjmů a výdajů dle § 13 ZDP. Manželka v rámci této spolupráce uskutečňuje každý měsíc pracovní cesty s použitím tohoto vozidla.

Jak postupovat v dané situaci?

Dle znění § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP paušální výdaj na dopravu nelze uplatnit při přenechání vozidla k užívání jiné osobě ani po část příslušného kalendářního měsíce. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se však nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou.

V daném případě může podnikatel uplatnit u vozidla paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně, tedy 60 000 Kč za kalendářní rok. Tyto paušální výdaje na dopravu jsou součástí celkových daňových výdajů podnikatele, které se rozdělují ve výši 50 % na spolupracující manželku.

369. Rozdělení příjmů a výdajů na společníky

Otec a syn – oba podnikatelé ve stavební výrobě, uzavřeli smlouvu o společnosti za účelem společného podnikání a ve smlouvě dohodli:

– podíl na příjmech u společníka A je 40 % a u společníka B je 60 %

– podíl na výdajích u společníka A je 50 % a u společníka B je 50 %

Za zdaňovací období roku 2023 dosáhne společnost ze společné činnosti zdanitelné příjmy ve výši 4 200 000 Kč a daňové výdaje ve výši 1 600 000 Kč. Společník B má ještě další příjmy z vlastní neřemeslné živnosti ve výši 580 000 Kč a k tomu prokazatelné daňové výdaje 190 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

V daném případě nedochází k rozdělení příjmů a výdajů na společníky sdruženými ve společnosti rovným dílem, a proto musí oba společníci uplatnit výdaje v prokazatelné výši.

Společník A

Podíl na příjmech společnosti 40 % 1 680 000 Kč

Podíl na výdajích společnosti 50 % 800 000 Kč

Dílčí základ daně dle § 7 880 000 Kč

Společník B

Podíl na příjmech společnosti 60 % 2 520 000 Kč

Podíl na výdajích společnosti 50 % 800 000 Kč

Příjmy dle § 7 z vlastního živnostenského podnikání 580 000 Kč

Výdaje dle § 7 z vlastního živnostenského podnikání 190 000 Kč

Dílčí základ daně dle § 7 2 110 000 Kč

U tohoto poplatníka je nutno při výpočtu daně počítat s uplatněním dvou sazeb daně 15 % a 23 % ve smyslu § 16 ZDP.

370. Majetek ve společném jmění manželů

Manžel by chtěl zahájit podnikání a využít k tomuto podnikání majetek, který byl nabyt za trvání manželství. Jedná se jednak o použití osobního automobilu a dále o nezbytné finanční prostředky potřebné pro zakoupení nábytku, počítače, kopírky a dalšího kancelářského vybavení do pronajaté kanceláře.

Jak bude manžel postupovat?

Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Touto zákonnou podmínkou je vlastní ochrana majetku nepodnikajícího manžela.

Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve spo¬lečném jmění manželů nebo jeho části k podnikání jednoho z manželů. K dalším právním úko¬nům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba.

371. Pracovněprávní vztah s manželkou

V rámci svého živnostenského podnikání podnikatel zaměstnává několik zaměstnanců a jedním z nich je i jeho přítelkyně, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti a má s ní dvě děti. Přítelkyně je zaměstnána na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. V průběhu roku 2023 podnikatel s přítelkyní uzavře manželství.

Jaké je řešení dané situáce?

V souvislosti s uzavřením sňatku s přítelkyní podnikatel musí ve smyslu znění § 318 ZP ukončit s novou manželkou pracovněprávní vztah. Toto ustanovení se vztahuje nejen na zákaz pracovního poměru mezi manžely, ale i na zákaz práce na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Vhodným následným řešením může být využití institutu spolupráce manželky dle § 13 ZDP.

372. Rozdělení příjmů

Společnost fyzických osob se společníky A a B sdruženými v této společnosti dosáhne za rok 2023 příjmy ve výši 40 mil. Kč, rozdělení příjmů na jednotlivé společníky je provedeno rovným dílem, tedy po 20 mil. Kč. Společník A však dosáhl z vlastního podnikání ještě příjmy ve výši 6,5 mil. Kč.

Jaké bude řešení daného případu?

Fyzická osoba A se stává ve smyslu § 1 odst. 2 písm. e) ZoÚ účetní jednotkou od 1. 1. 2024 s povinností přejít na vedení účetnictví od 1. 1. 2025.

Ve smyslu § 1 odst. 2 písm. g) ZoÚ se stává společník B rovněž účetní jednotkou od 1. 1. 2024 a musí přejít dle § 4 odst. 5 ZoÚ od 1. 1. 2025 na vedení účetnictví.

373. Příjmy z vlastního živnostenského podnikání

Fyzická osoba dosáhne za rok 2023 příjmy z vlastního živnostenského podnikání ve výši 750 000. Kč, není účetní jednotkou a vede v roce 2023 daňovou evidenci. V roce 2023 tato osoba uzavře smlouvu o společnosti se společností s ručením omezeným, kterou založil jako jediný společník otec fyzické osoby.

Jak má fyzická osoba správně postupovat?

V daném případě uzavře fyzická osoba společnost s osobou uvedenou v § 1 odst. 2 písm. a) ZoÚ, tedy s účetní jednotkou, a proto tento společník sdružený ve společnosti je povinen dle § 1 odst. 2 písm. g) a § 4 odst. 5 ZoÚ přejít od 1. 1. 2024 na vedení účetnictví.

374. Nákladní automobil v obchodním majetku

Společník společnosti (podnikatel) poskytne pro společnou činnost společnosti nákladní automobil, který má zahrnut v obchodním majetku.

Jaké je řešené dané situace?

Půjde o poskytnutí jiné věci jednotlivě určené pro účely činnosti společnosti. Společník je i nadále vlastníkem poskytnutého automobilu a je povinen poskytnout tento majetek k bezplatnému užívání všem ostatním společníkům sdruženým ve společnosti.

Tento společník nemůže fakturovat ostatním společníkům sdruženým ve společnosti nájemné za využití automobilu pro účely činnosti ve společnosti, protože dle § 2719 odst. 2 ObčZ k jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. Společník však může nadále uplatňovat odpisy z tohoto hmotného majetku zařazeného v jeho obchodním majetku.

375. Rozdělení příjmů na jednotlivé společníky

Společnost fyzických osob se společníky A a B sdruženými v této společnosti dosáhne za rok 2023 příjmy ve výši 46 mil. Kč. Rozdělení příjmů na jednotlivé společníky sdružené ve společnosti je provedeno rovným dílem, tedy na každého společníka byl převeden příjem 23 mil. Kč. Jiné příjmy jednotliví společníci nemají.

Jaké je správné řešení?

Vzhledem k tomu, že kromě příjmů ze společnosti společníci nemají jiné příjmy, není překročena hranice 25 mil. Kč pro každého ze společníků sdružených ve společnosti a oba společníci nejsou účetní jednotkou a povedou v roce 2024 nadále daňovou evidenci podle § 7b ZDP.

376. Rozdělení příjmů a výdajů

Na základě smlouvy o společnosti, uzavřené mezi dvěma podnikateli s živnostenským oprávněním ke společnému podnikání (jedná se o řemeslnou živnost), je podíl na příjmech i výdajích společníků shodný. Za zdaňovací období roku 2023 dosáhne společnost v rámci společné činnosti zdanitelné příjmy ve výši 1 600 000 Kč a daňové výdaje ve skutečné výši 1 300 000 Kč.

Jak budou společníci postupovat?

Společník A má ještě další příjmy z vlastního živnostenského podnikání (nákup a prodej zboží) ve výši 500 000 Kč a prokazatelné daňové výdaje 210 000 Kč. Společník B neprovozuje žádnou podnikatelskou činnost mimo společnost.

V daném případě dochází mezi společníky sdruženými ve společnosti k rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem, a proto lze uplatnit u toho společníka, pro kterého to bude výhodnější, výdaje procentem z příjmů.

Společník A

Varianta uplatnění výdajů prokazatelným způsobem

Podíl na příjmech společnosti 50 % 800 000 Kč

Podíl na výdajích společnosti 50 % 650 000 Kč

Příjmy dle § 7 z vlastní podnikatelské činnosti 500 000 Kč

Výdaje dle § 7 z vlastní podnikatelské činnosti 210 000 Kč

Dílčí základ daně dle § 7 440 000 Kč

Varianta uplatnění výdajů procentem z příjmů

Podíl na příjmech společnosti 50 % 800 000 Kč

Paušální výdaje ve výši 80 % z převedených příjmů 640 000 Kč

Příjmy dle § 7 z vlastní podnikatelské činnosti 500 000 Kč

Paušální výdaje ve výši 60 % z dosažených příjmů 300 000 Kč

Dílčí základ daně dle § 7 360 000 Kč

Společník B

Podíl na příjmech společnosti 50 % 800 000 Kč

Podíl na výdajích společnosti 50 % 650 000 Kč

Dílčí základ daně dle § 7 150 000 Kč

Pro společníka A je výhodnější uplatnit výdaje z vlastní podnikatelské činnosti a z podílu na společnosti procentem z celkových dosažených příjmů (paušální výdaje).

Pro společníka B je výhodnější uplatnit převedené výdaje ve skutečné výši, uplatnění paušálních výdajů ve výši 80 % převedených příjmů není pro poplatníka výhodné (dílčí základ daně dle § 7 by činil 160 000 Kč).

377. Společné podnikání ve stavební výrobě

Otec se synem uzavřeli smlouvu o společnosti za účelem společného podnikání ve stavební výrobě. Oba společníci mají živnostenské oprávnění. Do společnosti vložili následující vklady:

otec – zásoby stavebního materiálu ve výši 100 000 Kč,

syn – nákladní automobil, který je zahrnut v obchodním majetku účastníka a jeho zůstatková cena činí 420 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

Otec poskytnul majetek pro společnou činnost společnosti, který má charakter věcí určených podle druhu. Tento majetek je ve spoluvlastnictví obou společníků společnosti. Poskytnutím tohoto majetku pro účely společnosti zanikne společníkovi, který ho poskytuje, vlastnické právo a tento společník se stává spoluvlastníkem tohoto majetku.

Syn zůstává i nadále vlastníkem nákladního automobilu s možností uplatňovat odpisy z tohoto hmotného majetku. Syn je povinen poskytnout tento majetek k bezplatnému užívání druhému společníkovi sdruženému ve společnosti. Jedná se o jinou věc jednotlivě určenou.

Řešení č. 361 až 377 zpracoval Ing. Ivan Macháček (V/2023)